Silniční zákon - zákon č. 361/2000 Sb.
Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
361/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. září 2000
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(zákon o silničním provozu)
Změna: 60/2001 Sb.
Změna: 478/2001 Sb.
Změna: 62/2002 Sb.
Změna: 311/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 436/2003 Sb.
Změna: 53/2004 Sb.
Změna: 229/2005 Sb.
Změna: 76/2006 Sb.
Změna: 411/2005 Sb., 226/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 226/2006 Sb. (část)
Změna: 264/2006 Sb.
Změna: 215/2007 Sb.
Změna: 170/2007 Sb.
Změna: 374/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 374/2007 Sb. (část), 274/2008 Sb. (část)
Změna: 274/2008 Sb., 480/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 133/2011 Sb. (část)
Změna: 133/2011 Sb.
Změna: 133/2011 Sb. (část)
Změna: 297/2011 Sb. (část), 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 119/2012 Sb. (část)
Změna: 119/2012 Sb.
Změna: 197/2012 Sb.
Změna: 193/2012 Sb.
Změna: 390/2012 Sb.
Změna: 18/2012 Sb., 396/2012 Sb.
Změna: 297/2011 Sb.
Změna: 101/2013 Sb.
Změna: 233/2013 Sb.
Změna: 300/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 230/2014 Sb.
Změna: 239/2013 Sb., 249/2014 Sb.
Změna: 268/2015 Sb.
Změna: 48/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^47) a upravuje
a) práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích^1),
b) pravidla provozu na pozemních komunikacích,
c) úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích,
d) řidičská oprávnění a řidičské průkazy,
e) působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie České republiky
(dále jen „policie“) ve věcech provozu na pozemních komunikacích.
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona
a) účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým
způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích,
b) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako
provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního
právního předpisu^38b) nebo obdobné evidenci jiného státu,
c) průvodce vedených nebo hnaných zvířat je účastník provozu na
pozemních komunikacích, který doprovází zvířata jdoucí jednotlivě nebo
ve stádech po pozemní komunikaci; průvodcem vedených nebo hnaných
zvířat není chodec vedoucí psa,
d) řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí
motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na
zvířeti,
e) vozka je řidič, který řídí potahové vozidlo,
f) vozidlo je motorové vozidlo, nemotorové vozidlo nebo tramvaj,
g) motorové vozidlo je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou
jednotkou a trolejbus,
h) nemotorové vozidlo je přípojné vozidlo a vozidlo pohybující se
pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík
nebo potahové vozidlo,
i) jízdní souprava je souprava složená z jednoho nebo více motorových
vozidel a jednoho nebo více přípojných vozidel,^2)
j) chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek,
vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600
mm, pohybuje se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném
sportovním vybavení anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro
invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a
podobně,
k) vozidlo hromadné dopravy osob je autobus, trolejbus nebo tramvaj,
l) nesmět ohrozit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému
účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí,
m) nesmět omezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku
provozu na pozemních komunikacích nebylo nijak překáženo,
n) stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro
zastavení,
o) zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k
neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k
neprodlenému naložení nebo složení nákladu,
p) zastavit vozidlo znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli
řidiče,
q) dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo
jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má
přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy,
r) dálnice je pozemní komunikace označená dopravní značkou "Dálnice",
s) silnice pro motorová vozidla je pozemní komunikace označená dopravní
značkou "Silnice pro motorová vozidla",
t) jízdní pruh je část vozovky dovolující jízdu vozidel v jednom
jízdním proudu za sebou,
u) připojovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro zařazování
vozidel do jízdního proudu průběžného pruhu,
v) krajnice je část povrchu pozemní komunikace ležící mezi okrajem
přilehlého jízdního pruhu a hranou koruny pozemní komunikace,^1) skládá
se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části,
w) křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo
spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty
nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,
x) hranice křižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou
"Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost
v jízdě!" nebo "Příčná čára souvislá s nápisem STOP"; kde taková
dopravní značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v
místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky,
y) křižovatka s řízeným provozem je křižovatka, na které je provoz
řízen světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo
příslušníkem policie ve stejnokroji (dále jen "policista"),
příslušníkem Vojenské policie ve stejnokroji (dále jen "vojenský
policista") nebo usměrňován strážníkem obecní policie,
z) průběžný pruh je jízdní pruh probíhající v původním směru (bez
odbočení) křižovatkou nebo v místě, kde se mění počet jízdních pruhů,
aa) tramvajový pás je část pozemní komunikace určená především pro
provoz tramvají,
bb) železniční přejezd je místo, kde se úrovňově kříží pozemní
komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném
tělese, a označené příslušnou dopravní značkou,
cc) obec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní
komunikaci označen příslušnými dopravními značkami; na účelových
komunikacích se značky neosazují,
dd) přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro
přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou,
ee) překážka provozu na pozemních komunikacích je vše, co by mohlo
ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích,
například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na
pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace,
ff) snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních
komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby,
zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do
svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu,
gg) doklad totožnosti je doklad, kterým občan České republiky nebo
cizinec prokazuje svoji totožnost podle zvláštního právního
předpisu,^3)
hh) obvyklé bydliště na území České republiky je místo trvalého pobytu
fyzické osoby na území České republiky, nebo pokud fyzická osoba nemá
na území České republiky trvalý pobyt, místo na území České republiky,
kde fyzická osoba
1. pobývá alespoň 185 dnů v kalendářním roce z důvodů osobních vazeb,
kterými se rozumí zejména soužití ve společné domácnosti, rodinné
vazby, vlastnictví nebo nájem nemovitosti, a popřípadě zároveň i z
důvodů podnikání, výkonu jiné samostatně výdělečné činnosti nebo
závislé práce na území České republiky, nebo
2. pobývá z důvodu osobních vazeb a pravidelně se na toto místo vrací,
ačkoliv podniká, vykonává jinou samostatně výdělečnou činnost nebo
závislou práci v jiném státě, není-li výkon takovéto činnosti v jiném
státě omezen na dobu určitou,
ii) zádržný bezpečnostní systém je zařízení schválené podle zvláštního
právního předpisu^2) a určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných
osob; zádržným bezpečnostním systémem je bezpečnostní pás nebo dětský
zádržný systém (dále jen "dětská autosedačka"),
jj) dětská autosedačka je zařízení schválené podle zvláštního právního
předpisu^2) určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí, jejichž
tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm,
kk) celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální
informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají
vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
ll) přejezd pro cyklisty je místo na pozemní komunikaci určené pro
přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci vyznačené příslušnou
dopravní značkou,
mm) kolonou vozidel se rozumí souvislý proud více vozidel, u kterého
nelze předjíždět každé vozidlo jednotlivě, rozestup mezi jednotlivými
vozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení,
nn) osobní technický prostředek je osobní přepravník se samovyvažovacím
zařízením, nebo obdobné zařízení.
HLAVA II
PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
DÍL 1
Účastníci provozu na pozemních komunikacích
§ 3
Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích
(1) Provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by
vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem
mohla ohrozit bezpečnost tohoto provozu. To neplatí, pokud osoba sama
nebo jiná osoba učinila taková opatření, aby k ohrožení bezpečnosti
provozu na pozemních komunikacích nedošlo.
(2) Řídit vozidlo nebo jet na zvířeti může pouze osoba, která je
dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na
zvířeti a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla nebo jízdu na
zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.
(3) Řídit motorové vozidlo může pouze
a) osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou
skupinu motorových vozidel (dále jen „skupina vozidel“) uděleného
Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo
smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen
„jiný členský stát“), nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy,
kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního
provozu^44),
b) žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele
autoškoly^4) podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá
zkoušku z řízení motorového vozidla, nebo
c) osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly ^4) připravuje k
přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo
skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení ^4a).
(4) Řídit motorové vozidlo zařazené do skupiny vozidel C1, C1+E, C,
C+E, D1, D1+E, D nebo D+E může dále pouze osoba, která je profesně
způsobilá k řízení těchto vozidel podle zvláštního právního předpisu^4)
nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu
nebo Švýcarské konfederace. Profesní způsobilost k řízení vozidla
zařazeného do některé ze skupin C1, C1+E, C a C+E platí pro řízení
vozidla zařazeného do kterékoliv z těchto skupin. Profesní způsobilost
k řízení vozidla zařazeného do některé ze skupin D1, D1+E, D a D+E
platí pro řízení vozidla zařazeného do kterékoliv z těchto skupin.
(5) Podmínka profesní způsobilosti podle odstavce 4 se nevztahuje na
řidiče, který není občanem České republiky, Švýcarské konfederace nebo
jiného členského státu a který nevykonává závislou práci pro
zaměstnavatele usazeného na území některého z těchto států ani na tomto
území nepodniká, a dále na řidiče
a) vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km.h-1,
b) vozidel používaných ozbrojenými silami České republiky, Policií
České republiky, obecní policií, Vězeňskou službou České republiky,
Celní správou České republiky, Generální inspekcí bezpečnostních sborů
a zpravodajskými službami České republiky,
c) vozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek
požární ochrany, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Správy
státních hmotných rezerv,
d) vozidel používaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské
záchranné služby,
e) vozidel ve zkušebním provozu a při zkušební jízdě v souvislosti s
jejich opravou a údržbou,
f) vozidel používaných při výcviku a zkouškách při získávání a
zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel podle
zvláštního právního předpisu^4),
g) vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při
výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním
předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče,
h) vozidel používaných pro vlastní potřeby, nebo
i) zemědělských a lesnických traktorů.
(6) Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které
znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při
dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen
"antiradar").
§ 4
Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích
Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen
a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval
život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby
nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své
chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně
technickému stavu pozemní komunikace,^1) povětrnostním podmínkám,
situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému
zdravotnímu stavu,
b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto
zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na
pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel
podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní
předpis,^5) vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích,
c) řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály,
dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní
informace.
§ 5
Povinnosti řidiče
(1) Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen
a) užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním
právním předpisem^2),
b) věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat
situaci v provozu na pozemních komunikacích,
c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým
vlastnostem zvířete,
d) dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou
schopností pohybu a orientace^6), osobám těžce zdravotně postiženým a
zvířatům, brát ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka
nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího
právního předpisu a na výcvikové vozidlo označené podle zvláštního
právního předpisu^4),
e) odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo nebo
náklad nesplňuje stanovené podmínky uvedené v § 52; nemůže-li tak
učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího
místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření,
aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích a nedošlo k poškození pozemní komunikace ani životního
prostředí,
f) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,
zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie
vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
ovlivněn alkoholem,
g) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,
zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie
vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem^46) (dále jen „jiná
návyková látka“),
h) snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro
chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem
pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem,
i) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete^8) a bezpečnou
přepravu nákladu,
j) zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče a
přepravované osoby,
k) zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a
náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích,
l) mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu
stanovené prováděcím právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li
se mimo vozidlo na pozemní komunikaci mimo obec v souvislosti s
nouzovým stáním; to neplatí pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového
vozidla.
(2) Řidič nesmí
a) požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen
„alkoholický nápoj“) nebo užít jinou návykovou látku během jízdy,
b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití
alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době
po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by
mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě
jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se
řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její
množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty
stanovené prováděcím právním předpisem,
c) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k
řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho
zdravotního stavu,
d) předat řízení vozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje
podmínky podle § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo
jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na
zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu,
e) vyhazovat předměty z vozidla,
f) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po
přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní
komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i
zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se
nevztahují na řidiče tramvaje,
g) ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič
odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící
mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při
otáčení nebo couvání,
h) ohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro
cyklisty,
i) řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které
zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran,
j) řídit vozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při
uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(3) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidiče soupravy,
tvořené záchranným vozidlem Horské služby, které splňuje podmínky
stanovené zvláštním právním předpisem a je určeno především pro pohyb v
jinak nepřístupném terénu (sněžný skůtr, čtyřkolka), s přípojným
podvozkem (vozidlem), určeným k odsunu zraněné osoby, nebo k přepravě
záchranářského vybavení, pokud je užití takové soupravy k řešení
mimořádných událostí nebo jejich prevenci i na pozemní komunikaci
nezbytné.
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5
dále povinen
a) být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je
sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),
b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které není
vybaveno zádržným bezpečnostním systémem,
1. dítě mladší tří let,
2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče,
c) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je
vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost
nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití
dětské autosedačky; při této přepravě
1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho
hmotnosti a tělesným rozměrům,
2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo
činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě
v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy,
d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské
autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v
návodu k použití této dětské autosedačky,
e) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je
vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost
převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě
za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
f) přepravovat ve vozidle kategorie M1 a N1 ^2), které je vybaveno
zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již
umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit
třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm
na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno
bezpečnostním pásem,
g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované
ve vozidle kategorie M2 a M3 ^2), které je vybaveno zádržným
bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní
systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem,
h) mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně
připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního
předpisu^2) a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například
brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například
za deště nebo sněžení.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro
a) řidiče při couvání vozidla,
b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů,
c) řidiče vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského
zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní
policie při plnění úkolů obecní policie, řidiče vozidla jednotky
požární ochrany a záchranného vozidla Horské služby při řešení
mimořádných událostí^8a) a řidiče vozidla poskytovatele zdravotnické
záchranné služby v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v
rychlém opuštění vozidla za účelem výkonu dalších povinností.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí
a) pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje
použití zádržného bezpečnostního systému,
b) pro přepravu dítěte ve vozidle bezpečnostních sborů při plnění
služebních povinností, ve vozidle obecní policie při plnění jejích
povinností, ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných
událostí^8a) a ve vozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby a
Horské služby při řešení mimořádných událostí ^8a) nebo při poskytování
zdravotních služeb přepravovanému dítěti,
c) do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících
svoz a rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí
na sportovní, kulturní nebo společenské akce za podmínky omezení
rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod.
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve
vozidle taxislužby při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu
c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidiče a musí být připoutáno
bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka
použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě
2.
(5) Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské
služby v případech, kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo
znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou.
(6) Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě
případů, kdy aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých
zdravotních potížích projevujících se v naplnění zdravotních důvodů
podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí
mít řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované
dítě za jízdy u sebe a na požádání policisty nebo strážníka obecní
policie je musí předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o
trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena
nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a
vzor lékařského potvrzení.
(7) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe
a) řidičský průkaz,
b) osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního
předpisu^2),
c) průkaz profesní způsobilosti řidiče nebo obdobný doklad vydaný jiným
členským státem nebo Švýcarskou konfederací, vztahuje-li se na něj § 3
odst. 4; to neplatí, má-li záznam o profesní způsobilosti v řidičském
průkazu,
d) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče podle § 87 odst.
3.
(8) Řidič motorového vozidla je povinen předložit doklady podle
odstavce 7 na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní
policie ve stejnokroji nebo celníka ve stejnokroji ke kontrole.
(9) Řidič motorového vozidla je povinen na výzvu policisty nebo
celníka^9d) podrobit vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti na
nápravu, největší přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo
technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy.
§ 6a
(1) Při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy podle §
6 odst. 9 je řidič povinen
a) zajet k zařízení pro provedení kontroly technického stavu, pokud
zajížďka, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, není delší než 8
kilometrů a
b) řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro kontrolu technického
stavu.
(2) O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy
vydá policie řidiči doklad. Zjistí-li se při kontrole technického stavu
vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada, zašle
policie kopii dokladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru silničních vozidel
podle zvláštního právního předpisu^38b). Není-li takový obecní úřad
obce s rozšířenou působností, zašle policie kopii dokladu Ministerstvu
dopravy (dále jen „ministerstvo“).
(3) Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní
soupravy vážná nebo nebezpečná závada^2), je řidič vozidla nebo jízdní
soupravy povinen uhradit náklady na provedení kontroly technického
stavu.
(4) Způsob provádění kontroly technického stavu, způsob stanovení
nákladů na provedení kontroly technického stavu, náležitosti dokladu o
výsledku technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6b
(1) Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní
soupravy nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečná závada, která
vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení
bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení
provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, zadrží
policista osvědčení o registraci vozidla vykazujícího takovou závadu a
vydá o tom řidiči vozidla nebo jeho provozovateli, je-li přítomen,
doklad. Doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidla policista
vydá, i pokud osvědčení nelze zadržet z důvodu, že je řidič nemá u
sebe.
(2) V dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla podle odstavce
1 policista uvede
a) identifikační údaje zadrženého osvědčení o registraci vozidla,
b) zjištěné závady podle odstavce 1,
c) údaj o tom, zda bylo osvědčení o registraci vozidla zadrženo při
kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy nebo při
objasňování dopravní nehody,
d) úřad příslušný k vrácení zadrženého osvědčení o registraci vozidla,
e) poučení o důsledcích zadržení osvědčení o registraci vozidla a
podmínkách jeho vrácení a
f) v případě, že osvědčení o registraci vozidla nebylo možno zadržet z
důvodu, že je řidič vozidla neměl u sebe, údaj o této skutečnosti.
(3) Zadržené osvědčení o registraci vozidla zašle policie spolu s kopií
dokladu o jeho zadržení bez zbytečného odkladu, nejpozději následující
pracovní den po dni jeho zadržení, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru
silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu^38b) nebo
ministerstvu, není-li takový úřad. Není-li doklad o zadržení osvědčení
o registraci vozidla vydán podle odstavce 1 provozovateli vozidla,
zašle policie ve stejné lhůtě kopii dokladu rovněž provozovateli
vozidla.
(4) Nelze-li osvědčení o registraci vozidla zadržet, neboť při zjištění
důvodu pro jeho zadržení je řidič vozidla nemá u sebe, je provozovatel
vozidla povinen toto osvědčení odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne
vydání dokladu o jeho zadržení nebo od doručení kopie tohoto dokladu
úřadu příslušnému podle odstavce 3. Policista při výkonu dohledu nad
bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích zadrží
osvědčení o registraci vozidla, které dosud nebylo odevzdáno, a zašle
je nejpozději následující pracovní den příslušnému úřadu; osobě, která
měla osvědčení u sebe, o tom vydá doklad. Je-li takové osvědčení o
registraci vozidla předloženo ke kontrole strážníku obecní policie, je
strážník povinen přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě
do příchodu policie.
(5) Odstavec 1 se nevztahuje na vozidla základních složek integrovaného
záchranného systému, vozidla ozbrojených sil, vozidla zpravodajských
služeb a vozidla Horské služby.
(6) Nebezpečné závady, které vzhledem ke své povaze nebo rozsahu
významně zvyšují ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích
nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na
životní prostředí, a vzory dokladů o zadržení osvědčení o registraci
vozidla podle odstavců 1 a 4 vymezí prováděcí právní předpis.
§ 6c
(1) Úřad, kterému bylo zadržené osvědčení o registraci vozidla podle §
6b odst. 3 nebo 4 zasláno nebo odevzdáno, vrátí provozovateli vozidla
zadržené osvědčení o registraci vozidla na jeho žádost, prokáže-li
žadatel protokolem o technické prohlídce, že
a) nebezpečné závady zjištěné při kontrole technického stavu vozidla
nebo jízdní soupravy byly odstraněny, nebo
b) vozid*lo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích,
jde-li o nebezpečné závady zjištěné při objasňování dopravní nehody.
(2) Neobdrží-li ministerstvo žádost podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne
doručení zadrženého osvědčení o registraci vozidla, zašle toto
osvědčení příslušnému ústřednímu orgánu státu, který osvědčení o
registraci vozidla vydal.
(3) Protokol o technické prohlídce prokazující odstranění závad, pro
něž bylo osvědčení o registraci vozidla zadrženo, nahrazuje po dobu 5
pracovních dnů zadržené osvědčení o registraci vozidla.
§ 7
(1) Řidič nesmí
a) předat řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3
odst. 3,
b) obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani
jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší,
rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího
vozidla v chodu,
c) při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní
přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.
d) kouřit při jízdě na motocyklu, na mopedu a na jízdním kole,
e) na druhém sedadle motocyklu přepravovat osobu mladší 12 let.
(2) Řidič vozidla hromadné dopravy osob nesmí ve vozidle kouřit a za
jízdy jíst a pít, bavit se s přepravovanými osobami a vpouštět je do
prostoru vyhrazeného pro řidiče, rozjíždět se před uzavřením dveří a
otevírat dveře před zastavením.
(3) Řidič vozidla taxislužby a příležitostné osobní silniční
dopravy^10) nesmí při přepravě osob ve vozidle kouřit.
(4) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti
převyšující 3 500 kg, zvláštního vozidla nebo jízdní soupravy musí jet
ze svahu se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič motorového vozidla o
maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg musí tak učinit,
jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy.
(5) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na řidiče vozidla
bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při
plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při plnění
jejích povinností a řidiče vozidel jednotek požární ochrany a
poskytovatele zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných
událostí a Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a).
§ 8
Povinnosti řidiče tramvaje
(1) Pro řidiče tramvaje platí § 4, 5 a § 7 odst. 1 písm. a) a c).
(2) Řidič tramvaje je povinen mít při řízení tramvaje u sebe občanský
průkaz a průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla podle zvláštního
právního předpisu.^11) Na výzvu policisty je řidič tramvaje povinen
předložit tyto doklady policistovi ke kontrole.
§ 8a
Povinnosti učitele autoškoly
(1) Učitel autoškoly při výkonu dohledu nad řidičem motorového vozidla
podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) nesmí
a) požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy
ve výcvikovém vozidle,
b) vykonávat činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití
alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době
po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by
mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro
posouzení ovlivnění učitele autoškoly jinou návykovou látkou se použije
§ 5 odst. 2 písm. b) obdobně,
c) vykonávat činnost učitele autoškoly, jestliže je jeho schopnost k
výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu.
(2) Učitel autoškoly je při výkonu dohledu nad řidičem motorového
vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) povinen
a) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,
zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie
vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
ovlivněn alkoholem,
b) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty,
zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie
vyšetření podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
ovlivněn jinou návykovou látkou.
§ 9
Povinnosti přepravované osoby
(1) Přepravovaná osoba je povinna
a) být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je
sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),
b) užívat za jízdy na motocyklu nebo mopedu ochrannou přílbu
schváleného typu podle zvláštního právního předpisu,^2) kterou má
nasazenou a řádně připevněnou na hlavě,
c) neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích, zejména neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla,
d) dbát pokynů řidiče, zejména při nastupování do vozidla a vystupování
z něj.
(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro osobu starší 18
let a menší než 150 cm a osobu, která tak nemůže učinit ze zdravotních
důvodů na základě lékařského potvrzení. Lékařské potvrzení musí mít za
jízdy u sebe; v případech, kdy se nejedná o stav trvalého rázu, musí
být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu
jednoho roku. Náležitosti lékařského potvrzení stanoví prováděcí právní
předpis. Pokud je osoba pohybově postižená přepravovaná ve vozidle na
vozíku pro invalidy, musí být vozík a osoba pohybově postižená
připoutána speciálním zádržným systémem schváleného provedení.^2)
(3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní
sbory, ozbrojené síly a vojenské zpravodajství při plnění jejich
služebních povinností, obecní policii při plnění úkolů podle zákona,
hasiče ve vozidle požární ochrany a záchranáře v záchranném vozidle
Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a), kdy použití
bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla, učitele jízdy při
výcviku, jakož i pro zdravotnického pracovníka poskytovatele
zdravotnické záchranné služby, záchranáře nebo zdravotnického
pracovníka Horské služby, který v době přepravy poskytuje pacientovi
zdravotní služby.
(4) Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby
v případech, kdy by použití ochranné přílby mohlo ztížit nebo znemožnit
komunikaci se zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje
zdravotní stav zachraňovaného.
(5) Přepravovaná osoba nesmí vyhazovat předměty z vozidla.
(6) Přepravovaná osoba při jízdě na motocyklu se musí nohama dotýkat
stupaček a nesmí kouřit.
(7) Boční sezení na motocyklu je zakázáno.
DÍL 2
Provozovatel vozidla
§ 10
Povinnosti provozovatele vozidla
(1) Provozovatel vozidla nesmí
a) přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích
užito vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním
předpisem,^2) pokud nejde o přípojný podvozek (vozidlo) k záchrannému
vozidlu Horské služby podle § 5 odst. 3,
b) svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 2,
c) svěřit řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky
podle § 3 odst. 3,
d) přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná
údaje potřebné k určení její totožnosti.
(2) Provozovatel vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a
označení vozidla nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením
vozidel Vojenské policie podle zvláštního právního předpisu,^12)
policie podle zvláštního právního předpisu,^13) celní správy podle
zvláštního právního předpisu,14) obecní policie podle zvláštního
právního předpisu,^14a) Vězeňské služby České republiky (dále jen
"Vězeňská služba") podle zvláštního právního předpisu^14b) a vozidel
jednotek požární ochrany podle zvláštního právního předpisu.^14c)
(3) Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní
komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na
pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
(4) Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s
výjimkou, kdy provozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou
povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s
rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti
řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto
ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu^14d).
(5) Provozovatel vozidla kategorie M2 a M3 ^2), které je vybaveno
zádržným bezpečnostním systémem, je povinen zajistit, aby přepravované
osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející byly poučeny o
povinnosti použít tento zádržný bezpečnostní systém. Způsoby
informování stanoví prováděcí právní předpis.
DÍL 3
Pravidla provozu na pozemních komunikacích
ODDÍL 1
Jízda vozidly
§ 11
Směr a způsob jízdy
(1) Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání
zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno
jinak.
(2) Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a
stání nebo, jestliže je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování
nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.
§ 12
Jízda v jízdních pruzích
(1) Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních
pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém
jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to
nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
(2) V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích
vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového
vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se
nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů
rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí
současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu
vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co
nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního
pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.
Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg,
jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního
motorového vozidla, motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45
km.h-1 a cyklista smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen
jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
(3) Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v
jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé
proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou
rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou
jet motorová vozidla souběžně (dále jen "souběžná jízda"); přitom se
nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů
rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.
(4) Na pozemní komunikaci o třech nebo více jízdních pruzích
vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního
automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy,
jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a
motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1 užít k jízdě
výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v
ostatních jízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k
objíždění, otáčení nebo odbočování.
(5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy,
neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého
přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné
jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel
do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným,
vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho
přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu
průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by
bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém
jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.
(6) Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na
vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního
pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče
přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu;
obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do
středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více
jízdních pruzích vyznačených na vozovce.
(7) Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen
připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu
užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do
průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu.
Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě
vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.
(8) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely
odstavců 3 a 5 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel
jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou.
Jízda ve zvláštních případech
§ 13
(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se
smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to
bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél
nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti.
Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou "Objíždění
tramvaje" povolena jízda vlevo.
(2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen
při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní
komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li
mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás
zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak
oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na
místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič
ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.
§ 14
(1) Je-li vyznačen jízdní pruh dopravní značkou "Vyhrazený jízdní pruh"
(dále jen "vyhrazený jízdní pruh") pro určitý druh vozidel, platí pro
řidiče ostatních vozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní
pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7. Jízdní pruh nelze
vyhradit pro motocykly.
(2) Přejíždí-li řidič vozidla, pro které je vyhrazen jízdní pruh, z
vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič vozidla
jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy,
popřípadě i zastavením vozidla. Řidič vozidla ve vyhrazeném jízdním
pruhu je povinen dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit
řidiče ostatních vozidel.
(3) Jede-li vozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruh, ve vyhrazeném
jízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí
stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.
(4) Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém
pásu řízen světelnými signály pro tramvaje, řídí se řidič vozidla
jedoucí v tomto jízdním pruhu těmito světelnými signály.
(5) Je-li vyznačen jízdní pruh vodorovnými dopravními značkami jako
jízdní pruh pro cyklisty, použijí se pro cyklisty a řidiče jiných
vozidel odstavce 1 až 3 obdobně. Na jízdní pruh pro cyklisty smí řidič
jiného vozidla vjet v podélném směru rovněž tehdy, není-li přilehlý
jízdní pruh pro toto vozidlo dostatečně široký. Při vjíždění na jízdní
pruh pro cyklisty nesmí řidič ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu.
§ 15
(1) Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v
zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném
tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v
zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z
nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující,
kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo
trolejbus u okraje vozovky.
(2) Za autobusem s označením "Označení autobusu přepravujícího děti",
který zastavil v označené zastávce, musí řidič jiného vozidla zastavit
vozidlo. Pokračovat v jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky.
Řidiči protijedoucích vozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí
do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy.
§ 16
Objíždění
Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při
objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce
vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí
řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.
§ 17
Předjíždění
(1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr
jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při
jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět
též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný
jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného
jízdního pruhu.
(2) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí
dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za
ním. Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění
cyklisty.
(3) Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel,
musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit
řidiče vozidla, které předjel.
(4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak
bránit předjíždění.
(5) Řidič nesmí předjíždět
a) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k
bezpečnému předjetí,
b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla,
která hodlá předjet,
c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil
jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,
d) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně
před nimi,
e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy
vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v
dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,
f) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí
1. jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,
2. jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez
postranního vozíku,
3. na hlavní pozemní komunikaci,
4. na křižovatce s řízeným provozem.
g) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.
§ 18
Rychlost jízdy
(1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem,
vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně
technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě,
povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat;
smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na
vzdálenost, na kterou má rozhled.
(2) Řidič nesmí
a) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b) omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména
bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.
(3) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti
nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše
90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1
a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1. Řidič jiného motorového
vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1.
(4) V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o
dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1.
(5) Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla,^2) a
jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel
soupravy.
(6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2
lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit. Jde-li o
dálnici nebo silnici pro motorová vozidla bez směrově oddělených
jízdních pásů, sníží se nejvyšší dovolená rychlost na nejvýše 90
km.h-1.
(7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2
lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však
o 30 km.h-1. Na silnici pro motorová vozidla se směrově oddělenými
jízdními pásy lze zvýšit i nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce
3, maximálně však o 20 km.h-1.
(8) Při použití sněhových řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí
nejvýše 50 km.h-1.
(9) Nejvyšší dovolená rychlost podle odstavců 3, 4 a 8 a nejvyšší
dovolená rychlost stanovená místní nebo přechodnou úpravou provozu na
pozemních komunikacích neplatí pro řidiče zpravodajských služeb^15),
Generální inspekce bezpečnostních sborů^45) a stanovených útvarů
policie, Vojenské policie a celních orgánů, je-li to nezbytně nutné k
plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem,^16) je však
povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního
provozu na pozemních komunikacích. Útvary policie stanoví ministr
vnitra. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Útvary celních
orgánů stanoví ministr financí.
§ 19
Vzdálenost mezi vozidly
(1) Řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním
dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v
případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které
jede před ním.
(2) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti
převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10
m, a zvláštního vozidla^2) musí mimo obec zachovávat za vozidlem
jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlo
mohlo před něj bezpečně zařadit; to neplatí, připravuje-li se k
předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě.
(3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí
za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje
ostatním řidičům.
§ 20
Vyhýbání
Řidiči protijedoucích vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné
míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na
jehož straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z
nich couvat, učiní tak ten, pro něhož je to snazší nebo méně
nebezpečné. Není-li možno se vyhnout protijedoucí tramvaji vpravo,
vyhýbá se jí vlevo.
§ 21
Odbočování
(1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní
komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování
nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.
(2) Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu,
musí řidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě
poučené osoby.
(3) Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému
okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo
nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně
směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále
vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry
vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích
vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.
(4) Řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve
vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.
(5) Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím
motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím
organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty,
tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném
jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům
jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty.
(6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím
ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a
cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena
jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji.
(7) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje
směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává
znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.
§ 22
Jízda křižovatkou
(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci
označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej
přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na
zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované
skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím
po hlavní pozemní komunikaci.
(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát
řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím
zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat
se zvířaty přicházejícím zprava.
(3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat
v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit
vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v
křižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo
při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5.
(4) Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí řidič
zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý
rozhled.
(5) Řidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami
"Kruhový objezd" společně se značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo
"Kruhový objezd" společně se značkou "Stůj, dej přednost v jízdě" musí
dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po
kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a
hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.
§ 23
Vjíždění na pozemní komunikaci
(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní
komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na
zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru
chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní
komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo
ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní
komunikaci.
(2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič
zajistit bezpečné vjetí na pozemní komunikaci pomocí způsobilé a
náležitě poučené osoby.
(3) Vozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna
tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci.
§ 24
Otáčení a couvání
(1) Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování (§ 21) a při
otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou (§ 22).
(2) Při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na
pozemních komunikacích.
(3) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič
zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě
poučené osoby.
(4) Řidič nesmí otáčet a couvat
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, například v
nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným
vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,
c) na přechodu pro chodce,
d) na přejezdu pro cyklisty,
e) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,
f) v tunelu a v jeho těsné blízkosti,
g) na pozemní komunikaci s jednosměrným provozem; smí však couvat,
jestliže je to nezbytně nutné, například k zajetí do řady stojících
vozidel nebo vyjetí z ní.
Zastavení a stání
§ 25
(1) Řidič smí zastavit a stát jen
a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na
jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k
ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič
vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát
kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v
druhé řadě.
(2) Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavit řidič taxislužby,
je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a
plynulost provozu na pozemních komunikacích.
(3) Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký
nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný
alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
(4) Při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí
z řady stojících vozidel. Při zastavení a stání vedle vozidla s
označením "Označení vozidla přepravujícího osobu těžce pohybově
postiženou" musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.
(5) Zajíždí-li řidič za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní
komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.
(6) Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje
pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru
jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních
komunikacích. Řidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu
musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze
zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i
zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit
zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.
§ 26
(1) Otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do
vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena
bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků
provozu na pozemních komunikacích.
(2) Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě
potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo
nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla
je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno
zařízením proti neoprávněnému použití^2) musí je řidič užít. Řidič
motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími
klíny^2) jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu
proti pohybu.
(3) Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným
výstražným trojúhelníkem,^2) musí tohoto trojúhelníku užít po dobu
nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle
nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost,
jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních
komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl
pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti
nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být
tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové
vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením,^2) musí ho řidič užít
nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.
§ 27
(1) Řidič nesmí zastavit a stát
a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,
b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za
ním,
c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve
vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,
d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí
křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru
"T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,
e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního
ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu",
"Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5
m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve
vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li
prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka
autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz
jen pro vyznačený prostor,
g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti
kratší než 15 m před nimi a za nimi,
h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo
vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",
i) ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty,
j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního
pruhu,
k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní
značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by
mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem
nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,
l) na mostě,
m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném
dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič
vypnout motor,
n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z
místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je
parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které
nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní
účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče
vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,
p) na tramvajovém pásu,
r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu
na pozemní komunikaci,
s) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.
(2) V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by
nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní
pruh široký nejméně 3,5 m.
(3) Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II.
a III. třídy^1) je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na
místech označených dopravní značkou jako parkoviště.
(4) Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna
směru okruhu" je zakázáno stání.
(5) O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném
parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se
odstraní na náklad jeho provozovatele.
(6) Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 neplatí pro řidiče vozidel
bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při
plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při výkonu
její působnosti a řidiče vozidel jednotek požární ochrany, zdravotnické
záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a).
Řidič tohoto vozidla je při zastavení a stání povinen učinit opatření
nezbytná k tomu, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil.
Železniční přejezd
§ 28
(1) Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně,
zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.
(2) Vozidla se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve
kterém přijela. Nejde-li o souběžnou jízdu nebo o jízdu podle § 12
odst.2, smějí vozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom
jízdním proudu.
(3) Ve vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho
přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1. Svítí-li
přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,
smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí
nejvýše 50 km.h-1. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič
zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.
(4) Dojde-li k zastavení vozidla na železničním přejezdu, musí jeho
řidič odstranit vozidlo mimo železniční trať,^17) a nemůže-li tak
učinit, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli
před nebezpečím včas varováni.
(5) Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka
"Stůj, dej přednost v jízdě!", musí řidič zastavit vozidlo na takovém
místě, odkud má náležitý rozhled na trať.
§ 29
(1) Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd,
a) je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly
signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,
b) je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku
přejezdového zabezpečovacího zařízení,
c) sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory,
d) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní
vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto neplatí,
svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího
zařízení,
e) dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením
červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením
červeným světlem,
f) nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí
a pokračování v jízdě.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidič
vjíždět na železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním
přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy^11) k
jízdě přes železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidič
povinen řídit se při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného
zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele
dráhy je povinen se na požádání řidiče prokázat platným pověřením
provozovatele dráhy.
§ 30
Znamení o změně směru jízdy
(1) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů
uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy,
vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích.
(2) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím
jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních
komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního
úkonu.
(3) Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi
vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží
ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou
stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané
směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné například pro šířku
nákladu nebo za snížené viditelnosti, musí se dávat znamení jiným
zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou.
Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým
způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na
pozemních komunikacích.
(4) Znamení o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidič
jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud
vozidlo nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o
změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.
(5) Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu,
nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5,
řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového
objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.
§ 31
Výstražná znamení
(1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové
výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení
i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.
(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné
výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla
nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidiče
předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.
(3) Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních
komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné
náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné
výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.
(4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.
Osvětlení vozidel
§ 32
(1) Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a
potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno
podle zvláštního právního předpisu^2). Tramvaj musí mít rozsvícena
potkávací světla nebo světla pro denní svícení.
(2) Vozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnosti rozsvícena
obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle
zvláštního právního předpisu^2).
(3) Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a
souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího
vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na
pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního
vozidla nebo řidič plavidla. Při zastavení vozidla před železničním
přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl
oslnit řidiče vozidla v protisměru.
(4) Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo
hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo
hustého deště užít vždy.
(5) Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.
§ 33
(1) Motorové vozidlo nebo jízdní souprava, jejichž rozměry nebo rozměry
nákladu přesahují míry stanovené zvláštním právním předpisem,^2) musí
mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla.
(2) Vozidlo stojící za snížené viditelnosti v obci na místě, kde tvoří
překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo na pozemní komunikaci
mimo obec musí mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu
pozemní komunikace obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být
osvětleno na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace alespoň
jedním bílým neoslňujícím světlem viditelným zpředu i zezadu. To
neplatí na parkovišti.
§ 34
Vlečení motorových vozidel
(1) Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60
km.h-1.
(2) Motorové vozidlo se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad
řízení a účinné brzdy.
(3) Motorové vozidlo se smí vléci na tyči jen tehdy, má-li bez závad
řízení. Nemá-li vlečené vozidlo účinné brzdy, nesmí jeho okamžitá
hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla.
(4) Při vlečení motorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby
vzdálenost mezi vozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí
být vzdálenost mezi vozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí
být menší než 1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými
červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo
štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm).
(5) Řidiči vlečného a vlečeného vozidla jsou povinni si předem
dohodnout způsob dorozumívání během jízdy.
(6) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla
s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem.
Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo.
Motocykl bez postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako
vlečné vozidlo.
(7) Autobus nebo motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se
smí vléci jen bez přepravovaných osob.
(8) U vlečného vozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla.
Vlečené vozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným
trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby.
(9) Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvícena
obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlo
osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem
a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře
viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu
vozidla.
ODDÍL 2
Jízda vozidly ve zvláštních případech
Provoz na dálnici
§ 35
(1) Na dálnici je dovolen jen provoz motorových vozidel a jízdních
souprav, jejichž nejvyšší dovolená rychlost ^2) není nižší než 80
km.h-1. V úseku dálnice procházejícím obcí je dovolen i provoz
motorových vozidel a jízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu,
jejichž nejvyšší povolená rychlost^2) není nižší než 65 km.h-1. Mimo
obslužná zařízení dálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních
komunikacích zakázán vstup na dálnici, chůze a jízda po dálnici.
(2) Řidič smí na dálnici vjíždět a z dálnice vyjíždět jen na místech k
tomu určených.
(3) Zákaz provozu podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla správce
komunikace oprávněně užitá při její správě a údržbě.
§ 36
(1) Řidiči je na dálnici zakázáno
a) zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště.
Při nouzovém stání podle § 26 odst. 3 musí vozidlo stát na krajnici, a
jen není-li to možné, na vozovce. Takové vozidlo musí řidič vždy
označit jako překážku provozu na pozemních komunikacích; jde-li o
motorové vozidlo povinně vybavené přenosným výstražným
trojúhelníkem,^2) musí řidič umístit trojúhelník podle § 26 odst. 3,
b) otáčení, couvání a vjíždění na střední dělicí pás včetně míst, kde
je pás přerušen.
(2) Dojde-li během jízdy na vozidle nebo nákladu k závadě, pro kterou
nelze dosáhnout na rovině rychlosti nejméně 80 km.h-1, musí řidič
dálnici opustit na nejbližším výjezdu.
(3) Vlečení motorového vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to
nutné k jeho odstranění z dálnice. Vozidlo smí být vlečeno jen k
nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnici opustit.
(4) Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500
kg a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí
předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou
rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší
rychlostí jízdy.
§ 37
Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz na dálnici
ostatní ustanovení tohoto zákona.
§ 38
Ustanovení o provozu na dálnici platí i na silnici pro motorová
vozidla.
Provoz v obytné, pěší a cyklistické zóně
§ 39
(1) Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní
značkou "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec obytné
zóny".
(2) Pěší zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou
"Pěší zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec pěší zóny".
(3) V obytné a pěší zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé
její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 53. Hry dětí na pozemní
komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně.
(4) Do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlům vyznačeným ve spodní
části dopravní značky podle odstavce 2.
(5) V obytné zóně a pěší zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20
km.h-1. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které
nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo. Stání je
dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.
(6) Za účelem organizování dopravy může obec v obecně závazné vyhlášce
obce vydané v přenesené působnosti vymezit místní komunikace nebo
jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního
vozidla^2) nebo jízdní soupravy.^2)
(7) V obytné zóně a pěší zóně musí chodci umožnit vozidlům jízdu. To
platí i pro děti hrající si v obytné zóně.
§ 39a
(1) Cyklistická zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní
značkou „Zóna pro cyklisty“ a konec je označen dopravní značkou „Konec
zóny pro cyklisty
(2) V cyklistické zóně smějí cyklisté užívat vozovku v celé její šířce,
přičemž se na ně nevztahuje § 57 odst. 2 a 3.
(3) Jiným vozidlům než jízdním kolům je vjezd do cyklistické zóny
povolen jen tehdy, jsou-li vyznačena ve spodní části dopravní značky
podle odstavce 1.
(4) V cyklistické zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1.
Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči cyklistům, které nesmí
ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo. Stání je dovoleno
jen na místech označených jako parkoviště.
(5) V cyklistické zóně musí cyklisté umožnit motorovým vozidlům jízdu.
§ 40
(1) Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz v obytné,
pěší a cyklistické zóně ostatní ustanovení tohoto zákona.
(2) Je-li povolen vjezd cyklistů na chodník nebo stezku pro chodce,
použijí se pro jejich pohyb § 39 odst. 5 a 7 obdobně.
§ 40a
Provoz vozidel v zimním období
(1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud
a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo
námraza, nebo
b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na
pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu,
led nebo námraza,
lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N^2) k jízdě v provozu na
pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních
pneumatik^18a), a to u motorových vozidel s maximální přípustnou
hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel
s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech
hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle
věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo
zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné
hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou
v případě nouzového dojetí^18a).
Jízda vozidel s právem přednostní jízdy
§ 41
(1) Řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem
zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré
barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení
(dále jen "vozidlo s právem přednostní jízdy"), není povinen dodržovat
§ 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 2 písm. f) a g), § 6
odst. 5 a 6, § 7 odst. 1 písm. b), § 11, § 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, §
13 až 17, § 18 odst. 2, 3, 4 a 8, § 19 odst. 2 a 3, § 20, § 21 odst. 2,
3 a 4, § 22, 23, § 24 odst. 3 a 4, § 25 odst. 1, 2, 3, 4, 5, § 26 odst.
3, § 27, § 28 odst. 2, 3 a 5, § 31, § 32 odst. 6, § 35, § 36 odst. 1 a
2 a § 39 odst. 4 a 5; je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby
neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2) Zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním
výstražným světlem modré barvy^2) mohou být vybavena vozidla
a) Ministerstva vnitra používaná policií a označená podle zvláštního
právního předpisu,^13)
b) Vězeňské služby,
c) vojenské policie označená podle zvláštního právního předpisu,^12)
d) obecní policie,^5) která určí obec,
e) používaná Hasičským záchranným sborem České republiky nebo
jednotkami požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského
záchranného sboru České republiky,
f) důlní záchranné služby,
g) poruchové služby plynárenských zařízení,
h) poskytovatele zdravotnické záchranné služby, poskytovatele
zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů
neodkladné péče,
i) ozbrojených sil používaná u vojenských záchranných útvarů pro plnění
humanitárních úkolů civilní ochrany,
j) celní správy označená podle zvláštního právního předpisu^14),
k) Generální inspekce bezpečnostních sborů označená podle zvláštního
právního předpisu^45).
(3) Vláda může stanovit nařízením další vozidla, která pro plnění úkolů
souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být vybavena
zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným
světlem modré barvy.
(4) Řidičem vozidla s právem přednostní jízdy smí být osoba starší 21
let, která musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.
(5) Řidič vozidla s právem přednostní jízdy nesmí za jízdy jíst, pít a
kouřit.
(6) Odstavce 1 a 4 platí obdobně i pro řidiče vozidel doprovázených
vpředu, a jde-li o více než tři vozidla, i vzadu vozidly ozbrojených
sil nebo ozbrojených sborů s právem přednostní jízdy. Doprovázená
vozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla.
(7) Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a
vozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a
jestliže je to nutné, i zastavit vozidla na takovém místě, aby jim
nepřekážela. Do skupiny tvořené vozidly s právem přednostní jízdy a
vozidly jimi doprovázenými se řidiči ostatních vozidel nesmějí
zařazovat.
(8) Pokud hustota provozu na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla
o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony
stojících vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před
zastavením vozidla vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh
široký nejméně 3,0 m pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy;
je-li v jednom směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný
boční odstup řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo
středních jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích
v jednom směru jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu
vjet na krajnici nebo na střední dělící pás. Řidičům ostatních vozidel
je vjezd do pruhu pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy a jízda
v tomto pruhu zakázána; toto neplatí pro vozidla vlastníka pozemní
komunikace a vozidla technické pomoci.
(9) Svítí-li zvláštní výstražné světlo modré barvy na stojícím vozidle,
musí řidiči ostatních vozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a
popřípadě i zastavit vozidlo.
(10) V provozu na pozemních komunikacích je zakázáno neoprávněně užívat
zvláštních výstražných světel a zvláštního zvukového výstražného
znamení, které užívá vozidlo s právem přednostní jízdy, nebo je
napodobovat.
§ 42
(1) Řidič vozidla vybaveného zvláštním výstražným světlem oranžové
barvy^2) smí tohoto světla užívat jen tehdy, mohla-li by být jeho
jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích. Jestliže to vyžaduje pracovní činnost tohoto vozidla,
není jeho řidič povinen dodržovat ustanovení pravidel provozu na
pozemních komunikacích uvedených v § 4 písm. c), § 7 odst. 1 písm. b),
§ 11 odst. 2, § 12 odst. 1, 2 a 4, § 13, § 14 odst. 1 a 2, § 18 odst. 2
písm. b), § 22 odst. 3, § 24 odst. 4 písm. a), c), d), e), f) a g), §
25 odst. 1, 2 a 3, § 26 odst. 3, § 27, § 28 odst. 2, § 30, 36, 37 a §
39 odst. 4 a 5; je však povinen dbát zvýšené opatrnosti, aby neohrozil
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2) Řidiči ostatních vozidel musí vozidlu podle odstavce 1 umožnit
jízdu nebo pracovní činnost a podle okolností snížit rychlost jízdy,
popřípadě i zastavit vozidlo.
(3) Skupiny (kolony) vozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů je
možno doprovázet vpředu i vzadu vozidly užívajícími zvláštního
výstražného světla oranžové barvy.^2) Doprovázená vozidla musí mít
rozsvícena obrysová a potkávací světla.
ODDÍL 3
Zvláštní ustanovení pro provoz vozidel
§ 43
Omezení jízdy některých vozidel
(1) Na dálnici a na silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a
speciálním automobilům a zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné
hmotnosti převyšující 7 500 kg a nákladním a speciálním automobilům a
zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500
kg s připojeným přípojným vozidlem
a) v neděli a ostatních dnech pracovního klidu podle zvláštního
právního předpisu^19) (dále jen "den pracovního klidu") v době od 13.00
do 22.00 hodin,
b) v sobotu v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do
13.00 hodin.
c) v pátek v období od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do
21.00 hodin.
(2) Na silnici I. třídy mimo obec je v období od 15. dubna do 30. září
zakázána jízda zvláštním vozidlům,^2) potahovým vozidlům^2) a ručním
vozíkům^2) o celkové šířce větší než 600 mm
a) v poslední pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v
době od 15.00 do 21.00 hodin,
b) v první den pracovního klidu a v sobotu, pokud následuje po
pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin,
c) v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin.
(3) Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla užitá při
a) kombinované přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní
cestě a pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti
kombinované dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy
k příjemci,
b) nezbytné zemědělské sezonní přepravě,
c) činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a
výstavbou pozemních komunikací,
d) přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze ^20), pokud toto zboží
zabírá nebo v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu objemu
nákladového prostoru vozidla nebo jízdní soupravy,
e) přepravě živých zvířat,
f) přepravě pohonných hmot určených k plynulému zásobování čerpacích
stanic pohonných hmot,
g) nakládce a vykládce letadel, lodí nebo železničních vagónů na
vzdálenost nepřesahující 100 km,
h) přepravě poštovních zásilek,
i) jízdě bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a)
až h),
j) živelní pohromě,
k) jízdě vozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů a hasičských
záchranných sborů,
l) přepravě chemických látek podléhajících teplotním změnám nebo
krystalizaci,
m) výcviku řidičů,
n) odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.
(4) Odstavce 1 a 2 neplatí pro vozidla vybavená zvláštním světelným
zařízením modré barvy a zvláštním zvukovým výstražným znamením.
(5) Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský
úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. Výjimky
přesahující působnost kraje povoluje ministerstvo. Povolení musí být
časově omezeno, nejdéle však na dobu jednoho roku.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení
výjimky podle odstavce 5.
§ 44
Čerpání pohonných hmot
(1) V prostoru čerpací stanice pohonných hmot je řidiči i přepravované
osobě zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo
opravovat motor vozidla. Před čerpáním pohonných hmot musí řidič
zastavit motor a vypnout zapalování. Pokud je k vytápění vozidla
použito nezávislého topení, musí je řidič vypnout již před příjezdem k
čerpací stanici pohonných hmot.
(2) Řidiči vozidel s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných
hmot přednost. Přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení.
§ 45
Překážka provozu na pozemních komunikacích
(1) Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji
neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad
vlastník pozemní komunikace.^1)
(2) Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně
odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii.
(3) Překážka provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak,
aby ji jiný účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a z
dostatečné vzdálenosti zpozorovat, například červeným praporkem,
dopravním zařízením "Zábrana pro označení uzavírky", "Směrovací deska",
"Pojízdná uzavírková tabule" nebo vozidlem vybaveným zvláštním
výstražným světlem oranžové nebo modré barvy. Za snížené viditelnosti
musí být dopravní zařízení doplněno výstražným světlem žluté barvy. Pro
označení motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným
výstražným trojúhelníkem,^2) platí § 26 odst. 3 a pro označení vozidla
za snížené viditelnosti též § 33 odst. 2.
(4) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o
jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li
o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob
uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho
provozovatele.
(5) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti,
kdy technický stav komunikace nedovoluje další bezpečnou jízdu, je
policista oprávněn do doby odstranění této závady zakázat vozidlům
další jízdu a ostatním vozidlům na tuto komunikaci nebo její úsek
zakázat vjezd.
(6) Podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích
upraví prováděcí právní předpis.
§ 46
Zastavení vozidla v tunelu
(1) Dojde-li při jízdě vozidla v tunelu k poruše vozidla, pro kterou se
toto vozidlo stalo nepojízdným, nebo dojde-li k dopravní nehodě, je
řidič povinen neprodleně
a) vypnout motor, a je-li k vytápění vozidla použito nezávislého
topení, vypnout i toto topení,
b) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích v tunelu; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn
zastavovat jiná vozidla,
c) oznámit zastavení vozidla nebo stání vozidla policii nebo osobě
vykonávající dohled nad provozem tunelu.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 nesmí řidič ani přepravovaná
osoba kouřit nebo zacházet s otevřeným ohněm.
(3) Přepravované osoby ve vozidle jsou v případech uvedených v odstavci
1 povinny vozidlo opustit a soustředit se do míst k tomu určených,
popřípadě opustit tunel.
§ 47
Dopravní nehoda
(1) Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích,
například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na
pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo
ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
(2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
a) neprodleně zastavit vozidlo,
b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po
nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou
nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou
látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou
účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a
5,
c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud
tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a
d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.
(3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni
a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to
okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,
b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii;
došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k
zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
c) označit místo dopravní nehody,
d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu
vozidel hromadné dopravy osob,
e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně
prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při
dopravní nehodě došlo,
f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o
vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,
g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat
společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají
pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času
dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a
následků.
(4) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k
hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel
včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní
nehody povinni
a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,
b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní
nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá
dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo
ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních
komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit
situaci a stopy,
c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na
toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo
ohlášení dopravní nehody.
(5) Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní
nehodě
a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na
vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci
přepravované v tomto vozidle,
b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní
komunikace podle zákona o pozemních komunikacích^20a), nebo
c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného
úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
§ 47a
Zákaz účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích
Řidič nesmí na dálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlo k
účasti na sportovních a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být
ohrožena bezpečnost silničního provozu, nejde-li o akce pořádané v
souladu s rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání
pozemní komunikace podle jiného právního předpisu^1).
ODDÍL 4
Přeprava osob a nákladu
§ 48
Přeprava osob
(1) Řidič nesmí připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12
let překročil počet povolených míst určených k přepravě osob (dále jen
"povolené místo").
(2) V motorovém nebo jeho přípojném vozidle, které je určeno pro
přepravu osob,^2) se smějí na povolených místech přepravovat osoby
pouze do přípustné užitečné hmotnosti, počet osob starších 12 let však
nesmí převyšovat počet povolených míst.
(3) Odstavec 2 platí i pro přepravu osob v kabině řidiče nákladního
automobilu.
(4) Ve zvláštním motorovém vozidle nesmějí být přepravovány osoby
mladší 15 let.
(5) V jiném přípojném vozidle, než které je určeno pro přepravu osob,
je přeprava osob, s výjimkou případů podle § 51, zakázána.
(6) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zraněné a jinak na
zdraví ohrožené osoby v homologovaném mobilním záchranném prostředku,
určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného
terénu, přepravovaném v záchranném vozidle Horské služby a nezbytnou
přepravu záchranářů. Ustanovení odstavce 5 neplatí pro přípojné vozidlo
Horské služby při přepravě zachraňované osoby.
§ 49
Přeprava osob vozidlem hromadné dopravy osob
(1) Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob,
nastupuje do tohoto vozidla, přepravuje se v něm nebo z něj vystupuje,
se musí chovat tak, aby neohrožovala bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích.
(2) Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob, smí v
zastávce bez nástupního ostrůvku vstoupit do vozovky až po zastavení
vozidla hromadné dopravy osob v zastávce.
(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 je osoba povinna
uposlechnout pokynů dopravce.^21)
(4) Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby osoby při
vystupování z vozidla hromadné dopravy osob mimo zastávku nebo
nastupování do něj mimo zastávku vstoupily do vozovky, je dopravce
oprávněn zastavovat ostatní vozidla.
§ 50
Přeprava osob vozidlem taxislužby
(1) Oprávnění podle § 49 odst. 4 platí obdobně i pro řidiče vozidla
taxislužby.^21)
(2) Osoby nastupující do vozidla taxislužby a vystupující z něj jsou
povinny řídit se pokyny řidiče tohoto vozidla.
§ 51
Přeprava osob v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném
prostoru nákladního přívěsu traktoru
(1) Přepravovat osoby v ložném prostoru nákladního automobilu a v
ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je zakázáno.
(2) Odstavec 1 neplatí pro přepravu příslušníků hasičských záchranných
sborů, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů a strážníků
obecních policií při plnění jejich úkolů a jiných osob při plnění úkolů
civilní ochrany a při živelní pohromě.
(3) Osoby přepravované podle odstavce 2 musí sedět v ložném prostoru
nákladního automobilu nebo v ložném prostoru nákladního přívěsu
traktoru na podlaze nebo na sedadlech pevně k podlaze připevněných.
Přepravované osoby se nesmějí za jízdy vyklánět, nechat vyčnívat
předměty z vozidla ani jinak ohrožovat bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích.
(4) Bočnice ložného prostoru nákladního automobilu a ložného prostoru
nákladního přívěsu traktoru musí být dostatečně vysoké, aby
přepravované osoby za jízdy nevypadly.
(5) Řidičem nákladního automobilu nebo traktoru, v jehož ložném
prostoru se přepravují osoby podle odstavce 2, smí být jen řidič starší
21 let, který má v řízení tohoto druhu vozidla nejméně dvouletou praxi.
Tyto podmínky se nevztahují na řidiče vozidel ozbrojených sil.
(6) Zákaz přepravy osob v ložném prostoru nákladního automobilu neplatí
pro přepravu zraněné a jinak na zdraví ohrožené osoby v mobilním
homologovaném transportním prostředku Horské služby, určeném pro odsun
zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného terénu,
přepravovaném v prostoru pro náklad záchranného vozidla Horské služby a
nezbytné přepravě záchranářů.
§ 52
Přeprava nákladu
(1) Předměty umístěné ve vozidle musí být umístěny tak, aby neomezovaly
a neohrožovaly řidiče nebo osoby přepravované ve vozidle a nebránily
výhledu z místa řidiče.
(2) Při přepravě nákladu nesmí být překročena maximální přípustná
hmotnost vozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu vozidla.
Náklad musí být na vozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna
stabilita a ovladatelnost vozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu
na pozemních komunikacích, neznečišťoval nebo nepoškozoval pozemní
komunikaci, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a
nezakrýval stanovené osvětlení, odrazky a registrační značku,
rozpoznávací značku státu a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to
platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu, jako jsou
například plachta, řetězy nebo lana. Předměty, které lze snadno
přehlédnout, jako jsou například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po
straně vyčnívat.
(3) Přečnívá-li náklad vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo
přečnívá-li náklad z boku u motorového vozidla nebo jízdní soupravy
vnější okraj obrysových světel více než o 400 mm a u nemotorového
vozidla jeho okraj více než o 400 mm, musí být přečnívající konec
nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 300 x 300 mm, za
snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou
a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou. Odrazky nesmějí být
trojúhelníkového tvaru a smějí být umístěny nejvýše 1,5 m nad rovinou
vozovky.
(4) Při přepravě zemědělských produktů za nesnížené viditelnosti
neplatí odstavec 2 o označení nákladu přečnívajícího vozidlo do strany;
za snížené viditelnosti se užije světel, odrazek nebo odrazových
desek.^2)
(5) Při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče,
přepravovaných osob ani zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích.
(6) Při přepravě sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby
nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání.
(7) Nakládání a skládání nákladu na pozemní komunikaci je dovoleno jen
tehdy, nelze-li to provést mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být
složen a naložen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost
provozu na pozemních komunikacích.
(8) Odesílatel je povinen předat náklad k přepravě v takovém stavu a
takovým způsobem, který umožňuje splnění požadavků na nakládání,
umístění a upevnění nákladu podle odstavců 1, 2 a 7.
(9) Další podmínky přepravy nákladu včetně podmínek přepravy
nebezpečných věcí stanoví zvláštní právní předpis.^21)
ODDÍL 5
Zvláštní ustanovení pro chůzi, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na
zvířeti a vedení a hnaní zvířat
Chůze
§ 53
(1) Chodec musí užívat především chodníku nebo stezky pro chodce.
Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku,
užije pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.
(2) Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí
chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně
stanoveno jinak.
(3) Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnici, a
kde není krajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém
okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky
nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na
pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích
smějí jít chodci pouze za sebou.
(4) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní
značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí chodec ohrozit cyklistu
jedoucího po stezce.
(5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní
značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro
chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen užít pouze pruh vyznačený
pro chodce. Pruh vyznačený pro cyklisty může chodec užít pouze při
obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom
nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty.
(6) Osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro
invalidy nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní
chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého
okraje vozovky.
(7) Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodníku, jen
neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého
okraje vozovky.
(8) Osoba pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném
sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit
ostatní chodce.
(9) Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici
nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným
osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu
umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na
pozemních komunikacích.
§ 54
(1) Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro
chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený
dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí
chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí
vpravo.
(2) Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k
její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může
vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na
pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s
ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí
jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.
(3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí
se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje
úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení.
Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku,
přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na
přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor
pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro
chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec
musí dát přednost tramvaji.
(4) Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.
§ 55
(1) Před železničním přejezdem si musí chodec počínat zvlášť opatrně,
zejména se musí přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně
přejít.
(2) Chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd v případech stanovených
v § 29 odst. 1 písm. a) až e).
(3) V případech uvedených v § 29 odst. 1 písm. a), b) a c) smí chodec
přejít přes železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním
přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy^11)
ústní souhlas. V tomto případě je chodec povinen řídit se při
přecházení železničního přejezdu pokyny pověřeného zaměstnance
provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je
povinen se na požádání chodce prokázat platným pověřením provozovatele
dráhy.
§ 56
Útvar chodců
(1) Pro organizovaný útvar chodců, například příslušníků ozbrojených
sil, školní mládeže nebo průvod, platí přiměřeně povinnosti řidiče
podle § 5 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, § 12 až 16, § 20 až 24, 25
odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2 a 5, § 29 a 30.
(2) Za snížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen
vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu po obou
stranách neoslňujícím červeným světlem. Označení světly může být
nahrazeno oděvními doplňky s označením z retroreflexního materiálu.
(3) Organizovaný útvar chodců na mostě nesmí jít jednotným krokem.
(4) Za dodržování povinností podle odstavců 1 až 3 odpovídá vedoucí
útvaru, jímž může být jen osoba starší 15 let, která je k tomu
dostatečně způsobilá.
(5) Organizovaný útvar chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po
chodníku, a to vpravo; přitom nemusí být označen podle odstavce 2.
(6) Pro organizovanou skupinu dětí, které dosud nepodléhají povinné
školní docházce, platí ustanovení pro chodce.
(7) Vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže nebo organizované
skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, je
oprávněn při přecházení vozovky zastavovat vozidla.
(8) Vzor a způsob užití oděvních doplňků s označením z retroreflexního
materiálu stanoví prováděcí právní předpis.
Jízda na jízdním kole
§ 57
(1) Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro
cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným
provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je
cyklista povinen jich užít.
(2) Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji
vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po
pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních
komunikacích rozumí i koloběžka.
(3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou.
(4) Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém
okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla
předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo
krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen
dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlo vpravo a
dává-li znamení o změně směru jízdy.
(5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní
značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí cyklista ohrozit chodce
jdoucí po stezce. Je-li v místě křížení stezky pro chodce a cyklisty s
jinou pozemní komunikací zřízen sdružený přechod pro chodce a přejezd
pro cyklisty, použijí se ve vztahu k tomuto sdruženému přechodu pro
chodce a přejezdu pro cyklisty pro jednotlivé účastníky provozu na
pozemních komunikacích obdobně ustanovení upravující chování těchto
účastníků provozu na přechodu pro chodce a na přejezdu pro cyklisty.
(6) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní
značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro
chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen užít pouze pruh
vyznačený pro cyklisty. Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít
pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na
stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v
pruhu vyznačeném pro chodce.
(7) Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může
užít i osoba pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo
obdobném sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se
pravidly podle odstavců 2, 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73.
(8) Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit,
zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky
provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen
pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel
nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Na
přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.
§ 58
(1) Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přílbu
schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou
a řádně připevněnou na hlavě.
(2) Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně
přístupné účelové komunikaci^1) jet na jízdním kole jen pod dohledem
osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické
stezce a v obytné a pěší zóně.
(3) Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li
však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte a
pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7
let. Osoba starší 18 let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v
přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který splňuje technické
podmínky stanovené zvláštním předpisem^2), nebo dítě na dětském kole
připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí.
(4) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla,
vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a
vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo
ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě
musí mít cyklista nohy na šlapadlech.
(5) Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen
světlomet s bílým světlem svítícím dopředu ^2) a zadní svítilnu se
světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li
vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou
za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.
(6) K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší
než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru
umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním
kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho
náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního
kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným
neoslňujícím světlem. Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti,
musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo
štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 - 1600 mm nad
úrovní vozovky.
§ 59
Jízda potahovými vozidly a ručními vozíky
(1) Vozkou smí být jen osoba starší 15 let.
(2) Nejede-li vozka na potahovém vozidle, musí za jízdy potahového
vozidla jít po jeho pravé straně. Před opuštěním potahového vozidla
musí vozka vozidlo zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu
založit kola.
(3) V období od 1. listopadu do 31. března a za snížené viditelnosti v
období od 1. dubna do 31. října musí být potahové vozidlo označeno
vpředu nejméně jedním neoslňujícím bílým světlem na levé straně a vzadu
nejméně jedním neoslňujícím červeným světlem na levé straně.
(4) Osoba, která táhne nebo tlačí ruční vozík o celkové šířce větší než
600 mm, musí jít při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni
ani omezováni chodci, smí jít po pravé krajnici. Za snížené
viditelnosti musí být tato osoba nebo vozík označeny na levé straně
neoslňujícím bílým světlem.
(5) Na silnicích I. a II. třídy^1) je v době od 23.00 do 4.00 hodin
zakázána jízda s potahovými vozidly a s ručními vozíky uvedenými v
odstavci 4.
§ 60
Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat
(1) Pro jezdce na zvířeti a pro průvodce vedených a hnaných zvířat
platí přiměřeně povinnosti řidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), d), f) a
g), § 11 odst. 1, § 12 až 17, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, 27, § 28
odst. 1, 2, 4 a 5, § 29, 30, § 41 odst. 7 a § 42 odst. 2.
(2) Je-li zřízen jízdní pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezka pro
jezdce na zvířatech označené dopravní značkou "Stezka pro jezdce na
zvířeti", musí jezdec na zvířeti užít tento pruh nebo stezku.
(3) Jiní účastníci silničního provozu nesmějí pruh pro jezdce na
zvířatech nebo stezku pro jezdce na zvířatech užít.
(4) Na vozovce musí jezdec na zvířeti jet při pravém okraji vozovky;
nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci, smí jet po pravé
krajnici.
(5) Na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové
komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12
let smí jet na zvířeti na silnici, místní komunikaci a veřejně
přístupné účelové komunikaci jen pod dohledem osoby starší 15 let.
Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést
jen jedno zvíře.
(6) Průvodce vedených nebo hnaných zvířat musí být osoba starší 15 let.
Vyžaduje-li to bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je
průvodce vedených nebo hnaných zvířat při doprovodu zvířat oprávněn
zastavovat vozidla.
(7) Zvířata se smějí vést nebo hnát rychlostí chůze a jen tak, aby
provoz na pozemní komunikaci nebyl ohrožován a aby byl co nejméně
omezován.
(8) Hnaná zvířata ve stádu musí být doprovázena potřebným počtem
průvodců hnaných zvířat a musí být rozdělena na vhodně dlouhé skupiny
oddělené od sebe dostatečně velkými mezerami.
(9) Průvodce vedených zvířat smí vést nejvýše dvě zvířata, která musí
být k sobě spřažena.
(10) Za snížené viditelnosti musí být jezdec na zvířeti označen na levé
straně neoslňujícím bílým světlem viditelným zepředu a červeným
neoslňujícím světlem viditelným zezadu. Průvodce vedených a hnaných
zvířat musí být za snížené viditelnosti označen neoslňujícím bílým
světlem. Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech
a k vedení zvířat silnice I. nebo II. třídy.^1)
(11) Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání
těchto zvířat po pozemní komunikaci.
§ 60a
Užívání osobního přepravníku
(1) Na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném
technickém zařízení (dále jen „osobní přepravník“) se lze na chodníku,
stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty nebo na odděleném pruhu
pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty nebo na pěších a obytných
zónách pohybovat nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze. Pro
přejíždění vozovky na osobním přepravníku se § 54 odst. 2 až 4 použijí
obdobně. Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem nebo
přechod pro chodce, smí osoba na osobním přepravníku přejíždět vozovku
jen na těchto místech. Pro přejíždění železničního přejezdu na osobním
přepravníku se § 55 použije obdobně.
(2) Pro užití jízdního pruhu vyhrazeného pro cyklisty, stezky pro
cyklisty nebo odděleného pruhu pro cyklisty na stezce pro chodce a
cyklisty osobou na osobním přepravníku se § 57 odst. 2, 3 a 8 a § 73
použijí obdobně.
(3) Kde není chodník, stezka pro chodce, stezka pro chodce a cyklisty,
jízdní pruh vyhrazený pro cyklisty nebo stezka pro cyklisty nebo kde je
chodník neschůdný, smí se osoba na osobním přepravníku pohybovat po
levé krajnici nebo co nejblíže při levém okraji vozovky. Osoby na
osobním přepravníku se v takovém případě smí pohybovat jen jednotlivě
za sebou; § 53 odst. 9 se použije obdobně.
(4) Osoba na osobním přepravníku nesmí na chodníku, stezce pro chodce,
stezce pro chodce a cyklisty, jízdním pruhu vyhrazeném pro cyklisty
nebo stezce pro cyklisty nebo na pěších a obytných zónách ohrozit
chodce nebo cyklisty. Při přejíždění vozovky na osobním přepravníku se
§ 5 odst. 2 písm. f) až h) použijí obdobně.
(5) Obec může nařízením vymezit na svém území místa, kde je provozování
osobního přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce
a cyklisty, na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a
cyklisty, na pěších a obytných zónách nebo vozovce zakázáno.
(6) V případě vymezení území místa, kde je provozování osobního
přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a
cyklisty, na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a
cyklisty, na pěších a obytných zónách nebo vozovce zakázáno, je obec
povinna vyznačit území dopravní značkou.
(7) Zákaz provozování osobního přepravníku uložený nařízením obce se
nevztahuje na Policii České republiky a obecní policii při plnění
jejich povinností; osoba užívající osobní přepravník je však povinna
neohrozit bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích.
DÍL 4
Úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
ODDÍL 1
Úprava provozu na pozemních komunikacích
§ 61
Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích
(1) Obecná úprava provozu na pozemních komunikacích je stanovena tímto
zákonem.
(2) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu
na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými,
případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.
(3) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava
provozu na pozemních komunikacích provedená přenosnými dopravními
značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými,
světelnými signály a dopravními zařízeními.
(4) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení
pro provozní informace pro vybrané nebo opakované činnosti spojené se
správou, údržbou, měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace
nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích může být
stanovena obecnými schématy. Platnost obecného schématu musí být časově
omezena, nejdéle však na dobu jednoho roku.
§ 62
Dopravní značky
(1) Rozlišují se dopravní značky svislé a vodorovné.
(2) Svislé dopravní značky jsou stálé, proměnné a přenosné. Proměnná
svislá dopravní značka je dopravní značka, jejíž činná plocha se může
měnit. Přenosnou svislou dopravní značkou se rozumí dopravní značka
umístěná na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidle.
(3) Vodorovné dopravní značky jsou stálé a přechodné. Vodorovné
dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky.
(4) Tvary symbolů dopravních značek se nesmějí měnit; to neplatí pro
dopravní značky se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly,
které jsou uvedeny jen jako vzory, a pro svislé dopravní značky
proměnné.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary
dopravních značek a jejich symbolů.
(6) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a
zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a
technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
§ 63
Svislé dopravní značky
(1) Svislé dopravní značky jsou
a) výstražné značky, které upozorňují na místa, kde účastníku provozu
na pozemních komunikacích hrozí nebezpečí a kde musí dbát zvýšené
opatrnosti,
b) značky upravující přednost, které stanoví přednost v jízdě v provozu
na pozemních komunikacích,
c) zákazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních
komunikacích zákazy nebo omezení,
d) příkazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních
komunikacích příkazy,
e) informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních
komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají
povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním
předpisem,^23)
f) dodatkové tabulky, které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam
dopravní značky, pod kterou jsou umístěny.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních
značek.
§ 64
Vodorovné dopravní značky
Vodorovné dopravní značky se užívají samostatně nebo ve spojení se
svislými dopravními značkami, popřípadě s dopravními zařízeními,
jejichž význam zdůrazňují nebo zpřesňují. Vodorovné dopravní značky
jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná
změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena
žlutou nebo oranžovou barvou.
§ 65
Světelné, doprovodné akustické signály a výstražná světla
(1) Světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály se řídí
provoz na pozemních komunikacích nebo se jimi upozorňuje na nutnost
dbát zvýšené opatrnosti.
(2) Provedení a tvary symbolů světelných signálů a charakter
akustických signálů provedených podle prováděcího právního předpisu se
nesmějí měnit; to neplatí pro světelné signály se symboly, které mohou
být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory.
Doprovodné akustické signály použité pro řízení provozu na pozemních
komunikacích nesmějí být použity k jinému účelu.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a
tvary symbolů světelných a akustických signálů.
(4) Světelné signály musí svými rozměry, barvami a technickými
požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
§ 66
Dopravní zařízení
(1) Dopravní zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické
signály, usměrňuje provoz na pozemních komunikacích a ochraňuje
účastníky provozu na pozemních komunikacích.
(2) Provedení a tvary symbolů dopravních zařízení provedených podle
prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní
zařízení se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou
uvedeny jen jako vzory.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a
tvary dopravních zařízení.
(4) Dopravní zařízení musí svými rozměry, barvami a technickými
požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
§ 67
Speciální označení vozidel a osob
(1) Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce
zdravotně postiženou (dále jen „parkovací průkaz pro osoby se
zdravotním postižením“), označení vozidla řízeného osobou sluchově
postiženou (dále jen „označení O 2“) nebo označení vozidla lékaře
konajícího návštěvní službu stanovené prováděcím právním předpisem
smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného
obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu
v zahraničí.
(2) Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností osobě, která je držitelem
průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou
nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu^24).
(3) Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností držiteli řidičského oprávnění, který je držitelem průkazu
ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.
(4) Vozidlo lze označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním
postižením pouze v případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle
přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se
zdravotním postižením podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna
prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že je
držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle jiného právního předpisu^24),
který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro
osoby se zdravotním postižením.
(5) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu
nezbytně potřebnou řidiči motorového vozidla označeného parkovacím
průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékaři konající návštěvní
službu podle odstavce 1, dodržovat zákaz stání a zákaz stání
vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena
bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
(6) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla
označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět
i tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN
ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ
OBSLUHU“.
(7) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla
označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět
i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.
(8) Na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem
pro osoby se zdravotním postižením je vozidlům bez tohoto označení
zakázáno zastavení a stání.
(9) Silniční úřad může na základě žádosti osoby, které byl vydán
parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, vydat rozhodnutí o
zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle jiného právního
předpisu^25). Silniční správní úřad vykonává podle jiného právního
předpisu^1) dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště.
(10) Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích
užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.
(11) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, vzory a provedení
speciálních označení vozidel a osob.
§ 68
Zařízení pro provozní informace
(1) Zařízení pro provozní informace uvádí aktuální údaje, které jsou
pro bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích významné,
například nehoda, smog, doba jízdy k určenému cíli, orientace na
záchytné parkoviště, teplota vozovky nebo vzduchu.
(2) Provedení a tvary symbolů zařízení pro provozní informace se mohou
měnit; to neplatí, jsou-li na tabulích pro provozní informace užity
symboly dopravních značek, světelných signálů nebo dopravních zařízení;
ustanovení § 62 odst. 4 není tímto dotčeno.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary
symbolů určených pro užití na zařízení pro provozní informace.
(4) Zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a
technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
ODDÍL 2
§ 69
Řízení provozu na pozemních komunikacích
Provoz na pozemních komunikacích se řídí světelnými, případně i
doprovodnými akustickými signály nebo pokyny policisty nebo osob
oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst.
5 nebo pokyny strážníka obecní policie k usměrňování provozu na
pozemních komunikacích podle § 75 odst. 8 nebo zvláštního právního
předpisu.^26)
Řízení provozu světelnými signály
§ 70
(1) Při řízení provozu na křižovatce se užívá zejména světelných
signálů tříbarevné soustavy s plnými signály nebo se směrovými signály.
(2) Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče
a) signál s červeným světlem "Stůj!" povinnost zastavit vozidlo před
dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se
symbolem Dej přednost v jízdě!" a "Příčná čára souvislá s nápisem
STOP", a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním
zařízením,
b) signál se současně svítícím červeným a žlutým světlem "Pozor!"
povinnost připravit se k jízdě,
c) signál se zeleným plným kruhovým světlem "Volno" možnost pokračovat
v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo
vlevo, přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru
po přechodu pro chodce a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po
přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál "Signál pro opuštění křižovatky"
umístěný v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo §
21 odst. 5,
d) signál se žlutým světlem "Pozor!" povinnost zastavit vozidlo před
dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se
symbolem Dej přednost v jízdě!" a "Příčná čára souvislá s nápisem
STOP", a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním
zařízením; je-li však toto vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již
tak blízko, že by řidič nemohl vozidlo bezpečně zastavit, smí
pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o
křižovatku s provozem řízeným světelnými signály,
e) signál se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami (například "Signál
pro přímý směr", "Kombinovaný signál pro přímý směr a odbočování
vpravo") možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo
šipky ukazují. Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování
vlevo § 21 odst. 5,
f) signály „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého
světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a
cyklisty“, jimiž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo
nebo vlevo, upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka
ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy
přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr
jízdy přejíždějících cyklistů,
g) signál "Doplňková zelená šipka" svítící současně se signálem s
červeným světlem "Stůj!" nebo se žlutým světlem "Pozor!" možnost
pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují;
přitom řidič musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech
jedoucím ve volném směru a útvarům chodců jdoucím ve volném směru;
přitom nesmí ohrozit ani omezit přecházející chodce.
(3) Při řízení provozu mimo křižovatku, například před přechodem pro
chodce nebo před nepřehledným místem, platí obdobně odstavec 2.
§ 71
(1) Užívá-li se signálu "Rychlostní signál s proměnným signálním
znakem" nebo "Rychlostní signál s více signálními znaky", označuje
rozsvícené číslo doporučenou rychlost v km.h-1.
(2) Svítí-li nad jízdním pruhem signál "Zakázaný vjezd vozidel do
jízdního pruhu", nesmí řidič tento jízdní pruh užít. Svítí-li nad
jízdním pruhem signál "Volný vjezd vozidel do jízdního pruhu", smí
řidič tento jízdní pruh užít.
(3) Svítí-li signál "Světelná šipka vlevo" nebo "Světelná šipka
vpravo", musí řidič opustit jízdní pruh nebo objet překážku ve
vyznačeném směru.
(4) Při řízení provozu při uzavírkách pozemní komunikace, při práci na
pozemní komunikaci nebo z jiných důvodů se užívá přenosných
signalizačních zařízení tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými
kruhovými světly. Ustanovení § 70 odst. 2 platí obdobně.
(5) Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvaje na
pozemní komunikaci se užívá signálu "Stůj!", jemuž předchází signál
"Pozor!"; řidič musí zastavit před dopravní značkou "Příčná čára
souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" a
"Příčná čára souvislá s nápisem STOP", a kde taková dopravní značka
není, před světelným signalizačním zařízením.
(6) Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených
světel znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před světelným
signalizačním zařízením.
(7) Není-li světelné signalizační zařízení vybaveno signálem "Pozor!",
platí při rozsvícení signálu k zastavení vozidla obdobně § 70 odst. 2
písm. d) první věta.
(8) Signál "Přerušované žluté světlo" užitý samostatně upozorňuje
řidiče na nutnost dbát zvýšené opatrnosti.
(9) Signál "Přerušované žluté světlo" užitý společně s dopravní značkou
nebo dopravním zařízením zdůrazňuje význam dopravní značky nebo
dopravního zařízení.
§ 72
Provoz tramvají se řídí světelným signalizačním zařízením se signály
"Signály pro tramvaje". Těchto signálů se může užít i na jízdních
pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo
trolejbusy.
§ 73
(1) Je-li na stezce pro cyklisty nebo cyklistickém pruhu zřízeno
světelné signalizační zařízení se světelnými signály "Signál pro
cyklisty se znamením Stůj!", "Signál pro cyklisty se znamením Pozor!",
"Signál pro cyklisty se znamením Volno", platí obdobně § 70 odst. 2
písm. a) až d). To platí i tehdy, je-li signál s plnými kruhovými
světly doplněn bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.
(2) Jsou-li signály pro cyklisty umístěny za pozemní komunikací,
znamená signál
a) "Signál pro cyklisty se znamením Stůj!", že cyklista nesmí vjíždět
na vozovku,
b) "Signál pro cyklisty se znamením Stůj!" spolu se signálem "Signál
pro cyklisty se znamením Pozor!", že cyklista je povinen připravit se k
jízdě,
c) "Signál pro cyklisty se znamením Volno", že cyklista může přejíždět
vozovku; rozsvítí-li se poté signál "Signál pro cyklisty se znamením
Pozor!", smí dokončit přejetí k světelnému signalizačnímu zařízení s
tímto signálem.
(3) Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro cyklisty vybavena
tlačítkem pro cyklisty, smí cyklista po stisknutí tlačítka vjet na
vozovku teprve na znamení signálu "Signál pro cyklisty se znamením
Volno".
§ 74
(1) Pro chodce se užívá těchto signálů dvoubarevné soustavy, popřípadě
i doprovodných akustických signálů, které znamenají
a) "Signál pro chodce se znamením Volno", že chodec může přecházet
vozovku; rozsvítí-li se poté signál "Signál pro chodce se znamením
Stůj!", smí chodec dokončit přecházení k světelnému signalizačnímu
zařízení s tímto signálem,
b) "Signál pro chodce se znamením Stůj!", že chodec nesmí vstupovat na
vozovku.
(2) Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro chodce vybavena
tlačítkem pro chodce, smí chodec po stisknutí tlačítka vstoupit na
vozovku teprve na znamení signálu "Signál pro chodce se znamením
Volno".
§ 75
Řízení provozu pokyny policisty
(1) Policista řídí provoz na pozemních komunikacích změnou postoje a
pokyny paží; přitom zpravidla používá směrovku, kterou drží v pravé
ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidiče i chodce
a) "Stůj!" pro směr, ke kterému stojí policista čelem nebo zády; řidič
je povinen zastavit vozidlo,
b) "Pozor!", vztyčí-li policista paži nebo předloktí pravé paže se
směrovkou; řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím
zastaven, je povinen se připravit k jízdě; řidič jedoucí ve směru
předtím volném je povinen zastavit vozidlo; je-li však již tak blízko,
že by nemohl bezpečně zastavit vozidlo, smí pokračovat v jízdě,
c) "Volno" pro směr, ke kterému stojí policista bokem; řidič může
pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit
vpravo nebo vlevo,
d) má-li policista pravou paži předpaženou a levou upaženou, znamená to
"Stůj!" pro řidiče přijíždějícího směrem k zádům a pravému boku
policisty a "Volno" pro řidiče přijíždějícího směrem k levému boku
policisty; řidič přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty
je povinen zastavit vozidlo; řidič přijíždějící k levému boku policisty
může pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může
odbočit vpravo nebo vlevo; řidič přijíždějící směrem k čelu policisty
smí odbočovat jen vpravo; chodci smějí přecházet vozovku jen za zády
policisty.
(2) Zastavuje-li řidič při řízení provozu podle odstavce 1 písm. a), b)
a d) na křižovatce, je povinen zastavit před hranicí křižovatky.
(3) Při pokynech "Stůj!" a "Volno" může policista upažit obě nebo jednu
paži; obě paže může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To
neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d).
(4) Policista může při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v
odstavci 1 i jiné pokyny, například "Zrychlit jízdu!" vodorovným
kýváním paže přes střed těla nebo "Zpomalit jízdu!" kýváním paže nahoru
a dolů. K zdůraznění svého pokynu může policista užít znamení
píšťalkou.
(5) Odstavce 1 až 4 platí i pro řízení provozu na pozemních
komunikacích vojenským policistou a příslušníkem vojenské pořádkové
služby, který při řízení provozu na pozemních komunikacích užívá
směrovku nebo zastavovací terč.
(6) Na požádání je příslušník vojenské pořádkové služby při řízení
provozu na pozemních komunikacích povinen prokázat se policistovi nebo
vojenskému policistovi platným pověřením k řízení provozu na pozemních
komunikacích.
(7) Výstroj a označení příslušníka vojenské pořádkové služby při řízení
provozu na pozemních komunikacích, vzor směrovky a zastavovacího terče,
podobu a obsah pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích
podle odstavce 6 a vzor pokynů při řízení provozu na pozemních
komunikacích podle odstavců 1 a 4 stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Strážník obecní policie je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na
pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení
bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu
zajištěno policií nebo v součinnosti s policií. Při usměrňování provozu
používá strážník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.
(9) Příslušník Hasičského záchranného sboru ve služebním stejnokroji s
označením příslušnosti k Hasičskému záchrannému sboru je oprávněn
usměrňovat pokyny provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to
nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události, a není-li přítomen
policista nebo strážník obecní policie. Při usměrňování provozu používá
pokyny stanovené pro řízení provozu policisty. Obdobné oprávnění má
člen nebo zaměstnanec jednotky požární ochrany při řešení mimořádných
událostí.
ODDÍL 3
Vztahy mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích, jejich
stanovení a užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních
zařízení a provozních informací
§ 76
Vztahy mezi obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních
komunikacích
(1) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena obecné
úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na
pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na
pozemních komunikacích.
(2) Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním
značkám.
(3) Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým
vodorovným dopravním značkám.
(4) Přenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním
značkám.
(5) Pokyny policisty, strážníka obecní policie, vojenského policisty
nebo příslušníka vojenské pořádkové služby jsou nadřazeny přechodné,
místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích.
(6) Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám
upravujícím přednost.
(7) Je-li užito vodorovné dopravní značky "Přechod pro chodce",
"Přejezd pro cyklisty", "Zastávka autobusu nebo trolejbusu", "Zákaz
stání", "Zákaz zastavení" nebo "Šikmé rovnoběžné čáry", je tato
vodorovná dopravní značka v místě užití nadřazena svislé dopravní
značce "Parkoviště" nebo svislé dopravní značce "Zóna s dopravním
omezením" se symbolem upravujícím zastavení, stání nebo parkoviště.
§ 77
Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních
komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích
(1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a
užití zařízení pro provozní informace stanoví
a) na dálnici ministerstvo,
b) na silnici I. třídy krajský úřad,
c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně
přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností,
d) drážní správní úřad^11), jde-li o užití dopravní značky „Výstražný
kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro
železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro
zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních
komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně
přístupné.
(2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na
pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou
a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice,
b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné
účelové komunikace,
c) drážní správní úřad^11), jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej
přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky
„Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“,
„Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“,
d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na
silnici I. třídy, a
e) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle
odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a
veřejně přístupné účelové komunikaci.
(3) Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních
komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce
1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se
dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to,
že s návrhem stanovení souhlasí.
(4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může příslušný správní orgán
stanovit přechodnou úpravu provozu na dálnicích, silnicích, místních
komunikacích nebo veřejně přístupných účelových komunikacích bez
projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu
opatření obecné povahy, nejdéle však na dobu 60 dnů.
(5) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích
stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o
světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky
upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky
ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné
úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo
jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách
obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné
povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy
provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené
obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na
pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném
území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na
pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh
opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek
nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po
vyvěšení.
(6) Na veřejně přístupné účelové komunikaci se místní nebo přechodná
úprava provozu stanoví pouze na návrh nebo se souhlasem jejího
vlastníka; to neplatí, jde-li o stanovení místní nebo přechodné úpravy
opatřením obecné povahy.
(7) Výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních
komunikacích povoluje na žádost správní orgán, který úpravu stanovil.
Dotčeným orgánem v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li
žadatel vážný zájem na jejím povolení a nedojde-li k ohrožení
bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není
právní nárok. Z místní a přechodné úpravy, kterou je stanovena nejvyšší
dovolená rychlost, nelze výjimku povolit.
§ 77a
Místní a přechodná úprava provozu na účelových komunikacích, které
nejsou veřejně přístupné
(1) Místní a přechodnou úpravu provozu a zařízení pro provozní
informace umisťuje na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná,
její vlastník. Vlastník pozemní komunikace oznámí umístění místní nebo
přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace do 5
pracovních dnů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nařídí odstranění místní
nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace,
není-li splněna podmínka bezpečnosti podle § 78 odst. 2. Pro účely
posouzení zajištění bezpečnosti silničního provozu si obecní úřad obce
s rozšířenou působností vyžádá stanovisko policie.
(3) Od místní a přechodné úpravy provozu na účelové komunikaci, která
není veřejně přístupná, se účastník silničního provozu může odchýlit na
základě předchozího souhlasu vlastníka účelové komunikace, není-li tím
ohrožena bezpečnost silničního provozu.
§ 78
Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a
provozních informací
(1) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a
zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém.
(2) Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a
zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a
takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost
provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.
(3) Přenosné svislé dopravní značky, přechodné vodorovné dopravní
značky, světelné signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní
informace smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů
uvedených v odstavci 2.
(4) Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení
provozu na pozemních komunikacích, který reaguje na konkrétní situaci v
provozu na pozemních komunikacích nebo povětrnostní podmínky.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a rozsah užití přenosných
svislých dopravních značek, přechodných vodorovných dopravních značek,
světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní
informace.
(6) V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci je zakázáno
umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou,
světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro
dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost,
rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních
komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
ODDÍL 4
Zastavování vozidel
§ 79
(1) Zastavovat vozidla je oprávněn
a) policista ve stejnokroji,
b) vojenský policista ve stejnokroji,
c) strážník obecní policie ve stejnokroji
1. před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob,
jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje,
2. jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze
spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích,
d) zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu,
e) účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47,
f) dopravce podle § 49 odst. 4,
g) vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované
skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, a
průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky,
h) průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6,
i) zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením,
opravami a výstavbou pozemní komunikace a k zajištění bezpečnosti
provozu na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního
předpisu,
j) osoba pověřená obecním úřadem obce s rozšířenou působností k
zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní
komunikaci v blízkosti školního zařízení (dále jen "pověřená osoba");
pověřená osoba je povinna při výkonu činnosti být označena podle
prováděcího právního předpisu,
k) celník^9b) ve stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění
stanovených zvláštními právními předpisy^12a),
l) příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů s vnějším
označením podle zvláštního právního předpisu^45),
m) ten, kdo je uveden v povolení zvláštního užívání pozemní komunikace
spočívajícího v pořádání sportovní, kulturní, náboženské, zábavní nebo
obdobné akce podle zákona o pozemních komunikacích, dosáhl-li věku 18
let,
n) ten, kdo je uveden v povolení zvláštního užívání podle zákona o
pozemních komunikacích jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo
rozměrných předmětů.
(2) Vozidlo se zastavuje dáváním znamení k zastavení vozidla. Osoby
uvedené v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží
nebo zastavovacím terčem a za snížené viditelnosti červeným světlem,
kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidla dávají toto
znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem.
Policista, vojenský policista, celník nebo strážník obecní policie může
z jedoucího vozidla zastavovat vozidla i rozsvícením nápisu „STOP“
podle zvláštního právního předpisu^13) ze směru jízdy zastavovaného
vozidla, a to zepředu i zezadu.
(3) Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem
na okolnosti provozu na pozemních komunikacích tak, aby řidič mohl
bezpečně zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu
na pozemních komunikacích.
(4) Pověřenou osobou může být pouze osoba starší 18 let, která je k
činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá.
(5) Pověřená osoba musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u
sebe pověření vydané obecním úřadem obce s rozšířenou působností.
Pověření musí být časově omezeno, nejdéle na dobu jednoho roku. Na
požádání je pověřená osoba povinna prokázat se policistovi platným
pověřením.
(6) Pověřená osoba může zastavovat vozidla pouze na přechodu pro
chodce; kde přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat
vozidla i na jiném místě na vozovce.
(7) Pověřená osoba nesmí zastavovat vozidla v blízkosti křižovatky s
řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce.
(8) Osoba podle odstavce 1 písm. m) a n) musí mít u sebe při výkonu
oprávnění kopii povolení zvláštního užívání, ve kterém je uvedena jako
osoba odpovědná za průběh zvláštního užívání pozemní komunikace nebo
jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, a
musí být viditelným způsobem označena. Na požádání je tato osoba
povinna prokázat se policistovi kopií povolení zvláštního užívání.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví způsob označení osob podle
odstavce 1 písm. i), j), m) a n) a vzor pověření podle odstavce 1 písm.
j).
§ 79a
Měření rychlosti vozidel
Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je
policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní
policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií,
přitom postupuje v součinnosti s policií^5).
HLAVA III
ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ
DÍL 1
Řidičské oprávnění
§ 80
Základní ustanovení
Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla
zařazeného do skupiny vozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění
uděleno.
§ 80a
Skupiny vozidel
(1) Do skupiny
a) AM jsou zařazena motorová vozidla s konstrukční rychlostí
nepřevyšující 45 km.h-1
1. dvoukolová se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50
cm3 nebo s výkonem elektrického motoru do 4 kW,
2. tříkolová se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50
cm3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW,
3. čtyřkolová o hmotnosti v nenaloženém stavu nejvýše 350 kg se
zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo u jiných
motorů s výkonem nejvýše 4 kW,
b) A1 jsou zařazeny
1. lehké motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše
11 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým
objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3,
2. tříkolová motorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW,
c) A2 jsou zařazeny motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj s
výkonem motoru nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2
kW/kg, které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným
výkonem,
d) A jsou zařazeny
1. motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj,
2. tříkolová motorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW,
e) B1 jsou zařazena čtyřkolová motorová vozidla s výjimkou vozidel
uvedených v písmeni a), jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v
nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k
přepravě zboží,
f) B jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v
písmenech a) až e), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3
500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí
být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti
1. nepřevyšující 750 kg,
2. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní
soupravy nepřevyšuje 3 500 kg, nebo
3. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní
soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o
řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu,
g) C1 jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů, jejichž
největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 7 500
kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být
připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující
750 kg,
h) C jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidel
uvedených v písmeni g), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3
500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí
být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti
nepřevyšující 750 kg,
i) D1 jsou zařazena motorová vozidla, jejichž délka nepřesahuje 8
metrů, určená pro přepravu více než 8, ale nejvýše 16 osob kromě
řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší
povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,
j) D jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v
písmeni i), určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidiče, ke kterým
smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti
nepřevyšující 750 kg,
k) B+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v
písmeni f) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti
nepřevyšující 3 500 kg,
l) C1+E jsou zařazeny jízdní soupravy, jejichž největší povolená
hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené
1. z vozidla uvedeného v písmeni g) a přípojného vozidla o největší
povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, nebo
2. z vozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidla o největší
povolené hmotnosti vyšší než 3 500 kg,
m) C+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v
písmeni h) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než
750 kg,
n) D1+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v
písmeni i) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než
750 kg,
o) D+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v
písmeni j) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než
750 kg.
(2) Do skupiny T jsou zařazeny traktory a pracovní stroje samojízdné,
ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo.
§ 81
Rovnocennost řidičských oprávnění
(1) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu
a) A2 opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1,
b) A opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin A1 a A2,
c) B opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1 s
automatickou převodovkou a vozidel zařazených do skupiny B1,
d) C opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny C1,
e) D opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D1,
f) C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a C1+E,
g) D+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a D1+E,
h) C1+E nebo D1+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny
B+E,
i) C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D+E, pokud
má držitel řidičské oprávnění pro skupinu D.
(2) Řidičské oprávnění udělené pro kteroukoli skupinu s výjimkou
skupiny T opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny AM.
(3) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B opravňuje držitele, který
dosáhl věku 21 let, také k řízení tříkolových vozidel zařazených do
skupiny A.
(4) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A opravňuje také k řízení
čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW a hmotnosti v nenaloženém
stavu do 400 kg. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A1 opravňuje
také k řízení čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW, s
hmotností v nenaloženém stavu do 400 kg a se zdvihovým objemem
spalovacího motoru do 125 cm3.
§ 82
Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění
(1) Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která
a) dosáhla věku stanoveného tímto zákonem,
b) je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,
c) je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel,
d) má na území České republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň 6
měsíců studuje,
e) splnila další podmínky stanovené tímto zákonem,
f) není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v
zákazu řízení motorových vozidel, není povinným v exekuci pozastavením
řidičského oprávnění, osobě, které nebylo uloženo v trestním řízení
přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,
nebo osobě, která nemá v registru řidičů zaznamenáno 12 bodů,
g) není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným
členským státem,
h) není ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na
potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se
zavázala zdržet se řízení motorových vozidel během této zkušební doby.
(2) Řidičské oprávnění nelze udělit osobě, jejíž řidičské oprávnění
bylo v jiném členském státě pozastaveno nebo odejmuto, nebo jí byl
uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,
pokud neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění.
(3) Podmínky podle odstavce 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel
řidičského oprávnění po celou dobu držení řidičského oprávnění.
(4) Studiem se rozumí základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší
odborné vzdělávání v denní formě v oborech vzdělání v základní škole,
střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do
rejstříku škol a školských zařízení, a prezenční studium v
akreditovaných studijních programech na vysoké škole. Místem studia se
rozumí adresa místa, kde probíhá výuka nebo její podstatná část.
(5) Za účelem zjištění, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje podmínku
bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. f), si příslušný orgán uvedený v §
92 odst. 1 vyžádá podle zvláštního právního předpisu^27a) výpis z
evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 83
Věk
(1) Řidičské oprávnění lze udělit jen osobě, která dosáhla věku
a) 15 let, jedná-li se o skupinu AM,
b) 16 let, jedná-li se o skupinu A1,
c) 17 let, jedná-li se o skupiny B1 a T,
d) 18 let, jedná-li se o skupiny A2, B, B+E, C1 a C1+E,
e) 21 let, jedná-li se o skupiny C, C+E, D1, D1+E,
f) 24 let, jedná-li se o skupiny A, D a D+E.
(2) Řidičské oprávnění pro skupinu A lze udělit rovněž osobě, která
dosáhla
a) věku 21 let, pokud je řidičské oprávnění omezeno jen na tříkolová
motorová vozidla, nebo
b) věku 20 let, pokud je tato osoba nejméně 2 roky držitelem řidičského
oprávnění pro skupinu A2.
(3) Osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) lze řidičské oprávnění k
řízení motorových vozidel udělit jen s písemným souhlasem jejího
zákonného zástupce.
(4) Řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A lze udělit rovněž
osobě, která nedosáhla věku stanoveného pro příslušnou skupinu vozidel
stanoveného v odstavci 1 nebo 2, pokud je tato osoba držitelem výjimky
z věku; výjimku z věku udělí ministerstvo osobě, která je držitelem
licence motoristického sportovce, na základě její žádosti, popřípadě
žádosti jejího zákonného zástupce. Toto řidičské oprávnění opravňuje do
dosažení věku uvedeného pro příslušnou skupinu vozidel v odstavci 1
nebo 2 pouze k řízení v rámci sportovní soutěže.
(5) Řidičské oprávnění pro skupinu C lze udělit rovněž osobě, která
dosáhla věku 18 let, a pro skupinu D osobě, která dosáhla věku 21 let.
Tato řidičská oprávnění omezí obecní úřad obce s rozšířenou působností
do dosažení věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) pouze k řízení
vozidel
a) Ministerstva vnitra používaných policií,
b) Vězeňské služby České republiky,
c) ozbrojených sil České republiky,
d) obecní policie,
e) Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární
ochrany,
f) celních orgánů,
g) při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou nebo údržbou.
(6) Řidičské oprávnění pro skupiny C a C+E lze udělit rovněž osobě,
která dosáhla věku 18 let, a pro skupiny D a D+E osobě, která dosáhla
věku 21 let nebo 23 let. Toto řidičské oprávnění opravňuje do dosažení
věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) jeho držitele k řízení
a) v rámci vstupního školení podle zvláštního právního předpisu^9b),
b) je-li profesně způsobilý a podrobil se vstupnímu školení podle
zvláštního právního předpisu^9b)
1. v rozšířeném rozsahu, nebo
2. v základním rozsahu, jedná-li se o osobu, které bylo řidičské
oprávnění pro skupinu D nebo D+E uděleno ve věku 23 let.
Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
§ 84
(1) Zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel se rozumí
tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidel (dále jen
"zdravotní způsobilost").
(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti
vydává posuzující lékař na základě prohlášení žadatele o řidičské
oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, výsledku lékařské
prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření.
(3) Zdravotně způsobilý k řízení motorového vozidla není ten, kdo má
poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných
psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní způsobilosti.
(4) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v
oboru praktický lékař pro děti a dorost registrujícího poskytovatele
ambulantní zdravotní péče (dále jen "registrující poskytovatel"),
b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb,
c) lékař uvedený v písmenu a) kteréhokoliv poskytovatele této
ambulantní zdravotní péče, jde-li o posuzovanou osobu, která nemá
registrujícího poskytovatele nebo poskytovatele pracovnělékařských
služeb.
(5) Lékař registrujícího poskytovatele je povinen předat lékaři
poskytovatele pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání výpis ze
zdravotnické dokumentace obsahující údaje podstatné pro zjištění
zdravotní způsobilosti.
(6) U osoby, která nemá registrujícího poskytovatele, musí posuzující
lékař vyloučit nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují
zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.
(7) Prováděcí právní předpis upraví podmínky zdravotní způsobilosti,
rozsah lékařské prohlídky a odborného vyšetření, obsah prohlášení
žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění,
nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní
způsobilost k řízení motorových vozidel.
§ 85
(1) Posouzení zdravotní způsobilosti provádí posuzující lékař na žádost
žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění.
Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel.
(2) Po provedení lékařské prohlídky, popřípadě odborného vyšetření vydá
posuzující lékař žadateli posudek o zdravotní způsobilosti.
(3) Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu.
(4) Posuzující lékař v posudku o zdravotní způsobilosti uvede zjištěný
zdravotní stav z hlediska zdravotní způsobilosti žadatele o řidičské
oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a hodnocení jeho zdravotní
způsobilosti.
(5) Žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je
a) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,
b) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou,
c) zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.
(6) V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 5 písm. b) se
uvede důvod a podmínka zdravotní způsobilosti a v hodnocení zdravotní
způsobilosti podle odstavce 5 písm. c) se uvede důvod zdravotní
nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor posudku o zdravotní
způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti.
§ 86
Je-li žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění
podle posouzení zdravotní způsobilosti zdravotně způsobilý k řízení
motorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení
motorových vozidel, oznámí posuzující lékař neprodleně tuto skutečnost
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého
bydliště nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele
řidičského oprávnění a zašle mu kopii posudku o zdravotní způsobilosti.
Pravidelné lékařské prohlídky
§ 87
(1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat
a) řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem
zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré
barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,
b) řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u
něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní
smlouvě,
c) řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné
výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,^28)
d) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E,
D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto
skupin vozidel,
e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových
vozidel podle zvláštního právního předpisu.^4)
(2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se
podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším
pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva
roky a po dovršení 50 let věku každoročně.
(3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci
1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest
měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení
stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky.
(4) Posuzující lékař může na základě výsledku pravidelné lékařské
prohlídky v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu
zdravotnímu stavu, určit osobě uvedené v odstavci 1 nebo 3 (dále jen
"povinná osoba") termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než
jsou lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3.
(5) Je-li to potřebné pro zjištění zdravotní způsobilosti povinné
osoby, může posuzující lékař nařídit provedení odborného vyšetření.
(6) Náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku osob uvedených v
odstavci 1 hradí u osob v pracovně-právním vztahu zaměstnavatel. U osob
uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob
uvedených v odstavci 3 hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku
tyto osoby.
(7) Prováděcí právní předpis upraví rozsah pravidelné lékařské
prohlídky.
§ 87a
Dopravně psychologické vyšetření
(1) Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat
a) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud
řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500
kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7
500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a
přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla
a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,
b) držitel řidičského oprávnění pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud
řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel.
(2) Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění
uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti
uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření
nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení
50 let a dále pak každých pět let.
(3) Dopravně psychologickému vyšetření je povinna se podrobit osoba,
která žádá o vrácení řidičského oprávnění, které pozbyla v důsledku
a) dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů,
b) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
řízení motorových vozidel,
c) správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu
řízení motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně
6 měsíců, nebo
d) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného
zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázala
zdržet se řízení motorových vozidel.
(4) Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, kterému
ministerstvo udělilo akreditaci.
(5) Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického
vyšetření na žádost fyzické osobě, která
a) absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie,
b) absolvovala postgraduální studium v oboru dopravní psychologie
akreditovaného studijního programu nebo programu celoživotního
vzdělávání prováděného vysokou školou,
c) má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a
d) má k dispozici vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně
psychologického vyšetření.
(6) Ministerstvo odejme akreditaci k provádění dopravně psychologického
vyšetření, nesplňuje-li její držitel podmínku pro její udělení uvedenou
v odstavci 5 písm. d) nebo porušil-li opakovaně nebo zvlášť závažným
způsobem svou povinnost podle tohoto zákona, která se vztahuje k
činnosti držitele akreditace.
(7) Náklady na dopravně psychologické vyšetření osob uvedených v
odstavci 1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob
uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob
uvedených v odstavci 3 hradí náklady na dopravně psychologické
vyšetření tyto osoby.
(8) Povinnost dopravně psychologického vyšetření podle odstavce 1 se
netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud
není prováděna za úplatu a dále řidičů vozidel požární ochrany, řidičů
vozidel policie, Vězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb
a řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky.
(9) Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického
vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.
§ 87b
(1) Dopravně psychologickým vyšetřením se zjišťuje psychická
způsobilost k řízení motorových vozidel (dále jen „psychická
způsobilost“).
(2) Osoba podrobující se dopravně psychologickému vyšetření podle § 87a
odst. 3 předloží psychologovi provádějícímu vyšetření posudek o
zdravotní způsobilosti, který není starší než 30 dní.
(3) O výsledku provedeného dopravně psychologického vyšetření vydá
psycholog posuzované osobě písemný posudek. Ze závěru posudku musí být
zřejmé, zda je posuzovaná osoba psychicky způsobilá k řízení motorových
vozidel, psychicky způsobilá k řízení motorových vozidel s podmínkou
nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových vozidel. Stejnopis
posudku zašle psycholog do 5 pracovních dnů ode dne provedení vyšetření
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého
bydliště nebo místa studia posuzované osoby.
(4) Psycholog vede evidenci o provedených dopravně psychologických
vyšetřeních, ve které eviduje alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení,
adresu bydliště a rodné číslo posuzované osoby nebo datum narození,
pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, datum a čas zahájení a ukončení
dopravně psychologického vyšetření, doklady a záznamy o průběhu a
výsledcích dopravně psychologického vyšetření, kopii vydaného posudku a
případně údaje o zaslání kopie posudku obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností. Údaje, doklady a záznamy o dopravně psychologickém
vyšetření se evidují po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení.
(5) Rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření
a vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 87c
(1) Je-li posuzovaná osoba podle vydaného posudku o výsledku dopravně
psychologického vyšetření psychicky způsobilá k řízení motorových
vozidel s podmínkou nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových
vozidel, nebere se zřetel na dopravně psychologické vyšetření provedené
před uplynutím 3 měsíců ode dne jeho vydání, s výjimkou přezkumu
vydaného posudku.
(2) Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěry posudku o výsledku
dopravně psychologického vyšetření, může do 10 pracovních dnů ode dne
jeho vydání podat návrh na jeho přezkoumání ministerstvu. Ministerstvo
určí do 15 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání vydaného
posudku komisi složenou ze 3 akreditovaných psychologů, která provedené
dopravně psychologické vyšetření přezkoumá a jeho výsledky potvrdí nebo
vydá nový posudek. Členem komise nesmí být psycholog, který vydal
přezkoumávaný posudek.
(3) Psycholog, který přezkoumávaný posudek vydal, předloží na výzvu
ministerstva komisi veškeré údaje, doklady a záznamy o provedeném
dopravně psychologickém vyšetření do 5 pracovních dnů ode dne doručení
výzvy. Komise provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá do
10 pracovních dnů ode dne předání podkladů. Nelze-li na základě
předaných podkladů zhodnotit psychickou způsobilost posuzované osoby,
provede komise v nezbytném rozsahu nové dopravně psychologické
vyšetření.
(4) Nebyla-li splněna povinnost předat podklady podle odstavce 3,
provede komise v rámci přezkumu do 10 pracovních dnů ode dne uplynutí
lhůty pro předání podkladů nové dopravně psychologické vyšetření.
(5) Náklady na přezkum posudku o výsledku dopravně psychologického
vyšetření hradí posuzovaná osoba. Náklady na dopravně psychologické
vyšetření podle odstavce 4 hradí psycholog, který přezkoumávaný posudek
vydal.
§ 88
(1) Po provedení pravidelné lékařské prohlídky vydá posuzující lékař
povinné osobě posudek o zdravotní způsobilosti. Posudek o zdravotní
způsobilosti musí mít písemnou formu.
(2) Povinná osoba je
a) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,
b) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel s podmínkou,
c) zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.
(3) V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) se
uvede podmínka zdravotní způsobilosti.
(4) Je-li povinná osoba podle výsledku pravidelné lékařské prohlídky
zdravotně způsobilá s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilá, oznámí
posuzující lékař tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studia
povinné osoby a u osob uvedených v § 87 odst. 1, které jsou v
pracovněprávním vztahu, i zaměstnavateli.
(5) Povinná osoba se musí podrobit pravidelné lékařské prohlídce
nejpozději den před dnem ukončení platnosti posudku o zdravotní
způsobilosti.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor posudku o zdravotní
způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti
povinné osoby.
§ 89
Povinná osoba, která nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti, je
zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.
§ 89a
Lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel
řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel
s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,
je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s
rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa
studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského
oprávnění.
§ 90
Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel
(1) Řidičské oprávnění může být uděleno pouze osobě, která získala
odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zvláštního
právního předpisu^4) (dále jen "odborná způsobilost").
(2) Absolvoval-li žadatel o řidičské oprávnění výcvik a zkoušku z
praktické jízdy^4) s motorovým vozidlem vybaveným automatickou
převodovkou, obecní úřad obce s rozšířenou působností omezí řidičské
oprávnění pro příslušnou skupinu pouze na vozidla s tímto druhem
převodovky. Vozidlem vybaveným automatickou převodovkou se rozumí
vozidlo, ve kterém není pedál spojky, popřípadě u vozidel, k jejichž
řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A, ruční
páka spojky. Omezení řidičského oprávnění se neprovede, jde-li o
řidičské oprávnění
a) pro skupinu AM, nebo
b) pro skupinu C, C+E, D nebo D+E, je-li žadatel již držitelem
řidičského oprávnění uděleného pro řízení vozidel zařazených alespoň do
jedné ze skupin B, B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E, které
není omezeno pouze na řízení vozidel vybavených automatickou
převodovkou.
(3) Při řízení drážních vozidel,^11) která jsou používána v provozu na
pozemních komunikacích, musí být řidič tohoto vozidla držitelem
oprávnění k řízení drážního vozidla podle zvláštního právního
předpisu.^11) Řidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění
skupiny D.
§ 91
Další podmínky k udělení řidičského oprávnění
Řidičské oprávnění pro
a) skupinu D nebo D1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
řidičského oprávnění pro skupinu B,
b) skupinu C nebo C1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
řidičského oprávnění pro skupinu B,
c) skupinu B+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
řidičského oprávnění pro skupinu B,
d) skupinu C+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
řidičského oprávnění pro skupinu C,
e) skupinu C1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
řidičského oprávnění pro skupinu C1,
f) skupinu D+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
řidičského oprávnění pro skupinu D,
g) skupinu D1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
řidičského oprávnění pro skupinu D1.
§ 92
Udělení a rozšíření řidičského oprávnění
(1) Řidičské oprávnění udělí žadateli o řidičské oprávnění příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2) Řidičské oprávnění se uděluje na základě žádosti o řidičské
oprávnění, která musí mít písemnou formu.
(3) V žádosti o řidičské oprávnění musí být uvedeno
a) jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), a příjmení žadatele o
řidičské oprávnění,
b) adresa obvyklého bydliště žadatele o řidičské oprávnění na území
České republiky, nebo místo studia,
c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele o řidičské oprávnění,
pokud mu bylo přiděleno,
d) skupina vozidel, pro kterou žadatel žádá o udělení řidičského
oprávnění, a zda žádá o udělení výjimky podle § 83 odst. 5 nebo 6,
e) předchozí obvyklá bydliště od dosažení věku stanoveného v § 83,
pokud se nacházela mimo území České republiky, a současné obvyklé
bydliště mimo území České republiky, pokud žadatel v České republice
pouze studuje.
(4) K žádosti musí být přiložen
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) posudek o zdravotní způsobilosti,
c) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených
do příslušné skupiny vozidel, který nesmí být starší než 6 měsíců,
d) doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území
České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k
jeho prokázání, nebo potvrzení o studiu podle § 82 odst. 4; dokladem
prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména
1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území
České republiky,
2. výpis z katastru nemovitostí potvrzující vlastnická práva k
nemovitosti,
3. nájemní smlouva k nemovitosti,
4. potvrzení o zaměstnání,
5. výpis z živnostenského rejstříku,
e) čestné prohlášení žadatele, že
1. není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným
členským státem a
2. jiným členským státem mu nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v
zákazu řízení motorových vozidel nebo že jeho řidičské oprávnění nebylo
pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již uplynula doba, na kterou byl
zákaz činnosti uložen, nebo doba pro opětovné udělení řidičského
oprávnění,
f) rozhodnutí o udělení výjimky podle § 83 odst. 4, byla-li udělena,
g) doklad o splnění dalších podmínek podle § 91,
h) jedna fotografie, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o
občanských průkazech (dále jen „fotografie“).
(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle
odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
žadateli. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybnost o
pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle odstavce 4,
ověří si jejich pravdivost u příslušného úřadu státu, ve kterém měl
žadatel předchozí obvyklé bydliště.
(6) Podle ustanovení odstavců 1 až 5 se postupuje i v případě rozšíření
řidičského oprávnění pro další skupinu vozidel.
(7) Splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského
oprávnění všechny podmínky podle § 82, má právní nárok na udělení
řidičského oprávnění nebo na jeho rozšíření.
(8) Vzor žádosti o řidičské oprávnění stanoví prováděcí právní předpis.
§ 93
Podmínění a omezení řidičského oprávnění
(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské
oprávnění podmíní, jestliže držitel řidičského oprávnění je zdravotně
způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou.
(2) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské
oprávnění omezí, jestliže držitel řidičského oprávnění
a) pozbyl částečně odbornou způsobilost,
b) přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91,
c) se vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel.
(3) Skutečnost podle odstavce 2 písm. c) musí držitel řidičského
oprávnění písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností. V oznámení musí být uvedeno
a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění,
c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,
pokud mu bylo přiděleno,
d) skupina vozidel, pro kterou se držitel řidičského oprávnění vzdává.
(4) K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad
totožnosti a jedna fotografie držitele řidičského oprávnění. Po podání
oznámení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně
ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 2, které jsou v něm
uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
(5) V rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění podle odstavce 1 nebo
o omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. a) a b) příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností uvede rozsah podmínění nebo
omezení řidičského oprávnění a popřípadě další podmiňující nebo
omezující podmínky pro výkon řidičského oprávnění, které musí držitel
řidičského oprávnění splňovat. Omezení řidičského oprávnění podle
odstavce 2 písm. c) vezme příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje
o omezení řidičského oprávnění.
§ 94
Odnětí řidičského oprávnění a vzdání se řidičského oprávnění
(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské
oprávnění odejme, pokud jeho držitel
a) pozbyl zcela zdravotní způsobilost,
b) pozbyl zcela odbornou způsobilost, nebo
c) nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82;
v případě nesplnění podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. d) se
řidičské oprávnění neodejme, pokud v řízení vyjde najevo, že držitel
řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje.
(2) Držitel řidičského oprávnění se může vzdát řidičského oprávnění.
(3) Vzdání se řidičského oprávnění musí držitel řidičského oprávnění
písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností. V oznámení musí být uvedeno
a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění nebo místo
studia,
c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,
pokud mu bylo přiděleno,
d) datum udělení řidičského oprávnění.
(4) K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad
totožnosti držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle
dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a
doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
(5) Vzdání se řidičského oprávnění podle odstavce 2 vezme příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení podle
odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o odnětí řidičského oprávnění.
§ 94a
Pozbytí řidičského oprávnění
(1) Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní
moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest nebo příslušným
správním úřadem^30) uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v
zákazu řízení motorových vozidel, kterým bylo uloženo v trestním řízení
přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel
nebo kterým bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na
potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož
zkušební doby se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení
motorových vozidel.
(2) Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu
příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních
dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.
(3) Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5.
(4) Pokud řidičské oprávnění, které držitel pozbyl podle odstavce 1
nebo kterého se vzdal, podmiňuje udělení řidičského oprávnění pro jinou
skupinu vozidel, pozbývá držitel současně i řidičské oprávnění pro tuto
skupinu vozidel.
§ 95
Pozastavení řidičského oprávnění
(1) V rámci řízení o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského
oprávnění může příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
rozhodnout o pozastavení řidičského oprávnění jako o předběžném
opatření podle zvláštního právního předpisu.^31)
(2) Pozastavení řidičského oprávnění znamená, že držitel řidičského
oprávnění nesmí po dobu platnosti tohoto pozastavení řídit motorová
vozidla.
§ 96
Přezkoumání zdravotní způsobilosti
(1) Podmínění zdravotní způsobilosti podle § 93 odst. 1 nebo pozbytí
zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a) se zjišťuje
přezkoumáním zdravotní způsobilosti.
(2) Pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí obdobně ustanovení §
84 až 86.
(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o
podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli
řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání
zdravotní způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti
důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně
způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně
nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.
(4) Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoumání
zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel
řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoumání zdravotní
způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně
příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který mu
stanoví lhůtu náhradní.
(5) Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu
přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě
náhradní, považuje se za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových
vozidel.
(6) Stanovená lhůta pro přezkoumání zdravotní způsobilosti podle
odstavce 3 nesmí být kratší než 15 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4
nesmí být kratší než 10 dní.
§ 97
Přezkoušení z odborné způsobilosti
(1) Pozbytí odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. a) nebo § 94
odst. 1 písm. b) se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti.
Přezkoušením z odborné způsobilosti se rovněž ověřuje trvání odborné
způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění, jehož doklad o odborné
způsobilosti je starší než 6 měsíců.
(2) Přezkoušení z odborné způsobilosti se provádí podle zvláštního
právního předpisu.^4)
(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o
omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského
oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoušení z odborné
způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně
nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění pozbyl částečně nebo
zcela odbornou způsobilost.
(4) Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoušení z
odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel
řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoušení z odborné
způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně
příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který mu
stanoví lhůtu náhradní.
(5) Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu
přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě ani se nepodrobí
přezkoušení z odborné způsobilosti ve lhůtě náhradní, považuje se za
odborně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel.
(6) Stanovená lhůta pro přezkoušení z odborné způsobilosti podle
odstavce 3 nesmí být kratší než 30 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4
nesmí být kratší než 15 dní.
Zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění
§ 98
(1) Pokud pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93
odst. 1, rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na
základě žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění.
(2) Žádost o zrušení podmínění řidičského oprávnění podává držitel
řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, u
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
uvedeno
a) jméno a příjmení žadatele,
b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo
místo studia,
c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo
přiděleno,
d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění řidičského
oprávnění,
e) podmínění řidičského oprávnění, o jehož zrušení je žádáno.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) posudek o zdravotní způsobilosti žadatele vydaný posuzujícím
lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle
odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
žadateli.
(6) Pro zjištění, zda pominuly důvody pro podmínění řidičského
oprávnění podle § 93 odst. 1, platí obdobně ustanovení § 84 až 86.
§ 99
(1) Pokud pominuly důvody pro omezení řidičského oprávnění pro
částečnou ztrátu odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. b),
rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě
žádosti o zrušení omezení řidičského oprávnění.
(2) Žádost o zrušení omezení řidičského oprávnění podává držitel
řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění pro částečnou
ztrátu odborné způsobilosti omezeno, u příslušného obecního úřadu obce
s rozšířenou působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti
měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro
částečnou ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se
rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
uvedeno
a) jméno a příjmení žadatele,
b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo
místo studia,
c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo
přiděleno,
d) datum vykonatelnosti rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro
částečnou ztrátu odborné způsobilosti,
e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených
do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než
30 dní.
(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle
odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
žadateli.
(6) Pominutí důvodů pro omezení řidičského oprávnění pro částečnou
ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné
způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)
Vrácení řidičského oprávnění
§ 100
(1) Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského
oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm.
a), rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na
základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění.
(2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo
řidičské oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti odňato, u
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
(3) Pokud od právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro
ztrátu zdravotní způsobilosti uplynuly více než tři roky, musí žadatel
podle odstavce 2 prokázat odbornou způsobilost.
(4) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
uvedeno
a) jméno a příjmení žadatele,
b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo
místo studia,
c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo
přiděleno,
d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění
pro ztrátu zdravotní způsobilosti,
e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(5) K žádosti podle odstavců 2 a 4 musí být přiložen
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který
nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní,
c) doklad o odborné způsobilosti žadatele, který nesmí být ke dni
podání žádosti starší než 30 dní, je-li žádost podávána v době podle
odstavce 3.
(6) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle
odstavce 4, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
žadateli.
(7) Pro zjištění, zda zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí
řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti, platí obdobně
ustanovení § 84 až 86.
(8) Odborná způsobilost podle odstavce 3 se zjišťuje přezkoušením z
odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)
(9) Pokud se zjištěním podle odstavce 7 nebo přezkoušením z odborné
způsobilosti podle odstavce 8 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského
oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel pouze s
podmínkou nebo pouze zčásti odborně způsobilý k řízení motorových
vozidel, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrácené
řidičské oprávnění podmíní nebo omezí. Pro toto podmínění nebo omezení
platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.
§ 101
(1) Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského
oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. b),
rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě
žádosti o vrácení řidičského oprávnění.
(2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo
řidičské oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti odňato, u
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost může
podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o
odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti se stalo
vykonatelným nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění
stalo vykonatelným.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
uvedeno
a) jméno a příjmení žadatele,
b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo
místo studia,
c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo
přiděleno,
d) datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro
ztrátu odborné způsobilosti,
e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených
do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než
30 dní.
(5) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle
odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
žadateli.
(6) Plné nebo částečné pominutí důvodů pro odnětí řidičského oprávnění
pro ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné
způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)
(7) Pokud se přezkoušením z odborné způsobilosti podle odstavce 6
prokáže, že žadatel o vrácení řidičského oprávnění je pouze zčásti
odborně způsobilý k řízení motorových vozidel, příslušný obecní úřad
obce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění omezí. Pro toto
omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.
§ 102
(1) Po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
řízení motorových vozidel nebo po upuštění nebo podmíněném upuštění od
výkonu zbytku trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
řízení motorových vozidel podle zvláštních právních předpisů^31b), po
výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od
potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení
spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo po rozhodnutí
o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, nebo po rozhodnutí o
osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání
návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo
poté, kdy se má za to, že v této době došlo k osvědčení, rozhodne o
vrácení řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle §
94a.
(2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba uvedená v
odstavci 1 u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
a) jméno a příjmení žadatele,
b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo
místo studia,
c) datum, místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo
přiděleno,
d) datum ukončení výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti
spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo datum právní moci
rozhodnutí o upuštění nebo usnesení o podmíněném upuštění od výkonu
zbytku této sankce nebo tohoto trestu, datum ukončení výkonu trestu, v
jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se
řízení motorových vozidel, datum nabytí právní moci rozhodnutí o
upuštění od tohoto přiměřeného omezení, datum nabytí právní moci
rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od
potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení
spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo datum, ke
kterému se má za to, že v této době došlo k osvědčení, datum nabytí
právní moci rozhodnutí o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době
podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného
zastavení trestního stíhání nebo datum, ke kterému se má za to, že v
této době došlo k osvědčení,
e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) rozhodnutí, kterým byla žadateli uložena sankce, nebo rozsudek,
kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
řízení motorových vozidel, trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo
přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,
nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo
uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových
vozidel, popřípadě ověřená kopie rozhodnutí nebo usnesení, kterým bylo
rozhodnuto o upuštění nebo o podmíněném upuštění od výkonu zbytku této
sankce nebo tohoto trestu nebo od přiměřeného omezení spočívajícího ve
zdržení se řízení motorových vozidel, nebo rozhodnutí o osvědčení nebo
neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na
potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, a v případě,
že toto rozhodnutí nebylo vydáno, rozhodnutí o podmíněném odložení
podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního
stíhání,
c) v případě žádosti podle odstavce 5 doklad o odborné způsobilosti k
řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny vozidel,
který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 60 dní.
(4) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje žadatele a
doklad totožnosti vrátí žadateli.
(5) Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k
uložení trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení
motorových vozidel, trestu, v jehož rámci bylo žadateli uloženo
přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,
nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo
uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových
vozidel, nebo rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na
potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož
zkušební doby se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, uplynul
více než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní a odbornou
způsobilost.
(6) Žadatel musí prokázat psychickou způsobilost, pokud žádá vrácení
řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku
a) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
řízení motorových vozidel,
b) správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu
řízení motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně
6 měsíců, nebo
c) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného
zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázal
zdržet se řízení motorových vozidel.
DÍL 2
Řidičský průkaz
§ 103
(1) Řidičský průkaz je veřejná listina, která osvědčuje řidičské
oprávnění držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno,
příjmení a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto
zákona.
(2) Řidičský průkaz nesmí být ponecháván a přijímán jako zástava a
odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky.
§ 104
Druhy řidičských průkazů
(1) V České republice se vydává řidičský průkaz České republiky (dále
jen "řidičský průkaz") a mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou
republikou (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz").
(2) Řidičské oprávnění na území České republiky osvědčuje
a) řidičský průkaz,
b) řidičský průkaz vydaný jiným členským státem,
c) řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu
(Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen
"řidičský průkaz vydaný cizím státem"),
d) mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o
silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva
1949) (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem"),
e) řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu
cizího státu, který požívá výsad a imunit podle zákona nebo
mezinárodního práva, případně jiných osob požívajících výsad a imunit
podle zákona nebo mezinárodního práva,
jsou-li v době řízení motorového vozidla na území České republiky
platné.
(3) Mezinárodní řidičský průkaz neosvědčuje řidičské oprávnění na území
České republiky.
(4) Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o
silničním provozu (Vídeň 1968) platí pro řízení motorových vozidel na
území České republiky po dobu tří let ode dne vydání, mezinárodní
řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu
(Ženeva 1949) platí pro řízení motorových vozidel na území České
republiky po dobu jednoho roku ode dne vydání.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor řidičského průkazu,
mezinárodního řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
vydaného cizím státem a náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím
státem.
§ 105
Údaje zapisované do řidičského průkazu
(1) Řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:
a) jméno a příjmení držitele,
b) datum a místo narození držitele,
c) rodné číslo držitele, pokud mu bylo přiděleno,
d) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,
e) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
f) podpis držitele,
g) skupiny vozidel, které je držitel oprávněn řídit, a datum vzniku
řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin vozidel,
h) datum vydání řidičského průkazu,
i) datum platnosti řidičského průkazu,
j) název a sídlo úřadu, který řidičský průkaz vydal,
k) sérii a číslo řidičského průkazu,
l) záznamy o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského
oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidiče.
(2) Do řidičského průkazu je možno na žádost držitele řidičského
oprávnění zapsat označení absolventa vyšší odborné školy (dále jen
"označení"), akademický titul, stavovské označení, jiný titul
absolventa vysoké školy (dále jen "titul") nebo vědeckou hodnost.^32)
Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše
se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká
hodnost, kterou občan určí.
(3) Pokud je pořízení podpisu držitele řidičského průkazu spojeno s
těžko překonatelnou překážkou, nahradí se otiskem palce ruky.
(4) Řidičský průkaz obsahuje místo pro datový čip, do kterého se
zapisují strojově čitelné údaje o názvu dokladu, kódu České republiky
jako vydávajícího státu, jménu a příjmení držitele, čísle a sérii
řidičského průkazu, skupinách vozidel, které je držitel oprávněn řídit,
a o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění nebo
o profesní způsobilosti řidiče.
(5) Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu údajů podle odstavců
1 a 2 v řidičském průkazu a podrobnosti o velikosti a umístění místa
pro datový čip v řidičském průkazu.
Údaje zapisované do mezinárodního řidičského průkazu
§ 106
(1) Mezinárodní řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:
a) jméno a příjmení držitele,
b) datum a místo narození držitele,
c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,
d) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
e) skupiny vozidel, která je držitel oprávněn řídit,
f) datum vydání mezinárodního řidičského průkazu,
g) datum platnosti mezinárodního řidičského průkazu,
h) název, sídlo a otisk razítka úřadu, který mezinárodní řidičský
průkaz vydal,
i) sérii a číslo mezinárodního řidičského průkazu,
j) sérii a číslo řidičského průkazu, na základě kterého byl mezinárodní
řidičský průkaz vydán,
k) záznamy o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění.
(2) Do mezinárodního řidičského průkazu je možno na žádost držitele
řidičského oprávnění zapsat označení, titul nebo vědeckou hodnost.
Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše
se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká
hodnost, kterou občan určí.
(3) Platnost mezinárodního řidičského průkazu se stanoví shodně s dobou
platnosti řidičského průkazu, na jehož základě byl mezinárodní řidičský
průkaz vydán, nejdéle však na dobu tří let ode dne vydání, jde-li o
mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu
(Vídeň 1968), a na dobu jednoho roku ode dne vydání, jde-li o
mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu
(Ženeva 1949).
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zápisu údajů podle odstavců
1 a 2.
§ 107
(1) Byl-li držiteli mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím
státem uložen soudem nebo příslušným správním úřadem^30) trest zákazu
činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo bylo-li mu
pravomocným rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností
podmíněno nebo omezeno podle § 93 nebo odňato podle § 94 řidičské
oprávnění, zapíše obecní úřad obce s rozšířenou působností tuto
skutečnost do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem;
obecní úřad obce s rozšířenou působností současně oznámí tuto
skutečnost orgánu cizího státu, který mezinárodní řidičský průkaz
vydal.
(2) Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným k provedení
zápisu a oznámení podle odstavce 1 je obecní úřad obce s rozšířenou
působností, který vydal rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí
řidičského oprávnění nebo který uložil trest zákazu činnosti
spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo v jehož územním
obvodu je soud, který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu
řízení motorových vozidel.
(3) Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu trestu zákazu
činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel a zápisu o
podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění do mezinárodního
řidičského průkazu vydaného cizím státem a formu a způsob oznámení
podle odstavce 1.
§ 108
Změna údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu
(1) Změnu údajů, které jsou zaznamenávány v řidičském průkazu, je
držitel řidičského průkazu povinen do pěti pracovních dnů ode dne, kdy
ke změně došlo, oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností.
(2) Při změně údajů zaznamenávaných v řidičském průkazu vydá příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností držiteli řidičského průkazu
nový řidičský průkaz.
(3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 se postupuje i v případě změny
údajů zaznamenávaných v mezinárodním řidičském průkazu.
Vydání řidičského průkazu
§ 109
(1) Řidičský průkaz se vydá osobě, které bylo uděleno řidičské
oprávnění.
(2) Řidičský průkaz se rovněž vydá držiteli řidičského oprávnění,
a) kterému bylo rozšířeno řidičské oprávnění o další skupinu vozidel,
b) kterému bylo podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se
vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel,
c) kterému bylo zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění
podle § 98 nebo § 99,
d) kterému končí platnost řidičského průkazu nebo jehož řidičský průkaz
je neplatný podle § 118,
e) který žádá o výměnu řidičského průkazu členského státu nebo
řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz,
f) který žádá o vydání řidičského průkazu z důvodu změny údajů
uvedených v řidičském průkazu podle § 108,
g) který žádá o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz
členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený.
(3) Řidičský průkaz vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností na žádost držitele řidičského oprávnění.
(4) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského
oprávnění podle odstavce 2 písm. b) je rozhodnutí o podmínění nebo
omezení řidičského oprávnění podle § 93.
(5) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského
oprávnění podle odstavce 2 písm. c) je rozhodnutí o zrušení podmínění
nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 a 99.
(6) Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského
oprávnění podle odstavce 2 písm. d), e), f) a g) je žádost o vydání
řidičského průkazu.
(7) Žádost o vydání řidičského průkazu podle odstavce 6 musí mít
písemnou formu a musí v ní být uvedeno
a) jméno a příjmení žadatele,
b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo
místo studia,
c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo
přiděleno.
(8) K žádosti o vydání řidičského průkazu podle odstavců 6 a 7 musí být
přiložen
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) jedna fotografie podle § 92 odst. 4 písm. h),
c) řidičský průkaz, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 1
písm. d),
d) řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím
státem, o jehož výměnu je žádáno, jde-li o vydání řidičského průkazu
podle odstavce 2 písm. e),
e) řidičský průkaz žadatele, jde-li o vydání řidičského průkazu podle
odstavce 2 písm. f),
f) poškozený řidičský průkaz členského státu, jde-li o vydání
řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. g).
g) doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území
České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k
jeho prokázání; dokladem prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je
zejména
1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území
České republiky,
2. výpis z katastru nemovitostí potvrzující vlastnická práva k
nemovitosti,
3. nájemní smlouva k nemovitosti,
4. potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání,
5. výpis z živnostenského rejstříku,
h) čestné prohlášení žadatele, že mu jiným členským státem nebyl uložen
zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel a jeho
řidičské oprávnění nebylo pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již
uplynula doba, na kterou byl zákaz činnosti uložen, nebo doba pro
opětovné udělení řidičského oprávnění, jde-li o vydání řidičského
průkazu podle odstavce 2 písm. e) a g); bylo-li řidičské oprávnění
žadateli jiným členským státem omezeno nebo podmíněno, uvede tuto
skutečnost a rozsah omezení nebo podmínění v čestném prohlášení.
(9) Po podání žádosti podle odstavců 6, 7 a 8 příslušný obecní úřad
obce s rozšířenou působností bezodkladně
a) ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 7, které jsou v
něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli,
b) zaznamená z přiloženého řidičského průkazu nebo řidičského průkazu
členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem údaje
potřebné pro vydání řidičského průkazu a vrátí doklad žadateli.
(10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor žádosti o vydání
řidičského průkazu.
§ 110
(1) Řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností.
(2) Jsou-li splněny podmínky pro vydání řidičského průkazu, vydá
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičský průkaz
nejpozději do 20 dnů ode dne podání žádosti o vydání řidičského
průkazu.
(3) Řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových
vozidel po dobu
a) 5 let ode dne jeho vydání, pokud osvědčuje i řidičské oprávnění
udělené pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,
b) 10 let ode dne jeho vydání v ostatních případech.
(4) Výměna řidičského průkazu v případě uplynutí jeho platnosti se
provádí bezplatně. Žádá-li držitel řidičského oprávnění o vydání
řidičského průkazu ve lhůtě kratší, než je lhůta uvedená v odstavci 2,
lze mu vydat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů po úhradě správního
poplatku ve výši 500 Kč.
(5) Držitel řidičského oprávnění je povinen převzít řidičský průkaz
osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě ověřené plné moci
na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Je-li
držiteli řidičského oprávnění vydáván řidičský průkaz podle § 109 odst.
2 písm. d), e) nebo f), je držitel řidičského oprávnění povinen zároveň
s převzetím řidičského průkazu odevzdat neplatný řidičský průkaz nebo
řidičský průkaz členského státu nebo poškozený řidičský průkaz
členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský
průkaz obsahující již neplatné údaje.
(6) Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný
řidičský průkaz řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz
vydaný cizím státem.
(7) Držitel řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba nesmí v
řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy.
(8) Prováděcí předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy řidičských
průkazů při vydávání řidičských průkazů.
§ 110a
(1) Paměťovou kartu řidiče vydá na základě žádosti do 15 pracovních dnů
od jejího doručení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
řidiči
a) vozidla silniční dopravy stanoveného přímo použitelným předpisem
Evropské unie^32a),
b) který je držitelem řidičského oprávnění pro tato vozidla a
c) který řídí silniční motorové vozidlo vybavené podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie^32b) záznamovým zařízením.
Pokud při ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností zjistí skutečnosti, které jsou
v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče, paměťovou
kartu řidiče nevydá.
(2) Pokud žadatel o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění vozidla
vybaveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^32b)
záznamovým zařízením nebo žadatel o vydání řidičského průkazu pro
řízení vozidel silniční dopravy podle odstavce 1 písm. a) podá současně
žádost o vydání paměťové karty řidiče, vydá příslušný obecní úřad obce
s rozšířenou působností po ověření podmínek pro vydání paměťové karty
řidiče s řidičským průkazem žadateli současně paměťovou kartu řidiče.
(3) Vydání paměťové karty řidiče se považuje za vydání osvědčení podle
části čtvrté správního řádu^32c).
(4) Řidič je povinen převzít paměťovou kartu řidiče osobně na
příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Poškozenou nebo
nefunkční paměťovou kartu řidiče je řidič povinen vrátit příslušnému
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Po předání paměťové karty
řidiče příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností znehodnotí
dosavadní paměťovou kartu řidiče.
(5) Pro vydávání paměťových karet řidiče a jejich evidenci využívá
obecní úřad obce s rozšířenou působností údaje vedené v centrálním
registru řidičů.
(6) Paměťová karta řidiče platí 5 let ode dne vydání. Jestliže platnost
dokladu, na jehož podkladě byla paměťová karta řidiče vydána, skončí v
kratší lhůtě, než je doba platnosti paměťové karty řidiče, omezuje se
její platnost na dobu platnosti tohoto dokladu. Jestliže řidič přestal
být držitelem řidičského oprávnění k řízení silničních motorových
vozidel vybavených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^32a)
záznamovým zařízením nebo jeho řidičské oprávnění k řízení těchto
vozidel bylo pozastaveno, je držitel paměťové karty řidiče povinen
odevzdat ji do 5 pracovních dnů od právní moci rozhodnutí o odnětí nebo
pozastavení řidičského oprávnění nebo do 5 pracovních dnů od podání
písemného oznámení o vzdání se řidičského oprávnění příslušnému
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(7) Vzor paměťové karty řidiče stanoví v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie^32b) prováděcí právní předpis.
§ 111
Vydání mezinárodního řidičského průkazu
(1) Mezinárodní řidičský průkaz se vydává držiteli řidičského oprávnění
na základě jeho žádosti.
(2) S žádostí o vydání mezinárodního řidičského průkazu musí držitel
řidičského oprávnění předložit
a) platný doklad totožnosti žadatele,
b) platný řidičský průkaz žadatele nebo platný řidičský průkaz žadatele
vydaný cizím státem,
c) jednu fotografii podle § 92 odst. 4 písm. e).
(3) Držitel řidičského oprávnění má při splnění podmínek podle odstavce
2 právní nárok na vydání mezinárodního řidičského průkazu osvědčujícího
řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel v rozsahu jeho
řidičského oprávnění.
(4) Mezinárodní řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(5) Jsou-li splněny podmínky pro vydání mezinárodního řidičského
průkazu, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá
mezinárodní řidičský průkaz bezodkladně po podání žádosti o vydání
mezinárodního řidičského průkazu.
(6) Žadatel o vydání mezinárodního řidičského průkazu je povinen
převzít mezinárodní řidičský průkaz osobně u příslušného obecního úřadu
obce s rozšířenou působností.
(7) Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný
mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu
(Vídeň 1968) a více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný
podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).
(8) Držitel mezinárodního řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba
nesmí v mezinárodním řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny,
opravy nebo úpravy.
(9) Prováděcí právní předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy
mezinárodních řidičských průkazů při vydávání mezinárodních řidičských
průkazů.
§ 112
Vydání duplikátu řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského
průkazu
(1) Za řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz ztracený,
odcizený, poškozený nebo zničený se vydává duplikát řidičského průkazu
nebo duplikát mezinárodního řidičského průkazu.
(2) Pro vydání duplikátu řidičského průkazu platí obdobně § 109 odst.
6, 7, § 109 odst. 8 písm. a) a b), § 109 odst. 9 a § 110.
(3) Pro vydání duplikátu mezinárodního řidičského průkazu platí obdobně
§ 111.
(4) K žádosti o vydání duplikátu řidičského průkazu nebo duplikátu
mezinárodního řidičského průkazu za poškozený řidičský průkaz nebo
poškozený mezinárodní řidičský průkaz musí žadatel přiložit tento
poškozený řidičský průkaz nebo poškozený mezinárodní řidičský průkaz.
§ 113
Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1) Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu,
jehož řidičský průkaz je neplatný nebo kterému bylo
a) podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se vzdal
řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel,
b) odňato řidičské oprávnění nebo který se vzdal řidičského oprávnění
podle § 94, nebo kterému byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti
spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, trest, v jehož rámci
bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení
motorových vozidel, nebo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož
rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení
motorových vozidel, nebo který se zavázal zdržet se řízení motorových
vozidel během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na
potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,
c) pozastaveno řidičské oprávnění podle § 95,
d) zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 nebo
§ 99,
e) pozastaveno řidičské oprávnění v řízení podle exekučního řádu.
(2) Držitel řidičského průkazu je povinen odevzdat řidičský průkaz
podle odstavce 1 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností do pěti pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci
rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění nebo rozhodnutí o odnětí
řidičského oprávnění nebo rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění
nebo rozhodnutí o zrušení omezení řidičského oprávnění.
(3) V případě vzdání se řidičského oprávnění pro některou skupinu
vozidel nebo vzdání se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 2 je
držitel řidičského průkazu povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zároveň s oznámením o
vzdání se některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle §
93 odst. 3 nebo s oznámením o vzdání se řidičského oprávnění podle § 94
odst. 3.
(4) Zemřel-li držitel řidičského oprávnění, jsou pozůstalí nebo osoba,
která pozůstalost zemřelého vyřizuje, povinni odevzdat bez zbytečného
odkladu řidičský průkaz zemřelého obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností příslušnému podle místa posledního obvyklého bydliště
zemřelého.
(5) Při odevzdání řidičského průkazu vydá příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností doklad o odevzdání řidičského průkazu. V dokladu
musí být uvedeno
a) jméno a příjmení držitele řidičského průkazu,
b) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského průkazu,
d) série, číslo a datum vydání odevzdaného řidičského průkazu,
e) datum odevzdání řidičského průkazu.
(6) Při odevzdání řidičského průkazu podle odstavce 1 písm. a) a d)
předloží držitel řidičského průkazu zároveň svůj platný doklad
totožnosti a jednu fotografii, aby mu mohl příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností vydat řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm.
b) a c) a § 110 odst. 2 písm. b).
(7) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě
uvedeném v odstavci 6 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje
podle odstavce 5, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
držiteli řidičského průkazu.
(8) Odstavce 1 až 7 platí i pro odevzdání mezinárodního řidičského
průkazu nebo pro odevzdání Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení,
poškození nebo zničení řidičského průkazu.
(9) Prováděcí právní předpis upraví postup obecního úřadu obce s
rozšířenou působností při odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního
řidičského průkazu, nakládání s odevzdanými řidičskými průkazy a
mezinárodními řidičskými průkazy a stanoví vzor dokladu o odevzdání
řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu.
§ 114
Vrácení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1) Bylo-li rozhodnuto o vrácení řidičského oprávnění podle § 100, 101
, 102 nebo 123d, nebo bylo-li zrušeno nebo pozbylo-li účinnosti
pozastavení řidičského oprávnění podle § 95 nebo zanikl-li účinek
exekučního příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění,
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí držiteli
řidičského oprávnění řidičský průkaz odevzdaný podle § 113 odst. 1
písm. b), c) a e) nebo podle § 123c bezodkladně poté, co rozhodnutí o
vrácení řidičského oprávnění nebo zrušení pozastavení řidičského
oprávnění nabylo právní moci po doručení oznámení o zrušení exekučního
příkazu nebo o skončení exekuce pozastavením řidičského oprávnění, nebo
poté, co pozastavení řidičského oprávnění pozbylo účinnosti.
(2) Rozhodl-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při
vrácení řidičského oprávnění o podmínění nebo omezení řidičského
oprávnění podle § 100 odst. 9 a § 101 odst. 7 nebo podle § 123d,
předloží držitel řidičského oprávnění příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností po nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění nebo
omezení řidičského oprávnění svůj platný doklad totožnosti a jednu
fotografii, aby mu mohl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností vydat řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm. b) a § 110
odst. 2 písm. b).
(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě
uvedeném v odstavci 2 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje
potřebné pro vydání řidičského průkazu, které jsou v dokladu totožnosti
uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
(4) Odstavce 1 až 3 platí i pro vrácení mezinárodního řidičského
průkazu.
§ 115
Ztráta, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu a
mezinárodního řidičského průkazu
(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je
držitel řidičského oprávnění povinen neprodleně ohlásit příslušnému
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(2) Zároveň s ohlášením podle odstavce 1 je držitel řidičského
oprávnění povinen předložit příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností platný doklad totožnosti.
(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá držiteli
řidičského oprávnění bezodkladně po ohlášení podle odstavce 1 potvrzení
o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.
V potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení
řidičského průkazu musí být uvedeno
a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
b) obec obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění na území České
republiky,
c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,
pokud mu bylo přiděleno,
d) skupiny vozidel, které je držitel řidičského oprávnění oprávněn
řídit, a datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin
vozidel,
e) datum ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
f) datum vydání potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo
zničení řidičského průkazu.
(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě
uvedeném v odstavci 3 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje
podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
držiteli řidičského oprávnění.
(5) Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení
řidičského průkazu platí 30 dní ode dne jeho vydání, po tuto dobu
nahrazuje držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz.
(6) Po uplynutí doby platnosti oznámení o ztrátě, odcizení, poškození
nebo zničení řidičského průkazu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností vystaví držiteli řidičského oprávnění duplikát řidičského
průkazu podle § 112.
(7) Odstavce 1 až 6 platí i pro ztrátu, odcizení, poškození nebo
zničení mezinárodního řidičského průkazu.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví vzor potvrzení o oznámení ztráty,
odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního
řidičského průkazu.
§ 116
Výměna řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného
cizím státem
(1) Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na
území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou
za řidičský průkaz členského státu. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou
působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu členského státu
nebo o pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle § 109
odst. 8 písm. h), ověří si u příslušného úřadu členského státu, který
řidičský průkaz členského státu vydal, platnost tohoto řidičského
průkazu a zda žadateli nebylo řidičské oprávnění pozastaveno nebo
odejmuto.
(2) Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na
území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu náhradou
za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo
poškozený. Žadatel o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský
průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený
poskytne příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu. Obecní úřad obce s
rozšířenou působností ověří poskytnuté údaje u příslušného úřadu
členského státu, který tento řidičský průkaz členského státu vydal, a
oznámí mu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského
průkazu.
(3) Držitel platného řidičského průkazu vydaného cizím státem, který má
na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu
delší než 1 rok podle zákona o pobytu cizinců na území České
republiky^33), je povinen požádat příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský
průkaz vydaný cizím státem, a to do 3 měsíců ode dne návratu do České
republiky, jde-li o občana České republiky, nebo ode dne, kdy mu byl
povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok^33),
jde-li o cizince. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností
pochybnost o platnosti řidičského průkazu vydaného cizím státem, ověří
si jeho platnost na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský
průkaz vydal.
(4) Při výměně řidičského průkazu podle odstavců 1 až 3 zapíše
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností do řidičského
průkazu řidičské oprávnění pro skupiny vozidel, které je shodné se
skupinami vozidel uvedenými v řidičském průkazu členského státu nebo v
řidičském průkazu vydaném cizím státem. Neodpovídá-li skupina vozidel
uvedená v řidičském průkazu členského státu nebo v řidičském průkazu
vydaném cizím státem skupině vozidel podle tohoto zákona, obecní úřad
obce s rozšířenou působností zapíše do řidičského průkazu řidičské
oprávnění pro skupiny vozidel v rozsahu nejblíže vyšším s omezením. Pro
vydání řidičského průkazu podle odstavců 1 až 4 se použije § 109 odst.
6 až 9 a § 110 obdobně. Prováděcí právní předpis stanoví skupiny
vozidel, které odpovídají skupinám vozidel podle tohoto zákona.
(5) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí řidičský
průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem, za
který byl výměnou vydán řidičský průkaz, státu, který řidičský průkaz
členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem vydal. Na
žádost držitele podle odstavce 3 příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností uschová řidičský průkaz vydaný cizím státem do
doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz.
(6) Povinnost výměny řidičského průkazu vydaného cizím státem podle
odstavce 3 se nevztahuje na člena diplomatického personálu
zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle
mezinárodního práva. Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož
držitelem je pracovník diplomatické mise a za který byl výměnou vydán
řidičský průkaz, uschovává ministerstvo do doby jeho opětovné výměny za
vydaný řidičský průkaz.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví seznam států a skupin řidičských
oprávnění a podmínky jejich uznávání.
§ 117
Žádosti a oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 112, § 114
až 116, § 123d, 123e a 123f může podat žadatel nebo držitel řidičského
oprávnění i poštou nebo elektronickou formou. V takovém případě musí
být podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo
oznámení úředně ověřen nebo ověřen podle zvláštního právního
předpisu.^34) Doklad totožnosti žadatel nebo držitel řidičského
oprávnění nepřikládá.
§ 118
Neplatnost řidičských průkazů
(1) Řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz je neplatný,
jestliže
a) uplynula doba jeho platnosti,
b) údaje o řidičském oprávnění v něm uvedené neodpovídají skutečnosti,
c) jsou v něm neoprávněně provedeny zápisy, změny, opravy nebo úpravy,
d) je poškozený tak, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné.
(2) Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož držitel má na území
České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé
vízum^33) na dobu delší než 1 rok, neopravňuje k řízení motorového
vozidla na území České republiky, jestliže tento držitel nepožádal o
výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz
podle § 116 odst. 2 nebo odst. 3; toto neplatí, jestliže se na držitele
řidičského průkazu vydaného cizím státem vztahuje výjimka podle § 116
odst. 6.
Díl 3
Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu
§ 118a
Zabránění v jízdě
(1) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na
nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě
použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen
"technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič
a) je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při
které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
b) ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím
účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),
c) je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou
látku během jízdy,
d) je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití
alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době
po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy
ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
e) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření
podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
alkoholem,
f) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření
podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
jinou návykovou látkou,
g) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění
pro příslušnou skupinu vozidel,
h) řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo
správním orgánem^30) uložena sankce zákazu činnosti spočívající v
zákazu řízení motorových vozidel.
(2) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím
technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže
a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno,
b) vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních
komunikacích^34a) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje
ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,
c) vozidlo svými rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo
největší povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní
soupravy, nebo největší povolenou hmotností na nápravu vozidla,
zjištěnými při kontrolním vážení podle zvláštního právního předpisu^1),
překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,
d) je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.
(3) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidlu autoškoly použitím
technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením
vozidla, jestliže učitel autoškoly
a) požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy
nebo bezprostředně před jízdou anebo v takové době před zahájením
jízdy, že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné
návykové látky,
b) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření
podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
alkoholem,
c) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření
podle zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
jinou návykovou látkou.
(4) Strážník obecní policie je povinen v případech uvedených v
odstavcích 1 a 2 přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě
do příchodu policie.
(5) Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo
provozovatele vozidla.
(6) Policie zajistí uvolnění vozidla, jestliže pominuly důvody pro
zabránění v jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na
straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidič.
Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní
vozidlo teprve v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v
rozporu s § 47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v
jízdě.
(7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by
vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích.
(8) Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle
zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně
zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
Zadržení řidičského průkazu
§ 118b
(1) Policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a)
až h) zadržet řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí
policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru
řidičů, u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností.
(2) Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského
oprávnění řídit motorové vozidlo.
(3) Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského
průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli
řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu.
(4) Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení
řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským
průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po
dni zadržení řidičského průkazu. U řidiče, který nemá na území České
republiky bydliště, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie
zadržený řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
příslušnému podle místa spáchání přestupku, který jej neprodleně zašle
příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal.
(5) Je-li zadržen řidičský průkaz příslušníku zpravodajské služby,
policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu;
oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného
odkladu, nejpozději následující pracovní den ode dne zadržení
řidičského průkazu.
(6) Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 118c
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode
dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí
řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu
do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu;
jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po
předchozím souhlasu státního zástupce. Rozhodl-li obecní úřad obce s
rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez
zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
příslušnému k vedení registru řidičů držitele řidičského oprávnění a
postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský
průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže
a) nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1,
b) v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský
průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti
spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
(3) Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu
sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení
motorových vozidel, pokud byla tato sankce nebo tento trest řidiči
uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz.
HLAVA IV
REGISTR ŘIDIČŮ
§ 119
(1) Evidence údajů o řidičích je vedena v registru řidičů, který je
informačním systémem, jehož správcem je obecní úřad obce s rozšířenou
působností. Registr řidičů je informačním systémem veřejné správy podle
zvláštního zákona^34a). Obecní úřad obce s rozšířenou působností je
vkladatelem údajů do evidence vydaných, odcizených, ztracených nebo
vadných paměťových karet řidiče ^32b).
(2) Registr řidičů obsahuje
a) osobní údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním
řidičském průkazu,
b) evidenci vydaných řidičských průkazů,
c) evidenci skupin vozidel, pro které byla udělena řidičská oprávnění,
d) evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů,
e) evidenci řidičských průkazů vydaných výměnou za řidičský průkaz
vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz členského státu,
f) evidenci odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských
průkazů,
g) evidenci spáchaných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu
na pozemních komunikacích,
h) záznamy o počtu bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení a
záznamy o odečtu bodů,
i) údaje o odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a jejich navrácení,
j) údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových
vozidel uložených soudem za spáchané trestné činy nebo správním orgánem
za spáchané přestupky, o přiměřených omezeních spočívajících ve zdržení
se řízení motorových vozidel uložených v trestním řízení a údaje o
zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo
podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se řidič zavázal zdržet
se řízení motorových vozidel během této zkušební doby,
k) evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských
průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,
l) evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských
průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení
ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
m) evidenci vydaných řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené
nebo neupotřebitelné,
n) údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského
oprávnění,
o) údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České
republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém
hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu
členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem,
mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,
p) evidenci vydaných průkazů profesní způsobilosti řidiče podle
zvláštního právního předpisu^4),
q) evidenci vydaných osvědčení pro učitele výuky a výcviku podle
zvláštního právního předpisu^4),
r) záznamy o účasti na pravidelném školení řidičů,
s) údaje o exekučním příkazu v exekuci pozastavením řidičského
oprávnění doručeném správci registru řidičů,
t) záznamy o provedených dopravně psychologických vyšetřeních.
§ 120
(1) Jestliže držitel řidičského průkazu změní trvalý pobyt, je povinen
oznámit do 5 pracovních dnů změnu obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností v místě nového trvalého pobytu. V souvislosti s touto změnou
předloží řidičský průkaz. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v
místě nového trvalého pobytu provede evidenční úkony a zapíše změny do
řidičského průkazu nebo vydá řidičský průkaz nový. V případě řidiče,
který je držitelem řidičského průkazu, který nemá na území České
republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum^33) na
dobu delší než jeden rok, vede registr řidičů obecní úřad obce s
rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl poprvé spáchán
skutek, na základě kterého byl řidič zařazen do registru řidičů.
(2) Záznamy o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti provozu na
pozemních komunikacích, záznamy o odnětí řidičského oprávnění pro
ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti a záznamy o zákazech
činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel uložených
soudem nebo správním orgánem se do registru řidičů zapisují až po
nabytí právní moci příslušných rozhodnutí. Příslušná rozhodnutí uvedená
v předchozí větě jsou orgány, které je vydaly, povinny zaslat obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého
pobytu občana.
§ 121
Výdej dat z registru řidičů
(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn
poskytnout údaje z registru řidičů na základě písemné žádosti pouze
a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů,
b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů,
c) orgánům a organizacím, které jsou pověřeny zvláštními předpisy k
práci s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidiči,
který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil,
d) orgánům činným v trestním řízení,
e) obcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost,
f) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené,
g) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu
osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, ověřeného
příslušným orgánem.
(2) Výpis údajů z registru řidičů se řídí, pokud není v tomto zákoně
stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem.^35)
§ 122
Centrální registr řidičů
(1) Evidence údajů o řidičích, shromažďovaných z registru řidičů, je
vedena v centrálním registru řidičů (dále jen "centrální registr"),
který je informačním systémem, jehož správcem je ministerstvo.
Centrální registr je informačním systémem veřejné správy podle
zvláštního zákona.^34a) Ministerstvo je správcem centrální evidence
paměťových karet řidiče.
(2) Ministerstvo v centrálním registru a v centrální evidenci
paměťových karet řidiče zpracovává údaje předávané obecními úřady obcí
s rozšířenou působností z registru řidičů a z evidence vydaných,
odcizených, ztracených nebo vadných paměťových karet řidiče způsobem
stanoveným zvláštním zákonem.^35a)
(3) Ministerstvo poskytuje údaje z centrálního registru na základě
písemné žádosti pouze subjektům a za podmínek uvedených v § 121.
(4) Z centrálního registru poskytuje ministerstvo pouze ty osobní údaje
řidiče, které jsou vedeny v řidičském průkazu, vyjma rodného čísla.
(5) Ministerstvo vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů,
policie, Vojenská policie, obecní policie a Bezpečnostní informační
služba musí mít zajištěn přímý přístup do centrálního registru řidičů.
(6) Výpis z údajů z centrálního registru se řídí, pokud tento zákon
nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem.^35)
(7) Z centrálního registru se vydávají ověřené výstupy z informačního
systému veřejné správy^35b).
§ 122a
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo vnitra nebo policie poskytuje ministerstvu pro výkon
působnosti podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) adresa místa pobytu,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) státní občanství,
f) místo a okres narození, popřípadě místo a stát, pokud se státní
občan České republiky narodil v cizině,
g) adresa místa trvalého pobytu,
h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
i) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum, místo úmrtí a stát, na
jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) místo a stát narození,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož
území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Ministerstvo může jemu poskytnuté údaje podle odstavce 1 pro účely
ověřování údajů vedených v evidenci řidičů podle tohoto zákona dále
předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že
poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje
Ministerstvo vnitra nebo policii neprodleně informuje.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 122b
Prováděcí právní předpis stanoví technické prostředky a způsob
zpracování údajů v registru řidičů a v centrálním registru a způsob
předávání údajů z registru řidičů do centrálního registru.
§ 122c
Poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a centrální
evidence paměťových karet řidiče
Při poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a z centrální
evidence paměťových karet řidiče postupují obecní úřad obce s
rozšířenou působností a ministerstvo obdobně jako obecní úřad obce s
rozšířenou působností a ministerstvo při poskytování údajů z registru
řidičů podle § 121 a 122.
§ 122d
(1) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o řidičích,
řidičských oprávněních a řidičských průkazech způsobem umožňujícím
dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí
a) výdej údajů podle § 119 odst. 2 písm. a), b), c), e), f), i), j),
k), m), n), o) nebo s) z centrálního registru příslušnému orgánu jiného
členského státu na základě jeho požadavku a
b) předání požadavku obecního úřadu obce s rozšířenou působností na
poskytnutí údajů podle písmene a) z příslušného registru jiného
členského státu příslušnému orgánu tohoto členského státu a předání
poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností.
(2) Údaje o řidičích, řidičských oprávněních a řidičských průkazech lze
požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a vedení správních
řízení týkajících se řidičského oprávnění a řidičského průkazu.
§ 123
Evidence dopravních nehod
(1) Evidenci dopravních nehod vede policie.
(2) Evidence dopravních nehod obsahuje
a) údaje o účastnících dopravní nehody,
b) údaje o vozidlech, která měla účast na dopravní nehodě,
c) údaje o místu a době dopravní nehody,
d) údaje o příčinách dopravní nehody.
(3) Pro výdej údajů z evidence dopravních nehod platí obdobně
ustanovení § 121.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení záznamů v evidenci
dopravních nehod a podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních
nehod.
HLAVA V
BODOVÉ HODNOCENÍ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM
§ 123a
Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání
přestupků, jednání, které má znaky přestupku podle jiného právního
předpisu^30), nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných
povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích
řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto
povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení
vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních
komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k
tomuto zákonu.
Započítávání bodů
§ 123b
(1) Řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena
sankce za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve
zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za
jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za
trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u
něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na
potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve
zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo
trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní
řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se
zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
(2) Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém
řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za
přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za
přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení
kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí,
kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci
rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo
podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních
dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno
a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení,
b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení
sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním
předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající
znaky přestupku, nebo
c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin,
d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo
podmíněném zastavení trestního stíhání.
(3) Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností doručí
a) policie nebo obecní policie, jde-li o oznámení uvedené v odstavci 2
písm. a), a to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty v blokovém
řízení,
b) orgán, který uložil sankci za přestupek, sankci za jednání vojáka
označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo trest za
kázeňský přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená
v odstavci 2 písm. b), a to do
1. 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li
rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
2. 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou
právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení,
c) soud nebo státní zástupce, který rozhodl v prvním stupni řízení,
jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c) a d), a to do
1. 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li
rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
2. 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou
právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení.
(4) Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 se považují za
doručená dnem, kdy je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností obdrží. Není-li rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci,
považuje se za nedoručené. Místo rozhodnutí lze doručit oznámení o
nabytí právní moci rozhodnutí, které má být doručeno. Neobsahuje-li
oznámení podle věty třetí údaje potřebné k provedení záznamu do
registru řidičů, obecní úřad obce s rozšířenou působností požádá o
doručení rozhodnutí.
(5) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost
řidiče výpis z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení.
(6) Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost řidiče ověřený výstup
z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení podle zvláštního
právního předpisu^35g).
(7) Jde-li o řidiče, který je příslušníkem zpravodajské služby,
odstavce 1 až 4 se nepoužijí.
§ 123c
(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamenává
řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů.
(2) Dopustil-li se řidič více přestupků nebo trestných činů, spáchaných
jednáním zařazeným do bodového hodnocení a projednaných ve společném
řízení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.
(3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení
záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně
písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve
jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič
pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž
mu bylo toto oznámení doručeno.
(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení
záznamu bodů, kterým řidič, který je držitelem řidičského průkazu
členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem,
mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, dosáhl
celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost
řidiči a ministerstvu.
(5) Řidič, který pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3, je
povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.
(6) Pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
podle odstavce 3 platí obdobně § 113 odst. 5.
(7) Dosáhne-li řidič, který je držitelem řidičského průkazu členského
státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního
řidičského průkazu vydaného cizím státem, celkového počtu 12 bodů,
pozbývá právo k řízení motorového vozidla na území České republiky po
dobu jednoho roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných
příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, tuto skutečnost
orgánu, který řidičský průkaz vydal.
(8) Lhůta jednoho roku uvedená v odstavci 7 počíná běžet ode dne
uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o
přestupku nebo trestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového
hodnocení, na jehož základě řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů.
§ 123d
Vrácení řidičského oprávnění
(1) Řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je
oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1
roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.
(2) Byl-li řidiči za přestupek nebo trestný čin, spáchaný jednáním
zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového
počtu 12 bodů, uložen trest nebo sankce zákazu činnosti, spočívající v
zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení
řidičského oprávnění nejdříve po vykonání trestu nebo sankce zákazu
činnosti, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba podle
odstavce 1.
(3) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podmínkou
vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil
přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního
předpisu^4) a dále prokázání zdravotní a psychické způsobilosti. Pro
vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101.
(4) Ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému
hodnocení; obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni vrácení
řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12
bodů.
§ 123e
Odečítání bodů
(1) Řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení
nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru
řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena
sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním
zařazeným do bodového hodnocení,
a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z
celkového počtu dosažených bodů,
b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z
celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle
písmene a),
c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny
zbývající body.
K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených
bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl
řidiči nárok na odečtení bodů.
(2) Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě
pravomocného rozhodnutí o
a) přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto
rozhodnutí, nebo
b) podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném
zastavení trestního stíhání, pokud v trestním řízení, ve kterém se
pokračovalo, nedošlo k odsouzení řidiče pro trestný čin, který spáchal
jednáním zařazeným do bodového hodnocení.
(3) Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v
zákazu řízení motorových vozidel, nebo ve zkušební době podmíněného
odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení
trestního stíhání, během které se řidič zavázal zdržet se řízení
motorových vozidel,, neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.
(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede
záznam v registru řidičů o odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů
řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a
a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve
středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu^4), které
není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a
b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné
jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení
právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.
(5) Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede záznam o
odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to
nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obce s
rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidiči na
základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za
kalendářní rok.
(6) Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad
obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních
dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru
řidičů.
§ 123f
(1) Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů,
může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
(2) Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky
oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky
doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v
registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě
záznamu řidiče.
(3) Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený
záznam potvrdí.
(4) Podá-li řidič po dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti
provedenému záznamu bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se
přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude
právní moci.
HLAVA VI
STÁTNÍ SPRÁVA
§ 124
Působnost
(1) Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává
ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech
provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s
rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie.
(2) Ministerstvo
a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 a § 83 odst. 5,
b) stanoví po písemném vyjádření Ministerstva vnitra místní a
přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na dálnici a užití
zařízení pro provozní informace na dálnici,
c) schvaluje na žádost a náklady výrobce nebo výhradního dovozce
provedení a používání dopravních značek, světelných a akustických
signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace,
d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle
tohoto zákona,
e) vede centrální registr řidičů,
f) zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních
řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem,
g) zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s
rozšířenou působností i distribuci paměťových karet řidiče a vede
jejich centrální evidenci,
h) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích,
i) na žádost příslušného orgánu jiného členského státu ověřuje a
sděluje údaje o platnosti a rozsahu řidičských oprávnění.
(3) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost
veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají
vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za
tím účelem jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady,
správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor povinni
poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na
bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Prováděcí
právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a
plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru
informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní
veřejnosti.
(4) Krajský úřad
a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5,
b) stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích
na silnici I. třídy a užití zařízení pro provozní informace na silnici
I. třídy; místně příslušný je krajský úřad, v jehož územním obvodu se
silnice I. třídy nachází,
c) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1
písm. j),
b) uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a
zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění,
c) nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského
oprávnění,
d) nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského
oprávnění,
e) vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy a
vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,
f) vyměňuje řidičské průkazy členského státu, řidičské průkazy vydané
cizím státem podle § 116,
g) zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem
skutečnosti podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento
mezinárodní řidičský průkaz vydal,
h) vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů,
i) vydává speciální označení vozidel podle § 67,
j) projednává přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,^30)
k) provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v
bodovém hodnocení a o odečtu bodů,
l) projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičem
dosažených bodů v bodovém hodnocení,
m) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích,
n) informuje orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o podmíněném
odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení
trestního stíhání,
1. o odevzdání řidičského průkazu držitelem řidičského průkazu, který
se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel během zkušební doby
tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo
podmíněného zastavení trestního stíhání,
2. o žádosti o řidičské oprávnění osoby, která se zavázala během
zkušební doby tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání
nebo podmíněného zastavení trestního stíhání zdržet se řízení
motorových vozidel, pokud nebyl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností vyrozuměn o tom, zda se tato osoba ve zkušební době
osvědčila, nebo o tom, že se má za to, že se osvědčila; zároveň obecní
úřad obce s rozšířenou působností informuje orgán činný v trestním
řízení o tom, zda žadatel doložil odbornou způsobilost.
(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví místní a
přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II. a
III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci a
užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a III. třídy,
místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. Místně
příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním
obvodu se pozemní komunikace nachází.
(7) K činnostem uvedeným v odstavci 5 písm. b) až h) a k) a l) je
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním
obvodu se nachází obvyklé bydliště žadatele o řidičské oprávnění,
žadatele o vrácení řidičského oprávnění, držitele řidičského oprávnění
nebo držitele řidičského průkazu nebo, jde-li o osoby bez obvyklého
bydliště na území České republiky, místo studia.
(8) Ministerstvo vnitra spolupracuje s ministerstvem při provádění
prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
(9) Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích tím, že
a) kontroluje dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na
pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení,
b) objasňuje dopravní nehody,
c) vede evidenci dopravních nehod,
d) projednává v blokovém řízení přestupky proti bezpečnosti a
plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního
předpisu,^30)
e) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích.
(10) Při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních
komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji
oprávněni zejména
a) dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích,
b) zastavovat vozidla,
c) zabránit v jízdě řidiči podle § 118a,
d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b,
e) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr
jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních
komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem,
f) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního
právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
g) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního
právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou
látkou,
h) vyzvat řidiče motorového vozidla k předložení dokladů k řízení a
provozu vozidla,
i) vyzvat řidiče motorového vozidla ke kontrole maximální přípustné
hmotnosti na nápravu, maximální přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní
soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy,
j) rozhodnout o odstranění vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní
komunikaci, postupem dle § 45 odst. 4, nebo vozidla, které neoprávněně
stojí na vyhrazeném parkovišti,
k) použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle
zvláštního právního předpisu.^37)
l) vybírat kauce podle § 124a,
m) zadržet osvědčení o registraci vozidla podle § 6b,
n) zajistit vozidlo nebo osvědčení o registraci vozidla podle § 124c.
§ 124a
Vybírání kauce
(1) Policista je při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích oprávněn vybrat kauci v rozmezí od 3 500 Kč do
50 000 Kč od řidiče, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle
tohoto zákona, je-li důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o
přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s
nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
(2) Výše kauce nesmí překročit nejvyšší výměru pokuty, kterou lze za
daný přestupek uložit.
(3) Při výběru kauce policista poučí řidiče o účelu vybrání kauce a
podmínkách jejího vrácení a vystaví ve 3 vyhotoveních písemné potvrzení
o vybrání kauce, ve kterém musí být uveden důvod vybrání kauce, její
výše a správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
(4) Policista ponechá 1 vyhotovení potvrzení o vybrání kauce pro
evidenční účely policie, 1 vyhotovení předá řidiči a 1 vyhotovení předá
spolu s kaucí nejpozději následující pracovní den správnímu orgánu,
který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
(5) Kauci nelze vybrat od osoby
a) požívající imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva,
b) jejíž jednání mající znaky přestupku se neprojednává podle zákona o
přestupcích,
c) podezřelé ze spáchání přestupku, nedosahuje-li nejvyšší výměra
pokuty za tento přestupek alespoň 5 000 Kč.
§ 124b
Vrácení, započtení a propadnutí kauce
(1) Kauce se vrátí v plné výši, nebyl-li řidič v řízení o přestupku
shledán vinným z jeho spáchání.
(2) Je-li v řízení o přestupku uložena řidiči pokuta a povinnost k
úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce
na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší
než uložená pokuta a náklady řízení, vrátí se řidiči část kauce
zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů
řízení.
(3) Kauce propadne, jestliže nelze
a) řízení ukončit rozhodnutím ve věci proto, že podezřelý z přestupku
je nedosažitelný nebo nečinný, nebo
b) rozhodnutí ve věci, kterým byl řidič shledán vinným, nelze doručit z
důvodů uvedených v písmeni a).
(4) Vrací-li se kauce nebo její část, vyzve správní orgán bez
zbytečného odkladu řidiče k vyzvednutí kauce nebo její části nebo ke
sdělení potřebných údajů o bankovním účtu, na který lze kauci nebo její
část vrátit. Výzva se doručuje do vlastních rukou. Kauce nebo její část
propadá, nevyzvedne-li si ji řidič do 1 roku ode dne doručení výzvy
nebo nesdělí-li v této lhůtě potřebné údaje o bankovním účtu.
Nepodaří-li se výzvu doručit, kauce nebo její část propadá,
nevyzvedne-li si ji řidič do 2 let ode dne odeslání výzvy nebo
nesdělí-li v této lhůtě potřebné údaje o bankovním účtu.
(5) Propadlá kauce je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
správního orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
§ 124c
Zajištění vozidla
(1) Je-li policista oprávněn vybrat kauci a řidič kauci na výzvu
nesloží, přikáže policista řidiči jízdu na nejbližší místo z hlediska
bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k
odstavení vozidla a
a) zajistí vozidlo použitím technického prostředku nebo jeho odtažením,
nebo
b) zakáže pokračovat v jízdě a zajistí řidiči osvědčení o registraci
vozidla.
(2) Při postupu podle odstavce 1 poučí policista řidiče o podmínkách
uvolnění vozidla nebo vrácení osvědčení o registraci vozidla a vystaví
ve 3 vyhotoveních potvrzení o zajištění vozidla nebo osvědčení o
registraci vozidla. V potvrzení uvede důvod zajištění, důvod uložení
kauce a její výši a správní orgán příslušný k vedení řízení o
přestupku. Pro nakládání s potvrzením a se zajištěným osvědčením o
registraci vozidla se § 124a odst. 4 použije obdobně.
(3) V případě zajištění vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla lze
kauci složit u policie nebo u správního orgánu příslušného k vedení
řízení o přestupku. Orgán, který kauci vybral, o tom vydá řidiči
písemné potvrzení; na obsah potvrzení se § 124a odst. 3 použije
obdobně. Policie předá složenou kauci nejpozději následující pracovní
den správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
(4) Správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku nebo policie,
nepředala-li je správnímu orgánu příslušnému k vedení řízení o
přestupku, řidiči neprodleně vrátí zajištěné osvědčení o registraci
vozidla a policie neprodleně uvolní zajištěné vozidlo řidiči nebo jeho
provozovateli, jestliže
a) byla složena kauce,
b) řidič nebyl v řízení o přestupku shledán vinným z jeho spáchání,
c) byla zaplacena pokuta a náklady řízení uložené v řízení o přestupku,
nebo
d) zanikla odpovědnost za přestupek.
(5) Zajištění a vrácení osvědčení o registraci vozidla oznámí
neprodleně orgán, který tento úkon provedl, správnímu úřadu příslušnému
k vedení registru vozidel.
§ 125
zrušen
§ 125a
zrušen
§ 125b
Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor
(1) Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor (dále jen
"státní dozor") nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních
komunikacích podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu ^30)
(dále jen "výkon působností") vykonávají krajské úřady^38a) a
ministerstvo.
(2) Ministerstvo vykonává vrchní státní odborný dozor nad výkonem
působností obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými
úřady.
(3) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního
odborného dozoru ve věcech silničního provozu ve formě průkazu vydává
správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti
průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
Správní delikty
§ 125c
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních
komunikacích
a) řídí vozidlo,
1. na němž v rozporu s jiným právním předpisem^38b) není umístěna
tabulka státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) nebo je
umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena,
2. jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena
anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její
čitelnost,
3. které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních
komunikacích^34a) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje
ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, nebo
4. jehož osvědčení o registraci bylo zadrženo,
b) v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti
bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné
návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo
užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo
jiné návykové látky,
c) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost,
který si přivodila požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné
návykové látky,
d) se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření,
zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem
nebo jinou návykovou látkou,
e) řídí motorové vozidlo a
1. v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem příslušného
řidičského oprávnění,
2. byl jí zadržen řidičský průkaz podle § 118b odst. 1,
3. v rozporu s § 3 odst. 4 není k jeho řízení profesně způsobilá podle
zvláštního právního předpisu^4) nebo na základě rozhodnutí příslušného
orgánu jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace,
4. není držitelem platného posudku o zdravotní způsobilosti,
5. pozbyla jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropské
unie, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního
řidičského průkazu vydaného cizím státem, právo k řízení motorového
vozidla na území České republiky podle § 123c odst. 7, nebo
6. řidičské oprávnění jí bylo pozastaveno podle § 95 nebo exekučním
příkazem podle exekučního řádu,
f) při řízení vozidla
1. v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem
telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení,
2. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo
mimo obec o 50 km.h-1 a více,
3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo
mimo obec o 30 km.h-1 a více,
4. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h-1
nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1,
5. v rozporu s § 4 písm. b) a c) nezastaví vozidlo na signál, který jí
přikazuje zastavit vozidlo nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo
usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na
bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu
oprávněnou,
6. v rozporu s § 5 odst. 2 písm. f) neumožní chodci na přechodu pro
chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky nebo nezastaví vozidlo před
přechodem pro chodce v případech, kdy je povinna tak učinit, nebo
ohrozí chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou odbočuje,
nebo v rozporu s § 5 odst. 2 písm. g) ohrozí chodce při odbočování na
místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní
komunikaci nebo při otáčení a couvání,
7. předjíždí vozidlo v případech, kdy je to obecnou, místní nebo
přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno,
8. nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinna dát
přednost v jízdě,
9. v rozporu s § 29 odst. 1 vjíždí na železniční přejezd v případech,
kdy je to zakázáno,
10. v provozu na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla se otáčí,
jede v protisměru nebo couvá v místě, kde to není dovoleno podle § 36
odst. 1 písm. b), nebo
11. neoprávněně stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo
označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo v
rozporu s § 67 odst. 4 neoprávněně použije parkovací průkaz pro osoby
se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě,
g) v rozporu s § 43 poruší omezení jízdy některých vozidel,
h) způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví,
i) při dopravní nehodě
1. v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo,
2. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. b) neohlásí dopravní nehodu
policistovi,
3. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním
účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na
dopravní nehodě, nebo
4. v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nedovoleně opustí místo dopravní
nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po
poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody,
j) v rozporu s § 3 odst. 6 použije antiradar,
k) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní
nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.
(2) Fyzická osoba se dopustí jako provozovatel vozidla přestupku tím,
že v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže nebo svěří samostatné
řízení vozidla osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její
totožnosti.
(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku jako učitel autoškoly při výkonu
dohledu nad řidičem motorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo
c) tím, že v provozu na pozemních komunikacích
a) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a) požije alkoholický nápoj nebo
užije jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidle,
b) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. b) vykonává činnost učitele autoškoly
bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové
látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné
návykové látky, kdy ještě je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové
látky,
c) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. c) vykonává činnost učitele
autoškoly, ačkoliv je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v
důsledku jeho zdravotního stavu,
d) se přes výzvu dle § 8a odst. 2 písm. a) a b) odmítne podrobit
vyšetření, zda při výkonu činnosti učitele autoškoly nebyl ovlivněn
alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
(4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) se v rozporu s § 87a odst. 1 nebo 2 nepodrobí dopravně
psychologickému vyšetření,
b) v rozporu s § 94a odst. 2, § 113 odst. 1 nebo 2 nebo § 123c odst. 5
neodevzdá řidičský průkaz, mezinárodní řidičský průkaz nebo potvrzení o
oznámení ztráty, odcizení, poškození anebo zničení řidičského průkazu
nebo v rozporu s § 6b odst. 4 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla.
(5) Za přestupek se uloží pokuta
a) od 25 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h),
b) od 10 000 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
a) bodu 4 a odstavce 3,
c) od 2 500 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
b),
d) od 5 000 Kč do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
a) bodu 1 až 3, písm. e) bodů 2 až 4 a 6, písm. f) bodů 2, 7, 10 a 11,
písm. j) a podle odstavce 2,
e) od 4 000 do 7 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)
bodu 5 spáchaný v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců
dvakrát a vícekrát,
f) od 2 500 do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)
bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i) a podle odstavce 4,
g) od 1 500 Kč do 2 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
f) bodů 1 a 4 a písm. k).
(6) Zákaz činnosti se uloží na dobu
a) od jednoho roku do dvou let za přestupek podle odstavce 1 písm. c),
d), e) bodů 1 a 5, a písm. h),
b) od šesti měsíců do jednoho roku za přestupek podle odstavce 1 písm.
a), písm. b), písm. e) bodů 2 až 4 a 6, písm. f) bodů 2, 7 a 10 a podle
odstavce 3,
c) od jednoho měsíce do šesti měsíců
1. tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6 a
8, písm. g) a i) v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců
dvakrát a vícekrát,
2. tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5 úmyslně
tím, že nezastavil vozidlo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo
usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na
bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu
oprávněnou, nebo
3. za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 9.
(7) V blokovém řízení se uloží pokuta do
a) 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. k),
b) 1 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4,
c) 2 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8, 9 a
písm. g).
(8) Přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti,
nelze projednat v blokovém řízení.
(9) Od uložení sankce podle odstavců 5 až 8, s výjimkou odstavce 7
písm. a), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.
(10) Od výkonu zbytku zákazu činnosti uloženého za přestupek podle
odstavce 1 písm. b), c) nebo d) nelze upustit před uhrazením uložené
pokuty nebo, bylo-li povoleno uhrazení pokuty ve splátkách, pokud
přestupce neuhradil všechny splátky splatné přede dnem podání žádosti o
upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti.
§ 125d
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že jako provozovatel vozidla
a) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. a) přikáže nebo dovolí, aby bylo v
provozu na pozemních komunikacích použito vozidla, které nesplňuje
podmínky stanovené jiným právním předpisem^2),
b) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. b) svěří řízení vozidla osobě, která
nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c),
c) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. c) svěří řízení motorového vozidla
osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3,
d) v rozporu s § 10 odst. 2 nezajistí, aby barevné provedení a označení
vozidla bylo provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním
barevným provedením a označením vozidel Vojenské policie^12x),
policie^13), celní správy^14), obecní policie^14a) a Vězeňské služby,
e) v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže řízení vozidla nebo svěří
vozidlo osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti,
f) v rozporu s § 3 odst. 4 použije antiradar.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f) se uloží pokuta
do 100 000 Kč.
§ 125e
Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o
něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v
přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností podle
působnosti stanovené v § 124 odst. 5 písm. j).
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^38c) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby; obdobně to platí pro
odpovědnost fyzické osoby za správní delikt podle § 125f.
(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem
rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci.
§ 125f
Správní delikt provozovatele vozidla
(1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití
vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a
pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
(2) Právnická nebo fyzická osoba za správní delikt odpovídá, pokud
a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného
technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o
neoprávněné zastavení nebo stání,
b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních
komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a
c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše
pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení
pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však
nepřevýší 10 000 Kč.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle
odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění
pachatele přestupku a
a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil
skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo
b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo
spáchání skutku prokázáno.
(5) Provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel
provozu na pozemních komunikacích
a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena
jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo
b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru
silničních vozidel.
§ 125g
(1) Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za správní delikt podle §
125f, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení
povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Řízení o přestupku lze zahájit, pokud se provozovatel vozidla zprostí
odpovědnosti za správní delikt podle § 125f odst. 5.
(2) Dopustil-li se provozovatel vozidla více správních deliktů podle §
125f, o kterých je příslušný vést řízení týž obecní úřad obce s
rozšířenou působností, vede se o těchto deliktech společné řízení.
(3) Za více správních deliktů provozovatele vozidla podle § 125f,
projednaných ve společném řízení, se uloží pouze jedna pokuta podle §
125f odst. 3. Pro určení výše pokuty se použije sazba pokuty za
přestupek nejpřísněji postižitelný.
§ 125h
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění
nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke
spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud
a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2,
b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro
zahájení řízení o přestupku a
c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.
(2) Určená částka se stanoví ve stejné výši jako pokuta v blokovém
řízení. Při stanovení určené částky obecní úřad obce s rozšířenou
působností přihlédne k závažnosti porušení povinností řidiče nebo
pravidel provozu na pozemních komunikacích.
(3) Určená částka je splatná do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle
odstavce 1.
(4) Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat popis skutku s označením
místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek
vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další
údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 6 a 7.
(5) Je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní
úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní
úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto
postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele
vozidla ve výzvě podle odstavce 1.
(6) Neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené
částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době
spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje
za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s
rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.
(7) Je-li určená částka uhrazena po dni splatnosti, obecní úřad ji
bezodkladně vrátí provozovateli vozidla.
(8) Určená částka je příjmem obce, jejíž obecní úřad vyzval
provozovatele vozidla k uhrazení určené částky.
§ 125i
Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení
sankce za jiný správní delikt podle § 125d odst. 1 písm. a) nebo c)
spáchaný některým z porušení pravidel uvedených v seznamu podle čl. 6
odst. 2 písm. b) nebo příloze IV přímo použitelného předpisu Evropské
unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání
podnikatele v silniční dopravě^43) osobě, která je podnikatelem v
silniční dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního
předpisu^21), nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného
rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu^21), v
jehož územním obvodu je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu,
nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.
§ 125j
(1) Pokud je podezřelým z přestupku osoba s bydlištěm v jiném členském
státě Evropské unie, zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností
této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář v
úředním jazyce členského státu Evropské unie, ve kterém má podezřelý
bydliště. Tento postup se použije v případě, že se jedná o přestupek
a) podle § 125c odst. 1 písm. b), c), d) nebo písm. f) bodů 1 až 5,
nebo
b) podle § 125c odst. 1 písm. k) v případě, že byla porušena povinnost
stanovená v § 6 odst. 1, byl užit vyhrazený jízdní pruh v rozporu s §
14 nebo § 27 odst. 1 písm. i) nebo byl porušen zákaz užít jízdní pruh
stanovený v § 71 odst. 2.
(2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a
času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje,
vymezení sankcí, které lze za přestupek uložit, a odkaz na tento zákon.
V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného
technického prostředku, musí informační formulář obsahovat
identifikační údaje o tomto prostředku.
(3) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA VII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 126
(1) Podle tohoto zákona se vydávají řidičské průkazy též osobám, které
plní úkoly podle zvláštních právních předpisů.^39)
(2) U osob, které jsou členy zastupitelských úřadů cizích států nebo
zahraničních služeb akreditovaných v České republice, plní funkci
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ministerstvo.
§ 127
(1) Zaměstnanci ministerstva, krajů a obcí a další osoby, které
zabezpečují výrobu a vyplňování řidičských průkazů, jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při
provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnost
mlčenlivosti jim trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v
odstavci 1 zproštěny
a) pouze občanem, jehož se skutečnosti, které jsou předmětem povinnosti
zachovávat mlčenlivost, týkají, nebo
b) vedoucím zaměstnancem, a to ve veřejném zájmu a písemnou formou s
uvedením rozsahu a účelu zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost osob uvedených v
odstavci 1 oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle
zvláštních právních předpisů.
§ 128
(1) Kopii nebo opis pravomocného rozsudku, kterým byl uložen trest
zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, jsou
povinny soudy všech stupňů zaslat příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností.
(2) Kopii nebo opis pravomocného rozhodnutí správního orgánu, kterým
byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových
vozidel, jsou povinny správní orgány, které je vydaly, zaslat
příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(3) Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti
bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, za který
byla uložena pokuta vyšší než 1 000 Kč nebo za který lze uložit body v
bodovém hodnocení řidičů, jsou orgány policie, Vojenské policie nebo
obecní policie povinny zaslat do pěti pracovních dnů po projednání
přestupku příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
§ 128a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené
působnosti.
§ 129
Vztah ke správnímu řádu
(1) Jestliže se žadateli o udělení řidičského oprávnění anebo o
rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo
rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s
rozšířeným řidičským oprávněním.
(2) Jestliže se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5
nebo o výjimku z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence
motoristického sportovce podle § 83 odst. 5, vyhoví v plném rozsahu,
místo rozhodnutí se žadateli udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo výjimka
z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického
sportovce. Proti udělení výjimky se nelze odvolat.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení
řidičského oprávnění nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný
účinek.
§ 130
Pracovněprávní vztahy
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců k
zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu,^40) kteří ke dni
účinnosti zákona vykonávají převážně činnost ve věcech stanovení místní
a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských
oprávnění a řidičských průkazů, evidencí uvedených v registru řidičů
podle § 119 a přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích,^30) přecházejí ke dni účinnosti zákona z Ministerstva
vnitra a z policie na ministerstvo a na okresní úřady.
§ 131
Předání agendy dopravním úřadům
Útvary Ministerstva vnitra a policie, které ke dni účinnosti zákona
vykonávají správní činnosti ve věcech stanovení místní a přechodné
úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských průkazů a
řidičských oprávnění, evidencí uvedených v registru řidičů podle § 119
a projednávání přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích,^30) jsou povinny předat spisovou agendu příslušným
útvarům ministerstva a okresním úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne
nabytí účinnosti zákona.
§ 132
(1) Řízení zahájená před nabytím účinnosti zákona se ukončí podle
dosavadních právních předpisů.
(2) Doklady týkající se řidičských oprávnění a řidičských průkazů
vydané před účinností zákona se považují za doklady vydané podle tohoto
zákona.
§ 133
Rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění
(1) Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných do 30.
června 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:
a) řidičské oprávnění řidiče I. nebo II. třídy opravňuje k řízení
motorových vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských
oprávnění,
b) řidičské oprávnění řidiče III. třídy opravňuje k řízení motorových
vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění s
výjimkou skupin D, D + E a podskupin D1 a D1 + E,
c) řidičské oprávnění řidiče osobního automobilu opravňuje k řízení
motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B a
podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
d) řidičské oprávnění řidiče motocyklu opravňuje k řízení motorových
vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny
A1,
e) řidičské oprávnění řidiče traktoru opravňuje k řízení motorových
vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM a T a podskupiny
A1 s omezením do 50 cm3,
f) řidičské oprávnění k řízení malých motocyklů opravňuje k řízení
motorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a
podskupiny A1 s omezením do 50 cm3.
(2) Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných po 1.
červenci 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:
a) řidičské oprávnění skupiny A opravňuje k řízení motorových vozidel
zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1,
b) řidičské oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidel
zařazených do řidičských oprávnění skupin B, AM a podskupiny B1 a
podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
c) řidičské oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel
zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, T a podskupin B1,
C1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
d) řidičské oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel
zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, D, T a podskupin
B1, C1, D1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
e) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny B
opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských
oprávnění skupiny B + E ,
f) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny C
opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských
oprávnění skupiny C + E a podskupiny C1 + E,
g) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny D
opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských
oprávnění skupiny D + E a podskupiny D1 + E,
h) řidičské oprávnění skupiny M a A/50 opravňuje k řízení motorových
vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s
omezením do 50 cm3,
i) řidičské oprávnění skupiny T opravňuje k řízení motorových vozidel
zařazených do řidičských oprávnění skupin T a AM a podskupiny A1 s
omezením do 50 cm3.
(3) Omezení řidičského oprávnění zapsané v řidičském průkazu na základě
předpisů platných před nabytím účinnosti zákona zůstávají v platnosti i
po nabytí účinnosti zákona.
(4) Průkaz způsobilosti k řízení hnacího vozidla na trolejbusové
dráze^41) vydaný před účinností tohoto zákona s řidičským oprávněním
skupiny C pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003.
§ 134
Výměna dosavadních řidičských průkazů
(1) Řidičské průkazy vydané
a) od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni
vyměnit do 31. prosince 2010,
b) od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni
vyměnit do 31. prosince 2013.
(2) Řidičské průkazy podle odstavce 1 pozbývají platnosti uplynutím
příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Platnost řidičského průkazu
omezená podle předchozí věty se prodlužuje o lhůtu vydání řidičského
průkazu podle § 110 odst. 2, prokáže-li držitel řidičského průkazu, že
podal příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o
vydání řidičského průkazu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce
1.
§ 135
Platnost dosavadních mezinárodních řidičských průkazů
Mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle dosavadních právních předpisů
platí po dobu jeho platnosti i po nabytí účinnosti zákona.
§ 136
Platnost dosavadních speciálních označení
Označení vozidla přepravujícího osobu těžce postiženou na zdraví,
označení vozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou nebo
označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou, která byla vydána
podle stávajících právních předpisů, platí do 30. června 2001.
§ 137
Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 5 odst. 2 písm. b) a § 41 odst.
3.
(2) Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1
písm. d), § 6 odst. 6, § 6a odst. 4, § 6b odst. 6, § 10 odst. 5, § 43
odst. 6, § 45 odst. 6, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65
odst. 3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1, § 67 odst. 11, § 68 odst. 3, § 75
odst. 7, § 78 odst. 5, § 79 odst. 9, § 87a odst. 9, § 87b odst. 5, § 92
odst. 8, § 104 odst. 5, § 105 odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, §
109 odst. 10, § 110 odst. 8, § 110a odst. 7, § 111 odst. 9, § 113 odst.
9, § 115 odst. 8, § 116 odst. 4 a 7, § 118b odst. 6, § 122b, § 123
odst. 4, § 124 odst. 3, § 125b odst. 3 a § 125j odst. 3.
(3) Ministerstvo zdravotnictví vydá prováděcí právní předpis k
provedení § 6 odst. 6, § 84 odst. 6, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88
odst. 6.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích
§ 138
Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb.,
se mění takto:
1. § 2 se zrušuje.
2. § 3 zní:
"§ 3
Ředitelství služby dopravní policie vykonává působnost okresního
dopravního inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států
ve věcech evidencí silničních vozidel a schvalování technické
způsobilosti silničních vozidel.".
3. § 4 se zrušuje.
4. V § 5 odst. 1 se písmena a), b), c), d), e), g) a k) zrušují.
Dosavadní písmena f), h), i) a j) se označují jako písmena a), b), c) a
d).
5. V § 5 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení
odstavce 1.
6. § 6 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5), 6), 7), 8), 9) a 10) se
zrušují.
7. § 9 až 11 se zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o silniční dopravě
§ 139
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995
Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č.
150/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 21 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
2. V § 40b se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
§ 140
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o přestupcích
§ 141
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a
zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:
1. § 22 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:
"§ 22
Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jako řidič motorového vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost
stanovenou zvláštním zákonem^2a) nebo dopravní značkou o více než 30
km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec,
b) jako řidič motorového vozidla poruší nesprávným způsobem jízdy
zvláštní zákon^2a) tím, že
1. nezastaví vozidlo na příkaz světelného signálu s červeným světlem
"Stůj" světelného signalizačního zařízení nebo pokynu policisty "Stůj"
při řízení provozu na pozemních komunikacích,
2. předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním
nebo předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo
jiné účastníky silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže
bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo
předjíždí, aniž má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k
bezpečnému předjetí,
3. nedá při jízdě z vedlejší pozemní komunikace označené dopravní
značkou "Dej přednost v jízdě" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě" na
křižovatku přednost v jízdě vozidlům přejíždějícím po hlavní pozemní
komunikaci nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v
jízdě z dopravní značky,
4. vjíždí na železniční přejezd v případech, kdy je to zvláštním
zákonem^2a) zakázáno,
c) porušením zvláštního zákona^2a) způsobí dopravní nehodu, kterou je
povinen podle zvláštního zákona^2a) neprodleně ohlásit policistovi,
d) se dopustí jednání uvedeného pod písmenem c) jako řidič vozidla
hromadné dopravy osob,
e) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a), b), c) a d),
poruší zvláštní zákon.^2a)
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 2 000
Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu do 3 000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 7 000 Kč, za přestupek
podle odstavce 1 písm. d) pokutu do 10 000 Kč.
(3) Zákaz činnosti do šesti měsíců lze uložit tomu, kdo se v období
dvanácti po sobě následujících kalendářních měsíců dopustí přestupku
podle odstavce 1 písm. a) a b) více než dvakrát.
(4) Zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit tomu, kdo se dopustí
přestupku podle odstavce 1 písm. c).
(5) Zákaz činnosti do dvou let lze uložit tomu, kdo se dopustí
přestupků podle odstavce 1 písm. d).
(6) V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. e) uložit
pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu
do 2 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) pokutu do 5
000 Kč.
2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů.".
2. V § 52 písm. c) se slova "přestupky spáchané porušením právních
předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu," zrušují.
3. V § 54 se slova "porušením právních předpisů o bezpečnosti a
plynulosti silničního provozu, pokud nebyly projednány uložením pokuty
v blokovém řízení, a přestupky" zrušují.
4. V § 86 písm. a) se za slova "policie též přestupky proti" vkládají
slova "bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti".
ČÁST ŠESTÁ
§ 142
Zrušuje se § 7 vyhlášky č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve
znění pozdějších předpisů.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 143
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou části šesté,
která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.
Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností
stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů
za tato jednání
------------------------------------------------------------------------
Porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích Počet bodů
------------------------------------------------------------------------
řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického 7
nápoje nebo v takové době po jeho požití, po kterou
je řidič ještě pod vlivem alkoholu, je-li zjištěný obsah
alkoholu u řidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení
vozidla bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo
v takové době po užití jiné návykové látky, po kterou
je řidič ještě pod jejím vlivem
------------------------------------------------------------------------
odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle jiného 7
právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
alkoholem nebo jinou návykovou látkou
------------------------------------------------------------------------
způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče, 7
při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví
jiné osoby
------------------------------------------------------------------------
neprodlené nezastavení vozidla účastníka dopravní 7
nehody nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody
nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody
po poskytnutí nebo přivolání pomoci
------------------------------------------------------------------------
při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla 7
otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě,
kde to není dovoleno
------------------------------------------------------------------------
vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých 7
je to zakázáno
------------------------------------------------------------------------
neposkytnutí účinné pomoci (první pomoc a přivolání 7
záchranných složek) účastníkem silničního provozu, který
není účastníkem dopravní nehody při nehodě s evidentním
poškozením zdraví nebo ohrožením života
------------------------------------------------------------------------
předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to 7
zákonem zakázáno
------------------------------------------------------------------------
řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen 7
řidičský průkaz
------------------------------------------------------------------------
řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu 5
na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že
bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na
pozemních komunikacích
------------------------------------------------------------------------
překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem 5
nebo dopravní značkou o 40 km.h-1 a více v obci nebo
o 50 km.h-1 a více mimo obec
------------------------------------------------------------------------
nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči 5
zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“
daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních
komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost
provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou
------------------------------------------------------------------------
ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho 5
jízdního pruhu do druhého
------------------------------------------------------------------------
ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci při 5
odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní
komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo
při otáčení a couvání
------------------------------------------------------------------------
při řízení vozidla ohrožení chodce na přechodu a 4
neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky
------------------------------------------------------------------------
nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je 4
řidič povinen dát přednost v jízdě
------------------------------------------------------------------------
překročení maximální doby řízení vozidla nebo nedodržení 4
minimální doby odpočinku o 20 % a více nebo nedodržení
bezpečnostní přestávky o 33 % a více podle jiných
právních předpisů^42)
------------------------------------------------------------------------
řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny 4
nebo podskupiny řidičského oprávnění
------------------------------------------------------------------------
porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo 4
bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6
------------------------------------------------------------------------
překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem 3
nebo dopravní značkou o 20 km.h-1 a více v obci nebo
o 30 km.h-1 a více mimo obec
------------------------------------------------------------------------
nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, 3
kdy je řidič povinen tak učinit
------------------------------------------------------------------------
řízení motorového vozidla bez držení platného osvědčení 3
profesní způsobilosti řidiče^4)
------------------------------------------------------------------------
porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním 3
pásem nebo užít ochrannou přílbu
------------------------------------------------------------------------
neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, 2
kterou řidič způsobil
------------------------------------------------------------------------
překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem 2
nebo dopravní značkou o více než 5 km.h-1 a méně
než 20 km.h-1 v obci nebo o více než 10 km.h-1 a méně než
30 km.h-1 mimo obec
------------------------------------------------------------------------
držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo 2
záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem
při řízení vozidla
------------------------------------------------------------------------
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 411/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je
držitel řidičského oprávnění uvedený v § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinen
podrobit se v termínu pravidelné lékařské prohlídky podle § 87 odst. 2
nejpozději však do 31. prosince 2007.
Čl. XIII zákona č. 170/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
V evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských
průkazů a mezinárodních řidičských průkazů a v evidenci vyrobených a
nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a
nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození
nebo zničení řidičského průkazu podle § 119 odst. 2 písm. k) a l)
zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se evidují pouze doklady nahlášené jako ztracené,
odcizené, poškozené nebo zničené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a tiskopisy vyrobené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 133/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Při zaznamenávání bodů do bodového hodnocení za jednání spáchaná
porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na
pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla před účinností tohoto
zákona se postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Označení O 1 mohou osoby, které je obdržely od příslušného obecního
úřadu obce s rozšířenou působností podle dosavadních právních předpisů,
využívat na území České republiky do ukončení jeho platnosti,
nejpozději však do 31. prosince 2012. Osobám podle věty prvé vydá
obecní úřad obce s rozšířenou působností na jejich žádost parkovací
průkaz, podá-li tato osoba žádost před ukončením platnosti označení O
1, které obdržela podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však
do 31. prosince 2012. Žadatel o vydání parkovacího průkazu pro osoby se
zdravotním postižením, který byl držitelem označení O 1 vydaného podle
dosavadních předpisů, je povinen toto označení při vydání parkovacího
průkazu pro osoby se zdravotním postižením odevzdat obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností.
3. Osoby oprávněné provádět dopravně psychologické vyšetření podle
zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, mohou toto vyšetření provádět po dobu 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
4. Povinnost užít při jízdě v provozu na pozemních komunikacích vozidlo
vybavené zimními pneumatikami podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 12 tohoto zákona, se
na vozidla ozbrojených sil vztáhne od 1. listopadu 2016 a na vozidla
jednotek požární ochrany o maximální přípustné hmotnosti nad 3 500 kg
od 1. listopadu 2021.
Čl. II zákona č. 297/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řidičská oprávnění jednotlivých skupin a podskupin udělená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována v rozsahu, jaký
měla podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; tato řidičská oprávnění opravňují ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona rovněž k řízení motorových vozidel,
která jsou do skupin vozidel se shodným označením nově zařazena tímto
zákonem, pokud tomu nebrání omezení nebo podmínění řidičského
oprávnění.
2. Žadateli, který dokončil výuku a výcvik k získání řidičského
oprávnění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řidičské
oprávnění udělí podle dosavadní právní úpravy; doklad o získání odborné
způsobilosti nesmí být ke dni podání žádosti o řidičské oprávnění
starší než 6 měsíců.
3. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do
tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi
související se posoudí podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Řidičské průkazy vydané před 30. dubnem 2004 pozbývají platnosti
uplynutím příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Ostatní řidičské
průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají
platnosti uplynutím doby, na kterou byly vydány.
Čl. II zákona č. 230/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řidičská oprávnění pro skupinu B udělená v době od 19. ledna 2013 do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za řidičská oprávnění
pro skupinu B udělená podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řidičská oprávnění pro skupinu D1 udělená
a) před 19. lednem 2013 zůstávají zachována v dosavadním rozsahu,
b) od 19. ledna 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají na
území České republiky zachována v rozsahu, jaký měla podle zákona č.
361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, a to na dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 268/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Bylo-li Ministerstvem vnitra nebo Policií České republiky vydáno
písemné vyjádření ke stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na
pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace nebo
byla-li podána žádost o souhlas příslušného obecního úřadu obce s
rozšířenou působností se stanovením místní nebo přechodné úpravy
provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní
informace na veřejně přístupných účelových komunikacích, stanovení
místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití
zařízení pro provozní informace zahájené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí podle zákona č.
361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Řízení o povolení výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na
pozemních komunikacích zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí podle zákona č. 361/2000
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Dodatková tabulka MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY užitá před nabytím účinnosti
tohoto zákona zůstává v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona,
nejdéle však po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 48/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řidičské oprávnění pro skupinu B1, udělené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, opravňuje k řízení tříkolových vozidel
zařazených do skupiny A1 po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Pro nakládání s výsledkem dopravně psychologického vyšetření,
provedeného přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije
zákon č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Pro nakládání s kaucí vybranou přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a pro nakládání s vozidlem, jemuž bylo zabráněno v jízdě na
základě § 118a odst. 1 písm. i) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č.
361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.
341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky
č. 100/2003 Sb.
3) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o cestovních dokladech).
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů.
4) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 45 zákona č. 247/2000 Sb.
5) Například § 17b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění
pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace.
7) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami
působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a
o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
pozdějších předpisů.
8a) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 168/1999 Sb.
9a) § 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb.
9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb.
9c) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
9d) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
10) § 2 odst. 10 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
zákona č. 150/2000 Sb.
11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
12) Vyhláška č. 58/1996 Sb., kterou se stanoví zevní označení a
služební průkaz vojenského policisty a barevné provedení a označení
dopravních prostředků Vojenské policie.
12a) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
13) Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování
příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb.
13a) § 1 odst. 3 a § 2 písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní
policii, ve znění pozdějších předpisů.
§ 86 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů.
14) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích
celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném
provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky
č. 246/2002 Sb.
14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.
14b) § 24b zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži
České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb.
14c) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární
ochrany.
14d) § 60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
16) Například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském
obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický
řád drah.
18) Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase.
Nařízení vlády č. 41/1998 Sb., o zavedení letního času v letech 1998 až
2001.
18a) § 21 odst. 3 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické
způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o
významných dnech a o dnech pracovního klidu.
20) Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách
zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro
tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.
20a) § 12 a 13 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 80/2006 Sb.
21) Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22) Například ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích,
ČSN 36 560-1-1 Světelná signalizační zařízení, technické a funkční
požadavky, ČSN 73 6021 Světelná signalizační zařízení, umístění a
použití návěstidel.
23) Například § 23 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000
Sb.
24) § 31 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
26) Například § 18 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění
zákona č. 39/1995 Sb., § 37 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.
113/1997 Sb.
27) Zákon č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
28) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29) ČSN 66 6416.
30) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
31b) § 14 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb.
§ 61 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.
32) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č.
138/1995 Sb.
32a) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních
právních předpisů v silniční dopravě.
32b) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční
dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
32c) Zákon č. 500/2004 Sb.
33) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů.
34) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
34a) § 37 zákona č. 56/2001 Sb.
35) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
35a) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
35c) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
35d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
35e) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
35f) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.
439/2004 Sb.
35g) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
38a) § 69 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
38b) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
39) Například § 33 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, § 13 zákona č. 154/1994 Sb.
40) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
41) Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a
odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.
42) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o
harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě
(AETR), vyhlášená pod č. 108/1976 Sb.
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
provozování dopravy dopravními prostředky.
Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě,
ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.
43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21.
října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných
podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje
směrnice Rady 96/26/ES.
44) Například Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968), Úmluva o
silničním provozu (Ženeva 1949).
45) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a
o změně souvisejících zákonů.
46) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
47) Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování
právních předpisů členských států týkajících se povinného používání
bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003,
kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů
ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince
2006 o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011
o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v
oblasti bezpečnosti silničního provozu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července
2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých
silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení
Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice
Rady 76/914/EHS.
Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských
průkazech.
Platnost od
Ke stažení
Sociální sítě NejBusiness.cz
Přihlášení
Doporučujeme
Pro firmy
Nabídky práce
Názory a komentáře
Peronálie
Trh firem
Veřejné zakázky a poptávky
Certifikace a systémy řízení
Export a nové trhy
Investice a investoři
Investujte do našich projektů
Nákup a prodej firem
Obchod a noví zákaznící
Pojištění
Rozložení rizik
Strategický rozvoj firmy
Trh zaměstnanců
Uč se a vyhraj!
Úvěry a financování
Volné kapacity
Zákony a jiná legislativa
NejBusiness Pro firmy
NejBusiness Clients
NejBusiness Companies and Products
NejBusiness Connection
NejBusiness Consulting
NejBusiness Finance
NejBusiness Help
NejBusiness HR
NejBusiness PR
NejBusiness Risks and Strategy
Reklama
Zajímavosti
Naše projekty a aktivity
