Branný zákon - zákon č. 585/2004 Sb.

Branný zákon -  zákon č. 585/2004 Sb.

Zákon č. 585/2004 Sb. o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)

 

 

 
   585/2004 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 4. listopadu 2004
 
   o branné povinnosti a jejím zajišťování
 
   (branný zákon)
 
   Změna: 112/2006 Sb.
 
   Změna: 318/2006 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 375/2011 Sb.
 
   Změna: 320/2015 Sb.
 
   Změna: 47/2016 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   BRANNÁ POVINNOST
 
   § 1
 
   Obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby
 
   (1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále
   jen  "občan")  plnit  úkoly  ozbrojených  sil České republiky (dále jen
   "ozbrojené  síly");  zahrnuje  povinnost  občana  podrobit se odvodnímu
   řízení,  vykonávat  vojenskou  činnou  službu  a plnit další povinnosti
   stanovené tímto zákonem.
 
   (2) Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný
   stav  je  služba  vojáka  z povolání ve služebním poměru podle zákona o 
   vojácích  z  povolání,  příprava  vojáka k plnění úkolů ozbrojených sil
   nebo služba vojáka v operačním nasazení.
 
   (3)  Vojenskou  činnou  službou  za stavu ohrožení státu nebo válečného
   stavu je mimořádná služba.
 
   (4)  Občan  se  stává  vojákem  dnem  nabytí  právní  moci rozhodnutí o 
   schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.
 
   (5) Voják, který vykonává vojenskou činnou službu podle odstavce 2 nebo
   3, je vojákem v činné službě.
 
   (6) Voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně ji
   vykonávat.
 
   (7)  Pro  doplňování  ozbrojených  sil je určena záloha ozbrojených sil
   (dále jen „záloha“), jejíž částí je aktivní záloha vytvářená podle § 5.
 
   (8)  Voják,  který  nevykonává  vojenskou  činnou  službu  a má brannou
   povinnost, je vojákem v záloze. Voják v záloze se předurčí pro doplnění
   ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil.
 
   § 2
 
   Vznik branné povinnosti
 
   (1)  Branná  povinnost  vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18
   let.
 
   (2) Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky,
   vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.
 
   § 3
 
   Dobrovolné převzetí branné povinnosti
 
   (1)  Občan,  kterému  podle  § 7 zanikla branná povinnost, nebo cizinec
   může  dobrovolně  převzít brannou povinnost, a to nejdříve dnem, v němž
   dosáhne věku 18 let, nejpozději však do dne dosažení 60 let, na základě
   písemné  žádosti  podané  příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
   Občan  nebo  cizinec  v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání
   podle správního řádu také rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li mu
   rodné číslo přiděleno.
 
   (2)  Podmínkou  dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o 
   schopnosti  občana  vykonávat vojenskou činnou službu vydané v odvodním
   řízení a potřeba doplnění ozbrojených sil.
 
   (3)  Na cizince, který dobrovolně převzal brannou povinnost, se použijí
   ustanovení  tohoto zákona týkající se občana obdobně, pokud tento zákon
   nestanoví  jinak.  Tam,  kde  zákon požaduje, aby občan uvedl své rodné
   číslo,  uvede cizinec, pokud mu rodné číslo nebylo přiděleno, své datum
   narození.
 
   Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti
 
   § 4
 
   (1)  Občan  mimo  stav  ohrožení  státu  nebo  mimo  válečný  stav může
   dobrovolně  převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do
   služebního  poměru  vojáka  z  povolání,^1)  na základě písemné žádosti
   podané  příslušnému  krajskému  vojenskému velitelství. Občan v žádosti
   uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné
   číslo.
 
   (2)  Podmínkami  pro  povolání  občana  do  služebního  poměru vojáka z 
   povolání jsou
 
   a) schopnost občana vykonávat vojenskou činnou službu,
 
   b) potřeba ozbrojených sil,
 
   c)  písemný  souhlas  občana  s  tím,  že  do dvou let ode dne ukončení
   služebního  poměru  vojáka z povolání bude podle potřeb ozbrojených sil
   zařazen do aktivní zálohy, a
 
   d) splnění podmínek podle zákona o vojácích z povolání.
 
   (3)  O  schopnosti  občana  vykonávat vojenskou činnou službu rozhoduje
   krajské  vojenské velitelství na základě lékařského posudku o zdravotní
   způsobilosti   k   vojenské   činné   službě   vyhotoveného   vojenským
   poskytovatelem  zdravotních  služeb.  Toto  rozhodnutí  se  považuje za
   rozhodnutí vydané v odvodním řízení.
 
   § 5
 
   (1)  Občan  mimo  stav  ohrožení  státu  nebo  mimo  válečný  stav může
   dobrovolně  převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do
   aktivní  zálohy,  a  to  nejdříve  dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na
   základě   písemné   žádosti  podané  příslušnému  krajskému  vojenskému
   velitelství.  Občan  v  žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání
   podle  správního  řádu  také  rodné číslo a adresu pro doručování podle
   správního řádu.
 
   (2)  Podmínkou  zařazení  do  aktivní  zálohy  je zdravotní způsobilost
   občana,  potřeba  ozbrojených  sil  a  splnění  podmínek podle zákona o 
   službě  vojáků  v  záloze.  Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana
   vykonávat  vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle § 4 odst.
   3.
 
   (3)  Do  aktivní  zálohy  zařazuje  vojáka krajské vojenské velitelství
   rozhodnutím na dobu nejdéle 3 let.
 
   (4) Krajské vojenské velitelství může v případě potřeby ozbrojených sil
   zařadit  do  aktivní  zálohy  také  bývalého  vojáka  z  povolání, a to
   nejpozději  do  2  let ode dne ukončení jeho služebního poměru vojáka z 
   povolání.
 
   § 5a
 
   (1)  Občan  mimo  stav  ohrožení  státu  nebo  mimo  válečný  stav může
   dobrovolně  převzít  výkon  branné  povinnosti, pokud požádá o účast na
   vojenském  cvičení.  Písemnou  žádost  může podat nejdříve dnem, v němž
   dosáhne  věku  18  let,  příslušnému  krajskému vojenskému velitelství.
   Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního
   řádu také rodné číslo a adresu pro doručování podle správního řádu.
 
   (2)  Podmínkou  účasti  na  vojenském  cvičení je zdravotní způsobilost
   občana  a potřeba ozbrojených sil. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti
   občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle § 4
   odst.  3.  Občan,  o  kterém  bylo  rozhodnuto, že je schopen vykonávat
   vojenskou  činnou  službu, je povinen vykonat vojenské cvičení, a to na
   základě podmínek stanovených v § 12 odst. 6.
 
   (3) Voják je na vojenské cvičení povolán, pokud
 
   a)  je  prokázána jeho trestní bezúhonnost; za účelem prokázání trestní
   bezúhonnosti vojáka si krajské vojenské velitelství vyžádá podle zákona
   o  Rejstříku  trestů výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání
   výpisu  z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů
   se  předávají  v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový
   přístup,
 
   b)   nepodporuje,   nepropaguje  nebo  nesympatizuje  s  hnutím,  které
   prokazatelně  směřuje  k  potlačování práv a svobod člověka, nebo hlásá
   národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině
   osob.
 
   § 6
 
   Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
 
   (1)  Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu
   svědomí nebo náboženského vyznání
 
   a)  do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana
   vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení,
 
   b)  do  15  dnů  ode  dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo
   válečného stavu;
 
   vojákovi,  který  odmítne  vykonávat  mimořádnou  službu, zaniká branná
   povinnost
 
   (2) Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává
   písemně  příslušnému  krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se
   uvede  jméno  nebo  jména,  příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu
   vojáka  a  adresa  pro  doručování  podle  správního  řádu;  podpis  na
   prohlášení musí být úředně ověřen.
 
   (3)  Krajské  vojenské  velitelství  předá prohlášení vojáka v záloze o 
   odmítnutí  výkonu  mimořádné služby do 10 dnů od jeho doručení obecnímu
   úřadu  obce  s  rozšířenou  působností  příslušnému  podle místa pobytu
   vojáka  v  záloze.  Krajské  vojenské  velitelství  zapíše  informaci o 
   odmítnutí výkonu mimořádné služby do vojenské evidence k údajům vedeným
   o vojákovi v záloze, který prohlášení o odmítnutí učinil.
 
   (4)  Občan,  který  jako  voják  v  záloze  odmítl vykonávat mimořádnou
   službu,  podléhá  za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní
   povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 7
 
   Zánik branné povinnosti
 
   Branná povinnost zaniká
 
   a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se občan stává neschopným
   vykonávat vojenskou činnou službu,
 
   b)  dnem  nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla svéprávnost občana
   omezena rozhodnutím soudu,
 
   c)  dnem,  kterým  občan  pozbyl státní občanství České republiky; toto
   ustanovení se na cizince nepoužije,
 
   d)  vojákovi  v  záloze  dnem doručení prohlášení příslušnému krajskému
   vojenskému  velitelství,  kterým  odmítl  vykonávat mimořádnou službu z 
   důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, nebo
 
   e) dnem, kdy voják dosáhl věku 60 let, pokud se nejedná o tyto výjimky:
 
   1.  voják  starší  60 let, který vykonává mimořádnou službu, má brannou
   povinnost do dne jeho propuštění z mimořádné služby,
 
   2.  voják  z  povolání  starší  60  let  má  brannou  povinnost  do dne
   propuštění  ze  služebního  poměru  podle zákona o vojácích z povolání,
   nebo
 
   3.  voják  v  aktivní  záloze starší 60 let má brannou povinnost do dne
   vyřazení z aktivní zálohy.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 8
 
   zrušen
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY
 
   § 9
 
   (1)  Zřizují  se  krajská  vojenská  velitelství  jako vojenské správní
   úřady.  V  čele  krajského vojenského velitelství je ředitel, kterým je
   voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.
 
   (2)  Krajská vojenská velitelství vykonávají státní správu podle tohoto
   zákona   a   dalších   zvláštních   právních  předpisů.  Jejich  místní
   příslušnost   se   řídí   místem  pobytu  fyzických  osob  nebo  sídlem
   právnických osob.
 
   (3)  Krajská  vojenská  velitelství  jako vojenské orgány současně plní
   úkoly obrany státu.
 
   (4)  Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství jsou
   stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA MIMO STAV OHROŽENÍ STÁTU NEBO MIMO VÁLEČNÝ STAV
 
   § 10
 
   zrušen
 
   § 11
 
   zrušen
 
   § 12
 
   Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil
 
   (1)  Přípravou  vojáka  v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil je jeho
   vojenský  výcvik prováděný formou vojenského cvičení. Průběh vojenského
   cvičení lze rozložit do ucelených bloků.
 
   (2) Vojenským cvičením je
 
   a)  pravidelné  vojenské  cvičení,  které je přípravou vojáka v aktivní
   záloze, nebo
 
   b) dobrovolné vojenské cvičení, které je dobrovolnou přípravou vojáka v 
   záloze.
 
   (3)  Voják  v  aktivní  záloze  vykonává  pravidelné vojenské cvičení v 
   prvním  roce  svého  zařazení  do  aktivní zálohy v celkové délce do 12
   týdnů  a v dalších letech v celkové délce do 4 týdnů v kalendářním roce
   s  přihlédnutím  k  jeho  plánovanému  zařazení,  úrovni vycvičenosti a
   odborné připravenosti.
 
   (4)  Voják  v aktivní záloze při přípravě na operační nasazení vykonává
   pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů.
 
   (5)  Bývalý  voják  z  povolání  zařazený  do  aktivní  zálohy vykonává
   pravidelné  vojenské  cvičení  v celkové délce do 3 týdnů v kalendářním
   roce podle potřeb zajišťování obrany státu s přihlédnutím k úrovni jeho
   vycvičenosti a odborné připravenosti.
 
   (6) Voják v záloze může požádat krajské vojenské velitelství o povolání
   na   dobrovolné  vojenské  cvičení.  V  žádosti  uvede  kromě  obecných
   náležitostí  podání  podle  správního řádu také rodné číslo. Dobrovolné
   vojenské   cvičení  je  vykonáváno  v  celkové  délce  do  12  týdnů  v 
   kalendářním  roce.  O  žádosti  rozhoduje  krajské vojenské velitelství
   podle potřeb zajišťování obrany státu. Pokud je žádosti vojáka v záloze
   o  povolání na dobrovolné vojenské cvičení vyhověno, je povolán nejdéle
   do  2  let ode dne podání žádosti. K návrhům vojáka v záloze uvedeným v 
   žádosti  na určení doby průběhu vojenského cvičení se při rozhodování o 
   žádosti nepřihlíží.
 
   § 12a
 
   Služba v operačním nasazení
 
   (1)  Voják  v aktivní záloze vykonává službu v operačním nasazení, a to
   podle potřeb ozbrojených sil, v délce do 7 měsíců v kalendářním roce
 
   a) na území České republiky, nebo
 
   b)  mimo  území  České  republiky,  pokud  s  takovou  službou  vysloví
   prokazatelný souhlas.
 
   (2)  Vojáka v záloze lze s jeho souhlasem povolat ke službě v operačním
   nasazení  na  území  České  republiky  v  celkové  délce  do  30  dnů v 
   kalendářním   roce,   vyžadují-li  to  záchranné  práce  při  živelních
   pohromách  nebo  při  jiných  závažných  situacích ohrožujících životy,
   zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty.
 
   § 13
 
   Povolání na vojenské cvičení nebo do služby v operačním nasazení
 
   (1)  Krajské  vojenské  velitelství  povolá k výkonu vojenského cvičení
   nebo  do  služby  v  operačním  nasazení  vojáka  v  záloze povolávacím
   rozkazem.  Povolávací  rozkaz  se  doručuje  jako  poštovní  zásilka do
   vlastních  rukou  nejméně  30  dnů přede dnem nástupu výkonu vojenského
   cvičení nebo do služby v operačním nasazení. K nastoupení výkonu služby
   v  operačním  nasazení  k zabezpečení záchranných prací nebo při jiných
   závažných  situacích  ohrožujících  životy,  zdraví,  životní prostředí
   anebo   značné   majetkové   hodnoty   nebo   za  účelem  plnění  úkolů
   vyplývajících z mezinárodně právních závazků České republiky lze vojáka
   v záloze povolat i dříve.
 
   (2)  Voják  v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo
   služby  v operačním nasazení u určeného vojenského útvaru v době, která
   je  stanovena v povolávacím rozkaze, prokázat svoji totožnost občanským
   průkazem  nebo  cestovním  dokladem,  předložit  vojenskou  knížku nebo
   vojenský  průkaz  a  doklady  osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo
   oprávnění  vykonávat  určité  činnosti,  například řidičský průkaz nebo
   zdravotní  průkaz,  mít u sebe průkaz pojištěnce a podrobit se lékařské
   prohlídce vojenským lékařem.
 
   (3)  Voják  v  záloze,  který  se  nemůže  dostavit ve stanovené době k 
   určenému  vojenskému útvaru k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo
   služby v operačním nasazení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému
   vojenskému velitelství, které jej povolalo, a důvody písemně doložit.
 
   (4)  Vojenské  cvičení  nebo  služba  v  operačním nasazení začíná dnem
   nástupu vojáka v záloze k jeho výkonu u vojenského útvaru.
 
   (5)  Voják v aktivní záloze, který vykonává vojenskou činnou službu, je
   převeden   do   služby  v  operačním  nasazení  na  základě  rozhodnutí
   služebního orgánu.
 
   § 14
 
   Propuštění z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení
 
   (1)  Z  výkonu  vojenského  cvičení nebo služby v operačním nasazení se
   propustí voják
 
   a)  po  vykonání vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ve
   stanovené délce,
 
   b)  u  kterého  vojenský  lékař zjistí nemoc nebo úraz, pro které voják
   není schopen vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení vykonat,
 
   c) dnem, kterým byl vzat do vazby,
 
   d)  dnem  nástupu  výkonu  trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí
   svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení,
   nebo
 
   e) po zproštění výkonu služby podle zákona o službě vojáků v záloze.
 
   (2)  Z  výkonu  vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení lze
   vojáka  propustit  též z osobních nebo rodinných důvodů na základě jeho
   žádosti.
 
   (3) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení vojáka
   propouští služební orgán. Před propuštěním je voják povinen podrobit se
   lékařské prohlídce vojenským lékařem.
 
   § 14a
 
   Odklad vojenského cvičení
 
   (1) Vojákovi v záloze, který ze závažných důvodů nemůže přerušit plnění
   svých   pracovních,   služebních,   podnikatelských   nebo   studijních
   povinností,  anebo  vyžadují-li to důvody hodné zvláštního zřetele, lze
   na jeho písemnou žádost povolit odklad výkonu vojenského cvičení.
 
   (2)  Za  důvody hodné zvláštního zřetele se považují důvody uvedené v §
   25 a dále zejména
 
   a) úmrtí, závažné onemocnění nebo těžký úraz osoby blízké^13),
 
   b)  mimořádná  událost^14),  která  postihla vojáka v záloze nebo osobu
   blízkou^13), nebo
 
   c)  jiná  závažná událost vyžadující dočasně osobní přítomnost vojáka v 
   záloze nebo možnost vzniku takové události.
 
   (3) Odůvodněná žádost o odklad vojenského cvičení se podává příslušnému
   krajskému   vojenskému  velitelství  před  nástupem  výkonu  vojenského
   cvičení.
 
   (4)   O   odkladu   vojenského   cvičení   rozhoduje  krajské  vojenské
   velitelství.
 
   (5) Pominou-li důvody, pro které byl odklad vojenského cvičení povolen,
   povolení odkladu vojenského cvičení zaniká.
 
   (6)  Ke  dni uplynutí doby, na kterou bylo vydáno rozhodnutí o povolení
   odkladu,  bude  rozhodnuto  o  novém  povolání vojáka v záloze k výkonu
   vojenského cvičení.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU
 
   Mimořádná služba
 
   § 15
 
   (1)  Voják  na  vojenském  cvičení,  voják,  který  vykonává  službu  v 
   operačním  nasazení nebo který je ve služebním poměru vojáka z povolání
   vykonává   ode  dne  účinnosti  vyhlášení  stavu  ohrožení  státu  nebo
   válečného stavu mimořádnou službu.
 
   (2)  Voják  v  záloze  vykonává  mimořádnou  službu  ode  dne nástupu k 
   vojenskému  útvaru  na  základě  povolávacího rozkazu vydaného krajským
   vojenským velitelstvím nebo mobilizační vyhlášky podle § 23 odst. 3.
 
   (3)  Voják  v  záloze  je povinen dostavit se na stanovené místo v době
   uvedené  v povolávacím rozkaze, který se doručuje jako poštovní zásilka
   do  vlastních  rukou;  pokud  mu  povolávací  rozkaz  nebyl doručen, je
   povinen  se  dostavit  na  stanovené místo v době uvedené v mobilizační
   vyhlášce.   Do   mimořádné  služby  se  může  u  příslušného  krajského
   vojenského  velitelství  dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k 
   jejímu výkonu povolán nebyl.
 
   (4)  O  nastoupení  výkonu  mimořádné  služby, není-li stanoveno jinak,
   platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.
 
   § 16
 
   (1)  Mimořádná  služba  končí  nejpozději  do 3 měsíců po zrušení stavu
   ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího
   výkonu  propouštějí  buď  jednotlivě  nebo hromadně. Před propuštěním z 
   výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce
   vojenským lékařem.
 
   (2) Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem
 
   a)  nabytí  právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým
   se stal neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,
 
   b) kterým byl vzat do vazby,
 
   c) nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí svobody,
   výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení, nebo
 
   d) následujícím měsíc po dni jeho svémocného vzdálení.
 
   (3)  Těhotná  vojákyně  se  z  výkonu  mimořádné  služby  propustí do 5
   pracovních  dnů  po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství služebnímu
   orgánu.
 
   Zproštění výkonu mimořádné služby
 
   § 17
 
   (1)  Vojáka  v  záloze,  u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České
   republiky  třeba,  aby  mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze
   zprostit výkonu mimořádné služby.
 
   (2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje
 
   a)   zabezpečení   nezbytné  činnosti  Kanceláře  Poslanecké  sněmovny,
   Kanceláře  Senátu,  Kanceláře  prezidenta  republiky,  soudů,  státních
   zastupitelství,   bezpečnostních  sborů,  zpravodajských  služeb  České
   republiky,  České  národní  banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné
   služby,   subjektů  hospodářské  mobilizace,  státních  podniků,  prvků
   kritické  infrastruktury,  organizačních  složek  státu a příspěvkových
   organizací,  jejichž  zakladatelem  nebo  zřizovatelem  je Ministerstvo
   obrany   (dále  jen  „ministerstvo“)  nebo  Ministerstvo  vnitra  anebo
   Ministerstvo   spravedlnosti,   právnických  a  fyzických  osob,  které
   převzaly   závazek   k   zajišťování   obrany   státu,   České   pošty,
   diplomatických  misí  České  republiky  nebo  konzulárních  úřadů České
   republiky  v  zahraničí  a  dalších  státních  orgánů a orgánů územních
   samosprávných celků,
 
   b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,
 
   c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
 
   d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
 
   (3)  Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně
   výdělečně   činná,  zaměstnavatel  pro  svého  zaměstnance  nebo  orgán
   územního  samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v 
   záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu
   ohrožení   státu   nebo  za  válečného  stavu  u  krajského  vojenského
   velitelství  podle  místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od
   svého   zaměstnance   vyžadovat   předložení  vojenského  dokladu  nebo
   rozhodnutí  o  jeho  schopnosti  vykonávat  vojenskou  činnou službu ke
   zjištění  údajů  potřebných  pro  podání  žádosti  a může vést evidenci
   těchto  údajů.  Zaměstnanec  je  povinen  tomuto  požadavku vyhovět. Na
   zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.
 
   (4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné
   služby  a  vede  evidenci  zproštěných  vojáků  v  záloze. Rozhodnutí o 
   zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po
   dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.
 
   (5)  Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o 
   zproštění  rozhodlo,  neprodleně  oznámit  pominutí důvodů, pro něž byl
   jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.
 
   (6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání
   stavu  ohrožení  státu  nebo  válečného  stavu.  Rozhodnutí o zproštění
   výkonu  mimořádné  služby  se  po  pominutí  důvodů zruší, podle potřeb
   ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   ODVODNÍ ŘÍZENÍ
 
   § 18
 
   Obsah odvodního řízení
 
   (1)  V  odvodním  řízení  se  rozhoduje  o  schopnosti občana vykonávat
   vojenskou činnou službu.
 
   (2)  Vláda  stanoví nařízením za stavu ohrožení státu nebo za válečného
   stavu  podle  potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se
   odvodnímu  řízení, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich
   odborné kvalifikace, a termín zahájení odvodního řízení.
 
   (3) Krajské vojenské velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného
   stavu povolá občana k odvodnímu řízení na základě nařízení vlády.
 
   § 19
 
   Dotazník
 
   (1)  Krajské  vojenské velitelství doručí po stanovení termínu zahájení
   odvodního  řízení  podle  § 18 odst. 2 občanovi, který je stanoven jako
   jeho  účastník,  dotazník sloužící pro účely odvodního řízení k získání
   základních informací o občanovi.
 
   (2)  Občan  je  povinen vyplnit dotazník podle odstavce 1, vyžádat jeho
   doplnění   registrujícím  poskytovatelem  zdravotních  služeb  v  oboru
   všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti
   a  dorost  (dále jen "registrující lékař") a s 1 fotografií o rozměrech
   35 x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději do 30 dnů
   ode  dne jeho doručení vrátit na krajské vojenské velitelství. Jestliže
   je  postižen  vadou  nebo  nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám
   vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká nebo opatrovník.
 
   (3)  Občan  v  dotazníku  uvede  akademický  titul,  jméno  nebo jména,
   příjmení,  rodné  příjmení,  rodné  číslo, místo narození, adresu místa
   pobytu,  adresu pro doručování podle správního řádu, dosažené vzdělání,
   zaměstnání,  zvláštní  schopnosti  a znalosti, subjektivní údaje o svém
   zdravotním  stavu,  jméno  nebo jména, příjmení a adresu místa trvalého
   pobytu  rodičů  nebo  manželky,  manžela,  druha  anebo  registrovaného
   partnera.
 
   (4) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na
   základě  preventivní  prohlídky  provedené  v  příslušném  období podle
   zvláštního právního předpisu.^8)
 
   (5)  Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o 
   zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce,^9)
   popřípadě  je doplnit o výsledky nových vyšetření, provedených v období
   od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku.
 
   (6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku.
 
   § 20
 
   Odvodní komise
 
   (1)  Odvodní  komise  se  zřizují po stanovení termínu odvodního řízení
   podle § 18 odst. 2. Sídlem odvodní komise je sídlo krajského vojenského
   velitelství.  Územní  působnost  odvodní  komise  je  shodná  s územním
   obvodem příslušného krajského vojenského velitelství.
 
   (2)  Odvodní  komise  jsou  čtyřčlenné.  Předsedou je ředitel krajského
   vojenského  velitelství  nebo  jím určený zástupce krajského vojenského
   velitelství.  Členy  odvodní komise jsou zástupce obecního úřadu obce s 
   rozšířenou  působností  určený  starostou nebo osobou pověřenou výkonem
   jeho pravomoci a 2 civilní lékaři.
 
   (3)   Členy   odvodní   komise  jmenuje  ředitel  krajského  vojenského
   velitelství.
 
   (4)  Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  zajistí k provádění
   odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství
   místnosti,  jejich  vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad
   lékaře  a  ostatní  zdravotnické  pracovníky  a  materiální zabezpečení
   lékařských prohlídek.
 
   (5)  Poučení  členů  odvodních  komisí  o jejich právech a povinnostech
   provádí  před  zahájením  odvodního řízení ředitel krajského vojenského
   velitelství nebo zástupce jím určený.
 
   § 21
 
   Průběh odvodního řízení
 
   (1)  Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo
   v  době  uvedené  v  povolávacím  rozkaze  vydaným  krajským  vojenským
   velitelstvím,   prokázat   svoji   totožnost  občanským  průkazem  nebo
   cestovním  dokladem  a  předložit  doklady  osvědčující  jeho  zvláštní
   schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský
   průkaz  nebo  zdravotní  průkaz.  Povolávací  rozkaz  se  doručuje jako
   poštovní  zásilka  do  vlastních  rukou nejpozději 30 dnů před odvodním
   řízením. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit
   se  k  odvodnímu  řízení  na  základě  veřejné vyhlášky vydané krajským
   vojenským velitelstvím.
 
   (2)  Občan,  který  se  nemůže  dostavit  ve stanovené době k odvodnímu
   řízení,   je   povinen   to  neprodleně  oznámit  krajskému  vojenskému
   velitelství,  které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit
   pominutí  těchto  důvodů.  Tento  občan  se  odvodnímu  řízení  podrobí
   dodatečně.
 
   (3)   Občan  je  při  odvodním  řízení  povinen  podrobit  se  lékařské
   prohlídce,  popřípadě  dalším  odborným  vyšetřením. Lékařské prohlídce
   mohou  být  přítomni  jen  zdravotničtí  pracovníci.  Nemohou-li lékaři
   zjistit  přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením
   k  poskytovateli  zdravotních  služeb,  kterého  určí.  Podle  výsledku
   lékařské   prohlídky   a   vyhodnocení  dotazníku,  popřípadě  výsledků
   odborných   vyšetření,  lékaři  zpracují  posudek  o  stupni  zdravotní
   způsobilosti   občana  vykonávat  vojenskou  činnou  službu,  který  je
   podkladem  pro  rozhodnutí  o  schopnosti  nebo  o  neschopnosti občana
   vykonávat vojenskou činnou službu.
 
   (4) Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o 
   schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti
   občana vykonávat vojenskou činnou službu.
 
   (5)  Odvodní  komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů
   rozhoduje   hlas  předsedy  komise.  Rozhodnutí  o  schopnosti  nebo  o 
   neschopnosti  občana  vykonávat  vojenskou  činnou  službu  se občanovi
   oznamuje  ústně  a  současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Proti
   rozhodnutí se lze odvolat k vyšší odvodní komisi.
 
   (6)  K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí,
   neslyšící,  němí,  postižení  vadou  nebo  nemocí, která je činí trvale
   neschopnými  samostatně  se  pohybovat,  nebo  postižení  těžkou formou
   nevyléčitelné  nemoci.  Odvodní  komise  rozhodne o neschopnosti občana
   vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti.
 
   (7)   Ministerstvo   stanoví   vyhláškou  způsob  posuzování  zdravotní
   způsobilosti  občana  vykonávat  vojenskou  činnou  službu při odvodním
   řízení,  při  lékařských  prohlídkách,  druhy a obsah těchto prohlídek,
   náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně
   zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování.
 
   § 21a
 
   Vyšší odvodní komise
 
   (1)  Vyšší  odvodní  komise  je  nadřízeným  správním orgánem odvodních
   komisí  a krajských vojenských velitelství při řízeních podle § 4 odst.
   3.
 
   (2)  Vyšší  odvodní  komise  se  zřizuje  u ministerstva. Vyšší odvodní
   komise  má  nejméně  3  členy.  Členem vyšší odvodní komise je vojenský
   lékař  a  osoba  s  vysokoškolským  vzděláním  v magisterském studijním
   programu v oboru právo. Vyšší odvodní komisi ustanoví ministerstvo.
 
   (3)  V  řízení  před  vyšší  odvodní  komisí  se  § 90 odst. 1 písm. b)
   správního řádu nepoužije.
 
   (4)  Občan  podává  žádost  o obnovu řízení, v němž rozhodovala odvodní
   komise  nebo  vyšší  odvodní  komise,  k  vyšší odvodní komisi. Orgánem
   příslušným  rozhodnout  o  obnově  takového  řízení  a  obnovené řízení
   provést je vyšší odvodní komise.
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   NĚKTERÁ  OPATŘENÍ  SOUVISEJÍCÍ  S  VYHLÁŠENÍM STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO
   VÁLEČNÉHO STAVU
 
   § 22
 
   Pozastavení propouštění vojáků z výkonu vojenské činné služby
 
   Ode  dne  účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
   nelze  propustit  vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů
   než uvedených v § 16 odst. 2 a 3.
 
   § 22a
 
   Výběrové doplnění ozbrojených sil
 
   Po  vyhlášení  stavu  ohrožení státu může ministerstvo nařídit výběrové
   doplnění  stanovených vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v 
   záloze k výkonu mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil.
 
   § 23
 
   Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
 
   (1)  Mobilizací  ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v 
   záloze  k  výkonu  mimořádné  služby  za  válečného  stavu.  Mobilizace
   ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.
 
   (2)  Mobilizaci  ozbrojených  sil nařizuje prezident republiky na návrh
   vlády.   Prezident   republiky   mobilizaci   vyhlašuje   v  hromadných
   sdělovacích prostředcích.
 
   (3)   Vyhlášení  mobilizace  a  podrobnosti  mobilizace  se  zveřejňují
   mobilizační  vyhláškou.  Mobilizační  vyhláška  se  doručuje  občanům a
   právnickým   osobám   veřejnou   vyhláškou   prostřednictvím  krajských
   vojenských  velitelství  a  na  úředních deskách územních samosprávných
   celků.
 
   (4)  Demobilizací  se  rozumí  propouštění  vojáků  z  výkonu mimořádné
   služby.  Demobilizaci  nařizuje  prezident  republiky na návrh vlády po
   ukončení  válečného stavu demobilizačním nařízením, pro jehož vyhlášení
   a zveřejnění se použijí odstavce 2 a 3 obdobně.
 
   § 24
 
   Cestování do zahraničí
 
   Občan,  který  má  brannou  povinnost,  musí mít po dobu stavu ohrožení
   státu  nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas k 
   cestování  do  zahraničí  občanu,  který  nevykonává mimořádnou službu,
   vydává  příslušné  krajské  vojenské  velitelství; vojákovi v mimořádné
   službě   tento  souhlas  vydává  ministerstvo.  Na  vydání  souhlasu  k 
   cestování do zahraničí není právní nárok.
 
   § 25
 
   Výjimky  z  povinnosti  dostavit  se  k  odvodnímu  řízení  a vykonávat
   mimořádnou službu
 
   (1)  Poslanci  a  senátoři  Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního
   soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,
   členové  bankovní  rady  České  národní  banky,  občané  ve  funkcích s 
   diplomatickými  a  konzulárními  výsadami  a imunitami, hejtmani krajů,
   primátor  hlavního  města  Prahy,  ředitelé  krajských  úřadů a ředitel
   Magistrátu  hlavního  města  Prahy se po dobu výkonu funkce k odvodnímu
   řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.
 
   (2) Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru
   nepovolává  k  odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; obdobně
   to  platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v 
   bezpečnostním sboru.
 
   (3)  Těhotná  žena  se  k  odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby
   nepovolává. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smějí být povoláni k 
   odvodnímu  řízení  jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě
   do  8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i 
   pro  osamělou  ženu  a  osamělého  muže,  kteří  pečují  o  dítě, které
   nedosáhlo věku 15 let.
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   VOJÁK VE VÝSLUŽBĚ
 
   § 26
 
   Výslužba
 
   (1)  Voják z povolání, kterému zanikla branná povinnost podle § 7 písm.
   e), se stává vojákem ve výslužbě.
 
   (2)  Vojákem  ve  výslužbě  se  může  stát  také občan, který vykonával
   vojenskou  činnou  službu  a  kterému zanikla branná povinnost, a to na
   základě  žádosti  tohoto  občana.  O  žádosti  občana rozhoduje krajské
   vojenské velitelství.
 
   (3) Údaje o vojákovi ve výslužbě jsou vedeny ve vojenské evidenci.
 
   § 27
 
   Oprávnění vojáka ve výslužbě
 
   (1) Voják ve výslužbě může nosit vojenský stejnokroj a vojenské odznaky
   obdobně jako osoba, které bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno.
 
   (2) Voják ve výslužbě může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Při
   jmenování  vojáka  ve  výslužbě do vyšší vojenské hodnosti se postupuje
   podle zákona o službě vojáků v záloze obdobně.
 
   § 28
 
   zrušen
 
   ČÁST OSMÁ
 
   POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI VOJÁKŮ PŘI PŘEZKUMNÉM ŘÍZENÍ
 
   § 29
 
   Přezkumné řízení
 
   (1)  Při  přezkumném  řízení  se  posuzuje  schopnost  vojáka vykonávat
   vojenskou  činnou  službu  na  základě  závažných změn jeho zdravotního
   stavu.  Zdravotní  způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle
   potřeby doplněné o odborná vyšetření.
 
   (2)  K  provádění  přezkumného  řízení  se  zřizují tříčlenné přezkumné
   komise  složené  z  vojenských lékařů. Členy přezkumných komisí jmenuje
   ministerstvo.  Názvy,  sídla,  personální  působnost  a  územní  obvody
   přezkumných komisí jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
 
   (3)  K  přezkumnému  řízení  povolává  vojáka v záloze krajské vojenské
   velitelství  povolávacím  rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému
   řízení  povolává  služební  orgán.  Voják  je  povinen se k přezkumnému
   řízení  dostavit  a  prokázat  svoji  totožnost občanským průkazem nebo
   cestovním dokladem.
 
   (4)  K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják
   v  záloze  z  důvodů uvedených v § 21 odst. 6. Přezkumné řízení provede
   přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů.
 
   (5)  Podle  výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň
   zdravotní  způsobilosti  a  rozhodne  o  schopnosti nebo o neschopnosti
   vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.
 
   (6)   Ministerstvo   stanoví   vyhláškou  způsob  posuzování  zdravotní
   způsobilosti  vojáků  k  vojenské  činné  službě při přezkumném řízení,
   náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně
   zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.
 
   § 29a
 
   Přezkumné komise zřizované u krajských vojenských velitelství
 
   (1)  K  provádění  přezkumného  řízení  u  vojáků  v  záloze se zřizují
   přezkumné  komise u krajských vojenských velitelství. Členy přezkumných
   komisí jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.
 
   (2)  Předsedou  přezkumné  komise u krajského vojenského velitelství je
   zástupce  krajského  vojenského  velitelství  a  dalšími členy jsou dva
   civilní lékaři.
 
   (3)  Pro  výkon  působnosti  a pro činnost přezkumné komise u krajského
   vojenského  velitelství  se  §  20  odst.  4 a 5 a § 21 odst. 3 použijí
   obdobně.
 
   § 30
 
   Vyšší přezkumná komise
 
   (1)  K  rozhodování  o  odvolání  proti  přezkumnému  rozhodnutí  se  u 
   ministerstva  zřizuje  tříčlenná  vyšší přezkumná komise, jejíž složení
   stanoví ministr obrany z vojenských lékařů.
 
   (2)  Vyšší  přezkumná  komise  přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní.
   Proti jejímu rozhodnutí se nelze odvolat.
 
   § 30a
 
   Ústřední vojenská lékařská komise
 
   (1)  Ústřední  vojenská  lékařská komise je nadřízeným správním orgánem
   vyšší  přezkumné  komise  a  vyšší  odvodní  komise.  Ústřední vojenská
   lékařská komise je podřízena ministru obrany, který jmenuje její členy.
 
   (2)  Ústřední  vojenská  lékařská komise se zřizuje u ministerstva a má
   nejméně  3 členy. Komise je složena nejméně ze dvou vojenských lékařů a
   nejméně jedné osoby s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním
   programu v oboru právo. Předsedou komise je vojenský lékař.
 
   ČÁST DEVÁTÁ
 
   VOJENSKÁ EVIDENCE, OHLAŠOVACÍ POVINNOST A VOJENSKÉ DOKLADY
 
   § 31
 
   Vojenská evidence
 
   (1) Ministerstvo je správcem vojenské evidence, ve které jsou za účelem
   zajišťování   obrany   České   republiky   vedeny   údaje,  jimiž  jsou
   reprezentovány informace nezbytné pro plnění povinností a zajišťování s 
   nimi  souvisejícího  výkonu  činností,  kterými jsou tímto zákonem nebo
   jiným  právním  předpisem^15)  vázány  ministerstvo,  krajské  vojenské
   velitelství, újezdní úřad nebo vojenský útvar.
 
   (2)  Vojenská  evidence  je  informační systém veřejné správy neveřejné
   povahy,  ve  kterém  se  vedou  údaje o občanech, kterým vznikla branná
   povinnost,  vojácích  a fyzických a právnických osobách, a to v rozsahu
   údajů  souvisejících  s  brannou  povinností,  jejím  výkonem a věcnými
   podmínkami  výkonu  branné  povinnosti.  Vojenská  evidence  je vnitřně
   členěna do samostatných funkčních častí podle účelu zpracovávání údajů,
   přičemž  údaje  vedené  v  těchto  funkčních částech mohou být vzájemně
   sdíleny,  pokud  je  to  nezbytné  pro  plnění  úkolů  souvisejících  s 
   dosažením  účelu  vedení  vojenské  evidence  podle odstavce 1 nebo pro
   ověření  správnosti  údaje  vedeného  v  jednotlivé  samostatné funkční
   součásti vojenské evidence.
 
   (3)  Vojenská evidence je vedena v listinné nebo v elektronické podobě;
   pokud je to pro zpracovávání osobních údajů ve vojenské evidenci účelné
   nebo  je to nutné pro zajištění povinností správce při ochraně osobních
   údajů,  mohou  být  údaje  vedené  ve  vojenské evidenci zpracovávány s 
   využitím hybridní formy vedení této evidence.
 
   (4) Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a vojenský
   útvar   jsou  uživateli  údajů  vedených  v  jednotlivých  samostatných
   funkčních částech vojenské evidence.
 
   (5) Požádá-li subjekt údajů o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve
   vojenské  evidenci, ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní
   úřad  nebo  vojenský  útvar  mu  vyžádané údaje poskytne; na žádost lze
   takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů.
 
   (6) Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a vojenský
   útvar  nejsou  vzhledem  k účelu vedení vojenské evidence vůči subjektu
   údajů  povinny  plnit  informační  povinnost  podle  zákona  o  ochraně
   osobních  údajů  ani subjektu údajů poskytovat informaci o zpracování o 
   něm ve vojenské evidenci vedených údajů podle zákona o ochraně osobních
   údajů.
 
   § 31a
 
   Registr výkonu branné povinnosti
 
   (1)  Samostatnou  funkční  součástí vojenské evidence je registr výkonu
   branné  povinnosti,  ve  kterém  jsou vedeny údaje o občanovi, který se
   podrobil   odvodnímu   řízení  nebo  dobrovolně  převzal  výkon  branné
   povinnosti  (dále  jen „subjekt údajů“). Zpracovatelem údajů v registru
   výkonu branné povinnosti je krajské vojenské velitelství.
 
   (2)  V  registru  výkonu branné povinnosti jsou o subjektu údajů vedeny
   tyto údaje a informace:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) rodné číslo,
 
   c) datum narození,
 
   d) adresa místa pobytu,
 
   e) adresa pro doručování podle správního řádu,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   g) omezení svéprávnosti,
 
   h) rodinný stav,
 
   i) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte,
 
   j)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  adresa místa pobytu rodičů,
   manželky (manžela) nebo družky (druha),
 
   k) druh zálohy, do které byl občan jako voják zařazen,
 
   l)  forma  vojenské činné služby, v jejímž průběhu byl občan jako voják
   vycvičen  k  plnění  úkolů  ozbrojených  sil,  a  datum  a místo konání
   příslušné formy vojenské činné služby,
 
   m)  údaje  o  vydání  rozhodnutí  o  odkladu výkonu vojenského cvičení,
   kterými jsou datum vydání rozhodnutí, jeho číslo jednací a důvod podání
   žádosti o umožnění odkladu,
 
   n) informace o odmítnutí mimořádné služby podle § 6 odst. 3,
 
   o) údaje o dosažené kvalifikaci,
 
   p)  údaje o profesním nebo studijním zaměření, včetně údaje o pracovním
   nebo služebním zařazení a zvláštních dovednostech,
 
   q)  údaje  o  zdravotním  stavu  v rozsahu údajů poskytnutých občanem v 
   dotazníku  podle  §  19  odst.  2  a  5  a  údajů  o  stupni  zdravotní
   způsobilosti  vykonávat  vojenskou  činnou  službu  uvedených v posudku
   podle   §   21   odst.   3,   popřípadě  údajů  poskytnutých  vojenským
   poskytovatelem  zdravotních  služeb  podle  §  21  odst.  3,  a údaje o 
   rozhodnutí  v  odvodním  řízení  podle § 21 odst. 5 a přezkumném řízení
   podle § 29 odst. 5,
 
   r)  údaje  o vojensko-odborné způsobilosti získané vojenským výcvikem v 
   průběhu vojenské činné služby,
 
   s)  údaje  o předurčení vojáka v záloze pro doplnění ozbrojených sil za
   stavu ohrožení státu a válečného stavu,
 
   t) údaje o zproštění výkonu mimořádné služby, kterými jsou:
 
   1. údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti podle § 17 odst. 3,
 
   2. číslo jednací rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,
 
   3.  datum  nabytí  účinnosti  rozhodnutí  o  zproštění výkonu mimořádné
   služby,
 
   4.  datum, ke kterému pominuly důvody pro vydání rozhodnutí o zproštění
   výkonu mimořádné služby,
 
   u)  informace o existenci skutečnosti, zakládající výjimku z povinnosti
   dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu podle §
   25, a doba vzniku a skončení trvání této skutečnosti,
 
   v) údaje o datu mobilizace a demobilizace subjektu údajů,
 
   w) údaje o povolání a propuštění subjektu údajů z výkonu vojenské činné
   služby  a  údaje  o  zániku  branné povinnosti subjektu údajů podle § 7
   písm. e) nebo o datu nabytí právní moci rozhodnutí podle § 26 odst. 2,
 
   x) údaje o druhu subjektu údajů vydaného vojenského dokladu a údajích v 
   něm zpracovaných,
 
   y)  údaje  o  vstupu  a  ukončení  činnosti v ozbrojených silách jiného
   státu,
 
   z)  údaje  o  skutkové  podstatě správního deliktu spáchaného subjektem
   údajů,  době spáchání správního deliktu, výši pokuty nebo jiném způsobu
   řešení  správního  deliktu,  označení  správního  orgánu, který správní
   delikt  projednal,  a  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí o spáchání
   správního deliktu.
 
   (3)  Zdrojem  údajů  vedených  v registru výkonu branné povinnosti jsou
   údaje  poskytnuté subjektem údajů na základě tohoto zákona a informační
   činnost  ministerstva,  krajského  vojenského  velitelství a vojenského
   útvaru vyplývající z plnění jejich povinností podle tohoto zákona.
 
   (4)  V  registru  výkonu  branné  povinnosti  se údaje o subjektu údajů
   zpracovávají  po dobu, po kterou má subjekt údajů brannou povinnost. Po
   zániku  branné povinnosti subjektu údajů se údaje o něm vedené převedou
   do  archivu  registru  výkonu  branné povinnosti, kde se jako blokované
   údaje vedou do dne, ve kterém subjekt údajů dovrší nebo by dovršil věku
   100 let; poté se údaje zlikvidují.
 
   § 31b
 
   Poskytované údaje
 
   (1)  Ministerstvo  a  krajské vojenské velitelství využívají při výkonu
   působnosti  podle  tohoto  zákona  ze základního registru obyvatel tyto
   údaje:
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c) adresa místa pobytu,
 
   d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v 
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
 
   e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
 
   (2)  Ministerstvo  a  krajské vojenské velitelství využívají při výkonu
   působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel
   tyto údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) rodné číslo,
 
   c) datum narození,
 
   d) adresa místa trvalého pobytu,
 
   e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   f) omezení svéprávnosti.
 
   (3)  Ministerstvo  a  krajské vojenské velitelství využívají při výkonu
   působnosti  podle  tohoto  zákona  z  informačního systému cizinců tyto
   údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
 
   b) rodné číslo,
 
   c) datum narození,
 
   d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   e) druh a adresa místa pobytu,
 
   f) omezení svéprávnosti.
 
   (4)  Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
   jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
 
   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,  se  využijí  z informačního systému evidence obyvatel nebo z 
   informačního  systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím
   současný stav.
 
   (6)  Údaje  se  poskytují  v  elektronické  podobě způsobem umožňujícím
   dálkový přístup.
 
   § 31c
 
   Vedení evidence o profesích důležitých pro obranu státu
 
   (1)  Ministerstvo  je oprávněno pro plnění svých povinností stanovených
   mu tímto zákonem nebo jinými právními předpisy^16) k zajišťování potřeb
   ozbrojených   sil   a  obrany  České  republiky  ve  vojenské  evidenci
   shromažďovat  a  vést  údaje o nelékařských zdravotnických pracovnících
   vedené   v   Národním  zdravotnickém  informačním  systému  a  údaje  o 
   odbornostech  lékařů,  zubních  lékařů  a farmaceutů vedené v seznamech
   členů  České  lékařské  komory,  České  stomatologické  komory  a České
   lékárnické   komory  podle  zvláštních  právních  předpisů  a  údaje  o 
   držitelích řidičských oprávnění z centrálního registru řidičů.
 
   (2)  O  nelékařských  zdravotnických  pracovnících  podle odstavce 1 je
   ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:
 
   a) jméno nebo jména a příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) rodné číslo,
 
   d) adresa místa pobytu,
 
   e) adresa pro doručování podle správního řádu,
 
   f)  údaje  o  dosaženém  vzdělání  včetně  specializačního vzdělávání a
   certifikovaných kurzů a
 
   g) datum ukončení platnosti osvědčení nebo oznámení.
 
   (3)  O  lékařích,  zubních  lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 je
   ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:
 
   a) jméno nebo jména a příjmení,
 
   b) titul,
 
   c) datum narození,
 
   d) rodné číslo,
 
   e) adresa pro doručování podle správního řádu,
 
   f) forma a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá
   vykonávat, a
 
   g) údaje o dosaženém vzdělání.
 
   (4)  O držitelích řidičských oprávnění podle odstavce 1 je ministerstvo
   oprávněno získávat a vést tyto údaje:
 
   a) jméno nebo jména a příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) rodné číslo a
 
   d) skupiny vozidel, pro které mu bylo řidičské oprávnění uděleno.
 
   § 32
 
   Ohlašovací povinnost
 
   (1)  Voják v aktivní záloze je povinen příslušnému krajskému vojenskému
   velitelství neprodleně hlásit změny osobních údajů v rozsahu podle § 19
   a  §  31a  odst.  2  písm. a) až i) a závažné úrazy a vážná onemocnění,
   které  mohou  mít  vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady
   osvědčující  uvedené  skutečnosti;  voják v záloze má tuto povinnost za
   stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Hlášení lze učinit osobně
   nebo písemně.
 
   (2)  Občan  podléhající branné povinnosti je povinen se dostavit, pokud
   jej  krajské  vojenské  velitelství předvolá, k vysvětlení skutečností,
   které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti.
 
   § 33
 
   Vojenské doklady
 
   (1)  Voják  je  povinen prokazovat svoji příslušnost k ozbrojeným silám
   vojenským dokladem.
 
   (2)   Vojenskými  doklady  jsou  vojenský  průkaz,  vojenská  knížka  a
   povolávací rozkaz. Vojenské doklady jsou veřejnými listinami.
 
   § 33a
 
   Vojenský průkaz a osobní známka
 
   (1)  Vojenský  průkaz  se vydává vojákům z povolání a vojákům v aktivní
   záloze.
 
   (2)  Vojenský  průkaz  obsahuje  fotografii  o  rozměrech 21 mm x 28 mm
   zobrazující  obličej  vojáka a odpovídající jeho současné podobě, jméno
   nebo  jména  a  příjmení,  datum  a  místo narození, pohlaví, vojenskou
   hodnost,  osobní  číslo,  evidenční  číslo  a  datum  vydání a platnost
   dokladu. Údaje se uvádí v českém a anglickém jazyce.
 
   (3)  Společně s vojenským průkazem se vojákovi z povolání nebo vojákovi
   v  aktivní  záloze  vydají  2  kusy  osobní  známky. Vojákovi v záloze,
   kterému  nebyl  vydán  vojenský  průkaz, se vydají 2 kusy osobní známky
   nejpozději při prvním nástupu k výkonu vojenské činné služby.
 
   § 33b
 
   Vojenská knížka
 
   (1) Vojenská knížka se vydává vojákovi v povinné záloze, pokud mu nebyl
   vydán vojenský průkaz.
 
   (2)  Vojenskou  knížku vydává krajské vojenské velitelství a předává ji
   vojákovi  osobně  nebo  ji  zasílá  jako  poštovní zásilku do vlastních
   rukou.
 
   (3)  Vojenská  knížka  obsahuje  fotografii  o  rozměrech 35 mm x 45 mm
   zobrazující  obličej vojáka v záloze odpovídající jeho současné podobě,
   jméno  nebo  jména  a  příjmení,  datum  narození,  pohlaví,  vojenskou
   hodnost,  vojenský  útvar,  osobní  číslo,  evidenční  číslo, vojenskou
   odbornost,  údaje o výkonu vojenské činné služby, datum vydání a podpis
   oprávněné   úřední   osoby   krajského  vojenského  velitelství,  které
   vojenskou  knížku vydalo. Údaje v rozsahu stanoveném v § 33a odst. 2 se
   uvádí  v  českém  a  anglickém  jazyce, ostatní údaje se uvádí v českém
   jazyce.
 
   § 33c
 
   Povolávací rozkaz
 
   Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení,
   akademický  titul,  datum  narození, adresu místa pobytu, dobu a místo,
   kam se má občan dostavit, a způsob přepravy.
 
   § 33d
 
   Nakládání s vojenskými doklady a osobní známkou
 
   (1)  Zničení,  poškození,  ztrátu,  odcizení  nebo  zneužití vojenského
   dokladu  nebo  osobní známky je voják v činné službě povinen neprodleně
   hlásit  svému  nadřízenému.  Voják v záloze je povinen tyto skutečnosti
   hlásit krajskému vojenskému velitelství.
 
   (2) Voják v činné službě nosí osobní známky zavěšeny na krku na základě
   rozhodnutí  služebního  orgánu.  Za stavu ohrožení státu nebo válečného
   stavu  nosí  voják  v  činné  službě  osobní  známky na krku vždy, když
   vykonává vojenskou činnou službu.
 
   § 33e
 
   Vzory vojenských dokladů a osobní známky
 
   Ministerstvo  stanoví  vyhláškou vzory vojenských dokladů a nakládání s 
   nimi, vzor osobní známky a pravidla jejího nošení.
 
   ČÁST DESÁTÁ
 
   VSTUP OBČANA NEBO VOJÁKA V ZÁLOZE DO OZBROJENÝCH SIL JINÉHO STÁTU
 
   § 34
 
   (1)  Občan  smí  vstoupit  do  ozbrojených  sil  jiných  států pouze se
   souhlasem  prezidenta  republiky  na  základě své žádosti, nestanoví-li
   tento zákon jinak.
 
   (2)   Občan  žádost  o  souhlas  prezidenta  republiky  se  vstupem  do
   ozbrojených  sil  jiného  státu  podává  ministerstvu, které ji se svým
   vyjádřením  a  po  projednání  s  Ministerstvem  vnitra a Ministerstvem
   zahraničních  věcí  předloží  prezidentovi  republiky.  Občan v žádosti
   uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné
   číslo.
 
   (3)  Souhlas  prezidenta  republiky  pozbývá  platnosti  dnem účinnosti
   vyhlášení  stavu  ohrožení  státu  nebo  válečného  stavu.  Na  udělení
   souhlasu není právní nárok.
 
   (4)   Občan,  který  má  více  státních  občanství,  může  vstoupit  do
   ozbrojených  sil  jiného  státu,  jehož  je  také  státním občanem, bez
   souhlasu  prezidenta  republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může
   vstoupit  do  ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že
   tento  stát  je  členem  mezinárodní  organizace  zajišťující společnou
   obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.
 
   (5)  Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného
   stavu  vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do
   ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do
   něhož  se  mohou  dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za
   mimořádnou službu.
 
   ČÁST JEDENÁCTÁ
 
   STANOVENÍ NEBO ÚPRAVA VOJENSKÉ HODNOSTI
 
   § 34a
 
   (1)  Občan,  který vykonal vojenskou službu v ozbrojených silách jiného
   státu  nebo  konal  službu  v bezpečnostním sboru České republiky, může
   písemně požádat ministerstvo o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti.
 
   (2)  Občan  v  žádosti  uvede  kromě  obecných náležitostí podání podle
   správního řádu také rodné číslo a k žádosti přiloží potvrzení o průběhu
   služby.
 
   (3)  Žádosti  podle odstavce 1 u občana, který vykonal vojenskou činnou
   službu  v ozbrojených silách jiného státu, lze vyhovět pouze v případě,
   pokud  žadatel  nekonal  službu  ve  prospěch  státu  dopouštějícího se
   závažného  porušení  svých  mezinárodněprávních  závazků, zejména podle
   Charty  Organizace  spojených  národů.  Tuto  skutečnost  občan  doloží
   čestným prohlášením, které přiloží k žádosti podle odstavce 1.
 
   (4)  O  žádosti  podle  odstavce  1 rozhoduje ministerstvo podle potřeb
   ozbrojených  sil  na  základě čestného prohlášení žadatele, potvrzení o 
   průběhu  služby  a  závazných stanovisek Ústavu pro studium totalitních
   režimů   a   Archivu  bezpečnostních  složek,  kterými  v  rozsahu  své
   působnosti  ověří  skutečnosti  podle  odstavce  3  věty první. Závazné
   stanovisko  vydá  dotčený  orgán  ve  lhůtě  20 dnů od doručení žádosti
   ministerstva  o  jeho  vydání. Závazné stanovisko obsahuje souhlas nebo
   nesouhlas dotčeného orgánu se stanovením nebo úpravou vojenské hodnosti
   a  jeho  odůvodnění.  Závazné stanovisko Ústavu pro studium totalitních
   režimů   a   Archivu  bezpečnostních  složek  se  nevyžaduje  u  občanů
   narozených po 1. prosinci 1971.
 
   (5)  U  občana, jehož žádosti o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti
   bylo   vyhověno  a  který  nebyl  odveden,  rozhodne  krajské  vojenské
   velitelství  o  jeho  zdravotní  způsobilosti  a  schopnosti  vykonávat
   vojenskou činnou službu podle § 4 odst. 3 obdobně.
 
   ČÁST DVANÁCTÁ
 
   SPRÁVNÍ DELIKTY
 
   § 35
 
   Přestupky občana
 
   (1) Občan se dopustí přestupku tím, že
 
   a)  nevrátí  řádně  a úplně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v § 19
   odst. 2 krajskému vojenskému velitelství,
 
   b)  nevyžádá  doplnění dotazníku uvedeného v § 19 odst. 2 registrujícím
   lékařem,
 
   c)  v  řízení  podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný
   údaj anebo požadovaný údaj zatají,
 
   d) nepředloží vojenský doklad podle § 13 odst. 2, nebo
 
   e)  úmyslně  zničí,  poškodí  nebo zneužije vojenský doklad nebo osobní
   známku.
 
   (2) Občan podléhající branné povinnosti se dopustí přestupku tím, že se
   nedostaví k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho
   branné   povinnosti,   ke  kterému  byl  předvolán  krajským  vojenským
   velitelstvím.
 
   (3)  Občan,  pokud  není  fyzickou  osobou  uvedenou v § 25, se dopustí
   přestupku  tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v 
   době   uvedené   v   povolávacím  rozkaze  vydaném  krajským  vojenským
   velitelstvím.
 
   (4)  Občan,  pokud  není fyzickou osobou uvedenou v § 25, kterému nebyl
   doručen  povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k 
   odvodnímu  řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským
   velitelstvím.
 
   (5)  Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, který se nemůže
   dostavit  ve  stanovené  době  k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku
   tím,  že  neprodleně  tuto  skutečnost  neoznámí  krajskému  vojenskému
   velitelství,  které  jej povolalo, a písemně nedoloží důvod, který tuto
   skutečnost způsobil.
 
   (6) Občan, který oznámil krajskému vojenskému velitelství, že se nemůže
   ve  stanovené  době  dostavit  k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku
   tím,  že  tomuto velitelství neoznámí pominutí důvodu, v jehož důsledku
   se nemohl dostavit k odvodnímu řízení.
 
   (7)  Občan, kterému byl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku
   tím,  že se při odvodním řízení nepodrobí lékařské prohlídce, popřípadě
   dalšímu odbornému vyšetření.
 
   (8)  Občan, který má brannou povinnost, se dopustí přestupku tím, že po
   dobu  stavu  ohrožení státu nebo válečného stavu vycestuje do zahraničí
   bez souhlasu podle § 24.
 
   § 35a
 
   Přestupky vojáků v záloze
 
   (1)  Voják  v  záloze  se  dopustí  přestupku  tím,  že  se nedostaví k 
   přezkumnému řízení, k němuž byl povolán služebním orgánem.
 
   (2)  Voják  v  aktivní  záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému
   krajskému  vojenskému velitelství neprodleně neohlásí závažný úraz nebo
   vážné  onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo
   nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.
 
   (3)  Voják  v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému
   vojenskému  velitelství  za  stavu  ohrožení státu nebo válečného stavu
   neprodleně  neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít
   vliv  na  výkon  branné  povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující
   uvedenou skutečnost.
 
   (4)  Voják  v  záloze  se dopustí přestupku tím, že neprodleně neohlásí
   krajskému  vojenskému  velitelství zničení, poškození, ztrátu, odcizení
   nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky.
 
   § 35b
 
   Přestupek vojáka ve výslužbě
 
   Voják ve výslužbě se dopustí přestupku tím, že nosí vojenský stejnokroj
   při jiných příležitostech, než při kterých je mu jeho nošení povoleno.
 
   § 35c
 
   Přestupek ředitele krajského vojenského velitelství nebo jeho zástupce
 
   Fyzická  osoba  se  jako  ředitel krajského vojenského velitelství nebo
   zástupce  jím určený dopustí přestupku tím, že před zahájením odvodního
   řízení nepoučí členy odvodních komisí o jejich právech a povinnostech.
 
   § 35d
 
   Správní delikt registrujícího lékaře
 
   Podnikající  fyzická osoba se jako registrující lékař dopustí správního
   deliktu  tím,  že  při  doplnění  dotazníku  neuvede požadované údaje o 
   zdravotním stavu občana stanovené v § 19 odst. 4.
 
   § 35e
 
   Sankce
 
   (1) Za přestupek lze uložit pokutu do
 
   a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3, 4 a 8,
 
   b)  30  000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. c) a e) a §
   35 odst. 7, § 35a odst. 1 a 3,
 
   c)  10 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d),
   § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b a 35c.
 
   (2) Za správní delikt podle § 35d lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
 
   § 35f
 
   Společná ustanovení ke správnímu deliktu
 
   (1)  Podnikající  fyzická  osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže
   prokáže,  že  vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby
   porušení právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při  určení výměry pokuty podnikající fyzické osobě se přihlédne k 
   závažnosti  správního  deliktu,  zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho
   následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
 
   (3)  Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm
   nezahájil  řízení  do  2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
   však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)  Správní  delikt  podle  tohoto  zákona  projednává v prvním stupni
   obecní úřad obce s rozšířenou působností.
 
   ČÁST TŘINÁCTÁ
 
   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
   Společná ustanovení
 
   § 36
 
   (1)  Náklady  spojené  s  brannou  povinností,  které  vznikají státním
   orgánům, územním samosprávným celkům a právnickým nebo fyzickým osobám,
   jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky.
 
   (2)  Obecní  úřad obce s rozšířenou působností hradí náklady spojené se
   zajišťováním  místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu
   odvodního řízení nebo přezkumného řízení u vojáků v záloze.
 
   (3)  Krajský úřad hradí náklady na lékařské prohlídky včetně nezbytných
   odborných  vyšetření,  jejich  materiální zabezpečení a na zdravotnické
   pracovníky  při  odvodním  řízení nebo při přezkumném řízení u vojáka v 
   záloze.  Dále  proplácí  náklady  spojené s vyplňováním zdravotní části
   dotazníku  registrujícím  lékařem  a  jeho  vyhodnocením lékaři odvodní
   komise.
 
   (4)  Krajské vojenské velitelství proplácí prokázané jízdné k odvodnímu
   řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k 
   projednání  odvolání  proti  němu, k nástupu výkonu vojenského cvičení,
   služby  v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich,
   a  náklady  na  pořízení  fotografií  pro vystavení vojenských dokladů.
   Rovněž  proplácí  prokázané  jízdné a náklady na lékařské prohlídky při
   odvolání   proti   odvodnímu   rozhodnutí  a  přezkoumání  pravomocného
   odvodního  rozhodnutí  a prokázané jízdné při povolání občana k jednání
   podle  §  32  odst.  2.  Dále  proplácí  prokázané  jízdné a náklady na
   lékařské  posudky  vojáků  v  záloze  při  odvolání  proti  přezkumnému
   rozhodnutí  a přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí. Proplácí
   se  jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku
   na  území  České  republiky  nebo  náhrada  v  penězích  ve výši tohoto
   jízdného.
 
   (5)  Působnosti  stanovené tímto zákonem orgánům územních samosprávných
   celků jsou výkonem přenesené působnosti.
 
   (6)  Ministerstvo  proplácí  prokázané  jízdné  a  náklady  na lékařské
   prohlídky   při  přezkumném  řízení,  při  odvolání  proti  přezkumnému
   rozhodnutí  a na přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí, které
   se týkají vojáků v činné službě a vojáků v aktivní záloze.
 
   § 37
 
   (1)  Správní  úřady  podle  své  působnosti,  soudy  a věznice a orgány
   územního   samosprávného  celku  spolupracují  s  krajskými  vojenskými
   velitelstvími  při  vedení  vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva
   nebo  krajského  vojenského  velitelství oznamují, který občan vedený v 
   evidenci  krajského  vojenského  velitelství jako voják v záloze změnil
   jméno  nebo  jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, adresu místa
   pobytu  nebo  adresu  pro  doručování  podle správního řádu, nabyl nebo
   pozbyl  státní  občanství  České  republiky,  získal řidičské oprávnění
   včetně  skupiny  a  podskupiny  tohoto oprávnění nebo mu toto oprávnění
   bylo  odňato,  byla  mu omezena svéprávnost, je ve výkonu trestu odnětí
   svobody  nebo  ve  vazbě,  byl  pravomocně  odsouzen,  zemřel  nebo byl
   prohlášen  za  mrtvého.  Žádost o poskytnutí údajů podle věty druhé lze
   uplatnit  pouze v případě, že požadované údaje nejsou ministerstvu nebo
   krajskému  vojenskému  velitelství  poskytovány  z informačních systémů
   veřejné správy.
 
   (2)  Za  stavu  ohrožení  státu a válečného stavu neprodleně oznamují u 
   vojáka v záloze příslušnému krajskému vojenskému velitelství a u vojáka
   v činné službě příslušnému vojenskému útvaru
 
   a)  soudy jeho vzetí do vazby, rozhodnutí ve věci nebo jiné rozhodnutí,
   kterým se končí trestní řízení,
 
   b)  věznice  jeho  propuštění z vazby, jeho nástup výkonu trestu odnětí
   svobody a propuštění z něj.
 
   (3)  Poskytovatel  zdravotních  služeb  je  povinen  na vyžádání lékaře
   odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise, vyšší přezkumné
   komise  a  ústřední  vojenské  lékařské  komise  pro potřebu posuzování
   zdravotní  způsobilosti  občana k výkonu vojenské činné služby provádět
   lékařské  prohlídky  a  odborná  vyšetření,  vydávat  lékařské  nálezy,
   posudky  a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze
   zdravotní dokumentace.
 
   § 38
 
   (1)  Žalobě  směřující  proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti
   vykonávat vojenskou činnou službu vydanému podle tohoto zákona za stavu
   ohrožení  státu  nebo  za  válečného stavu ve správním soudnictví nelze
   přiznat  odkladný  účinek  a  ve věci nelze vydat předběžné opatření. O 
   žalobě soud rozhodne ve lhůtě do dvou měsíců od jejího doručení.
 
   (2)  Odvolání proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat
   vojenskou  činnou službu, rozhodnutí o povolání k výkonu vojenské činné
   služby, rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a rozhodnutí o povolení
   nebo  zákazu  cestování  do zahraničí nemá za stavu ohrožení státu nebo
   válečného stavu odkladný účinek.
 
   § 38a
 
   Působnost krajského vojenského velitelství vykonává ministerstvo podle
 
   a)  § 3, 4 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o povolání
   do  služebního  poměru  vojáka  z  povolání  se  služebním  zařazením u 
   Vojenského zpravodajství,
 
   b)  § 5 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o zařazení do
   aktivní zálohy se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,
 
   c)  §  5,  6, 13, 14a, 15, 24, 26, 27, 29, 32 až 34, 36 a 37 u vojáků v 
   záloze,   jejichž   poslední   služební   zařazení  bylo  u  Vojenského
   zpravodajství,  a  u  vojáků  v  aktivní  záloze, kteří jsou zařazeni u 
   Vojenského zpravodajství.
 
   Přechodná ustanovení
 
   § 39
 
   (1)  Vojáci  vykonávající základní službu se z této služby propustí dne
   22. prosince 2004.
 
   (2)  Vojáci  nebo  odvedenci,  kterým  vznikla  branná  povinnost podle
   dosavadních  právních  předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
   považují za vojáky v povinné záloze.
 
   (3)   Vojáci   z   povolání,  kterým  vznikla  branná  povinnost  podle
   dosavadních  právních  předpisů,  mají  brannou  povinnost podle tohoto
   zákona.
 
   (4)  Vojáci  zařazení  do  aktivní  zálohy dobrovolné na základě dohody
   podle  dosavadních  právních  předpisů  se dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a
   délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
 
   (5)  Občanům,  kteří  vykonali  civilní  službu  nebo  její  část podle
   dosavadních  právních  předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu
   civilní  služby,  ačkoliv  jim  povinnost k výkonu civilní služby podle
   dosavadních  právních  předpisů  vznikla,  zaniká branná povinnost dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   (6)  Pravomocná  rozhodnutí  o  zproštění mimořádné služby vydaná podle
   dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   (7)  Vojenská  evidence  vedená  podle dosavadních právních předpisů se
   považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona.
 
   (8)  Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní
   komise  u  územních  vojenských  správ, vyšší odvodní komise u Hlavního
   doplňovacího  úřadu,  přezkumné  komise  u  územních vojenských správ a
   vojenských  nemocnic  a  přezkumná  letecká  komise  u Ústavu leteckého
   zdravotnictví,  vyšší  přezkumná  komise u Hlavního doplňovacího úřadu,
   vyšší  přezkumná  komise  u  Generálního štábu Armády České republiky a
   vyšší  přezkumná  letecká  komise  u  Generálního  štábu  Armády  České
   republiky.  Působnost  územních  vojenských  správ  přechází na krajské
   vojenské  velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených
   územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje.
 
   (9) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců
   rušených  územních  vojenských  správ  přecházejí  na  krajské vojenské
   velitelství,  jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních
   vojenských  správ  podle  předchozího  odstavce.  Práva  a povinnosti z 
   pracovněprávních   vztahů   občanských  zaměstnanců  rušeného  Hlavního
   doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.
 
   Závěrečná ustanovení
 
   § 40
 
   Zrušuje se:
 
   1.  Zákon  č.  218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských
   správních úřadech (branný zákon).
 
   2.  Zákon  č.  286/2002  Sb.,  kterým  se mění zákon č. 218/1999 Sb., o 
   rozsahu  branné  povinnosti  a  o  vojenských správních úřadech (branný
   zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.
 
   3.  Zákon  č.  520/2002  Sb.,  kterým  se mění zákon č. 218/1999 Sb., o 
   rozsahu  branné  povinnosti  a  o  vojenských správních úřadech (branný
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   Účinnost
 
   § 41
 
   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení
   § 39 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.
 
   Zaorálek v. r.
 
   Klaus v. r.
 
   Gross v. r.
 
   Příloha 1
 
   Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství
Název                          Sídlo              Územní obvod
 
Krajské vojenské velitelství
hlavní město Praha             Praha              území hlavního města Prahy
 
Krajské vojenské velitelství
Praha                          Praha              území Středočeského kraje
 
Krajské vojenské velitelství
České Budějovice               České Budějovice   území Jihočeského kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Plzeň                          Plzeň              území Plzeňského kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Karlovy Vary                   Karlovy Vary       území Karlovarského kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Ústí nad Labem                 Ústí nad Labem     území Ústeckého kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Liberec                        Liberec            území Libereckého kraje
 
 
Krajské vojenské velitelství
Hradec Králové                 Hradec Králové     území Královéhradeckého kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Pardubice                      Pardubice          území Pardubického kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Jihlava                        Jihlava            území Kraje Vysočina
 
Krajské vojenské velitelství
Brno                           Brno               území Jihomoravského kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Olomouc                        Olomouc            území Olomouckého kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Ostrava                        Ostrava            území Moravskoslezského kraje
 
Krajské vojenské velitelství
Zlín                           Zlín               území Zlínského kraje
 
   Příloha 2
 
   Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody přezkumných komisí
 
Název                                                Sídlo        Územní obvod
 
Přezkumná komise u Ústřední vojenské nemocnice
- vojenské fakultní nemocnice Praha                  Praha        území hlavního města Prahy
                                                                  území Středočeského kraje
                                                                  území Jihočeského kraje
                                                                  území Plzeňského kraje
                                                                  území Karlovarského kraje
                                                                  území Ústeckého kraje
                                                                  území Libereckého kraje
Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.
 
Přezkumná komise
u Vojenské nemocnice Olomouc                        Olomouc       území Královéhradeckého kraje
                                                                  území Pardubického kraje
                                                                  území Olomouckého kraje
                                                                  území Moravskoslezského kraje
Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.
 
Přezkumná komise
u Vojenské nemocnice Brno                           Brno          území Kraje Vysočina
                                                                  území Jihomoravského kraje
                                                                  území Zlínského kraje
Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.
 
Přezkumná komise
u Ústavu leteckého zdravotnictví                    Praha         území České republiky
Personální působnost: vojenský letecký personál.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl. II zákona č. 47/2016 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Přezkumné řízení, které bylo zahájeno podle zákona č. 585/2004 Sb.,
   ve  znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
   podle  zákona  č.  585/2004  Sb.,  ve  znění  účinném přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Voják  zařazený  v  aktivní záloze podle zákona č. 585/2004 Sb., ve
   znění  účinném  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se stává
   vojákem v aktivní záloze podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném
   ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   3.  Voják  v  povinné  záloze  podle  zákona  č. 585/2004 Sb., ve znění
   účinném  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vojákem v záloze
   podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   4.   Správní  činnosti  přezkumných  komisí  u  vojenských  nemocnic  a
   přezkumné  letecké komise u Ústavu leteckého zdravotnictví podle zákona
   č.  585/2004  Sb.,  ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  přecházejí  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na přezkumné
   komise  podle  zákona  č. 585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   5. Vojákovi v záloze, kterému byly vydány osobní známky podle zákona č.
   585/2004  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  budou  osobní známky vyměněny za osobní známky podle zákona č.
   585/2004  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   při  prvním  nástupu  k  výkonu  vojenské  činné  služby  po dni nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   6. Vojenská knížka, která byla vydána vojákovi v záloze podle zákona č.
   585/2004  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  se  považuje za vojenskou knížku podle zákona č. 585/2004 Sb.,
   ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   7.  Vojenský  průkaz  a  osobní  známka vydané vojákovi z povolání nebo
   vojákovi  v  aktivní  záloze  podle  zákona  č.  585/2004 Sb., ve znění
   účinném  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, se považují za
   vojenský  průkaz a osobní známku podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění
   účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona. Vojákovi z povolání
   nebo  vojákovi  v  aktivní  záloze se vojenský průkaz a vojenská známka
   podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona, vydají nejpozději do 31. prosince 2016.
 
   1)  Zákon  č.  221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   2)  § 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České
   republiky.
 
   6)  § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a
   o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
 
   8) § 29 zákona č. 48/1997 Sb.
 
   9)  Vyhláška  č.  56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí
   preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů.
 
   10)   Zákon   č.   361/2003   Sb.,   o   služebním  poměru  příslušníků
   bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   12) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   13) § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
 
   14)  Například  §  39  a  57  zákona  č.  187/2006  Sb.,  o nemocenském
   pojištění,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č. 258/2000 Sb., o 
   ochraně  veřejného  zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   15)  Například zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, zákon č.
   222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   16)  Například  zákon  č.  222/1999  Sb.,  o  zajišťování  obrany České
   republiky,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č. 219/1999 Sb., o 
   ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Platnost od

1. ledna 2005

Ke stažení

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Doporučujeme

Reklama

Page generated in 1.4055 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál