Exekuční řád - zákon č. 120/2001 Sb.
Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
120/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád)
a o změně dalších zákonů
Změna: 6/2002 Sb.
Změna: 360/2003 Sb.
Změna: 279/2003 Sb.
Změna: 53/2004 Sb.
Změna: 257/2004 Sb.
Změna: 284/2004 Sb.
Změna: 499/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 501/2004Sb.
Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb., 79/2006 Sb.
Změna: 133/2006 Sb.
Změna: 253/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb., 347/2007 Sb.
Změna: 254/2008 Sb., 259/2008 Sb.
Změna: 274/2008 Sb.
Změna: 183/2009 Sb.
Změna: 301/2008 Sb., 7/2009 Sb.
Změna: 285/2009 Sb., 286/2009 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.
Změna: 45/2013 Sb. (část)
Změna: 396/2012 Sb. (část)
Změna: 45/2013 Sb.
Změna: 89/2012 Sb., 256/2013 Sb., 303/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013
Sb.
Změna: 170/2013 Sb.
Změna: 396/2012 Sb. (část)
Změna: 303/2013 Sb. (část)
Změna: 139/2015 Sb.
Změna: 164/2015 Sb.
Změna: 164/2015 Sb. (část), 375/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
EXEKUČNÍ ŘÁD
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Soudní exekutor (dále jen "exekutor") je fyzická osoba splňující
předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským
úřadem.
(2) V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon
exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva (dále
jen "exekuční činnost") a další činnost podle tohoto zákona.
§ 2
(1) Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční
činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními
předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a
exekučním řízení.
(2) Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho
výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit
důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý,
nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.
§ 3
(1) Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.
(2) Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s
výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může vykonávat i za
úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou,
znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády,
ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech
samosprávy.
§ 4
(1) Exekutor je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat
označení „soudní exekutor“. Označení „soudní exekutor“ nebo
„exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé
vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat
jiná osoba.
(2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“,
„exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani
označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.
§ 5
(1) Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.
(2) Na základě písemného pověření uděleného exekutorem mohou jeho
zaměstnanci vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za
podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(3) Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní
předpis.^2)
§ 6
Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky
(dále jen "Komora").
§ 7
(1) Státní dohled nad exekuční činností, nad činností exekutora podle §
74 odst. 1 písm. c) a § 76a a nad nakládáním se zvláštním účtem podle §
46 odst. 5 nebo nad nakládáním s prostředky na zvláštním účtu, vykonává
Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo
provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo
fyzických osob.
(2) Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost
postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a
délku exekučního řízení.
(3) Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno
a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,
b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat
si z nich výpisy a kopie,
c) požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k
věci, která je předmětem státního dohledu,
d) požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k
věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření
podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné,
e) vstupovat do prostor exekutorského úřadu,
f) nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují
údaje o nakládání se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo o
nakládání s prostředky na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a
kopie.
(4) Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu
poskytnout požadovanou součinnost tím, že
a) zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin
nebo údaje podle odstavce 3 písm. f), případně na dobu nezbytně nutnou
spis,
b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),
c) na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce
3 písm. d).
(5) Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti
exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených
exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí
obdobně odstavce 3 a 4.
(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst.
1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je
exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též
předseda soudu příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“). Pro
výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně
odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na
základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. Předseda
okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu
soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda
okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.
§ 7a
(1) Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné
nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“)
nebo exekutorského koncipienta (dále jen „koncipient“) nebo drobné
poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu
exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.
(2) Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po
něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13
odst. 1, vytkne ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu
exekutorovi i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v
chování kandidáta nebo koncipienta, kteří jsou jeho zaměstnanci.
§ 8
Ministr spravedlnosti (dále jen "ministr")
a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,
b) po projednání s Komorou určuje či zvyšuje počet exekutorských úřadů
v obvodu každého okresního soudu a jejich případnou změnu,
c) na návrh Komory může přeložit exekutory s jejich souhlasem do obvodu
jiného okresního soudu,
d) jmenuje jednu třetinu členů zkušební komise a dvě třetiny členů
kárné komise z řad soudců,
e) vyhlašuje výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 2 a
podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1.
§ 8a
(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré
stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení §
110 odst. 8.
(2) Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se
zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh
na jeho přezkoumání soudem.
§ 8b
Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory,
jakož i související listiny.
§ 8c
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu
nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může
ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále
se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory
učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a
poplatků.
§ 8d
(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou
jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti
rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení
o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě
Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se
v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů
Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí.
Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto
okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce
pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem
Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě
Komory.
(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v
němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do
jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je
takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná
jménem Komory navenek, může Komora právně jednat jen se souhlasem
ministerstva, jinak jsou taková právní jednání neplatná. Věta první a
druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o
zavedení nucené správy Komory.
(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení,
nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání
sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu
hospodaření a majetku Komory.
HLAVA II
EXEKUTOR
DÍL 1
Exekutor a exekutorský úřad
§ 9
(1) Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na
vysoké škole v České republice^28), nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v
České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na
základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo
pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního
předpisu^29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem
obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu
právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c) je bezúhonný,
d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a
e) složil exekutorskou zkoušku.
(2) Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, kandidáta a
koncipienta podle tohoto zákona. Ministerstvo započítá zcela do
exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce,
prokurátora, advokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce,
asistenta státního zástupce, justičního čekatele, právního čekatele
prokuratury, advokátního koncipienta, notářského koncipienta,
notářského kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a
právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může
započítat nejvýše 2 roky.
(3) Exekutorskou zkouškou se rozumí odborná zkouška exekutora podle
tohoto zákona. Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou
zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou
zkoušku, advokátní zkoušku, notářskou zkoušku, profesní zkoušku na
komerčního právníka a závěrečnou zkoušku právního čekatele za
exekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.
§ 10
(1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory do
1 měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora, a to do
sídla v obvodu okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na
základě výběrového řízení Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového
řízení. Výběrové řízení je ukončeno vydáním rozhodnutí prezidia Komory
o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě
nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jejich
jmenování.
(2) Komora uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění
exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů,
do 1 měsíce poté, co se Komora dozví o zvýšení počtu exekutorských
úřadů. Jestliže Komora nepodá ministrovi návrh na jmenování exekutora
do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení nebo neuskuteční výběrové
řízení ve stanovené lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení a na jeho
základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu.
(3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené Komorou
každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.
§ 11
(1) Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže
a) složil slib do rukou ministra,
b) uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla
vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.
(2) Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za
újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční
činnosti, a prokázat se stejnopisem nebo ověřenou kopií této smlouvy
Komoře do 30 dnů po svém jmenování exekutorem. Jestliže exekutor
zaměstnává zaměstnance, je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své
odpovědnosti i za újmu způsobenou jeho zaměstnanci v souvislosti s
činností podle tohoto zákona.
(3) Pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v
souvislosti s výkonem exekuční činnosti, musí trvat po celou dobu
výkonu exekutorského úřadu.
§ 12
(1) Uchazeč vybraný ke jmenování do exekutorského úřadu skládá do rukou
ministra před svým jmenováním tento slib: "Slibuji na svoje svědomí a
občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a
jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor
podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti
budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat povinnost
mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s
vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora."
(2) Odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou,
nemůže být jmenován exekutorem a ministr jmenuje do exekutorského úřadu
uchazeče, který se ve výběrovém řízení umístil na dalším místě pořadí
za uchazečem, který odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou.
§ 13
(1) Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní
všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnosti. Exekutor při
své činnosti používá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které
obsahují
a) jeho jméno, příjmení a titul,
b) označení "soudní exekutor",
c) sídlo exekutora,
d) státní znak České republiky.
(2) Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.
(3) Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora je v příloze č. 1 k
tomuto zákonu.
§ 14
(1) Sídlem exekutorského úřadu je obec, ve které je sídlo okresního
soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu
tohoto soudu si exekutor může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory.
(2) Exekutorský úřad se označí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15
(1) Výkon exekutorského úřadu zaniká
a) smrtí exekutora,
b) prohlášením exekutora za mrtvého,
c) odvoláním exekutora,
d) pozbytím státního občanství České republiky,
e) jestliže byla svéprávnost exekutora omezena,
f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření
odvolání z exekutorského úřadu,
g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen
trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor
odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla
ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského
úřadu.
(2) Ministr exekutora odvolá,
a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin
nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii
smlouvy o pojištění své odpovědnosti za újmu do 30 dnů po svém
jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za
újmu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů
neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář
a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke
svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat
exekuční činnost.
(3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o
jeho odvolání.
(4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je
povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.
(5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl,
převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i
další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje a
oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž
zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění
vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů
nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel
podle § 103 odst. 1.
(6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě
jeho dědiců nebo odkazovníků na odměně nově jmenovaného exekutora se
určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování
nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
DÍL 2
Zastupování exekutora
§ 16
(1) Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví na
jeho návrh zástupce pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo
zániku výkonu exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro
které nemůže vykonávat svůj úřad. Komora ustanoví zástupce exekutorovi
také tehdy, jestliže sám nenavrhl svého zástupce do 1 měsíce od svého
jmenování, a také v případě pozastavení výkonu jeho úřadu. Zastupovaný
exekutor a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného
exekutora. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od
ustanovení zástupce, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého
uspořádání.
(2) Zástupce je ustanoven z řad kandidátů exekutora, nejsou-li, z řad
exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného okresního soudu nebo jejich
kandidátů, a nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu
příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Za zástupce
exekutora je možné ustanovit kandidáta, jen jestliže splňuje podmínky
podle § 11 odst. 1 písm. b).
(3) Exekutor je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik
skutečnosti podle odstavce 1 písemně Komoře a svému ustanovenému
zástupci. Oznámení o vzniku skutečností podle odstavce 1 obsahuje
zejména důvod a den, od kterého exekutor nemůže vykonávat svůj úřad.
Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje důvod a den, od
kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem, kdy
se zástupce dozví o skutečnostech podle odstavce 1, a končí, byl-li po
zániku výkonu exekutorského úřadu jmenován do exekutorského úřadu nový
exekutor anebo pominou-li jiné důvody, pro které zastupování vzniklo.
Bez zbytečného odkladu po dni ukončení zastupování se provede vyrovnání
mezi zástupcem a zastupovaným exekutorem, popřípadě jeho dědici nebo
odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.
(4) Pokud zastupování trvá, nemůže zastupovaný exekutor vykonávat
exekuční činnost. Zástupce exekutora má povinnost nahradit újmu
způsobenou porušením povinnosti mlčenlivosti. Za újmu způsobenou
zaměstnanci zastupovaného exekutora odpovídá zastupovaný exekutor. Tím
nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.
(5) Ustanovení zástupce z řad kandidátů je podmíněno souhlasem
exekutora, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(6) Proti rozhodnutí Komory o ustanovení zástupce a určení podílu na
odměně zastupovaného exekutora lze podat řádný opravný prostředek k
soudu.
(7) Dohody podle odstavce 1 a podle § 15 odst. 5 eviduje Komora.
§ 17
(1) Zástupce exekutora podepisuje listiny svým jménem a příjmením a
současně uvede také jméno a příjmení exekutora, kterého zastupuje.
(2) Jestliže je zástupce exekutorem, používá své razítko a pečetidlo.
Jestliže je kandidátem, používá razítko a pečetidlo exekutora, kterého
zastupuje.
(3) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na exekutora platí také pro
kandidáta, jestliže vykonává úřad exekutora jako zástupce exekutora.
(4) Kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon
exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení §
32 se použije obdobně.
§ 18
(1) Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,
a) jestliže ustanoveným zástupcem je exekutor a výkon jeho
exekutorského úřadu zanikl,
b) jestliže ustanoveným zástupcem je kandidát a Komora ho vyškrtne ze
seznamu kandidátů a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu
a ani po upozornění Komory ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže
mu bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování,
c) jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,
d) jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.
(2) Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového
zástupce.
(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.
DÍL 3
Zaměstnanci exekutora
Koncipient
§ 19
(1) Koncipient je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.
(2) Seznam koncipientů vede Komora.
§ 20
(1) Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana
České republiky, který
a) splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),
b) je v pracovním poměru u exekutora.
(2) Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne
doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí
provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého
je koncipient v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a
s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené
lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo
domáhat se provedení zápisu návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z
uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o
odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení
návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení
zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu
koncipientů, zaniká.
§ 21
(1) Exekutor může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které
jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.
(2) Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního
příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního
závodu (dále jen „závod“), vydávat rozhodnutí v exekuci prodejem
nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.
§ 22
(1) Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,
a) kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
b) kdo pozbyl státní občanství České republiky,
c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,
d) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný
čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
f) komu skončil pracovní poměr u exekutora,
g) kdo byl zapsán do seznamu kandidátů.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a
exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i
exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v
pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení
oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu
toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.
Kandidát
§ 23
(1) Kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu kandidátů.
(2) Seznam kandidátů vede Komora.
§ 24
(1) Komora na základě písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu
kandidátů toho, kdo
a) je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal
důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),
b) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi,
c) složil exekutorskou zkoušku.
(2) Složení exekutorské zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje
podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).
(3) Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení
žádosti. Provedení zápisu oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u
kterého je kandidát v pracovním poměru.
(4) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, a s
jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené
lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat
se provedení zápisu do seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li
kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení
Komory o odmítnutí provedení zápisu do seznamu kandidátů, nejpozději
však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu kandidátů
Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě
zapsán do seznamu kandidátů, zaniká.
§ 25
Exekutor může kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční
nebo další činnosti.
§ 26
(1) Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených v
§ 22 odst. 1 písm. a) až f).
(2) Vyškrtnutí oznámí kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo
byl kandidát v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i
exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v
pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení
oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu kandidátů, právo na ochranu
toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.
§ 27
Vykonavatel exekutora a další zaměstnanci exekutora
(1) Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora
a další zaměstnance.
(2) Exekutor může vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním
úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu
provádí vykonavatel^3a). Další zaměstnance může pověřit prováděním
jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti.
(3) Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) je bezúhonný,
c) má úplné středoškolské vzdělání,
d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců,
e) složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.
(4) Rozsah a způsob kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora určí
Komora podle § 110 odst. 7 písm. c) a § 110 odst. 8.
HLAVA III
EXEKUČNÍ ČINNOST
DÍL 1
Obecná ustanovení
§ 28
Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný
a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se
považují za úkony exekučního soudu.
§ 29
(1) Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na
jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich
zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v
postupu exekutora v exekučním řízení o projednávané věci.
(3) Jakmile se exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen,
oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen
takové úkony, které nesnesou odkladu.
(4) Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě
exekutora; o tom musí být exekutorem poučeni.
(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit
nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení
exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento
důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm
dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy,
jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě
exekutora. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek.
(6) Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení
okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti,
popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku
dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.
(7) K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc
exekučnímu soudu; v řízení může zatím učinit jen takové úkony, které
nesnesou odkladu. To neplatí, byla-li námitka uplatněna nejpozději v
den skončení exekučního řízení či jeho zastavení, nebo tehdy,
uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo exekučním
soudem již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
(8) O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.
(9) Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému a
exekutorovi.
(10) Proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora není
přípustný opravný prostředek.
(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci
pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do
rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b
odst. 1 písm. a) nebo b); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne
příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.
(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec
exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce
1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný
opravný prostředek.
§ 30
Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z
těchto důvodů:
a) odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,
b) jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce,
nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte.
§ 31
(1) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o
nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.
(2) Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to
pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro
jednotlivý případ.
(3) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které
se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení.
Účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může
exekutora povinnosti mlčenlivosti o takové skutečnosti zprostit.
Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas se sdělením
údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního
právního předpisu^30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu
sdělí.
(4) Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému
zaměstnanci, kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle
zákona, pokud je tato osoba povinna sama povinnost mlčenlivosti
zachovávat.
(5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro
řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu
nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor
mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a
pro výkon státního dohledu.
(6) Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení
podle tohoto zákona.
(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost
překazit spáchání trestného činu.^4) Porušením povinnosti mlčenlivosti
není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(8) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po zániku výkonu
úřadu exekutora.
(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se
obdobně vztahuje i na zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v
orgánech Komory, rovněž na členy orgánů Komory a její zaměstnance,
jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto
zákona. U těchto osob trvá i po skončení jejich pracovního poměru u
exekutora nebo u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce v orgánu
Komory.
(10) Porušení povinnosti mlčenlivosti podle předchozích odstavců
zakládá kárnou odpovědnost exekutora a jeho povinnost nahradit újmu,
která porušením této povinnosti vznikla.
§ 32
(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit
újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto
zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma
způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem;
případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů
tím není dotčena.
(2) Exekutor se povinnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že
újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které
lze na něm požadovat.
(3) Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu^5)
tím není dotčena.
Součinnost třetích osob
§ 33
(1) Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány,
notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a
povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost
údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední
činnosti.
(2) Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu
a součinnost podle zákona o Policii České republiky.
(3) Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z
úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence
osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou
evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na
jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce; tuto povinnost má
zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní,
orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením
informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o
zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního
zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, organizátor
regulovaného trhu^27), centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k
vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky
ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník
správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se
nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti
mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. V exekučním řízení má
exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v
nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační
složky státu^7f).
(4) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva,
instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických
peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební
instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatelé platebních
služeb malého rozsahu (dále jen "peněžní ústav"), pojišťovny,
investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry,
penzijní společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního
předpisu, Garanční systém finančního trhu (dále jen "finanční
instituce"), notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni
sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů
povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech^7a), jakož i o
jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či
zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich
pro povinného či povinným uschovaných.
(5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na
jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost
osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací
místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich
odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní
přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u
poskytovatele poštovních služeb.
(6) Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit
exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové
stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve
veřejně dostupných seznamech.
(7) Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost
výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.
(8) Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou
žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká
nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.
(9) Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho
písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně
jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuce.
§ 33a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje pro
potřeby exekuce exekutorům
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území k narození došlo,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti
včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení
svéprávnosti,
j) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
k) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
narození,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden
jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,
popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka; v případě, že
jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá
přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum
narození; je-li jiným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem dítěte
právnická osoba, název a adresa sídla.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 33b
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního
systému^7g) o
a) státních občanech České republiky^7c) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") stavební
spořitelny,
b) cizincích v rozsahu^7h)
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo stavební spořitelny.
§ 33c
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního
systému^7i) o účastnících^7j) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v
registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny^7k),
3. číslo smlouvy o penzijním připojištění,
4. identifikační číslo penzijního fondu.
§ 33d
(1) Ministerstvo financí pro potřeby exekuce poskytne exekutorům v
elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z
informačního systému o účastnících podle zákona upravujícího doplňkové
penzijní spoření^25), a to v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v
registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny^7j),
3. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření,
4. identifikační číslo penzijní společnosti.
(2) Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce
1. Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden,
Ministerstvo financí poskytnutí údajů odepře.
§ 33e
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
potřeby exekuce exekutorům Česká správa sociálního zabezpečení údaje z
registru pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu
a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,
b) příjmení a jméno,
c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),
d) způsob výplaty důchodu (důchodů),
e) druh důchodu (důchodů),
f) výši důchodu (důchodů),
g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,
h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,
i) údaje o jiném příjemci důchodu,
j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,
k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích
předpisů.
§ 33f
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro
potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo dopravy údaje z centrálního
registru silničních vozidel v rozsahu
a) vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o
právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení,
rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa
místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
b) provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a
identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou
osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo
povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu,
jde-li o fyzickou osobu),
c) státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, datum jejího přidělení a odebrání,
d) druh a kategorie motorového vozidla a přípojného vozidla,
e) výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka
(obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení,
f) datum první registrace silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla,
g) účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo
určeno,
h) zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném
vozidle.
§ 34
(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost
třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby
uvedené v § 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného
trhu^27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence
investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně
vynaložených hotových výdajů.
(2) Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle §
33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické
podobě; nesplní-li tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a
exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi
vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán,
právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla
svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který
na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se
podle zvláštního právního předpisu.^8)
(3) Exekutor požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým
souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem
poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout exekutorovi součinnost,
není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo
nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor
stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát
a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o
součinnost.
(4) Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit
třetím osobám pořádkovou pokutu.^9)
(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro
zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním
exekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění
manželů nebo pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění
manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.
DÍL 2
Exekuční řízení
§ 35
(1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.
(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel
exekutorovi.
(3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného
nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.
(4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci
ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako
první.
(5) Exekuční řízení nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní
právní předpis^10) jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat
návrh na obnovu exekučního řízení.
Rejstřík zahájených exekucí
§ 35a
(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje
a spravuje ministerstvo.
(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje
údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku
vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i).
§ 35b
(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu
a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,
b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li
odlišný od exekutora podle písmene a),
c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
e) označení oprávněného a povinného,
f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
g) datum zahájení exekučního řízení,
h) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b)
(dále jen „doložka provedení exekuce“),
i) datum skončení exekuce.
(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o
zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i)
zapíše do rejstříku exekutor.
Účastníci řízení
§ 36
(1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li
exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění
manželů.
(3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve
prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze
vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost
nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.
(4) Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen
listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,^12) pokud
nevyplývá přímo z právního předpisu.
(5) Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní
skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva
oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto
dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo
nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout
stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
Exekuční návrh
§ 37
(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo
prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle
§ 36 odst. 3 a 5.
(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona,
a) nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle
tohoto zákona, a
b) není-li exekučním titulem rozhodnutí o péči o nezletilé děti, ve
věcech ochrany proti domácímu násilí, orgánů Evropské unie nebo cizí
rozhodnutí; exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce
vedena podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího
rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo
rozhodnuto o uznání.
(3) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného
exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí
exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode
dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle
věty první vyloučit k samostatnému řízení.
(4) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více
exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční
řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh
povinného ke společnému řízení,
a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku
vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla
spojena podle odstavce 3,
b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého
plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního
řádu a
c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle
písmene a).
(5) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení
povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně
vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení.
V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to
stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.
§ 38
(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci
vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho
činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a
příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu^7b), popřípadě místo
pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d),^7e), a
popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní
firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení
exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a
údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost
splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou
kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti
nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže
exekuční titul vydal exekuční soud.
§ 39
(1) Neobsahuje-li exekuční návrh všechny stanovené náležitosti nebo je
nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor,
kterému byl doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh
opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba
opravu nebo doplnění provést.
(2) Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení
nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční
titul, exekutor usnesením exekuční návrh odmítne. O těchto následcích
musí být oprávněný poučen.
(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční
návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.
Exekuční titul
§ 40
(1) Exekučním titulem je
a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo,
zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním
řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
c) vykonatelný rozhodčí nález,
d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního
právního předpisu^13),
e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,^14) jejichž
výkon připouští zákon.
(2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má
se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3
dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
(3) Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b)
nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění,
platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni
splnit všichni povinní rovným dílem.
(4) Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy,
obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši
zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 41
Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1
písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak
ten orgán, který je schválil.
§ 42
(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění
manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském
majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o
manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného
jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu,
anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo
režimu založeného rozhodnutím soudu.
(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu
listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého
po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo
jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do
Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím
souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny
podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin
o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před
zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující
majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že
byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů,
nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve
společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu
manžela povinného u peněžního ústavu.
§ 43
(1) Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na
splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo
omezené doložením času, lze postupovat podle § 44 jen tehdy, prokáže-li
oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost
vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že
nastal doložený čas.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o
vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou
státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka,
že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji
splnit, nebo že nastal doložený čas.
§ 43a
(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud
nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení
exekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny
náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až
ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě
exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do
rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b
odst. 1 písm. a) a c) až g).
(2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle
odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a
musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště
účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a
přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i
údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). Společně se žádostí
exekutor soudu zašle exekuční návrh a všechny listiny, které k návrhu
připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně
s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím
veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takové
žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány
prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v
listinné podobě.
(3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem
stanovené předpoklady.
(4) Pověření obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora,
c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
d) označení oprávněného a povinného,
e) podpis a datum.
(5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům
řízení.
(6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh
částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení
zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.
§ 44
nadpis vypuštěn
(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3
zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému
zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který
mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor
povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46
odst. 6. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se
zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se
vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v
katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o
povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4,
rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje
na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu
úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který
vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.
(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.
(3) Vyrozumění obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
e) označení oprávněného a povinného,
f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně
povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,
g) podpis a datum,
h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 3 a 4, § 44a odst. 1, § 54, §
55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1.
(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na
který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před
zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a
odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti.
Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.
§ 44a
(1) Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po
doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a
majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a
provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a
osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku.
Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.
Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti
nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili
uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky
neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční
příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného
věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný
nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.
(2) Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky,
nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného
zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6. Exekutor
vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl
doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a
dalším osobám, jimž byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy
podle § 49 odst. 7. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek
přípustný.
(3) Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz
podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který
povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho
zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané
pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.
(4) S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených
věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího
příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek
nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou
exekucí^16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě
znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
(5) Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní
samosprávný celek.
§ 44b
Změna exekutora
(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede
exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme
exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce
není rozhodnutím.
(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li
oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření
exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný
exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud
vedl, mu věc postoupí.
(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.
(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo
b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů
exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který
exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.
(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle
odstavce 1 nese oprávněný.
§ 45
Věcná a místní příslušnost exekučního soudu
(1) Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.
(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má
povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu^7b),
popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu
cizince^7d),^7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným
soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je
fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo
pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou
osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož
obvodu má povinný majetek.
(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně
příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně
číselném pořadí.
§ 46
(1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany
práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.
(2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce.
Exekutor vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství
nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů
oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a
exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor
v listinné nebo v elektronické podobě.
(3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny
exekuční návrhy.
(4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo
oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po
uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce
výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy
peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí
oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy
toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené
plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze
způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo
hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a
vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního
příkazu.
(5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od
vlastních prostředků na zvláštním účtu^31) u banky nebo spořitelního a
úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného
odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u
kterého je veden.
(6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění
vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené
náklady exekuce^16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že
splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí
zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce.
Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena.
Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a
odst. 1 a podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuci.
(7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu
přerušeno^16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze
provést^16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce,
pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci
likvidace dědictví do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění
bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů
exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do
likvidační podstaty.
(8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor
oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých
evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuci anebo
kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není
rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky
skončením exekuce podle § 47 odst. 7 zanikly. Na žádost zašle toto
oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení.
Exekuční příkaz
§ 47
(1) Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených
exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo
zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen.
Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze
způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním
příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný,
zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z
něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.
(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle
občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci
provést před
a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,
b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl
podán ve lhůtě podle písmene a),
c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí
podle § 35b odst. 1 písm. h),
d) právní mocí exekučního příkazu.
(3) Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením exekuce úkon učiněný
k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.
(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o
zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím
souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.
(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.
(6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný
převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní
jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.
(7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech
vydaných exekučních příkazů.
§ 48
V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede
a) exekuční soud,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej
vyhotovila,
d) označení účastníků včetně rodného čísla povinného, lze-li je
zjistit,
e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
f) způsob provedení exekuce a číslo účtu oprávněného nebo exekutora
vedeného u peněžního ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob
vedení exekuce,
g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz,
h) výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis
exekutora.
§ 49
(1) Výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky
musí rovněž obsahovat
a) označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy),
jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,
b) označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného
identifikátoru^7a), jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky
povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u
téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být
vymáhaná pohledávka odepsána,
c) označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka
povinného), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky
povinného než z účtu u peněžního ústavu,
d) označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod
písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s
osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v
obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o
provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinného,
e) označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického
podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle
zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuce prodejem
movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na
movitých věcech,
f) označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou,
případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuce
prodejem nebo správou nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického
podílu povinného na nemovité věci,
g) označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného
jako spolumajitele závodu, který má být postižen, jde-li o provedení
exekuce postižením závodu nebo části závodu povinného anebo podílu
povinného jako spolumajitele závodu,
h) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li
o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.
(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění
o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení
exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České
republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor,
který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění.
Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu
podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa
sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým
souborem údaj podle § 48 písm. e).
(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění
o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení
exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je
datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu
nebo vyrozumění nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo
zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je
přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav
bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a
výši peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst.
1 a 3 občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e).
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů
podle odstavců 2 a 3.
(5) Výrok exekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat
označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.
(6) Ve výroku exekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a
výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat
usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(7) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším
osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o
nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(8) Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 7 doručuje v
případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád
stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí.
§ 50
Součinnost oprávněného a povinného
(1) Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má
provést exekuci, a označil plátce mzdy povinného či plátce jiného
pravidelného příjmu povinného, popřípadě fyzickou nebo právnickou
osobu, vůči které má povinný pohledávku, (dlužník povinného) a uvedl
důvod této pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu,
uvede oprávněný peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný
identifikátor^7a), z něhož má být pohledávka odepsána.
(2) Považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a
vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční
titul, a k prohlášení o majetku povinného.
(3) Exekutor je oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o
majetku povinného.
§ 51
Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže
a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,
b) exekuce byla zastavena,
c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy,
d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,
e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o
exekutora, který povede spojená řízení.
§ 52
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení
přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat
všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak
svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli
nebo jinému zaměstnanci soudu.
(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského
soudního řádu se v exekučním řízení rozumí
a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,
b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl
podaný ve lhůtě podle písmene a), a
c) právní moc exekučního příkazu.
§ 53
zrušen
§ 54
Odklad exekuce
(1) Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci.
Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo
který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy
listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne,
jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout.
Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
(2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní
žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je
svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva.
Věta první se nepoužije, uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné
okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.
(3) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného
podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo
exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu
exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí
doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.
(4) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo
exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení
řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního
titulu.
(5) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky,
nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na
návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o
návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že
povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6
ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce,
použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a
nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.
(6) I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení
exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.
(7) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí
jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o
něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.
§ 55
Zastavení exekuce
(1) Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne,
kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce
se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného
návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu,
rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez
souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li
exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené
lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne.
Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.
(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností
rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1;
to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst.
6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti
nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou
přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který
byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí
podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu
soudu.
(3) Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od
doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s
návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními
obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili
listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se
zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení
exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od
doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor
návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v
uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.
(4) O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se
zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o
zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce
5.
(5) O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.
(6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor
exekuci zastaví. Exekutor exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li
splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního
předpisu nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě.
§ 55a
Soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady
exekuce.
§ 55b
Rozhodování exekutora
(1) Při rozhodování postupuje exekutor obdobně podle občanského
soudního řádu. Exekutor při rozhodování činí úkony, které v řízení o
výkon rozhodnutí přísluší soudu prvého stupně.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které
doručí účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech
a povinnostech rozhoduje.
(3) Exekutor rozhoduje bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád
jinak.
(4) Stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta
zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání
neprodleně zašle exekutorovi.
§ 55c
Odvolání proti rozhodnutí exekutora
(1) Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.
(2) O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v
jehož obvodu působí exekuční soud.
(3) Odvolání není přípustné proti
a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68
odst. 2 a 3),
b) exekučnímu příkazu,
c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo
d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.
(4) Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení
rozhodnutí u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje.
Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží
tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(5) Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí
přiměřeně.
(6) Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor,
který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu
soudu.
§ 56
Písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor buď osobně nebo
prostřednictvím svého zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové
sítě do datové schránky^16a) anebo prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.
§ 57
Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.
HLAVA IV
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE
§ 58
(1) Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit
majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím
k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně
příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání
exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů
exekuce.
(2) Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení
oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více
způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení
exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit
současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce
ukládající zaplacení peněžité částky postupně
a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li
to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního
ústavu,
b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z
penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením
jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou
nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li
způsob provedení exekuce podle písmena a),
c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný
nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo
přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového
penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle
písmen a) a b), a
d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své
rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).
(3) Způsob provedení exekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s
jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví
odstavec 2 písm. a) až d).
§ 59
(1) Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést
a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
b) přikázáním pohledávky,
c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
d) postižením závodu,
e) správou nemovité věci,
f) pozastavením řidičského oprávnění.
(2) Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité
částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést
a) vyklizením,
b) odebráním věci,
c) rozdělením společné věci,
d) provedením prací a výkonů.
(3) Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést
prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.
§ 59a
Ustanovení této hlavy upravující způsob provádění exekučního řízení
nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání
o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím
finanční zajištění^24) nebo srovnatelných podmínek zahraničního
právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo
před podáním exekučního návrhu. To platí i v případě, že finanční
zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání exekučního návrhu,
avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního
kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.
DÍL 1
Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů
§ 60
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci srážkami ze mzdy
a jiných příjmů přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu
upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
§ 61
zrušen
DÍL 2
Exekuce přikázáním pohledávky
§ 62
zrušen
§ 63
Exekuci postižením jiných majetkových práv lze provést také postižením
podílu povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti nebo
postižením členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu
(dále jen "postižení podílu společníka ve společnosti").
§ 64
(1) Patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému
uděleny a jsou pro něj zapsány v patentovém rejstříku, v rejstříku
průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem
průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad"), a licence (souhlasy) k
využívání vynálezu chráněného patentem, licence k využívání
průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranné
známky, které povinný poskytl třetím osobám, exekutor sepíše, jakmile
se o nich dozví. Patentové listiny a osvědčení o zápisu průmyslových
vzorů a osvědčení o zápisu ochranných známek se vždy odevzdají
exekutorovi. V případě potřeby nebo pochybností si exekutor vyžádá od
Úřadu zprávu. Je-li třeba, při jejich odebrání se postupuje přiměřeně
podle ustanovení o exekuci odebráním věci.
(2) Po sepsání exekutor sdělí Úřadu, jaké patenty, průmyslové vzory a
ochranné známky, které byly povinnému uděleny a které Úřad pro
povinného zapsal do patentového rejstříku nebo do rejstříku
průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek, a jaké licence
(souhlasy) k využívání vynálezu chráněnému patentem, licence k
využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání
ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, byly sepsány,
kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem
nakládat. Úřad obsah sdělení zapíše do svého patentového rejstříku nebo
rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek
vedených podle zvláštních právních předpisů.^17)
(3) Sepsané patenty (patentové listiny), průmyslové vzory (osvědčení o
zápisu průmyslových vzorů) a ochranné známky (osvědčení o zápisu
ochranných známek do rejstříku) exekutor zpeněží; postupuje přitom
přiměřeně podle ustanovení o exekuci prodejem movitých věcí. Všechna
práva při převodu patentů, průmyslových vzorů a ochranných známek,
která jinak přísluší povinnému jako jejich majiteli zapsanému v
patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů a rejstříku
ochranných známek, vykonává po dobu exekuce exekutor.
(4) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje.
(5) Pro exekuci práv z licence k využívání vynálezu chráněného
patentem, práv z licence k využívání průmyslového vzoru chráněného
osvědčením a práv z licence k užívání ochranných známek, které povinný
poskytl třetím osobám, se použijí ustanovení o exekuci přikázáním
jiných peněžitých pohledávek. Exekuční příkaz se doručí i Úřadu.
(6) Po jejich zpeněžení exekutor vyrozumí Úřad o převodu patentu,
průmyslového vzoru a ochranné známky a o nabyvateli těchto práv. Úřad
poté provede zápis o převodu v patentovém rejstříku, v rejstříku
průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek. Byla-li exekuce
zastavena, exekutor vyrozumí po právní moci rozhodnutí Úřad.
(7) Exekucí nelze postihnout práva spojená výhradně s osobou povinného,
zejména právo na původcovství.
§ 65
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci přikázáním
pohledávky přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující
výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky.
DÍL 3
Exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu
§ 65a
zrušen
DÍL 4
Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí
§ 66
(1) Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které
sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo
ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného
schovatele. Zajistit nelze nosič dat, na němž povinný pořídil záznam
průběhu soupisu movitých věcí.
(2) K exekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor
přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými
státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že
nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
(3) Ustanovení § 328b odst. 4 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského
soudního řádu platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských
úřadů.
(4) Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 občanského
soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného
usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu
zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.
(5) Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých
práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle
zvláštního právního předpisu^18).
(6) Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna
vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce exekutora a exekučního
soudu; vedle tohoto zveřejnění může exekutor nabídku uveřejnit
prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně
přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce,
jejichž zřizovatelem je stát nebo obec.
(7) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve
skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
§ 67
zrušen
§ 68
Vyškrtnutí věci ze soupisu
(1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen
„navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh
lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu
věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh
exekutor odmítne.
(2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů
od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne
exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření
orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských
zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.
(3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný.
Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde
najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.
(4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může
navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí
exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu
na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem
poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí
lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité
věci prodat.
(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při
soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí
osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat
návrh podle odstavce 1.
(6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím
vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle
odstavce 1.
(7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo
vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu
předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s
navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou
součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle
exekutora.
§ 69
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých
věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu
upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
§ 69a
zrušen
DÍL 5
Exekuce postižením závodu
§ 70
(1) K exekuci postižením závodu nebo části závodu povinného může
exekutor přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že závod nebo část
závodu je majetkem povinného.
(2) Exekutor ustanoví v exekučním příkazu správce závodu.
(3) Ustanovení § 338u odst. 3 občanského soudního řádu se použije
obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(4) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve
skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
(5) Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle
zvláštního právního předpisu.^18)
§ 71
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci postižením závodu
přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon
rozhodnutí postižením závodu.
Díl 6
Exekuce pozastavením řidičského oprávnění
§ 71a
(1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může
exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek
výživného na nezletilé dítě.
(2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle
zvláštního právního předpisu^32), oprávněnému a povinnému. Orgánu,
který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než
povinnému.
(3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje
řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu^32). Po
dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění
nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do
vlastních rukou.
(4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,
a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb
svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své
řidičské oprávnění, nebo
b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě.
Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr
řidičů podle zvláštního právního předpisu^32).
DÍL 7
Uspokojení práv na nepeněžité plnění
§ 72
(1) Byl-li vydán exekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může
vykonat i někdo jiný než povinný, postará se exekutor o to, aby práce,
o které jde, provedl pro oprávněného někdo jiný, nedohodl-li se s
oprávněným jinak.
(2) Pokuty uložené při provedení exekuce podle ustanovení § 351
občanského soudního řádu je povinný vždy povinen zaplatit na účet
exekučního soudu. Uloženou pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci
exekučního řízení.
(3) Exekuci prováděnou podle § 351 občanského soudního řádu lze
zastavit, a to i zčásti, pokud výše uložené pokuty neodpovídá vymáhané
povinnosti či okolnostem případu.
§ 73
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ukládající jinou
povinnost než zaplacení peněžité částky přiměřeně ustanovení občanského
soudního řádu upravující výkon rozhodnutí k uspokojení nepeněžitých
plnění.
HLAVA V
ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
§ 73a
(1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na
nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se
zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního
práva podává exekutorovi oprávněný.
(2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité
věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o
jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke
zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které
nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na
zřízení exekutorského zástavního práva.
(3) S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského
zástavního práva se povinnému nezasílá výzva podle § 46 odst. 6.
Vyrozumění o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva
obsahuje namísto poučení podle § 37 odst. 3 a 4 a § 54 poučení podle
odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35b odst. 1 písm. h), § 37 odst. 3 až 5,
§ 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 47 odst. 5, § 50, 54, 58 až 73 se
nepoužijí.
(4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k
vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na
odklad nelze podat.
(5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva
musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno
exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní,
označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastru
nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je
rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.
(6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je
rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení
exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více
exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro
vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní
právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto
zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové
újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení
získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním
řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení
exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle
trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva
rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle
trestního řádu.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení
exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně
ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí
zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.
(8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí
exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení
exekutorského zástavního práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce
podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze
oprávněnému.
(9) Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke
zřízení exekutorského zástavního práva.
(10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena
právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní
právo nezaniká.
(11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k
soudu.
(12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem
evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na
návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo
exekutorské zástavní právo zřízeno.
HLAVA VI
DALŠÍ ČINNOST EXEKUTORA
DÍL 1
Obecná ustanovení
§ 74
(1) Exekutor může v rámci další činnosti
a) poskytovat právní pomoc oprávněnému nebo povinnému po vydání
exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další
činností,
b) provádět autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního
předpisu^16a),
c) sepisovat listiny a vykonávat jinou činnost, stanoví-li tak tento
zákon.
(2) O úkony podle odstavce 1 může fyzická i právnická osoba (dále jen
"žadatel") požádat jakéhokoliv exekutora.
(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže
a) tento úkon odporuje právnímu předpisu,
b) exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na
věci, nebo
c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu
se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
§ 75
(1) Exekutor může v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením
přijímat do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha
to umožňuje.
(2) O přijetí do úschovy vydá exekutor tomu, kdo hodnoty skládá,
písemné potvrzení.
§ 76
(1) Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost,
zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního
vykonavatele podle zvláštního právního předpisu.^19) V rámci další
činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní
právní předpis.
(2) Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh
vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje
přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.
§ 76a
Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor
majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízení
zajištění a osobně nebo prostřednictvím jiné osoby vykonává správu
takového majetku. Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor
přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.
§ 76b
(1) Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána
platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti;
nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost
prokázána platným úředním průkazem.
(2) Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně svéprávná,
nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím nemůže být osoba
blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna, a zaměstnanci
exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.
§ 76c
Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat
tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo
toho, kdo je na věci zúčastněn.
Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání
§ 76d
Exekutor na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě
práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle jiného právního
předpisu (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za
toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
§ 76e
(1) O žádosti podle § 76d exekutor sepíše za účasti věřitele protokol,
který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li
věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a
identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné
identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného
zástupce,
c) jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je
oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název,
adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či
jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z
nich přiděleno,
d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od
bydliště nebo adresy sídla,
e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě exekutorem převzato,
f) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Jedno vyhotovení protokolu exekutor předá věřiteli.
(3) Exekutor neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
(4) Exekutor zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm.
c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor
zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak
stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se exekutorovi
oznámení o výhradě předat, sdělí tuto skutečnost věřiteli.
§ 76f
(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle
§ 76d, který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li
věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a
identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné
identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného
zástupce,
c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
1. jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li
věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a
identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné
identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který
jménem věřitele oznámení o výhradě činí,
2. jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je
oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název,
adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či
jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z
nich přiděleno,
3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva
dovolat se jeho neúčinnosti,
4. jméno, příjmení, datum narození a bydliště dlužníka věřitele, a
je-li dlužníkem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a
identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné
identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,
6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
d) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Exekutor další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další
vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodu 2
do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí,
že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo,
nebo nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto
skutečnosti věřiteli.
§ 76g
(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 76d, je povinen exekutorovi prokázat
svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho exekutor osobně. Jde-li o
právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své
totožnosti i její existenci. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem
právnické osoby jiná právnická osoba. Právnická osoba prokazuje svoji
existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje;
nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého
lze soudit, že existuje a také prohlášením o její existenci osobou,
která za ni právně jedná.
(2) Není-li exekutorovi totožnost, popřípadě existence podle odstavce 1
prokázána, exekutor odmítne požadovaný úkon provést.
DÍL 2
Sepisování exekutorských zápisů
§ 77
Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje
nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu nemovitých věcí, bytů a
nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení
před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál
v přítomnosti exekutora nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu
věci.
§ 78
zrušen
§ 79
(1) Exekutorský zápis musí obsahovat
a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,
b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
d) popis děje nebo stavu věci,
e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Exekutorský zápis je veřejnou listinou.
§ 80
zrušen
§ 81
zrušen
§ 82
zrušen
§ 83
zrušen
§ 84
zrušen
§ 85
zrušen
§ 86
Exekutorské zápisy musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři
exekutora pod uzávěrou.
HLAVA VII
NÁKLADY EXEKUCE A NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO
§ 87
(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či
účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při
exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů
správce závodu, a je-li exekutor nebo správce závodu plátcem daně z
přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané
hodnoty podle zvláštního právního předpisu^20) (dále jen "náklady
exekuce"). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za
ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním
předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující
tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve
vyrozumění o zahájení exekuce.
(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k
vymáhání nároku (dále jen "náklady oprávněného"). Náklady oprávněného
hradí oprávněnému povinný.
(3) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.
(4) Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě
příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v
exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité
částky.
§ 88
(1) Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k
úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného,
lze-li ho zjistit,
e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a
odůvodnění,
g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,
h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.
(3) Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8
dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví,
postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách
rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu
exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.
(4) Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a
exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný
prostředek.
§ 89
Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků
ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro
nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje
exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost
povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně
vynaložených výdajů.
§ 89a
(1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §
137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů
svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální
výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje
hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.
(2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení,
jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena
náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.
HLAVA VIII
ODMĚNA EXEKUTORA
§ 90
(1) Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží
exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při
vedení exekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor
plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty
podle zvláštního právního předpisu.^20)
(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení
exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní
odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exe- kutora na
odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a
náhradu za ztrátu času.
(3) Nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má
exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady
exekuce. Spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se
nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).
§ 91
Za výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) náleží exekutorovi
mimosmluvní odměna, nedohodne-li se s žadatelem jinak.
§ 91a
(1) Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní
odměna.
(2) O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů
exekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuce vyplácí
soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora
pověřil.
§ 92
Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za
doručení písemností a náhrady za ztrátu času stanoví ministerstvo
vyhláškou.
HLAVA IX
MANIPULACE SE SPISY A JEJICH ÚSCHOVA
DÍL 1
Manipulace se spisy
§ 93
(1) Nejsou-li spisy ukončené, musí být uloženy v kanceláři exekutora
tak, aby byly jak exekutorovi, tak kontrolním orgánům kdykoliv
přístupné. Nemá-li exekutor takový spis u sebe, musí být ze záznamu v
příslušném registru zřejmé, kde se spis nachází.
(2) Opisy a potvrzení ze spisů uložených v kanceláři exekutora vydává
na žádost oprávněných orgánů a osob exekutor nebo jím pověřený
zaměstnanec.
Nahlížení do spisů
§ 94
(1) Oprávněné orgány a osoby mohou nahlížet do spisů, které nejsou
uloženy v archivu exekutora, a pořizovat si z nich výpisy; oprávněné
osoby tak mohou činit výlučně v kanceláři exekutora pod jeho dohledem
nebo pod dohledem jím pověřeného zaměstnance. O nahlédnutí do spisu se
ve spisu provede záznam.
(2) Na odůvodněnou žádost oprávněných orgánů a osob je možno spis
zaslat jinému exekutorovi, v jehož kanceláři je možno do něho
nahlédnout.
(3) Do spisů týkajících se další činnosti exekutora může nahlížet pouze
žadatel; jiné osoby jen s jeho souhlasem. Ministerstvo může v
souvislosti s výkonem státního dohledu nahlížet do spisů týkajících se
činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. b) bez souhlasu žadatele.
§ 95
(1) Oprávněnými orgány jsou v rozsahu své působnosti ministerstvo,
Komora, orgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství,
finanční úřady a katastrální úřady.
(2) Oprávněnými osobami jsou účastníci exekučního řízení, jejich právní
nástupci, zástupci těchto osob a znalec, pokud ho příslušný orgán
uvedený v odstavci 1 za znalce ustanovil a uložil mu povinnost
nahlédnout do spisu.
(3) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné
důvody, exekutor na žádost povolí, aby nahlédl do exekučního spisu a
aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž
právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.
§ 96
Půjčování spisů
Exekutor předá kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně
kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním
řízení, soudům, finančním úřadům, katastrálním úřadům a znalcům.
Nepostačí-li poskytnutí kopií listin nebo kopie celého spisu, umožní
exekutor osobám pověřeným těmito orgány nahlížení do spisu; jen je-li
to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu se
vztahuje § 7 odst. 4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání
věci soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.
§ 97
Rekonstrukce spisů
(1) Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části
zničeny nebo se ztratily.
(2) Exekutor vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků
nebo od jejich právních nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od
orgánu katastru nemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce.
Na tyto připojí své razítko a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo
ztracenou listinu.
(3) Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména
vyslechnutím účastníků, případně jejich právních nástupců, a obsah
listiny osvědčí zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V
osvědčení uvede obsah tvrzení účastníků nebo jejich právních nástupců o
obsahu listiny.
Manipulace s exekutorskými stejnopisy
§ 98
O nahlížení do exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v §
94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.
§ 99
(1) Exekutor zapůjčí exekutorský zápis jen soudu, ministerstvu nebo
Komoře na jejich žádost.
(2) Exekutor založí namísto zapůjčeného exekutorského zápisu jeho
ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský
zápis vydán.
(3) Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může
exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce
2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání
pozastavily.
§ 100
Exekutor ukládá exekutorské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni
odděleně od spisů.
§ 101
(1) Exekutor, který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu,
převezme do úschovy exekutorské zápisy exekutora, který zemřel nebo
který byl odvolán.
(2) Exekutor, který převzal do úschovy exekutorské zápisy podle
odstavce 1, vydává z nich stejnopisy, opisy či výpisy. O nahlížení a
zapůjčení těchto exekutorských zápisů platí ustanovení hlavy osmé dílu
prvního této části zákona.
DÍL 2
Úschova ukončených spisů
§ 102
(1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal
podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a
uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich
evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.
(2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu
uložené v kanceláři exekutora.
(3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení
registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný
Komorou.
(4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou
žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a
půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy osmé dílu
prvního této části zákona.
nadpis vypuštěn
§ 103
(1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž
úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.
(2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.
§ 104
zrušen
DÍL 3
Vydávání stejnopisů, opisů, výpisů
§ 105
Z exekutorských zápisů se vydávají stejnopisy nebo opisy.
§ 106
(1) Stejnopisy exekutorských zápisů se vydávají účastníkům, jichž se
exekutorský zápis týká, není-li v exekutorském zápisu stanoveno jinak.
Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím
souhlasí.
(2) Opisy exekutorských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat
stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým
lze vydat stejnopisy.
§ 107
(1) Stejnopis exekutorského zápisu musí doslovně souhlasit s
exekutorským zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních
příloh exekutorského zápisu.
(2) Doložka o ověření stejnopisu exekutorského zápisu obsahuje údaje o
tom, že se stejnopis shoduje doslovně s exekutorským zápisem, komu je
stejnopis určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Exekutor doložku
podepíše a připojí otisk úředního razítka exekutora.
§ 108
(1) Z exekutorského zápisu lze vydat výpis. Výpis z exekutorského
zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo
jen některých skutečností uvedených v exekutorském zápisu. Při vydávání
výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů.
(2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah exekutorského zápisu,
z něhož byl vydán.
HLAVA X
SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ
§ 109
Komora
(1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.
(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje
všechny exekutory a vede
seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů
. Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem.
Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo
prohlášením za mrtvého.
(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky,
dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve
výši stanovené sněmem exekutorů.
(4) Komora má tyto orgány:
a) sněm,
b) prezidium,
c) prezidenta,
d) revizní komisi,
e) zkušební komisi,
f) kárnou komisi,
g) kontrolní komisi.
(5) Komora může zřizovat poradní orgány.
(6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.
§ 110
Sněm exekutorů
(1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory.
(2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.
(3) Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to
písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident
Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2
měsíců ode dne doručení žádosti.
(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční
většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm
nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň
třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(6) K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny
přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(7) Sněm zejména
a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy
prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů
Komory z řad exekutorů a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,
b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,
c) přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád
Komory,
d) ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného
rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou
být dotčena,
e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
f) schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost
Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády
Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
g) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech
Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
h) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
i) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si
vyhradí,
j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle
§ 10,“.
k) stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence
exekucí,
l) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.
(8) K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k
postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je
zapotřebí souhlasu ministerstva.
§ 111
Prezidium Komory
(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.
(2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia
pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad
náhradníků členy nové.
(3) Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a
viceprezidenta Komory.
(4) Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou
za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.
(5) Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní,
kárné nebo kontroln komisi.
(6) Prezidium
a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,
b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,
c) organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a
vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a
informační činnost,
d) vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a
ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam
exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,
e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
f) organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební
komise,
g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy
výběrové komise,
h) podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví
tento zákon,
i) svolává sněm,
j) vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního
řádu, kárného řádu, kancelářského řádu, jakož i k postupu při
vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, a předkládá je
sněmu ke schválení,
k) předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád, kárný řád a
kancelářský řád, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového
řízení podle § 10,
l) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti
exekutorů,
m) ustanovuje zástupce exekutora,
n) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky,
o) přijímá stavovské předpisy a činí veškerá opatření nezbytná k
zajištění řádné činnosti Komory,
p) provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech
dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není
svěřeno jinému orgánu Komory.
§ 112
Prezident Komory
(1) Prezident Komory
a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
b) řídí jednání sněmu,
c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho
jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň
jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise
Komory,
d) je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v
působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a
rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která
nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu
Komory,
e) navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu
přísedících kárného soudu.
(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.
§ 113
Revizní komise
(1) Revizní komise má 5 členů.
(2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu
revizní komise.
(3) Revizní komise
a) přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku
hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní
komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,
c) schvaluje roční závěrečný účet Komory.
(4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.
(5) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu
Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné
komisi a v kontrolní komisi.
§ 113a
Kontrolní komise
(1) Kontrolní komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů
kontrolní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise
oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2) Kontrolní komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a
místopředsedu kontrolní komise.
(3) Kontrolní komise
a) připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající
se vyřizování stížností na exekutory, kandidáty, koncipienty a další
zaměstnance exekutorů; za tím účelem je kontrolní komise oprávněna
činit šetření v dotčených exekutorských úřadech,
b) provádí kontroly a doporučuje prezidiu opatření při provádění
dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,
c) působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky ze
své činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu
ke zveřejnění.
(4) Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.
(5) Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu
Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím
v revizní komisi.
§ 114
Kárná komise
(1) Kárná komise má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z
řad exekutorů.
(2) Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu
kárné komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.
(3) Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.
(4) Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem jmenovaným
předsedou kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z
řad soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného
senátu může být pouze soudce.
(5) Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu
Komory a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.
(6) Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným
řádem.
§ 115
Zkušební komise
(1) Zkušební komise má 15 členů.
(2) Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a
místopředsedu zkušební komise.
(3) Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.
(4) Exekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem
složeným ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena
zkušební komise z řad soudců; senátu předsedá člen určený předsedou
zkušební komise.
(5) Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora
zkušebním řádem.
§ 115a
Výběrová komise
(1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních
exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož
obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor
jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.
(2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.
(3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně
nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá
za zamítnutý.
HLAVA XI
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA
Obecná ustanovení
§ 116
(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný
delikt nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou
odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná
odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta
nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.
(2) Kárným deliktem je
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta
stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý
výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost
exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti
exekutora.
(3) Závažným kárným deliktem je závažné
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta
stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý
výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost
exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti
exekutora.
(4) Za kárný delikt exekutora se považuje i
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem
anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon
exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li
se jich zaměstnanec exekutora.
(5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem
anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon
exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li
se jich zaměstnanec exekutora.
(6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 2 500 000 Kč,
d) odvolání z exekutorského úřadu.
(7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 250 000 Kč,
d) odvolání ze zastupování.
(8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 50 000 Kč.
(9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle
odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč,
kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od
10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8
písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.
(10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu
nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň
uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se
přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu
dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným
kárným proviněním.
(11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského
úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení
kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným
deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho
dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné
opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před
podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně
uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost
zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.
(12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského
úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci
rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné
opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5
let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být
jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen
ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní
náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí,
jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo
uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu
v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.
(13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu,
příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.
(14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné
provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na
zahájení kárného řízení.
(15) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4
a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze
spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst.
1.
nadpis vypuštěn
§ 117
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat
a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo
koncipientovi,
b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech
působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi
nebo koncipientovi,
c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu
tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či
zástupci exekutora,
d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu
tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci
vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo
zástupci exekutora,
(dále jen „kárný žalobce“).
(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému
provinění došlo.
(4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta
nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo
exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku,
pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o
které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný
žalobce k dispozici.
Kárné řízení proti kandidátovi a koncipientovi
§ 117a
(1) O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění,
a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc
ustanovený tříčlenný kárný senát.
(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident
Komory, účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem
prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem
porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné
rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného
senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.
§ 117b
(1) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta
nebo koncipienta, proti němuž se kárné řízení vede (dále jen „kárně
obviněný“), jejím doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad
exekutorů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu
kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení
se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(2) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát
opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li
stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se
hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát exekutora nebo advokáta s
jejich souhlasem.
§ 118
(1) Kárně obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které
jsou mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně
obviněný může být v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátem.
(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se
dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména
zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny,
a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony,
které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání
kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li
o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí,
která jsou k provedení dožádání potřebná.
§ 119
(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b) skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,
c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
d) kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení,
pravomocně odsouzen v trestním řízení.
(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně
obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží
příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro
skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému
vede trestní stíhání.
(4) Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním
řízení rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).
(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného
řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm
kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho
zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 117b
odst. 2, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba
vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu
jednání.
§ 120
(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného
provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116
odst. 7. Dojde-li kárný senát k závěru, že koncipient se dopustil
kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření
podle § 116 odst. 8.
(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného
provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne,
že kárně obviněný se kárného obvinění zprošťuje.
(3) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z
důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.
(4) Jestliže kárný senát kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného
obvinění zprostil, má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné
řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v
souvislosti s kárným řízením. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh
kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. a), c), d) nebo e), má
kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na
náhradu vůči státu. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného
žalobce podle § 117 odst. 2 písm. b), má kandidát nebo koncipient,
proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči Komoře.
(5) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1
uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení
stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(6) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu
prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od
výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových
výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními
právními předpisy^20b).
§ 120a
(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní
stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se
použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok a
odůvodnění; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního
řádu o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
(3) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému
žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo
opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se
doručí ministrovi, pokud nebyl kárným žalobcem.
(4) Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
(5) Kárný žalobce je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního
předpisu^21) proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3,
jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
§ 121
Kárné řízení proti exekutorovi
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi
se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a
státních zástupců^21).
(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede
ministerstvo.
§ 122
Pozastavení výkonu exekutorského úřadu
(1) Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu,
jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin
nebo za trestný čin související s exekuční činností, a to až do právní
moci rozhodnutí.
(2) Ministr pozastaví exekutorovi výkon exekutorského úřadu po dobu
výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho
odvolání.
(3) Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor
vykonávat exekutorskou činnost.
(4) Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu
lze podat žalobu u soudu.^22)
§ 123
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření
se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, kandidáta nebo
koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon
kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje
vykonáním kárného opatření.
HLAVA XII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DORUČOVÁNÍ
§ 124
(1) Pokud občanský soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na
úřední desce soudu, platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na
úřední desce exekutora, nestanoví-li tento zákon výslovně jinak.
Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje stanovená v zákoně je splněna
jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,^23) pokud se zákon neomezuje
na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.
(2) Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny
na úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že desátým
dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi
známi nebo jejichž pobyt není znám.
HLAVA XIII
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 124a
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,
„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení
způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský
úřad,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon
rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich
odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,
přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 124b
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,
„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení
způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský
úřad,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon
rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich
odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,
přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.
§ 124c
Správní delikty Komory
(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že
a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti
exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených
exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu
s § 7 odst. 5,
b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,
c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1
nebo 2,
d) nevyškrtne koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1
nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,
e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo
3,
f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,
g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16
odst. 1 a 2 nebo § 18,
h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst.
2,
i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115
odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se
zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,
j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,
k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,
l) poruší povinnosti stanovené v § 8d odst. 3, nebo
m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu
přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k)
nebo l),
b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g),
h) nebo m),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f).
§ 124d
Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni
ministerstvo.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
HLAVA XIV
CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ
§ 125
(1) Komora vede centrální evidenci exekucí, v níž se evidují po
uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6
a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,
b) pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuce,
c) dražební vyhlášky vydané podle § 336b odst. 2 a § 338o odst. 2
občanského soudního řádu,
d) oznámení dražebního roku podle § 328b odst. 3 občanského soudního
řádu.
(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného,
bylo-li přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se
neuvádí ve výpisu podle odstavce 8.
(3) Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden,
provozován a spravován Komorou. Komora zveřejňuje údaje z centrální
evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor,
který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě.
(5) Postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro
její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.
(6) Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z centrální
evidence exekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.
(7) Odměna podle odstavce 6 Komoře nenáleží
a) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d),
b) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 ministerstvu nebo soudům.
(8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo
potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není
zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav
evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich
uveden.
HLAVA XV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Do zahájení činnosti Komory vykonává její funkci ministerstvo, které
svolá ustavující konferenci exekutorů nejdéle do 6 měsíců ode dne
účinnosti tohoto zákona.
§ 127
Ministerstvo schvaluje na návrh Komory kárný řád, kancelářský řád,
zkušební řád pro exekutorské zkoušky a stanoví pravidla pro složení
výběrové komise a postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení
podle § 10.
§ 128
Vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se
sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich
právních předchůdců se považuje za vysokoškolské právnické vzdělání
podle § 9 odst. 1 písm. b).
§ 129
Výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení
výkonu rozhodnutí vydaného před účinností tohoto zákona se uskuteční
podle dosud platných právních předpisů; jestliže však pohledávka
oprávněného nebyla zcela uspokojena, může oprávněný se souhlasem soudu
podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona.
§ 130
(1) Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním
výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také exekuce
podle tohoto zákona. Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech
hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuce
podle tohoto zákona.
(2) Tam, kde se v zvláštních právních předpisech hovoří o nákladech
státu na provedení soudního výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí,
rozumí se tím také náklady exekuce podle tohoto zákona.
(3) Je-li exekucemi vedenými podle tohoto zákona i výkonem rozhodnutí
prováděným podle občanského soudního řádu postižen tentýž majetek,
postupuje se podle zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy
souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí^16a).
§ 131
Ministerstvo se zmocňuje, aby stanovilo vyhláškou
a) výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů, náhrady za
doručení písemností a náhrady za ztrátu času, včetně přiměřené výše
zálohy,
b) paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování
o nákladech v případech podle § 89a,
c) výši a způsob určení odměny správců závodu a náhrady jejich hotových
výdajů,
d) podmínky pojištění odpovědnosti za újmy způsobené exekutorem
činností dle tohoto zákona,
e) postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro
její vedení, provoz a správu,
f) postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí
až osmé tohoto zákona.
§ 132
Po dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona může se souhlasem ministra
Komora započítat i jinou právní praxi v délce 3 let.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 133
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
§ 134
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
§ 135
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 136
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975
Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991
Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994
Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb.,
nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona
č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona
č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu
Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000
Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000
Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000
Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č.
370/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 78a se za slovo "notářským" vkládají slova "nebo exekutorským",
za slova "v přítomnosti notáře" se vkládají slova "nebo soudního
exekutora" a za slova "jestliže notář" se vkládají slova "nebo soudní
exekutor".
2. V § 125 se za slovo "notářské" vkládají slova "nebo exekutorské".
ČÁST ŠESTÁ
zrušena
§ 137
zrušen
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o bankách
§ 138
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,
zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,
zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,
zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.,
se mění takto:
1. V § 38 odst. 3 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno h), které zní:
"h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního
zákona.^9b)".
Poznámka pod čarou č. 9b) zní:
"9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V § 38 odst. 5 se za slova "odstavce 3 písm. a)" vkládají slova "a
h)".
ČÁST OSMÁ
Změna živnostenského zákona
§ 139
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č.
42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č.
237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č.
95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č.
49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č.
217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č.
83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č.
159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.
29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č.
123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č.
151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č.
249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č.
362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona
č. 100/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 písm. c) se za slova "patentových zástupců^6)"
doplňují slova "a soudních exekutorů^6a)"
Poznámka pod čarou č. 6a) zní:
"6a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, u oboru
živnosti Provozování cestovní agentury se ve sloupci 2 písm. b) za
slova "úplné střední vzdělání" vkládají slova "nebo úplné střední
odborné vzdělání".
3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 314: Ostatní, u oboru
živnosti Provozování cestovní kanceláře se ve sloupci 2 písm. c) před
slova "úplné střední odborné vzdělání" vkládají slova "úplné střední
vzdělání nebo".
ČÁST DEVÁTÁ
zrušena
§ 140
zrušen
ČÁST DESÁTÁ
zrušena
§ 141
zrušen
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
§ 142
zrušen
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních
symbolů České republiky
§ 143
Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a
ostatních symbolů České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb.,
zákona č. 358/1992 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se mění takto:
V § 1 odst. 1 písm. f) se na konci doplňují slova "a soudní exekutoři".
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o notářích a jejich činnosti
§ 144
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve
znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000
Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova "komerčního právníka" vkládají
slova " , soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce
Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta" a za
slova "advokátního koncipienta" se vkládají slova ", exekutorského
koncipienta".
2. V § 7 odst. 3 se za slova ", advokátní zkoušku" vkládají slova ",
exekutorskou zkoušku".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o advokacii
§ 145
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se
mění takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo "notářů" vkládají slova ",
soudních exekutorů" a v poznámce pod čarou č. 1) se doplňuje text:
"Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V § 6 odst. 1 se na konci části věty před středníkem doplňují slova
"a exekutorská zkouška".
3. V § 6 odst. 2 se na konci části věty první před středníkem vkládají
slova "exekutora a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu,
asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu".
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
§ 146
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně
zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se
mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se za slova "jako soudního komisaře" doplňují slova "a
úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování
exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu
podle zvláštního právního předpisu^3a)".
Poznámka pod čarou č. 3a) zní:
"3a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V § 4 odst. 2 se za slova "Činnost notáře" vkládají slova "a
soudního exekutora".
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
zrušena
§ 147
zrušen
ČÁST SEDMNÁCTÁ
zrušena
§ 148
zrušen
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o veřejných dražbách
§ 149
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se mění takto:
1. V § 22 odst. 1 písmeno f) zní:
"f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy
prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem
exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".
2. V § 46 odst. 1 písmeno g) zní:
"g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy
prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem
exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 150
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993
Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994
Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995
Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995
Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997
Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998
Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999
Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999
Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb.,
zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb.,
zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb.,
zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb.
a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
V § 24 odst. 2 písm. y) se tečka za bodem 5 nahrazuje čárkou a doplňuje
se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 26k) zní:
"6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen
exekucí,^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.
26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
ČÁST DVACÁTÁ
ÚČINNOST
§ 151
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou části první hlavy třetí až
osmé a § 131, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora
Příl.2
Vzor označení exekutorského úřadu
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 347/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 7a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na drobné nedostatky v
exekuční a další činnosti exekutora nebo drobné poklesky v chování, k
nimž došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Zaměstnanci soudního exekutora vykonávající práci vykonavatele musí
splnit podmínky uvedené v § 27 odst. 3 nejpozději do jednoho roku ode
dne, kdy bude schválen ministrem stavovský předpis Komory upravující
kvalifikační zkoušky vykonavatelů soudních exekutorů.
Čl. II zákona č. 183/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Bylo-li rozhodnutí prezidia o vyhlášení výběrového řízení zveřejněno
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové
řízení dosavadní právní předpisy.
2. Navrhla-li Komora ministrovi odvolání exekutora přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, použijí se na jeho odvolání dosavadní právní
předpisy.
3. Nestanoví-li se dále jinak, použije se pro kárné řízení, které bylo
zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zákon č. 120/2001
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kárné
provinění se posoudí a kárné opatření se uloží podle dosavadních
právních předpisů.
4. Rozhodne-li kárná komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
podle § 120 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému
exekutorovi nebo kandidátovi, o návrhu rozhodne znovu Nejvyšší správní
soud. Obdobně se postupuje, rozhodne-li prezidium o odvolání přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 121 odst. 4 zákona č. 120/2001
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona písemné
rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému.
5. Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro
podání odvolání proti rozhodnutí kárné komise nebo začala-li tato lhůta
běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, odvolání se podá k
Nejvyššímu správnímu soudu, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona podáno ke kárné komisi. Pro délku odvolací lhůty se
použijí dosavadní právní předpisy.
6. Na řízení o odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, jakož i o odvolání podle bodu 4 věty druhé, se
použijí přiměřeně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a
státních zástupců^21). O odvolání rozhodují senáty, které jednají a
rozhodují v řízení ve věcech soudců. Nezamítne-li Nejvyšší správní soud
odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a sám ve věci
rozhodne.
7. Komora odevzdá Nejvyššímu správnímu soudu podklady a spisy k řízením
podle bodů 3 až 6 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XXIV zákona č. 7/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a
nemovitostí vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se
exekuce podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 286/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v
řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají
zachovány.
2. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla
zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí
dosavadní právní předpisy.
3. Odvolání a námitky proti rozhodnutím soudu prvního stupně nebo
exekutora, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo která byla vydána po řízení provedeném podle dosavadních právních
předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních
předpisů.
4. O návrzích na nařízení exekuce, odklad a zastavení exekuce, které
byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne
podle dosavadních právních předpisů.
5. Výběrové řízení na obsazení exekutorských úřadů, které byly uvolněny
nebo zřízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí Komora
nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. IV zákona č. 396/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49
odst. 1 písm. h), § 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č.
120/2001 Sb., které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Do doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i
doba, po kterou zaměstnanec soudu vykonával činnost vykonavatele.
3. Okresní soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský
archiv, odevzdá do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona
Komoře razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, které uchovává. Ukončené
spisy, které uchovává, odevzdá okresní soud exekutorovi, který je
nástupcem exekutora, jenž ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona podána písemná žádost o výpis, opis nebo
potvrzení z ukončeného spisu, postupuje se podle dosavadních právních
předpisů.
4. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 116 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije, došlo-li ke
splnění podmínek v něm uvedených zcela nebo částečně do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Bylo-li rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyhlášení výběrového
řízení uveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se
na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy.
Čl. LII zákona č. 303/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu je exekutor povinen uzavřít do
1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude-li smlouva uzavřena
ve lhůtě podle věty první, je do dne uzavření této smlouvy splněn
předpoklad vykonávání činnosti exekutora podle § 11 odst. 1 písm. b)
zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, uzavřel-li exekutor smlouvu o pojištění odpovědnosti za
škodu.
Čl. IV zákona č. 139/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský
soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i
pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní
účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, zůstávají zachovány.
2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262b odst.
1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí exekutor manžela povinného v
řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v
exekučním příkazu, byl-li tento exekuční příkaz vydán po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
postupuje podle § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tehdy, pokud v nich přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly vydány exekuční příkazy k
provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného nebo manžela
povinného z účtu u peněžního ústavu.
4. Exekuce vedené zřízením exekutorského zástavního práva na základě
exekučního příkazu vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. IV zákona č. 164/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský
soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i
pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní
účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, zůstávají zachovány.
2. V exekučních řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona byl vydán exekuční příkaz k přikázání pohledávky z výsluhového
příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených
komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo
zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění
účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a
některých pozůstalých po nich se taková exekuce tyto příjmy postihující
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dále provádí podle úpravy
občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami z výsluhového
příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených
komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo
zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění
účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a
některých pozůstalých po nich ve znění tohoto zákona. Účinky vydaného
exekučního příkazu zůstávají zachovány.
3. V exekučních řízeních, v nichž byl přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona proveden soupis movitých věcí, se rozsah věcí vyloučených
z exekuce posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
4. Kandidátovi nebo koncipientovi lze uložit výtku tehdy, pokud k
drobnému nedostatku v činnosti nebo drobnému poklesku v chování došlo
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
postupuje podle § 58 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3a) § 265 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu.
§ 46 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní
a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 167 trestního zákona.
5) § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při
výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o
změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
6) § 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
zákona č. 120/2001 Sb.
7a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
7b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
7c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
7f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
7f) § 22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7g) § 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře
stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.
7h) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci
obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci
obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7i) § 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se
státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
7j) § 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění pozdějších předpisů.
7k) § 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
9) § 53 občanského soudního řádu.
10) § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a
vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád).
13) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
14) § 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 143a občanského zákoníku.
16a) Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy
souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.
16b) § 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního
exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o
podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve
znění pozdějších předpisů.
16c) Například § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení
a o výkonu rozhodčích nálezů.
16d) Například § 109 odst. 1 písm. c), § 267 odst. 1 zákona č. 182/2006
Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a
zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších
předpisů.
18) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
19) § 45 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro
okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů.
20b) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona
č. 322/2006 Sb.
21) § 66 soudního řádu správního.
22) § 247 a následující občanského soudního řádu.
23) § 769 obchodního zákoníku.
24) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
25) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
27) § 37 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
28) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
29) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.
30) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších
předpisů.
31) § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů.
32) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění
pozdějších předpisů.
Platnost od
Ke stažení
Sociální sítě NejBusiness.cz
Přihlášení
Doporučujeme
Pro firmy
Nabídky práce
Názory a komentáře
Peronálie
Trh firem
Veřejné zakázky a poptávky
Certifikace a systémy řízení
Export a nové trhy
Investice a investoři
Investujte do našich projektů
Nákup a prodej firem
Obchod a noví zákaznící
Pojištění
Rozložení rizik
Strategický rozvoj firmy
Trh zaměstnanců
Uč se a vyhraj!
Úvěry a financování
Volné kapacity
Zákony a jiná legislativa
NejBusiness Pro firmy
NejBusiness Clients
NejBusiness Companies and Products
NejBusiness Connection
NejBusiness Consulting
NejBusiness Finance
NejBusiness Help
NejBusiness HR
NejBusiness PR
NejBusiness Risks and Strategy
Reklama
Zajímavosti
Naše projekty a aktivity
