Stavební zákon - zákon č. 183/2006 Sb.
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
183/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. března 2006
o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)
Změna: 68/2007 Sb.
Změna: 191/2008 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 345/2009 Sb.
Změna: 379/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.
Změna: 350/2012 Sb.
Změna: 257/2013 Sb.
Změna: 39/2015 Sb.
Změna: 91/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a
úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje
územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území,
rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s
postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro
výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci
územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
činnost.
(2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování
staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a
odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů,
postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních
úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.
(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a
provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění,
vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další
věci související s předmětem této právní úpravy.
§ 2
Základní pojmy
(1) V tomto zákoně se rozumí
a) změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání,
včetně umisťování staveb a jejich změn,
b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený
a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem,
c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru
nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla
pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a
hospodářskými budovami,
d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle
tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je
zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a
vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"),
e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce,
která nemá vydaný územní plán, a to
1. pozemek veřejné zeleně a parku^1) sloužící obecnému užívání;
2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků
o výměře větší než 0,5 ha,
f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do
zastavitelné plochy,
g) plochou část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí,
která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního
rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s
ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její
význam,
h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která
svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí,
popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu
nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu,
i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické
infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu
nebo v zásadách územního rozvoje,
k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to
1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací,
drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;
2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi
provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody,
vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování
ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro
nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační
vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení
veřejné komunikační sítě, produktovody;
3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící
například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4.
veřejné prostranství^1),
zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,
l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená
k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané
územně plánovací dokumentaci,
m) veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke
snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního,
kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně
plánovací dokumentaci,
n) územně plánovací dokumentací
1. zásady územního rozvoje;
2. územní plán;
3. regulační plán.
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
a) pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro
místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který
pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci,
vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje,
b) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo
montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních
předpisů^2),
c) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení
nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i
její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo
zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího
stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též
investor a objednatel stavby,
d) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí
vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo
architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s
maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb,
e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a
technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a
dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami
pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v
kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo
osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené
prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové užívání stavby").
(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební
nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické
provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel
využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad
předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek
plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba
pro reklamu.
(4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle
okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
(5) Změnou dokončené stavby je
a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně
provozně propojena s dosavadní stavbou,
c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové
ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště
stavby.
(6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění
stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním
úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.
(7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch
jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha
ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí
všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy
lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých
obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými
vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených
staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je
zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do
vodorovné roviny.
§ 3
(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a
změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové
poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se
o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,
například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků
pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.
(2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní
panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud
nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o
stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení
o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.
(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo
udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný
stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu
vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část
jiné stavby.
(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý
stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce
se prodloužila její uživatelnost.
(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím
podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava,
zařízení nebo údržba.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 4
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají
zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co
nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona
vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno
rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se
stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební
úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní. Stanoví-li tak
tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s
žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím
nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy
dotčených orgánů^3).
(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné
součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle
zvláštních právních předpisů^4). Dotčené orgány vydávají
a) závazná stanoviska^5) pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního
úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení
a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření
obecné povahy podle tohoto zákona.
(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán
posuzuje každou variantu samostatně.
(4) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným
stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska
mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově
zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve
a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní
stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti
pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo
jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
zákona, jinak se k nim nepřihlíží.
(5) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k
závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v
územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci
území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově
zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 4.
(6) Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném
stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové
části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného
úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.
(7) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž
orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených
veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na
ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu
o společném řízení^6) se použijí přiměřeně.
(8) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná
stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů.
Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a
dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se
podle správního řádu.
HLAVA II
PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU
§ 5
Působnost ve věcech územního plánování
(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona
vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských
újezdů Ministerstvo obrany.
(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního
plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li
zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.
(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud
nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům
kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.
(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom
mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených
případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují
přitom v součinnosti s orgány obcí.
(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v
zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se
rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a
dotčených obcí.
(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně
plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li
ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace
vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací
dokumentace.
§ 6
Orgány obce
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního
plánování") v přenesené působnosti
a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
b) pořizuje územně plánovací podklady,
c) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce
ve svém správním obvodu,
d) pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním
obvodu,
e) je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů
územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,
f) je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v
němž se rozhoduje o změnách v území,
g) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro
výkon územně plánovací činnosti podle § 24, vykonává přenesenou
působnost podle odstavce 1 písm. a), d), g), h) a pořizuje územní
studii; na základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro
obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Stavební úřad
a) vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,
b) vydává územní souhlas,
c) poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a
územně plánovací dokumentace,
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(4) Obecní úřad, který nevykonává působnost podle odstavců 1 až 3,
poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně
plánovací dokumentace.
(5) Zastupitelstvo obce
a) rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a
regulačního plánu,
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro
zpracování návrhu územního plánu,
c) vydává v samostatné působnosti územní plán,
d) vydává regulační plán,
e) projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního
plánu,
f) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce
a) vydává vymezení zastavěného území,
b) schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo
podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou
osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),
c) vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební
uzávěře,
d) uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje
a připomínky k územnímu plánu sousední obce,
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
§ 7
Orgány kraje
(1) Krajský úřad v přenesené působnosti
a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech
regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,
b) pořizuje územně plánovací podklady,
c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních
právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se
dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
d) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,
e) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem
stanovených případech,
f) vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
obvod,
g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Zastupitelstvo kraje
a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro
zpracování návrhu zásad územního rozvoje,
c) schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad
územního rozvoje,
d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(3) Rada kraje
a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky
územního rozvoje,
b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a
územní opatření o stavební uzávěře.
§ 8
Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy
Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát
hlavního města Prahy^7), vykonává působnost krajského úřadu
ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního
města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu
Magistrát hlavního města Prahy.
§ 9
zrušen
§ 10
Ministerstvo obrany
(1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
a) vydává územní plán a regulační plán,
b) projednává územně analytické podklady a územní studie,
c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
(2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu
a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,
b) pořizuje územně analytické podklady,
c) poskytuje územně plánovací informace,
d) připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací
činnosti.
Ministerstvo
§ 11
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního
plánování a
a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
b) pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně
plánovací podklady,
c) vede evidenci územně plánovací činnosti,
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých
poznatků územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků
stavebně technických, jakož i veřejných zájmů ve výstavbě a
stavebnictví, zejména v ochraně životů a zdraví, v péči o životní
prostředí a v ochraně kulturního, archeologického a přírodního
dědictví.
(3) Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních
otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a
architektury. Touto činností může pověřit již existující odborně
způsobilou organizační složku státu.
§ 12
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu
a
a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,
b) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje
závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném
zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,
c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich
rozvoj,
d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a
stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých technických
norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně
technickým opatřením,
e) koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a
jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,
f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.
(2) Ministerstvo
a) může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně technických příčin
havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo
opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,
b) může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými
inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb,
c) může pověřit provozováním systému stavebně technické prevence
organizační složku státu.
(3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování
technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k
vyhodnocování příčin havárií staveb.
§ 13
Obecné stavební úřady
(1) Obecným stavebním úřadem je
a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech
stavebního řádu,
b) krajský úřad,
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností^8),
d) pověřený obecní úřad^8),
e) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.
prosince 2012.
(2) Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního
rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů
obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním
celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro
přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, pokud je územní řízení
vedeno pro celou stavbu elektrického vedení nebo plynovodu, a dále u
staveb zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o
celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více^10).
(3) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením
určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost
vykonávat pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být
určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na rozsah a složitost
výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní
agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný
stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.
(4) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout
působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm.
e) nebo určenému podle odstavce 3, pokud nebude splňovat podmínky pro
řádný výkon této působnosti. Zároveň určí, který stavební úřad bude
vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.
(5) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v
odstavci 1 písm. b) až e) a v odstavci 3 jako působnost přenesenou.
(6) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním
obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá
rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může
stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních
úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
(7) Kraj je povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů
správci základního registru územní identifikace, adres a
nemovitostí^59).
(8) K vedení řízení podle tohoto zákona, které je navazujícím řízením
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, je v prvním
stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ustanovení
odstavce 2 není dotčeno. Obecní úřad obce s rozšířenou působností
vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a 124.
§ 13a
Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu
(1) Obecný stavební úřad uvedený v § 13 vykonává činnost na úseku
územního rozhodování a stavebního řádu prostřednictvím zaměstnanců
splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně
o úředníka územního samosprávného celku, musí splňovat také požadavky
podle zvláštního právního předpisu^17).
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba,
která má
a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním
programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo
právnického směru,
b) vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru
stavebnictví, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky
praxe v oboru stavebnictví.
(3) Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale
nesplňující požadavky podle zvláštního právního předpisu^17), může
vykonávat činnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu,
pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků
vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího
kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního
právního předpisu^17), maximálně však po dobu 18 měsíců.
§ 14
(1) Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm.
a), stavební úřad a správní orgány zúčastněné na šetření poskytují
zaměstnancům ministerstva nebo osobám ministerstvem pověřeným
součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.
(2) Stavební úřady v rámci spolupráce při provozování systému stavebně
technické prevence ministerstva předávají ke zpracování provozovateli
systému informace o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby, pokud
jsou jim takové informace předávány nebo pokud je zjistí v rámci výkonu
své činnosti. Rozsah a způsob předávání informací podle věty první
provozovateli systému stanoví prováděcí právní předpis.
§ 15
Speciální stavební úřady
(1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají u
a) staveb leteckých,
b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze,
c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných
účelových komunikací,
d) vodních děl
orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních
právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud
zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak.
Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního
úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení
jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává
územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného
stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního
plánování.
(3) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí
stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu.
§ 16
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají
újezdní úřady.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále
a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území
vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany
státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím
zřízenou nebo založenou,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí
stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra,
organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie
České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a
informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo
jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u
staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a
jejích organizačních jednotek,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování,
transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro
tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů
obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním
celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro
přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro
uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném
elektrickém výkonu 100 MW a více^10).
(3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají
obvodní báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce,
přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování
nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb
úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb
náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle
odstavce 2 písm. d) a staveb vodních děl.
(4) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby
v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí
nebo územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U
ostatních staveb zajistí stavební úřad vyjádření obecného stavebního
úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
(5) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
odstavce 2 nebo 3, platí stanovisko příslušného ústředního správního
úřadu, jehož působnosti se stavba týká.
§ 17
Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu
(1) Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu
prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo
neobvyklých staveb nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní
prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu
v jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech upravených v části
čtvrté hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a
124.
(2) Vyhradí-li si krajský úřad podle odstavce 1 pravomoc k vydání
územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na
životní prostředí podle zvláštních právních předpisů^11), vykonává
rovněž pravomoc podle části čtvrté hlavy I dílu 1 a podle § 120, 122,
123 a 124 tohoto zákona.
(3) Ministerstvo si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání
územního rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s
mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u staveb s
vlivem na území sousedních států.
ČÁST TŘETÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
§ 18
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území
soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového
uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných
a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský
a hospodářský potenciál rozvoje.
(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují
veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti
ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů
vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní,
kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu
jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich
totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání
zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a
nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na
potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví,
vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro
veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí
ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,
a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho
využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické
stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené
stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi
bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území
umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně
nevylučuje.
(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou
infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
§ 19
Úkoly územního plánování
(1) Úkolem územního plánování je zejména
a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a
civilizační hodnoty,
b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s
ohledem na hodnoty a podmínky území,
c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich
provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na
veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na
veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na
využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na
umístění, uspořádání a řešení staveb,
e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro
umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty
území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a
přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě
blízkým způsobem,
h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých
hospodářských změn,
i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro
kvalitní bydlení,
j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání
prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do
území,
m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních
předpisů^4), ^12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat
kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu,
územního plánování a ekologie a památkové péče.
(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního
rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný
rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také
vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v
příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou
lokalitu nebo ptačí oblast.
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ
§ 20
Zveřejňování písemností
(1) Příslušný správní orgán musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit
možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace nebo
zprávy o jejím uplatňování ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.
(2) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.
§ 21
Územně plánovací informace
(1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro
výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své
působnosti jako předběžné informace^13) územně plánovací informace o
a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě
územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně
seznamu dotčených orgánů,
c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím
nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.
(2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní
požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a
konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení
stavby nebo jiného opatření v území.
(3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího
vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že
došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě
provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů,
schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o
uplatňování územního plánu.
(4) Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 22
Veřejné projednání
(1) Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace
nařizuje pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah
řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím
určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den
konání posledního veřejného projednání.
(2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.
(3) Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky
uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem
osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného
projednání. Stanoviska, námitky a připomínky podané písemně před
veřejným projednáním se v záznamu uvedou s odkazem na jejich znění,
které se k záznamu připojí.
(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s
fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k
projektové činnosti ve výstavbě^14) (dále jen "projektant") výklad
územně plánovací dokumentace.
§ 23
Zástupce veřejnosti
(1) Veřejnost může být při pořizování návrhu územně plánovací
dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.
(2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně
způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně
jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200
občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k
návrhu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit
rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů
kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně
200 občanů obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k
návrhu zásad územního rozvoje.
(3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo
kraje nebo obyvatel podle zvláštních právních předpisů^15), kteří
uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, v níž je
uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa
místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného
zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné
připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a
prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a
příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že
toto zmocnění přijímá.
(4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3, rozhodne v
případě pochybností správní orgán postupem podle správního řádu
usnesením^16), které se oznamuje pouze této osobě; do pravomocného
rozhodnutí o této věci má tato osoba všechna procesní práva zástupce
veřejnosti.
§ 24
Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost
(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací
činnost podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 prostřednictvím úředníků
splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně
plánovací činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka nebo jiné
fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení
zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17) a
splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona;
ustanovení zvláštního právního předpisu^17) o vydávání osvědčení o
uznání rovnocennosti vzdělání se nepoužije.
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný
architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování
nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu^14).
(3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba,
která má
a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní
plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací
činnosti ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo
b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v
oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním
zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.
(4) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně
plánovací činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby
splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením
úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.
HLAVA III
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Díl 1
Územně plánovací podklady
§ 25
Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které
zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které
ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k
pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace,
jejich změně a pro rozhodování v území.
§ 26
Územně analytické podklady
(1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a
vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany
veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na
základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností
území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v
území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení
problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor
udržitelného rozvoje území").
(2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 27
Pořizování územně analytických podkladů
(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro
svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně
analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném
pro pořizování zásad územního rozvoje.
(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na
základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou
informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních,
která se váží k určité části území, například ploše, pozemku,
přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna
zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o
záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace
o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí
platnosti a účinnosti (dále jen "údaje o území"). Podkladem pro
pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím
zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury
(dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně
po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich
správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel
použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické
mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní
studie.
(4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního
plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické
infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrální^18) v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku
podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu
dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat
na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území
podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.
§ 28
Aktualizace územně analytických podkladů
(1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na
základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí
jejich úplnou aktualizaci.
(2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo
od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové
úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a
vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti jimi
poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel
údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a
aktuálnost potvrdil.
(3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3,
nebo prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost
údajů o území jím poskytnutých podle odstavce 2, je povinen uhradit z
toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací
dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů.
§ 29
Projednání územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou
působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu
určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů
po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.
(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku
projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.
(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace
pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro
správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání
zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním
předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního
prostředí územně analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců od
lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.
§ 30
Územní studie
(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných
problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v
území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické
stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a
uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
(2) Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo
územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání
územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.
(3) Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit
úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal.
(4) Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího
využití podle § 25, návrh na vložení dat o této studii do evidence
územně plánovací činnosti.
Díl 2
Politika územního rozvoje
§ 31
(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na
konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a
mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj
území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto
úkolů.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje
tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí
schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry
na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto
koordinaci.
(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území
republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce
zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a
celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání
zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území.
§ 32
Obsah politiky územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje
a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění
udržitelného rozvoje území,
b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů
soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které
svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a
rozvojové osy,
c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými
problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
přesahují území jednoho kraje,
d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury
mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
přesahují území jednoho kraje,
e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a
podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v
území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí
význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,
f) stanoví úkoly podle § 31.
(2) Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky
územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy
naplňující cíle politiky územního rozvoje.
§ 33
Návrh politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci
s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo
životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na
životní prostředí.
(2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na
základě
a) územně plánovacích podkladů,
b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje^19),
c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a
republikových souvislostech vliv na využívání území státu, například
politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů,
d) zprávy o stavu životního prostředí^20),
e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu
rozvoji.
(3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s
vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným
ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska
do 90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům
podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území, oznámí místo a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů
předem a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a
veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů ode dne veřejného
projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným
připomínkám se nepřihlíží. Ustanovení § 22 odst. 1 až 3 se použijí
přiměřeně.
(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
návrh politiky územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může
být uplatňováním politiky územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne
jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem,
ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a
Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.
(6) Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných
výsledků konzultací podle odstavců 3 až 5 Ministerstvu životního
prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle §
10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není
stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí
stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných
důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu
nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění
stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo
životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani
v prodloužené lhůtě, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez
jeho stanoviska.
(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv
na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o
ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo
životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(8) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, stanoviska, připomínky obcí a veřejnosti a případná
vyjádření sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh
politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci
ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.
§ 34
Schválení politiky územního rozvoje
Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě
návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se
zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu
s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá
a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující
vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů
a krajů, připomínek obcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních
států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,
b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na
životní prostředí^11) se sdělením, jak bylo zohledněno,
d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.
§ 35
Aktualizace politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými
ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování
politiky územního rozvoje, která má náležitosti stanovené v odstavci 2.
První zprávu ministerstvo zpracuje do 4 let od prvního schválení
politiky územního rozvoje vládou.
(2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména
a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,
b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly
zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s
návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,
c) posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů
a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik,
strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky
územního rozvoje,
d) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění,
popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,
e) stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,
f) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě
kritérií podle přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí s uvedením, zda má být aktualizace politiky územního rozvoje
posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,
g) návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti
krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních
úřadů.
(3) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje a stanoví lhůtu pro
podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší
než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají
ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(4) Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda
rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky
územního rozvoje; při tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a
34. Vyhodnocení vlivů aktualizace na udržitelný rozvoj území se
zpracovává jen tehdy, pokud tak stanovilo Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku podle § 35 odst. 2 písm. f).
(5) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o
aktualizaci politiky územního rozvoje, jejím obsahu a zkrácení lhůt
uvedených v § 33 bez předložení zprávy o uplatňování politiky územního
rozvoje. Při této aktualizaci se použijí přiměřeně § 33 a 34.
Díl 3
Územně plánovací dokumentace
Oddíl 1
Zásady územního rozvoje
§ 36
(1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na
účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory
nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména
plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná
opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo
alternativách změn v jejich využití. Záležitosti týkající se rozvoje
území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou
být součástí zásad územního rozvoje, pokud to ministerstvo ve
stanovisku podle § 37 odst. 8 z důvodů významných negativních vlivů
přesahujících hranice kraje nevyloučí. Zásady územního rozvoje mohou
vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a
plošné nároky je nutno prověřit (dále jen „územní rezerva"). V územní
rezervě jsou zakázány změny v území [§ 2 odst. 1 písm. a)], které by
mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní
rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na
základě aktualizace zásad územního rozvoje. Současně s návrhem zásad
územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území, stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na
životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti
neposuzuje. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a
vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje
na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad
územního rozvoje.
(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech
uložit prověření změn jejich využití územní studií. V zásadách územního
rozvoje lze vymezit plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o
změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu; v tomto případě je
součástí zásad jeho zadání a u regulačního plánu z podnětu i přiměřená
lhůta pro jeho vydání. Vydání regulačního plánu jako podmínka pro
rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká. Zásady územního
rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho
zadání jen v dohodě s obcemi v řešeném území.
(3) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje
zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s
politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a
koordinují územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje ani
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat
podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu
nebo navazujícím rozhodnutím.
(4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají
se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání
územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
(6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní
předpis.
Návrh zásad územního rozvoje
§ 37
nadpis vypuštěn
(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání
nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad
územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území.
(2) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad
územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a
sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě
30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit
připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se
nepřihlíží.
(3) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne
doručení může k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu
písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(4) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
návrh zásad územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být
uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim
konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, krajský
úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem
životního prostředí konzultací účastní.
(5) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci
Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí,
Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva
dopravy, Ministerstva kultury, ministerstva a krajské hygienické
stanice. Místo a dobu jednání oznámí krajský úřad uvedeným
ministerstvům a krajské hygienické stanici nejméně 15 dnů předem a
vyzve je k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode
dne jednání. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve
vyjádřeních ministerstva a krajská hygienická stanice uvedou připomínky
k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje
území a k výběru varianty řešení.
(6) Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky, vyjádření a
případné výsledky konzultací podle odstavců 2 až 5 Ministerstvu
životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu
koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
které není stanoviskem podle § 4 odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo
životního prostředí uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených
podkladů. Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí
sdělí krajskému úřadu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se
lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud
Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle
věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje
vydat i bez jeho stanoviska.
(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv
na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně
přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(8) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad
územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území,
zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a
souladu s politikou územního rozvoje, a to do 30 dnů od obdržení
podkladů podle odstavce 6 věty první. Pokud nezašle stanovisko ve
stanovené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho
stanoviska.
(9) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na
nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 8, lze zahájit řízení o
zásadách územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o
odstranění nedostatků.
§ 38
nadpis vypuštěn
(1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního
rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8).
(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení,
navrhne krajský úřad na základě vyhodnocení výsledků projednání a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zastupitelstvu kraje ke
schválení výběr nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky
k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zprávy
o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo
kraje je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo
výsledkem řešení rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území a schválení nejvhodnější varianty
krajský úřad zajistí upravení návrhu.
(3) Dojde-li krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru, že
je potřebné pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny
pro jeho zpracování. K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva
životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody
podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku uvede, zda má být nový návrh posuzován z
hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější
požadavky podle §10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Návrh pokynů předloží spolu s odůvodněním zastupitelstvu kraje ke
schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zprávy o
uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou.
Řízení o zásadách územního rozvoje
§ 39
(1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného
projednání krajský úřad doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné
projednání^21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne
doručení. K veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě
ministerstvo, dotčené orgány, obce v řešeném území a obce sousedící s
tímto územím (dále jen „dotčené obce") a sousední kraje, a to nejméně
30 dnů předem.
(2) Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní
nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor") a
zástupce veřejnosti mohou podat námitky proti návrhu zásad územního
rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit
do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány a ministerstvo
uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od
společného jednání (§ 37 odst. 2) změněny. Ve stejné lhůtě může každý
uplatnit připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným
námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené obce,
oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost
upozorněni.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.
(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje s ohledem na
veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení
připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je,
aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud
dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,
má se za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský úřad
zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu s výsledky
projednání.
(5) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
zásad územního rozvoje, krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva
životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody
podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje posouzení
z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější
požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na
opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle
odstavců 1 až 3. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze
uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim
nepřihlíží.
(6) Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního
rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na
přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé
období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání,
je možné vydat samostatně.
§ 40
(1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména
a) s politikou územního rozvoje,
b) s cíli a úkoly územního plánování,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů^4), popřípadě s výsledkem
řešení rozporů.
(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí
vyplývajících ze správního řádu zejména
a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,
b) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
c) stanovisko podle § 37 odst. 6,
d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37 odst. 7 zohledněno, s
uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky
zohledněny nebyly,
e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.
(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
zásad územního rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými
v odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.
(4) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
upraví prováděcí právní předpis.
§ 41
Vydání zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad
územního rozvoje s jejich odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří,
zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky
dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem
ministerstva.
(3) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj
povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím;
do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad
územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí
o námitkách.
(4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně
schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a
postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s
následně schválenou politikou územního rozvoje.
(5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
správního řádu.
§ 42
Aktualizace zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad pořídí návrh zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje v uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům,
sousedním krajům, dotčeným obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a
Ministerstvu životního prostředí. Do 30 dnů od obdržení návrhu mohou
uplatnit u krajského úřadu ministerstvo a dotčené orgány vyjádření s
požadavky na obsah zprávy, obce připomínky a Ministerstvo životního
prostředí stanovisko zpracované podle kritérií přílohy č. 8 zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí, ve kterém uvede, zda mají být
aktualizace nebo nový návrh zásad územního rozvoje posouzeny z hlediska
vlivů na životní prostředí, a případně stanoví požadavky podle § 10i
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany
přírody doručí stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a
krajiny krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7
dní před uplynutím lhůty pro uplatnění vyjádření, připomínek a
stanoviska. K vyjádřením a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě se
nepřihlíží.
(2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý k
návrhu uplatnit písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se
nepřihlíží.
(3) Krajský úřad upraví návrh zprávy podle výsledků projednání a
předloží ho ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po
vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace.
(4) Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy
o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle
ustanovení § 36 až 41 s výjimkou vyhodnocení vlivů aktualizace zásad
územního rozvoje na udržitelný rozvoj území, které se zpracovává jen
pokud Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 1
uvedlo, že má být tato aktualizace posouzena z hlediska vlivů na
životní prostředí. Krajský úřad zajistí vyhotovení zásad územního
rozvoje zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace a toto
vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.
(5) Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový
návrh zásad územního rozvoje.
(6) Dojde-li ke zrušení části zásad územního rozvoje nebo nelze-li
podle nich rozhodovat na základě § 41 odst. 3 a 4 anebo je-li kraji
podán oprávněným investorem návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje
z důvodu rozvoje veřejné dopravní nebo technické infrastruktury [§ 2
odst. 1 písm. k)], zastupitelstvo kraje bezodkladně rozhodne o
aktualizaci zásad územního rozvoje a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování
zásad územního rozvoje se v tomto případě nepořizuje. Při aktualizaci
se postupuje obdobně podle § 36, § 37 odst. 2 až 9 a § 38 až 41. K
návrhu aktualizace zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Dojde-li ke zrušení
celých zásad územního rozvoje, při pořizování se naváže na poslední
úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
(7) Pokud je pořízení aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno
výhradní potřebou navrhovatele, může kraj podmínit její pořízení
částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování včetně
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a úhradou nákladů podle §
45 odst. 2 navrhovatelem. Pokud je pořízení aktualizace zásad územního
rozvoje vyvoláno schválením politiky územního rozvoje nebo její
aktualizace, hradí takto vyvolané náklady na aktualizaci zásad územního
rozvoje a náklady na změny územních plánů Ministerstvo financí, s
výjimkou případů, kdy příslušná část politiky územního rozvoje nebo
její aktualizace, která změnu vyvolala, je zjevně ve prospěch rozvoje
nebo ochrany hodnot území kraje, nebo byla přijata na návrh kraje.
(8) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje
stanoví prováděcí právní předpis.
Oddíl 2
Územní plán
§ 43
(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany
jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen
"urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné
infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména
zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k
obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha
přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná
opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny
v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud
to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných
negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.
(2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je
rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a
staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí
být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů
spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci"), zpracováním
územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění
rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro
její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně
plánovací činnosti (§ 30 odst. 4); marným uplynutím lhůty omezení změn
v území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je
součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu
z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního
plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty.
Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k
vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním
regulačního plánu.
(3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a
rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního
rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán ani
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat
podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním
rozhodnutím.
(4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé
území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu.
Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně
ustanovení § 43 až 47, § 50 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen
a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán
se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu
zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání
územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle
zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v
rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je
závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního
města Prahy.
(6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání
území stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44
Pořízení územního plánu
O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce
a) z vlastního podnětu,
b) na návrh orgánu veřejné správy,
c) na návrh občana obce,
d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo
obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,
e) na návrh oprávněného investora.
§ 45
Úhrada nákladů na pořízení územního plánu
(1) Náklady na zpracování územního plánu projektantem a na vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území hradí obec, která rozhodla o pořízení.
(2) Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního
rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s
výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad územního
rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě
výhradní potřeby dotčené obce.
(3) Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje
územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.
(4) Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou
navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou
úhradou nákladů na její zpracování, na vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území a na mapové podklady navrhovatelem.
§ 46
Návrh na pořízení územního plánu
(1) Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území
se územní plán pořizuje, a obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho
vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,
b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,
c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.
(2) Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí
úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků
vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li
navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě,
pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a
předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání
územního plánu.
(3) Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej
posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí
zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku
jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad
územního plánování.
§ 47
Zadání územního plánu
(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního
plánu, na základě územně analytických podkladů a s využitím
doplňujících průzkumů a rozborů, pořizovatel ve spolupráci s určeným
členem zastupitelstva (dále jen „určený zastupitel“) zpracuje návrh
zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky
na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u
územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy.
(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,
sousedním obcím, krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu
jiným obecním úřadem zašle pořizovatel návrh zadání též obci, pro
kterou ho pořizuje. Pořizovatel doručí návrh zadání veřejnou vyhláškou.
Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné
připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a
krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve
kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních
předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský
úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou
uplatnit podněty. Nejpozději 7 dní před uplynutím této lhůty doručí
příslušný orgán ochrany přírody pořizovateli a příslušnému úřadu
stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K
připomínkám, vyjádřením a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se
nepřihlíží.
(3) Krajský úřad jako příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2
uvede, zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na
životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud má být návrh
územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí nebo
pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona
o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky
významnou lokalitu či ptačí oblast^11), doplní pořizovatel do návrhu
zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(4) Na základě výsledků projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným
zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení.
(5) Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž
území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu
dotčeného orgánu^11), ^12) zastupitelstvo obce uloží v zadání
zpracování variantního řešení návrhu územního plánu.
(6) Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní
předpis.
nadpis vypuštěn
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
Návrh územního plánu
§ 50
nadpis vypuštěn
(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených
pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec
zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, pokud se zpracovává. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území v rozsahu § 19 odst. 2 stanoví prováděcí
právní předpis.
(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území,
pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům,
krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním
obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení
podle odstavců 5 až 7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný
rozvoj území, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění
stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou
sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a
připomínkám se nepřihlíží.
(3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu
územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává,
veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u
pořizovatele písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se
nepřihlíží.
(4) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní
prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu,
pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh
územního plánu příslušným orgánům sousedního státu, jehož území může
být uplatňováním územního plánu přímo ovlivněno, a nabídne mu
konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, pořizovatel
se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní;
k účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad.
(5) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný
rozvoj území, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky
konzultací podle odstavců 2 až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro
vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2.
Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto
podkladů. Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli
nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění
stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad
stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě,
je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na příznivý
stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných
zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle §
45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede
příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm.
b).
(7) Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu
z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší
územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s výjimkou
územního plánu pro území hlavního města Prahy souladu s územně
plánovací dokumentací vydanou krajem. Pokud nezašle stanovisko do 30
dnů od obdržení stanovisek, připomínek a výsledků konzultací, je možné
územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
(8) V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na
nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 7, lze zahájit řízení o
územním plánu až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění
nedostatků.
§ 51
nadpis vypuštěn
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů (§
4 odst. 8); na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení
rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se
zpracovává, zajistí upravení návrhu.
(2) Pokud návrh územního plánu obsahuje varianty řešení, předloží
pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení
rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se
zpracovává, zastupitelstvu obce ke schválení návrh výběru nejvhodnější
varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v
jakém se tyto podmínky odchylují od zadání územního plánu, jsou jeho
změnou. Zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno stanovisky
dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
(3) Dojde-li pořizovatel na základě výsledků projednání k závěru, že je
potřebné pořídit nový návrh územního plánu, zpracuje ve spolupráci s
určeným zastupitelem návrh pokynů pro jeho zpracování. K návrhu pokynů
si pořizovatel vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko
příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody
a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený
návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví
podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí. Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu předloží
pořizovatel spolu se zdůvodněním zastupitelstvu obce ke schválení. V
rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zadání územního plánu,
jsou jeho změnou.
Řízení o územním plánu
§ 52
(1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání
veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné
projednání^21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne
doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec,
pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a
sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci
pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a
zástupce veřejnosti.
(3) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý
uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve
kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí
dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené
orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě
stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání (§ 50)
změněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se
nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto
skutečnost upozorněny.
(4) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje nebo regulačního plánu
vydaného krajem, se nepřihlíží.
§ 53
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o
námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního
plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako
nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení
uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako
nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s
návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí
pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
územního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a
stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o
ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má
být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí,
případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případné upravené nebo
doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu
těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání; přitom se
postupuje obdobně podle § 52.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,
postupuje se obdobně podle § 51 odst. 3.
(4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména
a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou
krajem,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na
ochranu nezastavěného území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem
řešení rozporů.
(5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí
vyplývajících ze správního řádu zejména
a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,
b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující
základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků
vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,
d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s
uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky
zohledněny nebyly,
e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,
f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
vymezení zastavitelných ploch.
(6) Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v
odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.
§ 54
Vydání územního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání
územního plánu s jeho odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu
s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou
krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů
nebo stanoviskem krajského úřadu.
(3) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem
územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh
pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej
zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec
povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby
nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které
jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.
(5) Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací
dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou
územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního
plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně
vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.
(6) Územní plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního
řádu.
§ 55
Vyhodnocování územního plánu a jeho změny
(1) Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po
vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu
o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Na projednání návrhu
této zprávy se použije přiměřeně § 47 odst. 1 až 4 a její schválení se
použije obdobně § 47 odst. 5. Pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu
změny územního plánu součástí této zprávy, postupuje se dále v rozsahu
této změny obdobně podle ustanovení § 50 až 54.
(2) Pokud není změna územního plánu pořizována na základě zprávy o
uplatňování územního plánu nebo postupem podle odstavce 3, postupuje se
dále v rozsahu této změny obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a
přiměřeně podle § 47.
(3) Dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj
rozhodovat na základě § 54 odst. 4 a 5, zastupitelstvo obce bezodkladně
rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.
Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se
v tomto případě nezpracovávají. V rozsahu této změny se dále postupuje
obdobně podle § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; vyhodnocení
vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení
územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje
nezpracovává. Dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování
se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
(4) Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze
na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy
a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.
(5) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího
právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o
účinnosti.
(6) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho
změny stanoví prováděcí právní předpis.
§ 56
Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu
Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání nebo návrhu územního
plánu překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva
obce, a činnost pořizovatele je zajišťována podle § 6 odst. 1 písm. c)
nebo podle § 6 odst. 2, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu
předložit zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován,
návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu, pokud
zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.
§ 57
Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu
V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce
spojit pořízení územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné
projednání musí splňovat požadavky pro projednání územního plánu i
regulačního plánu.
§ 58
Zastavěné území
(1) Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území.
Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel,
ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících
hranic nebo bodů na těchto hranicích.
(2) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou
vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování
speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k
hranici intravilánu navrácených do orné půdy^22) nebo do lesních
pozemků^22), a dále pozemky vně intravilánu, a to
a) zastavěné stavební pozemky,
b) stavební proluky,
c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na
ostatní pozemky zastavěného území,
d) ostatní veřejná prostranství^1),
e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného
území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.
(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho
změnou.
Vymezení zastavěného území
§ 59
(1) Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení
zastavěného území svým obecním úřadem (§ 6 odst. 2) nebo požádat o
pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování, kterému
zároveň předá kopii katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s
vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální
mapě.
(2) Zastavěné území se vymezuje podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se
formou opatření obecné povahy^23).
(3) Pořizovatel do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových
podkladů nebo od rozhodnutí o pořízení navrhne vymezení zastavěného
území a svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů
hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany
zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče;
konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem.
(4) Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního
šetření, jinak se k nim nepřihlíží.
(5) Pořizovatel upraví návrh vymezení zastavěného území v souladu se
stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů.
§ 60
(1) Pořizovatel vede o návrhu zastavěného území projednaného s
dotčenými orgány řízení o jeho vydání; námitky mohou podat pouze
vlastníci pozemků uvedených v § 58 odst. 2 a vlastníci sousedících
pozemků.
(2) Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné
obce.
(3) Na základě uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví
pořizovatel návrh zastavěného území, včetně odůvodnění, které vždy
obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2.
(4) Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná pořizovatel
tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na místním šetření;
konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. O projednání
sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá stanoviska; k
později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
(5) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s
výsledky projednání. V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým
návrhem nebo s výsledky jeho projednání, schválí pokyny pro
přepracování návrhu a vrátí jej pořizovateli k úpravě a novému
projednání. Pokyny pro přepracování musí být v souladu s § 58 odst. 1 a
2.
(6) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v
jehož důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá
vymezení zastavěného území platnosti. Vymezení zastavěného území
pozbývá platnosti vydáním územního plánu, který toto zastavěné území
převzal. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném řízení
podle správního řádu.
Oddíl 3
Regulační plán
§ 61
(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu
hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního
prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné
infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná
opatření.
(2) Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán
vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané
obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto
případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí
nahrazuje. Regulačním plánem nelze nahradit územní rozhodnutí pro
záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle
zvláštního právního předpisu.
(3) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 62
Pořízení regulačního plánu
(1) Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření
obecné povahy podle správního řádu.
(2) O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního
nebo jiného podnětu
a) zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami
územního rozvoje,
b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,
c) zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území
nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter,
d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu; na
pořizování a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení
§ 61 až 75.
(3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické
osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li
jejich součástí zadání regulačního plánu.
§ 63
Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu
(1) Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu z podnětu
projektantem hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je
zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby,
může příslušné zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení
částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního
plánu projektantem a na mapové podklady.
(2) Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho
zpracování, mapové podklady a projednání s dotčenými orgány žadatel.
(3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.
Pořízení regulačního plánu z podnětu
§ 64
(1) Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel
pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací
dokumentace. Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání
regulačního plánu. Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení
regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků
pořizovateli, jinak podnět odloží.
(2) Pokud není zadání regulačního plánu součástí územního plánu nebo
zásad územního rozvoje, zpracuje pořizovatel návrh zadání. Návrh zadání
pořizovatel
a) doručí veřejnou vyhláškou,
b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný obecní
úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje.
(3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
návrhu zadání regulačního plánu písemně požadavky na obsah zadání.
Orgány uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou uplatnit do 30 dnů od
obdržení návrhu zadání u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou
požadavky na obsah zadání. K později uplatněným požadavkům a vyjádřením
se nepřihlíží.
(4) Na základě uplatněných požadavků a vyjádření pořizovatel upraví
návrh zadání regulačního plánu a předloží ho příslušnému zastupitelstvu
ke schválení. Spolu s návrhem zadání předloží vyhodnocení, jak byly
uplatněné požadavky a vyjádření do jeho návrhu zapracovány.
(5) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o
pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně
plánovací dokumentace.
(6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 65
(1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj
zajistí zpracování návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu
záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury.
(2) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v § 64 odst. 2 písm.
b) a dotčeným obcím místo a dobu konání společného jednání o návrhu
regulačního plánu, a to nejméně 15 dnů předem. Současně tyto orgány
vyzve k uplatnění stanovisek k návrhu regulačního plánu do 30 dnů ode
dne společného jednání. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
Obdržená stanoviska pořizovatel zašle příslušnému úřadu.
(3) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu veřejnou vyhláškou. Do
15 dnů ode dne doručení může každý u pořizovatele uplatnit písemně
připomínky k návrhu regulačního plánu. K později uplatněným připomínkám
se nepřihlíží.
(4) Pořizovatel podle výsledku projednání zajistí upravení návrhu
regulačního plánu.
§ 66
Pořízení regulačního plánu na žádost
(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel
pořízení regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.
(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci.
Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením
smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách
stávající veřejné infrastruktury (dále jen "plánovací smlouva").
(3) K žádosti žadatel připojí
a) stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,
b) návrh regulačního plánu upravený na základě stanovisek dotčených
orgánů,
c) vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,
d) údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
e) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu
založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám
v řešené ploše, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,
anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o
parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo dohoda o
parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit,
f) návrh plánovací smlouvy; v případě, že záměr klade nové nároky pouze
na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu nebo na veřejná
prostranství, může žadatel místo návrhu plánovací smlouvy doložit
smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické
infrastruktury, které zajistí vybudování nebo úpravu této
infrastruktury v rozsahu a čase potřebném pro uskutečnění záměru, a
smlouvu s obcí o vybudování veřejných prostranství.
(4) Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad
předložených stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně
zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu
ke schválení.
(5) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
nadpis vypuštěn
§ 67
Řízení o regulačním plánu
(1) Upravený a posouzený návrh regulačního plánu a oznámení o konání
veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné
projednání^21) návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K
veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je
regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý
uplatnit připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve
kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí
dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené
orgány uplatní ve stejné lhůtě stanovisko k částem řešení, které byly
od společného jednání (§ 65 odst. 2 a 3) změněny. K později uplatněným
stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby
oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo
regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží.
(4) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o
námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy doručí dotčeným
orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily
stanoviska. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,
má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
§ 68
Posouzení regulačního plánu pořizovatelem
(1) Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu
regulačního plánu z podnětu v souladu s výsledky projednání; úpravu
regulačního plánu na žádost zajišťuje na základě předání výsledků
projednání žadatel.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
regulačního plánu, projedná se upravený návrh v rozsahu těchto úprav na
opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 67.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh regulačního plánu
přepracovat, postupuje se obdobně podle § 65 odst. 2 až 4, § 67 a
přiměřeně podle § 66.
(4) Pořizovatel posoudí soulad návrhu regulačního plánu zejména
a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů^4), popřípadě s výsledkem
řešení rozporů.
(5) Součástí odůvodnění regulačního plánu je kromě náležitostí
vyplývajících ze správního řádu zejména
a) výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4,
b) komplexní zdůvodnění přijatého řešení.
§ 69
Vydání regulačního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje
(dále jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního plánu
s jeho odůvodněním, v případě pořizování návrhu na žádost též se
schválenou plánovací smlouvou.
(2) Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v
rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 4.
(3) V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým
návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí
s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec
nebo kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést
jej do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze podle jeho
dotčených částí postupovat.
(5) Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze
převést písemnou veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je regulační
plán. Pro tyto veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná ustanovení
správního řádu o veřejnoprávních smlouvách^25).
(6) Regulační plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
správního řádu.
§ 70
Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu
Zastupitelstvo obce může v odůvodněných případech rozhodnout o
souběžném pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu a
změny územního plánu, která je vyvolána tímto regulačním plánem.
Regulační plán nemusí být v tomto případě v souladu s částmi územního
plánu, které jsou měněny souběžně pořizovanou změnou územního plánu.
Vydání změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu,
který změnu vyvolal.
§ 71
Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu
(1) Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který
nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky,
za kterých byl regulační plán pořízen a vydán, zajistí příslušná obec
nebo kraj jeho změnu nebo jej zruší.
(2) Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z
podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v
odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba
platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou
regulačního plánu v době jeho platnosti. Regulační plán však nepozbývá
platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno pravomocné
stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebo vzniklo-li na základě ohlášení
stavebního záměru podaného v době platnosti právo stavbu provést, nebo
b) bylo-li v době platnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
nebo
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného
autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební
záměr realizovat, anebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva
a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(3) Regulační plán z podnětu lze změnit nebo zrušit rozhodnutím
příslušného zastupitelstva. Při změně regulačního plánu se postupuje
přiměřeně podle ustanovení § 61 až 65 a obdobně podle ustanovení § 67
až 69. Při zrušení regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle § 61,
67 a 69, ustanovení o zadání a o posuzování vlivů se přitom nepoužijí.
(4) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s
následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje, následně
schválenou politikou územního rozvoje anebo následně vydaným územním
plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle částí regulačního plánu,
které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací nebo
politikou územního rozvoje. Při této změně regulačního plánu postupuje
obec jako při změně z vlastního podnětu.
(5) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán z podnětu s
následně vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního
rozvoje. Do té doby nelze postupovat podle částí regulačního plánu,
které jsou v rozporu s těmito zásadami nebo politikou územního rozvoje.
Při této změně regulačního plánu postupuje kraj jako při změně z
vlastního podnětu.
(6) Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní
odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý
regulační plán. Regulační plán pořízený na žádost pozbývá také
platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil
od záměru, ke kterému se regulační plán vztahuje; to neplatí, byla-li
realizace záměru již zahájena. Regulační plán pořízený na žádost lze
změnit nebo zrušit rozhodnutím příslušného zastupitelstva pouze na
žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající. Bez
takové žádosti lze regulační plán pořízený na žádost změnit nebo zrušit
z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5, a to jen v záležitostech
týkajících se veřejně prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných
opatření. Při změně nebo zrušení regulačního plánu pořízeného na žádost
se postupuje podle odstavce 3.
(7) Dojde-li z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5 ke změně
regulačního plánu pořízeného na žádost a prokáže-li ten, komu přísluší
vykonávat práva z regulačního plánu vyplývající, že mu tím vznikla
majetková újma, postupuje se při její náhradě obdobně podle § 102.
(8) Dojde-li ke zrušení části regulačního plánu či změně nebo zrušení
rozhodnutí o námitkách, je obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto
regulačního plánu povinen bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a
vydání jeho změny nebo rozhodnout o jeho zrušení. Při této změně se
postupuje přiměřeně podle § 61 a § 64 odst. 2 až 6 a obdobně podle § 65
a § 67 až 69, při zrušení se postupuje podle odstavce 3. Dojde-li ke
zrušení celého regulačního plánu, při pořizování se naváže na poslední
úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud příslušné zastupitelstvo u
regulačního plánu pořizovaného z podnětu nerozhodne, že regulační plán
nebude pořizován.
nadpis vypuštěn
§ 72
zrušen
§ 73
zrušen
§ 74
zrušen
§ 75
zrušen
Díl 4
Územní rozhodnutí
§ 76
(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich
užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území
lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,
nestanoví-li zákon jinak.
(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k
zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může
vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území
a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.
§ 77
Územním rozhodnutím je rozhodnutí o
a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění
stavby"),
b) změně využití území,
c) změně vlivu užívání stavby na území,
d) dělení nebo scelování pozemků,
e) ochranném pásmu.
§ 78
(1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek
uvedených v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v §
78a.
(2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.
(3) Stavební úřad může vést společné územní a stavební řízení podle §
94a, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území
vydán územní plán nebo regulační plán.
(4) Stavební úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se
souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.
(5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou (§
78a) a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní
smlouvou (§ 116), lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí
současně územní rozhodnutí a stavební povolení.
(6) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav
uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha
věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo
ochrana práv účastníků řízení, stanovit, že k jejich provedení nebude
vyžadovat ohlášení.
§ 78a
Veřejnoprávní smlouva
(1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o
umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby
na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze
uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,
který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku
územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze
závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky
§ 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly
účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako
k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na
podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí
dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho
vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr
uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo
opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3.
(3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne
jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní
smlouvy. Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní
smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě
posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a
sdělí žadateli důvody odmítnutí.
(4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního
řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit
stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by
byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení
účinnosti.
(5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní
smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo
16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky
veřejnoprávní smlouvy nezanikají,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto
zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její
účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru,
b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro
stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon
nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného
autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební
záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní
smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se
použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen
před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která
by byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením
účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím
prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na
prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle §
93 odst. 3.
(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad
obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se
veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru
již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody
stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle
odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo
zrušit samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné
stavby nebo veřejně prospěšného opatření.
(9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném
řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do
1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v
přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(10) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní
rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 79
Rozhodnutí o umístění stavby
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její
umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního
povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná
mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na
pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní
informace na pozemních komunikacích,
f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými
pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím^1),
g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,
h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední
nemovitosti,
j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících
elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku
nebo na budovách,
k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů
před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem
založení územního systému ekologické stability, která jsou bez
podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci
nebo k přerušení turisticky značené trasy,
l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti
do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy
podle horních předpisů,
n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v
odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním
podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu
nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení
nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých
látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro
podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je
umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně
2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím
umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo
stavby pro rodinnou rekreaci,
p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo
stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové
vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
q) stavby mostních vah,
r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m
výšky,
s) výměna vedení technické infrastruktury^59), pokud se nemění její
trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo
bezpečnostního pásma.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a
ustanovení odstavce 2 písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se
nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v
památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité
kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové
rezervace nebo památkové zóny^32).
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska
vlivů na životní prostředí.
(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací
nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o
existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich
ochranu.
(6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební
úpravy a udržovací práce.
§ 80
Rozhodnutí o změně využití území
(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání
pozemku a podmínky jeho využití.
(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují
a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,
b) stanovení dobývacího prostoru,
c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,
d) hřbitovy,
e) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic,
chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny
schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,
f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na
pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací
nebo veřejným prostranstvím^1), pokud nedochází k nakládání s odpady,
b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do
300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými
látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního
prostředí,
c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m2,
d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích
sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních
toků,
e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody,
provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou
rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci,
neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části
pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude
nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se
prokazatelně nalézají archeologické nálezy.
(5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska
vlivů na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných
územích^12).
§ 81
Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území
(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky
pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo
nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové
změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí^11) nebo mají nové nároky
na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
§ 82
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro
nové rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na
žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou
předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování
předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101).
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud
podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem,
rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního
předpisu^33). Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování
pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým
současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je
rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.
§ 83
Rozhodnutí o ochranném pásmu
(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek
před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo
pozemku před jejich negativními účinky.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při
rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany
jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^34) nebo na jeho základě.
Díl 5
Územní řízení
§ 84
Příslušnost k územnímu rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě
územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně
využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních
právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento
orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu.
§ 85
Účastníci územního řízení
(1) Účastníky územního řízení jsou
a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.
(2) Účastníky územního řízení dále jsou
a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr
uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k
tomuto pozemku nebo stavbě,
b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám
anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním
rozhodnutím přímo dotčeno,
c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo
pozemků.
§ 86
Žádost o vydání územního rozhodnutí
(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných
náležitostí podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru,
identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr
uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k
sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo
územním rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o
právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých
má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li
tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné
doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované
závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané
správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k
možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a
bezpečnostních pásem,
d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické
infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování
nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury,
e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní
zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a
dokladovou část.
(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu
provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas
jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit.
(4) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný
záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené
zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho
realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o
ochranném pásmu.
(5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se
oznamuje pouze žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního
rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví;
usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.
(6) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání
územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b)
identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru
nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích
příloh, včetně rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání územního
rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis. Dokumentace změny využití
území může být nahrazena dokumentací podle zvláštních právních
předpisů^60), které upravují nové využití území, pokud náležitosti
takové dokumentace jsou stanoveny zákonem.
§ 87
Zahájení územního řízení
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání
žádosti nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním
na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů
předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře
známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro
posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví
lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány
závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o
zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům
řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem
účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení
řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6
správního řádu.
(2) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit
k projednání žádosti veřejné ústní jednání. V případech záměrů
umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí
stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro doručování oznámení o
zahájení územního řízení a dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1
obdobně; konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti
veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po
tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro
vydání rozhodnutí. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o
tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně
poté, co bylo oznámeno zahájení územního řízení a nařízeno veřejné
ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení, a
to do doby konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje údaje o
žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání.
Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný
podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou
podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost
nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání, pokud
mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv
účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za
to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.
(3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se doručuje oznámení o
zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách
příslušných obecních úřadů; obci, která je účastníkem řízení podle § 85
odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě. Dnem vyvěšení je den vyvěšení
na úřední desce správního orgánu, který je stavebním úřadem. Účastníci
řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v
dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují
označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených
vlivem záměru.
(4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu,
nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť
složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební
úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.
(5) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 88
Přerušení územního řízení
Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním
řádu, také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování
příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících
realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy,
pokud se záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve
vlastnictví obce, nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní
a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud
žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad
územní řízení zastaví.
§ 89
Závazná stanoviska, námitky a připomínky
(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4
odst. 4, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při
ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí
být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim
nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být
závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky
účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim
nepřihlíží.
(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.
(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které
zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání
námitek; k námitkám, které překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se
nepřihlíží.
(4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a
zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2
písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v
rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba, která je účastníkem
řízení podle § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení uplatňovat
námitky, pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen
veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu
zabývá. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.
(5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí být
účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
(6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných
stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických
norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.
Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o
ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek
týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných
práv.
§ 90
Posuzování záměru žadatele
V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v
souladu
a) s vydanou územně plánovací dokumentací,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s
požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
zejména s obecnými požadavky na využívání území,
d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů^4), popřípadě s výsledkem
řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků
řízení.
§ 91
zrušen
§ 92
Územní rozhodnutí
(1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a
stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další
přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby;
vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při
kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu,
může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí
stavební úřad stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než
stanoví tento zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky
veřejnosti. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území
pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení
činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle § 78 odst. 6
stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.
(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo
jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy
chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad
žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.
(3) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě
doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci
řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a
staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený
doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří
celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná
část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí
opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo
16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 93
Doba platnosti územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně
vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2
roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v
odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.
(2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území
nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či
zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich
konzumaci.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na
odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti
rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se
vztahují přiměřeně ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní
jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze
podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení,
jinak se k nim nepřihlíží.
(4) Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto
zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho
platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru,
b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro
stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon
nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného
autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební
záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní
smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(5) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad
obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se
rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.
(6) Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení
nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.
§ 94
Změna a zrušení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí lze změnit na žádost oprávněného, jestliže se
změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní
rozhodnutí nebo podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní část
nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí
projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Platnost původního
územního rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně
rozhodnuto o změně jeho platnosti podle § 93 odst. 3.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost
toho, komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze
rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného
orgánu podle zvláštního právního předpisu. Z rozhodnutí o ochranném
pásmu může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost,
povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové
činnosti.
(3) Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o
umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.
(4) Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení
výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.
(5) Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní
rozhodnutí se již nevydává; to neplatí, bylo-li zrušeno územní
rozhodnutí pro záměr, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí.
§ 94a
Společné územní a stavební řízení
(1) Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a
stavebního povolení (dále jen „společné rozhodnutí") a připojí
společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení
(dále jen „společné řízení"). Společná dokumentace musí splňovat
požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na
projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah
žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení
se přiměřeně použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí
a žádosti o stavební povolení. Pokud povaha věci nebo závazné
stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební
úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení
přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí.
(2) K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad
nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na
místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů
předem. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek
účastníků společného řízení se použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební
úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v
území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru.
Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou
účastníci řízení uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná
stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení
společného řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení
a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem
účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení
řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6
správního řádu.
(3) V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit
k projednání žádosti veřejné ústní jednání a postupuje podle § 87 odst.
2. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán
územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro
uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků
společného řízení a připomínek veřejnosti se použijí § 89 a 114
obdobně.
(4) Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111.
(5) Výroková část společného rozhodnutí obsahuje výrok o umístění
stavby a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je
vykonatelný nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí
právní moci výroku o umístění stavby postupuje stavební úřad podle § 92
odst. 4 a po dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby podle §
115 odst. 3. Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek
§ 115 odst. 4. Pro prodloužení platnosti společného rozhodnutí se
použije § 115 odst. 4 obdobně.
(6) Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební
úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení
s velkým počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v
řízení s velkým počtem účastníků se úkony ve společném řízení a
společné rozhodnutí doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního
řádu.
§ 95
Zjednodušené územní řízení
(1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o
změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků
ve zjednodušeném územním řízení, jestliže
a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími
dotčených orgánů,
d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická
nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou
předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky;
souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
(2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.
(3) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení,
stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto
usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat.
Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle
věty první. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení
se dále projednává v územním řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost
splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí
záměr žadatele podle § 90, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který
vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli
a dotčeným orgánům jednotlivě.
(4) Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla
bezodkladně poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v
něm stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o
žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání.
Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný
podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické
podobě záměru a o jeho vlivu na okolí. Pokud žadatel informaci
nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na
úřední desce podle odstavce 3, nebo rozhodne usnesením o provedení
územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za
následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se
neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace
splnil.
(5) Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně
ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K
námitkám účastníků řízení uvedených v odstavci 1 písm. d), pokud se
nezměnily podklady pro jejich souhlas, se nepřihlíží. Dotčené orgány
mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti návrhu výroku
rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich
závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich
rozhodnutím. Po podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad
obdobně podle odstavce 3. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo
námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále
odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo
námitek nabývá právní moci.
(6) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí,
včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou
grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální
mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného
vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí
také obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15
nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí ve
zjednodušeném územním řízení a jejích příloh a obsahové náležitosti
informace uvedené v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 96
Územní souhlas
(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud
je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území
se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech
záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí^11).
(2) Územní souhlas postačí v případech
a) stavebních záměrů uvedených v § 103,
b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
c) změn staveb,
d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených
existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění
se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2
nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými
pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím^1), pokud nedochází
k nakládání s odpady,
g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních
ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro
skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které
mohou způsobit znečištění životního prostředí.
(3) Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o
požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K
žádosti žadatel připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o
právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých
má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li
tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo
souhlas podle § 86 odst. 3,
b) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí
dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě
rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k
možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a
bezpečnostních pásem,
d) souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k
pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s
pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným
záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v
případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve
vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,
e) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
(4) Je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s
požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů
ode dne podání žádosti. Žádost o územní souhlas se neprojednává v
územním řízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d)
se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá
a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o
žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na
nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro
zpracování projektové dokumentace. Ustanovení § 92 odst. 1 se použije
přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení
žadateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze
zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.
Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po
uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.
Územní souhlas se doručuje žadateli spolu s ověřeným situačním
výkresem; s vyznačením účinnosti se doručuje osobám uvedeným v odstavci
3 písm. d), dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud
není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také
stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje
podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena
práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže
by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení
územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se
proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o
vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru
nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a
podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být
u staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104
odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem. Lhůta pro vydání
územního rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty
první.
(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní
souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.
(7) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti
územního souhlasu nelze prodloužit.
(8) Územní souhlas nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto
zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho
platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru,
b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro
stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon
nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného
autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební
záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní
smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(9) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel
sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas
vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní
souhlas lze změnit na žádost oprávněného územním souhlasem nebo územním
rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek §
94 odst. 3.
(10) Obsahové náležitosti žádosti o územní souhlas a jejích příloh a
obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 96a
Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru
(1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst.
3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky §
96 a 105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s
provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen „společný souhlas").
(2) Stavební úřad při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení
stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.
(3) Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2
provést na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje
stavebníkovi. Současně se společný souhlas doručí dotčeným orgánům,
osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) a
vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti
vojenského nebo jiného stavebního úřadu, a stavebníkovi spolu s
ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím
identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo
ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního
souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo
mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96
odst. 3 písm. d), postupuje podle § 96 odst. 5. Podané ohlášení
stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad
stavebníkovi sdělí.
(5) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.
Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti,
pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost
společného souhlasu nelze prodloužit.
Díl 6
Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území
§ 97
(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném
rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo
znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací
dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení
její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se
upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat
také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o
námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací
dokumentace, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře
nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
(2) Územní opatření o asanaci území, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, se vydává na území postiženém
živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k
podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit podmínky
pro odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití
území. Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné
území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických,
bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u
nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a
úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.
§ 98
(1) Územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci
území vydává v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní
opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více
obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce, je může vydat v
přenesené působnosti rada kraje.
(2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o
asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou
uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později
uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které
uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební
uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.
(3) Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo
územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v §
172 odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak
stanoví zvláštní právní předpis^12).
§ 99
(1) Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz
stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební
uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek. Součástí územního
opatření o stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální
mapy s vyznačením dotčeného území.
(2) Náležitosti obsahu územního opatření o stavební uzávěře, včetně
grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu
stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže
povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce
se nelze odvolat.
§ 100
(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na základě průzkumu
dotčeného území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska
ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití
území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.
(2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické
podmínky pro odstraňování dopadů živelní pohromy nebo havárie anebo
závad v území a stanoví podmínky pro budoucí využití vymezeného
dotčeného území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení pozemků, které
musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu ohrožení života nebo
zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod. Součástí územního
opatření o asanaci je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s
vyznačením dotčeného území.
(3) Náležitosti obsahu územního opatření o asanaci území, včetně
grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v
dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace do doby
vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Územní
opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně
plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.
Díl 7
Úprava vztahů v území
nadpis vypuštěn
§ 101
Předkupní právo
(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro
veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na
tomto pozemku má obec nebo kraj anebo stát (dále jen „oprávněná osoba")
v rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo;
to neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného
břemene. Předkupní právo se v územním plánu nebo regulačním plánu
vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu^37) a
stanovením oprávněné osoby, v případě státu též stanovením příslušné
organizační složky nebo příspěvkové organizace nebo státního podniku.
Textovou část územního plánu nebo regulačního plánu obsahující vymezení
nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj neprodleně
osobě oprávněné z předkupního práva a osobám, jejichž nemovitosti
předkupní právo zatěžuje. Osoba oprávněná z předkupního práva podá
neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí.
Předkupní právo podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti územního
plánu nebo regulačního plánu a má účinky věcného práva. Vlastník
pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto
zákona (dále jen „povinný vlastník"), má povinnost v případě
zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k
odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
(2) S předkupním právem státu
a) je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo příslušná
státní příspěvková organizace v souladu se zvláštním právním
předpisem^38), nebo
b) má právo hospodařit státní podnik v souladu se zvláštním právním
předpisem^61),
která je vymezena v územním plánu nebo regulačním plánu.
(3) Je-li předkupní právo vymezeno podle odstavce 1 k části pozemku, je
předmětem nabídky příslušná část pozemku. Geometrický plán a sdělení
stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku,
nebo vydání rozhodnutí o dělení pozemku zabezpečí a náklady s tím
spojené uhradí oprávněná osoba. V tomto případě se lhůta uvedená v
odstavci 6 po dobu územního řízení přerušuje. O této skutečnosti
oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí.
(4) Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem ve
výši obvyklé ceny podle zvláštního právního předpisu^62) opatřeným
oprávněnou osobou; je-li oprávněnou osobou stát, neplatí pro určení
výše ceny omezení podle zvláštního právního předpisu^63). Při ocenění
obvyklou cenou se za stejný nebo obdobný majetek v případě
nezastavěných pozemků považují pozemky určené pro shodný účel užívání
jako veřejně prospěšné stavby nebo veřejná prostranství uvedená v
odstavci 1. Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná podle zvláštního
právního předpisu, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné.
(5) Povinný vlastník je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen
tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná
osoba využije předkupního práva podle tohoto zákona, a umožnit
prohlídku nemovitosti za účelem zpracování znaleckého posudku. Je-li
oprávněnou osobou stát, zašle povinný vlastník oznámení organizační
složce státu či státní organizaci podle odstavce 2 nebo Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových, který neprodleně zajistí
zaslání oznámení příslušné organizační složce státu nebo státní
organizaci.
(6) Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců
ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem
využít předkupní právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi
vymezit předmět koupě údaji podle zvláštního právního předpisu^37),
uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která
nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh
kupní smlouvy a znalecký posudek vypracovaný podle odstavce 4. Je-li
předmětem předkupního práva část pozemku, je součástí návrhu kupní
smlouvy také geometrický plán vypracovaný podle odstavce 3.
(7) Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z
důvodu nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své
odpovědi a v návrhu kupní smlouvy podle odstavce 6, zašle oprávněné
osobě ve lhůtě stanovené podle odstavce 6 svůj návrh na uzavření kupní
smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým
posudkem zpracovaným v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 4;
znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem
na uzavření kupní smlouvy. Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba
na kupní ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá
návrh na určení kupní ceny soudu nebo zašle povinnému vlastníkovi
potvrzení o zániku předkupního práva; do rozhodnutí soudu se běh lhůty
podle odstavce 8 přerušuje. O této skutečnosti oprávněná osoba
povinného vlastníka vyrozumí. Po rozhodnutí soudu o určení ceny
pozemku, popřípadě stavby, se postupuje přiměřeně podle odstavce 6.
(8) Pokud ze zaslané odpovědi podle odstavce 6 vyplývá, že oprávněná
osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba
nezašle odpověď ve stanovené lhůtě podle odstavce 6 anebo pokud nedojde
k uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní
smlouvy povinného vlastníka podle odstavce 7, předkupní právo zaniká.
(9) Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po
marném uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 6 a 7 bez zbytečného
odkladu vydat povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního
práva; pokud oprávněnou osobou není obec nebo kraj, který vydal územně
plánovací dokumentaci zakládající předkupní právo, sdělí oprávněná
osoba zánik předkupního práva současně této obci nebo kraji.
(10) Oprávněná osoba je povinna uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode dne
právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné
osoby na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném
případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.
(11) Nesplní-li povinný vlastník povinnost podle odstavců 5 a 7, jsou
právní úkony spojené s převodem pozemku nebo stavby podle odstavce 1 na
jinou osobu neplatné.
(12) Ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu se použijí,
nestanoví-li tento zákon jinak.
nadpis vypuštěn
§ 102
Náhrady za změnu v území
(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě
byla územním opatřením o stavební uzávěře omezena a byla mu tím
způsobena majetková újma, náleží náhrada.
(2) Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v
důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního
plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených
nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku,
na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty
pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada náleží též
vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením
regulačního plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí,
územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní
rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna vykonávat práva z nich
vyplývající (dále jen „oprávněný"), pokud uvedenou změnou nebo zrušením
bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková
újma.
(3) Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému
zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí
účinnosti územního plánu nebo jeho změny, či regulačního plánu nebo
jeho změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o
uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě
a) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas
pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací
dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo
b) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva
nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná.
(4) Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním
regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento
regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do
evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací
dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se
prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.
(5) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné
žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec nebo
kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly
územně plánovací dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní
rozhodnutí, územní souhlas nebo veřejnoprávní smlouvu nahrazující
územní rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její
výši soud.
(6) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny
požadovat kompenzaci náhrady od orgánu, na základě jehož požadavku
obsaženého ve stanovisku nebo závazném stanovisku bylo zrušeno určení
pozemku k zastavění. Pokud požadavek vedoucí ke zrušení zastavitelnosti
pozemku byl uplatněn obecním úřadem nebo krajským úřadem a zcela
jednoznačně vyplynul ze zákona, nařízení nebo usnesení vlády, vyhlášky
nebo směrnice ministerstva, je za orgán podle věty první považován
stát. Ve věcech kompenzace náhrady jednají za stát příslušná
ministerstva a jiné správní úřady. Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za
změnu v území, jsou oprávněny požadovat kompenzaci náhrady též od
žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, které
byly důvodem pro náhradu. Obec nebo kraj jsou povinny uplatnit
požadavek na kompenzaci do 3 měsíců od uhrazení náhrady. Kompenzace
náhrady musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení oprávněného požadavku
obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.
(7) V případě, že dojde k následné změně územního plánu, změně nebo
zrušení regulačního plánu nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí
podle § 93 odst. 5 a příslušný pozemek, za který byla vyplacena
náhrada, se vrátí do původního režimu umožňujícího zastavění, je ten,
komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši
vrátit poskytovateli náhrady do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této
povinnosti. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí
účinnosti změny územního plánu, změny nebo zrušení regulačního plánu
nebo od pozbytí platnosti územního rozhodnutí, na jejichž základě
náhrada vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká v případech, kdy
ten, komu byla náhrada vyplacena, při projednávání návrhu územně
plánovací dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního
režimu umožňujícího zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti
námitku nebo připomínku.
ČÁST ČTVRTÁ
STAVEBNÍ ŘÁD
HLAVA I
STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE
Díl 1
Povolení a ohlášení
§ 103
Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující
stavební povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,
b) terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků
uvedené v § 80 odst. 3 písm. e),
c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví
osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí
nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která
je kulturní památkou,
d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují
posouzení vlivů na životní prostředí^11) a jejich provedení nemůže
negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy
stavby, která je kulturní památkou,
e) stavby, a to
1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m
výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové
místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo
chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo
hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;
2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2
zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro
ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají
sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky,
sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;
4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických
komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního,
nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky
a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a
související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek,
s výjimkou budov;
5. podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy
elektřiny^61) včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné,
řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s
výjimkou budov;
6. vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu^59) a související
technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační
a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
7. rozvody tepelné energie^59) a související technologické objekty,
včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky, s výjimkou budov;
8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
9. stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s
výjimkou stavby vodního díla;
10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení
stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb
plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a
kanalizaci stavby hlavní;
11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5
m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;
12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do
výšky 3 m;
13. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od
budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
14. oplocení;
15. reklamní a informační zařízení;
16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;
17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do
300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými
látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního
prostředí.
(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v
odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených
parametrů.
§ 104
Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení
(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové
zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše
s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
b) podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m,
pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),
c) stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s
výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2 celkové zastavěné
plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním
nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu
dočasnosti nelze prodloužit,
d) stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním
nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo
výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které
neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo
látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě
1,
h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně
přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),
k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se
nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a
nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí^11).
(2) Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1,
pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.
(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební
úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.
(4) Ohlášení je vyloučeno u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
Ohlášení
§ 105
(1) Ohlášení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o
ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době
provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho
provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas
vlastníka této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání
a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení stavebník
připojí
a) doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou
provést stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu k
pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto
doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí
dálkovým přístupem,
b) územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí
nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem
vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby,
c) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí
dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním
předpisem^4),^12),^32), popřípadě povolení podle § 169 odst. 4,
d) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k
možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a
bezpečnostních pásem,
e) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení.
Není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká,
stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti
vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není
vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,
f) souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající
věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na
kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným
stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
(2) K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník
připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu,
b) souhrnnou technickou zprávu,
c) situaci stavby,
d) dokladovou část,
e) zásady organizace výstavby a
f) dokumentaci objektů.
(3) K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových
nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) stavebník připojí
dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o
výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků
na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a
rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do
dokumentace,
b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické
odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu
použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů,
c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci
negativních účinků,
e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
bezpečnosti při užívání stavby,
f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje současný
stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou
schopností pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo
bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující
stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, vzorové příčné řezy v
měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v měřítku 1
: 100 nebo 1 : 200.
(4) K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g)
stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o
výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků
na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a
rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do
dokumentace,
b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci
negativních účinků,
d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
bezpečnosti při užívání stavby,
e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění
stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb
na nich, podzemních sítí technické infrastruktury včetně návrhu
přípojek a stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo
záplavových území,
g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní
právní předpis^64),
h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.
(5) K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h)
stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o
výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků
na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a
rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do
dokumentace,
b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy s
vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky,
polohy staveb na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a
stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu.
(6) K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) stavebník
připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi o
výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných
stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li
vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický popis
postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu
uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové
úpravě,
c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy,
d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením
navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně
vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo
záplavových území. Podle povahy a rozsahu záměru se připojí též
charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání nebo
vytyčovací výkresy; u technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné
geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a
výškové umístění.
(7) K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) stavebník
připojí dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení. K
ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebník
připojí dokumentaci, která obsahuje jednoduchý technický popis jejich
provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované
stavební úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník
přikládá k ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav požárně
bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní
předpis^64).
(8) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u
staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stanoví rováděcí právní
předpis.
§ 106
(1) Je-li ohlášení úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu s
obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popřípadě
rozhodnutími dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním
plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo
územním souhlasem, jde-li o stavbu či terénní úpravu podle § 104 odst.
1 písm. a) až i), nebo s územně plánovací dokumentací, jde-li o
stavební úpravu podle § 104 odst. 1 písm. k) nebo není přímo dotčeno
vlastnické právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob,
ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, stavební úřad vydá
souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne
podání ohlášení.
(2) Ohlášení se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113. Na
vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují
části druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační
údaje o stavebníkovi, popis druhu a účelu stavebního záměru a dobu
trvání u dočasné stavby, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na
nichž má být stavební záměr uskutečněn. Ustanovení § 115 odst. 1 se
použije přiměřeně. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení
stavebníkovi. Souhlas se dále doručí osobám uvedeným v § 105 odst. 1
písm. f), vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně
příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas
doručí spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma
staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu a
stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací
a štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.
Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku
ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v
přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
(3) Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze
prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s
prováděním ohlášeného stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti.
(4) Souhlas s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad
obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru,
na který byl souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního
záměru již započato.
(5) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh a obsahové náležitosti
souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru a jeho příloh
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 107
(1) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr
nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného
stavebního záměru, rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení;
toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu
odvolat.
(2) Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení
se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení
stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění
žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle
odstavce 1.
Stavební řízení
§ 108
nadpis vypuštěn
(1) Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na
jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li
tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž
provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.
(3) Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl
usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním
řízení. Stavební řízení se nevede, je-li podána žádost o stavební
povolení u stavebních záměrů podle § 103. Takovou žádost stavební úřad
odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést stavební záměr. Je-li
stavebníkem u stavebních záměrů podle § 104 namísto ohlášení podaná
žádost o stavební povolení, stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a
postupuje podle § 105 až 107, což stavebníkovi sdělí.
nadpis vypuštěn
§ 109
Účastníkem stavebního řízení je pouze
a) stavebník,
b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li
stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním
stavby přímo dotčeno,
d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a
ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému
břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho
vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu,
může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
g) osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být
stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních
právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním
rozhodnutí.
§ 110
(1) Žádost o stavební povolení obsahuje identifikační údaje o
stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho
rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude
stavební záměr provádět, a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti,
je-li třeba, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své
nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy
pozemku po jejím odstranění.
(2) K žádosti stavebník připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené
smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému
břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru
nemovitostí dálkovým přístupem, a je-li stavebníkem společenství
vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění
vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu (dále jen
„doklad o právu"),
b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje
průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby,
dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci objektů,
c) plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán provedení kontroly
spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití
zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,
d) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné
doklady vyžadované zvláštními právními předpisy^4),
e) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k
možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a
bezpečnostních pásem.
(3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li
obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti
vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud
stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.
(4) Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou
osobou, stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se
doručuje pouze stavebníkovi.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah
projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu není
povinen prokazovat vlastnické právo nebo právo založené smlouvou
provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k
pozemku nebo stavbě, jde-li o veřejně prospěšné stavby, které funkčně
ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem
na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu,
pro který je určen.
(7) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o stavební
povolení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují
označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo
dotčených vlivem záměru.
§ 111
(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho
hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda
a) projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací
dokumentací, nebylo-li ve věci vydáno územní rozhodnutí nebo územní
opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní souhlas, územním rozhodnutím
nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním
souhlasem, popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje
územní rozhodnutí, a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v
užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací,
b) projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající
míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,
c) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického,
popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby
vyžadovaného zvláštním právním předpisem,
d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.
(2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
(3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se
doručuje pouze stavebníkovi.
§ 112
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a
dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním
jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň
upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a
námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,
jinak že k nim nebude přihlédnuto. V případě řízení s velkým počtem
účastníků se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech řízení
účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením
pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených
vlivem záměru.
(2) Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební
úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost
poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a
stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání,
určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené
orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky,
popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným
stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.
(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného
odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve
zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.
§ 113
(1) Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat
autorizovaného inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného
inspektora, hradí jeho náklady.
(2) Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad
projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové
dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací
autorského dozoru (dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li stavebník
přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.
(3) Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení
veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
provedena změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.
§ 114
Námitky účastníků řízení
(1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci,
způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů,
pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené
smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému
břemenu k pozemku nebo stavbě. Osoba, která je účastníkem řízení podle
§ 109 písm. g), může ve stavebním řízení uplatňovat námitky pouze v
rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož
ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Účastník řízení
ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení
jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které
překračují rozsah uvedený ve větě první a druhé, se nepřihlíží.
(2) K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny
při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání
územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci
území, se nepřihlíží.
(3) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných
stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických
norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.
Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o
ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek
týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
(4) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 a 2 musí být
účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
§ 115
Stavební povolení
(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení
stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí
ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující
stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně
požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem.
Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za
účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že
stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
(2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit
způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení
nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu^9),
stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního
provozu. V takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání
zkušebního provozu.
(3) Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle
stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se
štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další
vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby,
pokud není stavebníkem.
(4) Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla
zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti
stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost
stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh
lhůty platnosti stavebního povolení. Stavební povolení pozbývá
platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom,
že od provedení svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již
byla zahájena.
(5) Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení
uvědoměni veřejnou vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením
veřejnou vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
provedena změna, se však doručuje stavební povolení do vlastních rukou.
(6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními
údaji stanoví prováděcí právní předpis.
§ 116
Veřejnoprávní smlouva
(1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít
se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí
stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě
záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení
záměru na životní prostředí.
(2) Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,
který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném
záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné
stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím
odstranění, označení pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky
pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající
ze závazných stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se
zavazuje. Stavebník v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které
by byly účastníky stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. K návrhu
připojí projektovou dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k
žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve
dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním
úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů,
předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje
se jedno další vyhotovení.
(3) Stavební úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje
náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla
zpracována projektantem a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111
odst. 1 a 2. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode
dne předložení přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody
odmítnutí; návrh odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není
zpracována projektantem.
(4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního
řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen
předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti
spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Po
vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří projektovou
dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného
odkladu doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační
údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové
dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, a místně
příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma stavby v
působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu.
(5) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní
smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na
prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků
veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem
stavebního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti
veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení
postupem podle § 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení
účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4.
(6) Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě
oznámení stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští; to neplatí,
jestliže stavba již byla zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na
základě dohody stavebního úřadu a stavebníka postupem podle odstavců 1
až 4.
(7) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném
řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do
1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v
přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(8) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební
povolení, a obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí
právní předpis.
Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora
§ 117
(1) Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole
projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný
inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z
hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je
označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení
autorizovaným inspektorem, nebo u záměrů, pro které bylo vydáno
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí,
nebo u stavby, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v
případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí
se stavebním pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor
povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.
(2) Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební
povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu
autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci
stavby a k oznámení připojil
a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,
b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,
c) plán kontrolních prohlídek,
d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2 písm. a),
e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné
doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,
f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle
§ 109, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků
veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu
napojení.
Projektová dokumentace se předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní
úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.
(3) Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že
posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle
§ 111 odst. 1 a 2 a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené
podmínky pro její provedení z těchto hledisek. Na projektové
dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení,
datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka
s malým státním znakem. Certifikát autorizovaného inspektora musí
obsahovat kromě identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby
trvání stavby a identifikačních údajů o projektové dokumentaci stavby
vyhodnocení, zda a jak jsou splněny požadavky § 111 odst. 1 a 2 s
podrobným popisem posuzování navrhované stavby s uvedením, jak jsou
respektovány zejména podmínky územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu anebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí,
popřípadě regulačního plánu, obecné požadavky na výstavbu a požadavky
uplatněné dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické
infrastruktury. K certifikátu autorizovaný inspektor vždy připojí návrh
plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak
účastníky stavebního řízení podle § 109, se stavbou musí být vyznačen v
rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby; stavební
úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by byly účastníky
stavebního řízení podle § 109 písm. g).
(4) Stavební úřad vyvěsí bez zbytečného odkladu na úřední desce
oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by
jinak byly účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů
připojených k oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě
30 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby
podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že
neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z
důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se
nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán
uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se
jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle
odstavce 1, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje
náležitosti podle odstavce 2, autorizovaný inspektor porušil při
vystavení certifikátu zákaz činnosti podle § 148, při posouzení stavby
nebyly splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 nebo ve věci probíhá
stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.
(5) Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný
účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání
námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k
rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání
proti stavebnímu povolení. Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního
záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle odstavce 4 a
rozhodne
a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební
záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo
b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro
nedůvodnost.
Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a
osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis
se ukládá u stavebního úřadu.
(6) Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným
uplynutím lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu
bylo oznámeno rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).
(7) Stavební úřad na požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na
kopii oznámení s uvedením označení stavebního úřadu, čísla jednacího,
data vyznačení, jména a příjmení oprávněné osoby s připojením podpisu a
otisku úředního razítka. Po vzniku práva provést oznámený stavební
záměr stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační
údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních údajů
autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu.
Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let.
Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni vzniku oprávnění podle
odstavce 6. Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou
žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh
lhůty staví.
(8) Oznámení stavebního záměru, certifikát, ověřenou projektovou
dokumentaci stavby eviduje a ukládá stavební úřad (§ 167). Obsahové
náležitosti oznámení stavebního záměru, certifikátu a štítku podle
odstavce 7 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 118
Změna stavby před jejím dokončením
(1) Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením
vydaným podle tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje souhlas
stavebního úřadu s provedením stavebního záměru podle § 106, stavební
povolení podle § 115, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámený vznik
oprávnění podle § 117, opakované stavební povolení a dodatečné povolení
stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle §
78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení
nebo územní rozhodnutí u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby
před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu
provádění stavby.
(2) Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s
územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí;
vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního
rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve spojeném řízení,
ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.
(3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce
povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě
obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a
s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí projektovou
dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové
dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o
změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky
stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo
dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných
zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny stavby před
dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se
postupuje přiměřeně podle § 105 až 107. To platí i pro změnu stavby
prováděné podle územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6) nebo územního
souhlasu (§ 78 odst. 4). Změnu stavby před dokončením je možné provést
na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116, změnu stavby
prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166
správního řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto
případech je souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení
podle odstavce 3.
(5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení
stavebnímu úřadu za podmínek § 117; to neplatí u záměrů, pro které bylo
vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí.
(6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního
řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při
kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem
do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad
jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností
vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit,
jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných
zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy
příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se
změnou souhlasí.
Díl 2
Užívání staveb
§ 119
(1) Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného
užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu,
popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala
stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1
písm. a) až d) a k), nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního
předpisu^65) anebo byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy
podle § 116 nebo certifikátu autorizovaného inspektora podle § 117,
byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného
povolení stavby podle § 129, lze užívat na základě oznámení stavebnímu
úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly
před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření
předepsané zvláštními právními předpisy^41).
(2) Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla
provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem
nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo
ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo
závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li
vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné
požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo
její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví
zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem
nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována
dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle
technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v
době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.
§ 120
(1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s
užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §
122. V oznámení stavebník uvede označení stavby, údaje o umístění a
povolení stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení
jejího užívání. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba
povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce
stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění
podmínek podle § 119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební
úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby
nezakáže.
(2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné
kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky podle § 119
odst. 2. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu
se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího
oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá
odkladný účinek.
(3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu
stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody s
vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.
(4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání
stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě
písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.
(5) Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva
užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu,
číslo jednací, datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a
příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis.
(6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 121
(1) Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání
stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního
souhlasu, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního
místa^41a), dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím
provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu
povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové
dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury,
předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby.
Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí^22) nebo její
výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický
plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu
obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku^66),
stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu
byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce.
(2) Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné
nebo evidenční^41b) , případně číslo orientační, stavební úřad po
předložení podkladů uvedených v odstavci 1 vyzve písemně příslušnou
obec o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, případně
orientačního.
§ 122
Kolaudační souhlas
(1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,
například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a
průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a
občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných,
dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a
změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na
základě kolaudačního souhlasu. Souhlas vydává na žádost stavebníka
příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje
o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání
kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených
orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy^4).
Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí^22), zajistí
stavebník geometrický plán.
(2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví
termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede,
které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka
stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání
kolaudačního souhlasu.
(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění
podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady
bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst.
2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky
kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Na vydávání kolaudačního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí
správního řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze
zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po
uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
(4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání
nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, stavební úřad kolaudační
souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání
stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stavby,
popřípadě budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá
odkladný účinek. Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků
stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti,
vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení
stavebníka.
(5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle
odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného
inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné
kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto
posudku.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a
náležitosti kolaudačního souhlasu, obsah a strukturu certifikátu
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 123
Předčasné užívání stavby
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené
povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením,
pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to
bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby
prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se
zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané
podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne
stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem
řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.
(2) Stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží závazná
stanoviska, popřípadě stanoviska dotčených orgánů a údaje určující
polohu definičního bodu stavby a adresního místa^41a). Pokud stavební
úřad vydá povolení k předčasnému užívání stavby, stavební úřad
postupuje obdobně podle § 121 odst. 2.
(3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení
předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.
(4) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122,
popřípadě podle § 120 nebo 124.
(5) Náležitosti žádosti o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 124
Zkušební provoz
(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti
provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební
provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo
nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném
případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu
stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky
pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení
výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání
kolaudačního souhlasu. Zkušební provoz lze povolit jen na základě
souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného
orgánu. Stavební úřad může též v případě nutnosti pro provedení
zkušebního provozu uloženého podle § 115 odst. 2 stanovit novým
rozhodnutím další podmínky. Za doby trvání zkušebního provozu lze bez
předchozího řízení vydat nové rozhodnutí o prodloužení doby trvání
zkušebního provozu.
(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.
§ 125
Dokumentace skutečného provedení stavby
(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby
ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle
vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec
pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník
stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při
změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci
novému vlastníkovi stavby.
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel,
pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro
který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže
vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je
určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad
mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud
není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží
stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby),
pokud ji stavebník nepořídil sám.
(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3
doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po
jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v
jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem,
vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. To
platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou
stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst.
1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
(5) Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje
společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu^35).
(6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví
prováděcí právní předpis.
Změna v užívání stavby
§ 126
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním
rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.
Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k
účelu vymezenému v povolení stavby.
(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve
způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti,
jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví
zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání
dočasné stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení
stavebního úřadu. Ustanovení § 81 není dotčeno.
(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací
dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na
výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními
právními předpisy.
(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,
která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná
změnu dokončené stavby. Podle charakteru změny dokončené stavby se
postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o
stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 se současně uvede
navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle
okolností postupuje podle § 120 nebo 122; v oznámení užívání nebo v
žádosti o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.
§ 127
(1) Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené
stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické
právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis
a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se
připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo
ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas
vlastníka stavby se změnou v užívání, dokumentace s vyznačením
stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na
kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, a
závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná
zvláštními právními předpisy^4).
(2) Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje
podmínky podle § 126 odst. 3, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje
podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo
není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění
ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání
stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
(3) Na vydání souhlasu se změnou v užívání stavby se nevztahují části
druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o
oznamovateli, popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového
účelu užívání. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení
oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby,
pokud není oznamovatelem. Oznamovateli se doručí spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací. Souhlas lze přezkoumat v
přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas
nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl
právních účinků.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna
v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v
užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání
projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze
se proti němu odvolat. Podané oznámení se považuje za žádost o povolení
změny v užívání stavby; řízení je zahájeno dnem podání oznámení. Lhůta
pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Pokud je to
pro posouzení změny v užívání stavby nezbytné, vyzve stavební úřad
oznamovatele k doplnění dalších podkladů. Bude-li oprávněnou osobou
podána žádost o povolení, je zahájeno řízení a usnesení se nevydává.
Povolení ke změně v užívání stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu
podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí ochrana
veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
(5) Je-li nezbytné posouzení vlivů užívání stavby na území, vyzve
stavební úřad současně s vydáním usnesení podle odstavce 4 oznamovatele
k podání žádosti podle § 81. V takovém případě stavební úřad může
spojit řízení o změně vlivu užívání stavby na území s řízením o změně v
užívání stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují podle § 87.
(6) Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí o
změně v užívání stavby a jejich příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
Díl 3
Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení
§ 128
Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit
stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle §
103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest.
Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín
započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci
sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické
ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují
stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska,
popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná
zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné
dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické
právo ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru
nemovitostí dálkovým přístupem. Dokumentace bouracích prací, která
obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis, organizaci
bouracích prací, informaci o dodržení požadavků dotčených orgánů, se
předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby
stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných
stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu
se podává u stavebního úřadu, který stavbu povolil; zanikl-li, podává
se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.
(2) Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není
třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění
ochrany veřejných zájmů a nejde o případ podle odstavce 6, stavební
úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání
ohlášení.
(3) Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá a
třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o
vlastníkovi, údaje o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích
prací. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi.
Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi. Vlastníkovi se doručí
spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat v
přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas
nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl
právních účinků.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou
splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený
záměr odstranit stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje
pouze stavebníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Podané
ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění stavby, řízení je
zahájeno dnem podání ohlášení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet
od právní moci usnesení podle věty první. Pokud je to pro posouzení
odstranění stavby nezbytné, vyzve stavební úřad současně vlastníka k
doplnění žádosti o další podklady. Bude-li vlastníkem stavby v
uvedených případech podána přímo žádost o povolení odstranění, usnesení
se nevydává; pro obsah žádosti se použije odstavec 1 obdobně.
Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.
Povolení k odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu
podmínky pro odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných
zájmů nebo práv účastníků řízení.
(5) Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo
provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění
nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí,
pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen
azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné
vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu^14).
Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními
předpisy^4), nejsou dotčeny.
(6) O povolení odstranění se vede řízení, pokud se ohlášený záměr
odstranit stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která není
kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo
ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace nebo památkové zóny^32), a závazné
stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení
tohoto záměru. Řízení o povolení odstranění se vede také v případě, kdy
se ohlášený záměr odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž je obsažen
azbest, a závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví
podmínky pro provedení tohoto záměru. Podané ohlášení odstranění se v
uvedených případech považuje za žádost a dnem jeho podání je zahájeno
řízení o povolení odstranění stavby. Účastníkem řízení není nájemce
bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.
(7) U odstranění terénních úprav a zařízení se použije ustanovení
odstavců 1 až 6 přiměřeně.
(8) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích
prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 129
Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby
a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo
zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek
třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve
stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která
je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního
předpisu^32),
b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné
nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu
vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla
dodatečně povolena,
c) vlastníku stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176
odst. 5,
d) vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební
povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v
rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla
provedena, není-li vlastník stavby znám,
e) vlastníku nebo stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené podle
rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo
pravomocně zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu a stavba
nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,
f) vlastníku stavby dočasné, u které uplynula stanovená doba jejího
trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo
g) vlastníku stavby dočasné podle § 104 odst. 1 písm. c), u které
uplynula stanovená doba jejího trvání.
(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci
1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí
o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné
povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před
zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v
okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo
vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení,
stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané
žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží
podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu
vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení.
Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží
podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o
dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90
a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o
dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v
řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu
rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek
účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí
ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení.
(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud
stavebník nebo její vlastník prokáže, že
a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou
územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením
o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s
předchozími rozhodnutími o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní
předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným
zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění
stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu
územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná
stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
(4) U stavby podle odstavce 1 písm. d) stavební úřad nenařídí
odstranění stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů
nebo vlastník porušení právních předpisů dodatečně napravil; stavební
úřad řízení o odstranění stavby zastaví usnesením poznamenaným do
spisu. Dodatečné povolení se nevydává.
(5) U stavby podle odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované
stavební řízení. Za žádost se pro tento účel považuje žádost nebo
podání, k nimž bylo dle stavebního zákona vydáno následně zrušené
rozhodnutí nebo opatření. V opakovaném stavebním řízení postupuje
stavební úřad podle § 109 až 115; doplnění podkladů požaduje pouze v
rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby. Lhůta pro vydání
rozhodnutí začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci
zrušujícího rozhodnutí. Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba
povolena, stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím nařídí
odstranění stavby.
(6) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce 1
písm. f). V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat
ve lhůtě 30 dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v
prodloužení doby jejího trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud
vlastník stavby tuto žádost podá, stavební úřad řízení o odstranění
stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti; na řízení se přiměřeně
vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad
řízení o odstranění stavby zastaví.
(7) U terénních úprav a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6
přiměřeně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.
(8) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u
které byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo
v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění
některé části stavby, postupuje stavební úřad podle odstavců 2 a 3
přiměřeně.
(9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat
provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a
podmínek pro její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová
dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby,
na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je
opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost,
opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na
náklady vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem
upozornit.
(10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby,
které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je
odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které
mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na
nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.
§ 130
(1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo
zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických
požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě
požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit
vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu
prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení,
omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní
prostředí v okolí stavby.
(2) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba
stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí,
kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.
§ 131
(1) Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby
nařízeno.
(2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která
v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo
pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných
zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední
stavby, nese vlastník této stavby.
§ 131a
Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí
tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu
úřadu.
HLAVA II
STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU
§ 132
Společné zásady
(1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany
veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a
fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto
zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.
(2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu
a) provádět kontrolní prohlídky stavby,
b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,
c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,
d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na
zastavěném stavebním pozemku,
e) nařizovat provedení udržovacích prací,
f) nařizovat vyklizení stavby,
g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.
(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby
a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením
stavebního úřadu,
b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,
životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a
sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo
důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům
nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické,
zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku,
včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně na terénní úpravy a
zařízení.
(5) Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který
zásah vyžaduje.
Kontrolní prohlídka stavby
§ 133
(1) Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve
fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních
prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy
má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací
práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní
prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v
jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.
(2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména
a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího
se stavby anebo pozemku,
b) zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené
projektové dokumentace, v souladu s § 160, a zda je řádně veden
stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
c) stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví
osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,
d) zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru
obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden
stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,
f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,
g) zda je řádně prováděna údržba stavby,
h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
(3) Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové
dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro
provedení stavby.
(4) Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit
se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní
projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke
kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené
orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
(5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních
prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy
byla kontrolní prohlídka provedena, které stavby se týkala a jaký je
její výsledek.
(6) Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní
předpisy o státní kontrole^42). Pro vstup na pozemek a do stavby při
kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.
§ 134
(1) Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby
před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).
(2) Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo
vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve
podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení
provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního
právního předpisu^14) (dále jen "stavbyvedoucí") nebo osobu
vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené
lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat,
aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti
použitých stavebních výrobků.
(3) Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad
rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může
rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich
pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí
výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání
proti němu nemá odkladný účinek.
(4) Pokud je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo
opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve
stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k
bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129. Není-li
výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení
prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti
němu nemá odkladný účinek.
(5) Ustanovení § 133 a § 134 odst. 1 až 4 platí přiměřeně i pro
kontrolní prohlídku staveb podle § 103 a 104, výrobku, který plní
funkci stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na
stavebním pozemku.
(6) Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy
a rozsah zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce rozestavěné
stavby stanoví prováděcí právní předpis.
Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce
§ 135
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby
a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat
tím, že stavba hrozí zřícením.
(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných
zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje
zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně
odstranit.
(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné
zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím
stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven;
takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní
prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze
její skutečný stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění
stavby, nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby.
Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení
stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s
vlastníkem stavby.
(6) Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné
zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil
provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s
tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí je a na
vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.
§ 136
(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích
prací, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně
při kontrolní prohlídce, pokud jsou závadným stavem stavby
bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.
(2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad
protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti
potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu; obdrží
jej účastníci kontrolní prohlídky. Písemné vyhotovení vyhlášeného
rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného
odkladu dodatečně.
(3) Zvláštní právní předpisy upravující postup při řešení havarijních
stavů a zabezpečovacích prací^43) nejsou dotčeny.
§ 137
Nezbytné úpravy
(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku
nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy
a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení
neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele
a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky
neionizujícího záření anebo světelným zářením,
b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a
provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,
c) jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany
obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),
d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále
úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým
zařízením,
f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v
souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k
zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,
g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo
přerušeno nebo zastaveno,
h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo
stavby,
i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického
dědictví.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy a
zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v
případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s
podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo
zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením
stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle
odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu
újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.
(4) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou
dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a
stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.
(5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo
jiné podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku
stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a
stanoví lhůtu k jejich předložení. Současně rozhodne o poskytnutí
zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této
dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li vlastník
uloženou povinnost, opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho
náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit.
(6) Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební úřad
obdobně jako v odstavci 4. Ukončení prací spojených s nezbytnými
úpravami vlastník stavby nebo stavebního pozemku oznámí stavebnímu
úřadu.
§ 138
Stavební příspěvek
(1) Vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního
pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137
odst. 1 písm. c) až i) nebo nezbytných opatření podle zvláštního
právního předpisu^44), náleží na úhradu nákladů stavební příspěvek,
pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části
nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.
(2) V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které
nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.
(3) Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. S výjimkou úprav
nařízených podle § 137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební
úřad, který nezbytné úpravy nařídil. O poskytnutí příspěvku vydává
rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí.
Účastníkem řízení je pouze žadatel.
(4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými
úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností
vlastníka, stanovených tímto zákonem či jiným právním předpisem.
Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit úhradu nákladů na
provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové
dokumentace podle zvláštních právních předpisů.
(5) Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 139
Údržba stavby
(1) Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi
stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese
vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit
provedení nařízených udržovacích prací.
(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit
jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích
prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném
zařízení.
§ 140
Vyklizení stavby
(1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo
zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění
stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2, stavební
úřad nařídí všem osobám, které se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně
vyklidily. Podle okolností též nařídí, aby ze stavby byla vyvedena
zvířata.
(2) Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné
osobě^2), která je způsobilá vyklizení provést. Může jí též nařídit
odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je
možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.
(3) Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z
prodlení, omezí řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na
vydání ústního nařízení vyklizení; o jeho obsahu musí být sepsán
protokol, který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí
podle správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení
vyklizení stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi
stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně.
(4) Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k
bydlení, musí být pro vyklizované osoby zajištěno alespoň
přístřeší^45); obce jsou povinny v mezích své působnosti na výzvu
stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.
(5) Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro
bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob^43) nejsou dotčeny.
§ 141
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných
zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k
odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří
mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám
na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb,
pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je
ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku
nebo stavby mají být práce prováděny.
(2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí
dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby
prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po
skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do
předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné
dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.
§ 142
Účastníci řízení
(1) Účastníkem řízení podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má
vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na
nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo
může být rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud
jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací
nařízení stavebního úřadu podle odstavce 1.
(3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno
provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích
prací podle § 135 odst. 3, a oprávněná osoba^2), které bylo nařízeno
provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2.
(4) Uplatní-li účastník řízení podle odstavce 1 až 3 námitku
občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na
základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených
orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z
prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci.
Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.
HLAVA III
AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR
§ 143
(1) Autorizovaným inspektorem jmenuje ministr pro místní rozvoj
fyzickou osobu, která
a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,
b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního
směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu^14),
c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném
vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o
zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17),
d) prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne
starším 3 měsíců,
e) prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon
funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává
ministr pro místní rozvoj,
f) prokázala svoji disciplinární bezúhonnost.
(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po
vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být
autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy,
výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje
předepsanou praxi.
(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč
povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního
předpisu^46).
(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností
pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho
žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže
prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem
stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti fyzické osoby
postupuje ministerstvo podle zákona o uznávání odborné
kvalifikace^45a). V případě zjištění podstatného rozdílu v obsahu
vzdělávání a přípravy podle zákona o uznávání odborné kvalifikace se
úroveň teoretických a praktických znalostí potřebných pro výkon
povolání autorizovaného inspektora ověřuje rozdílovou zkouškou
vykonanou v českém nebo slovenském jazyce.
§ 144
(1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká
a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti
doručeným ministru pro místní rozvoj,
c) uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo
d) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor
zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost
k právním úkonům omezena.
(2) Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného
inspektora,
a) jestliže při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné
zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil jednání neslučitelného s
postavením autorizovaného inspektora, nebo
b) pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.
(3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného
inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.
(4) Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního
právního předpisu^2) a může být vykonávána jako svobodné povolání.
(5) Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost
autorizovaného inspektora, jen pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí
její výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o
souhlas je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního
právního předpisu^46). Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky
jsou výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2, může činnost
autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.
(6) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně,
upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení^46a)
mohou být výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Účastníci sdružení
jsou povinni vykonávat povolání pod společným jménem a ve společném
místě podnikání.
(7) Právnická osoba prokazuje svou bezúhonnost výpisem z evidence
Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.
§ 145
(1) Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem
nepovažuje osoba,
a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který spáchala v
souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností
autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,
b) které byla Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření
pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu
autorizované osoby zrušeno soudem^47).
(2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném
uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.
§ 146
(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se
sjednává písemnou smlouvou. Ve smlouvě může být sjednána i úhrada
vynaložených nákladů.
(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své
činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí
mít uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se
kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky,
na kterou je pojištěn.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a
uchovávat ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle zvláštního
právního předpisu^48).
§ 147
Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a
vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a
prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných
skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků
stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních
prohlídek stavby.
§ 148
Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na
kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo
provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona
rozumí
a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,
b) osoby, s nimiž je ve vztahu
1. obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdružení
anebo jako člen družstva;
2. pracovním nebo služebním.
§ 149
(1) Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se
stavebníkem a na jeho náklad
a) osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba nebo
změna stavby před jejím dokončením (§ 118) může být provedena,
b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního
souhlasu (§ 122),
c) dohlížet na provádění stavby.
(2) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na
jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní
součinnost.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o
prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný
výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména
vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami.
§ 150
(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence
autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související, organizačně
zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu se zřizuje společný
koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory ministrem pro místní
rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese
uchazeč.
(2) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace
nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů
spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí
příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem
určeným členům Komory.
(3) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost,
přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení
evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 151
(1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při
provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání
autorizovaných inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím
související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad
činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření podle §
144 odst. 2.
(2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje
správní řád.
HLAVA IV
POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB
§ 152
Stavebník
(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby;
tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na
zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu
životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je
povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných
zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich
změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného
obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb
prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu
prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení
prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném
předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.
(2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto
zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování
projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen
zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá
potřebné oprávnění sám.
(3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo
ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen
a) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a
sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné
formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude
vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí
neprodleně stavebnímu úřadu,
b) před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na
staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení
stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se
mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,
c) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená
dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo
její změny, popřípadě jejich kopie,
d) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních
prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu
nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na
stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby;
tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103,
f) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.
(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební
podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický
dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou
dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního
předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně
hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou
projektovou dokumentací.
§ 153
Stavbyvedoucí a stavební dozor
(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s
rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou
projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně
života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících
ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a
provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169),
popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě
existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen
zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu
se stavbou.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při
provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se
nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní
prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor
stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s
koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na
staveništi.
(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za
soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení
obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných
technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření
vydaných k uskutečnění stavby.
(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění
stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na
staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a
konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o
stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí
nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je
neprodleně stavebnímu úřadu.
§ 154
Vlastník stavby a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen
a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují
životy či zdraví osob nebo zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné
důvody, této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního
souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas
nevyžaduje,
e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného
provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou
dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.
(2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen
a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které
ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné
důvody, této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí,
souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu
jeho existence.
§ 155
(1) Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební
dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou
povinni bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a
ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky
šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k
ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.
Oznámení musí obsahovat zejména místo, čas, popis oznamované události a
jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro
správné posouzení příčin; nezabývá se hodnocením či posuzováním viny
nebo odpovědnosti.
(2) Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie
stavby a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 156
Požadavky na stavby
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky,
materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti
stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a
běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na
mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu
zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby
včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu
energie a ochranu tepla.
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou
kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů,
jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů^39).
§ 157
Stavební deník
(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení
stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně
zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb
uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o
stavbě.
(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést
zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do
nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba
vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku
stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor
stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi,
autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát
podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle
zvláštních právních předpisů^4).
(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního
deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.
(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o
stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ TECHNICKÉ
INFRASTRUKTURY
§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných
zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly
oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu^14).
Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se
rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie,
dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní
smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle
odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
(2) Projektovou dokumentací je dokumentace
a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením
podle § 118,
f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu
řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
g) pro provádění stavby,
h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.
§ 159
Projektová činnost ve výstavbě
(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím
zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace
pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z
hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen
dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány
územního plánování a dotčenými orgány.
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost
stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a
proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a
ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na
životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných
požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru
a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické,
popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly
kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové
dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu
s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí
zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci
stavby jako celku tím není dotčena.
(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f)
až i) a k) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má
vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo
střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky
praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje
ustanovení odstavce 2.
§ 160
Provádění staveb
(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který
při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby
stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je
povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je
předepsáno zvláštní oprávnění^49), vykonávaly jen osoby, které jsou
držiteli takového oprávnění.
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s
rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou
projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu,
popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit
dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a
bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,
b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.
(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník
zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně
způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je
kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení
provádění stavby stavbyvedoucím.
§ 161
Vlastníci technické infrastruktury
(1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci,
která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných
případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územní
studie nebo územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o
vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo
osoby jím zmocněné sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do
30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje
nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. Informace mohou
být poskytnuty v digitální podobě. Vlastník technické infrastruktury je
oprávněn požadovat na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím
požadovaných údajů, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.
(2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou
vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout
nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.
HLAVA II
EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI, UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A NAHLÍŽENÍ DO
NICH
§ 162
(1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím
pověřená organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh
Ministerstva obrany.
(2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o
a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,
b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,
c) územních studiích.
(3) Evidence územně plánovací činnosti se zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(4) Krajský úřad, popřípadě jím pověřené úřady územního plánování,
vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
obvod.
(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení
dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává
krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně plánovací
činnosti.
(7) Obsahové náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací
činnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 163
(1) Politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování ukládá
ministerstvo.
(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
schválenou politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování a
místo, kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet, a
zašle ji krajským úřadům.
§ 164
(1) Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování ukládá
krajský úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti se
poskytují v rozsahu potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům,
úřadům územního plánování na území kraje a krajským úřadům sousedních
krajů. Zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti krajský
úřad zasílá ministerstvu.
(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané
zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa,
kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí
dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě. Krajský úřad
rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu o
uplatňování zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.
§ 165
(1) Územní plán a regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování,
ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o
účinnosti je poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a
krajskému úřadu.
(2) Vymezení zastavěného území vydané formou opatření obecné povahy
podle § 59 odst. 2 včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel
u obce, pro kterou bylo pořízeno; opatřené záznamem o účinnosti je
bezodkladně poskytne stavebnímu úřadu a úřadu územního plánování.
Vymezení zastavěného území pořizovatel současně zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(3) Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o
vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této
územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet;
toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě.
Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
§ 166
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel
a poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich
působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady s výjimkou
údajů o území na základě žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s
výjimkou orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, oprávněn
požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím územně analytických
podkladů, nejvýše však do ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů
dat a nákladů na jejich doručení žadateli.
(2) Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich
aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup, obdobně
zveřejňuje informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi
obsažené v údaji o území, poskytnuté podle § 27.
(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož
návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je
do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům.
§ 167
(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu
podle tohoto zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření,
včetně ověřené projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného
inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební úřad.
(2) Obecný stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná
opatření podle tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a
certifikátů od autorizovaného inspektora, místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není doručováno obci.
(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje
a ukládá rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu a ověřenou
projektovou dokumentaci týkající se stavby.
(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá
podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.
§ 168
(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří
příslušný orgán záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního
řádu se použije přiměřeně.
(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními
správního řádu a zvláštního právního předpisu^50). Kopii dokumentace
stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo
dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se
dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít
nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu
státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany
osob a jejich majetku.
HLAVA III
OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH
DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ
§ 169
Obecné požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy
jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při
povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry
územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm.
e)] stanovené prováděcími právními předpisy.
(2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního
plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých
odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího
právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně
umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a
života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené
výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na
výstavbu.
(3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při pořizování
územního plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O
výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků
na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební
úřad příslušný rozhodnout ve věci.
(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků
zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad
příslušný rozhodnout ve věci.
(5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být
spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona;
nemusí však být ukončeno společným správním aktem.
(6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců
2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který
hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se
odchylné řešení týká.
§ 170
Účely vyvlastnění
(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo
jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout
nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a
jde-li o
a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury,
včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro
stanovený účel,
b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území
povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních
schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability
a ochranu archeologického dědictví,
c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d) asanaci (ozdravění) území.
(2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k
vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo
příjezd k pozemku nebo stavbě.
(3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho
vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis^51).
§ 171
Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu
(1) Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu
vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování,
úřady územního plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti
dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů
vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy
a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.
(2) Ministerstvo při provádění státního dozoru sleduje, jak orgány
veřejné správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní
dozor nad činností autorizovaných inspektorů, který je součástí
státního dozoru ve věcech stavebního řádu.
(3) V případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1, se
zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke
zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v
přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit
nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní
povinnosti.
(4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními odstavců 1
až 3 dotčena.
§ 172
Vstupy na pozemky a do staveb
(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a
orgánu obce (dále jen "oprávněná úřední osoba")^52), pokud plní úkoly
podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do
staveb s vědomím jejich vlastníků při
a) zjišťování stavu stavby a pozemku,
b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí
nebo opatření.
(2) V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či
zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním
neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo
vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba
vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka.
O tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody,
které k tomu vedly.
(3) Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to
nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je
obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské
činnosti, může do něj oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to
nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona. Uživatel
obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě vstup do
obydlí umožnit.
(4) Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je
uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby,
rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen
otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce
osoby, která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve oprávněná
úřední osoba na pozemek, stavbu a do stavby znalce, autorizovaného
inspektora nebo pověřeného pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě další
osoby z důvodu jejich odborných znalostí. Vlastník je povinen umožnit
pro účely podle odstavce 1 vykonání nezbytných zkoušek a měření
použitím nezbytných technických zařízení či prostředků. Oprávněné
úřední osoby i přizvané osoby jsou povinny dbát, aby při vstupu na
pozemek, stavbu nebo do stavby nedošlo ke škodě, které bylo možno
zabránit.
(5) Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné
úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím,
které je prvním úkonem v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání
proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6) Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v
okruhu zájmů obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou
dotčeny.
§ 173
Pořádková pokuta
(1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000
Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení
kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že
a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na
svůj pozemek nebo stavbu,
b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k
tomu podle tohoto zákona povinen.
(2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku
technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle §
161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván.
(3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje
podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě^53).
§ 174
Expertní součinnost
(1) V souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním
způsobilosti stavby k užívání, se změnami v užívání stavby, s
odstraňováním stavby, s dohledem a uplatňováním svých zvláštních
pravomocí může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného
inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného
pracoviště.
(2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani
opatření stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností
vlastníka stavby, hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování
posudků, stanovisek a jiných podkladů stavební úřad. V ostatních
případech nese podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník
stavby, popřípadě stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich část
uloží stavební úřad rozhodnutím. Obdobně se postupuje, nařídí-li
stavební úřad sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavebních
materiálů, popřípadě provedení jiných odborných úkonů a zkoušek.
(3) Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů správního
řízení, tím není dotčena.
HLAVA IV
OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 175
(1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra
lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní
rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska.
Vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a
stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.
(2) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích
vymezených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky
na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko
ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní
požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto
orgány.
§ 176
(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k
nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo
chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník
povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní
památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření
nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě
nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na
stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či
provádějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s
příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní
památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě rozhodne o
přerušení prací.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené
stavebním úřadem podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče
nebo orgán ochrany přírody do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu
stanovit opatření k ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V
takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě
písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie
rozhodnutí a souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(3) Na základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po
dohodě s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody
vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.
(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče
nebo Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že
se jedná o nález mimořádného významu, a z vlastního podnětu jej
prohlásí za kulturní památku^32). Kopie rozhodnutí se zasílá
příslušnému stavebnímu úřadu.
(5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě
s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu
změnit nebo zrušit.
(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly
v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče
nebo orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5
u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok
na jejich náhradu zaniká.
§ 177
Mimořádné postupy
(1) Pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního
předpisu^54) anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné
havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění
možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až 4
odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.
(2) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v
provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se
předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné
havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví
osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez předchozího
rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona, nestanoví-li
zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být
neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření prováděna. V následném
stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona vyžadováno, lze
postupovat podle odstavců 3 a 4.
(3) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené
živelní pohromou nebo závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními
právními předpisy obnovit ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými
opatřeními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem
stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento postup platí ustanovení § 106
odst. 1 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu,
že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
údaje o stavbě nebo terénních úpravách, které mají být obnoveny,
jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude činnost provádět.
(4) Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců;
nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s prováděním
ohlášených prací započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni,
kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas, nebo dnem následujícím po
dni, kdy uplynulo 7 dnů ode dne ohlášení.
(5) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést
ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie
stavby, může být
a) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního
rozhodnutí nebo územního souhlasu, popřípadě stanoveno, že k provedení
stavby nebo terénních úprav postačí souhlas stavebního úřadu s jejich
ohlášením,
b) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah žádosti a jejích
příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k
žádosti, popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě
dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se
stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se
provede řízení a vydá rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení,
nejvýše však na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním
právním předpisem; o zkrácení lhůt stavební úřad poučí účastníky řízení
v oznámení o zahájení řízení.
(6) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá
odkladný účinek.
(7) Dokončení staveb a prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je
stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.
HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
§ 178
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní
rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo
regulační plán,
b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení
informace podle § 87 odst. 2,
c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním
řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §
95 odst. 4,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s
veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní
rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti
v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje
povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo
měření a jejich vyhodnocení,
f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba,
g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba,
i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1,
p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo
přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
odst. 1,
r) užívá stavbu nebo terénní úpravy uvedené v § 104 odst. 1 písm. e) až
i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127
odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby
podle § 123,
u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest
nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §
104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez
souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního
úřadu podle § 128,
y) v rozporu s § 158 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění
podle zvláštního právního předpisu^14), nebo
z) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve
výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na
nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu
stavebního úřadu,
d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo
veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného
inspektora,
e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo
veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného
inspektora,
f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního
povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu
autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu
anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo
veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného
inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením
stavby,
h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního
úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným
certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením
nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k
zastavení prací na stavbě,
k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,
l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176
odst. 1,
n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o
stavbě.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), f)
nebo h),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j)
nebo n) nebo odstavce 2 písm. e) nebo m),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), g),
h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo odstavce 2
písm. d) nebo g),
d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e),
r), v), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n)
nebo o).
§ 179
(1) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
b) poruší některou z povinností podle § 153 odst. 1 nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(2) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím,
že
a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
b) nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí tím,
že poruší některou z povinností podle § 153 odst. 3 nebo 4, nebo
c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním
podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění
stavebního dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při
odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,
b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
i) neprovede nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 139,
j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a) , b), d)
nebo e), nebo
k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím, že
a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo
d), nebo
g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník technické infrastruktury dopustí
přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.
(6) Fyzická osoba se jako autorizovaný inspektor dopustí přestupku tím,
že v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost nebo nesplní povinnost
podle § 117 odst. 1.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), f), g),
h) nebo i) nebo podle odstavce 4 písm. a), d) nebo e),
b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo
c) nebo podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 3
písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo podle odstavce 4 písm. b), c), f)
nebo g) nebo podle odstavce 5 nebo 6.
(8) Za přestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč, v
příkazním řízení do 10 000 Kč.
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 180
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní
rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo
regulační plán,
b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení
informace podle § 87 odst. 2,
c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním
řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §
95 odst. 4,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s
veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní
rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti
v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje
povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo
měření a jejich vyhodnocení,
f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba,
g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba,
i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120,
p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo
přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
odst. 1,
r) užívá stavbu nebo terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. e) až i)
provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127
odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby
podle § 123,
u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest
nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §
104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez
souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního
úřadu podle § 128, nebo
y) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve
výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí
správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na
nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu
stavebního úřadu,
d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo
veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného
inspektora,
e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo
veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného
inspektora,
f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního
povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu
autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu
anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo
veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného
inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením
stavby,
h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního
úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným
certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením
nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k
zastavení prací na stavbě,
k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,
l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176
odst. 1,
n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o
stavbě.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c),
f) nebo h),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),
j) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo m),
c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
d), g), h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo podle
odstavce 2 písm. d) nebo g),
d) do 200 000 Kč, jde-li o delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e),
r), v), x) nebo y) nebo podle odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l),
n) nebo o).
§ 181
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavební
podnikatel dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost,
b) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 nebo 2,
c) provede činnosti bez územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvy
nebo regulačního plánu nahrazujících územní rozhodnutí, nebo bez
územního souhlasu,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s
veřejnoprávní smlouvou anebo s regulačním plánem nahrazujícími územní
rozhodnutí nebo provádí činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti
v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo změnu stavby anebo terénní
úpravy, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez souhlasu
stavebního úřadu nebo v rozporu s ním, nebo
f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo změnu stavby bez stavebního
povolení, veřejnoprávní smlouvy, oznámeného certifikátu autorizovaného
inspektora nebo v rozporu s nimi.
(2) Právnická osoba se jako vlastník stavby dopustí správního deliktu
tím, že
a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním
podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění
stavebního dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při
odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,
b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
i) neprovede nařízenou údržbu nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím
podle § 139,
j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a), b), d)
nebo e), nebo
k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(3) Právnická osoba se jako vlastník zařízení dopustí správního deliktu
tím, že
a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo
d), nebo
g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické
infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako autorizovaný
inspektor dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z
povinností podle § 155 nebo nesplní povinnost podle § 117 odst. 1.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b), f), g), h) nebo i) nebo
odstavce 3 písm. a), d) nebo e) nebo odstavce 4,
b) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
nebo e) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo odstavce
3 písm. b), c), f) nebo g) nebo odstavce 5.
§ 182
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
stavební úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
stavební úřad příslušný podle § 13, 15 a 16; správní delikt podle § 181
odst. 4 písm. b) v prvním stupni projednává stavební úřad příslušný
podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona. Dopustí-li se správního deliktu
podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem
příslušným vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený orgán, který
jiný obecní úřad, který je stavebním úřadem, provede řízení a vydá
rozhodnutí.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 183
(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.
(2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
správního orgánu, který pokutu uložil.
HLAVA VI
VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 184
(1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad ze
základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a
datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z
informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z
informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec
narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný
stav.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
§ 185
(1) Poskytovatelé údajů poskytnou údaje o území pro pořízení územně
analytických podkladů nejpozději do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona úřadům územního plánování a krajským úřadům. Doloží-li
poskytovatel údajů v této lhůtě závažné důvody, může být lhůta
prodloužena nejdéle o 3 měsíce.
(2) Vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9 měsíců po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu územního plánování
polohopisnou situaci technické infrastruktury. Do 6 let po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje této situace v
souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální^18) v
měřítku katastrální mapy nebo měřítku podrobnějším.
(3) Územně analytické podklady pořídí pro své správní území úřad
územního plánování do 24 měsíců a krajský úřad do 30 měsíců po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebudou-li územně analytické podklady
pořízeny, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i
zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím
územně analytickým podkladům.
(4) Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice
působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve
spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v
ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve
spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil
aktuálnost urbanistické studie, územního generelu a územní prognózy,
podá návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence
územně plánovací činnosti.
(5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,
rozpracovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
zadání územní studie.
§ 186
Politiku územního rozvoje pořídí ministerstvo a předloží vládě ke
schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 187
(1) Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992
pozbývá platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska
aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního
významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny
do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s dotčenými orgány.
Územní plán velkého územního celku a právní předpis, kterým byla
vyhlášena jeho závazná část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti
zásad územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.
(3) Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo
kraje nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních
celků.
(4) Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad
jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení.
Zadání zašle jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním
krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své
požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad
územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad
návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke
schválení. Zadání pro pořízení zásad územního rozvoje schvaluje
zastupitelstvo kraje.
(5) Ustanovení § 45 odst. 2 se neuplatní na první vydané zásady
územního rozvoje.
(6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný
návrh územního plánu velkého územního celku, které splňují požadavky
tohoto zákona na zásady územního rozvoje, se považují za schválené
zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad územního rozvoje.
(7) Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část
územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního
významu, plochy a koridory umožňující umístění staveb dopravní a
technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a
nadregionálních územních systémů ekologické stability, limity využití
území nadmístního významu a plochy pro veřejně prospěšné stavby
obsažené ve schváleném územním plánu velkého územního celku; ostatní
části řešení pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Při projednávání a vydání návrhu změny územního plánu velkého územního
celku se postupuje přiměřeně podle § 37 odst. 2 až 5, § 38 až 41.
§ 188
(1) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní
plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31.
prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy
projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.
(2) Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle
tohoto zákona upraví, projednají a vydají; přitom činnosti ukončené
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právních
předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.
(3) Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce,
regulačního plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního útvaru
nebo zóny schválené do 31. prosince 2006 se postupuje podle tohoto
zákona. O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území
obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě
se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(4) Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně
plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce
nebo regulačního plánu, se pro účely tohoto zákona považují za opatření
obecné povahy; ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu se
nepoužije^56a).
§ 188a
(1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán,
územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního
útvaru nebo zóny, lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do
31. prosince 2020, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb,
zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také
a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k
31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
b) stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do
31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací
činnosti,
c) stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s
pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným
stavebním pozemkem,
d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro
zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet
podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu
celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,
e) stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou
hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba
umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.
(2) Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se
souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna.
Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové
stavby. V řízení o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo obce
postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem
řízení.
§ 189
(1) Za zastavěné území se považuje současně zastavěné území obce
vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo
v regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně plánovací
dokumentace. V případě pořizování a vydání jejich změny se zastavěné
území aktualizuje podle tohoto zákona.
(2) Platné územní plány velkých územních celků jsou ve schváleném
rozsahu závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území. Platné územní plány obcí a územně plánovací
dokumentace sídelních útvarů jsou závazné pro pořizování regulačních
plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování v území.
(3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje
úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně
plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a
má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního
právního předpisu^17) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 189a
Při změnách a rušení stavebních uzávěr vyhlášených podle právních
předpisů účinných před 31. prosincem 2006 a při povolování výjimek z
nich se postupuje podle tohoto zákona.
§ 190
(1) Obecné stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona ve
správních obvodech, ve kterých vykonávaly působnost k 31. prosinci
2006.
(2) Obec, jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může uzavřít
veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí o tom, že pro ni bude vykonávat
působnost stavebního úřadu; přitom postupuje podle správního řádu.
Jinak pro takovou obec vykonává působnost obecného stavebního úřadu
pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu leží.
(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají
staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové
stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v
tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den
ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější,
c) řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy
se jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém
případě se řízení zastaví,
d) řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního
předpisu.
(4) Neukončená řízení vedená podle dosavadní právní úpravy dokončí
stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení v dané věci
podle tohoto zákona.
(5) U staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních
předpisů.
(6) V případě pochybnosti příslušný krajský úřad stanoví, který
stavební úřad povede neukončená řízení.
§ 191
Městské a obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecného
stavebního úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení
činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených
správních řízení vedených podle stavebního zákona stavebním úřadům, na
které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.
§ 192
Vztah ke správnímu řádu
(1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(2) K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány obce je
příslušný krajský úřad. K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného
orgány kraje je příslušné ministerstvo.
Zmocňovací ustanovení
§ 193
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 odst. 2, § 21 odst. 4, § 26
odst. 2, § 29 odst. 1 a 3, § 36 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 8, §
43 odst. 6, § 47 odst. 6, § 50 odst. 1, § 55 odst. 6, § 61 odst. 3, §
64 odst. 6, § 66 odst. 5, § 78a odst. 10, § 86 odst. 7, § 87 odst. 5, §
92 odst. 5, § 94a odst. 7, § 95 odst. 7, § 96 odst. 10, § 99 odst. 2, §
100 odst. 3, § 105 odst. 8, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst.
8, § 117 odst. 8, § 120 odst. 6, § 122 odst. 6, § 123 odst. 5, § 125
odst. 6, § 127 odst. 6, § 128 odst. 8, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, §
143 odst. 5, § 150 odst. 3, § 155 odst. 2, § 157 odst. 4 a § 162 odst.
7.
§ 194
K provedení § 169
a) ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu
[§ 2 odst. 2 písm. e)],
b) Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické
požadavky pro vodní díla a technické požadavky pro stavby pro plnění
funkcí lesa,
c) Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky
pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví^57), pro stavby
drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic,
místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah
a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické
požadavky pro stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání
radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a pro stavby
související s úložišti radioaktivních odpadů obsahující přírodní
radionuklidy a pro stavby náležející k provozním celkům, jejichž
součástí je jaderné zařízení^10) a stavby k účelům přepravy a
skladování ropy,
e) hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti
obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v
hlavním městě Praze.
f) Český báňský úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby,
které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek,
jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s
jejich dobýváním, požadavky na stavby skladů výbušnin a požadavky na
ochranná pásma důlních děl,
g) Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem technické
požadavky pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních
jednotek.
§ 195
(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání podle § 24 ministerstvo
udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, pokud
prokáže, že vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními
předpisy. Při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele
při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích
podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel.
(2) K žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání
žadatel připojí zejména
a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací
dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců,
včetně výčtu územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích
podkladů, na jejichž pořízení se prokazatelně osobně podílel, s
uvedením rozsahu svého podílu,
b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací
dokumentace a návrhu územně plánovací dokumentace, anebo stanoviska
krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se osobně podílel,
c) posudek o pracovní činnosti^67) nebo jiný doklad prokazující kvalitu
práce,
d) kopii osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost
územní plánování.
Závěrečná ustanovení
§ 196
Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro která
prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na těchto
formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané podle zvláštních
právních předpisů^58).
§ 197
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.
2. Zákon č. 115/1947 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12.
dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.
3. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon).
4. Zákon č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
zákona č. 103/1990 Sb.
5. Zákon č. 43/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
7. Zákon č. 422/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
8. Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
9. Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
stavebního zákona.
10. Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně
plánovací dokumentaci.
11. Vyhláška č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
12. Vyhláška č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb.,
o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 198
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení
§ 143, 144, 145, 147 a 151, která nabývají účinnosti dnem 1. července
2006, a s výjimkou ustanovení § 102 odst. 2, které nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2012.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Příl.
Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad
územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely
posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Část A vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území)
[K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon)]
1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje
nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
2. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany
životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni.
Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany
životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.
3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho
předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního
rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.
4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně
ovlivněny.
5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být
uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace
významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí
oblasti.
6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně
vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých,
střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a
záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou
rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší,
klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví
architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů
mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů
podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný
popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.
8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na
životní prostředí.
9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí
přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního
rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu
zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně
plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.
10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a
územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech
z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 191/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 350/2012 Sb.
neplatil
Přechodná ustanovení
1. Obsahuje-li vymezené zastavěné území zákres nezastavitelných
zemědělských pozemků podle dosavadních právních předpisů, tato část
vymezení se nepoužije.
2. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje,
územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, které byly
ukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
dosavadních právních předpisů; části zadání územně plánovací
dokumentace, pokynů pro zpracování jejího návrhu a zprávy o uplatňování
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, které jsou
v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
3. Část zásad územního rozvoje, ve které bylo uloženo prověření využití
územní studií jako podmínka pro rozhodování o změnách v jejich využití
podle dosavadních právních předpisů, se nepoužije a při nejbližší
aktualizaci musí být z této dokumentace vypuštěna.
4. Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou
být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně
musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na
dokumentaci vlivů.
5. Úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru
vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá
platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
není v uvedené územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro vložení
dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti. Pořízení a
vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování v ploše nebo
koridoru vymezených v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu
pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokud v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu není
uvedena lhůta pro pořízení a vydání regulačního plánu.
6. Pokud byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pořízen koncept
územního plánu a nebylo zahájeno jeho projednání, považuje se tento
koncept za návrh územního plánu; v případech, kdy již bylo zahájeno
jeho projednání, dokončí se podle dosavadních právních předpisů včetně
schválení pokynů pro zpracování návrhu. O návrhu zpracovaném na základě
těchto pokynů se vede řízení o územním plánu, ustanovení § 50 a 51
zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se v tomto případě nepoužijí.
7. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje,
územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, neuvedené
v bodě 6, které byly započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí a posuzují podle dosavadních právních
předpisů; to neplatí pro vymezení předkupního práva v územním plánu
nebo regulačním plánu.
8. Na území obce, která nemá platný územní plán, lze po 1. lednu 2021
umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření
uvedených v § 18 odst. 5 také stavby, pro které byly před tímto dnem
pravomocně umístěny stavby dopravní nebo technické infrastruktury.
9. Vymezení předkupního práva v územním plánu nebo regulačním plánu,
které je v rozporu s tímto zákonem, se nepoužije. Obec, která územní
plán nebo regulační plán vydala, zašle příslušnému katastrálnímu úřadu
bez zbytečného odkladu návrh na výmaz předkupního práva, které je v
rozporu s tímto zákonem, z listu vlastnictví s uvedením katastrálních
území a čísel parcel.
10. Obsahuje-li návrh územního plánu nebo regulačního plánu vymezení
předkupního práva v rozporu s tímto zákonem, zajistí pořizovatel
nejpozději před řízením podle § 52 nebo 67 zákona č. 183/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravení návrhu.
Pokud již bylo toto řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zahájeno nebo ukončeno a územní plán nebo regulační plán nebyl vydán,
pořizovatel zajistí úpravu návrhu a koná se opakované veřejné
projednání upraveného návrhu.
11. Pokud byla nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku zatíženého
předkupním právem učiněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
postupuje se při uplatňování předkupního práva podle dosavadních
právních předpisů.
12. V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo
územního souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájená řízení, popřípadě jiné
postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu, zastaví.
13. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu podané přede
dnem nabytí účinností tohoto zákona se považuje za žádost o územní
souhlas a postupuje se podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních
předpisů, s výjimkou
a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají
staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové
stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v
tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den
ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější.
15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k
oznámení, ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, podle dosavadních právních předpisů.
16. Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podán přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uzavírání této
veřejnoprávní smlouvy podle dosavadních právních předpisů.
17. Přezkumné řízení týkající se veřejnoprávních smluv, které nabyly
účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze zahájit
nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. Obsahuje-li územní plán vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené
stavební řízení, tato jeho část se nepoužije. Pořizovatel ve spolupráci
s obcí zajistí, aby uvedené vymezení bylo z územního plánu vypuštěno
při vydání jeho nejbližší změny.
19. Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním
úřadu uvedeném v § 13 odst. 1 písm. a) na úseku územního rozhodování a
stavebního řádu podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, splňuje ten, kdo tuto činnost vykonává
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační požadavky podle §
13a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v §
13 odst. 1 písm. b) až e), který činnost vykonává ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona a má příslušné osvědčení zvláštní odborné
způsobilosti podle zvláštního právního předpisu nebo je získá do 18
měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo má osvědčení o uznání
rovnocennosti vzdělání nebo jeho části, v souladu s nímž může tuto
činnost vykonávat, nebo získal vzdělání v bakalářských nebo
magisterských studijních programech stanovených zvláštním právním
předpisem, v důsledku čehož může tuto činnost vykonávat. Kvalifikační
požadavky splňuje také fyzická osoba, která má příslušné osvědčení
zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.
Čl. VI zákona č. 39/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Územní řízení vedená podle § 91 stavebního zákona, ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neukončená pravomocným
územním rozhodnutím přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podaná podle § 91
odst. 4 stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za
oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, a stavební úřad ji postoupí příslušnému úřadu spolu s
dokumentací vlivu záměru na životní prostředí; v územním řízení lze
pokračovat po vydání stanoviska podle § 9a odst. 1 zákona č. 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a oznámení, ohlášení nebo žádosti podané přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle
dosavadních právních předpisů.
3. Pokud bylo vydáno stanovisko příslušného úřadu podle § 65 odst. 5
stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, regulační plán se pořídí a vydá podle dosavadních právních
předpisů.
4. Správní řízení neukončená rozhodnutím, k jejichž vedení je příslušný
podle § 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, obecní úřad obce s rozšířenou působností, se
přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a stavební úřad příslušný
podle stavebního zákona, účinného přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, bezodkladně postoupí celý spis příslušnému stavebnímu úřadu
podle § 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se územní rozhodnutí znovu nevydává, pokud bylo územní
rozhodnutí zrušeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb.
2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních
minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o
změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
5) § 149 zákona č. 500/2004 Sb.
6) § 140 zákona č. 500/2004 Sb.
7) Zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.
8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a
stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.
9) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých
zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., o
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
11) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) § 139 zákona č. 500/2004 Sb.
14) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 76 zákona č. 500/2004 Sb.
17) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.
46/2004 Sb.
18) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické
referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a
zásady jejich používání.
19) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění )
zákona č. 320/2002 Sb.
20) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,
ve znění pozdějších předpisů.
21) § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
22) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.
25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.
32) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.
33) § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o
pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů.
34) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým
prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve
znění pozdějších předpisů.
36) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění zákona č. 218/2004 Sb.,
36)§ 23 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
37) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003
Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.
40) Například vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
41) Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů,
41) § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.
274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o
změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
§ 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách
plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
41a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
41b) § 31 odst. 1 až 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č.
227/2009 Sb.
§ 14 odst. 1 až 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2009
Sb.
42) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
43) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva.
44) § 35 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění zákona č. 102/2000 Sb.
45) Občanský zákoník.
45a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
46a) § 15a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 224/2003 Sb.
47) § 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003
Sb.
48) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
49) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o
zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.
51) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.
54) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
54)Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
56a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
57) § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a
doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon).
58) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších
předpisů.
59) § 30 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
59) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
60) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
61) Například zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších předpisů.
62) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších
předpisů.
63) § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb.
§ 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
64) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
65) § 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
66) § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a
doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění
pozdějších předpisů.
67) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Platnost od
Ke stažení
Sociální sítě NejBusiness.cz
Přihlášení
Doporučujeme
Pro firmy
Nabídky práce
Názory a komentáře
Peronálie
Trh firem
Veřejné zakázky a poptávky
Certifikace a systémy řízení
Export a nové trhy
Investice a investoři
Investujte do našich projektů
Nákup a prodej firem
Obchod a noví zákaznící
Pojištění
Rozložení rizik
Strategický rozvoj firmy
Trh zaměstnanců
Uč se a vyhraj!
Úvěry a financování
Volné kapacity
Zákony a jiná legislativa
NejBusiness Pro firmy
NejBusiness Clients
NejBusiness Companies and Products
NejBusiness Connection
NejBusiness Consulting
NejBusiness Finance
NejBusiness Help
NejBusiness HR
NejBusiness PR
NejBusiness Risks and Strategy
Reklama
Zajímavosti
Naše projekty a aktivity
