Zákon o ochraně osobních údajů - zákon č. 101/2000 Sb.

Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

   101/2000 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 4. dubna 2000

   o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

   Změna: 227/2000 Sb.

   Změna: 177/2001 Sb.

   Změna: 450/2001 Sb.

   Změna: 107/2002 Sb.

   Změna: 310/2002 Sb.

   Změna: 517/2002 Sb.

   Změna: 439/2004 Sb.

   Změna: 480/2004 Sb.

   Změna: 439/2004 Sb. (část), 626/2004 Sb.

   Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.

   Změna: 342/2006 Sb.

   Změna: 109/2006 Sb.

   Změna: 170/2007 Sb.

   Změna: 52/2009 Sb.

   Změna: 41/2009 Sb.

   Změna: 227/2009 Sb.

   Změna: 281/2009 Sb.

   Změna: 468/2011 Sb.

   Změna: 375/2011 Sb.

   Změna: 64/2014 Sb.

   Změna: 250/2014 Sb.

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

   HLAVA I

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   Předmět úpravy

   Tento   zákon v souladu s právem Evropské unie,^1) mezinárodními
   smlouvami, kterými je Česká republika vázána,^1a) a k naplnění práva
   každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí upravuje
   práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za
   nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států.

   § 2

   (1) Zřizuje se Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze (dále
   jen "Úřad").

   (2) Úřad je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů
   v rozsahu stanoveném tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^1),
   mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a přímo
   použitelnými předpisy Evropské unie.

   (3) Úřad vykonává působnost dozorového úřadu pro oblast ochrany
   osobních údajů vyplývající z mezinárodních smluv, které jsou součástí
   právního řádu.

   § 3

   Působnost zákona

   (1) Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní
   orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i
   fyzické a právnické osoby.

   (2) Tento zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať
   k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.

   (3) Tento zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které
   provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.

   (4) Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů,
   pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.

   (5) Tento zákon se dále vztahuje na zpracování osobních údajů,

   a) jestliže se právní řád České republiky použije přednostně na základě
   mezinárodního práva veřejného, i když správce není usazen na území
   České republiky,

   b) jestliže správce, který je usazen mimo území Evropské unie, provádí
   zpracování na území České republiky a nejedná se pouze o předání
   osobních údajů přes území Evropské unie; v tomto případě je správce
   povinen   zmocnit   postupem   podle § 6 na území České republiky
   zpracovatele.
   Jestliže zpracování provádí správce prostřednictvím svých organizačních
   jednotek umístěných na území Evropské unie, musí zajistit, že tyto
   organizační jednotky budou zpracovávat osobní údaje v souladu s
   národním právem příslušného členského státu Evropské unie.

   (6) Ustanovení § 5 odst. 1 a § 11 a 12 se nepoužijí pro zpracování
   osobních údajů nezbytných pro plnění povinností správce stanovených
   zvláštními zákony pro zajištění

   a) bezpečnosti České republiky,^4)

   b) obrany České republiky,^5)

   c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,^6)

   d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání
   trestných činů,^7)

   e)   významného hospodářského zájmu České republiky nebo Evropské
   unie,^8)

   f) významného finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie,
   kterým je zejména stabilita finančního trhu a měny, fungování peněžního
   oběhu a platebního styku, jakož i rozpočtová a daňová opatření,^9)

   g) výkonu kontroly, dozoru, dohledu a regulace spojených s výkonem
   veřejné moci v případech uvedených v písmenech c), d), e) a f),^10)
   nebo

   h)   činností   spojených   se zpřístupňováním svazků bývalé Státní
   bezpečnosti.^10a)

   § 4

   Vymezení pojmů

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

   a) osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo
   určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo
   určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat
   zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických
   pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní
   nebo sociální identitu,

   b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém
   nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových
   organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za
   trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a
   genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický
   údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu
   údajů,

   c) anonymním údajem takový údaj, který buď v původním tvaru nebo po
   provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému
   subjektu údajů,

   d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,

   e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací,
   které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji,
   a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů
   se   rozumí   zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací,
   zpřístupňování,   úprava   nebo pozměňování, vyhledávání, používání,
   předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo
   kombinování, blokování a likvidace,

   f) shromažďováním osobních údajů systematický postup nebo soubor
   postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího
   uložení   na   nosič   informací pro jejich okamžité nebo pozdější
   zpracování,

   g) uchováváním osobních údajů udržování údajů v takové podobě, která je
   umožňuje dále zpracovávat,

   h) blokováním operace nebo soustava operací, kterými se na stanovenou
   dobu omezí způsob nebo prostředky zpracování osobních údajů, s výjimkou
   nezbytných zásahů,

   i) likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče,
   jejich   fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalších
   zpracování,

   j) správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování
   osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním
   osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud
   zvláštní zákon nestanoví jinak,

   k) zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo
   pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona,

   l)   zveřejněným   osobním údajem osobní údaj zpřístupněný zejména
   hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako
   součást veřejného seznamu,

   m) evidencí nebo datovým souborem osobních údajů (dále jen "datový
   soubor")    jakýkoliv    soubor    osobních   údajů   uspořádaný   nebo
   zpřístupnitelný podle společných nebo zvláštních kritérií,

   n) souhlasem subjektu údajů svobodný a vědomý projev vůle subjektu
   údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních
   údajů,

   o) příjemcem každý subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny; za
   příjemce se nepovažuje subjekt, který zpracovává osobní údaje podle § 3
   odst. 6 písm. g).

   HLAVA II

   PRÁVA A POVINNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

   § 5

   (1) Správce je povinen

   a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,

   b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,

   c) zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu s tímto
   zákonem.   Je-li to nezbytné, osobní údaje aktualizuje. Zjistí-li
   správce, že jím zpracované osobní údaje nejsou s ohledem na stanovený
   účel přesné, provede bez zbytečného odkladu přiměřená opatření, zejména
   zpracování blokuje a osobní údaje opraví nebo doplní, jinak osobní
   údaje zlikviduje. Nepřesné osobní údaje lze zpracovat pouze v mezích
   uvedených v § 3 odst. 6.^11) Nepřesné osobní údaje se musí označit.
   Informaci o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů
   je správce povinen bez zbytečného odkladu předat všem příjemcům,

   d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v
   rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu,

   e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu
   jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje
   uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké
   a pro účely archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát
   práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního
   života subjektu údajů a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné,

   f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly
   shromážděny. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích
   ustanovení § 3 odst. 6, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem
   souhlas,

   g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat
   údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,

   h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

   (2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu
   údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,

   a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti
   správce,^12)

   b) jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní
   stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně
   smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů,

   c) pokud je to nezbytně třeba k ochraně životně důležitých zájmů
   subjektu údajů. V tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat
   jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a
   údaje zlikvidovat,

   d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se
   zvláštním právním předpisem.^13) Tím však není dotčeno právo na ochranu
   soukromého a osobního života subjektu údajů,

   e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů
   správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních
   údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho
   soukromého a osobního života,

   f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či
   zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo
   úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo,

   g) jedná-li se o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle
   zvláštního zákona.

   (3) Provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě zvláštního
   zákona,^12) je povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního
   života subjektu údajů.

   (4) Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro
   jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému
   správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním
   osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu
   zpracování.

   (5) Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních údajů za
   účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel
   použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, pokud tyto údaje byly
   získány z veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností
   jakožto správce nebo zpracovatele. Správce nebo zpracovatel však nesmí
   uvedené údaje dále zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslovil
   nesouhlas. Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez
   souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní
   údaje.

   (6) Správce, který zpracovává osobní údaje podle odstavce 5, může tyto
   údaje předat jinému správci pouze za splnění těchto podmínek:

   a) údaje subjektu údajů byly získány v souvislosti s činností správce
   nebo se jedná o zveřejněné osobní údaje,

   b) údaje budou využívány pouze za účelem nabízení obchodu a služeb,

   c) subjekt údajů byl o tomto postupu správce předem informován a
   nevyslovil s tímto postupem nesouhlas.

   (7) Jiný správce, kterému byly předány údaje podle odstavce 6, nesmí
   tyto údaje předávat jiné osobě.

   (8) Nesouhlas se zpracováním podle odstavce 6 písm. c) musí subjekt
   údajů učinit písemně. Správce je povinen informovat každého správce,
   kterému předal jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, o tom, že
   subjekt údajů vyslovil nesouhlas se zpracováním.

   (9) Za účelem vyloučení možnosti, že jméno, příjmení a adresa subjektu
   údajů budou opakovaně použity k nabídce obchodu a služeb, je správce
   oprávněn dále zpracovávat pro svoji vlastní potřebu jméno, příjmení a
   adresu subjektu údajů přesto, že subjekt údajů vyslovil nesouhlas podle
   odstavce 5.

   § 6

   Pokud   zmocnění   nevyplývá z právního předpisu, musí správce se
   zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva musí
   mít písemnou formu. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno, v jakém
   rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá a musí obsahovat
   záruky zpracovatele o technickém a organizačním zabezpečení ochrany
   osobních údajů.

   § 7

   Povinnosti stanovené v § 5 platí obdobně také pro zpracovatele.

   § 8

   Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti stanovené
   tímto zákonem, je povinen jej na to neprodleně upozornit a ukončit
   zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu, která
   subjektu údajů vznikla, společně a nerozdílně se správcem údajů. Tím
   není dotčena jeho odpovědnost podle tohoto zákona.

   § 9

   Citlivé údaje

   Citlivé údaje je možné zpracovávat, jen jestliže

   a) subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Subjekt údajů musí
   být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k
   jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období.
   Existenci souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí
   být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. Správce je
   povinen předem subjekt údajů poučit o jeho právech podle § 12 a 21,

   b) je to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu údajů
   nebo jiné osoby nebo odvrácení bezprostředního závažného nebezpečí
   hrozícího jejich majetku, pokud není možno jeho souhlas získat zejména
   z důvodů fyzické, duševní či právní nezpůsobilosti, v případě, že je
   nezvěstný   nebo z jiných podobných důvodů. Správce musí ukončit
   zpracování   údajů, jakmile pominou uvedené důvody, a údaje musí
   zlikvidovat, ledaže by subjekt údajů dal k dalšímu zpracování souhlas,

   c) se jedná o zpracování při poskytování zdravotních služeb, ochrany
   veřejného zdraví, zdravotního pojištění a výkon státní správy v oblasti
   zdravotnictví podle zvláštního zákona^15) nebo se jedná o posuzování
   zdravotního    stavu   v   jiných   případech   stanovených   zvláštním
   zákonem,^15a)

   d) je zpracování nezbytné pro dodržení povinností a práv správce
   odpovědného za zpracování v oblasti pracovního práva a zaměstnanosti,
   stanovené zvláštním zákonem,^16)

   e) jde o zpracování, které sleduje politické, filosofické, náboženské
   nebo odborové cíle, prováděné v rámci oprávněné činnosti občanského
   sdružení, nadace nebo jiné právnické osoby nevýdělečné povahy (dále jen
   "sdružení"), a které se týká pouze členů sdružení nebo osob, se kterými
   je sdružení v opakujícím se kontaktu souvisejícím s oprávněnou činností
   sdružení, a osobní údaje nejsou zpřístupňovány bez souhlasu subjektu
   údajů,

   f) se jedná o údaje podle zvláštního zákona nezbytné pro provádění
   nemocenského pojištění, důchodového pojištění (zabezpečení), státní
   sociální podpory a dalších státních sociálních dávek, sociálních
   služeb, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, a sociálně-právní ochrany
   dětí, a při zajištění ochrany těchto údajů v souladu se zákonem,

   g) se zpracování týká osobních údajů zveřejněných subjektem údajů,

   h) je zpracování nezbytné pro zajištění a uplatnění právních nároků,

   ch) jsou zpracovány výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního
   zákona, nebo

   i) se jedná o zpracování podle zvláštních zákonů při předcházení,
   vyhledávání, odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a
   pátrání po osobách.

   § 10

   Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt
   údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování
   lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním
   do soukromého a osobního života subjektu údajů.

   § 11

   (1) Správce je při shromažďování osobních údajů povinen subjekt údajů
   informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje
   zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu
   mohou být osobní údaje zpřístupněny, nejsou-li subjektu údajů tyto
   informace již známy. Správce musí subjekt údajů informovat o jeho právu
   přístupu k osobním údajům, právu na opravu osobních údajů, jakož i o
   dalších právech stanovených v § 21.

   (2) V případě, kdy správce zpracovává osobní údaje získané od subjektu
   údajů, musí subjekt údajů poučit o tom, zda je poskytnutí osobního
   údaje   povinné či dobrovolné. Je-li subjekt údajů povinen podle
   zvláštního zákona osobní údaje pro zpracování poskytnout, poučí jej
   správce o této skutečnosti, jakož i o následcích odmítnutí poskytnutí
   osobních údajů.

   (3)   Informace a poučení podle odstavce 1 není povinen správce
   poskytovat v případech, kdy osobní údaje nezískal od subjektu údajů,
   pokud

   a) zpracovává osobní údaje výlučně pro účely výkonu státní statistické
   služby, vědecké nebo archivní účely a poskytnutí takových informací by
   vyžadovalo neúměrné úsilí nebo nepřiměřeně vysoké náklady; nebo pokud
   ukládání na nosiče informací nebo zpřístupnění je výslovně stanoveno
   zvláštním zákonem. V těchto případech je správce povinen přijmout
   potřebná opatření proti neoprávněnému zasahování do soukromého a
   osobního života subjektu údajů,

   b) zpracování osobních údajů mu ukládá zvláštní zákon nebo je takových
   údajů třeba k uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zvláštních
   zákonů,

   c) zpracovává výlučně oprávněně zveřejněné osobní údaje, nebo

   d) zpracovává osobní údaje získané se souhlasem subjektu údajů.

   (4) Předchozími ustanoveními nejsou dotčena práva subjektu údajů
   požadovat informace podle zvláštních zákonů.^18)

   (5) Při zpracování osobních údajů podle § 5 odst. 2 písm. e) a § 9
   písm. h) je správce povinen bez zbytečného odkladu subjekt údajů
   informovat o zpracování jeho osobních údajů.

   (6) Žádné rozhodnutí správce nebo zpracovatele, jehož důsledkem je
   zásah do právních a právem chráněných zájmů subjektu údajů, nelze bez
   ověření   vydat   nebo   učinit výlučně na základě automatizovaného
   zpracování osobních údajů. To neplatí v případě, že takové rozhodnutí
   bylo učiněno ve prospěch subjektu údajů a na jeho žádost.

   (7) Informační povinnost upravenou v § 11 může za správce plnit
   zpracovatel.

   § 12

   Přístup subjektu údajů k informacím

   (1) Požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních
   údajů, je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu
   předat.

   (2) Obsahem informace je vždy sdělení o

   a) účelu zpracování osobních údajů,

   b) osobních údajích, případně kategoriích osobních údajů, které jsou
   předmětem zpracování, včetně veškerých dostupných informací o jejich
   zdroji,

   c) povaze automatizovaného zpracování v souvislosti s jeho využitím pro
   rozhodování, jestliže jsou na základě tohoto zpracování činěny úkony
   nebo rozhodnutí, jejichž obsahem je zásah do práva a oprávněných zájmů
   subjektu údajů,

   d) příjemci, případně kategoriích příjemců.

   (3) Správce má právo za poskytnutí informace požadovat přiměřenou
   úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace.

   (4) Povinnost správce poskytnout informace subjektu údajů upravenou v §
   12 může za správce plnit zpracovatel.

   Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů

   § 13

   (1) Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby
   nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním
   údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k
   jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití
   osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních
   údajů.

   (2) Správce nebo zpracovatel je povinen zpracovat a dokumentovat
   přijatá a provedená technicko-organizační opatření k zajištění ochrany
   osobních údajů v souladu se zákonem a jinými právními předpisy.

   (3) V rámci opatření podle odstavce 1 správce nebo zpracovatel posuzuje
   rizika týkající se

   a) plnění pokynů pro zpracování osobních údajů osobami, které mají
   bezprostřední přístup k osobním údajům,

   b) zabránění neoprávněným osobám přistupovat k osobním údajům a k
   prostředkům pro jejich zpracování,

   c) zabránění neoprávněnému čtení, vytváření, kopírování, přenosu,
   úpravě či vymazání záznamů obsahujících osobní údaje a

   d) opatření, která umožní určit a ověřit, komu byly osobní údaje
   předány.

   (4) V oblasti automatizovaného zpracování osobních údajů je správce
   nebo zpracovatel v rámci opatření podle odstavce 1 povinen také

   a) zajistit, aby systémy pro automatizovaná zpracování osobních údajů
   používaly pouze oprávněné osoby,

   b) zajistit, aby fyzické osoby oprávněné k používání systémů pro
   automatizovaná zpracování osobních údajů měly přístup pouze k osobním
   údajům odpovídajícím oprávnění těchto osob, a to na základě zvláštních
   uživatelských oprávnění zřízených výlučně pro tyto osoby,

   c) pořizovat elektronické záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy,
   kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak
   zpracovány, a

   d) zabránit neoprávněnému přístupu k datovým nosičům.

   § 14

   Zaměstnanci správce nebo zpracovatele a jiné osoby, které zpracovávají
   osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, mohou
   zpracovávat osobní údaje pouze za podmínek a v rozsahu správcem nebo
   zpracovatelem stanoveném.

   § 15

   (1) Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které
   zpracovávají   osobní   údaje na základě smlouvy se správcem nebo
   zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených
   oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce
   nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních
   údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo
   zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení
   zaměstnání nebo příslušných prací.

   (2) Ustanovením předchozího odstavce není dotčena povinnost zachovávat
   mlčenlivost podle zvláštních zákonů.^19)

   (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informační
   povinnost podle zvláštních zákonů.^20)

   § 16

   Oznamovací povinnost

   (1) Ten, kdo hodlá jako správce zpracovávat osobní údaje nebo změnit
   registrované zpracování podle tohoto zákona, s výjimkou zpracování
   uvedených v § 18, je povinen tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu před
   zpracováváním osobních údajů.

   (2) Oznámení musí obsahovat tyto informace:

   a)   identifikační   údaje   správce,   u fyzické osoby, která není
   podnikatelem, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu
   místa trvalého pobytu, u jiných subjektů obchodní firmu nebo název,
   sídlo a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, a jméno,
   popřípadě jména, a příjmení osob, které jsou jejich statutárními
   zástupci,

   b) účel nebo účely zpracování,

   c) kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů
   týkají,

   d) zdroje osobních údajů,

   e) popis způsobu zpracování osobních údajů,

   f) místo nebo místa zpracování osobních údajů,

   g) příjemce nebo kategorie příjemců,

   h) předpokládaná předání osobních údajů do jiných států,

   i) popis opatření k zajištění ochrany osobních údajů podle § 13.

   (3) Obsahuje-li oznámení všechny náležitosti podle odstavce 2 a není-li
   zahájeno řízení podle § 17 odst. 1, lze po uplynutí lhůty 30 dnů ode
   dne doručení oznámení zahájit zpracování osobních údajů. Úřad v takovém
   případě zapíše informace uvedené v oznámení do registru.

   (4) Neobsahuje-li oznámení všechny náležitosti podle odstavce 2, Úřad
   neprodleně zašle oznamovateli výzvu, v níž upozorní na chybějící nebo
   nedostatečné informace a stanoví lhůtu k doplnění oznámení. V případě
   doplnění oznámení začíná běžet lhůta podle odstavce 3 dnem doručení
   doplnění oznámení. V případě, že Úřad neobdrží doplnění oznámení ve
   stanovené lhůtě, nahlíží na učiněné oznámení tak, jako by nebylo
   podáno.

   (5) O provedení registrace vydá Úřad na žádost správce osvědčení, které
   obsahuje datum vyhotovení, číslo jednací, jméno, příjmení a podpis
   osoby, která osvědčení vydala, otisk úředního razítka, identifikační
   údaje správce a účel zpracování.

   (6) Je-li podle odstavce 1 oznámeno zpracování, které je předmětem
   kontroly, Úřad registraci neprovede. Úřad registraci provede, jakmile
   je kontrola ukončena.

   § 17

   (1) Vznikne-li z oznámení důvodná obava, že při zpracování osobních
   údajů by mohlo dojít k porušení tohoto zákona, zahájí Úřad z vlastního
   podnětu řízení.

   (2)   Zjistí-li Úřad, že oznámeným zpracováním neporušuje správce
   podmínky stanovené tímto zákonem, řízení zastaví a provede zápis podle
   § 16 odst. 3. Nejdříve dnem následujícím po provedení zápisu lze
   zahájit zpracování osobních údajů. V případě, že oznámené zpracování
   nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem, zpracování osobních údajů
   Úřad nepovolí.

   § 17a

   (1) Zjistí-li Úřad, že správce, jehož oznámení bylo zapsáno do
   registru, porušuje podmínky stanovené tímto zákonem, rozhodne o zrušení
   registrace.

   (2) Pomine-li účel, pro který bylo zpracování zaregistrováno, Úřad z
   vlastního podnětu nebo na žádost správce rozhodne o zrušení registrace.

   § 18

   (1) Oznamovací povinnost podle § 16 se nevztahuje na zpracování
   osobních údajů,

   a) které jsou součástí datových souborů veřejně přístupných na základě
   zvláštního zákona,

   b) které správci ukládá zvláštní zákon nebo je takových osobních údajů
   třeba k uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zvláštního zákona,
   nebo

   c)   jde-li   o   zpracování, které sleduje politické, filosofické,
   náboženské nebo odborové cíle, prováděné v rámci oprávněné činnosti
   sdružení, a které se týká pouze členů sdružení, nebo osob, se kterými
   je sdružení v opakujícím se kontaktu souvisejícím s oprávněnou činností
   sdružení, a osobní údaje nejsou zpřístupňovány bez souhlasu subjektu
   údajů.

   (2) Správce, který provádí zpracování podle § 18 odst. 1 písm. b), je
   povinen zajistit, aby informace, týkající se zejména účelu zpracování,
   kategorií osobních údajů, kategorií subjektů údajů, kategorií příjemců
   a doby uchování, které by byly jinak přístupné prostřednictvím registru
   vedeného Úřadem podle § 35, byly zpřístupněny, a to i dálkovým
   přístupem nebo jinou vhodnou formou.

   § 19

   Jestliže   správce hodlá ukončit svoji činnost, je povinen Úřadu
   neprodleně oznámit, jak naložil s osobními údaji, pokud se na jejich
   zpracování vztahuje oznamovací povinnost.

   § 20

   Likvidace osobních údajů

   (1) Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést
   likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní
   údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 21.

   (2) Zvláštní zákon stanoví výjimky týkající se uchovávání osobních
   údajů pro účely archivnictví a uplatňování práv v občanském soudním
   řízení, trestním řízení a správním řízení.

   Ochrana práv subjektů údajů

   § 21

   (1) Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že správce nebo
   zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu
   s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu
   se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel
   jejich zpracování, může

   a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení,

   b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý
   stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění
   nebo likvidaci osobních údajů.

   (2) Je-li žádost subjektu údajů podle odstavce 1 shledána oprávněnou,
   správce nebo zpracovatel odstraní neprodleně závadný stav.

   (3) Pokud vznikla v důsledku zpracování osobních údajů subjektu údajů
   jiná než majetková újma, postupuje se při uplatňování jejího nároku
   podle zvláštního zákona.^22)

   (4) Došlo-li při zpracování osobních údajů k porušení povinností
   uložených zákonem u správce nebo u zpracovatele, odpovídají za ně
   společně a nerozdílně.

   (5) Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o
   žádosti subjektu údajů podle odstavce 1 a o blokování, opravě, doplnění
   nebo likvidaci osobních údajů. To neplatí, pokud je informování
   příjemce nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí.

   § 22

   zrušen

   § 23

   zrušen

   § 24

   zrušen

   § 25

   Náhrada škody

   V   otázkách neupravených tímto zákonem se použije obecná úprava
   odpovědnosti za škodu.^23), ^24)

   § 26

   Povinnosti podle § 21 až 25 se obdobně vztahují i na osoby, které
   shromáždily osobní údaje neoprávněně.

   HLAVA III

   PŘEDÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO JINÝCH STÁTŮ

   § 27

   (1) Volný pohyb osobních údajů nemůže být omezován, pokud jsou údaje
   předány do členského státu Evropské unie.

   (2) Do třetích zemí mohou být osobní údaje předány, pokud zákaz
   omezování volného pohybu osobních údajů vyplývá z mezinárodní smlouvy,
   k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, a kterou je Česká republika
   vázána,^1a) nebo jsou osobní údaje předány na základě rozhodnutí orgánu
   Evropské unie. Informace o těchto rozhodnutích zveřejňuje Úřad ve
   Věstníku.

   (3) Není-li podmínka podle odstavců 1 a 2 splněna, může být předání
   osobních údajů uskutečněno, jestliže správce prokáže, že

   a) předání údajů se děje se souhlasem nebo na základě pokynu subjektu
   údajů,

   b) jsou v třetí zemi, kde mají být osobní údaje zpracovány, vytvořeny
   dostatečné   zvláštní   záruky   ochrany   osobních   údajů, například
   prostřednictvím    jiných   právních   nebo   profesních   předpisů   a
   bezpečnostních opatření. Takové záruky mohou být upřesněny zejména
   smlouvou uzavřenou mezi správcem a příjemcem, pokud tato smlouva
   zajišťuje uplatnění těchto požadavků nebo pokud smlouva obsahuje
   smluvní doložky pro předání osobních údajů do třetích zemí zveřejněné
   ve Věstníku Úřadu,

   c) jde o osobní údaje, které jsou na základě zvláštního zákona součástí
   datových souborů veřejně přístupných nebo přístupných tomu, kdo prokáže
   právní zájem; v takovém případě lze osobní údaje zpřístupnit jen v
   rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem,

   d)   je   předání   nutné pro uplatnění důležitého veřejného zájmu
   vyplývajícího ze zvláštního zákona nebo z mezinárodní smlouvy, kterou
   je Česká republika vázána,

   e) je předání nezbytné pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy,
   uskutečněné z podnětu subjektu údajů, nebo pro plnění smlouvy, jejíž
   smluvní stranou je subjekt údajů,

   f) je předání nezbytné pro plnění smlouvy uzavřené v zájmu subjektu
   údajů mezi správcem a třetí stranou, nebo pro uplatnění jiných právních
   nároků, nebo

   g) je předání nezbytné pro ochranu práv nebo životně důležitých zájmů
   subjektu údajů, zejména pro záchranu života nebo pro poskytnutí
   zdravotních služeb.

   (4) Před předáním osobních údajů do třetích zemí podle odstavce 3 je
   správce povinen požádat Úřad o povolení k předání, nestanoví-li
   zvláštní zákon jinak.^25) Při posuzování žádosti Úřad přezkoumá všechny
   okolnosti související s předáním osobních údajů, zejména zdroj, konečné
   určení a kategorie předávaných osobních údajů, účel a dobu zpracování,
   s přihlédnutím k dostupným informacím o právních nebo jiných předpisech
   upravujících zpracování osobních údajů ve třetí zemi. V povolení k
   předání Úřad stanoví dobu, po kterou může správce předání provádět.
   Pokud dojde ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno, zejména
   na základě rozhodnutí orgánu Evropské unie, Úřad toto povolení změní
   nebo zruší.

   HLAVA IV

   POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU

   § 28

   (1) Úřad je nezávislý orgán. Ve své činnosti postupuje nezávisle a řídí
   se pouze zákony a jinými právními předpisy.

   (2) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.

   (3) Činnost Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu
   České republiky.

   § 29

   (1) Úřad

   a) provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem při
   zpracování osobních údajů,

   b) vede registr zpracování osobních údajů,

   c) přijímá podněty a stížnosti na porušení povinností stanovených
   zákonem při zpracování osobních údajů a informuje o jejich vyřízení,

   d) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti,

   e) vykonává další působnosti stanovené mu zákonem,

   f) projednává přestupky a jiné správní delikty a uděluje pokuty podle
   tohoto zákona,

   g) zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv,
   jimiž je Česká republika vázána, a z přímo použitelných předpisů
   Evropské unie,

   h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,

   i) spolupracuje s obdobnými úřady jiných států, s orgány Evropské unie
   a s orgány mezinárodních organizací působícími v oblasti ochrany
   osobních údajů. Úřad v souladu s právem Evropské unie plní oznamovací
   povinnost vůči orgánům Evropské unie.^25a)

   (2) Při výkonu dozoru ve formě kontroly se postupuje podle zvláštního
   právního předpisu.^26)

   (3) Dozor nad zpracováním osobních údajů, které provádějí zpravodajské
   služby, stanoví zvláštní právní předpis.^27)

   § 29a

   (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu
   pro výkon působnosti stanovené tímto zákonem a dalšími právními
   předpisy

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

   a) příjmení,

   b) jméno, popřípadě jména,

   c) adresa místa pobytu,

   d) datum narození.

   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,

   b) datum narození,

   c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
   trvalého pobytu,

   d) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení trvalého pobytu
   nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,

   b) datum narození,

   c) druh a adresa místa pobytu,

   d) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

   e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,   se využijí z agendového informačního systému evidence
   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
   ve tvaru předcházejícím současný stav.

   (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

   HLAVA V

   ORGANIZACE ÚŘADU

   § 30

   (1) Zaměstnanci Úřadu jsou předseda, inspektoři a další zaměstnanci.

   (2) Kontrolní činnost Úřadu provádějí inspektoři a pověření zaměstnanci
   (dále jen "kontrolující").

   (3) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění a
   odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního
   zákona.^26a)

   (4) Inspektoři Úřadu mají nárok na plat, náhradu výdajů a naturální
   plnění jako členové Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního
   zákona.^26a)

   § 31

   Kontrolní činnost Úřadu se provádí na základě kontrolního plánu nebo na
   základě podnětů a stížností.

   § 32

   Předseda Úřadu

   (1) Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky
   na návrh Senátu Parlamentu České republiky.

   (2) Předseda Úřadu je jmenován na dobu 5 let. Může být jmenován
   maximálně na 2 po sobě jdoucí období. Předseda Úřadu se považuje za
   služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k
   výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

   (3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České republiky,
   který

   a) je způsobilý k právním úkonům,

   b)   je   bezúhonný,   splňuje podmínky stanovené zvláštním právním
   předpisem^30) a jeho znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou
   předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat,

   c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.

   (4) Bezúhonnou je pro účel tohoto zákona fyzická osoba, která nebyla
   pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo i trestný čin
   spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

   (5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce poslance
   nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné
   správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a členství v politických
   stranách a hnutích.

   (6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v dalším
   pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy
   vlastního   majetku   a   činnosti   vědecké, pedagogické, literární,
   publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo
   neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.

   (7) Z funkce je předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat některou z
   podmínek pro jeho jmenování.

   (8) Z funkce může být předseda odvolán také tehdy, jestliže nevykonává
   po dobu 6 měsíců svoji funkci.

   Inspektoři Úřadu

   § 33

   (1) Inspektora jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu
   Parlamentu České republiky.

   (2) Inspektor je jmenován na období 10 let. Může být jmenován
   opakovaně.

   (3) Inspektor řídí kontrolu a provádí další úkony, které jsou v
   působnosti Úřadu.

   (4) Činnosti podle odstavce 3 vykonává 7 inspektorů Úřadu.

   § 34

   (1) Inspektorem může být jmenován občan České republiky, který je
   způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, splňuje podmínky stanovené
   zvláštním právním předpisem^30) a má ukončené odborné vysokoškolské
   vzdělání.

   (2) S výkonem funkce inspektora je neslučitelná funkce poslance nebo
   senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné
   správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a členství v politických
   stranách a hnutích. Inspektor nesmí zastávat jinou placenou funkci, být
   v pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy
   vlastního   majetku   a   činnosti   vědecké, pedagogické, literární,
   publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo
   neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.

   (3) Z funkce je inspektor odvolán, přestal-li splňovat některou z
   podmínek pro jeho jmenování.

   HLAVA VI

   ČINNOST ÚŘADU

   § 35

   Registr

   (1) Do registru zpracování osobních údajů se k osobám správců zapisují
   informace z oznámení podle § 16 odst. 2 a datum provedení, případně
   zrušení registrace.

   (2) Informace zapsané do registru, s výjimkou informací uvedených v §
   16 odst. 2 písm. e) a i), jsou veřejně přístupné, zejména způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.

   (3) Zrušení registrace podle § 17a oznamuje Úřad ve Věstníku Úřadu.

   § 36

   Výroční zpráva

   (1) Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace o provedené
   kontrolní činnosti a její zhodnocení, informace a zhodnocení stavu v
   oblasti zpracovávání a ochrany osobních údajů v České republice a
   zhodnocení ostatní činnosti Úřadu.

   (2) Výroční zprávu předkládá předseda Úřadu pro informaci Poslanecké
   sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky do
   2 měsíců po skončení rozpočtového roku a zveřejňuje ji.

   § 37

   Oprávnění kontrolujícího na přístup k informacím

   Kontrolující   je při kontrole zpracování osobních údajů oprávněn
   seznamovat se se všemi informacemi v rozsahu nezbytném pro dosažení
   účelu kontroly, včetně citlivých údajů.

   § 38

   Průkaz kontrolujícího

   Kontrolující je povinen prokázat se kontrolovanému průkazem, jehož vzor
   stanoví nařízení vlády a který je současně pověřením ke kontrole.

   § 39

   zrušen

   Opatření k nápravě

   § 40

   Dojde-li k porušení povinnosti stanovené zákonem nebo uložené na jeho
   základě při zpracování osobních údajů, uloží inspektor opatření k
   odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu pro jejich odstranění.

   § 40a

   Dojde-li k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením
   nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, může
   Úřad upustit od uložení pokuty.

   § 41

   zrušen

   § 42

   zrušen

   § 43

   zrušen

   HLAVA VII

   SPRÁVNÍ DELIKTY

   § 44

   nadpis vypuštěn

   (1) Fyzická osoba, která

   a) je ke správci nebo zpracovateli v pracovním nebo jiném obdobném
   poměru,

   b) vykonává pro správce nebo zpracovatele činnosti na základě dohody,
   nebo

   c) v rámci plnění zvláštním zákonem uložených oprávnění a povinností
   přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji,

   se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti (§ 15).

   (2) Fyzická osoba se jako správce nebo zpracovatel dopustí přestupku
   tím, že při zpracování osobních údajů

   a) nestanoví účel, prostředky nebo způsob zpracování [§ 5 odst. 1 písm.
   a) a b)] nebo stanoveným účelem zpracování poruší povinnost nebo
   překročí oprávnění vyplývající ze zvláštního zákona,

   b) zpracovává nepřesné osobní údaje [§ 5 odst. 1 písm. c)],

   c) shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje v rozsahu nebo způsobem,
   který neodpovídá stanovenému účelu [§ 5 odst. 1 písm. d), f) až h)],

   d) uchovává osobní údaje po dobu delší než nezbytnou k účelu zpracování
   [§ 5 odst. 1 písm. e)],

   e) zpracovává osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů mimo případy
   uvedené v zákoně (§ 5 odst. 2 a § 9),

   f)   neposkytne   subjektu údajů informace v rozsahu nebo zákonem
   stanoveným způsobem (§ 11),

   g) odmítne subjektu údajů poskytnout požadované informace (§ 12 a 21),

   h)   nepřijme   nebo   neprovede opatření pro zajištění bezpečnosti
   zpracování osobních údajů (§ 13),

   i) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona (§ 16 a 27), nebo

   j) neprovede ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě.

   (3) Fyzická osoba se jako správce nebo zpracovatel dopustí přestupku
   tím, že při zpracování osobních údajů některým ze způsobů podle
   odstavce 2

   a) ohrozí větší počet osob svým neoprávněným zasahováním do soukromého
   a osobního života, nebo

   b) poruší povinnosti pro zpracování citlivých údajů (§ 9).

   (4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

   (5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do výše 1 000 000
   Kč.

   (6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do výše 5 000 000
   Kč.

   § 44a

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění
   osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.

   (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

   (3) Za přestupek podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem,
   televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně
   účinným způsobem lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

   § 45

   nadpis vypuštěn

   (1) Právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních
   předpisů se jako správce nebo zpracovatel dopustí správního deliktu
   tím, že při zpracování osobních údajů

   a) nestanoví účel, prostředky nebo způsob zpracování [§ 5 odst. 1 písm.
   a) a b)], nebo stanoveným účelem zpracování poruší povinnost nebo
   překročí oprávnění vyplývající ze zvláštního zákona,

   b) zpracovává nepřesné osobní údaje [§ 5 odst. 1 písm. c)],

   c) shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje v rozsahu nebo způsobem,
   který neodpovídá stanovenému účelu [§ 5 odst. 1 písm. d), f) až h)],

   d) uchovává osobní údaje po dobu delší než nezbytnou k účelu zpracování
   [§ 5 odst. 1 písm. e)],

   e) zpracovává osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů mimo případy
   uvedené v zákoně (§ 5 odst. 2 a § 9),

   f)   neposkytne   subjektu údajů informace v rozsahu nebo zákonem
   stanoveným způsobem (§ 11),

   g) odmítne subjektu údajů poskytnout požadované informace (§ 12 a 21),

   h)   nepřijme   nebo   neprovede opatření pro zajištění bezpečnosti
   zpracování osobních údajů (§ 13),

   i) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona (§ 16 a 27),

   j) nevede přehled případů porušení ochrany osobních údajů podle § 88
   odst. 7 zákona o elektronických komunikacích, nebo

   k) neprovede ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě.

   (2) Právnická osoba jako správce nebo zpracovatel se dopustí správního
   deliktu tím, že při zpracování osobních údajů některým ze způsobů podle
   odstavce 1

   a) ohrozí větší počet osob svým neoprávněným zasahováním do soukromého
   a osobního života, nebo

   b) poruší povinnosti pro zpracování citlivých údajů (§ 9).

   (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 5 000
   000 Kč.

   (4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do výše 10 000
   000 Kč.

   § 45a

   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
   deliktu tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným
   právním předpisem.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

   (3) Za správní delikt podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem,
   rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným
   obdobně účinným způsobem se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

   § 46

   nadpis vypuštěn

   (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti,
   způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k okolnostem,
   za nichž bylo protiprávní jednání spácháno.

   (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
   správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni
   Úřad.

   (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se použijí ustanovení o
   odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
   nabylo právní moci.

   (7) Pokutu vybírá Úřad. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

   HLAVA VIII

   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

   § 47

   Opatření pro přechodné období

   (1) Každý, kdo zpracovává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona osobní
   údaje a na něhož se vztahuje povinnost oznámení podle § 16, je povinen
   tak učinit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   (2) Zpracování osobních údajů prováděné před účinností tohoto zákona je
   nutno uvést do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2001.

   (3) V případě, že kontrolující zjistí porušení povinnosti podle
   odstavce 2, ustanovení § 46 odst. 1 a 2 se v takovém případě do 31.
   prosince 2002 nepoužijí.

   § 48

   Zrušovací ustanovení

   Zrušuje   se zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v
   informačních systémech.

   ČÁST DRUHÁ

   zrušena

   § 49

   zrušen

   ČÁST TŘETÍ

   § 50

   Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

   Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se mění
   takto:

   1. V § 2 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:

   "(3) Zákon se nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací
   podle zvláštního právního předpisu.^1)

   1) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
   některých zákonů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o
   životním prostředí.".

   2. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou, která včetně poznámky
   pod čarou č. 3a) zní:

   "Na tyto subjekty se pro tento účel nevztahuje povinnost zamezit
   sdružování informací podle zvláštního právního předpisu.^3a)

   3a) § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
   údajů a o změně některých zákonů.".

   3. V § 8 se odstavce 1 a 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5)
   zrušují.

   ČÁST ČTVRTÁ

   ÚČINNOST

   § 51

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2000, s výjimkou ustanovení
   § 16, 17 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2000.

   Klaus v. r.

   Havel v. r.

   Zeman v. r.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.II zákona č. 439/2004 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Oznámení a rozhodnutí ve věci registrace zpracování osobních údajů
   podle § 16, 17 a 17a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a
   o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., podaná a
   vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

   2. Povolení k předání nebo předávání osobních údajů do jiného státu
   vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona platnosti, pokud státem, pro který bylo
   povolení určeno, je členský stát Evropské unie nebo stát, pro který
   zákaz omezování volného pohybu osobních údajů vyplývá z vyhlášené
   mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, a kterou
   je Česká republika vázána. Povolení k předání nebo předávání osobních
   údajů do státu, který není uveden v předchozí větě, vydané přede dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti.

   3. Řízení zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
   řízení o povolení k předání nebo předávání osobních údajů do členského
   státu Evropské unie nebo státu, pro který zákaz omezování volného
   pohybu osobních údajů vyplývá z vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž
   ratifikaci dal Parlament souhlas, a kterou je Česká republika vázána,
   které se zastaví.

   4. Správce provádějící zpracování osobních údajů, ke kterému podle
   dosavadních právních předpisů nebylo zapotřebí registrace, a které ode
   dne nabytí účinnosti tohoto zákona registraci podléhá, musí takové
   zpracování osobních údajů oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů do 6
   měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   1) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách
   informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých
   službách informační společnosti).

   1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995
   o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o
   volném pohybu těchto údajů.

   1a) Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování
   osobních dat č. 108, vyhlášená pod č. 115/2001 Sb.m. s.

   3) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a
   o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění
   pozdějších předpisů.

   4) Například ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
   republiky, ve znění zákona č. 300/2000 Sb., zákon č. 219/1999 Sb., o
   ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon
   č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb.,
   o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění
   zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských
   službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
   154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších
   předpisů, a zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   5) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
   republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 218/1999 Sb., o
   rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný
   zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o
   ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a
   zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších
   předpisů.

   6) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
   některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.,
   zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
   předpisů, a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění
   pozdějších předpisů.

   7) Například zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti
   legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním
   řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
   200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

   8) Například zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro
   krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
   některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a
   zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   9) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
   některých   souvisejících   zákonů   (rozpočtová pravidla), ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
   územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., o
   České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 212/1992
   Sb., o soustavě daní, ve znění zákona č. 302/1993 Sb.

   10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve
   znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a
   poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 552/1991 Sb., o
   státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

   10a) Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností
   bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.

   11) Například zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších
   předpisů.

   12) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
   doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
   předpisů, zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve
   školství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o
   zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských
   zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve
   znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a
   o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
   týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1996 Sb., o
   rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve
   znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu
   osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o
   oběhu osiva a sadby).

   13) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných
   informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.

   15) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
   a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
   doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
   zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
   551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve
   znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na
   všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

   15a) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
   sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

   16) Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
   předpisů, zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a
   o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002
   Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování
   těchto   zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
   (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 1/1991 Sb.,
   o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

   18) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním
   prostředí, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
   informacím.

   19) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 89/1995 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a
   doplnění dalších zákonů.

   20) Například § 167 a 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve
   znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
   pozdějších   předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.

   22) § 13 občanského zákoníku.

   23) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   24) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
   předpisů.

   25) Například § 5c zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
   zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 220/2002
   Sb., § 71a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991
   Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
   azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., § 35 odst. 3 zákona č. 359/1999
   Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a §
   4a odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č.
   1/2002 Sb.

   25a) Článek 8 odst. 6 a článek 26 odst. 3 Směrnice č. 95/46/ES.

   26) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
   předpisů.

   26a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
   výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
   soudců, ve znění pozdějších předpisů.

   27) § 12 zákona č. 153/1994 Sb.

   30) Zákon č. 451/1991 Sb.

   31) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
   bezpečnostní způsobilosti.

   32) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
   zákona č. 29/2000 Sb.