Zákon č. 585/2004 Sb. o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
585/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 4. listopadu 2004
o branné povinnosti a jejím zajišťování
(branný zákon)
Změna: 112/2006 Sb.
Změna: 318/2006 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 320/2015 Sb.
Změna: 47/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
BRANNÁ POVINNOST
§ 1
Obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby
(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále
jen "občan") plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen
"ozbrojené síly"); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu
řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti
stanovené tímto zákonem.
(2) Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný
stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zákona o
vojácích z povolání, příprava vojáka k plnění úkolů ozbrojených sil
nebo služba vojáka v operačním nasazení.
(3) Vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného
stavu je mimořádná služba.
(4) Občan se stává vojákem dnem nabytí právní moci rozhodnutí o
schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.
(5) Voják, který vykonává vojenskou činnou službu podle odstavce 2 nebo
3, je vojákem v činné službě.
(6) Voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně ji
vykonávat.
(7) Pro doplňování ozbrojených sil je určena záloha ozbrojených sil
(dále jen „záloha“), jejíž částí je aktivní záloha vytvářená podle § 5.
(8) Voják, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou
povinnost, je vojákem v záloze. Voják v záloze se předurčí pro doplnění
ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil.
§ 2
Vznik branné povinnosti
(1) Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18
let.
(2) Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky,
vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.
§ 3
Dobrovolné převzetí branné povinnosti
(1) Občan, kterému podle § 7 zanikla branná povinnost, nebo cizinec
může dobrovolně převzít brannou povinnost, a to nejdříve dnem, v němž
dosáhne věku 18 let, nejpozději však do dne dosažení 60 let, na základě
písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
Občan nebo cizinec v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání
podle správního řádu také rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li mu
rodné číslo přiděleno.
(2) Podmínkou dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o
schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydané v odvodním
řízení a potřeba doplnění ozbrojených sil.
(3) Na cizince, který dobrovolně převzal brannou povinnost, se použijí
ustanovení tohoto zákona týkající se občana obdobně, pokud tento zákon
nestanoví jinak. Tam, kde zákon požaduje, aby občan uvedl své rodné
číslo, uvede cizinec, pokud mu rodné číslo nebylo přiděleno, své datum
narození.
Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti
§ 4
(1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může
dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do
služebního poměru vojáka z povolání,^1) na základě písemné žádosti
podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti
uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné
číslo.
(2) Podmínkami pro povolání občana do služebního poměru vojáka z
povolání jsou
a) schopnost občana vykonávat vojenskou činnou službu,
b) potřeba ozbrojených sil,
c) písemný souhlas občana s tím, že do dvou let ode dne ukončení
služebního poměru vojáka z povolání bude podle potřeb ozbrojených sil
zařazen do aktivní zálohy, a
d) splnění podmínek podle zákona o vojácích z povolání.
(3) O schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu rozhoduje
krajské vojenské velitelství na základě lékařského posudku o zdravotní
způsobilosti k vojenské činné službě vyhotoveného vojenským
poskytovatelem zdravotních služeb. Toto rozhodnutí se považuje za
rozhodnutí vydané v odvodním řízení.
§ 5
(1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může
dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do
aktivní zálohy, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na
základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému
velitelství. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání
podle správního řádu také rodné číslo a adresu pro doručování podle
správního řádu.
(2) Podmínkou zařazení do aktivní zálohy je zdravotní způsobilost
občana, potřeba ozbrojených sil a splnění podmínek podle zákona o
službě vojáků v záloze. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana
vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle § 4 odst.
3.
(3) Do aktivní zálohy zařazuje vojáka krajské vojenské velitelství
rozhodnutím na dobu nejdéle 3 let.
(4) Krajské vojenské velitelství může v případě potřeby ozbrojených sil
zařadit do aktivní zálohy také bývalého vojáka z povolání, a to
nejpozději do 2 let ode dne ukončení jeho služebního poměru vojáka z
povolání.
§ 5a
(1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může
dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o účast na
vojenském cvičení. Písemnou žádost může podat nejdříve dnem, v němž
dosáhne věku 18 let, příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního
řádu také rodné číslo a adresu pro doručování podle správního řádu.
(2) Podmínkou účasti na vojenském cvičení je zdravotní způsobilost
občana a potřeba ozbrojených sil. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti
občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle § 4
odst. 3. Občan, o kterém bylo rozhodnuto, že je schopen vykonávat
vojenskou činnou službu, je povinen vykonat vojenské cvičení, a to na
základě podmínek stanovených v § 12 odst. 6.
(3) Voják je na vojenské cvičení povolán, pokud
a) je prokázána jeho trestní bezúhonnost; za účelem prokázání trestní
bezúhonnosti vojáka si krajské vojenské velitelství vyžádá podle zákona
o Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání
výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů
se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový
přístup,
b) nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které
prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka, nebo hlásá
národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině
osob.
§ 6
Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
(1) Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu
svědomí nebo náboženského vyznání
a) do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana
vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení,
b) do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo
válečného stavu;
vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná
povinnost
(2) Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává
písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se
uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu
vojáka a adresa pro doručování podle správního řádu; podpis na
prohlášení musí být úředně ověřen.
(3) Krajské vojenské velitelství předá prohlášení vojáka v záloze o
odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho doručení obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa pobytu
vojáka v záloze. Krajské vojenské velitelství zapíše informaci o
odmítnutí výkonu mimořádné služby do vojenské evidence k údajům vedeným
o vojákovi v záloze, který prohlášení o odmítnutí učinil.
(4) Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou
službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní
povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
nadpis vypuštěn
§ 7
Zánik branné povinnosti
Branná povinnost zaniká
a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se občan stává neschopným
vykonávat vojenskou činnou službu,
b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla svéprávnost občana
omezena rozhodnutím soudu,
c) dnem, kterým občan pozbyl státní občanství České republiky; toto
ustanovení se na cizince nepoužije,
d) vojákovi v záloze dnem doručení prohlášení příslušnému krajskému
vojenskému velitelství, kterým odmítl vykonávat mimořádnou službu z
důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, nebo
e) dnem, kdy voják dosáhl věku 60 let, pokud se nejedná o tyto výjimky:
1. voják starší 60 let, který vykonává mimořádnou službu, má brannou
povinnost do dne jeho propuštění z mimořádné služby,
2. voják z povolání starší 60 let má brannou povinnost do dne
propuštění ze služebního poměru podle zákona o vojácích z povolání,
nebo
3. voják v aktivní záloze starší 60 let má brannou povinnost do dne
vyřazení z aktivní zálohy.
nadpis vypuštěn
§ 8
zrušen
ČÁST DRUHÁ
VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY
§ 9
(1) Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní
úřady. V čele krajského vojenského velitelství je ředitel, kterým je
voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.
(2) Krajská vojenská velitelství vykonávají státní správu podle tohoto
zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní
příslušnost se řídí místem pobytu fyzických osob nebo sídlem
právnických osob.
(3) Krajská vojenská velitelství jako vojenské orgány současně plní
úkoly obrany státu.
(4) Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství jsou
stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
ČÁST TŘETÍ
VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA MIMO STAV OHROŽENÍ STÁTU NEBO MIMO VÁLEČNÝ STAV
§ 10
zrušen
§ 11
zrušen
§ 12
Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil
(1) Přípravou vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil je jeho
vojenský výcvik prováděný formou vojenského cvičení. Průběh vojenského
cvičení lze rozložit do ucelených bloků.
(2) Vojenským cvičením je
a) pravidelné vojenské cvičení, které je přípravou vojáka v aktivní
záloze, nebo
b) dobrovolné vojenské cvičení, které je dobrovolnou přípravou vojáka v
záloze.
(3) Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v
prvním roce svého zařazení do aktivní zálohy v celkové délce do 12
týdnů a v dalších letech v celkové délce do 4 týdnů v kalendářním roce
s přihlédnutím k jeho plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a
odborné připravenosti.
(4) Voják v aktivní záloze při přípravě na operační nasazení vykonává
pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů.
(5) Bývalý voják z povolání zařazený do aktivní zálohy vykonává
pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 3 týdnů v kalendářním
roce podle potřeb zajišťování obrany státu s přihlédnutím k úrovni jeho
vycvičenosti a odborné připravenosti.
(6) Voják v záloze může požádat krajské vojenské velitelství o povolání
na dobrovolné vojenské cvičení. V žádosti uvede kromě obecných
náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo. Dobrovolné
vojenské cvičení je vykonáváno v celkové délce do 12 týdnů v
kalendářním roce. O žádosti rozhoduje krajské vojenské velitelství
podle potřeb zajišťování obrany státu. Pokud je žádosti vojáka v záloze
o povolání na dobrovolné vojenské cvičení vyhověno, je povolán nejdéle
do 2 let ode dne podání žádosti. K návrhům vojáka v záloze uvedeným v
žádosti na určení doby průběhu vojenského cvičení se při rozhodování o
žádosti nepřihlíží.
§ 12a
Služba v operačním nasazení
(1) Voják v aktivní záloze vykonává službu v operačním nasazení, a to
podle potřeb ozbrojených sil, v délce do 7 měsíců v kalendářním roce
a) na území České republiky, nebo
b) mimo území České republiky, pokud s takovou službou vysloví
prokazatelný souhlas.
(2) Vojáka v záloze lze s jeho souhlasem povolat ke službě v operačním
nasazení na území České republiky v celkové délce do 30 dnů v
kalendářním roce, vyžadují-li to záchranné práce při živelních
pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy,
zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty.
§ 13
Povolání na vojenské cvičení nebo do služby v operačním nasazení
(1) Krajské vojenské velitelství povolá k výkonu vojenského cvičení
nebo do služby v operačním nasazení vojáka v záloze povolávacím
rozkazem. Povolávací rozkaz se doručuje jako poštovní zásilka do
vlastních rukou nejméně 30 dnů přede dnem nástupu výkonu vojenského
cvičení nebo do služby v operačním nasazení. K nastoupení výkonu služby
v operačním nasazení k zabezpečení záchranných prací nebo při jiných
závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí
anebo značné majetkové hodnoty nebo za účelem plnění úkolů
vyplývajících z mezinárodně právních závazků České republiky lze vojáka
v záloze povolat i dříve.
(2) Voják v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo
služby v operačním nasazení u určeného vojenského útvaru v době, která
je stanovena v povolávacím rozkaze, prokázat svoji totožnost občanským
průkazem nebo cestovním dokladem, předložit vojenskou knížku nebo
vojenský průkaz a doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo
oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz nebo
zdravotní průkaz, mít u sebe průkaz pojištěnce a podrobit se lékařské
prohlídce vojenským lékařem.
(3) Voják v záloze, který se nemůže dostavit ve stanovené době k
určenému vojenskému útvaru k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo
služby v operačním nasazení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému
vojenskému velitelství, které jej povolalo, a důvody písemně doložit.
(4) Vojenské cvičení nebo služba v operačním nasazení začíná dnem
nástupu vojáka v záloze k jeho výkonu u vojenského útvaru.
(5) Voják v aktivní záloze, který vykonává vojenskou činnou službu, je
převeden do služby v operačním nasazení na základě rozhodnutí
služebního orgánu.
§ 14
Propuštění z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení
(1) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení se
propustí voják
a) po vykonání vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ve
stanovené délce,
b) u kterého vojenský lékař zjistí nemoc nebo úraz, pro které voják
není schopen vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení vykonat,
c) dnem, kterým byl vzat do vazby,
d) dnem nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí
svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení,
nebo
e) po zproštění výkonu služby podle zákona o službě vojáků v záloze.
(2) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení lze
vojáka propustit též z osobních nebo rodinných důvodů na základě jeho
žádosti.
(3) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení vojáka
propouští služební orgán. Před propuštěním je voják povinen podrobit se
lékařské prohlídce vojenským lékařem.
§ 14a
Odklad vojenského cvičení
(1) Vojákovi v záloze, který ze závažných důvodů nemůže přerušit plnění
svých pracovních, služebních, podnikatelských nebo studijních
povinností, anebo vyžadují-li to důvody hodné zvláštního zřetele, lze
na jeho písemnou žádost povolit odklad výkonu vojenského cvičení.
(2) Za důvody hodné zvláštního zřetele se považují důvody uvedené v §
25 a dále zejména
a) úmrtí, závažné onemocnění nebo těžký úraz osoby blízké^13),
b) mimořádná událost^14), která postihla vojáka v záloze nebo osobu
blízkou^13), nebo
c) jiná závažná událost vyžadující dočasně osobní přítomnost vojáka v
záloze nebo možnost vzniku takové události.
(3) Odůvodněná žádost o odklad vojenského cvičení se podává příslušnému
krajskému vojenskému velitelství před nástupem výkonu vojenského
cvičení.
(4) O odkladu vojenského cvičení rozhoduje krajské vojenské
velitelství.
(5) Pominou-li důvody, pro které byl odklad vojenského cvičení povolen,
povolení odkladu vojenského cvičení zaniká.
(6) Ke dni uplynutí doby, na kterou bylo vydáno rozhodnutí o povolení
odkladu, bude rozhodnuto o novém povolání vojáka v záloze k výkonu
vojenského cvičení.
ČÁST ČTVRTÁ
VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU
Mimořádná služba
§ 15
(1) Voják na vojenském cvičení, voják, který vykonává službu v
operačním nasazení nebo který je ve služebním poměru vojáka z povolání
vykonává ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo
válečného stavu mimořádnou službu.
(2) Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k
vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu vydaného krajským
vojenským velitelstvím nebo mobilizační vyhlášky podle § 23 odst. 3.
(3) Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době
uvedené v povolávacím rozkaze, který se doručuje jako poštovní zásilka
do vlastních rukou; pokud mu povolávací rozkaz nebyl doručen, je
povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené v mobilizační
vyhlášce. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského
vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k
jejímu výkonu povolán nebyl.
(4) O nastoupení výkonu mimořádné služby, není-li stanoveno jinak,
platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.
§ 16
(1) Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího
výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z
výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce
vojenským lékařem.
(2) Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem
a) nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým
se stal neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,
b) kterým byl vzat do vazby,
c) nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí svobody,
výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení, nebo
d) následujícím měsíc po dni jeho svémocného vzdálení.
(3) Těhotná vojákyně se z výkonu mimořádné služby propustí do 5
pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství služebnímu
orgánu.
Zproštění výkonu mimořádné služby
§ 17
(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České
republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze
zprostit výkonu mimořádné služby.
(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje
a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny,
Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních
zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České
republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné
služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, prvků
kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových
organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je Ministerstvo
obrany (dále jen „ministerstvo“) nebo Ministerstvo vnitra anebo
Ministerstvo spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které
převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty,
diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České
republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních
samosprávných celků,
b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,
c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně
výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán
územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v
záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu
ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského
velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od
svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo
rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke
zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci
těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na
zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.
(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné
služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o
zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po
dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.
(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o
zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl
jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.
(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání
stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění
výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb
ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.
ČÁST PÁTÁ
ODVODNÍ ŘÍZENÍ
§ 18
Obsah odvodního řízení
(1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti občana vykonávat
vojenskou činnou službu.
(2) Vláda stanoví nařízením za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se
odvodnímu řízení, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich
odborné kvalifikace, a termín zahájení odvodního řízení.
(3) Krajské vojenské velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného
stavu povolá občana k odvodnímu řízení na základě nařízení vlády.
§ 19
Dotazník
(1) Krajské vojenské velitelství doručí po stanovení termínu zahájení
odvodního řízení podle § 18 odst. 2 občanovi, který je stanoven jako
jeho účastník, dotazník sloužící pro účely odvodního řízení k získání
základních informací o občanovi.
(2) Občan je povinen vyplnit dotazník podle odstavce 1, vyžádat jeho
doplnění registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru
všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti
a dorost (dále jen "registrující lékař") a s 1 fotografií o rozměrech
35 x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději do 30 dnů
ode dne jeho doručení vrátit na krajské vojenské velitelství. Jestliže
je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám
vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká nebo opatrovník.
(3) Občan v dotazníku uvede akademický titul, jméno nebo jména,
příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, adresu místa
pobytu, adresu pro doručování podle správního řádu, dosažené vzdělání,
zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém
zdravotním stavu, jméno nebo jména, příjmení a adresu místa trvalého
pobytu rodičů nebo manželky, manžela, druha anebo registrovaného
partnera.
(4) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na
základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle
zvláštního právního předpisu.^8)
(5) Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o
zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce,^9)
popřípadě je doplnit o výsledky nových vyšetření, provedených v období
od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku.
(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku.
§ 20
Odvodní komise
(1) Odvodní komise se zřizují po stanovení termínu odvodního řízení
podle § 18 odst. 2. Sídlem odvodní komise je sídlo krajského vojenského
velitelství. Územní působnost odvodní komise je shodná s územním
obvodem příslušného krajského vojenského velitelství.
(2) Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského
vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského
velitelství. Členy odvodní komise jsou zástupce obecního úřadu obce s
rozšířenou působností určený starostou nebo osobou pověřenou výkonem
jeho pravomoci a 2 civilní lékaři.
(3) Členy odvodní komise jmenuje ředitel krajského vojenského
velitelství.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí k provádění
odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství
místnosti, jejich vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad
lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení
lékařských prohlídek.
(5) Poučení členů odvodních komisí o jejich právech a povinnostech
provádí před zahájením odvodního řízení ředitel krajského vojenského
velitelství nebo zástupce jím určený.
§ 21
Průběh odvodního řízení
(1) Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo
v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským
velitelstvím, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo
cestovním dokladem a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní
schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský
průkaz nebo zdravotní průkaz. Povolávací rozkaz se doručuje jako
poštovní zásilka do vlastních rukou nejpozději 30 dnů před odvodním
řízením. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit
se k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským
vojenským velitelstvím.
(2) Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu
řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému
velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit
pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí
dodatečně.
(3) Občan je při odvodním řízení povinen podrobit se lékařské
prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. Lékařské prohlídce
mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři
zjistit přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením
k poskytovateli zdravotních služeb, kterého určí. Podle výsledku
lékařské prohlídky a vyhodnocení dotazníku, popřípadě výsledků
odborných vyšetření, lékaři zpracují posudek o stupni zdravotní
způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu, který je
podkladem pro rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana
vykonávat vojenskou činnou službu.
(4) Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o
schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti
občana vykonávat vojenskou činnou službu.
(5) Odvodní komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů
rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí o schopnosti nebo o
neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se občanovi
oznamuje ústně a současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Proti
rozhodnutí se lze odvolat k vyšší odvodní komisi.
(6) K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí,
neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale
neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou
nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne o neschopnosti občana
vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní
způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním
řízení, při lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek,
náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně
zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování.
§ 21a
Vyšší odvodní komise
(1) Vyšší odvodní komise je nadřízeným správním orgánem odvodních
komisí a krajských vojenských velitelství při řízeních podle § 4 odst.
3.
(2) Vyšší odvodní komise se zřizuje u ministerstva. Vyšší odvodní
komise má nejméně 3 členy. Členem vyšší odvodní komise je vojenský
lékař a osoba s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním
programu v oboru právo. Vyšší odvodní komisi ustanoví ministerstvo.
(3) V řízení před vyšší odvodní komisí se § 90 odst. 1 písm. b)
správního řádu nepoužije.
(4) Občan podává žádost o obnovu řízení, v němž rozhodovala odvodní
komise nebo vyšší odvodní komise, k vyšší odvodní komisi. Orgánem
příslušným rozhodnout o obnově takového řízení a obnovené řízení
provést je vyšší odvodní komise.
ČÁST ŠESTÁ
NĚKTERÁ OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S VYHLÁŠENÍM STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO
VÁLEČNÉHO STAVU
§ 22
Pozastavení propouštění vojáků z výkonu vojenské činné služby
Ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
nelze propustit vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů
než uvedených v § 16 odst. 2 a 3.
§ 22a
Výběrové doplnění ozbrojených sil
Po vyhlášení stavu ohrožení státu může ministerstvo nařídit výběrové
doplnění stanovených vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v
záloze k výkonu mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil.
§ 23
Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
(1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v
záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace
ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.
(2) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh
vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných
sdělovacích prostředcích.
(3) Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují
mobilizační vyhláškou. Mobilizační vyhláška se doručuje občanům a
právnickým osobám veřejnou vyhláškou prostřednictvím krajských
vojenských velitelství a na úředních deskách územních samosprávných
celků.
(4) Demobilizací se rozumí propouštění vojáků z výkonu mimořádné
služby. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády po
ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením, pro jehož vyhlášení
a zveřejnění se použijí odstavce 2 a 3 obdobně.
§ 24
Cestování do zahraničí
Občan, který má brannou povinnost, musí mít po dobu stavu ohrožení
státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas k
cestování do zahraničí občanu, který nevykonává mimořádnou službu,
vydává příslušné krajské vojenské velitelství; vojákovi v mimořádné
službě tento souhlas vydává ministerstvo. Na vydání souhlasu k
cestování do zahraničí není právní nárok.
§ 25
Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat
mimořádnou službu
(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního
soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,
členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s
diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů,
primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel
Magistrátu hlavního města Prahy se po dobu výkonu funkce k odvodnímu
řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.
(2) Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru
nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; obdobně
to platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v
bezpečnostním sboru.
(3) Těhotná žena se k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby
nepovolává. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smějí být povoláni k
odvodnímu řízení jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě
do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i
pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které
nedosáhlo věku 15 let.
ČÁST SEDMÁ
VOJÁK VE VÝSLUŽBĚ
§ 26
Výslužba
(1) Voják z povolání, kterému zanikla branná povinnost podle § 7 písm.
e), se stává vojákem ve výslužbě.
(2) Vojákem ve výslužbě se může stát také občan, který vykonával
vojenskou činnou službu a kterému zanikla branná povinnost, a to na
základě žádosti tohoto občana. O žádosti občana rozhoduje krajské
vojenské velitelství.
(3) Údaje o vojákovi ve výslužbě jsou vedeny ve vojenské evidenci.
§ 27
Oprávnění vojáka ve výslužbě
(1) Voják ve výslužbě může nosit vojenský stejnokroj a vojenské odznaky
obdobně jako osoba, které bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno.
(2) Voják ve výslužbě může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Při
jmenování vojáka ve výslužbě do vyšší vojenské hodnosti se postupuje
podle zákona o službě vojáků v záloze obdobně.
§ 28
zrušen
ČÁST OSMÁ
POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI VOJÁKŮ PŘI PŘEZKUMNÉM ŘÍZENÍ
§ 29
Přezkumné řízení
(1) Při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat
vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního
stavu. Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle
potřeby doplněné o odborná vyšetření.
(2) K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné
komise složené z vojenských lékařů. Členy přezkumných komisí jmenuje
ministerstvo. Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody
přezkumných komisí jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3) K přezkumnému řízení povolává vojáka v záloze krajské vojenské
velitelství povolávacím rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému
řízení povolává služební orgán. Voják je povinen se k přezkumnému
řízení dostavit a prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo
cestovním dokladem.
(4) K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják
v záloze z důvodů uvedených v § 21 odst. 6. Přezkumné řízení provede
přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů.
(5) Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň
zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti
vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní
způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení,
náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně
zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.
§ 29a
Přezkumné komise zřizované u krajských vojenských velitelství
(1) K provádění přezkumného řízení u vojáků v záloze se zřizují
přezkumné komise u krajských vojenských velitelství. Členy přezkumných
komisí jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.
(2) Předsedou přezkumné komise u krajského vojenského velitelství je
zástupce krajského vojenského velitelství a dalšími členy jsou dva
civilní lékaři.
(3) Pro výkon působnosti a pro činnost přezkumné komise u krajského
vojenského velitelství se § 20 odst. 4 a 5 a § 21 odst. 3 použijí
obdobně.
§ 30
Vyšší přezkumná komise
(1) K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se u
ministerstva zřizuje tříčlenná vyšší přezkumná komise, jejíž složení
stanoví ministr obrany z vojenských lékařů.
(2) Vyšší přezkumná komise přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní.
Proti jejímu rozhodnutí se nelze odvolat.
§ 30a
Ústřední vojenská lékařská komise
(1) Ústřední vojenská lékařská komise je nadřízeným správním orgánem
vyšší přezkumné komise a vyšší odvodní komise. Ústřední vojenská
lékařská komise je podřízena ministru obrany, který jmenuje její členy.
(2) Ústřední vojenská lékařská komise se zřizuje u ministerstva a má
nejméně 3 členy. Komise je složena nejméně ze dvou vojenských lékařů a
nejméně jedné osoby s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním
programu v oboru právo. Předsedou komise je vojenský lékař.
ČÁST DEVÁTÁ
VOJENSKÁ EVIDENCE, OHLAŠOVACÍ POVINNOST A VOJENSKÉ DOKLADY
§ 31
Vojenská evidence
(1) Ministerstvo je správcem vojenské evidence, ve které jsou za účelem
zajišťování obrany České republiky vedeny údaje, jimiž jsou
reprezentovány informace nezbytné pro plnění povinností a zajišťování s
nimi souvisejícího výkonu činností, kterými jsou tímto zákonem nebo
jiným právním předpisem^15) vázány ministerstvo, krajské vojenské
velitelství, újezdní úřad nebo vojenský útvar.
(2) Vojenská evidence je informační systém veřejné správy neveřejné
povahy, ve kterém se vedou údaje o občanech, kterým vznikla branná
povinnost, vojácích a fyzických a právnických osobách, a to v rozsahu
údajů souvisejících s brannou povinností, jejím výkonem a věcnými
podmínkami výkonu branné povinnosti. Vojenská evidence je vnitřně
členěna do samostatných funkčních častí podle účelu zpracovávání údajů,
přičemž údaje vedené v těchto funkčních částech mohou být vzájemně
sdíleny, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů souvisejících s
dosažením účelu vedení vojenské evidence podle odstavce 1 nebo pro
ověření správnosti údaje vedeného v jednotlivé samostatné funkční
součásti vojenské evidence.
(3) Vojenská evidence je vedena v listinné nebo v elektronické podobě;
pokud je to pro zpracovávání osobních údajů ve vojenské evidenci účelné
nebo je to nutné pro zajištění povinností správce při ochraně osobních
údajů, mohou být údaje vedené ve vojenské evidenci zpracovávány s
využitím hybridní formy vedení této evidence.
(4) Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a vojenský
útvar jsou uživateli údajů vedených v jednotlivých samostatných
funkčních částech vojenské evidence.
(5) Požádá-li subjekt údajů o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve
vojenské evidenci, ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní
úřad nebo vojenský útvar mu vyžádané údaje poskytne; na žádost lze
takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů.
(6) Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a vojenský
útvar nejsou vzhledem k účelu vedení vojenské evidence vůči subjektu
údajů povinny plnit informační povinnost podle zákona o ochraně
osobních údajů ani subjektu údajů poskytovat informaci o zpracování o
něm ve vojenské evidenci vedených údajů podle zákona o ochraně osobních
údajů.
§ 31a
Registr výkonu branné povinnosti
(1) Samostatnou funkční součástí vojenské evidence je registr výkonu
branné povinnosti, ve kterém jsou vedeny údaje o občanovi, který se
podrobil odvodnímu řízení nebo dobrovolně převzal výkon branné
povinnosti (dále jen „subjekt údajů“). Zpracovatelem údajů v registru
výkonu branné povinnosti je krajské vojenské velitelství.
(2) V registru výkonu branné povinnosti jsou o subjektu údajů vedeny
tyto údaje a informace:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) rodné číslo,
c) datum narození,
d) adresa místa pobytu,
e) adresa pro doručování podle správního řádu,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) omezení svéprávnosti,
h) rodinný stav,
i) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu rodičů,
manželky (manžela) nebo družky (druha),
k) druh zálohy, do které byl občan jako voják zařazen,
l) forma vojenské činné služby, v jejímž průběhu byl občan jako voják
vycvičen k plnění úkolů ozbrojených sil, a datum a místo konání
příslušné formy vojenské činné služby,
m) údaje o vydání rozhodnutí o odkladu výkonu vojenského cvičení,
kterými jsou datum vydání rozhodnutí, jeho číslo jednací a důvod podání
žádosti o umožnění odkladu,
n) informace o odmítnutí mimořádné služby podle § 6 odst. 3,
o) údaje o dosažené kvalifikaci,
p) údaje o profesním nebo studijním zaměření, včetně údaje o pracovním
nebo služebním zařazení a zvláštních dovednostech,
q) údaje o zdravotním stavu v rozsahu údajů poskytnutých občanem v
dotazníku podle § 19 odst. 2 a 5 a údajů o stupni zdravotní
způsobilosti vykonávat vojenskou činnou službu uvedených v posudku
podle § 21 odst. 3, popřípadě údajů poskytnutých vojenským
poskytovatelem zdravotních služeb podle § 21 odst. 3, a údaje o
rozhodnutí v odvodním řízení podle § 21 odst. 5 a přezkumném řízení
podle § 29 odst. 5,
r) údaje o vojensko-odborné způsobilosti získané vojenským výcvikem v
průběhu vojenské činné služby,
s) údaje o předurčení vojáka v záloze pro doplnění ozbrojených sil za
stavu ohrožení státu a válečného stavu,
t) údaje o zproštění výkonu mimořádné služby, kterými jsou:
1. údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti podle § 17 odst. 3,
2. číslo jednací rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,
3. datum nabytí účinnosti rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné
služby,
4. datum, ke kterému pominuly důvody pro vydání rozhodnutí o zproštění
výkonu mimořádné služby,
u) informace o existenci skutečnosti, zakládající výjimku z povinnosti
dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu podle §
25, a doba vzniku a skončení trvání této skutečnosti,
v) údaje o datu mobilizace a demobilizace subjektu údajů,
w) údaje o povolání a propuštění subjektu údajů z výkonu vojenské činné
služby a údaje o zániku branné povinnosti subjektu údajů podle § 7
písm. e) nebo o datu nabytí právní moci rozhodnutí podle § 26 odst. 2,
x) údaje o druhu subjektu údajů vydaného vojenského dokladu a údajích v
něm zpracovaných,
y) údaje o vstupu a ukončení činnosti v ozbrojených silách jiného
státu,
z) údaje o skutkové podstatě správního deliktu spáchaného subjektem
údajů, době spáchání správního deliktu, výši pokuty nebo jiném způsobu
řešení správního deliktu, označení správního orgánu, který správní
delikt projednal, a datum nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání
správního deliktu.
(3) Zdrojem údajů vedených v registru výkonu branné povinnosti jsou
údaje poskytnuté subjektem údajů na základě tohoto zákona a informační
činnost ministerstva, krajského vojenského velitelství a vojenského
útvaru vyplývající z plnění jejich povinností podle tohoto zákona.
(4) V registru výkonu branné povinnosti se údaje o subjektu údajů
zpracovávají po dobu, po kterou má subjekt údajů brannou povinnost. Po
zániku branné povinnosti subjektu údajů se údaje o něm vedené převedou
do archivu registru výkonu branné povinnosti, kde se jako blokované
údaje vedou do dne, ve kterém subjekt údajů dovrší nebo by dovršil věku
100 let; poté se údaje zlikvidují.
§ 31b
Poskytované údaje
(1) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu
působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto
údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu
působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel
tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) rodné číslo,
c) datum narození,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) omezení svéprávnosti.
(3) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu
působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto
údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) rodné číslo,
c) datum narození,
d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e) druh a adresa místa pobytu,
f) omezení svéprávnosti.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z
informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím
současný stav.
(6) Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
§ 31c
Vedení evidence o profesích důležitých pro obranu státu
(1) Ministerstvo je oprávněno pro plnění svých povinností stanovených
mu tímto zákonem nebo jinými právními předpisy^16) k zajišťování potřeb
ozbrojených sil a obrany České republiky ve vojenské evidenci
shromažďovat a vést údaje o nelékařských zdravotnických pracovnících
vedené v Národním zdravotnickém informačním systému a údaje o
odbornostech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů vedené v seznamech
členů České lékařské komory, České stomatologické komory a České
lékárnické komory podle zvláštních právních předpisů a údaje o
držitelích řidičských oprávnění z centrálního registru řidičů.
(2) O nelékařských zdravotnických pracovnících podle odstavce 1 je
ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:
a) jméno nebo jména a příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) adresa místa pobytu,
e) adresa pro doručování podle správního řádu,
f) údaje o dosaženém vzdělání včetně specializačního vzdělávání a
certifikovaných kurzů a
g) datum ukončení platnosti osvědčení nebo oznámení.
(3) O lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 je
ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:
a) jméno nebo jména a příjmení,
b) titul,
c) datum narození,
d) rodné číslo,
e) adresa pro doručování podle správního řádu,
f) forma a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá
vykonávat, a
g) údaje o dosaženém vzdělání.
(4) O držitelích řidičských oprávnění podle odstavce 1 je ministerstvo
oprávněno získávat a vést tyto údaje:
a) jméno nebo jména a příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo a
d) skupiny vozidel, pro které mu bylo řidičské oprávnění uděleno.
§ 32
Ohlašovací povinnost
(1) Voják v aktivní záloze je povinen příslušnému krajskému vojenskému
velitelství neprodleně hlásit změny osobních údajů v rozsahu podle § 19
a § 31a odst. 2 písm. a) až i) a závažné úrazy a vážná onemocnění,
které mohou mít vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady
osvědčující uvedené skutečnosti; voják v záloze má tuto povinnost za
stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Hlášení lze učinit osobně
nebo písemně.
(2) Občan podléhající branné povinnosti je povinen se dostavit, pokud
jej krajské vojenské velitelství předvolá, k vysvětlení skutečností,
které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti.
§ 33
Vojenské doklady
(1) Voják je povinen prokazovat svoji příslušnost k ozbrojeným silám
vojenským dokladem.
(2) Vojenskými doklady jsou vojenský průkaz, vojenská knížka a
povolávací rozkaz. Vojenské doklady jsou veřejnými listinami.
§ 33a
Vojenský průkaz a osobní známka
(1) Vojenský průkaz se vydává vojákům z povolání a vojákům v aktivní
záloze.
(2) Vojenský průkaz obsahuje fotografii o rozměrech 21 mm x 28 mm
zobrazující obličej vojáka a odpovídající jeho současné podobě, jméno
nebo jména a příjmení, datum a místo narození, pohlaví, vojenskou
hodnost, osobní číslo, evidenční číslo a datum vydání a platnost
dokladu. Údaje se uvádí v českém a anglickém jazyce.
(3) Společně s vojenským průkazem se vojákovi z povolání nebo vojákovi
v aktivní záloze vydají 2 kusy osobní známky. Vojákovi v záloze,
kterému nebyl vydán vojenský průkaz, se vydají 2 kusy osobní známky
nejpozději při prvním nástupu k výkonu vojenské činné služby.
§ 33b
Vojenská knížka
(1) Vojenská knížka se vydává vojákovi v povinné záloze, pokud mu nebyl
vydán vojenský průkaz.
(2) Vojenskou knížku vydává krajské vojenské velitelství a předává ji
vojákovi osobně nebo ji zasílá jako poštovní zásilku do vlastních
rukou.
(3) Vojenská knížka obsahuje fotografii o rozměrech 35 mm x 45 mm
zobrazující obličej vojáka v záloze odpovídající jeho současné podobě,
jméno nebo jména a příjmení, datum narození, pohlaví, vojenskou
hodnost, vojenský útvar, osobní číslo, evidenční číslo, vojenskou
odbornost, údaje o výkonu vojenské činné služby, datum vydání a podpis
oprávněné úřední osoby krajského vojenského velitelství, které
vojenskou knížku vydalo. Údaje v rozsahu stanoveném v § 33a odst. 2 se
uvádí v českém a anglickém jazyce, ostatní údaje se uvádí v českém
jazyce.
§ 33c
Povolávací rozkaz
Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení,
akademický titul, datum narození, adresu místa pobytu, dobu a místo,
kam se má občan dostavit, a způsob přepravy.
§ 33d
Nakládání s vojenskými doklady a osobní známkou
(1) Zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského
dokladu nebo osobní známky je voják v činné službě povinen neprodleně
hlásit svému nadřízenému. Voják v záloze je povinen tyto skutečnosti
hlásit krajskému vojenskému velitelství.
(2) Voják v činné službě nosí osobní známky zavěšeny na krku na základě
rozhodnutí služebního orgánu. Za stavu ohrožení státu nebo válečného
stavu nosí voják v činné službě osobní známky na krku vždy, když
vykonává vojenskou činnou službu.
§ 33e
Vzory vojenských dokladů a osobní známky
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vojenských dokladů a nakládání s
nimi, vzor osobní známky a pravidla jejího nošení.
ČÁST DESÁTÁ
VSTUP OBČANA NEBO VOJÁKA V ZÁLOZE DO OZBROJENÝCH SIL JINÉHO STÁTU
§ 34
(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se
souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li
tento zákon jinak.
(2) Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do
ozbrojených sil jiného státu podává ministerstvu, které ji se svým
vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem
zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti
uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné
číslo.
(3) Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti
vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení
souhlasu není právní nárok.
(4) Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do
ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez
souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může
vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že
tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou
obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.
(5) Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do
ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do
něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za
mimořádnou službu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
STANOVENÍ NEBO ÚPRAVA VOJENSKÉ HODNOSTI
§ 34a
(1) Občan, který vykonal vojenskou službu v ozbrojených silách jiného
státu nebo konal službu v bezpečnostním sboru České republiky, může
písemně požádat ministerstvo o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti.
(2) Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle
správního řádu také rodné číslo a k žádosti přiloží potvrzení o průběhu
služby.
(3) Žádosti podle odstavce 1 u občana, který vykonal vojenskou činnou
službu v ozbrojených silách jiného státu, lze vyhovět pouze v případě,
pokud žadatel nekonal službu ve prospěch státu dopouštějícího se
závažného porušení svých mezinárodněprávních závazků, zejména podle
Charty Organizace spojených národů. Tuto skutečnost občan doloží
čestným prohlášením, které přiloží k žádosti podle odstavce 1.
(4) O žádosti podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo podle potřeb
ozbrojených sil na základě čestného prohlášení žadatele, potvrzení o
průběhu služby a závazných stanovisek Ústavu pro studium totalitních
režimů a Archivu bezpečnostních složek, kterými v rozsahu své
působnosti ověří skutečnosti podle odstavce 3 věty první. Závazné
stanovisko vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti
ministerstva o jeho vydání. Závazné stanovisko obsahuje souhlas nebo
nesouhlas dotčeného orgánu se stanovením nebo úpravou vojenské hodnosti
a jeho odůvodnění. Závazné stanovisko Ústavu pro studium totalitních
režimů a Archivu bezpečnostních složek se nevyžaduje u občanů
narozených po 1. prosinci 1971.
(5) U občana, jehož žádosti o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti
bylo vyhověno a který nebyl odveden, rozhodne krajské vojenské
velitelství o jeho zdravotní způsobilosti a schopnosti vykonávat
vojenskou činnou službu podle § 4 odst. 3 obdobně.
ČÁST DVANÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 35
Přestupky občana
(1) Občan se dopustí přestupku tím, že
a) nevrátí řádně a úplně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v § 19
odst. 2 krajskému vojenskému velitelství,
b) nevyžádá doplnění dotazníku uvedeného v § 19 odst. 2 registrujícím
lékařem,
c) v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný
údaj anebo požadovaný údaj zatají,
d) nepředloží vojenský doklad podle § 13 odst. 2, nebo
e) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije vojenský doklad nebo osobní
známku.
(2) Občan podléhající branné povinnosti se dopustí přestupku tím, že se
nedostaví k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho
branné povinnosti, ke kterému byl předvolán krajským vojenským
velitelstvím.
(3) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, se dopustí
přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v
době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským
velitelstvím.
(4) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, kterému nebyl
doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k
odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským
velitelstvím.
(5) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, který se nemůže
dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku
tím, že neprodleně tuto skutečnost neoznámí krajskému vojenskému
velitelství, které jej povolalo, a písemně nedoloží důvod, který tuto
skutečnost způsobil.
(6) Občan, který oznámil krajskému vojenskému velitelství, že se nemůže
ve stanovené době dostavit k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku
tím, že tomuto velitelství neoznámí pominutí důvodu, v jehož důsledku
se nemohl dostavit k odvodnímu řízení.
(7) Občan, kterému byl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku
tím, že se při odvodním řízení nepodrobí lékařské prohlídce, popřípadě
dalšímu odbornému vyšetření.
(8) Občan, který má brannou povinnost, se dopustí přestupku tím, že po
dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vycestuje do zahraničí
bez souhlasu podle § 24.
§ 35a
Přestupky vojáků v záloze
(1) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k
přezkumnému řízení, k němuž byl povolán služebním orgánem.
(2) Voják v aktivní záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému
krajskému vojenskému velitelství neprodleně neohlásí závažný úraz nebo
vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo
nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.
(3) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému
vojenskému velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít
vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující
uvedenou skutečnost.
(4) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že neprodleně neohlásí
krajskému vojenskému velitelství zničení, poškození, ztrátu, odcizení
nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky.
§ 35b
Přestupek vojáka ve výslužbě
Voják ve výslužbě se dopustí přestupku tím, že nosí vojenský stejnokroj
při jiných příležitostech, než při kterých je mu jeho nošení povoleno.
§ 35c
Přestupek ředitele krajského vojenského velitelství nebo jeho zástupce
Fyzická osoba se jako ředitel krajského vojenského velitelství nebo
zástupce jím určený dopustí přestupku tím, že před zahájením odvodního
řízení nepoučí členy odvodních komisí o jejich právech a povinnostech.
§ 35d
Správní delikt registrujícího lékaře
Podnikající fyzická osoba se jako registrující lékař dopustí správního
deliktu tím, že při doplnění dotazníku neuvede požadované údaje o
zdravotním stavu občana stanovené v § 19 odst. 4.
§ 35e
Sankce
(1) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3, 4 a 8,
b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. c) a e) a §
35 odst. 7, § 35a odst. 1 a 3,
c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d),
§ 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b a 35c.
(2) Za správní delikt podle § 35d lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
§ 35f
Společná ustanovení ke správnímu deliktu
(1) Podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby
porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty podnikající fyzické osobě se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho
následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm
nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikt podle tohoto zákona projednává v prvním stupni
obecní úřad obce s rozšířenou působností.
ČÁST TŘINÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 36
(1) Náklady spojené s brannou povinností, které vznikají státním
orgánům, územním samosprávným celkům a právnickým nebo fyzickým osobám,
jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností hradí náklady spojené se
zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu
odvodního řízení nebo přezkumného řízení u vojáků v záloze.
(3) Krajský úřad hradí náklady na lékařské prohlídky včetně nezbytných
odborných vyšetření, jejich materiální zabezpečení a na zdravotnické
pracovníky při odvodním řízení nebo při přezkumném řízení u vojáka v
záloze. Dále proplácí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části
dotazníku registrujícím lékařem a jeho vyhodnocením lékaři odvodní
komise.
(4) Krajské vojenské velitelství proplácí prokázané jízdné k odvodnímu
řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k
projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenského cvičení,
služby v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich,
a náklady na pořízení fotografií pro vystavení vojenských dokladů.
Rovněž proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při
odvolání proti odvodnímu rozhodnutí a přezkoumání pravomocného
odvodního rozhodnutí a prokázané jízdné při povolání občana k jednání
podle § 32 odst. 2. Dále proplácí prokázané jízdné a náklady na
lékařské posudky vojáků v záloze při odvolání proti přezkumnému
rozhodnutí a přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí. Proplácí
se jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku
na území České republiky nebo náhrada v penězích ve výši tohoto
jízdného.
(5) Působnosti stanovené tímto zákonem orgánům územních samosprávných
celků jsou výkonem přenesené působnosti.
(6) Ministerstvo proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské
prohlídky při přezkumném řízení, při odvolání proti přezkumnému
rozhodnutí a na přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí, které
se týkají vojáků v činné službě a vojáků v aktivní záloze.
§ 37
(1) Správní úřady podle své působnosti, soudy a věznice a orgány
územního samosprávného celku spolupracují s krajskými vojenskými
velitelstvími při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva
nebo krajského vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v
evidenci krajského vojenského velitelství jako voják v záloze změnil
jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, adresu místa
pobytu nebo adresu pro doručování podle správního řádu, nabyl nebo
pozbyl státní občanství České republiky, získal řidičské oprávnění
včetně skupiny a podskupiny tohoto oprávnění nebo mu toto oprávnění
bylo odňato, byla mu omezena svéprávnost, je ve výkonu trestu odnětí
svobody nebo ve vazbě, byl pravomocně odsouzen, zemřel nebo byl
prohlášen za mrtvého. Žádost o poskytnutí údajů podle věty druhé lze
uplatnit pouze v případě, že požadované údaje nejsou ministerstvu nebo
krajskému vojenskému velitelství poskytovány z informačních systémů
veřejné správy.
(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu neprodleně oznamují u
vojáka v záloze příslušnému krajskému vojenskému velitelství a u vojáka
v činné službě příslušnému vojenskému útvaru
a) soudy jeho vzetí do vazby, rozhodnutí ve věci nebo jiné rozhodnutí,
kterým se končí trestní řízení,
b) věznice jeho propuštění z vazby, jeho nástup výkonu trestu odnětí
svobody a propuštění z něj.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání lékaře
odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise, vyšší přezkumné
komise a ústřední vojenské lékařské komise pro potřebu posuzování
zdravotní způsobilosti občana k výkonu vojenské činné služby provádět
lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy,
posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze
zdravotní dokumentace.
§ 38
(1) Žalobě směřující proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti
vykonávat vojenskou činnou službu vydanému podle tohoto zákona za stavu
ohrožení státu nebo za válečného stavu ve správním soudnictví nelze
přiznat odkladný účinek a ve věci nelze vydat předběžné opatření. O
žalobě soud rozhodne ve lhůtě do dvou měsíců od jejího doručení.
(2) Odvolání proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat
vojenskou činnou službu, rozhodnutí o povolání k výkonu vojenské činné
služby, rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a rozhodnutí o povolení
nebo zákazu cestování do zahraničí nemá za stavu ohrožení státu nebo
válečného stavu odkladný účinek.
§ 38a
Působnost krajského vojenského velitelství vykonává ministerstvo podle
a) § 3, 4 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o povolání
do služebního poměru vojáka z povolání se služebním zařazením u
Vojenského zpravodajství,
b) § 5 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o zařazení do
aktivní zálohy se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,
c) § 5, 6, 13, 14a, 15, 24, 26, 27, 29, 32 až 34, 36 a 37 u vojáků v
záloze, jejichž poslední služební zařazení bylo u Vojenského
zpravodajství, a u vojáků v aktivní záloze, kteří jsou zařazeni u
Vojenského zpravodajství.
Přechodná ustanovení
§ 39
(1) Vojáci vykonávající základní službu se z této služby propustí dne
22. prosince 2004.
(2) Vojáci nebo odvedenci, kterým vznikla branná povinnost podle
dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
považují za vojáky v povinné záloze.
(3) Vojáci z povolání, kterým vznikla branná povinnost podle
dosavadních právních předpisů, mají brannou povinnost podle tohoto
zákona.
(4) Vojáci zařazení do aktivní zálohy dobrovolné na základě dohody
podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a
délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(5) Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle
dosavadních právních předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu
civilní služby, ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle
dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Pravomocná rozhodnutí o zproštění mimořádné služby vydaná podle
dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(7) Vojenská evidence vedená podle dosavadních právních předpisů se
považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona.
(8) Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní
komise u územních vojenských správ, vyšší odvodní komise u Hlavního
doplňovacího úřadu, přezkumné komise u územních vojenských správ a
vojenských nemocnic a přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého
zdravotnictví, vyšší přezkumná komise u Hlavního doplňovacího úřadu,
vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky a
vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České
republiky. Působnost územních vojenských správ přechází na krajské
vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených
územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje.
(9) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců
rušených územních vojenských správ přecházejí na krajské vojenské
velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních
vojenských správ podle předchozího odstavce. Práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušeného Hlavního
doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.
Závěrečná ustanovení
§ 40
Zrušuje se:
1. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských
správních úřadech (branný zákon).
2. Zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o
rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný
zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.
3. Zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o
rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost
§ 41
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení
§ 39 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.
Příloha 1
Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství
Název Sídlo Územní obvod
Krajské vojenské velitelství
hlavní město Praha Praha území hlavního města Prahy
Krajské vojenské velitelství
Praha Praha území Středočeského kraje
Krajské vojenské velitelství
České Budějovice České Budějovice území Jihočeského kraje
Krajské vojenské velitelství
Plzeň Plzeň území Plzeňského kraje
Krajské vojenské velitelství
Karlovy Vary Karlovy Vary území Karlovarského kraje
Krajské vojenské velitelství
Ústí nad Labem Ústí nad Labem území Ústeckého kraje
Krajské vojenské velitelství
Liberec Liberec území Libereckého kraje
Krajské vojenské velitelství
Hradec Králové Hradec Králové území Královéhradeckého kraje
Krajské vojenské velitelství
Pardubice Pardubice území Pardubického kraje
Krajské vojenské velitelství
Jihlava Jihlava území Kraje Vysočina
Krajské vojenské velitelství
Brno Brno území Jihomoravského kraje
Krajské vojenské velitelství
Olomouc Olomouc území Olomouckého kraje
Krajské vojenské velitelství
Ostrava Ostrava území Moravskoslezského kraje
Krajské vojenské velitelství
Zlín Zlín území Zlínského kraje
Příloha 2
Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody přezkumných komisí
Název Sídlo Územní obvod
Přezkumná komise u Ústřední vojenské nemocnice
- vojenské fakultní nemocnice Praha Praha území hlavního města Prahy
území Středočeského kraje
území Jihočeského kraje
území Plzeňského kraje
území Karlovarského kraje
území Ústeckého kraje
území Libereckého kraje
Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.
Přezkumná komise
u Vojenské nemocnice Olomouc Olomouc území Královéhradeckého kraje
území Pardubického kraje
území Olomouckého kraje
území Moravskoslezského kraje
Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.
Přezkumná komise
u Vojenské nemocnice Brno Brno území Kraje Vysočina
území Jihomoravského kraje
území Zlínského kraje
Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.
Přezkumná komise
u Ústavu leteckého zdravotnictví Praha území České republiky
Personální působnost: vojenský letecký personál.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 47/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Přezkumné řízení, které bylo zahájeno podle zákona č. 585/2004 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Voják zařazený v aktivní záloze podle zákona č. 585/2004 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stává
vojákem v aktivní záloze podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Voják v povinné záloze podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vojákem v záloze
podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Správní činnosti přezkumných komisí u vojenských nemocnic a
přezkumné letecké komise u Ústavu leteckého zdravotnictví podle zákona
č. 585/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na přezkumné
komise podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Vojákovi v záloze, kterému byly vydány osobní známky podle zákona č.
585/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, budou osobní známky vyměněny za osobní známky podle zákona č.
585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
při prvním nástupu k výkonu vojenské činné služby po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Vojenská knížka, která byla vydána vojákovi v záloze podle zákona č.
585/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považuje za vojenskou knížku podle zákona č. 585/2004 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Vojenský průkaz a osobní známka vydané vojákovi z povolání nebo
vojákovi v aktivní záloze podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za
vojenský průkaz a osobní známku podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vojákovi z povolání
nebo vojákovi v aktivní záloze se vojenský průkaz a vojenská známka
podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, vydají nejpozději do 31. prosince 2016.
1) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších
předpisů.
2) § 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České
republiky.
6) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a
o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
8) § 29 zákona č. 48/1997 Sb.
9) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí
preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
14) Například § 39 a 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
15) Například zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, zákon č.
222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
16) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o
ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.