Zákon o ochraně osobních údajů - zákon č. 101/2000 Sb.

Zákon o ochraně osobních údajů - zákon č. 101/2000 Sb.

Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

 

 

 
   101/2000 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 4. dubna 2000
 
   o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
 
   Změna: 227/2000 Sb.
 
   Změna: 177/2001 Sb.
 
   Změna: 450/2001 Sb.
 
   Změna: 107/2002 Sb.
 
   Změna: 310/2002 Sb.
 
   Změna: 517/2002 Sb.
 
   Změna: 439/2004 Sb.
 
   Změna: 480/2004 Sb.
 
   Změna: 439/2004 Sb. (část), 626/2004 Sb.
 
   Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
 
   Změna: 342/2006 Sb.
 
   Změna: 109/2006 Sb.
 
   Změna: 170/2007 Sb.
 
   Změna: 52/2009 Sb.
 
   Změna: 41/2009 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb.
 
   Změna: 468/2011 Sb.
 
   Změna: 375/2011 Sb.
 
   Změna: 64/2014 Sb.
 
   Změna: 250/2014 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
 
   HLAVA I 
 
   ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
   § 1
 
   Předmět úpravy
 
   Tento   zákon  v  souladu  s  právem  Evropské  unie,^1)  mezinárodními
   smlouvami,  kterými  je  Česká republika vázána,^1a) a k naplnění práva
   každého  na  ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí upravuje
   práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za
   nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států.
 
   § 2
 
   (1)  Zřizuje se Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze (dále
   jen "Úřad").
 
   (2) Úřad je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů
   v  rozsahu  stanoveném  tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^1),
   mezinárodními  smlouvami,  které  jsou  součástí právního řádu, a přímo
   použitelnými předpisy Evropské unie.
 
   (3)  Úřad  vykonává  působnost  dozorového  úřadu  pro  oblast  ochrany
   osobních  údajů  vyplývající z mezinárodních smluv, které jsou součástí
   právního řádu.
 
   § 3
 
   Působnost zákona
 
   (1)  Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní
   orgány,  orgány  územní  samosprávy,  jiné orgány veřejné moci, jakož i 
   fyzické a právnické osoby.
 
   (2)  Tento zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať
   k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.
 
   (3)  Tento  zákon  se  nevztahuje  na  zpracování osobních údajů, které
   provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.
 
   (4) Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů,
   pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.
 
   (5) Tento zákon se dále vztahuje na zpracování osobních údajů,
 
   a) jestliže se právní řád České republiky použije přednostně na základě
   mezinárodního  práva  veřejného,  i  když  správce není usazen na území
   České republiky,
 
   b)  jestliže správce, který je usazen mimo území Evropské unie, provádí
   zpracování  na  území  České  republiky  a  nejedná  se pouze o předání
   osobních  údajů  přes  území  Evropské unie; v tomto případě je správce
   povinen   zmocnit   postupem   podle  §  6  na  území  České  republiky
   zpracovatele.
   Jestliže zpracování provádí správce prostřednictvím svých organizačních
   jednotek  umístěných  na  území  Evropské  unie, musí zajistit, že tyto
   organizační  jednotky  budou  zpracovávat  osobní  údaje  v  souladu  s 
   národním právem příslušného členského státu Evropské unie.
 
   (6)  Ustanovení  §  5  odst.  1 a § 11 a 12 se nepoužijí pro zpracování
   osobních  údajů  nezbytných  pro  plnění povinností správce stanovených
   zvláštními zákony pro zajištění
 
   a) bezpečnosti České republiky,^4)
 
   b) obrany České republiky,^5)
 
   c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,^6)
 
   d)  předcházení,  vyhledávání,  odhalování  trestné  činnosti a stíhání
   trestných činů,^7)
 
   e)   významného  hospodářského  zájmu  České  republiky  nebo  Evropské
   unie,^8)
 
   f)  významného  finančního  zájmu  České  republiky nebo Evropské unie,
   kterým je zejména stabilita finančního trhu a měny, fungování peněžního
   oběhu a platebního styku, jakož i rozpočtová a daňová opatření,^9)
 
   g)  výkonu  kontroly,  dozoru,  dohledu  a regulace spojených s výkonem
   veřejné  moci  v  případech  uvedených v písmenech c), d), e) a f),^10)
   nebo
 
   h)   činností   spojených   se  zpřístupňováním  svazků  bývalé  Státní
   bezpečnosti.^10a)
 
   § 4
 
   Vymezení pojmů
 
   Pro účely tohoto zákona se rozumí
 
   a)  osobním  údajem  jakákoliv  informace  týkající  se  určeného  nebo
   určitelného  subjektu  údajů.  Subjekt údajů se považuje za určený nebo
   určitelný,  jestliže  lze  subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat
   zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických
   pro  jeho  fyzickou,  fyziologickou,  psychickou, ekonomickou, kulturní
   nebo sociální identitu,
 
   b)  citlivým  údajem  osobní  údaj vypovídající o národnostním, rasovém
   nebo  etnickém  původu,  politických  postojích,  členství v odborových
   organizacích,  náboženství  a  filozofickém  přesvědčení,  odsouzení za
   trestný  čin,  zdravotním  stavu  a  sexuálním  životě subjektu údajů a
   genetický  údaj  subjektu  údajů;  citlivým  údajem je také biometrický
   údaj,  který  umožňuje  přímou  identifikaci  nebo autentizaci subjektu
   údajů,
 
   c)  anonymním  údajem  takový  údaj, který buď v původním tvaru nebo po
   provedeném  zpracování  nelze  vztáhnout  k  určenému  nebo určitelnému
   subjektu údajů,
 
   d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,
 
   e)  zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací,
   které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji,
   a  to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů
   se   rozumí   zejména  shromažďování,  ukládání  na  nosiče  informací,
   zpřístupňování,   úprava   nebo  pozměňování,  vyhledávání,  používání,
   předávání,  šíření,  zveřejňování,  uchovávání,  výměna,  třídění  nebo
   kombinování, blokování a likvidace,
 
   f)  shromažďováním  osobních  údajů  systematický  postup  nebo  soubor
   postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího
   uložení   na   nosič   informací  pro  jejich  okamžité  nebo  pozdější
   zpracování,
 
   g) uchováváním osobních údajů udržování údajů v takové podobě, která je
   umožňuje dále zpracovávat,
 
   h)  blokováním  operace nebo soustava operací, kterými se na stanovenou
   dobu omezí způsob nebo prostředky zpracování osobních údajů, s výjimkou
   nezbytných zásahů,
 
   i)  likvidací  osobních  údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče,
   jejich   fyzické  vymazání  nebo  jejich  trvalé  vyloučení  z  dalších
   zpracování,
 
   j)  správcem  každý  subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování
   osobních  údajů,  provádí  zpracování  a  odpovídá  za něj. Zpracováním
   osobních  údajů  může  správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud
   zvláštní zákon nestanoví jinak,
 
   k) zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo
   pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona,
 
   l)   zveřejněným   osobním  údajem  osobní  údaj  zpřístupněný  zejména
   hromadnými  sdělovacími  prostředky,  jiným veřejným sdělením nebo jako
   součást veřejného seznamu,
 
   m)  evidencí  nebo  datovým  souborem  osobních údajů (dále jen "datový
   soubor")    jakýkoliv    soubor    osobních   údajů   uspořádaný   nebo
   zpřístupnitelný podle společných nebo zvláštních kritérií,
 
   n)  souhlasem  subjektu  údajů  svobodný  a vědomý projev vůle subjektu
   údajů,  jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních
   údajů,
 
   o)  příjemcem každý subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny; za
   příjemce se nepovažuje subjekt, který zpracovává osobní údaje podle § 3
   odst. 6 písm. g).
 
   HLAVA II
 
   PRÁVA A POVINNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
 
   § 5
 
   (1) Správce je povinen
 
   a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
 
   b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,
 
   c)  zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu s tímto
   zákonem.   Je-li  to  nezbytné,  osobní  údaje  aktualizuje.  Zjistí-li
   správce,  že  jím zpracované osobní údaje nejsou s ohledem na stanovený
   účel přesné, provede bez zbytečného odkladu přiměřená opatření, zejména
   zpracování  blokuje  a  osobní  údaje  opraví nebo doplní, jinak osobní
   údaje  zlikviduje.  Nepřesné  osobní údaje lze zpracovat pouze v mezích
   uvedených  v  §  3  odst. 6.^11) Nepřesné osobní údaje se musí označit.
   Informaci  o  blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů
   je správce povinen bez zbytečného odkladu předat všem příjemcům,
 
   d)  shromažďovat  osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v 
   rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu,
 
   e)  uchovávat  osobní  údaje  pouze  po dobu, která je nezbytná k účelu
   jejich  zpracování.  Po  uplynutí  této  doby  mohou  být  osobní údaje
   uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké
   a  pro  účely  archivnictví.  Při  použití pro tyto účely je třeba dbát
   práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního
   života subjektu údajů a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné,
 
   f)  zpracovávat  osobní  údaje  pouze  v souladu s účelem, k němuž byly
   shromážděny.  Zpracovávat  k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích
   ustanovení  §  3  odst.  6,  nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem
   souhlas,
 
   g)  shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat
   údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,
 
   h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.
 
   (2)  Správce  může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu
   údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,
 
   a)  jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti
   správce,^12)
 
   b)  jestliže  je  zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní
   stranou  je  subjekt  údajů,  nebo  pro  jednání  o uzavření nebo změně
   smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů,
 
   c)  pokud  je  to  nezbytně  třeba  k  ochraně životně důležitých zájmů
   subjektu  údajů. V tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat
   jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a
   údaje zlikvidovat,
 
   d)  jedná-li  se  o  oprávněně  zveřejněné  osobní  údaje  v souladu se
   zvláštním právním předpisem.^13) Tím však není dotčeno právo na ochranu
   soukromého a osobního života subjektu údajů,
 
   e)  pokud  je  to  nezbytné  pro ochranu práv a právem chráněných zájmů
   správce,  příjemce  nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních
   údajů  však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho
   soukromého a osobního života,
 
   f)  pokud  poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či
   zaměstnanci  veřejné  správy,  které  vypovídají  o  jeho veřejné anebo
   úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo,
 
   g)  jedná-li  se  o  zpracování  výlučně  pro  účely archivnictví podle
   zvláštního zákona.
 
   (3)  Provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě zvláštního
   zákona,^12)  je  povinen  dbát  práva  na ochranu soukromého a osobního
   života subjektu údajů.
 
   (4)  Subjekt  údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro
   jaký  účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému
   správci  a  na  jaké  období.  Souhlas  subjektu  údajů  se zpracováním
   osobních  údajů  musí  být  správce  schopen  prokázat  po  celou  dobu
   zpracování.
 
   (5)  Provádí-li  správce  nebo zpracovatel zpracování osobních údajů za
   účelem  nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel
   použít  jméno,  příjmení a adresu subjektu údajů, pokud tyto údaje byly
   získány  z  veřejného  seznamu  nebo  v  souvislosti  se svojí činností
   jakožto  správce nebo zpracovatele. Správce nebo zpracovatel však nesmí
   uvedené  údaje  dále  zpracovávat,  pokud  s tím subjekt údajů vyslovil
   nesouhlas.  Nesouhlas  se  zpracováním  je  nutné vyjádřit písemně. Bez
   souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní
   údaje.
 
   (6)  Správce, který zpracovává osobní údaje podle odstavce 5, může tyto
   údaje předat jinému správci pouze za splnění těchto podmínek:
 
   a)  údaje  subjektu údajů byly získány v souvislosti s činností správce
   nebo se jedná o zveřejněné osobní údaje,
 
   b) údaje budou využívány pouze za účelem nabízení obchodu a služeb,
 
   c)  subjekt  údajů  byl  o  tomto  postupu  správce předem informován a
   nevyslovil s tímto postupem nesouhlas.
 
   (7)  Jiný  správce,  kterému byly předány údaje podle odstavce 6, nesmí
   tyto údaje předávat jiné osobě.
 
   (8)  Nesouhlas  se  zpracováním  podle odstavce 6 písm. c) musí subjekt
   údajů  učinit  písemně.  Správce je povinen informovat každého správce,
   kterému  předal  jméno,  příjmení  a  adresu  subjektu údajů, o tom, že
   subjekt údajů vyslovil nesouhlas se zpracováním.
 
   (9)  Za účelem vyloučení možnosti, že jméno, příjmení a adresa subjektu
   údajů  budou  opakovaně  použity k nabídce obchodu a služeb, je správce
   oprávněn  dále  zpracovávat pro svoji vlastní potřebu jméno, příjmení a
   adresu subjektu údajů přesto, že subjekt údajů vyslovil nesouhlas podle
   odstavce 5.
 
   § 6
 
   Pokud   zmocnění   nevyplývá  z  právního  předpisu,  musí  správce  se
   zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva musí
   mít  písemnou  formu.  Musí  v ní být zejména výslovně uvedeno, v jakém
   rozsahu,  za  jakým  účelem a na jakou dobu se uzavírá a musí obsahovat
   záruky  zpracovatele  o  technickém  a organizačním zabezpečení ochrany
   osobních údajů.
 
   § 7
 
   Povinnosti stanovené v § 5 platí obdobně také pro zpracovatele.
 
   § 8
 
   Jestliže  zpracovatel  zjistí, že správce porušuje povinnosti stanovené
   tímto  zákonem,  je  povinen  jej  na to neprodleně upozornit a ukončit
   zpracování  osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu, která
   subjektu  údajů  vznikla,  společně a nerozdílně se správcem údajů. Tím
   není dotčena jeho odpovědnost podle tohoto zákona.
 
   § 9
 
   Citlivé údaje
 
   Citlivé údaje je možné zpracovávat, jen jestliže
 
   a) subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Subjekt údajů musí
   být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k 
   jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období.
   Existenci  souhlasu  subjektu  údajů se zpracováním osobních údajů musí
   být  správce  schopen  prokázat  po  celou  dobu zpracování. Správce je
   povinen předem subjekt údajů poučit o jeho právech podle § 12 a 21,
 
   b)  je  to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu údajů
   nebo  jiné  osoby  nebo  odvrácení  bezprostředního závažného nebezpečí
   hrozícího  jejich majetku, pokud není možno jeho souhlas získat zejména
   z  důvodů  fyzické,  duševní či právní nezpůsobilosti, v případě, že je
   nezvěstný   nebo  z  jiných  podobných  důvodů.  Správce  musí  ukončit
   zpracování   údajů,  jakmile  pominou  uvedené  důvody,  a  údaje  musí
   zlikvidovat, ledaže by subjekt údajů dal k dalšímu zpracování souhlas,
 
   c)  se  jedná  o zpracování při poskytování zdravotních služeb, ochrany
   veřejného zdraví, zdravotního pojištění a výkon státní správy v oblasti
   zdravotnictví  podle  zvláštního  zákona^15) nebo se jedná o posuzování
   zdravotního    stavu   v   jiných   případech   stanovených   zvláštním
   zákonem,^15a)
 
   d)  je  zpracování  nezbytné  pro  dodržení  povinností  a práv správce
   odpovědného  za  zpracování v oblasti pracovního práva a zaměstnanosti,
   stanovené zvláštním zákonem,^16)
 
   e)  jde  o zpracování, které sleduje politické, filosofické, náboženské
   nebo  odborové  cíle,  prováděné  v rámci oprávněné činnosti občanského
   sdružení, nadace nebo jiné právnické osoby nevýdělečné povahy (dále jen
   "sdružení"), a které se týká pouze členů sdružení nebo osob, se kterými
   je sdružení v opakujícím se kontaktu souvisejícím s oprávněnou činností
   sdružení,  a  osobní  údaje nejsou zpřístupňovány bez souhlasu subjektu
   údajů,
 
   f)  se  jedná  o  údaje  podle zvláštního zákona nezbytné pro provádění
   nemocenského  pojištění,  důchodového  pojištění  (zabezpečení), státní
   sociální  podpory  a  dalších  státních  sociálních  dávek,  sociálních
   služeb, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, a sociálně-právní ochrany
   dětí, a při zajištění ochrany těchto údajů v souladu se zákonem,
 
   g) se zpracování týká osobních údajů zveřejněných subjektem údajů,
 
   h) je zpracování nezbytné pro zajištění a uplatnění právních nároků,
 
   ch)  jsou  zpracovány  výlučně  pro účely archivnictví podle zvláštního
   zákona, nebo
 
   i)  se  jedná  o  zpracování  podle  zvláštních zákonů při předcházení,
   vyhledávání,  odhalování  trestné  činnosti,  stíhání  trestných činů a
   pátrání po osobách.
 
   § 10
 
   Při  zpracování  osobních  údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt
   údajů  neutrpěl  újmu  na  svých právech, zejména na právu na zachování
   lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním
   do soukromého a osobního života subjektu údajů.
 
   § 11
 
   (1)  Správce  je při shromažďování osobních údajů povinen subjekt údajů
   informovat  o  tom,  v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje
   zpracovány,  kdo  a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu
   mohou  být  osobní  údaje  zpřístupněny,  nejsou-li subjektu údajů tyto
   informace již známy. Správce musí subjekt údajů informovat o jeho právu
   přístupu  k  osobním  údajům, právu na opravu osobních údajů, jakož i o
   dalších právech stanovených v § 21.
 
   (2)  V případě, kdy správce zpracovává osobní údaje získané od subjektu
   údajů,  musí  subjekt  údajů  poučit  o tom, zda je poskytnutí osobního
   údaje   povinné  či  dobrovolné.  Je-li  subjekt  údajů  povinen  podle
   zvláštního  zákona  osobní  údaje  pro zpracování poskytnout, poučí jej
   správce  o  této skutečnosti, jakož i o následcích odmítnutí poskytnutí
   osobních údajů.
 
   (3)   Informace  a  poučení  podle  odstavce  1  není  povinen  správce
   poskytovat  v  případech,  kdy osobní údaje nezískal od subjektu údajů,
   pokud
 
   a)  zpracovává osobní údaje výlučně pro účely výkonu státní statistické
   služby,  vědecké nebo archivní účely a poskytnutí takových informací by
   vyžadovalo  neúměrné  úsilí nebo nepřiměřeně vysoké náklady; nebo pokud
   ukládání  na  nosiče  informací nebo zpřístupnění je výslovně stanoveno
   zvláštním  zákonem.  V  těchto  případech  je  správce povinen přijmout
   potřebná  opatření  proti  neoprávněnému  zasahování  do  soukromého  a
   osobního života subjektu údajů,
 
   b)  zpracování osobních údajů mu ukládá zvláštní zákon nebo je takových
   údajů  třeba  k uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zvláštních
   zákonů,
 
   c) zpracovává výlučně oprávněně zveřejněné osobní údaje, nebo
 
   d) zpracovává osobní údaje získané se souhlasem subjektu údajů.
 
   (4)  Předchozími  ustanoveními  nejsou  dotčena  práva  subjektu  údajů
   požadovat informace podle zvláštních zákonů.^18)
 
   (5)  Při  zpracování  osobních  údajů  podle § 5 odst. 2 písm. e) a § 9
   písm.  h)  je  správce  povinen  bez  zbytečného  odkladu subjekt údajů
   informovat o zpracování jeho osobních údajů.
 
   (6)  Žádné  rozhodnutí  správce  nebo  zpracovatele, jehož důsledkem je
   zásah  do  právních a právem chráněných zájmů subjektu údajů, nelze bez
   ověření   vydat   nebo   učinit  výlučně  na  základě  automatizovaného
   zpracování  osobních  údajů. To neplatí v případě, že takové rozhodnutí
   bylo učiněno ve prospěch subjektu údajů a na jeho žádost.
 
   (7)  Informační  povinnost  upravenou  v  §  11  může  za správce plnit
   zpracovatel.
 
   § 12
 
   Přístup subjektu údajů k informacím
 
   (1)  Požádá-li  subjekt  údajů  o informaci o zpracování svých osobních
   údajů,  je  mu  správce  povinen  tuto informaci bez zbytečného odkladu
   předat.
 
   (2) Obsahem informace je vždy sdělení o 
 
   a) účelu zpracování osobních údajů,
 
   b)  osobních  údajích,  případně kategoriích osobních údajů, které jsou
   předmětem  zpracování,  včetně  veškerých dostupných informací o jejich
   zdroji,
 
   c) povaze automatizovaného zpracování v souvislosti s jeho využitím pro
   rozhodování,  jestliže  jsou  na základě tohoto zpracování činěny úkony
   nebo  rozhodnutí, jejichž obsahem je zásah do práva a oprávněných zájmů
   subjektu údajů,
 
   d) příjemci, případně kategoriích příjemců.
 
   (3)  Správce  má  právo  za  poskytnutí  informace požadovat přiměřenou
   úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace.
 
   (4) Povinnost správce poskytnout informace subjektu údajů upravenou v §
   12 může za správce plnit zpracovatel.
 
   Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů
 
   § 13
 
   (1)  Správce  a  zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby
   nemohlo  dojít  k  neoprávněnému  nebo  nahodilému  přístupu  k osobním
   údajům,  k  jejich  změně,  zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k 
   jejich  jinému  neoprávněnému  zpracování,  jakož  i  k jinému zneužití
   osobních  údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních
   údajů.
 
   (2)  Správce  nebo  zpracovatel  je  povinen  zpracovat  a dokumentovat
   přijatá  a provedená technicko-organizační opatření k zajištění ochrany
   osobních údajů v souladu se zákonem a jinými právními předpisy.
 
   (3) V rámci opatření podle odstavce 1 správce nebo zpracovatel posuzuje
   rizika týkající se
 
   a)  plnění  pokynů  pro  zpracování  osobních údajů osobami, které mají
   bezprostřední přístup k osobním údajům,
 
   b)  zabránění  neoprávněným  osobám  přistupovat  k  osobním údajům a k 
   prostředkům pro jejich zpracování,
 
   c)  zabránění  neoprávněnému  čtení,  vytváření,  kopírování,  přenosu,
   úpravě či vymazání záznamů obsahujících osobní údaje a
 
   d)  opatření,  která  umožní  určit  a  ověřit,  komu byly osobní údaje
   předány.
 
   (4)  V  oblasti  automatizovaného  zpracování osobních údajů je správce
   nebo zpracovatel v rámci opatření podle odstavce 1 povinen také
 
   a)  zajistit,  aby systémy pro automatizovaná zpracování osobních údajů
   používaly pouze oprávněné osoby,
 
   b)  zajistit,  aby  fyzické  osoby  oprávněné  k  používání systémů pro
   automatizovaná  zpracování  osobních údajů měly přístup pouze k osobním
   údajům  odpovídajícím oprávnění těchto osob, a to na základě zvláštních
   uživatelských oprávnění zřízených výlučně pro tyto osoby,
 
   c)  pořizovat  elektronické  záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy,
   kým  a  z  jakého  důvodu  byly  osobní  údaje  zaznamenány  nebo jinak
   zpracovány, a
 
   d) zabránit neoprávněnému přístupu k datovým nosičům.
 
   § 14
 
   Zaměstnanci  správce nebo zpracovatele a jiné osoby, které zpracovávají
   osobní  údaje  na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, mohou
   zpracovávat  osobní  údaje  pouze za podmínek a v rozsahu správcem nebo
   zpracovatelem stanoveném.
 
   § 15
 
   (1)  Zaměstnanci  správce  nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které
   zpracovávají   osobní   údaje  na  základě  smlouvy  se  správcem  nebo
   zpracovatelem,  a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených
   oprávnění  a  povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce
   nebo  zpracovatele,  jsou  povinni  zachovávat  mlčenlivost  o osobních
   údajích  a  o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo
   zabezpečení  osobních  údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení
   zaměstnání nebo příslušných prací.
 
   (2)  Ustanovením předchozího odstavce není dotčena povinnost zachovávat
   mlčenlivost podle zvláštních zákonů.^19)
 
   (3)  Povinnost  zachovávat  mlčenlivost  se  nevztahuje  na  informační
   povinnost podle zvláštních zákonů.^20)
 
   § 16
 
   Oznamovací povinnost
 
   (1)  Ten,  kdo  hodlá jako správce zpracovávat osobní údaje nebo změnit
   registrované  zpracování  podle  tohoto  zákona,  s výjimkou zpracování
   uvedených v § 18, je povinen tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu před
   zpracováváním osobních údajů.
 
   (2) Oznámení musí obsahovat tyto informace:
 
   a)   identifikační   údaje   správce,   u  fyzické  osoby,  která  není
   podnikatelem, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu
   místa  trvalého  pobytu,  u  jiných subjektů obchodní firmu nebo název,
   sídlo  a  identifikační  číslo  osoby,  pokud  bylo přiděleno, a jméno,
   popřípadě  jména,  a  příjmení  osob,  které  jsou  jejich statutárními
   zástupci,
 
   b) účel nebo účely zpracování,
 
   c)  kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů
   týkají,
 
   d) zdroje osobních údajů,
 
   e) popis způsobu zpracování osobních údajů,
 
   f) místo nebo místa zpracování osobních údajů,
 
   g) příjemce nebo kategorie příjemců,
 
   h) předpokládaná předání osobních údajů do jiných států,
 
   i) popis opatření k zajištění ochrany osobních údajů podle § 13.
 
   (3) Obsahuje-li oznámení všechny náležitosti podle odstavce 2 a není-li
   zahájeno  řízení  podle  § 17 odst. 1, lze po uplynutí lhůty 30 dnů ode
   dne doručení oznámení zahájit zpracování osobních údajů. Úřad v takovém
   případě zapíše informace uvedené v oznámení do registru.
 
   (4)  Neobsahuje-li  oznámení všechny náležitosti podle odstavce 2, Úřad
   neprodleně  zašle  oznamovateli výzvu, v níž upozorní na chybějící nebo
   nedostatečné  informace  a stanoví lhůtu k doplnění oznámení. V případě
   doplnění  oznámení  začíná  běžet  lhůta podle odstavce 3 dnem doručení
   doplnění  oznámení.  V  případě,  že Úřad neobdrží doplnění oznámení ve
   stanovené  lhůtě,  nahlíží  na  učiněné  oznámení  tak,  jako by nebylo
   podáno.
 
   (5) O provedení registrace vydá Úřad na žádost správce osvědčení, které
   obsahuje  datum  vyhotovení,  číslo  jednací,  jméno, příjmení a podpis
   osoby,  která  osvědčení  vydala, otisk úředního razítka, identifikační
   údaje správce a účel zpracování.
 
   (6)  Je-li  podle  odstavce  1  oznámeno zpracování, které je předmětem
   kontroly,  Úřad  registraci neprovede. Úřad registraci provede, jakmile
   je kontrola ukončena.
 
   § 17
 
   (1)  Vznikne-li  z  oznámení  důvodná obava, že při zpracování osobních
   údajů  by mohlo dojít k porušení tohoto zákona, zahájí Úřad z vlastního
   podnětu řízení.
 
   (2)   Zjistí-li  Úřad,  že  oznámeným  zpracováním  neporušuje  správce
   podmínky  stanovené tímto zákonem, řízení zastaví a provede zápis podle
   §  16  odst.  3.  Nejdříve  dnem  následujícím  po provedení zápisu lze
   zahájit  zpracování  osobních  údajů. V případě, že oznámené zpracování
   nesplňuje  podmínky  stanovené tímto zákonem, zpracování osobních údajů
   Úřad nepovolí.
 
   § 17a
 
   (1)  Zjistí-li  Úřad,  že  správce,  jehož  oznámení  bylo  zapsáno  do
   registru, porušuje podmínky stanovené tímto zákonem, rozhodne o zrušení
   registrace.
 
   (2)  Pomine-li  účel,  pro který bylo zpracování zaregistrováno, Úřad z 
   vlastního podnětu nebo na žádost správce rozhodne o zrušení registrace.
 
   § 18
 
   (1)  Oznamovací  povinnost  podle  §  16  se  nevztahuje  na zpracování
   osobních údajů,
 
   a)  které jsou součástí datových souborů veřejně přístupných na základě
   zvláštního zákona,
 
   b)  které správci ukládá zvláštní zákon nebo je takových osobních údajů
   třeba k uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zvláštního zákona,
   nebo
 
   c)   jde-li   o   zpracování,  které  sleduje  politické,  filosofické,
   náboženské  nebo  odborové  cíle,  prováděné v rámci oprávněné činnosti
   sdružení,  a  které se týká pouze členů sdružení, nebo osob, se kterými
   je sdružení v opakujícím se kontaktu souvisejícím s oprávněnou činností
   sdružení,  a  osobní  údaje nejsou zpřístupňovány bez souhlasu subjektu
   údajů.
 
   (2)  Správce,  který provádí zpracování podle § 18 odst. 1 písm. b), je
   povinen  zajistit, aby informace, týkající se zejména účelu zpracování,
   kategorií  osobních údajů, kategorií subjektů údajů, kategorií příjemců
   a doby uchování, které by byly jinak přístupné prostřednictvím registru
   vedeného  Úřadem  podle  §  35,  byly  zpřístupněny,  a  to  i dálkovým
   přístupem nebo jinou vhodnou formou.
 
   § 19
 
   Jestliže   správce  hodlá  ukončit  svoji  činnost,  je  povinen  Úřadu
   neprodleně  oznámit,  jak  naložil s osobními údaji, pokud se na jejich
   zpracování vztahuje oznamovací povinnost.
 
   § 20
 
   Likvidace osobních údajů
 
   (1)  Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést
   likvidaci  osobních  údajů,  jakmile pomine účel, pro který byly osobní
   údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 21.
 
   (2)  Zvláštní  zákon  stanoví  výjimky  týkající se uchovávání osobních
   údajů  pro  účely  archivnictví  a uplatňování práv v občanském soudním
   řízení, trestním řízení a správním řízení.
 
   Ochrana práv subjektů údajů
 
   § 21
 
   (1)  Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že správce nebo
   zpracovatel  provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu
   s  ochranou  soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu
   se  zákonem,  zejména  jsou-li  osobní údaje nepřesné s ohledem na účel
   jejich zpracování, může
 
   a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení,
 
   b)  požadovat,  aby  správce  nebo  zpracovatel odstranil takto vzniklý
   stav.  Zejména  se  může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění
   nebo likvidaci osobních údajů.
 
   (2)  Je-li  žádost subjektu údajů podle odstavce 1 shledána oprávněnou,
   správce nebo zpracovatel odstraní neprodleně závadný stav.
 
   (3)  Pokud  vznikla v důsledku zpracování osobních údajů subjektu údajů
   jiná  než  majetková  újma,  postupuje se při uplatňování jejího nároku
   podle zvláštního zákona.^22)
 
   (4)  Došlo-li  při  zpracování  osobních  údajů  k  porušení povinností
   uložených  zákonem  u  správce  nebo  u  zpracovatele, odpovídají za ně
   společně a nerozdílně.
 
   (5)  Správce  je  povinen  bez zbytečného odkladu informovat příjemce o 
   žádosti subjektu údajů podle odstavce 1 a o blokování, opravě, doplnění
   nebo  likvidaci  osobních  údajů.  To  neplatí,  pokud  je  informování
   příjemce nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí.
 
   § 22
 
   zrušen
 
   § 23
 
   zrušen
 
   § 24
 
   zrušen
 
   § 25
 
   Náhrada škody
 
   V   otázkách  neupravených  tímto  zákonem  se  použije  obecná  úprava
   odpovědnosti za škodu.^23), ^24)
 
   § 26
 
   Povinnosti  podle  §  21  až  25  se obdobně vztahují i na osoby, které
   shromáždily osobní údaje neoprávněně.
 
   HLAVA III
 
   PŘEDÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO JINÝCH STÁTŮ
 
   § 27
 
   (1)  Volný  pohyb  osobních údajů nemůže být omezován, pokud jsou údaje
   předány do členského státu Evropské unie.
 
   (2)  Do  třetích  zemí  mohou  být  osobní  údaje  předány, pokud zákaz
   omezování  volného pohybu osobních údajů vyplývá z mezinárodní smlouvy,
   k  jejíž  ratifikaci dal Parlament souhlas, a kterou je Česká republika
   vázána,^1a) nebo jsou osobní údaje předány na základě rozhodnutí orgánu
   Evropské  unie.  Informace  o  těchto  rozhodnutích  zveřejňuje Úřad ve
   Věstníku.
 
   (3)  Není-li  podmínka  podle  odstavců 1 a 2 splněna, může být předání
   osobních údajů uskutečněno, jestliže správce prokáže, že
 
   a)  předání  údajů se děje se souhlasem nebo na základě pokynu subjektu
   údajů,
 
   b)  jsou  v třetí zemi, kde mají být osobní údaje zpracovány, vytvořeny
   dostatečné   zvláštní   záruky   ochrany   osobních   údajů,  například
   prostřednictvím    jiných   právních   nebo   profesních   předpisů   a
   bezpečnostních  opatření.  Takové  záruky  mohou  být upřesněny zejména
   smlouvou  uzavřenou  mezi  správcem  a  příjemcem,  pokud  tato smlouva
   zajišťuje  uplatnění  těchto  požadavků  nebo  pokud  smlouva  obsahuje
   smluvní  doložky  pro předání osobních údajů do třetích zemí zveřejněné
   ve Věstníku Úřadu,
 
   c) jde o osobní údaje, které jsou na základě zvláštního zákona součástí
   datových souborů veřejně přístupných nebo přístupných tomu, kdo prokáže
   právní  zájem;  v  takovém  případě  lze osobní údaje zpřístupnit jen v 
   rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
 
   d)   je   předání   nutné  pro  uplatnění  důležitého  veřejného  zájmu
   vyplývajícího  ze  zvláštního zákona nebo z mezinárodní smlouvy, kterou
   je Česká republika vázána,
 
   e)  je  předání  nezbytné  pro  jednání  o uzavření nebo změně smlouvy,
   uskutečněné  z  podnětu  subjektu údajů, nebo pro plnění smlouvy, jejíž
   smluvní stranou je subjekt údajů,
 
   f)  je  předání  nezbytné  pro plnění smlouvy uzavřené v zájmu subjektu
   údajů mezi správcem a třetí stranou, nebo pro uplatnění jiných právních
   nároků, nebo
 
   g)  je  předání nezbytné pro ochranu práv nebo životně důležitých zájmů
   subjektu  údajů,  zejména  pro  záchranu  života  nebo  pro  poskytnutí
   zdravotních služeb.
 
   (4)  Před  předáním  osobních údajů do třetích zemí podle odstavce 3 je
   správce  povinen  požádat  Úřad  o  povolení  k  předání,  nestanoví-li
   zvláštní zákon jinak.^25) Při posuzování žádosti Úřad přezkoumá všechny
   okolnosti související s předáním osobních údajů, zejména zdroj, konečné
   určení  a kategorie předávaných osobních údajů, účel a dobu zpracování,
   s přihlédnutím k dostupným informacím o právních nebo jiných předpisech
   upravujících  zpracování  osobních  údajů  ve  třetí zemi. V povolení k 
   předání  Úřad  stanoví  dobu,  po kterou může správce předání provádět.
   Pokud dojde ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno, zejména
   na  základě  rozhodnutí  orgánu Evropské unie, Úřad toto povolení změní
   nebo zruší.
 
   HLAVA IV
 
   POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU
 
   § 28
 
   (1) Úřad je nezávislý orgán. Ve své činnosti postupuje nezávisle a řídí
   se pouze zákony a jinými právními předpisy.
 
   (2) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.
 
   (3)  Činnost  Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu
   České republiky.
 
   § 29
 
   (1) Úřad
 
   a)  provádí  dozor  nad  dodržováním povinností stanovených zákonem při
   zpracování osobních údajů,
 
   b) vede registr zpracování osobních údajů,
 
   c)  přijímá  podněty  a  stížnosti  na  porušení povinností stanovených
   zákonem při zpracování osobních údajů a informuje o jejich vyřízení,
 
   d) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti,
 
   e) vykonává další působnosti stanovené mu zákonem,
 
   f)  projednává  přestupky a jiné správní delikty a uděluje pokuty podle
   tohoto zákona,
 
   g)  zajišťuje  plnění  požadavků  vyplývajících  z mezinárodních smluv,
   jimiž  je  Česká  republika  vázána,  a  z  přímo použitelných předpisů
   Evropské unie,
 
   h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
 
   i)  spolupracuje s obdobnými úřady jiných států, s orgány Evropské unie
   a  s  orgány  mezinárodních  organizací  působícími  v  oblasti ochrany
   osobních  údajů.  Úřad v souladu s právem Evropské unie plní oznamovací
   povinnost vůči orgánům Evropské unie.^25a)
 
   (2)  Při  výkonu dozoru ve formě kontroly se postupuje podle zvláštního
   právního předpisu.^26)
 
   (3)  Dozor nad zpracováním osobních údajů, které provádějí zpravodajské
   služby, stanoví zvláštní právní předpis.^27)
 
   § 29a
 
   (1)  Ministerstvo  vnitra  nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu
   pro  výkon  působnosti  stanovené  tímto  zákonem  a  dalšími  právními
   předpisy
 
   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
 
   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
 
   c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
 
   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c) adresa místa pobytu,
 
   d) datum narození.
 
   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého pobytu,
 
   d)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě datum zrušení trvalého pobytu
   nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky.
 
   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) druh a adresa místa pobytu,
 
   d) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
 
   e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
 
   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
   ve tvaru předcházejícím současný stav.
 
   (6)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen
   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
 
   HLAVA V 
 
   ORGANIZACE ÚŘADU
 
   § 30
 
   (1) Zaměstnanci Úřadu jsou předseda, inspektoři a další zaměstnanci.
 
   (2) Kontrolní činnost Úřadu provádějí inspektoři a pověření zaměstnanci
   (dále jen "kontrolující").
 
   (3) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění a
   odchodné  jako  prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního
   zákona.^26a)
 
   (4)  Inspektoři  Úřadu  mají  nárok na plat, náhradu výdajů a naturální
   plnění  jako  členové  Nejvyššího  kontrolního  úřadu  podle zvláštního
   zákona.^26a)
 
   § 31
 
   Kontrolní činnost Úřadu se provádí na základě kontrolního plánu nebo na
   základě podnětů a stížností.
 
   § 32
 
   Předseda Úřadu
 
   (1)  Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky
   na návrh Senátu Parlamentu České republiky.
 
   (2)  Předseda  Úřadu  je  jmenován  na  dobu  5  let. Může být jmenován
   maximálně  na  2  po  sobě jdoucí období. Předseda Úřadu se považuje za
   služební  orgán  a  je  oprávněn  dávat  státnímu zaměstnanci příkazy k 
   výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
 
   (3)  Předsedou  Úřadu  může  být  jmenován pouze občan České republiky,
   který
 
   a) je způsobilý k právním úkonům,
 
   b)   je   bezúhonný,   splňuje  podmínky  stanovené  zvláštním  právním
   předpisem^30)  a  jeho  znalosti,  zkušenosti a morální vlastnosti jsou
   předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat,
 
   c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.
 
   (4)  Bezúhonnou  je  pro účel tohoto zákona fyzická osoba, která nebyla
   pravomocně  odsouzena  pro  úmyslný  trestný  čin  nebo  i  trestný čin
   spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
 
   (5)  S  výkonem  funkce  předsedy Úřadu je neslučitelná funkce poslance
   nebo  senátora,  soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné
   správě,  funkce člena orgánů územní samosprávy a členství v politických
   stranách a hnutích.
 
   (6)  Předseda  Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v dalším
   pracovním  poměru  ani  vykonávat  výdělečnou činnost s výjimkou správy
   vlastního   majetku   a   činnosti   vědecké,  pedagogické,  literární,
   publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo
   neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.
 
   (7)  Z funkce je předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat některou z 
   podmínek pro jeho jmenování.
 
   (8)  Z funkce může být předseda odvolán také tehdy, jestliže nevykonává
   po dobu 6 měsíců svoji funkci.
 
   Inspektoři Úřadu
 
   § 33
 
   (1)  Inspektora  jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu
   Parlamentu České republiky.
 
   (2)  Inspektor  je  jmenován  na  období  10  let.  Může  být  jmenován
   opakovaně.
 
   (3)  Inspektor  řídí  kontrolu  a  provádí  další  úkony,  které jsou v 
   působnosti Úřadu.
 
   (4) Činnosti podle odstavce 3 vykonává 7 inspektorů Úřadu.
 
   § 34
 
   (1)  Inspektorem  může  být  jmenován  občan  České republiky, který je
   způsobilý  k  právním  úkonům,  bezúhonný,  splňuje  podmínky stanovené
   zvláštním  právním  předpisem^30)  a  má ukončené odborné vysokoškolské
   vzdělání.
 
   (2)  S  výkonem  funkce inspektora je neslučitelná funkce poslance nebo
   senátora,  soudce,  státního  zástupce,  jakákoliv  funkce  ve  veřejné
   správě,  funkce člena orgánů územní samosprávy a členství v politických
   stranách a hnutích. Inspektor nesmí zastávat jinou placenou funkci, být
   v  pracovním  poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy
   vlastního   majetku   a   činnosti   vědecké,  pedagogické,  literární,
   publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo
   neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.
 
   (3)  Z  funkce  je  inspektor  odvolán,  přestal-li splňovat některou z 
   podmínek pro jeho jmenování.
 
   HLAVA VI
 
   ČINNOST ÚŘADU
 
   § 35
 
   Registr
 
   (1)  Do registru zpracování osobních údajů se k osobám správců zapisují
   informace  z  oznámení  podle  § 16 odst. 2 a datum provedení, případně
   zrušení registrace.
 
   (2)  Informace  zapsané do registru, s výjimkou informací uvedených v §
   16  odst.  2  písm.  e)  a i), jsou veřejně přístupné, zejména způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.
 
   (3) Zrušení registrace podle § 17a oznamuje Úřad ve Věstníku Úřadu.
 
   § 36
 
   Výroční zpráva
 
   (1)  Výroční  zpráva  Úřadu  obsahuje  zejména  informace  o  provedené
   kontrolní  činnosti  a  její zhodnocení, informace a zhodnocení stavu v 
   oblasti  zpracovávání  a  ochrany  osobních  údajů  v České republice a
   zhodnocení ostatní činnosti Úřadu.
 
   (2)  Výroční  zprávu  předkládá předseda Úřadu pro informaci Poslanecké
   sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky do
   2 měsíců po skončení rozpočtového roku a zveřejňuje ji.
 
   § 37
 
   Oprávnění kontrolujícího na přístup k informacím
 
   Kontrolující   je  při  kontrole  zpracování  osobních  údajů  oprávněn
   seznamovat  se  se  všemi  informacemi v rozsahu nezbytném pro dosažení
   účelu kontroly, včetně citlivých údajů.
 
   § 38
 
   Průkaz kontrolujícího
 
   Kontrolující je povinen prokázat se kontrolovanému průkazem, jehož vzor
   stanoví nařízení vlády a který je současně pověřením ke kontrole.
 
   § 39
 
   zrušen
 
   Opatření k nápravě
 
   § 40
 
   Dojde-li  k  porušení povinnosti stanovené zákonem nebo uložené na jeho
   základě  při  zpracování  osobních  údajů,  uloží  inspektor opatření k 
   odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu pro jejich odstranění.
 
   § 40a
 
   Dojde-li  k  nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením
   nebo  bezprostředně  poté,  kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, může
   Úřad upustit od uložení pokuty.
 
   § 41
 
   zrušen
 
   § 42
 
   zrušen
 
   § 43
 
   zrušen
 
   HLAVA VII
 
   SPRÁVNÍ DELIKTY
 
   § 44
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1) Fyzická osoba, která
 
   a)  je  ke  správci  nebo  zpracovateli v pracovním nebo jiném obdobném
   poměru,
 
   b)  vykonává  pro správce nebo zpracovatele činnosti na základě dohody,
   nebo
 
   c)  v  rámci  plnění zvláštním zákonem uložených oprávnění a povinností
   přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji,
 
   se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti (§ 15).
 
   (2)  Fyzická  osoba  se jako správce nebo zpracovatel dopustí přestupku
   tím, že při zpracování osobních údajů
 
   a) nestanoví účel, prostředky nebo způsob zpracování [§ 5 odst. 1 písm.
   a)  a  b)]  nebo  stanoveným  účelem  zpracování  poruší povinnost nebo
   překročí oprávnění vyplývající ze zvláštního zákona,
 
   b) zpracovává nepřesné osobní údaje [§ 5 odst. 1 písm. c)],
 
   c)  shromažďuje  nebo  zpracovává osobní údaje v rozsahu nebo způsobem,
   který neodpovídá stanovenému účelu [§ 5 odst. 1 písm. d), f) až h)],
 
   d) uchovává osobní údaje po dobu delší než nezbytnou k účelu zpracování
   [§ 5 odst. 1 písm. e)],
 
   e)  zpracovává  osobní  údaje  bez souhlasu subjektu údajů mimo případy
   uvedené v zákoně (§ 5 odst. 2 a § 9),
 
   f)   neposkytne   subjektu  údajů  informace  v  rozsahu  nebo  zákonem
   stanoveným způsobem (§ 11),
 
   g) odmítne subjektu údajů poskytnout požadované informace (§ 12 a 21),
 
   h)   nepřijme   nebo   neprovede  opatření  pro  zajištění  bezpečnosti
   zpracování osobních údajů (§ 13),
 
   i) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona (§ 16 a 27), nebo
 
   j) neprovede ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě.
 
   (3)  Fyzická  osoba  se jako správce nebo zpracovatel dopustí přestupku
   tím,  že  při  zpracování  osobních  údajů  některým  ze  způsobů podle
   odstavce 2
 
   a)  ohrozí větší počet osob svým neoprávněným zasahováním do soukromého
   a osobního života, nebo
 
   b) poruší povinnosti pro zpracování citlivých údajů (§ 9).
 
   (4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.
 
   (5)  Za  přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do výše 1 000 000
   Kč.
 
   (6)  Za  přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do výše 5 000 000
   Kč.
 
   § 44a
 
   (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění
   osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
 
   (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
 
   (3)  Za  přestupek podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem,
   televizí,  veřejně  přístupnou  počítačovou  sítí  nebo  jiným  obdobně
   účinným způsobem lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
 
   § 45
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Právnická  osoba  nebo  fyzická osoba podnikající podle zvláštních
   předpisů  se  jako  správce  nebo zpracovatel dopustí správního deliktu
   tím, že při zpracování osobních údajů
 
   a) nestanoví účel, prostředky nebo způsob zpracování [§ 5 odst. 1 písm.
   a)  a  b)],  nebo  stanoveným  účelem  zpracování poruší povinnost nebo
   překročí oprávnění vyplývající ze zvláštního zákona,
 
   b) zpracovává nepřesné osobní údaje [§ 5 odst. 1 písm. c)],
 
   c)  shromažďuje  nebo  zpracovává osobní údaje v rozsahu nebo způsobem,
   který neodpovídá stanovenému účelu [§ 5 odst. 1 písm. d), f) až h)],
 
   d) uchovává osobní údaje po dobu delší než nezbytnou k účelu zpracování
   [§ 5 odst. 1 písm. e)],
 
   e)  zpracovává  osobní  údaje  bez souhlasu subjektu údajů mimo případy
   uvedené v zákoně (§ 5 odst. 2 a § 9),
 
   f)   neposkytne   subjektu  údajů  informace  v  rozsahu  nebo  zákonem
   stanoveným způsobem (§ 11),
 
   g) odmítne subjektu údajů poskytnout požadované informace (§ 12 a 21),
 
   h)   nepřijme   nebo   neprovede  opatření  pro  zajištění  bezpečnosti
   zpracování osobních údajů (§ 13),
 
   i) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona (§ 16 a 27),
 
   j)  nevede  přehled  případů porušení ochrany osobních údajů podle § 88
   odst. 7 zákona o elektronických komunikacích, nebo
 
   k) neprovede ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě.
 
   (2)  Právnická osoba jako správce nebo zpracovatel se dopustí správního
   deliktu tím, že při zpracování osobních údajů některým ze způsobů podle
   odstavce 1
 
   a)  ohrozí větší počet osob svým neoprávněným zasahováním do soukromého
   a osobního života, nebo
 
   b) poruší povinnosti pro zpracování citlivých údajů (§ 9).
 
   (3)  Za  správní  delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 5 000
   000 Kč.
 
   (4)  Za  správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do výše 10 000
   000 Kč.
 
   § 45a
 
   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
   deliktu  tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným
   právním předpisem.
 
   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
 
   (3)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  spáchaný  tiskem, filmem,
   rozhlasem,  televizí,  veřejně  přístupnou  počítačovou sítí nebo jiným
   obdobně účinným způsobem se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.
 
   § 46
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při  rozhodování  o  výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti,
   způsobu,  době trvání a následkům protiprávního jednání a k okolnostem,
   za nichž bylo protiprávní jednání spácháno.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona projednává v prvním stupni
   Úřad.
 
   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním,  se  použijí  ustanovení  o 
   odpovědnosti a postihu právnické osoby.
 
   (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
   nabylo právní moci.
 
   (7) Pokutu vybírá Úřad. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.
 
   HLAVA VIII
 
   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
 
   § 47
 
   Opatření pro přechodné období
 
   (1)  Každý, kdo zpracovává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona osobní
   údaje  a na něhož se vztahuje povinnost oznámení podle § 16, je povinen
   tak  učinit  nejpozději  do  6  měsíců  ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   (2) Zpracování osobních údajů prováděné před účinností tohoto zákona je
   nutno uvést do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2001.
 
   (3)  V  případě,  že  kontrolující  zjistí  porušení  povinnosti  podle
   odstavce  2,  ustanovení  §  46 odst. 1 a 2 se v takovém případě do 31.
   prosince 2002 nepoužijí.
 
   § 48
 
   Zrušovací ustanovení
 
   Zrušuje   se  zákon  č.  256/1992  Sb.,  o  ochraně  osobních  údajů  v 
   informačních systémech.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   zrušena
 
   § 49
 
   zrušen
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   § 50
 
   Novela zákona o svobodném přístupu k informacím
 
   Zákon  č.  106/1999  Sb.,  o  svobodném  přístupu k informacím, se mění
   takto:
 
   1. V § 2 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
 
   "(3)  Zákon  se  nevztahuje  na  poskytování osobních údajů a informací
   podle zvláštního právního předpisu.^1)
 
   1)  Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
   některých  zákonů,  a  zákon  č.  123/1998  Sb., o právu na informace o 
   životním prostředí.".
 
   2.  V  § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou, která včetně poznámky
   pod čarou č. 3a) zní:
 
   "Na  tyto  subjekty  se  pro  tento  účel  nevztahuje povinnost zamezit
   sdružování informací podle zvláštního právního předpisu.^3a)
 
   3a)  §  5  odst.  1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
   údajů a o změně některých zákonů.".
 
   3.  V  §  8 se odstavce 1 a 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5)
   zrušují.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   ÚČINNOST
 
   § 51
 
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2000, s výjimkou ustanovení
   § 16, 17 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2000.
 
   Klaus v. r.
 
   Havel v. r.
 
   Zeman v. r.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.II zákona č. 439/2004 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Oznámení  a rozhodnutí ve věci registrace zpracování osobních údajů
   podle § 16, 17 a 17a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a
   o  změně  některých  zákonů,  ve znění zákona č. 450/2001 Sb., podaná a
   vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.
 
   2.  Povolení  k  předání  nebo předávání osobních údajů do jiného státu
   vydané  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  platnosti,  pokud  státem,  pro  který  bylo
   povolení  určeno,  je  členský  stát Evropské unie nebo stát, pro který
   zákaz  omezování  volného  pohybu  osobních  údajů  vyplývá z vyhlášené
   mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, a kterou
   je  Česká  republika vázána. Povolení k předání nebo předávání osobních
   údajů  do  státu, který není uveden v předchozí větě, vydané přede dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti.
 
   3.  Řízení  zahájené  a  neskončené  přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona  se  dokončí  podle  dosavadních  právních  předpisů, s výjimkou
   řízení  o povolení k předání nebo předávání osobních údajů do členského
   státu  Evropské  unie  nebo  státu,  pro  který zákaz omezování volného
   pohybu  osobních údajů vyplývá z vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž
   ratifikaci  dal  Parlament souhlas, a kterou je Česká republika vázána,
   které se zastaví.
 
   4.  Správce  provádějící  zpracování  osobních  údajů, ke kterému podle
   dosavadních  právních předpisů nebylo zapotřebí registrace, a které ode
   dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  registraci podléhá, musí takové
   zpracování osobních údajů oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů do 6
   měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   1)  §  10 odst. 1 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách
   informační  společnosti  a  o změně některých zákonů (zákon o některých
   službách informační společnosti).
 
   1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995
   o  ochraně  jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o 
   volném pohybu těchto údajů.
 
   1a)  Úmluva  o  ochraně  osob  se zřetelem na automatizované zpracování
   osobních dat č. 108, vyhlášená pod č. 115/2001 Sb.m. s.
 
   3)  § 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a
   o  změně  některých  zákonů  (zákon  o  evidenci  obyvatel),  ve  znění
   pozdějších předpisů.
 
   4)  Například  ústavní  zákon  č.  110/1998  Sb.,  o  bezpečnosti České
   republiky,  ve  znění  zákona č. 300/2000 Sb., zákon č. 219/1999 Sb., o 
   ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon
   č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně
   některých  zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb.,
   o  krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění
   zákona  č.  320/2002  Sb.,  zákon  č.  153/1994  Sb.,  o zpravodajských
   službách  České  republiky,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon č.
   154/1994  Sb.,  o  Bezpečnostní  informační službě, ve znění pozdějších
   předpisů,  a zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   5)  Například  zákon  č.  222/1999  Sb.,  o  zajišťování  obrany  České
   republiky,  ve  znění  zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 218/1999 Sb., o 
   rozsahu  branné  povinnosti  a  o  vojenských správních úřadech (branný
   zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  219/1999  Sb.,  o 
   ozbrojených  silách  České  republiky,  ve znění pozdějších předpisů, a
   zákon  č.  124/1992  Sb.,  o  Vojenské  policii,  ve  znění  pozdějších
   předpisů.
 
   6)  Například  zákon  č.  240/2000  Sb.,  o  krizovém  řízení a o změně
   některých  zákonů  (krizový  zákon),  ve  znění zákona č. 320/2002 Sb.,
   zákon  č.  283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
   předpisů,  a  zákon  č.  553/1991  Sb.,  o  obecní  policii,  ve  znění
   pozdějších předpisů.
 
   7)  Například  zákon  č.  61/1996  Sb.,  o  některých  opatřeních proti
   legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním
   řízení  soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
   200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   8)  Například  zákon  č.  241/2000  Sb., o hospodářských opatřeních pro
   krizové  stavy  a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů, ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
   některých  zákonů  (krizový  zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a
   zákon  č.  148/1998  Sb.,  o  ochraně utajovaných skutečností a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   9) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
   některých   souvisejících   zákonů   (rozpočtová  pravidla),  ve  znění
   pozdějších  předpisů,  zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
   územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., o 
   České  národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 212/1992
   Sb., o soustavě daní, ve znění zákona č. 302/1993 Sb.
 
   10)  Například  zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve
   znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  337/1992  Sb., o správě daní a
   poplatků,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a zákon č. 552/1991 Sb., o 
   státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
 
   10a)  Zákon  č.  140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností
   bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.
 
   11)  Například  zákon  č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   12)  Například  zákon  č.  111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
   doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  564/1990  Sb.,  o  státní  správě a samosprávě ve
   školství,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  153/1994 Sb., o 
   zpravodajských  službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských
   zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve
   znění  pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a
   o  změně  některých  souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
   týrání,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  147/1996  Sb.,  o 
   rostlinolékařské  péči  a  změnách  některých  souvisejících zákonů, ve
   znění  pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu
   osiva  a  sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o 
   oběhu osiva a sadby).
 
   13)  Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných
   informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   15)  Například  zákon  č.  20/1966  Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
   pozdějších  předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
   a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  48/1997  Sb.,  o  veřejném  zdravotním pojištění a o změně a
   doplnění  některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
   zdravotních  pojišťovnách,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.
   551/1991  Sb.,  o  Všeobecné  zdravotní  pojišťovně České republiky, ve
   znění  pozdějších  předpisů,  a  zákon  č. 592/1992 Sb., o pojistném na
   všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
 
   15a)  Například  zákon  č.  582/1991  Sb.,  o  organizaci  a  provádění
   sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
 
   16)  Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a
   o  průměrném  výdělku,  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002
   Sb.,  o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování
   těchto   zaměstnanců  a  ostatních  zaměstnanců  ve  správních  úřadech
   (služební  zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 1/1991 Sb.,
   o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
 
   18)  Například  zákon  č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním
   prostředí,  zákon  č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  106/1999  Sb., o svobodném přístupu k 
   informacím.
 
   19)  Například  zákon  č.  148/1998  Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  89/1995  Sb.,  zákon  č.  20/1966  Sb.,  ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a
   doplnění dalších zákonů.
 
   20)  Například  §  167  a 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve
   znění  pozdějších  předpisů,  zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
   pozdějších   předpisů,  zákon  č.  20/1966  Sb.,  ve  znění  pozdějších
   předpisů.
 
   22) § 13 občanského zákoníku.
 
   23) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   24)  Zákon  č.  513/1991  Sb.,  obchodní  zákoník,  ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   25)  Například  §  5c  zákona  č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
   zákona  č.  167/1999  Sb.,  zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 220/2002
   Sb., § 71a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991
   Sb.,  o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o 
   azylu),  ve znění zákona č. 2/2002 Sb., § 35 odst. 3 zákona č. 359/1999
   Sb.,  o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a §
   4a  odst.  3  zákona  č.  13/1993  Sb., celní zákon, ve znění zákona č.
   1/2002 Sb.
 
   25a) Článek 8 odst. 6 a článek 26 odst. 3 Směrnice č. 95/46/ES.
 
   26)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   26a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s 
   výkonem  funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
   soudců, ve znění pozdějších předpisů.
 
   27) § 12 zákona č. 153/1994 Sb.
 
   30) Zákon č. 451/1991 Sb.
 
   31)  Zákon  č.  412/2005  Sb.,  o  ochraně  utajovaných  informací  a o 
   bezpečnostní způsobilosti.
 
   32)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
   zákona č. 29/2000 Sb.

Platnost od

1. června 2000

Ke stažení

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.3319 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál