Zákon o obcích - zákon č. 128/2000 Sb.

Zákon o obcích - zákon č. 128/2000 Sb.

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)

 

 

 

 
   128/2000 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 12. dubna 2000
 
   o obcích (obecní zřízení)
 
   Změna: 273/2001 Sb.
 
   Změna: 450/2001 Sb.
 
   Změna: 320/2001 Sb.
 
   Změna: 313/2002 Sb. (část)
 
   Změna: 311/2002 Sb., 313/2002 Sb.
 
   Změna: 59/2003 Sb.
 
   Změna: 22/2004 Sb.
 
   Změna: 216/2004 Sb.
 
   Změna: 257/2004 Sb.
 
   Změna: 421/2004 Sb.
 
   Změna: 626/2004 Sb.
 
   Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.
 
   Změna: 61/2006 Sb.
 
   Změna: 245/2006 Sb.
 
   Změna: 234/2006 Sb.
 
   Změna: 186/2006 Sb.
 
   Změna: 169/2008 Sb.
 
   Změna: 298/2008 Sb.
 
   Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.
 
   Změna: 477/2008 Sb.
 
   Změna: 326/2009 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 424/2010 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb.
 
   Změna: 246/2011 Sb.
 
   Změna: 364/2011 Sb.
 
   Změna: 72/2012 Sb.
 
   Změna: 424/2010 Sb. (část), 142/2012 Sb.
 
   Změna: 239/2012 Sb.
 
   Změna: 257/2013 Sb., 303/2013 Sb.
 
   Změna: 64/2014 Sb.
 
   Změna: 24/2015 Sb.
 
   Změna: 106/2016 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   OBECNÍ ZŘÍZENÍ
 
   HLAVA I 
 
   OBECNÁ USTANOVENÍ
 
   DÍL 1
 
   Postavení obcí
 
   § 1
 
   Obec  je  základním  územním  samosprávným  společenstvím občanů; tvoří
   územní celek, který je vymezen hranicí území obce.
 
   § 2
 
   (1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje
   v  právních  vztazích  svým  jménem  a nese odpovědnost z těchto vztahů
   vyplývající.
 
   (2)  Obec  pečuje  o  všestranný  rozvoj  svého území a o potřeby svých
   občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
 
   § 3
 
   (1)  Obec,  která  má  alespoň  3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na
   návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
 
   (2)  Obec  je  městysem,  pokud  tak  na  návrh  obce  stanoví předseda
   Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
 
   (3)  Obec,  která  byla  městem  přede dnem 17. května 1954, je městem,
   pokud  o  to  požádá  předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké
   sněmovny  tak  na  žádost  obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec
   stává městem.
 
   (4)  Obec,  která  byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17.
   května  1954,  je  městysem,  pokud  o  to  požádá  předsedu Poslanecké
   sněmovny.  Předseda  Poslanecké  sněmovny  tak na žádost obce stanoví a
   zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem.
 
   (5)  Kancelář  Poslanecké  sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala
   městem   nebo   městysem,  neprodleně  Českému  úřadu  zeměměřickému  a
   katastrálnímu.
 
   (6)  Sloučí-li  se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem,
   je  nově  vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž
   žádná  není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec
   městysem.  Oddělí-li  se  část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak
   obec,  které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i 
   nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí,
   pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu,
   je i nadále městysem.
 
   § 4
 
   (1)  Statutárními  městy  jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy
   Vary,  Ústí  nad  Labem,  Liberec,  Jablonec nad Nisou, Hradec Králové,
   Pardubice,  Jihlava,  Brno,  Zlín,  Olomouc,  Přerov,  Chomutov, Děčín,
   Frýdek-Místek,  Ostrava,  Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá
   Boleslav a Prostějov.
 
   (2)  Území  statutárních  měst  se  může  členit na městské obvody nebo
   městské části s vlastními orgány samosprávy.
 
   § 5
 
   (1)  Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány
   obce  jsou  rada  obce,  starosta,  obecní úřad a zvláštní orgány obce.
   Město  je  samostatně  spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány
   města  jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.
   Městys  je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány
   městyse  jsou  rada  městyse,  starosta, úřad městyse a zvláštní orgány
   městyse.
 
   (2)  Statutární  město  je samostatně spravováno zastupitelstvem města;
   dalšími  orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát
   a  zvláštní  orgány  města. Městský obvod územně členěného statutárního
   města  je  spravován  zastupitelstvem  městského obvodu; dalšími orgány
   městského  obvodu  jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského
   obvodu   a  zvláštní  orgány  městského  obvodu.  Městská  část  územně
   členěného  statutárního  města  je  spravována  zastupitelstvem městské
   části;  dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta,
   úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
 
   (3)  Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu
   nebo  městské  části  je  též  komise,  jestliže  jí  byl  svěřen výkon
   přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).
 
   § 6
 
   zrušen
 
   § 7
 
   (1)  Obec  spravuje  své  záležitosti  samostatně (dále jen "samostatná
   působnost").   Státní   orgány  a  orgány  krajů  mohou  do  samostatné
   působnosti   zasahovat,  jen  vyžaduje-li  to  ochrana  zákona,  a  jen
   způsobem,  který  zákon  stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být
   omezen jen zákonem.
 
   (2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává
   tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).
 
   § 8
 
   Pokud  zvláštní  zákon  upravuje  působnost  obcí a nestanoví, že jde o 
   přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
 
   § 9
 
   zrušen
 
   § 9a
 
   Obce  zajišťují  výkon  finanční  kontroly  podle  zvláštního  právního
   předpisu.^2a)
 
   § 10
 
   Povinnosti  může  obec  ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou
   vyhláškou
 
   a)  k  zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může
   stanovit,  které  činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci
   nebo  být  v  rozporu  s  dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a
   majetku,  lze  vykonávat  pouze  na  místech  a  v čase obecně závaznou
   vyhláškou   určených,   nebo   stanovit,   že  na  některých  veřejných
   prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány,
 
   b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a
   kulturních  podniků,  včetně  tanečních  zábav  a  diskoték, stanovením
   závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
 
   c)  k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství,
   k  ochraně  životního  prostředí,  zeleně  v zástavbě a ostatní veřejné
   zeleně^3)  (dále  jen  "veřejná  zeleň")  a  k  užívání  zařízení  obce
   sloužících potřebám veřejnosti,
 
   d) stanoví-li tak zvláštní zákon.
 
   § 11
 
   (1) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho
   mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.
 
   (2)  Obec vykonávající rozšířenou působnost^3a) (§ 66) může za podmínek
   stanovených  v  odstavci  1  vydávat  nařízení  obce  pro správní obvod
   stanovený zvláštním právním předpisem.
 
   § 12
 
   (1)  Obecně  závazné vyhlášky a nařízení obce (dále jen "právní předpis
   obce") musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního předpisu
   obce.  Vyhlášení  se  provede  tak, že se právní předpis obce vyvěsí na
   úřední desce^3b) obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního
   předpisu  obce  je  první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho
   může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým.
 
   (2)  Pokud  není  stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy
   obce účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý
   obecný  zájem,  lze  výjimečně  stanovit  dřívější  počátek  účinnosti,
   nejdříve však dnem vyhlášení.
 
   (3)  Nařízení obce vykonávající rozšířenou působnost se zveřejní též na
   úřední  desce  obecních  úřadů  působících  ve  správním  obvodu obce s 
   rozšířenou působností.
 
   (4)  Obec  vede  evidenci  právních  předpisů,  které  vydala. Evidence
   právních  předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho
   schválení,  datum  nabytí  jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti,
   popřípadě  i  datum  pozbytí  jeho  platnosti.  Právní předpisy obce se
   označují  pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého
   kalendářního roku.
 
   (5) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u 
   obecního   úřadu   v  obci,  která  je  vydala.  Nařízení  vydané  obcí
   vykonávající  rozšířenou  působnost  musí  být  každému přístupné též u 
   obecních úřadů působících v jejím správním obvodu.
 
   (6)  Obec  zašle obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího
   vyhlášení  Ministerstvu  vnitra. Obec zašle nařízení obce neprodleně po
   dni jeho vyhlášení krajskému úřadu.
 
   § 13
 
   (1)  Státní  orgány  a  orgány  kraje  jsou povinny, pokud je to možné,
   předem  projednat  s  obcí  návrhy na opatření dotýkající se působnosti
   obce.
 
   (2)  Státní  orgány a orgány kraje poskytují obci na požádání bezplatně
   údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obce
   vůči  státním  orgánům  a  orgánům  kraje.  Ochrana údajů a utajovaných
   informací podle zvláštních právních předpisů^4) zůstává nedotčena.
 
   (3)  Obce  jsou  při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně
   údajů katastru nemovitostí.
 
   § 14
 
   (1)  Obec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby
   právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.
 
   (2)  Obec  vydává  potvrzení  potřebná pro uplatnění práva v cizině i v
   případě,  že  právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované
   údaje jsou jí známy.
 
   § 15
 
   zrušen
 
   DÍL 2
 
   Občané obce
 
   § 16
 
   (1) Občanem obce je fyzická osoba, která
 
   a) je státním občanem České republiky, a
 
   b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.^6)
 
   (2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo
 
   a)  volit  a  být  volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených
   zvláštním zákonem,^7)
 
   b)  hlasovat  v  místním  referendu  za  podmínek stanovených zvláštním
   zákonem,^8)
 
   c)  vyjadřovat  na  zasedání  zastupitelstva  obce v souladu s jednacím
   řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
 
   d)  vyjadřovat  se  k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za
   uplynulý  kalendářní  rok,  a  to  buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo
   ústně na zasedání zastupitelstva obce,
 
   e)  nahlížet  do  rozpočtu  obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý
   kalendářní  rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do
   usnesení  rady  obce,  výborů  zastupitelstva obce a komisí rady obce a
   pořizovat si z nich výpisy,
 
   f)   požadovat  projednání  určité  záležitosti  v  oblasti  samostatné
   působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána
   nejméně  0,5  %  občanů  obce,  musí  být projednána na jejich zasedání
   nejpozději   do   60  dnů,  jde-li  o  působnost  zastupitelstva  obce,
   nejpozději do 90 dnů,
 
   g)  podávat  orgánům  obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je
   vyřizují  bezodkladně,  nejdéle  však  do  60  dnů,  jde-li o působnost
   zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
 
   (3)  Oprávnění  uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba,
   která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.
 
   § 17
 
   Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let,
   je  cizím  státním  občanem  a  je  v  obci  hlášena k trvalému pobytu,
   stanoví-li  tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a
   která byla vyhlášena.
 
   DÍL 3
 
   Území obce a jeho změny
 
   § 18
 
   (1)  Každá  část  území České republiky je součástí území některé obce,
   nestanoví-li zvláštní zákon jinak.^9)
 
   (2) Obec má jedno nebo více katastrálních území.
 
   § 19
 
   (1) Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody
   sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí.
 
   (2)  Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou.
   Jestliže  se  obce  o  názvu  nedohodnou,  rozhodne  o něm Ministerstvo
   vnitra. K jinému názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra.
 
   (3)  Obec  se  může  na  základě dohody připojit k jiné obci, se kterou
   sousedí.
 
   (4) Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě
   rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění
   tohoto  rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této
   věci.^8) Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcí
   nebo  o  připojení  obce  nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda
   konaného  v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obce
   oznámí  krajskému  úřadu  rozhodnutí  svých  zastupitelstev, na jejichž
   základě  má  být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce.
   Je-li  konáno  místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce,
   oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.
 
   (5) Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat
 
   a) den, měsíc a rok, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,
 
   b) název obce a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení obcí,
 
   c)  určení právních předpisů obcí, které byly vydány slučovanými obcemi
   nebo  připojovanou  obcí a zůstanou v platnosti v celé obci po sloučení
   nebo připojení,
 
   d) výčet katastrálních území obce po sloučení nebo připojení,
 
   e)  určení  majetku,  včetně  finančních  prostředků,  ostatních práv a
   závazků,  právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo
   obce, která se připojuje.
 
   (6)  Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá
   jejich  sloučením  nebo  obec,  která při připojení obce nezaniká. Tato
   obec  se  stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by
   jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto
   obec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcí,
   ostatní  práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a
   zřizovatele  právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a
   to  dnem,  ke  kterému  se  obce  slučují  nebo se obec připojuje. Nově
   vzniklá  obec  nebo  obec,  která  při  připojení nezanikla, zašle opis
   dohody   Ministerstvu   vnitra,  Ministerstvu  financí,  Českému  úřadu
   zeměměřickému   a  katastrálnímu,  příslušnému  katastrálnímu  úřadu  a
   příslušnému finančnímu úřadu.
 
   § 20
 
   (1)  Městský  obvod  nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit
   nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů
   od  zveřejnění  tohoto  rozhodnutí  není podán návrh na konání místního
   referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit
   městský  obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí
   místního  referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo
   zrušení městského obvodu nebo městské části.
 
   (2) Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.
 
   (3)  Městský  obvod  nebo  městskou  část lze za podmínek stanovených v 
   odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.
 
   (4)  Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo
   městské  části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo
   názvu  obce  se  však  uvede  název  zřizovaného  městského obvodu nebo
   městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se
   jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
 
   (5) Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému
   úřadu  zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a
   finančnímu úřadu.
 
   § 20a
 
   Nová  obec  může  vzniknout oddělením části obce, popřípadě změnou nebo
   zrušením vojenského újezdu.^9)
 
   § 21
 
   (1)  Část  obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální
   území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem
   a  tvořící  souvislý  územní  celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000
   občanů.  Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S 
   oddělením  části  obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané
   žijící na území té části obce, která se chce oddělit.
 
   (2)  V  té  části  obce,  která  se  chce  oddělit,  ustaví občané obce
   přípravný  výbor.  Přípravný  výbor  tvoří  oprávněný  občan^10) a jeho
   zástupci.   Lze  ustavit  pouze  jeden  přípravný  výbor.  Počet  členů
   přípravného  výboru  je  lichý  a tvoří jej nejméně tři členové. Členem
   přípravného  výboru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt v té
   části obce, která se chce oddělit.
 
   (3) Přípravný výbor
 
   a)  navrhuje  uspořádání  místního  referenda  o  oddělení části obce a
   podílí se na jeho přípravě a provedení,
 
   b) podílí se na přípravě návrhu na oddělení části obce,
 
   c)  jedná  za  nově  vznikající  obec  při uzavírání dohody o rozdělení
   majetku,
 
   d)  je účastníkem řízení o oddělení části obce; nemůže však podat návrh
   na oddělení části obce krajskému úřadu.^11)
 
   § 22
 
   (1) O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti
   na  návrh  obce,  který podá obec na základě kladného výsledku místního
   referenda  konaného  v  té části obce, která se chce oddělit. Nepodá-li
   obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo
   jestliže  v  návrhu  na oddělení části obce provede změny, které jsou v 
   rozporu  s rozhodnutím přijatým v místním referendu^8), může tak učinit
   kterýkoliv občan obce.
 
   (2) Návrh na oddělení části obce musí obsahovat
 
   a) den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje,
 
   b)  vymezení  území  nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem
   jejích katastrálních území včetně příslušných mapových podkladů,
 
   c) počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož
   i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají oddělit,
 
   d)  rozdělení  výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově
   vzniklé  obce  do  doby,  než  bude  stanoveno  procento,  kterým se na
   výnosech daní podílí nově vzniklá obec.
 
   (3)  Součástí  návrhu  na  oddělení části obce je písemná dohoda obce a
   přípravného  výboru  o  rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově
   vzniklou obec, bylo-li této dohody dosaženo.
 
   (4)  Nedohodne-li  se  obec  a přípravný výbor o rozdělení majetku obce
   jinak,  rozdělí  se majetek obce mezi původní obec a nově vzniklou obec
   tak, že
 
   a)  vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož
   i  věcná  práva  k  věcem  cizím  a  závazky váznoucí na nemovitostech,
   přecházejí  na  tu  obec,  na  jejímž  území se nemovitost nachází; pro
   přechod  vlastnického  práva  k  nemovitostem  je  rozhodný stav ke dni
   konání místního referenda o oddělení části obce,
 
   b)  v  poměru  podle  počtu  obyvatel  původní obce a nově vzniklé obce
   přecházejí  na nově vzniklou obec movité věci, s výjimkou příslušenství
   nemovitostí,   finanční  prostředky,  závazky,  podíly  na  právnických
   osobách založených obcí a ostatní práva.
 
   (5)  Krajský  úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její
   části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.
 
   (6)  Rozhodnutí  o  oddělení  části  obce  musí  obsahovat  náležitosti
   stanovené  v odstavci 2. Rozhodnutí obsahuje též schválení dohody podle
   odstavce  3, bylo-li této dohody dosaženo. Opis pravomocného rozhodnutí
   zašle  krajský  úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému
   úřadu  zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a
   finančnímu úřadu.
 
   (7)  Majetek  uvedený  v odstavci 4 na nově vzniklou obec přechází dnem
   vzniku této obce. Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 3, může nově
   vzniklá  obec  podat  žalobu k soudu na určení, který majetek uvedený v 
   odstavci 4 písm. b) na ni přešel.
 
   (8) Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze
   obnovit  a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat
   ve správním řízení.
 
   (9)  Po  vyhlášení výsledků místního referenda obec požádá Ministerstvo
   vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.
 
   § 23
 
   (1)  Do  3  měsíců  po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé
   obce  předá  původní  obec  nově  vzniklé obci majetek, který jí náleží
   podle   rozhodnutí  krajského  úřadu,  nebo,  neobsahuje-li  rozhodnutí
   krajského  úřadu schválení dohody podle § 22 odst. 3, nemovitosti podle
   §  22 odst. 4 písm. a). O předání majetku pořídí původní a nově vzniklá
   obec   písemný  zápis.  Tento  majetek  včetně  finančních  prostředků,
   pohledávek  a závazků do doby jeho předání spravuje původní obec, která
   však  s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady
   spojené  s  nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních složek
   nově vzniklé obce a nájemné za užívání věcí touto obcí.
 
   (2)  V  nově  vzniklé obci platí právní předpisy obce, které platily na
   jejím  území  před  jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo
   nahrazeny novými.
 
   § 24
 
   Sloučení  obcí,  připojení  obce, městských částí nebo městských obvodů
   nebo  oddělení  části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku.
   Návrh  na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději
   do 30. června předchozího kalendářního roku.
 
   § 25
 
   (1)  Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož
   i  rozhodnutí  krajského  úřadu  o oddělení části obce jsou podkladem k 
   zápisu změny práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí
   a  k  provedení  změny  údajů  o  katastrálních územích a hranic obcí v 
   katastru nemovitostí.
 
   (2)  Rozhodnutí  zastupitelstva  města o zřízení nebo zrušení městského
   obvodu  nebo  městské  části, jakož i o připojení městského obvodu nebo
   městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem
   k  zápisu  změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k 
   nemovitostem do katastru nemovitostí.
 
   § 26
 
   Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce
   nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných
   obcí  po  projednání  s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody
   oznámí   obec  Ministerstvu  financí,  Českému  úřadu  zeměměřickému  a
   katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
 
   § 26a
 
   (1)  Je-li  území obce nebo jeho část součástí katastrálního území jiné
   obce,  vyzve  Ministerstvo  vnitra  dotčené  obce,  aby ve lhůtě 1 roku
   uzavřely dohodu podle § 26.
 
   (2)  Nedojde-li  k uzavření dohody podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě,
   rozhodne  o  změně  hranic obcí po projednání s příslušným katastrálním
   úřadem Ministerstvo vnitra z moci úřední.
 
   (3)  Ministerstvo  vnitra  při  rozhodování  podle odstavce 2 přihlédne
   zejména  k  historickým  hranicím  a současným územním vazbám dotčených
   obcí,  k  vlastnictví  pozemků a staveb, k výsledkům místních referend,
   pokud  se v této věci konala, a k průběhu dosavadních jednání dotčených
   obcí.
 
   (4)  Pravomocné rozhodnutí je podkladem pro změny údajů o katastrálních
   územích  a  hranicích  obcí  v  základním registru územní identifikace,
   adres   a  nemovitostí,  popřípadě  v  dalších  veřejných  rejstřících.
   Ministerstvo  vnitra  zašle  opis pravomocného rozhodnutí Českému úřadu
   zeměměřickému   a  katastrálnímu,  příslušnému  katastrálnímu  úřadu  a
   Českému statistickému úřadu.
 
   (5)  Řízení  o změně hranic obcí ukončené pravomocným rozhodnutím nelze
   obnovit a pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcí nelze přezkoumat ve
   správním řízení.
 
   DÍL 4
 
   Názvy  obcí,  jejich  částí,  ulic  a veřejných prostranství, číslování
   budov, znak a vlajka obcí
 
   § 27
 
   (1)  Každá  obec  má  svůj  název;  ke  změně  názvu  obce dává souhlas
   Ministerstvo vnitra na návrh obce.
 
   (2)  Názvy  mají  též  části  obce.  Část  obce  je  evidenční jednotka
   vytvářená  budovami  s  čísly  popisnými  a  čísly  evidenčními  (§ 31)
   přidělenými  v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území.
   Názvy  částí  obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad
   nebo  z  názvů  historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce
   nacházejí.
 
   § 28
 
   (1)  Obci  přísluší  rozhodovat  o  názvech  částí  obce, ulic a jiných
   veřejných prostranství.
 
   (2)  Obec oznamuje Ministerstvu vnitra názvy nově vzniklých částí obce,
   změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.
 
   (3)  Ke  vzniku,  změně  názvu  nebo zániku části obce a k pojmenování,
   přejmenování  nebo  zániku  ulice  nebo  jiného  veřejného prostranství
   dochází  zápisem  do  základního  registru územní identifikace, adres a
   nemovitostí^42).
 
   § 29
 
   (1)  Název  obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se
   uvádějí  vždy  v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se
   nepojmenovávají  shodnými  názvy  a  ani  podle jmen žijících osobností
   veřejného života.
 
   (2)  V  obci  obývané  příslušníky  národnostních menšin se název obce,
   jejích  částí,  ulic  a  jiných veřejných prostranství a označení budov
   státních  orgánů  a  územních  samosprávných celků uvádějí též v jazyce
   národnostní  menšiny,  jestliže  se  v  posledních  dvou sčítáních lidu
   hlásilo  k  této  národnosti  alespoň vždy 10 % občanů obce, pokud o to
   požádají  zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru
   pro  národnostní  menšiny  (§  117  odst. 3) a pokud ten svým usnesením
   návrh  doporučí,  anebo  pokud  o to písemně požádá spolek, který podle
   stanov  zastupuje  zájmy  příslušné národnostní menšiny ^48) a který ke
   dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obce.
 
   § 30
 
   Označení  ulic  a  jiných  veřejných  prostranství provede obec na svůj
   náklad.  Vlastník  nemovitosti  je povinen strpět bezúplatné připevnění
   tabulky  s  označením  ulice  nebo jiného veřejného prostranství na své
   nemovitosti;  v  blízkosti  tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení
   nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
 
   § 31
 
   (1)  Budova^13)  musí  být  označena  popisným  číslem, pokud není dále
   stanoveno jinak.
 
   (2) Evidenčními čísly se označují
 
   a) stavby pro rodinnou rekreaci,
 
   b) stavby dočasné,
 
   c)  budovy,  které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu
   úřadu, s výjimkou
 
   1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
   do 16 m2 a do 5 m výšky,
 
   2.  zimních  zahrad  o  jednom  nadzemním  podlaží  a skleníků do 40 m2
   zastavěné plochy a do 5 m výšky,
 
   3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
   a  jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do
   4 m výšky.
 
   (3)   Samostatnými   popisnými   a   evidenčními  čísly  se  neoznačují
   příslušenství budovy^13a), která jsou součástí jednoho celku.
 
   (4)  K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných
   veřejných  prostranstvích  označeny  budovy  vedle popisného čísla nebo
   evidenčního čísla ještě číslem orientačním.
 
   (5)  Obecní  úřad  rozhoduje  o  tom,  jakým popisným, orientačním nebo
   evidenčním  číslem  bude  budova označena. Každé popisné nebo evidenční
   číslo  budovy  musí  být  v rámci části obce jedinečné. Čísla popisná a
   evidenční,  která  byla  přidělena,  nelze užívat opakovaně, a to ani v 
   případě  přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační se opakovaně
   přiděluje  pouze  v  případě,  že  nová  budova  stojí  na místě budovy
   zaniklé.
 
   § 31a
 
   (1) Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad
 
   a)  v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující stavební
   povolení  nebo  ohlášení  stavebnímu  úřadu,  na  základě písemné výzvy
   příslušného stavebního úřadu^13b),
 
   b)  v  ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy,
   jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova
   byla  uvedena  do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě
   žádosti  vlastníka  budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru
   nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2 písm. c).
 
   (2)  Obecní  úřad  sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně
   příslušnému  stavebnímu  úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a
   jeho  příslušnosti k části obce, popřípadě název ulice, do níž stavební
   objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
 
   (3)  O  přidělení  čísla  popisného, evidenčního nebo orientačního vydá
   obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad.
 
   (4) Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
 
   (5)  Při  zániku  ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená
   čísla orientační zrušují.
 
   (6)  Při  zániku  části  obce  rozhodne  obec  o  přečíslování  budov v 
   zanikající části obce.
 
   (7)  K  očíslování,  přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází
   zápisem   do   základního   registru   územní   identifikace,  adres  a
   nemovitostí^42).
 
   § 32
 
   (1) Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly
   určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení
   čísel určuje obecní úřad.
 
   (2)  Přečíslování  budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné
   důvody.  Nová  čísla  hradí  obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov
   ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu.
 
   § 33
 
   Prováděcí právní předpis stanoví
 
   a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
 
   b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,
 
   c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
 
   § 34
 
   Veřejným  prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky,
   veřejná  zeleň,  parky  a další prostory přístupné každému bez omezení,
   tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto
   prostoru.
 
   § 34a
 
   (1) Obce mohou mít znak a vlajku obce.
 
   (2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo vlajku
   obce,  na její žádost znak nebo vlajku obce udělit. Předseda Poslanecké
   sněmovny  může  na  žádost  obce změnit znak nebo vlajku obce. Kancelář
   Poslanecké  sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky
   obce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
 
   (3)  Obce  a  jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické
   osoby  mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak
   obce  jen  s  jejím  souhlasem.  K  užívání vlajky obce není nutný její
   souhlas.
 
   (4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro
   jejich užívání odstavec 3.
 
   HLAVA II
 
   SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE
 
   DÍL 1
 
   § 35
 
   (1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu
   obce  a  občanů  obce,  pokud  nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud
   nejde  o  přenesenou  působnost  orgánů obce nebo o působnost, která je
   zvláštním  zákonem  svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a
   dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
 
   (2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v §
   84,  85  a  102,  s  výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné
   působnosti  ve  svém  územním  obvodu  dále pečuje v souladu s místními
   předpoklady  a  s  místními  zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj
   sociální  péče  a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o 
   uspokojování  potřeby  bydlení,  ochrany  a  rozvoje  zdraví, dopravy a
   spojů,  potřeby  informací,  výchovy a vzdělávání, celkového kulturního
   rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
 
   (3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí
 
   a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
 
   b)  v  ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na
   základě zákona.
 
   § 35a
 
   (1)  Obec  může  pro  výkon  samostatné  působnosti zakládat a zřizovat
   právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.
 
   (2)  Obce  mohou  zřizovat  obecní  policii.  Zřízení  a činnost obecní
   policie upravuje zvláštní zákon.^13c)
 
   § 36
 
   (1)  Obec  může  udělit  fyzickým  osobám,  které  se  významnou  měrou
   zasloužily  zejména  o rozvoj obce, čestné občanství obce. Čestný občan
   obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska
   v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce.
 
   (2) Obec může udělovat ceny obce.
 
   § 36a
 
   Obec může ocenit významné životní události svých občanů.
 
   § 37
 
   Obce,   v  nichž  sídlí  orgány  státu  nebo  orgány  kraje,  napomohou
   zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.
 
   DÍL 2
 
   Hospodaření obce
 
   § 38
 
   (1)  Majetek  obce  musí  být  využíván účelně a hospodárně v souladu s 
   jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec
   je  povinna  pečovat  o  zachování  a  rozvoj  svého majetku. Obec vede
   účetnictví podle zákona o účetnictví
 
   (2)  Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením
   nebo  zneužitím.  S  nepotřebným  majetkem  obec  naloží  způsoby  a za
   podmínek   stanovených   zvláštními  předpisy,^15)  pokud  tento  zákon
   nestanoví jinak.
 
   (3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma
 
   a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
   určeny  pro  investici  uskutečňovanou  s finanční podporou ze státního
   rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,
 
   b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
   určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí,
 
   c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
 
   d)  těch,  v  nichž  míra  účasti  jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo
   obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,
 
   e) bytových družstev,
 
   f) honebních společenstev.
 
   (4)  Právní  jednání  učiněná  v  rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou
   neplatná.
 
   (5)  Stát  neručí  za  hospodaření  a závazky obce, pokud tento závazek
   nepřevezme stát smluvně.
 
   (6)  Obec  je  povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a
   včas  uplatňovat  právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného
   obohacení.
 
   (7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své
   závazky,  a  zabezpečit,  aby  nedošlo  k  promlčení nebo zániku z nich
   vyplývajících práv.
 
   § 39
 
   (1)  Záměr  obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo
   vypůjčit  hmotnou  nemovitou  věc  nebo právo stavby anebo je přenechat
   jako  výprosu  a  záměr  obce  smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve
   vlastnictví  obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím
   v  příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce^3b) obecního úřadu,
   aby  se  k  němu  mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr
   může  obec  též  zveřejnit  způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr
   nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí
   údaji podle zvláštního zákona^15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.
 
   (2)  Při  úplatném  převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši,
   která  je  v  daném  místě  a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou
   státem.  Odchylka  od  ceny  obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu
   nižší  než  obvyklou.  Není-li  odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je
   právní jednání neplatné.
 
   (3)  Ustanovení  odstavce  1  se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo
   hrobových  míst  anebo  o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na
   dobu  kratší  než  30  dnů  nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo
   výpůjčku  právnické  osobě  zřízené  nebo  založené obcí nebo právnické
   osobě, kterou obec ovládá^49).
 
   § 40
 
   Usnesení,  jímž  zastupitelstvo  obce  nebo rada obce rozhodly o nabytí
   věci  v  dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím
   nabytí  jiným  obdobným  způsobem,  se  až  do ukončení dražby, veřejné
   soutěže   o   nejvhodnější   nabídku   nebo  jiného  obdobného  postupu
   nezpřístupňují   podle  tohoto  zákona  ani  neposkytují  podle  jiného
   právního předpisu^34).
 
   § 41
 
   (1)  Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím
   zveřejněním,  schválením  nebo  souhlasem,  opatří  se  listina o tomto
   právním  jednání  doložkou,  jíž  bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou
   splněny.  Je-li  listina  touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že
   povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
 
   (2)  Právní  jednání,  která  vyžadují  schválení  zastupitelstva obce,
   popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
 
   (3)  K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a
   v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
 
   § 42
 
   (1)  Obec  požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní
   rok  příslušný  krajský  úřad,  anebo  zadá přezkoumání auditorovi nebo
   auditorské  společnosti  (dále  jen "auditor"). Přezkoumání hospodaření
   obce provádí kraj v přenesené působnosti.
 
   (2)  Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský
   úřad,  ani  nezadá  přezkoumání  auditorovi, přezkoumá hospodaření obce
   příslušný krajský úřad.
 
   (3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.^15b)
 
   (4)  Náklady  na  přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze
   svých rozpočtových prostředků.
 
   § 43
 
   Závěrečný  účet  spolu  se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření
   obce  za  uplynulý  kalendářní  rok projedná zastupitelstvo obce do 30.
   června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
 
   § 44
 
   Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky
   tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.
 
   § 45
 
   zrušen
 
   DÍL 3
 
   Spolupráce mezi obcemi
 
   § 46
 
   Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
 
   § 47
 
   Na  spolupráci  mezi obcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o 
   spolku^18) a o smlouvě o společnosti^44).
 
   § 48
 
   zrušen
 
   Dobrovolný svazek obcí
 
   § 49
 
   (1)  Obce  mají  právo  být  členy  dobrovolného  svazku obcí (dále jen
   „svazek obcí“) za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.
 
   (2)  Obce  mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí
   již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce.
 
   (3)  Svazek  obcí  je  právnickou  osobou,  která vede účetnictví podle
   zákona o účetnictví.
 
   (4)  Svazek  obcí  nabývá  právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků
   obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do
   rejstříku  svazků  obcí  se  zapisuje  den vzniku svazku obcí, den jeho
   zrušení  s  uvedením  právního  důvodu,  den jeho zániku, název a sídlo
   svazku  obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí poskytnuté správcem
   základního  registru  právnických  osob, podnikajících fyzických osob a
   orgánů  veřejné  moci,  předmět  činnosti  svazku obcí, orgány, kterými
   svazek   obcí   jedná,   a  jméno,  příjmení  a  adresa  bydliště  osob
   vykonávajících  jejich  působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento
   orgán  svazek  obcí  zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich
   funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí
   je  sbírka  listin,  v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí
   spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík
   svazků obcí v přenesené působnosti.
 
   (5)  K  návrhu  na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o 
   vytvoření  svazku  obcí  spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo
   stanov  je  také  určení,  kdo  jsou první členové statutárního orgánu.
   Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku obcí.
 
   § 50
 
   (1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
 
   a)  úkoly  v  oblasti  školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury,
   požární   ochrany,  veřejného  pořádku,  ochrany  životního  prostředí,
   cestovního ruchu a péče o zvířata,
 
   b)  zabezpečování  čistoty  obce,  správy  veřejné  zeleně  a veřejného
   osvětlení,   shromažďování   a   odvozu  komunálních  odpadů  a  jejich
   nezávadného  zpracování,  využití  nebo  zneškodnění, zásobování vodou,
   odvádění a čištění odpadních vod,
 
   c)  zavádění,  rozšiřování  a zdokonalování sítí technického vybavení a
   systémů  veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného
   území,
 
   d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním
   přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky
   vhodnějších  zdrojů  tepelné  energie  v obytných a jiných objektech ve
   vlastnictví obcí,
 
   e)  provoz  lomů,  pískoven  a  zařízení  sloužících  k  těžbě a úpravě
   nerostných surovin,
 
   f)  správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a
   bytového  fondu,  sportovních,  kulturních  zařízení a dalších zařízení
   spravovaných obcemi.
 
   (2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž
   musí být uvedeno
 
   a) název a sídlo členů svazku obcí,
 
   b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
 
   c)  orgány  svazku  obcí,  způsob jejich ustavování, jejich působnost a
   způsob  jejich  rozhodování  včetně  určení  nejméně tříčlenného orgánu
   svazku  obcí,  který  schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k 
   rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
 
   d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
 
   e) zdroje příjmů svazku obcí,
 
   f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
 
   g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
 
   h)  podmínky  přistoupení  ke  svazku  obcí  a vystoupení z něj, včetně
   vypořádání majetkového podílu,
 
   i)  obsah  a  rozsah  kontroly  svazku  obcí  obcemi, které svazek obcí
   vytvořily.
 
   § 51
 
   zrušen
 
   § 52
 
   Občané  obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou
   oprávněni
 
   a)  účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho
   jednání,
 
   b) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,
 
   c)  vyjadřovat  se  k  návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu
   svazku  obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na
   zasedání orgánu svazku obcí.
 
   § 53
 
   (1)  Svazek  obcí  požádá  o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý
   kalendářní   rok   příslušný   krajský  úřad,  anebo  zadá  přezkoumání
   auditorovi.
 
   (2)  Náklady  na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek
   obcí ze svých rozpočtových prostředků.
 
   (3) Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcí obdobně.
 
   § 54
 
   Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami
 
   Na   spolupráci  mezi  obcemi  a  právnickými  a  fyzickými  osobami  v 
   občanskoprávních  vztazích  lze použít ustanovení občanského zákoníku o 
   spolku^18) a o smlouvě o společnosti^44).
 
   DÍL 4
 
   Spolupráce s obcemi jiných států
 
   § 55
 
   Obce   mohou   spolupracovat   s   obcemi  jiných  států  a  být  členy
   mezinárodních  sdružení územních samosprávných celků. Svazky obcí mohou
   spolupracovat se svazky obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být
   jen  činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu
   o vzájemné spolupráci uzavřel.
 
   DÍL 5
 
   Správní delikty
 
   § 56
 
   zrušen
 
   § 57
 
   zrušen
 
   § 58
 
   (1)  Obec  může  uložit  pokutu  až do výše 10 000 Kč právnické osobě a
   fyzické osobě, která je podnikatelem, a
 
   a)  odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo
   jiného  veřejného  prostranství  na  své  nemovitosti  nebo v blízkosti
   tabulky s označením umístí jiný nápis,
 
   b)  úmyslně  poškodí,  odstraní  nebo zakryje tabulku s označením ulice
   nebo jiného veřejného prostranství, nebo
 
   c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.
 
   (2)  Obec  může  uložit  pokutu  až  do výše 100 000 Kč osobě uvedené v 
   odstavci  1,  která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá
   nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.
 
   (3)  Obec  může  uložit  pokutu  až  do výše 200 000 Kč osobě uvedené v 
   odstavci   1,  která  znečistí  veřejné  prostranství,  naruší  životní
   prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
 
   (4)  Obec  může  uložit  pokutu  až  do výše 200 000 Kč osobě uvedené v 
   odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.
 
   (5)  Při  stanovení  výše  pokuty  podle  odstavců 1 až 4 obec přihlíží
   zejména  k  povaze,  závažnosti,  době trvání a následkům protiprávního
   jednání.
 
   § 59
 
   (1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán
   obce  o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne,
   kdy k porušení povinnosti došlo.
 
   (2)  Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení
   povinností uvedených v § 58 vyšší sankci.
 
   (3)  Uložení  pokuty  podle  §  58  nezbavuje osobu, které byla uložena
   pokuta,  povinnosti  odstranit  závadný  stav ve lhůtě stanovené obcí s 
   přihlédnutím k okolnostem případu.
 
   (4)  Do  běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se
   pro   tentýž   skutek  vedlo  trestní  nebo  přestupkové  řízení  podle
   zvláštního zákona.
 
   DÍL 6
 
   Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum
 
   § 60
 
   Volby  do zastupitelstev v obcích a místní referendum upravují zvláštní
   zákony.^7),^8)
 
   HLAVA III
 
   PŘENESENÁ PŮSOBNOST
 
   § 61
 
   (1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je
 
   a)  v  základním  rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými
   tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě
   je území obce správním obvodem,
 
   b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem,
 
   c)  v  rozsahu  obecního  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností (§ 66)
   vykonávána tímto úřadem.
 
   (2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí
 
   a) při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy,
 
   b) v ostatních případech též
 
   1.  usneseními  vlády  a  směrnicemi  ústředních  správních úřadů; tato
   usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud
   nejsou   zároveň   stanoveny   zákonem;   podmínkou  platnosti  směrnic
   ústředních  správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro
   orgány krajů a orgány obcí;
 
   2.  opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole
   výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
 
   (3)  Metodickou  a  odbornou  pomoc  ve  věcech  uvedených v odstavci 2
   vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad.
 
   § 62
 
   Obce  obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené
   působnosti.
 
   § 63
 
   (1)  Obce,  jejichž  orgány  vykonávají přenesenou působnost ve stejném
   správním   obvodu   obce   s   rozšířenou   působností,  mohou  uzavřít
   veřejnoprávní  smlouvu,  podle  níž  budou  orgány jedné obce vykonávat
   přenesenou  působnost  nebo  část  přenesené působnosti pro orgány jiné
   obce  (jiných  obcí),  která  je  (které jsou) účastníkem veřejnoprávní
   smlouvy.   Předmětem   veřejnoprávní   smlouvy   nemůže  být  přenesená
   působnost,  která  je  na  základě zákona svěřena orgánům jen některých
   obcí.  K  uzavření  veřejnoprávní  smlouvy  je třeba souhlasu krajského
   úřadu.
 
   (2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
 
   a) označení účastníků smlouvy,
 
   b) dobu trvání smlouvy,
 
   c)  určení  rozsahu  přenesené  působnosti,  kterou  budou  orgány obce
   vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a
 
   d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle
   písmene c).
 
   Pověřený obecní úřad
 
   § 64
 
   (1)  Jako  pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti
   označován  v  zákonech  a  jiných právních předpisech, popřípadě aktech
   řízení  a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle
   přenesené  působnosti  podle  § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu
   jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu
   určeném prováděcím právním předpisem.
 
   (2) Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.^18b)
 
   § 65
 
   (1)  Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský
   úřad,   že  pro  ni  bude  přenesenou  působnost  nebo  část  přenesené
   působnosti  vykonávat  pověřený  obecní úřad, do jehož správního obvodu
   patří.  Krajský  úřad  zároveň  rozhodne  o  převodu příspěvku na výkon
   přenesené  působnosti.  Rozhodnutí  vydává  krajský  úřad  v  přenesené
   působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.
 
   (2)  Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po
   dobu  15  dnů  na  úřední  desce^3b)  obecního  úřadu obce, jejíž orgán
   neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2.
 
   § 66
 
   (1)  Jako  obecní  úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu
   přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech,
   popřípadě  aktech  řízení  a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní
   úřad,  který,  vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a
   vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném
   zvláštními  zákony  přenesenou  působnost  ve  správním  obvodu určeném
   prováděcím právním předpisem.
 
   (2) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.^18c)
 
   § 66a
 
   (1)  Obce  s  rozšířenou  působností,  jejichž  obecní úřady vykonávají
   přenesenou  působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou
   uzavřít  veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s 
   rozšířenou   působností   vykonávat   přenesenou  působnost  nebo  část
   přenesené  působnosti  pro  obecní  úřad  jiné  obce  (jiných  obcí)  s 
   rozšířenou  působností,  která  je  účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K 
   uzavření  veřejnoprávní  smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra,
   které  jej  vydává  po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo
   jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.
 
   (2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
 
   a) označení účastníků smlouvy,
 
   b) dobu trvání smlouvy,
 
   c)  určení  rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou
   působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností,
 
   d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle
   písmene c).
 
   § 66b
 
   (1)  Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle
   §  7  odst.  2,  rozhodne  Ministerstvo  vnitra  po  projednání s věcně
   příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním
   úřadem,  že  pro  něj  bude  přenesenou  působnost  nebo část přenesené
   působnosti  vykonávat  jiný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností.
   Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo
   o  neplnění  povinnosti  podle  věty první. Ministerstvo vnitra zároveň
   rozhodne  o  převodu  příspěvku  na  výkon  přenesené  působnosti.  Při
   vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
 
   (2)  Rozhodnutí  Ministerstva  vnitra  podle  odstavce 1 se zveřejní na
   úřední  desce^3b) obecního úřadu s rozšířenou působností, který neplnil
   povinnosti  podle  §  7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů v 
   jeho  správním  obvodu  nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva
   vnitra  podle  odstavce  1  se  zveřejní  ve Věstníku právních předpisů
   kraje.
 
   (3)  Ministerstvo  vnitra  na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s 
   doporučením  krajského  úřadu  a  po  projednání  s  příslušnou  obcí s 
   rozšířenou  působností  může  rozhodnout  o delegování určitého rozsahu
   výkonu  státní  správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným
   obecním úřadem. Žádost podává obec nejpozději do 15. ledna kalendářního
   roku.  Rozhodnutí  Ministerstva  vnitra může nabýt právní moci jen k 1.
   lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu
   příspěvků  na  výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí
   se nepostupuje podle správního řádu.
 
   (4)  Rozhodnutí  Ministerstva  vnitra  podle  odstavce 3 se uveřejní na
   úřední  desce  pověřeného obecního úřadu a na úředních deskách obecních
   úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí
   uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.
 
   Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a)
 
   § 66c
 
   (1)   Není-li   v   tomto   zákoně  stanoveno  jinak,  použijí  se  pro
   veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu.
 
   (2)   Obec,   která   je  smluvní  stranou  veřejnoprávní  smlouvy,  ji
   bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po
   dobu  15  dnů.  Současně  se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní ve
   Věstníku  právních  předpisů  kraje.  Obdobně  se postupuje i při změně
   uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
 
   (3)  Uzavřená  veřejnoprávní  smlouva  musí  být  každému  přístupná na
   obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou.
 
   § 66d
 
   zrušen
 
   § 66e
 
   zrušen
 
   HLAVA IV
 
   ORGÁNY OBCE
 
   DÍL 1
 
   Zastupitelstvo obce
 
   § 67
 
   Zastupitelstvo  obce  je  složeno  z členů zastupitelstva obce, jejichž
   počet  na  každé  volební  období  stanoví  v  souladu  s tímto zákonem
   zastupitelstvo   obce   nejpozději  do  85  dnů  přede  dnem  voleb  do
   zastupitelstev v obcích.
 
   § 68
 
   (1)  Zastupitelstvo  obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce
   přihlédne  zejména  k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet
   členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu, městě,
   městském obvodu, městské části
do 500 obyvatel                 5 až 15 členů
nad 500 do 3 000 obyvatel       7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel    11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel   15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel  25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel            35 až 55 členů.
 
   (2)  Počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na
   úřední  desce^3b) obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
   Kromě  toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem
   v místě obvyklým.
 
   (3)  Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet
   obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
 
   (4)  Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva
   podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období.
 
   (5) Dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce, stanoví počet
   členů  zastupitelstva  obce,  který má být zvolen, Ministerstvo vnitra.
   Dojde-li  ke  zřízení  městského  obvodu  nebo  městské  části v územně
   členěném   statutárním   městě,   stanoví  počet  členů  zastupitelstva
   městského  obvodu  nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v 
   přenesené  působnosti.  Při stanovení počtu členů zastupitelstva obce a
   členů  zastupitelstva  městského obvodu nebo městské části se postupuje
   podle odstavce 1 obdobně.
 
   § 69
 
   (1)  Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde
   ukončením hlasování.
 
   (2)  Člen  zastupitelstva  obce  skládá  na  začátku  prvního  zasedání
   zastupitelstva  obce,  jehož  se  po svém zvolení zúčastní, slib tohoto
   znění:  "Slibuji  věrnost  České  republice.  Slibuji  na  svou  čest a
   svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města,
   městyse)  a  jejích  (jeho)  občanů  a  řídit se Ústavou a zákony České
   republiky."
 
   (3)  Člen  zastupitelstva  obce  skládá  slib před zastupitelstvem obce
   pronesením  slova  "slibuji".  Člen zastupitelstva obce potvrdí složení
   slibu svým podpisem.
 
   (4) Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se
   svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.
 
   § 70
 
   Funkce   člena   zastupitelstva   obce   je   veřejnou   funkcí.   Člen
   zastupitelstva  obce  nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech
   vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
 
   § 71
 
   (1)  Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě
   uvolněni,^21)  a  členům  zastupitelstva  obce,  kteří před zvolením do
   funkce  člena  zastupitelstva  obce  nebyli  v  pracovním  poměru,  ale
   vykonávají  funkci  ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové
   zastupitelstva  obce,  (dále  jen  "uvolněný člen zastupitelstva obce")
   poskytuje  obec  za  výkon  funkce uvolněného člena zastupitelstva obce
   odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků
   obce.
 
   (2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům
   zastupitelstva  obce  za  výkon  jejich funkce; za odměnu se nepovažují
   plnění   poskytovaná  v  souvislosti  s  výkonem  jejich  funkce  podle
   zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.
 
   (3) Odměnou podle odstavce 1 je
 
   a) měsíční odměna,
 
   b) odměna při skončení funkčního období.
 
   (4)  Ostatním  členům  zastupitelstva  obce,  kteří  nejsou  uvedeni  v 
   odstavci 1, (dále jen "neuvolněný člen zastupitelstva obce"), jsou-li v 
   pracovním  poměru,  poskytne  zaměstnavatel  pro  výkon funkce pracovní
   volno  s  náhradou  mzdy;^22)  rozsah  doby  potřebné k výkonu funkce v 
   konkrétním  případě  určí  obec.  Náhradu  mzdy,  včetně  pojistného na
   sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti a
   pojistného   na   veřejné   zdravotní  pojištění,  uhradí  obec  jejich
   zaměstnavateli   podle   zvláštního  předpisu.^23)  Neuvolněným  členům
   zastupitelstva  obce,  kteří  nejsou  v  pracovním  nebo jiném obdobném
   poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku
   ušlého  v  souvislosti  s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž
   výši stanoví zastupitelstvo obce vždy na příslušný kalendářní rok.
 
   § 72
 
   Neuvolněným  členům  zastupitelstva  obce  může  být  za  výkon  funkce
   poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní
   předpis.
 
   § 73
 
   (1)  Měsíční  odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu
   vykonávané  funkce  a  podle počtu obyvatel obce ve výši a za podmínek,
   které  stanoví  prováděcí  právní  předpis.  Měsíční odměnu tvoří pevná
   složka  stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu
   obyvatel  obce.  Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel obce se
   vychází   z   počtu   obyvatel,  kteří  jsou  k  1.  lednu  příslušného
   kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce
   se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.
 
   (2)  Měsíční  odměna se uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s 
   rozšířenou  působností, v obcích s pověřeným obecním úřadem, v obcích s 
   matričním  úřadem^23a)  a  v  obcích se stavebním úřadem^23b) zvyšuje o 
   částku stanovenou prováděcím právním předpisem.
 
   (3)  Nevykonává-li  uvolněný  člen  zastupitelstva obce funkci z důvodu
   dočasné  pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě
   do  3  let  věku,  měsíční  odměna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v 
   odstavci  4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen
   zastupitelstva  obce  vykonával  funkci  jen  po část měsíce, náleží mu
   měsíční odměna v poměrné výši.
 
   (4)  Uvolněnému  členu  zastupitelstva  obce  měsíční odměna za první 3
   kalendářní  dny  dočasné  pracovní  neschopnosti  nenáleží,  za první 3
   kalendářní  dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den
   ve  výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního
   dne   dočasné   pracovní  neschopnosti  nebo  karantény  do  čtrnáctého
   kalendářního  dne  a  v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do
   dvacátého  prvního  kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo
   karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 %
   jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny
   ve  snížené  výši  podle  věty  první se jedna třicetina měsíční odměny
   upraví  stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro
   stanovení  nemocenského  z  nemocenského  pojištění.  Měsíční odměna ve
   snížené  výši  stanovená  podle  věty první se snižuje o 50 %, jde-li o 
   případy,  kdy  se  nemocenské  podle  předpisů  o nemocenském pojištění
   snižuje  na  polovinu.  Výše  měsíční  odměny ve snížené výši stanovené
   podle  věty  první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje
   na celé koruny směrem nahoru.
 
   § 74
 
   zrušen
 
   § 75
 
   (1)  Neuvolněnému  členu  zastupitelstva  obce,  pokud  vykonává funkci
   starosty,  a  uvolněnému  členu  zastupitelstva  obce náleží odměna při
   skončení  funkčního období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva
   obce  příslušela  měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na
   měsíční  odměnu.  Pokud  byl  uvolněný  člen  zastupitelstva  obce nebo
   neuvolněný   člen  zastupitelstva  obce  vykonávající  funkci  starosty
   pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního
   období, pak mu odměna při skončení funkčního období nenáleží.
 
   (2)   Výše  odměny  při  skončení  funkčního  období  uvolněného  člena
   zastupitelstva   obce   a   neuvolněného   člena   zastupitelstva  obce
   vykonávajícího  funkci  starosty se stanoví jako výše měsíční odměny, k 
   níž  se  přičte  násobek  této částky a počtu celých ukončených po sobě
   jdoucích  let  výkonu  funkce,  nejdéle však pěti ukončených let výkonu
   funkce.
 
   (3)  Uvolněnému  členovi  zastupitelstva  obce  a  neuvolněnému členovi
   zastupitelstva    obce,   kteří   vykonávali   funkci   starosty   nebo
   místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a jimž zanikl mandát přede
   dnem  konání voleb do zastupitelstva obce, bude tato odměna poskytována
   ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.
 
   (4)   Uvolněnému   členu   zastupitelstva  obce  a  neuvolněnému  členu
   zastupitelstva    obce,   kteří   vykonávali   funkci   starosty   nebo
   místostarosty,  za  niž  náleží  měsíční  odměna,  a byli z této funkce
   odvoláni  nebo se jí vzdali, bude tato odměna poskytována ještě po dobu
   3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.
 
   (5)  Pokud  dosavadní  starosta  nebo  místostarosta vykonává pravomoci
   podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.
 
   (6)  Členovi  zastupitelstva obce, který vykonává pravomoc podle § 107,
   náleží  měsíční  odměna  ve  stejné  výši,  která  by podle prováděcího
   právního předpisu náležela starostovi.
 
   (7) Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních
   splátkách  nebo  jednorázově.  Vznikl-li  členovi  zastupitelstva  obce
   uvedenému  v odstavci 1 nárok na odměnu při skončení funkčního období v 
   době,  kdy  je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin
   spáchaný  v  průběhu  funkčního  období,  odměna při skončení funkčního
   období  se  nevyplatí. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin
   pravomocným odsouzením člena zastupitelstva obce, má se za to, že nárok
   na odměnu při skončení funkčního období nevznikl; nedojde-li k takovému
   odsouzení, odměna při skončení funkčního období se vyplatí.
 
   § 76
 
   Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z 
   odměny   se   řídí   právními   předpisy  upravujícími  platové  poměry
   zaměstnanců  obcí  a  zákoníkem  práce.  Pro tyto účely se odměna členů
   zastupitelstva  obce  posuzuje  jako  plat zaměstnanců obce v pracovním
   poměru;  obec  se  posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva
   obce se posuzují jako zaměstnanci.
 
   § 77
 
   (1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne,
   kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.
 
   (2)  Odměna  se  neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode
   dne, který stanoví zastupitelstvo obce.
 
   (3) V případě souběhu výkonu několika funkcí
 
   a)  náleží  uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle
   funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,
 
   b)  lze  neuvolněnému  členovi  zastupitelstva  obce poskytnout měsíční
   odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.
 
   § 78
 
   Členovi  zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce
   cestovní  náhrady  ve  výši a za podmínek stanovených právními předpisy
   platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.^26)
 
   § 79
 
   (1)  Uvolněný  člen  zastupitelstva  obce  má  nárok na dovolenou podle
   tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.
 
   (2)  Pokud  jeho  funkční  období  netrvalo po dobu celého kalendářního
   roku,  má  nárok  na  poměrnou  část  dovolené,  která  činí za každý i 
   započatý  kalendářní  měsíc  trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu
   dovolené za kalendářní rok.
 
   (3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.
 
   (4)  Obec  poskytne  uvolněnému  členu  zastupitelstva obce též tu část
   dovolené,  kterou  nevyčerpal  před  uvolněním k výkonu veřejné funkce.
   Nevyčerpal-li   uvolněný   člen   zastupitelstva  obce  dovolenou  před
   uplynutím  doby  uvolnění  k  výkonu  veřejné  funkce,  poskytne  mu ji
   uvolňující zaměstnavatel.
 
   (5) Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou nebo
   její  část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se
   mu  tento  nárok  do následujícího kalendářního roku. V takovém případě
   může  uvolněný  člen  zastupitelstva též požádat obec o náhradu měsíční
   odměny za nevyčerpanou dovolenou.
 
   § 80
 
   zrušen
 
   § 81
 
   zrušen
 
   § 82
 
   Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo
 
   a)  předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy
   na projednání,
 
   b)  vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé
   členy,  na  předsedy  výborů,  na  statutární  orgány právnických osob,
   jejichž  zakladatelem  je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a
   organizačních  složek,  které  obec  založila  nebo  zřídila;  písemnou
   odpověď musí obdržet do 30 dnů,
 
   c)  požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i 
   od  zaměstnanců  právnických  osob,  které  obec založila nebo zřídila,
   informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace
   musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
 
   § 83
 
   (1)  Člen  zastupitelstva  obce  je  povinen  zúčastňovat  se  zasedání
   zastupitelstva  obce,  popřípadě  zasedání  jiných  orgánů  obce, je-li
   jejich  členem,  plnit  úkoly,  které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy
   občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho
   funkce.
 
   (2)  Člen  zastupitelstva  obce,  u něhož skutečnosti nasvědčují, že by
   jeho  podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech
   obce  mohl  znamenat  výhodu  nebo  škodu  pro něj samotného nebo osobu
   blízkou,  pro  fyzickou  nebo  právnickou  osobu,  kterou  zastupuje na
   základě  zákona  nebo  plné  moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto
   skutečnost   před   zahájením  jednání  orgánu  obce,  který  má  danou
   záležitost projednávat.
 
   DÍL 2
 
   Pravomoc zastupitelstva obce
 
   § 84
 
   (1)  Zastupitelstvo  obce  rozhoduje  ve věcech patřících do samostatné
   působnosti obce (§ 35 odst. 1).
 
   (2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno
 
   a) schvalovat program rozvoje obce,
 
   b)  schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce
   sestavenou k rozvahovému dni,
 
   c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
 
   d)  zřizovat  a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce,
   schvalovat jejich zřizovací listiny,
 
   e)  rozhodovat  o  založení  nebo  rušení  právnických osob, schvalovat
   jejich  zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a
   stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,^29)
 
   f)  delegovat  zástupce  obce,  s  výjimkou  § 102 odst. 2 písm. c), na
   valnou  hromadu  obchodních  společností,  v  nichž  má obec majetkovou
   účast,
 
   g)  navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností,
   v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
 
   h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
 
   i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
 
   j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o 
   změně hranic obce a o slučování obcí,
 
   k)   určovat  funkce,  pro  které  budou  členové  zastupitelstva  obce
   uvolněni,
 
   l)  zřizovat  a  rušit  výbory,  volit  jejich předsedy a další členy a
   odvolávat je z funkce,
 
   m)  volit  z  řad  členů  zastupitelstva obce starostu, místostarosty a
   další  členy  rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet
   členů  rady  obce,  jakož  i  počet  dlouhodobě uvolněných členů tohoto
   zastupitelstva,  zřizovat  a  zrušovat  výbory, volit jejich předsedy a
   další členy a odvolávat je z funkce,
 
   n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
 
   o) zřizovat a zrušovat obecní policii,
 
   p)  rozhodovat  o  spolupráci  obce  s  jinými  obcemi  a  o formě této
   spolupráce,
 
   r)  rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších
   veřejných prostranství,
 
   s) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
 
   t)   stanovit   zásady   pro   poskytování   cestovních  náhrad  členům
   zastupitelstva obce,
 
   u)  rozhodovat  o  peněžitých  plněních  poskytovaných fyzickým osobám,
   které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů,
 
   v)  rozhodovat  o  zřízení,  sloučení,  splynutí,  rozdělení  a zrušení
   veřejného  neziskového  ústavního  zdravotnického  zařízení,  navrhovat
   zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva
   k  majetku,  s  nímž  hospodaří  veřejné neziskové ústavní zdravotnické
   zařízení  nebo  o  jeho  pronájmu  v případech, kdy to stanoví zvláštní
   právní předpis^29a),
 
   x) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.
 
   (3)  Není-li  zřízena  rada  obce,  vydává nařízení obce zastupitelstvo
   obce.
 
   (4)  Zastupitelstvo  obce  si může vyhradit další pravomoc v samostatné
   působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.
 
   (5) Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li
   mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.
 
   § 85
 
   Zastupitelstvu  obce  je  dále  vyhrazeno rozhodování o těchto právních
   jednáních:
 
   a)  nabytí  a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí
   podle  zvláštních  zákonů,  s  výjimkou  inženýrských  sítí a pozemních
   komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
 
   b)  poskytování  věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů
   ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním
   roce,
 
   c)  poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v 
   jednotlivém   případě   fyzickým  nebo  právnickým  osobám  a  uzavření
   veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
 
   d)  uzavření smlouvy o společnosti^44) a poskytování majetkových hodnot
   podle smlouvy o společnosti^44), jejíž je obec společníkem,
 
   e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
 
   f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč,
 
   g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
 
   h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
 
   i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
 
   j)  uzavření  smlouvy  o  přijetí  a  poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o 
   převzetí  dluhu,  o  převzetí  ručitelského  závazku,  o  přistoupení k 
   závazku a smlouvy o společnosti^44),
 
   k) zastavení nemovitých věcí,
 
   l) vydání komunálních dluhopisů,
 
   m)  nabytí  a  převod  práva  stavby  a  smluvní zřízení práva stavby k 
   pozemku ve vlastnictví obce,
 
   n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby
   ve  veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí
   v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným
   způsobem;  tuto  pravomoc  může  zastupitelstvo  obce zcela nebo zčásti
   svěřit radě obce nebo starostovi.
 
   § 86
 
   zrušen
 
   § 87
 
   K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba
   souhlasu   nadpoloviční   většiny   všech  členů  zastupitelstva  obce,
   nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^31a).
 
   § 88
 
   zrušen
 
   § 89
 
   (1)  Nesejde-li  se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak,
   aby  bylo  schopno  se  usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti
   tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.
 
   (2)  Nebude-li  zastupitelstvo  obce  nebo jiný orgán obce postupovat v 
   souladu  s  rozhodnutím  soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum,
   vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo
   nápravu.  Jestliže  tak  zastupitelstvo  obce  v  této  lhůtě  neučiní,
   Ministerstvo  vnitra  je  rozpustí.  Proti  tomuto rozhodnutí může obec
   podat žalobu k soudu^30).
 
   (3)  Do  doby,  než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, postupuje se
   podle § 102a a 107.
 
   § 90
 
   Poklesne-li  počet  členů  zastupitelstva  obce  o  více  než polovinu,
   popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků,
   oznámí  obecní  úřad  neprodleně  tuto  skutečnost  krajskému  úřadu. V 
   takovém  případě  nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech
   podle  §  84 odst. 2 a 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a
   stanovení pravidel rozpočtového provizoria.
 
   § 91
 
   (1)  Ustavující  zasedání  nově  zvoleného  zastupitelstva obce svolává
   dosavadní  starosta  po  uplynutí  lhůty  pro  podání  návrhu  soudu na
   neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů
   ode  dne  uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb
   nebo  na  neplatnost  hlasování  podán,  do  15 dnů ode dne právní moci
   rozhodnutí  soudu  o  posledním  z  podaných  návrhů,  pokud  žádnému z 
   podaných   návrhů   nebylo  vyhověno.  Ustavujícímu  zasedání  předsedá
   zpravidla  dosavadní  starosta,  případně nejstarší člen zastupitelstva
   obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím
   zasedání  zastupitelstva  obce  se volí starosta, místostarosta a další
   členové rady obce.
 
   (2)  Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce
   nekonalo  ve  lhůtě  podle  odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty
   Ministerstvo  vnitra,  ledaže  soud  vyhověl návrhu na neplatnost voleb
   nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání
   zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v 
   § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
 
   § 92
 
   (1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát
   za  3  měsíce.  Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu
   obce.  Zasedání  zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta.
   Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to
   alespoň  jedna  třetina  členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje.
   Zasedání  zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy
   žádost byla doručena obecnímu úřadu.
 
   (2)  Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1,
   učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
 
   (3)   Zastupitelstvo   obce  je  schopno  se  usnášet,  je-li  přítomna
   nadpoloviční  většina  všech  jeho členů. Jestliže při zahájení jednání
   zastupitelstva  obce  nebo  v  jeho  průběhu není přítomna nadpoloviční
   většina  všech  členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání
   zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se
   postupem podle odstavce 1 nebo 2.
 
   § 93
 
   (1)   Obecní   úřad  informuje  o  místě,  době  a  navrženém  programu
   připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední
   desce^3b)  obecního  úřadu  alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva
   obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.
 
   (2) V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu^43)
   se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání
   zastupitelstva  obce podle odstavce 1 zveřejní na úřední desce obecního
   úřadu  alespoň  po  dobu  2  dnů  před  zasedáním  zastupitelstva obce;
   záležitosti,  které  se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být
   na  tomto  zasedání  projednávány  pouze tehdy, jestliže byla informace
   zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.
 
   (3) Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
 
   (4)  Požádá-li  na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo
   jím  určený  zástupce,  senátor,  poslanec, nebo zástupce orgánů kraje,
   musí mu být uděleno.
 
   § 94
 
   (1)  Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného
   zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.
 
   (2)  O  zařazení  návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva
   obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.
 
   § 95
 
   (1)  O  průběhu  zasedání  zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který
   podepisuje  starosta  nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise
   se  vždy  uvede  počet  přítomných členů zastupitelstva obce, schválený
   pořad  jednání  zastupitelstva  obce,  průběh  a  výsledek  hlasování a
   přijatá usnesení.
 
   (2)  Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí
   být   uložen   na   obecním  úřadu  k  nahlédnutí.  O  námitkách  člena
   zastupitelstva   obce   proti   zápisu   rozhodne   nejbližší  zasedání
   zastupitelstva obce.
 
   § 96
 
   Zastupitelstvo  obce  vydá  jednací  řád,  v němž stanoví podrobnosti o 
   jednání zastupitelstva obce.
 
   § 97
 
   Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva
   obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.
 
   § 98
 
   (1)  Ministerstvo  vnitra  jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu
   zařazených do Ministerstva vnitra,
 
   a)  neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro
   nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce^32),
 
   b)  zanikne-li  mandát  všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné
   mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
 
   c) dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.
 
   (2)  Správce  obce  zabezpečuje  úkoly  v oblasti samostatné působnosti
   podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b),
   d),   e)   a   i)   a   je   oprávněn  stanovit  pravidla  rozpočtového
   provizoria^32a).    Správce    obce    svolává    ustavující   zasedání
   zastupitelstva  obce  podle  §  91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec
   navenek a je v čele obecního úřadu.
 
   (3)  Náklady  spojené  s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo
   vnitra.
 
   (4)   Činnost   správce   obce   končí   dnem   ustavujícího   zasedání
   zastupitelstva  obce  (§  91)  nebo  zvolením  starosty. Na ustavujícím
   zasedání  zastupitelstva  obce  podá  správce  obce zprávu o výkonu své
   funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.
 
   DÍL 3
 
   Rada obce
 
   § 99
 
   (1)  Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti
   a  ze  své  činnosti  odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené
   působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
 
   (2)  V  obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta,
   nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
 
   (3)  Radu  obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další
   členové  rady  volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady
   obce  je  lichý  a  činí  nejméně  5  a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí
   přesahovat  jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se
   nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.
 
   (4)  Je-li  starosta  nebo  místostarosta odvolán z funkce nebo se této
   funkce vzdal, přestává být i členem rady obce.
 
   § 100
 
   (1)  Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5
   a  na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na
   5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které
   může  rozhodování  o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela
   nebo zčásti starostovi.
 
   (2)  Poklesne-li  v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva
   obce  pod  11  a  na  uprázdněné  mandáty  nenastoupí náhradníci, končí
   činnost  rady  obce  uplynutím  třicátého  dne  od uprázdnění mandátů v 
   zastupitelstvu  obce.  Funkce  rady  obce  vykonává  v  takovém případě
   zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce
   starostovi.
 
   (3)  Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce
   jednu  třetinu  počtu  členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů
   poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.
 
   § 101
 
   (1) Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou
   neveřejné.  Rada  obce  může  k jednotlivým bodům svého jednání přizvat
   dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.
 
   (2)  Rada  obce  je  schopna  se  usnášet,  je-li přítomna nadpoloviční
   většina  všech  jejích  členů;  k  platnému usnesení nebo rozhodnutí je
   třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
 
   (3)  Rada  obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta
   spolu  s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet
   přítomných  členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a
   výsledek  hlasování  a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí
   být  pořízen  do  7  dnů  od jejího konání. O námitkách člena rady obce
   proti  zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady
   obce   musí   být   uložen   u   obecního  úřadu  k  nahlédnutí  členům
   zastupitelstva obce.
 
   (4)  Rada  obce  vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání
   rady obce.
 
   § 102
 
   (1)  Rada  obce  připravuje  návrhy  pro  jednání zastupitelstva obce a
   zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
 
   (2) Radě obce je vyhrazeno
 
   a)  zabezpečovat  hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět
   rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
 
   b)  plnit  vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo
   zřízeným   zastupitelstvem  obce,  s  výjimkou  obecní  policie,  úkoly
   zakladatele  nebo  zřizovatele  podle  zvláštních  předpisů,  nejsou-li
   vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),
 
   c)   rozhodovat  ve  věcech  obce  jako  jediného  společníka  obchodní
   společnosti,
 
   d) vydávat nařízení obce,
 
   e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy
   zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
 
   f)  stanovit  rozdělení  pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat
   odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
 
   g)  na  návrh  tajemníka  obecního  úřadu  jmenovat a odvolávat vedoucí
   odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,^32b)
 
   h)  zřizovat  a  zrušovat  podle  potřeby,  komise  rady obce (dále jen
   "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
 
   i)  kontrolovat  plnění  úkolů  obecním  úřadem  a  komisemi  v oblasti
   samostatné působnosti obce,
 
   j)  stanovit  celkový  počet  zaměstnanců  obce  v  obecním  úřadu  a v 
   organizačních složkách obce,
 
   k)  ukládat  pokuty  ve  věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto
   působnost  může  rada  obce svěřit obecnímu úřadu nebo starostovi zcela
   nebo zčásti,
 
   l)  přezkoumávat  na  základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v 
   samostatné působnosti a komisemi,
 
   m) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
 
   n) schvalovat organizační řád obecního úřadu,
 
   o) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
 
   p)  schvalovat  účetní  závěrku  obcí  zřízené  příspěvkové  organizace
   sestavenou k rozvahovému dni.
 
   (3)  Rada  obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících
   do  samostatné  působnosti  obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu
   obce  nebo  pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může
   tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu;
   rada  obce  může  svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o 
   právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.
 
   (4)  V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2),
   je  zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v 
   odstavci 2 písm. c), d), f), j), l) a p).
 
   (5)  Je-li  rada  obce  odvolána  jako  celek  a není-li současně s tím
   zvolena  nová  rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až
   do zvolení nové rady obce.
 
   § 102a
 
   (1)  Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení
   funkčního  období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo
   do  zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst.
   3).
 
   (2)  Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je
   rada  obce  ode  dne  právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se
   koná  ustavující  zasedání  nově  zvoleného  zastupitelstva obce, kromě
   pravomocí   stanovených  v  odstavci  1,  oprávněna  stanovit  pravidla
   rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření^32c).
 
   (3)  Jestliže  nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková
   volební  komise  neodevzdala  zápis  o  průběhu  a  výsledku hlasování,
   vykonává  rada  obce  ode  dne  následujícího po dni, ve kterém končila
   lhůta  okrskové  volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku
   hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného
   zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.
 
   (4)  V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období
   zastupitelstva  obce  volena  (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v 
   období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107). Ustanovení odstavců
   2 a 3 se použijí obdobně.
 
   DÍL 4
 
   Starosta
 
   § 103
 
   (1) Starosta zastupuje obec navenek.
 
   (2)   Starostu   a   místostarostu   (místostarosty)   volí  do  funkcí
   zastupitelstvo  obce  z  řad svých členů. Starosta a místostarosta musí
   být   občanem   České   republiky.   Za  výkon  své  funkce  odpovídají
   zastupitelstvu obce.
 
   (3)  Starosta  jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu
   tajemníka  obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem^32a) a stanoví
   jeho   plat   podle  zvláštních  předpisů;^33)  bez  souhlasu  ředitele
   krajského  úřadu  je  jmenování  a  odvolání  tajemníka  obecního úřadu
   neplatné.
 
   (4) Starosta
 
   a)  odpovídá  za  včasné  objednání  přezkoumání  hospodaření  obce  za
   uplynulý kalendářní rok (§ 42),
 
   b)  plní  úkoly  zaměstnavatele  podle  zvláštních  předpisů, uzavírá a
   ukončuje  pracovní  poměr  se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle
   zvláštních  předpisů,^33)  pokud  není  v obci tajemník obecního úřadu;
   vedoucí  odboru  jmenuje,  odvolává  a  stanoví  jim  plat, jen není-li
   zřízena rada obce,
 
   c)  může  po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon
   přenesené působnosti v určitých věcech,
 
   d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení
   místních záležitostí veřejného pořádku,
 
   e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,^34)
 
   f)  zabezpečuje  výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník
   obecního úřadu,
 
   g)  rozhoduje  o  záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu
   radou obce,
 
   h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
 
   i)  plní  obdobné  úkoly  jako  statutární  orgán  zaměstnavatele podle
   zvláštních  právních  předpisů  vůči  uvolněným členům zastupitelstva a
   tajemníkovi obecního úřadu.
 
   (5)  Starosta  svolává  a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a
   rady   obce,   podepisuje   spolu   s   ověřovateli   zápis  z  jednání
   zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.
 
   (6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li
   současně  zvolen  nový  starosta,  vykonává jeho pravomoc až do zvolení
   starosty   místostarosta,   kterého   určilo   zastupitelstvo   obce  k 
   zastupování  starosty  (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obce
   místostarostu  k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z 
   funkce  odvolán  nebo  se  funkce  vzdal  současně se starostou, pověří
   zastupitelstvo  obce  výkonem  pravomoci  starosty  některého  z  členů
   zastupitelstva obce.
 
   § 104
 
   (1)  Starostu  zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit
   více  místostarostů  a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého
   určí  zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti
   nebo  v době, kdy starosta nevykonává funkci (§ 73 odst. 3 a § 79 odst.
   1).
 
   (2) Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.
 
   § 105
 
   Starosta  pozastaví  výkon  usnesení  rady  obce,  má-li  za  to, že je
   nesprávné.   Věc   pak   předloží  k  rozhodnutí  nejbližšímu  zasedání
   zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).
 
   § 106
 
   (1)  V  případech  stanovených  zvláštními  zákony zřizuje starosta pro
   výkon  přenesené  působnosti  zvláštní  orgány obce, jmenuje a odvolává
   jejich  členy.  V  případech  stanovených  zvláštními  zákony  vykonává
   zvláštní  orgán  obce s rozšířenou působností státní správu pro správní
   obvod obce s rozšířenou působností.
 
   (2)   V  čele  zvláštního  orgánu  obce  může  být  jen  osoba,  která,
   nestanoví-li   zvláštní   zákon   jinak,  prokázala  zvláštní  odbornou
   způsobilost  v  oblasti  přenesené  působnosti,  pro  jejíž  výkon  byl
   zvláštní  orgán  zřízen.  Pro  prokázání  zvláštní odborné způsobilosti
   osoby  stojící  v  čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení
   zvláštních  právních  předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky
   územních samosprávných celků.
 
   (3)  Ustanovení  odstavce  2  se  nevztahuje  na  případy,  kdy  v čele
   zvláštního  orgánu  obce  stojí na základě ustanovení zvláštního zákona
   starosta.
 
   § 107
 
   Dosavadní  starosta  v  období  ode dne voleb do zastupitelstva obce do
   zvolení  nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty
   podle  §  103;  v  tomto  období  vykonává  své pravomoci též dosavadní
   místostarosta.  Nevykonává-li  dosavadní  starosta  své pravomoci podle
   věty  první,  vykonává  je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních
   místostarostů   více,   ten,   kterého   přede   dnem   voleb  pověřilo
   zastupitelstvo  obce  zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil
   dosavadní  starosta.  Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen
   zastupitelstva  obce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá
   obdobně.
 
   § 108
 
   (1) Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských
   obřadech  závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak
   a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
 
   (2)  Rada  obce  může  stanovit,  v kterých případech může tento odznak
   užívat jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu.
 
   (3)  Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech
   a občanských obřadech používat primátorské insignie.
 
   DÍL 5
 
   Obecní úřad
 
   § 109
 
   (1)   Obecní  úřad  tvoří  starosta,  místostarosta  (místostarostové),
   tajemník  obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce
   zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
 
   (2)  Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu
   odbory  a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do
   obecního úřadu.
 
   (3) Obecní úřad
 
   a) v oblasti samostatné působnosti
 
   1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,
 
   2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,
 
   3. rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem^34b);
 
   b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou
   věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce.
 
   § 110
 
   (1)  V  obcích  s  pověřeným  obecním  úřadem  a  v obcích s rozšířenou
   působností  se  zřizuje  funkce  tajemníka  obecního  úřadu,  který  je
   zaměstnancem  obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního
   úřadu.
 
   (2) Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu
   v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
 
   (3) Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li
   tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
 
   (4) Tajemník obecního úřadu
 
   a)  zajišťuje  výkon  přenesené  působnosti s výjimkou věcí, které jsou
   zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
 
   b)  plní  úkoly  uložené  mu  zastupitelstvem  obce,  radou  obce  nebo
   starostou,
 
   c)   stanoví   podle   zvláštních   právních  předpisů^33)  platy  všem
   zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
 
   d)  plní  úkoly  statutárního  orgánu  zaměstnavatele  podle zvláštních
   právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
 
   e)  vydává  spisový  řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a
   další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.
 
   (5)  Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce
   a schůzí rady obce s hlasem poradním.
 
   (6)  Tajemník  obecního  úřadu  nesmí  vykonávat  funkce  v politických
   stranách a v politických hnutích.
 
   § 111
 
   (1)  Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti
   obce  se v záhlaví označují uvedením slova "obec" ("město", "městys") a
   názvem  obce,  městyse  nebo  města  s uvedením orgánu, který písemnost
   vyhotovil.
 
   (2)  Všechny  písemnosti vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti
   orgánů  obce,  s  výjimkou  nařízení  obce, se v záhlaví označují slovy
   "Obecní  úřad"  ("Městský úřad", "Úřad městyse") s uvedením názvu obce,
   městyse nebo města.
 
   (3)  Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu nebo
   úřadu  městyse, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost
   vyhotovil.  Stanoví-li  zvláštní  zákon  jiné označení odboru, uvede se
   toto označení.
 
   (4)  Vypracovávají-li  písemnosti  zvláštní  orgány, uvede se v záhlaví
   "obec" ("město", "městys"), název obce (města, městyse) a pod ním název
   zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil.
 
   (5) Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem
   není  stanoveno  povinné  užívání  úředního  razítka  s  malým  státním
   znakem.^34c)
 
   § 112
 
   zrušen
 
   § 113
 
   zrušen
 
   § 114
 
   zrušen
 
   § 115
 
   zrušen
 
   § 116
 
   zrušen
 
   HLAVA V 
 
   ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE
 
   Výbory
 
   § 117
 
   (1)  Zastupitelstvo  obce  může zřídit jako své iniciativní a kontrolní
   orgány   výbory.   Svá   stanoviska   a   návrhy   předkládají   výbory
   zastupitelstvu obce.
 
   (2) Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.
 
   (3)  Obec,  v  jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu
   alespoň  10%  občanů  obce  hlásících  se  k národnosti jiné než české,
   zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek
   zastupující  zájmy  národnostní  menšiny^48).  Nejméně  polovinu  členů
   výboru  musí  tvořit  příslušníci  národnostních  menšin,  ledaže  tuto
   podmínku  nelze  splnit  pro  nedostatek  kandidátů z řad národnostních
   menšin.
 
   (4)  Předsedou  výboru  je  vždy  člen zastupitelstva obce; to neplatí,
   jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).
 
   § 118
 
   (1)  Výbor  plní  úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své
   činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce.
 
   (2)  Počet  členů  výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby.
   Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
 
   (3)  Usnesení  výboru  je  platné,  jestliže  s  ním  vyslovila souhlas
   nadpoloviční většina všech členů výboru.
 
   § 119
 
   (1)  Finanční  a  kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy
   nemohou  být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby
   zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
 
   (2) Finanční výbor
 
   a)  provádí  kontrolu  hospodaření  s  majetkem a finančními prostředky
   obce,
 
   b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
 
   (3) Kontrolní výbor
 
   a)  kontroluje  plnění  usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li
   zřízena,
 
   b)  kontroluje  dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním
   úřadem na úseku samostatné působnosti,
 
   c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
 
   (4)  O  provedené  kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo
   kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující
   k  odstranění  nedostatků.  Zápis podepisuje člen výboru, který provedl
   kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
 
   (5)   Výbor  předloží  zápis  zastupitelstvu  obce;  k  zápisu  připojí
   vyjádření  orgánu,  popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola
   týkala.
 
   § 120
 
   (1)  V  částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní
   výbory  (dále  jen  "osadní výbor"). Osadní výbor má minimálně 3 členy.
   Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
 
   (2)  Členy  osadního  výboru  jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k 
   trvalému  pobytu  v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a
   jsou určeni zastupitelstvem obce.
 
   (3)  Předsedu  osadního  výboru  zvolí  zastupitelstvo obce z řad členů
   osadního výboru.
 
   § 121
 
   (1) Osadní výbor je oprávněn
 
   a)  předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající
   se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
 
   b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce
   k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
 
   c)  vyjadřovat  se  k  připomínkám a podnětům předkládaným občany obce,
   kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
 
   (2)  Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce
   o slovo, musí mu být uděleno.
 
   § 122
 
   Komise
 
   (1) Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise.
   Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.
 
   (2)  Komise  je  též  výkonným  orgánem,  jestliže  jí byl svěřen výkon
   přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).
 
   (3)  Předsedou  komise  podle  odstavce  2  může  být jen osoba, která,
   nestanoví-li   zvláštní   zákon   jinak,  prokázala  zvláštní  odbornou
   způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání
   zvláštní  odborné  způsobilosti  předsedy  komise  se  obdobně vztahují
   ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro
   úředníky územních samosprávných celků.
 
   (4) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
 
   (5)  Komise  je  ze  své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu
   přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.
 
   HLAVA VI
 
   DOZOR
 
   DÍL 1
 
   Dozor  nad  vydáváním  a  obsahem  obecně  závazných  vyhlášek  obcí  a
   usnesení,  rozhodnutí  a  jiných  opatření  orgánů  obcí  v  samostatné
   působnosti
 
   § 123
 
   (1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo
   vnitra  obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od
   doručení  výzvy,  rozhodne  Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti
   této  obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je
   pozastavena   dnem   doručení   rozhodnutí  Ministerstva  vnitra  obci.
   Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu
   ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené
   lhůtě,  Ministerstvo  vnitra  své  rozhodnutí  o  pozastavení účinnosti
   obecně  závazné  vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení
   obce  o  zjednání  nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška
   obce, kterou byla zjednána náprava.
 
   (2)  V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými
   právy  a  základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její
   účinnost  bez  předchozí  výzvy  ke  zjednání  nápravy. Účinnost obecně
   závazné   vyhlášky   obce   je  pozastavena  dnem  doručení  rozhodnutí
   Ministerstva  vnitra  obci.  Ministerstvo  vnitra v rozhodnutí současně
   stanoví   obci   přiměřenou   lhůtu   ke  zjednání  nápravy.  Zjedná-li
   zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své
   rozhodnutí  o  pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší
   neprodleně  poté,  co  obdrží  sdělení  obce  o zjednání nápravy, jehož
   přílohou  je  i  obecně  závazná  vyhláška  obce,  kterou byla zjednána
   náprava.
 
   (3)  Nezjedná-li  zastupitelstvo  obce  nápravu  ve  stanovené  lhůtě a
   není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán
   rozklad,  podá  Ministerstvo  vnitra  do  30  dnů od uplynutí lhůty pro
   podání  rozkladu  Ústavnímu  soudu  návrh  na  zrušení  obecně  závazné
   vyhlášky   obce.  Je-li  proti  rozhodnutí  Ministerstva  vnitra  podle
   odstavce  1  a  2  podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh
   Ústavnímu  soudu  do  30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu,
   kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne,
   zamítne   nebo   řízení   zastaví,  rozhodnutí  Ministerstva  vnitra  o 
   pozastavení  účinnosti  obecně  závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti
   dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
 
   (4)  Zjedná-li  zastupitelstvo  obce nápravu před rozhodnutím Ústavního
   soudu  o návrhu podle odstavce 3, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost
   Ústavnímu   soudu   a  Ministerstvu  vnitra.  Ministerstvo  vnitra  své
   rozhodnutí  o  pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší
   do  15  dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou
   je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.
 
   § 124
 
   (1)  Je-li  usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu  obce v 
   samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem
   a  nejde-li  o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra
   obec  ke  zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do
   60  dnů od doručení výzvy, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového
   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu obce v samostatné
   působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce
   v   samostatné   působnosti  je  pozastaven  dnem  doručení  rozhodnutí
   Ministerstva  vnitra  obci.  Ministerstvo  vnitra v rozhodnutí současně
   stanoví  obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný
   orgán   obce  nápravu  ve  stanovené  lhůtě,  Ministerstvo  vnitra  své
   rozhodnutí  o  pozastavení  výkonu  usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného
   opatření  orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co
   obdrží  sdělení  obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu  obce v samostatné působnosti,
   kterým byla zjednána náprava.
 
   (2)  V  případě  zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného  opatření  orgánu  obce  v samostatné působnosti se zákonem může
   Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy
   ke  zjednání  nápravy.  Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného
   opatření  orgánu  obce  v  samostatné  působnosti  je  pozastaven  dnem
   doručení  rozhodnutí  Ministerstva  vnitra  obci. Ministerstvo vnitra v 
   rozhodnutí  současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
   Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo
   vnitra  své  rozhodnutí  o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného  opatření  orgánu  obce v samostatné působnosti zruší neprodleně
   poté,  co  obdrží  sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i 
   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu  obce  v samostatné
   působnosti, kterým byla zjednána náprava.
 
   (3)  Nezjedná-li  příslušný  orgán  obce  ve  stanovené lhůtě nápravu a
   není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán
   rozklad,  podá  Ministerstvo  vnitra  do  30  dnů od uplynutí lhůty pro
   podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí
   nebo  jiného  opatření orgánu obce v samostatné působnosti. Je-li proti
   rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá
   Ministerstvo  vnitra  takový  návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne
   právní  moci  rozhodnutí  o  rozkladu,  kterým  byl  rozklad  zamítnut.
   Jestliže  soud  tento  návrh  odmítne,  zamítne  nebo  řízení  zastaví,
   rozhodnutí   Ministerstva   vnitra   o   pozastavení  výkonu  usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu obce v samostatné působnosti
   pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
 
   (4)  Zjedná-li  příslušný  orgán  obce  před rozhodnutím soudu o návrhu
   podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost soudu a
   Ministerstvu  vnitra.  Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení
   výkonu   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu  obce  v 
   samostatné  působnosti  zruší  do  15  dnů  od  doručení sdělení obce o 
   zjednání  nápravy,  jehož  přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
   opatření  orgánu  obce  v  samostatné  působnosti, kterým byla zjednána
   náprava.
 
   (5)  Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného   opatření  orgánu  obce  v  samostatné  působnosti  nerozhodne,
   jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na
   jeho zrušení.
 
   (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních
   předpisů  občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy
   jsou  dozor  nebo  kontrola  výkonu samostatné působnosti obcí upraveny
   zvláštním právním předpisem^37).
 
   § 124a
 
   zrušen
 
   DÍL 2
 
   Dozor  nad  vydáváním  a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a
   jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti
 
   § 125
 
   (1)  Odporuje-li  nařízení  obce  zákonu nebo jinému právnímu předpisu,
   vyzve  krajský  úřad  obec  ke  zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný
   orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne krajský úřad o 
   pozastavení  účinnosti  tohoto nařízení obce. Účinnost nařízení obce je
   pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad
   v  rozhodnutí  současně  stanoví  obci  přiměřenou  lhůtu  ke  zjednání
   nápravy.  Zjedná-li  příslušný  orgán  obce nápravu ve stanovené lhůtě,
   krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší
   neprodleně  poté,  co  obdrží  sdělení  obce  o zjednání nápravy, jehož
   přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.
 
   (2)  V  případě  zřejmého  rozporu  nařízení  obce  s  lidskými právy a
   základními  svobodami  může  krajský  úřad pozastavit jeho účinnost bez
   předchozí   výzvy  ke  zjednání  nápravy.  Účinnost  nařízení  obce  je
   pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad
   v  rozhodnutí  současně  stanoví  obci  přiměřenou  lhůtu  ke  zjednání
   nápravy.  Zjedná-li  příslušný  orgán  obce nápravu ve stanovené lhůtě,
   krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší
   neprodleně  poté,  co  obdrží  sdělení  obce  o zjednání nápravy, jehož
   přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.
 
   (3)  Nezjedná-li  příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, podá
   ředitel  krajského  úřadu  do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu
   Ústavnímu  soudu  návrh na zrušení nařízení obce. Jestliže Ústavní soud
   tento  návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského
   úřadu o pozastavení účinnosti nařízení obce pozbývá platnosti dnem, kdy
   rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
 
   (4)  Zjedná-li  příslušný orgán obce před rozhodnutím Ústavního soudu o 
   návrhu  podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost
   Ústavnímu   soudu   a   krajskému  úřadu.  Krajský  úřad  rozhodnutí  o 
   pozastavení účinnosti nařízení obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení
   obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení obce, kterým byla
   zjednána náprava.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 126
 
   (1)  Odporuje-li  usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v 
   přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích
   též  usnesení  vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření
   krajského  úřadu  přijatému  při  kontrole výkonu přenesené působnosti,
   vyzve  krajský  úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu
   do  60  dnů od doručení výzvy, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí
   nebo jiné opatření orgánu obce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu  obce v přenesené působnosti
   informuje obecní úřad.
 
   (2)  V  případě  zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného  opatření  orgánu  obce  v  přenesené působnosti se zákonem může
   krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce
   zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
 
   DÍL 3
 
   Dozor  nad  vydáváním  a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření
   orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních
   měst
 
   § 127
 
   (1)  Je-li  usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiné opatření orgánu městského
   obvodu  nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem
   nebo  jiným  právním  předpisem,  pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon
   usnesení,  rozhodnutí  nebo jiného opatření je pozastaven dnem doručení
   rozhodnutí  magistrátu městskému obvodu nebo městské části. Magistrát v 
   rozhodnutí  současně  stanoví městskému obvodu nebo městské části lhůtu
   ke  zjednání  nápravy,  která  nesmí  být delší než 3 měsíce. Zjedná-li
   příslušný   orgán  městského  obvodu  nebo  městské  části  nápravu  ve
   stanovené  lhůtě,  magistrát  své  rozhodnutí zruší neprodleně poté, co
   obdrží  sdělení  městského  obvodu  nebo městské části územně členěného
   statutárního  města  o  zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu  městského obvodu nebo městské
   části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
 
   (2)  Nezjedná-li  příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v 
   případě  podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do
   60  dnů  od  jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné
   působnosti  soudu.  Jestliže  soud  tento  návrh  odmítne, zamítne nebo
   řízení  zastaví,  pozbývá  rozhodnutí  magistrátu  o pozastavení výkonu
   usnesení,  rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo
   městské  části  v  samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí
   soudu nabude právní moci.
 
   (3)  Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před
   rozhodnutím  soudu  nápravu,  sdělí  městský  obvod  nebo  městská část
   neprodleně tuto skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí
   o  pozastavení  výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
   městského  obvodu  nebo  městské části zruší neprodleně poté, co obdrží
   sdělení  městského  obvodu nebo městské části o zjednání nápravy, jehož
   přílohou  je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského
   obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána
   náprava.
 
   (4)  Magistrát  o  pozastavení  výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
   opatření  orgánu  městského  obvodu  nebo  městské  části  v samostatné
   působnosti  nerozhodne,  jestliže  již bylo vykonáno; v takovém případě
   podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
 
   (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních
   předpisů  občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy
   jsou  dozor  nebo  kontrola  výkonu samostatné působnosti obcí upraveny
   zvláštním právním předpisem^37).
 
   § 127a
 
   Je-li  usnesení,  rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu
   nebo  městské  části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným
   právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu
   nebo  s  opatřením  magistrátu  přijatým  při kontrole výkonu přenesené
   působnosti,   magistrát   je   zruší.  Magistrát  o  zrušení  usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiného  opatření orgánu městského obvodu nebo městské
   části  v  přenesené  působnosti  informuje  úřad  městského obvodu nebo
   městské části.
 
   DÍL 4
 
   Společná ustanovení k dozoru
 
   § 128
 
   (1)  Obec  vyvěsí  neprodleně  na  úřední  desce obecního úřadu po dobu
   nejméně 15 dnů
 
   a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce,
 
   b)  nález  Ústavního  soudu, kterým se zrušuje právní předpis obce nebo
   jeho jednotlivá ustanovení,
 
   c)  rozhodnutí  soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné
   opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
 
   d) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu obce,
 
   e)  rozhodnutí  Ústavního  soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o 
   pozastavení účinnosti právního předpisu obce platnosti.
 
   (2) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města
   vyvěsí  neprodleně  na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské
   části  po  dobu  nejméně  15  dnů  rozhodnutí  soudu, kterým se zrušuje
   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu  městské části nebo
   městského obvodu v samostatné působnosti.
 
   (3)  Obec  na  požádání  zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení,
   rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti. Obec
   na  požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo
   jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.
 
   (4) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města
   na  požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné
   opatření  orgánů  městského  obvodu  nebo  městské  části  v samostatné
   působnosti.   Městský   obvod   nebo   městská  část  územně  členěného
   statutárního  města  na  požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánů  městského obvodu nebo městské
   části v přenesené působnosti.
 
   (5) Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená
   magistrátu v § 127a je působností přenesenou.
 
   (6)  Na  rozhodování  o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení
   usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, městského obvodu
   nebo  městské  části  územně  členěného  statutárního města v přenesené
   působnosti   se   ustanovení   správního  řádu  nepoužijí,  s  výjimkou
   ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
 
   (7)  Ustanovení  dílů  1  až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony
   orgánů  obce,  městského  obvodu  nebo  městské  části územně členěného
   statutárního  města  učiněné  podle  správního řádu nebo podle daňového
   řádu.
 
   HLAVA VII
 
   KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
 
   § 129
 
   (1)  Nestanoví-li  zvláštní  právní  předpis  jinak,  kontrolují  výkon
   samostatné  působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon
   přenesené  působnosti  svěřené  orgánům  obcí krajské úřady v přenesené
   působnosti.
 
   (2)   Magistráty   územně   členěných  statutárních  měst  v  přenesené
   působnosti  kontrolují  výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené
   orgánům   městských   obvodů   a   městských   částí  územně  členěných
   statutárních měst.
 
   (3)  Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné
   správy  uvedených  v  odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány
   obcí,  městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních
   měst dodržují
 
   a)  při  výkonu  samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s 
   výjimkou  právních  předpisů  občanského,  obchodního  nebo  pracovního
   práva,
 
   b)  při  výkonu  přenesené  působnosti zákony, jiné právní předpisy a v 
   jejich  mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů,
   jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole
   výkonu přenesené působnosti.
 
   § 129a
 
   Kontrola výkonu samostatné působnosti
 
   (1)  Požádá-li  obec,  městský obvod nebo městská část územně členěného
   statutárního   města   o   doporučení  opatření  k  nápravě  nedostatků
   zjištěných  kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o 
   kontrole.
 
   (2)  Starosta,  popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání
   zastupitelstva   obce,  městského  obvodu  nebo  městské  části  územně
   členěného  statutárního  města  konaném  po  ukončení  kontroly seznámí
   zastupitelstvo   obce,  městského  obvodu  nebo  městské  části  územně
   členěného statutárního města s výsledky uskutečněné kontroly.
 
   (3)  V  případě,  že  byl  kontrolou  shledán  nezákonný  postup  obce,
   městského  obvodu  nebo  městské  části  územně  členěného statutárního
   města,  předloží  starosta,  popřípadě  jím pověřený zástupce, spolu se
   seznámením   s   výsledky  uskutečněné  kontroly  zastupitelstvu  obce,
   městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města
   též  návrh  opatření  k  nápravě  kontrolou  zjištěných  nedostatků a k 
   zamezení  jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se
   tak  již  stalo.  Informaci  o  jednání  zastupitelstva obce, městského
   obvodu  nebo  městské  části územně členěného statutárního města v této
   věci  včetně  návrhu  opatření  k  nápravě, popřípadě sdělení o způsobu
   nápravy,  obec,  městský  obvod  nebo  městská  část  územně  členěného
   statutárního  města  neprodleně  vyvěsí na úřední desce obecního úřadu,
   úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů.
   Současně  tuto  informaci zašle obec Ministerstvu vnitra, městský obvod
   nebo městská část územně členěného statutárního města magistrátu územně
   členěného statutárního města.
 
   (4)   Obce,   městské   obvody  nebo  městské  části  územně  členěného
   statutárního  města jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných
   kontrolou.
 
   § 129b
 
   Kontrola výkonu přenesené působnosti
 
   (1)  Při  kontrole  výkonu  přenesené  působnosti svěřené orgánům obcí,
   městských  obvodů  nebo  městských  částí územně členěných statutárních
   měst  jedná  za  tyto  orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského
   obvodu   nebo  úřadu  městské  části  tajemník  obecního  úřadu,  úřadu
   městského  obvodu  nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v 
   případě  ostatních  orgánů  obce,  městského  obvodu nebo městské části
   starosta nebo jím pověřená osoba.
 
   (2)  Osoba  uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků
   zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.
 
   § 129c
 
   zrušen
 
   HLAVA VIII
 
   STATUTÁRNÍ MĚSTA
 
   § 130
 
   Územně  členěná  statutární  města  upraví své vnitřní poměry ve věcech
   správy  města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky
   obce. Ve statutu stanoví zejména
 
   a)  výčet  jednotlivých  městských  obvodů a městských částí a vymezení
   jejich území,
 
   b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,
 
   c)  pravomoc  orgánů  městských  obvodů  a  městských  částí  na  úseku
   samostatné a přenesené působnosti,
 
   d)  vzájemnou  součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a
   městských částí,
 
   e)  zdroje  peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy
   výdajů   v  souvislosti  s  plněním  úkolů  v  samostatné  a  přenesené
   působnosti,
 
   f)  způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města
   s  městskými  obvody  a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v 
   městských obvodech a městských částech,
 
   g)  způsob  projednání  územně  plánovací  dokumentace města a programu
   rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi,
 
   h)  majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem,
   a  rozsah  oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s 
   tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,
 
   i)  rozsah  oprávnění  městských  obvodů  a  městských  částí zakládat,
   zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,
 
   j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
 
   § 131
 
   Statutární  město  může  svěřit  statutem městskému obvodu nebo městské
   části na úseku samostatné působnosti zejména
 
   a) schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,
 
   b) rozhodování o právních jednáních uvedených v § 133 odst. 1,
 
   c)  zřizování  trvalých  a  dočasných  fondů městského obvodu a městské
   části,
 
   d) ukládání pokut podle § 58,
 
   e)  výkon  funkce  zaměstnavatele  pro  zaměstnance  zařazené  do úřadu
   městského  obvodu  nebo  úřadu  městské  části  nebo organizační složky
   městského obvodu nebo městské části.
 
   § 132
 
   (1)  Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu
   nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit
   podle  zvláštního  právního  předpisu^39a)  nebo se souhlasem městského
   obvodu nebo městské části.
 
   (2)  Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu
   nebo  městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo
   městská  část  při  nakládání  s  touto věcí porušuje právní předpisy a
   neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která
   nesmí být kratší než 60 dnů.
 
   (3)  O  odejmutí  věci  svěřené  městskému  obvodu nebo městské části z 
   vlastnictví  statutárního  města  rozhoduje zastupitelstvo statutárního
   města [§ 130 písm. h)].
 
   § 133
 
   Statutární  město  může  svěřit  statutem za podmínek v něm stanovených
   městskému  obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto právních
   jednáních:
 
   a)  převod  a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle
   zvláštních  zákonů  z  majetku  města  svěřeného  městskému obvodu nebo
   městské části,
 
   b) převod a zastavení movitých věcí a práv,
 
   c) postoupení pohledávek,
 
   d) vzdání se práva a prominutí dluhu,
 
   e)  uzavření  smlouvy  o  přijetí  a  poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o 
   poskytnutí   výpůjčky,  o  poskytnutí  dotace,  o  poskytnutí  návratné
   finanční výpomoci, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o 
   přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti^44),
 
   f) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
 
   g) majetková účast na podnikání jiných právnických osob,
 
   h) dohody o splátkách,
 
   i) uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,
 
   j) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,
 
   k)   poskytování  dotací  a  návratných  finančních  výpomocí  spolkům,
   humanitárním  organizacím  a  jiným  právnickým  nebo  fyzickým  osobám
   působícím  v  oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb,
   požární   ochrany,   kultury,   vzdělávání   a   vědy,   zdravotnictví,
   protidrogových   aktivit,  prevence  kriminality  a  ochrany  životního
   prostředí.
 
   § 134
 
   (1)  Městské  obvody  a  městské  části  jednají  za statutární město v 
   záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.
 
   (2)  Městské  obvody  a  městské  části  nemohou vydávat obecně závazné
   vyhlášky nebo nařízení.
 
   § 135
 
   Usnesení  zastupitelstva  města  a  rady  města  v záležitostech, které
   nebyly  zákonem  nebo  statutem  svěřeny  městskému obvodu nebo městské
   části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná.
 
   § 136
 
   (1)  Správce  městského  obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z 
   funkce tajemník magistrátu.
 
   (2)  Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce
   obce podle § 98.
 
   § 137
 
   (1)  Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo
   městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v 
   přenesené   působnosti;   informaci  o  svolání  ustavujícího  zasedání
   zastupitelstva  městského  obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu
   stanoveném  v  § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední
   desce.
 
   (2)  Pravomoc  rozpustit  zastupitelstvo  městského obvodu nebo městské
   části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.
 
   (3)  Slib člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zní:
   "Slibuji  věrnost  České  republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že
   svoji  funkci  budu  vykonávat  svědomitě,  v  zájmu  městského  obvodu
   (městské  části)  a  jeho  (jejích)  občanů a řídit se Ústavou a zákony
   České republiky".
 
   § 138
 
   zrušen
 
   § 139
 
   (1)  Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je
   zákonem  svěřena  pověřeným  obecním  úřadům  a  obecním  úřadům obcí s 
   rozšířenou působností.
 
   (2)  Orgány  městských  obvodů  a městských částí vykonávají přenesenou
   působnost,  kterou  podle  zvláštních  zákonů  vykonávají  orgány obcí.
   Statutární  město  může  statutem určit městské obvody a městské části,
   jejichž  orgány  budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost
   svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou
   přenesenou  působnost  svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s 
   rozšířenou působností.
 
   (3)  Je-li  to  účelné,  může  statutární  město  statutem se souhlasem
   městského  obvodu  nebo  městské  části vyhradit v přenesené působnosti
   orgánů  obcí  některé  činnosti magistrátu města nebo určit, že některé
   tyto  působnosti  budou  vykonávat  orgány jiných městských obvodů nebo
   městských částí.
 
   (4) Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti
   správními  obvody;  výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit.
   Na  výkon  přenesené  působnosti  obdrží městské obvody a městské části
   příspěvek z rozpočtu statutárního města.
 
   (5)  Rozhodnutí  orgánů  městských  obvodů  a městských částí vydaná ve
   správním  řízení  přezkoumává  magistrát,  pokud  není  tato  působnost
   svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
 
   § 140
 
   (1)  Ve  statutárním  městě  plní  funkci místostarosty (místostarostů)
   náměstek (náměstci) primátora.
 
   (2)  Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který
   je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor
   se  souhlasem  ředitele  krajského  úřadu  a  stanoví  jeho  plat podle
   zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování
   a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.
 
   (3)  V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela
   nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů
   vykonávají   pověřené   obecní   úřady,   popřípadě  některá  přenesená
   působnost,  kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obce
   s  rozšířenou  působností,  se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského
   obvodu  nebo  tajemníka  úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského
   obvodu  nebo  tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta
   se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je
   jmenování  a  odvolání  tajemníka  úřadu  městského obvodu nebo městské
   části neplatné.
 
   § 141
 
   (1)   Všechny   písemnosti  vyhotovené  orgánem  statutárního  města  v 
   samostatné   působnosti  tohoto  města  se  v  záhlaví  označují  slovy
   "statutární  město"  s  uvedením  názvu města a orgánu, který písemnost
   vyhotovil;  jde-li  o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou
   se  v  záhlaví slova "městský obvod" nebo "městská část" a název města,
   název  městského  obvodu  nebo  městské  části  a  název  orgánu, který
   písemnost vyhotovil.
 
   (2)   Všechny   písemnosti  vyhotovené  orgánem  statutárního  města  v 
   přenesené  působnosti  tohoto  města,  s  výjimkou nařízení města, se v 
   záhlaví označují slovy "Magistrát města" s uvedením názvu města a názvu
   odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo
   městské  části,  uvedou se v záhlaví slova "Úřad městského obvodu" nebo
   "Úřad městské části" a název města, název městského obvodu nebo městské
   části  a  odboru,  který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon
   jiné označení odboru, uvede se toto označení.
 
   (3)   Vypracovává-li  písemnosti  zvláštní  orgán  statutárního  města,
   označují se v záhlaví slovy "statutární město" s uvedením názvu města a
   názvu  zvláštního  orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní
   orgán městského obvodu nebo městské části, uvede se v záhlaví též název
   městského obvodu nebo městské části.
 
   (4)  Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného
   statutárního  města  mohou  používat  vlastní  razítko v případech, kdy
   zvláštním  zákonem  není  stanoveno  povinné užívání úředního razítka s 
   malým státním znakem.^34c) Razítko má uprostřed znak statutárního města
   nebo  městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden
   celý název města, městského obvodu nebo městské části.
 
   § 142
 
   (1)  Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města
   mohou mít svůj znak a vlajku.
 
   (2)  Předseda  Poslanecké  sněmovny  může městskému obvodu nebo městské
   části,  které  nemají  znak  a  vlajku,  na jejich žádost, po vyjádření
   statutárního  města, udělit znak a vlajku městského obvodu nebo městské
   části.  Předseda  Poslanecké  sněmovny  může na žádost městského obvodu
   nebo  městské  části  změnit  jejich znak a vlajku. Kancelář Poslanecké
   sněmovny  zašle  údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky městského
   obvodu  nebo  městské  části  neprodleně  Českému úřadu zeměměřickému a
   katastrálnímu.
 
   § 143
 
   Městské  části  a městské obvody mohou ocenit významné životní události
   svých občanů.
 
   § 144
 
   zrušen
 
   § 145
 
   zrušen
 
   § 146
 
   Nestanoví-li  tato  hlava  zákona  výslovně jinak, platí pro statutární
   města,  jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav
   zákona.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
 
   § 147
 
   (1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce
 
   a) ve věcech podle § 58 až 59,
 
   b)  o  právech  a  povinnostech  právnických  a fyzických osob na úseku
   přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
 
   (2)  Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a)
   může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
 
   (3)  Obec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcí je příjmem
   obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
 
   (4)  Rozhodnutí  orgánů  měst  Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním
   řízení,  přezkoumává  příslušný  krajský  úřad.  Řízení  o  přezkoumání
   rozhodnutí^16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním
   správním  úřadem  a  neskončená  ke  dni účinnosti tohoto ustanovení se
   dokončí podle dosavadních předpisů.
 
   § 148
 
   Skutečnosti  nasvědčující  vyloučení  zaměstnance  obce  zařazeného  do
   obecního  úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se
   oznamují  vedoucímu  odboru  obecního  úřadu; v obcích, kde není zřízen
   odbor  obecního  úřadu,  se  toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti
   nasvědčující  vyloučení  vedoucího  odboru  obecního  úřadu se oznamují
   tajemníkovi  obecního  úřadu;  v  obci,  kde nepůsobí tajemník obecního
   úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního
   orgánu  se  oznámení  činí  starostovi.  O  podjatosti rozhoduje orgán,
   popřípadě  zaměstnanec,  jemuž  se  skutečnosti  nasvědčující vyloučení
   oznamují;  ten  také  v  případě,  že zaměstnanec nebo člen orgánu bude
   vyloučen  pro  podjatost,  učiní  potřebná opatření k zajištění dalšího
   řízení.
 
   § 149
 
   Orgány  obce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není
   podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
 
   § 149a
 
   (1)  Orgány  obce,  krajský  úřad  a  Ministerstvo  vnitra využívají ze
   základního  registru  obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona
   tyto referenční údaje:
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c) adresa místa pobytu,
 
   d)  datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v 
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
 
   e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a
   datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
 
   (2)  Orgány  obce,  krajský  úřad  a  Ministerstvo  vnitra  využívají z 
   informačního  systému  evidence  obyvatel  pro  výkon  působnosti podle
   tohoto zákona tyto údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) pohlaví,
 
   d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
 
   e) rodné číslo,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   g)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého  pobytu,  případně  též  adresa, na kterou mají být doručovány
   písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
 
   h)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
   republiky,
 
   i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
   opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození
   a  u  opatrovníka,  který  se  narodil  v  cizině, místo a stát, kde se
   narodil,
 
   j)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  rodné  číslo  otce,  matky,
   popřípadě jiného zákonného zástupce,
 
   k)  rodinný  stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k 
   uzavření  manželství  mimo  území  České republiky, místo a stát, datum
   nabytí   právní  moci  rozhodnutí  soudu  o  prohlášení  manželství  za
   neplatné,  datum  nabytí  právní  moci  rozhodnutí  soudu o neexistenci
   manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum
   nabytí  právní  moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za
   mrtvého  a  den,  který  byl  v  pravomocném rozhodnutí o prohlášení za
   mrtvého  uveden  jako  den  smrti,  popřípadě  jako  den,  který manžel
   prohlášený   za  mrtvého  nepřežil,  anebo  datum  nabytí  právní  moci
   rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
 
   l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
   moci  rozhodnutí  soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
   partnerství,  datum  zániku  registrovaného partnerství smrtí jednoho z 
   registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
   o  prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který
   byl  v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
   den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za
   mrtvého  nepřežil,  anebo  datum  nabytí právní moci rozhodnutí soudu o 
   zrušení registrovaného partnerství,
 
   m)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  rodné  číslo  manžela  nebo
   registrovaného  partnera;  je-li  manželem nebo registrovaným partnerem
   fyzická  osoba,  která  nemá  přiděleno  rodné  číslo, jméno, popřípadě
   jména,  příjmení  manžela  nebo  registrovaného  partnera  a datum jeho
   narození,
 
   n)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
   republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
 
   o)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
 
   (3)  Orgány  obce,  krajský  úřad  a  Ministerstvo  vnitra  využívají z 
   informačního  systému  cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona
   tyto údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) rodné číslo,
 
   d) pohlaví,
 
   e)  místo  a  stát,  kde  se  cizinec narodil; v případě, že se cizinec
   narodil na území České republiky, místo a okres narození,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
 
   h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
 
   i) omezení svéprávnosti,
 
   j)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  otce,  matky, popřípadě jiného
   zákonného zástupce,
 
   k)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
   republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
 
   l)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
 
   (4)  Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
   jen  takové  údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
   které  jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
   se  využijí  z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
   systému  cizinců,  pouze  pokud  jsou  ve tvaru předcházejícím současný
   stav.
 
   § 149b
 
   (1)  Úkony  podle  občanského  zákoníku^45)  spočívající v doporučení k 
   uzavření  smlouvy  o  nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze
   státních   prostředků  nebo  přispěl-li  stát  na  jeho  zřízení,  a  v 
   předchozím  souhlasu  s  výpovědí  z nájmu tohoto bytu činí obecní úřad
   obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.
 
   (2)  Jestliže  za podmínek stanovených občanským zákoníkem^46) starosta
   nebo  ten,  kdo  je  podle  tohoto zákona oprávněn starostu zastupovat,
   zaznamenává   zůstavitelovu  poslední  vůli,  činí  s  tím  související
   občanským  zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené
   závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
 
   (3)  Výkon  funkce  veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku^47)
   obcí je výkonem přenesené působnosti.
 
   § 150
 
   Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
 
   § 151
 
   (1)  Obcemi  podle  tohoto  zákona jsou územní samosprávné celky, které
   byly obcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   (2)  Městy pode tohoto zákona jsou obce, které byly městy ke dni nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   (3) Pokud je v právních předpisech uveden pojem "obecní zastupitelstvo"
   a "obecní rada", rozumí se tím "zastupitelstvo obce" a "rada obce".
 
   (4)  Svazky obcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcí, které
   byly dobrovolnými svazky obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   (5) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických
   osob  založená  pouze  obcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského
   zákoníku,  která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a
   51 tohoto zákona.
 
   § 152
 
   (1)  Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se
   ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.
 
   (2)   Obce,   jejichž   evidence   právních  předpisů  obce  neodpovídá
   ustanovením  tohoto  zákona,  uvedou evidenci právních předpisů obce do
   souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.
 
   (3)  Očíslování  budov  provedené  podle  předpisů  platných do počátku
   účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
 
   (4)  Obec  přihlásí  uchazeče  ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti
   nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč
   již  vykonává  činnost, kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní
   odborné  způsobilosti,  a  dosud ji neprokázal (§ 113 a násl.). Do této
   doby  se  nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti,
   vojenské  základní  (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění
   pro výkon veřejné funkce.
 
   (5)  Zvláštní  odborná  způsobilost  ověřená  zkouškou  podle  právních
   předpisů  platných  v  době  od  24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti
   tohoto   zákona^41)   se  považuje  za  zvláštní  odbornou  způsobilost
   prokázanou podle tohoto zákona.
 
   (6)  Statutární  města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto
   zákona,  uvedou  své  statuty  do souladu s tímto zákonem do konce roku
   2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné
   i přenesené působnosti ustanovení dosavadních statutů.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
   § 153
 
   (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 72 a 73.
 
   (2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení § 33.
 
   § 154
 
   Zrušují se:
 
   1. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
 
   2.  Zákon  č. 302/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990
   Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona
   č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.
 
   § 155
 
   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce
   2000,  s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem
   1. ledna 2001.
 
   Klaus v. r.
 
   Havel v. r.
 
   v z. Rychetský v. r.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.II zákona č. 234/2006 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Řízení  o  pozastavení  účinnosti  právního předpisu obce, zahájená
   přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
   právních předpisů.
 
   2.  Řízení  o  pozastavení  výkonu  usnesení,  rozhodnutí nebo opatření
   orgánu  obce  v  samostatné  působnosti,  zahájená  přede  dnem  nabytí
   účinnosti   tohoto   zákona,  se  dokončí  podle  dosavadních  právních
   předpisů.
 
   3.  Kontrola  výkonu  přenesené  působnosti orgánů obcí, zahájená přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  dokončí podle dosavadních
   právních předpisů.
 
   4. K oddělení části obce, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona schváleno pravomocným rozhodnutím krajského úřadu a které nebylo
   do  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  provedeno, dochází k 1. červenci
   2006.
 
   Čl.LIII zákona č. 261/2007 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Byl-li uvolněný člen zastupitelstva obce uznán dočasně práce neschopným
   nebo  mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve
   snížené  výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále
   nemocenské  za  podmínek,  ve  výši  a  po dobu podle právních předpisů
   účinných ke dni 31. prosince 2008.
 
   Čl. XCVIII zákona č. 227/2009 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Pokud  názvy  ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších
   veřejných  prostranství  v téže obci, čísla popisná či evidenční v téže
   části obce a čísla orientační v téže ulici jsou shodná, obec rozhodne o 
   změně  jejich názvů, popřípadě čísel do 1 roku ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   2.  Vlastníci  stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy
   nebylo  přiděleno  číslo  popisné  ani evidenční a kterým se toto číslo
   přiděluje,  požádají  o  přidělení  čísla  do  1  roku  ode  dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. XX zákona č. 347/2010 Sb.
 
   zrušen
 
   Čl. XVII zákona č. 364/2011 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Jestliže  dočasná  pracovní  neschopnost  vznikla  nebo  karanténa byla
   nařízena  před  1.  lednem  2014  a  trvá  ještě  v  roce  2014, náleží
   uvolněnému  členu zastupitelstva obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4
   zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
 
   Čl. XVI zákona č. 239/2012 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Schvalování  účetní závěrky podle § 84 odst. 2 písm. b) a § 102 odst. 2
   písm.  q)  zákona  č.  128/2000  Sb.,  ve  znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
 
   Čl. XL zákona č. 303/2013 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Údaje  a  dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových
   sdružení právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se
   dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků
   obcí,  který je veden u krajského úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   Čl. II zákona č. 106/2016 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Pokud  orgán  obce  rozhodl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o 
   majetkoprávním  jednání,  posoudí se splnění podmínek pro toto jednání,
   které  jsou stanoveny obecním zřízením, podle obecního zřízení ve znění
   účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   2a)  Zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o 
   změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
 
   3)  §  3  odst.  3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.
   265/1992   Sb.,  o  zápisech  vlastnických  a  jiných  věcných  práv  k 
   nemovitostem,  ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb.,
   a  zákon  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru  nemovitostí  České republiky
   (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
 
   3a)  Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
   a stanovení obcí s rozšířenou působností.
 
   3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
 
   4) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o 
   bezpečnostní  způsobilosti,  zákon  č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
   údajů  a  o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
   č.  89/1995  Sb.,  o  státní  statistické  službě,  ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   6)  Zákon  č.  133/2000  Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o 
   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
 
   7)  Zákon  č.  152/1994  Sb.,  o volbách do zastupitelstev v obcích a o 
   změně  a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995
   Sb.
 
   8)  Zákon  č.  298/1992  Sb.,  o  místním referendu, ve znění zákona č.
   152/1994 Sb.
 
   9) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
 
   10) § 11 zákona č. 298/1992 Sb.
 
   11) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
 
   13)  §  3  odst.  1  písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování
   majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
 
   13a)  §  121  odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   13b)  §  121  odst.  2  zákona  č.  183/2006 Sb., o územním plánování a
   stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
 
   13c)  Zákon  č.  553/1991  Sb.,  o  obecní policii, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   15) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
 
   15a)  §  8  zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální
   zákon).
 
   15b)  Zákon  č.  420/2004  Sb.,  o  přezkoumávání  hospodaření územních
   samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
 
   16)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
   zákona č. 29/2000 Sb.
 
   17) Obchodní zákoník.
 
   18) § 214 a násl. občanského zákoníku.
 
   18a)  § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
   zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
 
   18b) Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.
 
   18c) Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.
 
   21) § 124 odst. 2 zákoníku práce.
 
   22) § 124 zákoníku práce.
 
   23)  §  17  nařízení  vlády  č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
   práce a některé další zákony.
 
   23a)  § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a
   příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
 
   23b)  §  117  odst.  1 a 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
   stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   26)  Například  zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   28)  §  10  a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
   řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   29)  Například  § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995
   Sb.,  o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých
   zákonů,  § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o 
   změně  a  doplnění  některých  souvisejících zákonů (zákon o nadacích a
   nadačních fondech).
 
   29a)   Zákon   č.  245/2006  Sb.,  o  veřejných  neziskových  ústavních
   zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.
 
   30) § 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
 
   31) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.
 
   31a)  Například  §  14  zákona  č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o 
   změně některých zákonů.
 
   32)  §  23  odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev
   obcí a o změně některých zákonů.
 
   32a)  §  13  odst.  2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
   územních rozpočtů.
 
   32b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
   o změně některých zákonů.
 
   32c) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
 
   33)  Zákon  č. 143/1992 Sb. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových
   poměrech  zaměstnanců  orgánů státní správy, některých dalších orgánů a
   obcí, ve znění pozdějších předpisů.
 
   34) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
 
   34a) § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
 
   34b)  Například  §  22  odst.  7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
   pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
 
   34c)  Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky
   a o změně některých zákonů.
 
   37)  Zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o 
   změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   Zákon   č.   420/2004   Sb.,   o   přezkoumávání  hospodaření  územních
   samosprávných  celků  a  dobrovolných  svazků  obcí, ve znění zákona č.
   413/2005 Sb.
 
   39)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   39a)  §  108  odst.  2  zákona  č.  50/1976  Sb., o územním plánování a
   stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   41)  Vyhláška  č.  51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon
   funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a
   v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění
   vyhlášky   č.  121/1999  Sb.  Výnos  Ministerstva  vnitra  a  životního
   prostředí  ze  dne  31.  května  1989  č.  j. LK-7696/89-529 o zvláštní
   odborné  způsobilosti  pracovníků  národních výborů pro výkon některých
   činností,  uveřejněný  v  částce  3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní
   výbory a oznámený v částce 17/1989 Sb.
 
   42) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   43)  §  2  písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
   některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
 
   45) § 3075 občanského zákoníku.
 
   46) § 1543 občanského zákoníku.
 
   47) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.
 
   48)  §  5  zákona  č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních
   menšin a o změně některých zákonů.
 
   § 214 občanského zákoníku.
 
   49) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
   (zákon o obchodních korporacích).

Platnost od

12. listopadu 2000

Ke stažení

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2677 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál