Všechny zásadní konflikty lidských dějin měly vždy citelný vliv také na světovou ekonomiku a s tím spojené propady trhů. Stačí se podívat na dřívější velké geopolitické krize moderní lidské historie. Ať už mluvíme o válce v Iráku, útoku na newyorská dvojčata, válečném konfliktu v Perském zálivu, či předchozí krizi na Ukrajině v roce 2014, můžeme vypozorovat podobné chování na akciových trzích. V těchto případech šlo o propad kolem 15 procent a následné zotavení v rámci týdnů až měsíců.
I přesto, že v podobných dobách nedokážeme zcela odhadnout dlouhodobé dopady světového rázu, jisté principy se zkrátka nemění a mohou pomoci lépe pochopit vývoj na trhu v následujících měsících. Akcie padnou, energie zdraží a inflace poroste. V čem se však současná situace liší, je obrovské množství nových drobných investorů činících unáhlená rozhodnutí z mobilní aplikace. Přístupnost technologií tak může paradoxně zhoršit propady, ale zároveň zrychlit následné zotavení.
Jsou chvíle, kdy není nic jisté. Tohle je jedna z nich. Vyčerpaní sotva dobíháme na cílovou linii pandemie a je tu opět něco, s čím nikdo z nás nepočítal. Něco, co potenciálně může ovlivnit životy nejen nás a našich dětí, ale také teoreticky určit kurz dějin na několik dalších desetiletí. I když se nám současné napětí může zdát tak nějak příliš blízko, v ekonomické realitě s podobnými událostmi počítáme zkrátka jako s geopolitickým rizikem. Z pohledu čistě racionálního totiž bývají finanční trhy a ekonomická aktivita více ovlivněna geopolitickými hrozbami (počátek války, teroristický útok) než skutečnými událostmi, které následují. Alespoň investorům tedy nezbývá nic než postupovat s rozvahou a nepanikařit.
Rozmach technologií a fakt, že každý, kdo má mobilní telefon může investovat, s sebou nese v krizových situacích jeden efekt. Takzvaná averze k riziku, kterou geopolitické hrozby přirozeně zvyšují, se ještě znásobí. Z jedné strany totiž umožňuje vývoj technologií mnohem jednodušší přístup k akciovému trhu, do kterého se tak dostane širší okruh uživatelů a potenciálních menších investorů, ale právě drobní investoři a obyčejní lidé, kteří ve světě investic pouze hlídají své úspory, podlehnou největšímu tlaku a ze strachu začnou své pozice prodávat. Tato velká vlna strachu se potenciálně může postarat o ještě větší propad trhu, než jaký jsme v podobných situacích v minulosti zaznamenávali. Na ten je třeba se jednoduše připravit a obrnit trpělivostí. Druhou stranou mince rychlého vývoje technologií je pak možnost stejně rychlé stabilizace a další rekordní růst. Vzpomeňme si například na začátky pandemie v roce 2020 a obrovský propad akciového trhu. Naprosto klíčové tedy pro všechny investory bude v nadcházejících týdnech přistupovat ke každé změně konstruktivně a s rozmyslem, nikoliv z hlediska emocí a stresu. V podobných situacích jsou obavy zcela na místě, z investorského pohledu bychom se jim však měli vyhnout.
Ačkoliv v tuto chvíli cítíme dopady situace a řešíme morální a emocionální aspekty konfliktu, trhy na vývoj reagují taktéž a je třeba se na propady připravit. Stejně jako v minulosti i tentokrát však dojde k narovnání křivky a investiční trh opět půjde nahoru. Současná světová situace nahrává možnosti odolat strachu a nasměrovat jej správným směrem. Směrem k pomalému dokupování a sledování trhu bez zbytečného stresu a unáhlených prodejů. Pro drtivou většinu z nás to znamená jediné. Budoucnost neznáme, zajistit se však můžeme. Trh je neúprosný a z dlouhodobého hlediska jde pouze o další výkyv, na který je třeba strategicky reagovat. Pokud tedy jako investor nějaké akcie vlastníte, není moudré se jich v současné době zbavovat. A pokud jste do světa investic ještě nevstoupili, právě padající ceny vás mohou naopak motivovat k nákupu. Stále totiž platí tolikrát omýlaná investorská poučka Warrena Buffeta: ‚‚Buďte bojácní, když jsou ostatní chamtiví, a chamtiví, když jsou ostatní bojácní.’’
Právě technice, kdy nejdeme na trhu s davem se, říká ‚‚contrarian investing’’. Kontrarián je investor, který se chová či investuje jinak než většina na trhu. Může jít například o nakupování propadlých pozic či prosté čekání. A přečkat bouři na akciovém trhu je dlouhodobě dobrá strategie. Například rok po bombardování Pearl Harboru v roce 1941 získal index S&P 500 15 % a rok po americké invazi do Iráku v roce 2003 vzrostl o 35 %. Právě maximálně roční zotavovací okno je tím společným jmenovatelem i těch zdánlivě nejkatastrofičtějších událostí moderních dějin po 2. světové válce. Historie nám tak trochu říká, že investoři, kteří se dobře informovali a drželi se akciového trhu a nikoliv svých emocí, většinou sklízeli profit. A tak tomu bude pravděpodobně i v budoucnu.
Honza Hlavsa, spoluzakladatel Fondee
1. března 2022