Silniční zákon - zákon č. 361/2000 Sb.

Silniční zákon - zákon č. 361/2000 Sb.

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů

 

 

 
   361/2000 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 14. září 2000
 
   o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
 
   (zákon o silničním provozu)
 
   Změna: 60/2001 Sb.
 
   Změna: 478/2001 Sb.
 
   Změna: 62/2002 Sb.
 
   Změna: 311/2002 Sb., 320/2002 Sb.
 
   Změna: 436/2003 Sb.
 
   Změna: 53/2004 Sb.
 
   Změna: 229/2005 Sb.
 
   Změna: 76/2006 Sb.
 
   Změna: 411/2005 Sb., 226/2006 Sb.
 
   Změna: 342/2006 Sb.
 
   Změna: 226/2006 Sb. (část)
 
   Změna: 264/2006 Sb.
 
   Změna: 215/2007 Sb.
 
   Změna: 170/2007 Sb.
 
   Změna: 374/2007 Sb.
 
   Změna: 124/2008 Sb.
 
   Změna: 374/2007 Sb. (část), 274/2008 Sb. (část)
 
   Změna: 274/2008 Sb., 480/2008 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 424/2010 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb.
 
   Změna: 133/2011 Sb. (část)
 
   Změna: 133/2011 Sb.
 
   Změna: 133/2011 Sb. (část)
 
   Změna: 297/2011 Sb. (část), 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.
 
   Změna: 375/2011 Sb.
 
   Změna: 119/2012 Sb. (část)
 
   Změna: 119/2012 Sb.
 
   Změna: 197/2012 Sb.
 
   Změna: 193/2012 Sb.
 
   Změna: 390/2012 Sb.
 
   Změna: 18/2012 Sb., 396/2012 Sb.
 
   Změna: 297/2011 Sb.
 
   Změna: 101/2013 Sb.
 
   Změna: 233/2013 Sb.
 
   Změna: 300/2013 Sb.
 
   Změna: 64/2014 Sb.
 
   Změna: 230/2014 Sb.
 
   Změna: 239/2013 Sb., 249/2014 Sb.
 
   Změna: 268/2015 Sb.
 
   Změna: 48/2016 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
 
   HLAVA I 
 
   ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
   § 1
 
   Předmět úpravy
 
   Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^47) a upravuje
 
   a) práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích^1),
 
   b) pravidla provozu na pozemních komunikacích,
 
   c) úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích,
 
   d) řidičská oprávnění a řidičské průkazy,
 
   e)  působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie České republiky
   (dále jen „policie“) ve věcech provozu na pozemních komunikacích.
 
   § 2
 
   Vymezení základních pojmů
 
   Pro účely tohoto zákona
 
   a)  účastník  provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým
   způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích,
 
   b)  provozovatel  vozidla  je  vlastník  nebo jiná osoba, která je jako
   provozovatel  zapsána  v  registru  silničních vozidel podle zvláštního
   právního předpisu^38b) nebo obdobné evidenci jiného státu,
 
   c)  průvodce  vedených  nebo  hnaných  zvířat  je  účastník  provozu na
   pozemních  komunikacích, který doprovází zvířata jdoucí jednotlivě nebo
   ve  stádech  po  pozemní  komunikaci;  průvodcem  vedených nebo hnaných
   zvířat není chodec vedoucí psa,
 
   d)  řidič  je  účastník  provozu  na pozemních komunikacích, který řídí
   motorové  nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na
   zvířeti,
 
   e) vozka je řidič, který řídí potahové vozidlo,
 
   f) vozidlo je motorové vozidlo, nemotorové vozidlo nebo tramvaj,
 
   g)  motorové  vozidlo  je  nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou
   jednotkou a trolejbus,
 
   h)  nemotorové  vozidlo  je  přípojné  vozidlo  a vozidlo pohybující se
   pomocí  lidské  nebo  zvířecí  síly, například jízdní kolo, ruční vozík
   nebo potahové vozidlo,
 
   i)  jízdní  souprava je souprava složená z jednoho nebo více motorových
   vozidel a jednoho nebo více přípojných vozidel,^2)
 
   j)  chodec  je  i  osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek,
   vozík  pro  invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600
   mm,   pohybuje   se  na  lyžích,  kolečkových  bruslích  nebo  obdobném
   sportovním  vybavení  anebo  pomocí  ručního nebo motorového vozíku pro
   invalidy,  vede  jízdní  kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a
   podobně,
 
   k) vozidlo hromadné dopravy osob je autobus, trolejbus nebo tramvaj,
 
   l)  nesmět  ohrozit  znamená  povinnost  počínat  si  tak,  aby  jinému
   účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí,
 
   m) nesmět omezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku
   provozu na pozemních komunikacích nebylo nijak překáženo,
 
   n)  stát  znamená  uvést  vozidlo  do  klidu  nad  dobu  dovolenou  pro
   zastavení,
 
   o)  zastavit  znamená  uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k 
   neprodlenému  nastoupení  nebo  vystoupení  přepravovaných osob anebo k 
   neprodlenému naložení nebo složení nákladu,
 
   p) zastavit vozidlo znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli
   řidiče,
 
   q)  dát  přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo
   jízdní  úkon  nebo  v  nich  nepokračovat,  jestliže by řidič, který má
   přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy,
 
   r) dálnice je pozemní komunikace označená dopravní značkou "Dálnice",
 
   s) silnice pro motorová vozidla je pozemní komunikace označená dopravní
   značkou "Silnice pro motorová vozidla",
 
   t)  jízdní  pruh  je  část  vozovky  dovolující  jízdu vozidel v jednom
   jízdním proudu za sebou,
 
   u)  připojovací  pruh  je  přídatný  jízdní  pruh určený pro zařazování
   vozidel do jízdního proudu průběžného pruhu,
 
   v)  krajnice  je  část  povrchu  pozemní komunikace ležící mezi okrajem
   přilehlého jízdního pruhu a hranou koruny pozemní komunikace,^1) skládá
   se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části,
 
   w)  křižovatka  je  místo,  v němž se pozemní komunikace protínají nebo
   spojují;  za  křižovatku  se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty
   nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,
 
   x)  hranice  křižovatky  je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou
   "Příčná  čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost
   v  jízdě!"  nebo  "Příčná  čára  souvislá  s  nápisem STOP"; kde taková
   dopravní  značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v 
   místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky,
 
   y)  křižovatka  s  řízeným  provozem  je křižovatka, na které je provoz
   řízen  světelnými,  případně  i  doprovodnými  akustickými signály nebo
   příslušníkem   policie   ve   stejnokroji   (dále   jen   "policista"),
   příslušníkem  Vojenské  policie  ve  stejnokroji  (dále  jen  "vojenský
   policista") nebo usměrňován strážníkem obecní policie,
 
   z)  průběžný  pruh  je  jízdní  pruh  probíhající v původním směru (bez
   odbočení) křižovatkou nebo v místě, kde se mění počet jízdních pruhů,
 
   aa)  tramvajový  pás  je  část  pozemní komunikace určená především pro
   provoz tramvají,
 
   bb)  železniční  přejezd  je  místo,  kde  se  úrovňově  kříží  pozemní
   komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném
   tělese, a označené příslušnou dopravní značkou,
 
   cc)  obec  je  zastavěné  území,  jehož  začátek  a konec je na pozemní
   komunikaci   označen  příslušnými  dopravními  značkami;  na  účelových
   komunikacích se značky neosazují,
 
   dd)  přechod  pro  chodce  je  místo  na  pozemní komunikaci určené pro
   přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou,
 
   ee)  překážka  provozu  na  pozemních  komunikacích je vše, co by mohlo
   ohrozit  bezpečnost  nebo  plynulost provozu na pozemních komunikacích,
   například  náklad,  materiál  nebo  jiné předměty, vozidlo ponechané na
   pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace,
 
   ff)  snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních
   komunikacích  dostatečně  zřetelně  nerozeznají  jiná  vozidla,  osoby,
   zvířata  nebo  předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do
   svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu,
 
   gg)  doklad  totožnosti  je  doklad,  kterým občan České republiky nebo
   cizinec   prokazuje   svoji   totožnost   podle   zvláštního   právního
   předpisu,^3)
 
   hh)  obvyklé bydliště na území České republiky je místo trvalého pobytu
   fyzické  osoby  na území České republiky, nebo pokud fyzická osoba nemá
   na  území České republiky trvalý pobyt, místo na území České republiky,
   kde fyzická osoba
 
   1.  pobývá  alespoň 185 dnů v kalendářním roce z důvodů osobních vazeb,
   kterými  se  rozumí  zejména  soužití  ve  společné domácnosti, rodinné
   vazby,  vlastnictví  nebo  nájem  nemovitosti,  a popřípadě zároveň i z
   důvodů  podnikání,  výkonu  jiné  samostatně  výdělečné  činnosti  nebo
   závislé práce na území České republiky, nebo
 
   2.  pobývá z důvodu osobních vazeb a pravidelně se na toto místo vrací,
   ačkoliv  podniká,  vykonává  jinou  samostatně  výdělečnou činnost nebo
   závislou  práci  v jiném státě, není-li výkon takovéto činnosti v jiném
   státě omezen na dobu určitou,
 
   ii)  zádržný bezpečnostní systém je zařízení schválené podle zvláštního
   právního  předpisu^2)  a  určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných
   osob;  zádržným  bezpečnostním systémem je bezpečnostní pás nebo dětský
   zádržný systém (dále jen "dětská autosedačka"),
 
   jj)  dětská autosedačka je zařízení schválené podle zvláštního právního
   předpisu^2) určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí, jejichž
   tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm,
 
   kk) celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální
   informace  o  situaci  v  provozu na pozemních komunikacích, které mají
   vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
 
   ll)  přejezd  pro  cyklisty  je  místo na pozemní komunikaci určené pro
   přejíždění   cyklistů  přes  pozemní  komunikaci  vyznačené  příslušnou
   dopravní značkou,
 
   mm)  kolonou  vozidel  se rozumí souvislý proud více vozidel, u kterého
   nelze  předjíždět  každé vozidlo jednotlivě, rozestup mezi jednotlivými
   vozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení,
 
   nn) osobní technický prostředek je osobní přepravník se samovyvažovacím
   zařízením, nebo obdobné zařízení.
 
   HLAVA II
 
   PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
 
   DÍL 1
 
   Účastníci provozu na pozemních komunikacích
 
   § 3
 
   Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích
 
   (1) Provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by
   vzhledem  k  věku  nebo  ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem
   mohla  ohrozit  bezpečnost tohoto provozu. To neplatí, pokud osoba sama
   nebo  jiná  osoba  učinila  taková opatření, aby k ohrožení bezpečnosti
   provozu na pozemních komunikacích nedošlo.
 
   (2)  Řídit  vozidlo  nebo  jet  na  zvířeti  může pouze osoba, která je
   dostatečně  tělesně  a duševně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na
   zvířeti  a  v  potřebném  rozsahu  ovládá  řízení vozidla nebo jízdu na
   zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.
 
   (3) Řídit motorové vozidlo může pouze
 
   a)  osoba,  která  je  držitelem  řidičského  oprávnění  pro příslušnou
   skupinu  motorových  vozidel  (dále  jen  „skupina  vozidel“) uděleného
   Českou  republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo
   smluvní  stranou  Dohody  o  Evropském  hospodářském prostoru (dále jen
   „jiný  členský  stát“),  nebo  jiným  státem podle mezinárodní smlouvy,
   kterou  je  Česká  republika  vázána a která upravuje oblast silničního
   provozu^44),
 
   b)  žadatel  o  řidičské  oprávnění,  který  se  pod  dohledem  učitele
   autoškoly^4)  podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá
   zkoušku z řízení motorového vozidla, nebo
 
   c)  osoba,  která  se  pod  dohledem učitele autoškoly ^4) připravuje k 
   přezkoušení  z  odborné  způsobilosti  k řízení motorových vozidel nebo
   skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení ^4a).
 
   (4)  Řídit  motorové  vozidlo  zařazené do skupiny vozidel C1, C1+E, C,
   C+E,  D1,  D1+E,  D  nebo  D+E může dále pouze osoba, která je profesně
   způsobilá k řízení těchto vozidel podle zvláštního právního předpisu^4)
   nebo  na  základě  rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu
   nebo  Švýcarské  konfederace.  Profesní  způsobilost  k  řízení vozidla
   zařazeného  do  některé  ze  skupin  C1, C1+E, C a C+E platí pro řízení
   vozidla  zařazeného do kterékoliv z těchto skupin. Profesní způsobilost
   k  řízení  vozidla  zařazeného  do  některé ze skupin D1, D1+E, D a D+E
   platí pro řízení vozidla zařazeného do kterékoliv z těchto skupin.
 
   (5)  Podmínka  profesní  způsobilosti podle odstavce 4 se nevztahuje na
   řidiče,  který není občanem České republiky, Švýcarské konfederace nebo
   jiného   členského   státu   a  který  nevykonává  závislou  práci  pro
   zaměstnavatele usazeného na území některého z těchto států ani na tomto
   území nepodniká, a dále na řidiče
 
   a) vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km.h-1,
 
   b)  vozidel  používaných  ozbrojenými  silami  České republiky, Policií
   České  republiky,  obecní  policií,  Vězeňskou službou České republiky,
   Celní  správou České republiky, Generální inspekcí bezpečnostních sborů
   a zpravodajskými službami České republiky,
 
   c)  vozidel  Hasičského  záchranného  sboru  České republiky a jednotek
   požární  ochrany,  poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Správy
   státních hmotných rezerv,
 
   d)  vozidel  používaných  při  zabezpečování  civilní  ochrany a báňské
   záchranné služby,
 
   e)  vozidel  ve  zkušebním provozu a při zkušební jízdě v souvislosti s 
   jejich opravou a údržbou,
 
   f)  vozidel  používaných  při  výcviku  a  zkouškách  při  získávání  a
   zdokonalování  odborné  způsobilosti  řidičů  motorových  vozidel podle
   zvláštního právního předpisu^4),
 
   g)  vozidel  používaných  při  přepravě  věcí,  které řidič využije při
   výkonu  své  závislé  práce  nebo  podnikání, pokud řízení není hlavním
   předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče,
 
   h) vozidel používaných pro vlastní potřeby, nebo
 
   i) zemědělských a lesnických traktorů.
 
   (6)  Nikdo  nesmí  používat  technické  prostředky  a  zařízení,  které
   znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při
   dohledu  na  bezpečnost  provozu  na  pozemních  komunikacích (dále jen
   "antiradar").
 
   § 4
 
   Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích
 
   Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen
 
   a)  chovat  se  ohleduplně  a  ukázněně,  aby svým jednáním neohrožoval
   život,   zdraví   nebo  majetek  jiných  osob  ani  svůj  vlastní,  aby
   nepoškozoval  životní  prostředí  ani  neohrožoval  život  zvířat,  své
   chování   je   povinen   přizpůsobit   zejména  stavebnímu  a  dopravně
   technickému   stavu  pozemní  komunikace,^1)  povětrnostním  podmínkám,
   situaci  v  provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému
   zdravotnímu stavu,
 
   b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto
   zákonem,  pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na
   pozemních  komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel
   podle  §  79  odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní
   předpis,^5)  vydanými  k  zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na
   pozemních komunikacích,
 
   c)  řídit  se  světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály,
   dopravními  značkami,  dopravními  zařízeními a zařízeními pro provozní
   informace.
 
   § 5
 
   Povinnosti řidiče
 
   (1) Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen
 
   a)  užít  vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním
   právním předpisem^2),
 
   b)  věnovat  se  plně  řízení  vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat
   situaci v provozu na pozemních komunikacích,
 
   c)  přizpůsobit  jízdu  technickým  vlastnostem  vozidla  nebo fyzickým
   vlastnostem zvířete,
 
   d)  dbát  zvýšené  opatrnosti  zejména  vůči  dětem,  osobám s omezenou
   schopností  pohybu  a orientace^6), osobám těžce zdravotně postiženým a
   zvířatům,  brát  ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka
   nebo  osobu  těžce  zdravotně  postiženou  označené  podle  prováděcího
   právního  předpisu  a  na  výcvikové  vozidlo označené podle zvláštního
   právního předpisu^4),
 
   e)  odstranit  na  místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo nebo
   náklad  nesplňuje  stanovené  podmínky  uvedené  v  § 52; nemůže-li tak
   učinit,  smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího
   místa,  kde  lze  závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření,
   aby  během  jízdy  nebyla  ohrožena  bezpečnost  provozu  na  pozemních
   komunikacích  a  nedošlo  k  poškození pozemní komunikace ani životního
   prostředí,
 
   f)    podrobit   se   na   výzvu   policisty,   vojenského   policisty,
   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie
   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
   ovlivněn alkoholem,
 
   g)    podrobit   se   na   výzvu   policisty,   vojenského   policisty,
   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie
   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
   ovlivněn  jinou  návykovou  látkou  než  alkoholem^46)  (dále jen „jiná
   návyková látka“),
 
   h)  snížit  rychlost  jízdy  nebo  zastavit  vozidlo před přechodem pro
   chodce,  sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem
   pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem,
 
   i)  zajistit  bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete^8) a bezpečnou
   přepravu nákladu,
 
   j)   zabezpečit   přepravované  zvíře  tak,  aby  neohrozilo  řidiče  a
   přepravované osoby,
 
   k)  zajistit,  aby  k  jízdě  byl  přibrán potřebný počet způsobilých a
   náležitě  poučených  osob,  jestliže  to vyžaduje bezpečnost provozu na
   pozemních komunikacích,
 
   l)  mít  na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu
   stanovené  prováděcím  právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li
   se  mimo  vozidlo  na  pozemní  komunikaci  mimo  obec  v souvislosti s 
   nouzovým stáním; to neplatí pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového
   vozidla.
 
   (2) Řidič nesmí
 
   a) požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen
   „alkoholický nápoj“) nebo užít jinou návykovou látku během jízdy,
 
   b)   řídit   vozidlo  nebo  jet  na  zvířeti  bezprostředně  po  požití
   alkoholického  nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době
   po  požití  alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by
   mohl  být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě
   jiných  návykových  látek  uvedených  v  prováděcím právním předpise se
   řidič  považuje  za  ovlivněného  takovou  návykovou látkou, pokud její
   množství  v  krevním  vzorku  řidiče  dosáhne  alespoň  limitní hodnoty
   stanovené prováděcím právním předpisem,
 
   c)  řídit  vozidlo  nebo  jet  na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k 
   řízení   vozidla   nebo  jízdě  na  zvířeti  snížena  v  důsledku  jeho
   zdravotního stavu,
 
   d)  předat  řízení  vozidla  nebo  svěřit  zvíře osobě, která nesplňuje
   podmínky  podle  § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo
   jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na
   zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu,
 
   e) vyhazovat předměty z vozidla,
 
   f)  ohrozit  nebo  omezit  chodce, který přechází pozemní komunikaci po
   přechodu   pro   chodce  nebo  který  zjevně  hodlá  přecházet  pozemní
   komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i 
   zastavit   vozidlo  před  přechodem  pro  chodce;  tyto  povinnosti  se
   nevztahují na řidiče tramvaje,
 
   g)  ohrozit  chodce  přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič
   odbočuje,  a  dále  nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící
   mimo  pozemní  komunikaci,  při  vjíždění  na  pozemní komunikaci a při
   otáčení nebo couvání,
 
   h)  ohrozit  cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro
   cyklisty,
 
   i)  řídit  vozidlo,  na  němž  jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které
   zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran,
 
   j)  řídit  vozidlo,  na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při
   uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
 
   (3)  Povinnost  podle  odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidiče soupravy,
   tvořené  záchranným  vozidlem  Horské  služby,  které  splňuje podmínky
   stanovené zvláštním právním předpisem a je určeno především pro pohyb v 
   jinak  nepřístupném  terénu  (sněžný  skůtr,  čtyřkolka),  s  přípojným
   podvozkem  (vozidlem),  určeným k odsunu zraněné osoby, nebo k přepravě
   záchranářského  vybavení,  pokud  je  užití  takové  soupravy  k řešení
   mimořádných  událostí  nebo  jejich  prevenci  i  na pozemní komunikaci
   nezbytné.
 
   § 6
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Řidič  motorového  vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5
   dále povinen
 
   a)  být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je
   sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),
 
   b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které není
   vybaveno zádržným bezpečnostním systémem,
 
   1. dítě mladší tří let,
 
   2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče,
 
   c)  přepravovat  ve  vozidle  kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je
   vybaveno  zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost
   nepřevyšuje  36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití
   dětské autosedačky; při této přepravě
 
   1.  dítě  musí  být  umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho
   hmotnosti a tělesným rozměrům,
 
   2.  na  sedadle,  které  je  vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo
   činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě
   v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy,
 
   d)  umístit  a  upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské
   autosedačky  podle  podmínek  stanovených výrobcem dětské autosedačky v 
   návodu k použití této dětské autosedačky,
 
   e)  přepravovat  ve  vozidle  kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je
   vybaveno  zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost
   převyšuje  36  kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě
   za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
 
   f)  přepravovat  ve  vozidle  kategorie  M1 a N1 ^2), které je vybaveno
   zádržným  bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již
   umístěny  2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit
   třetí  dětskou  autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm
   na   zadním   sedadle  pouze,  je-li  toto  dítě  za  jízdy  připoutáno
   bezpečnostním pásem,
 
   g)  poučit  osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované
   ve   vozidle  kategorie  M2  a  M3  ^2),  které  je  vybaveno  zádržným
   bezpečnostním   systémem,  o  povinnosti  použít  zádržný  bezpečnostní
   systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem,
 
   h)  mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně
   připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního
   předpisu^2)  a  chránit  si  za  jízdy zrak vhodným způsobem, například
   brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například
   za deště nebo sněžení.
 
   (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro
 
   a) řidiče při couvání vozidla,
 
   b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů,
 
   c)  řidiče  vozidla  bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského
   zpravodajství  při  plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní
   policie  při  plnění  úkolů  obecní  policie,  řidiče  vozidla jednotky
   požární   ochrany  a  záchranného  vozidla  Horské  služby  při  řešení
   mimořádných  událostí^8a)  a  řidiče vozidla poskytovatele zdravotnické
   záchranné  služby  v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v 
   rychlém opuštění vozidla za účelem výkonu dalších povinností.
 
   (3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí
 
   a)  pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje
   použití zádržného bezpečnostního systému,
 
   b)  pro  přepravu  dítěte  ve  vozidle  bezpečnostních sborů při plnění
   služebních  povinností,  ve  vozidle  obecní  policie při plnění jejích
   povinností,  ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných
   událostí^8a) a ve vozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby a
   Horské služby při řešení mimořádných událostí ^8a) nebo při poskytování
   zdravotních služeb přepravovanému dítěti,
 
   c)  do  1.  května  2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících
   svoz  a  rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí
   na  sportovní,  kulturní  nebo  společenské  akce  za  podmínky omezení
   rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod.
 
   (4)  Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve
   vozidle  taxislužby  při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu
   c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidiče a musí být připoutáno
   bezpečnostním  pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka
   použita,  musí  být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě
   2.
 
   (5)  Ustanovení  odstavce  1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské
   služby  v  případech,  kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo
   znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou.
 
   (6)  Zdravotní  důvody  musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě
   případů,  kdy  aktuální  zdravotní  stav  zřejmě  vypovídá o nenadálých
   zdravotních  potížích  projevujících  se  v naplnění zdravotních důvodů
   podle  odstavce  2  písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí
   mít  řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované
   dítě  za  jízdy  u  sebe  a na požádání policisty nebo strážníka obecní
   policie  je  musí  předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o 
   trvalý  stav,  musí  být  platnost  lékařského potvrzení časově omezena
   nejdéle  na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a
   vzor lékařského potvrzení.
 
   (7) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe
 
   a) řidičský průkaz,
 
   b)   osvědčení   o   registraci   vozidla   podle  zvláštního  právního
   předpisu^2),
 
   c) průkaz profesní způsobilosti řidiče nebo obdobný doklad vydaný jiným
   členským  státem nebo Švýcarskou konfederací, vztahuje-li se na něj § 3
   odst.  4;  to neplatí, má-li záznam o profesní způsobilosti v řidičském
   průkazu,
 
   d) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče podle § 87 odst.
   3.
 
   (8)  Řidič  motorového  vozidla  je  povinen  předložit  doklady  podle
   odstavce  7  na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní
   policie ve stejnokroji nebo celníka ve stejnokroji ke kontrole.
 
   (9)  Řidič  motorového  vozidla  je  povinen  na  výzvu  policisty nebo
   celníka^9d)  podrobit  vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti na
   nápravu, největší přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo
   technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy.
 
   § 6a
 
   (1) Při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy podle §
   6 odst. 9 je řidič povinen
 
   a)  zajet  k  zařízení  pro provedení kontroly technického stavu, pokud
   zajížďka,  včetně  cesty  zpět  na pozemní komunikaci, není delší než 8
   kilometrů a
 
   b)  řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro kontrolu technického
   stavu.
 
   (2)  O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy
   vydá policie řidiči doklad. Zjistí-li se při kontrole technického stavu
   vozidla  nebo  jízdní  soupravy  vážná  nebo  nebezpečná  závada, zašle
   policie  kopii  dokladu  obecnímu  úřadu  obce  s rozšířenou působností
   příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru silničních vozidel
   podle  zvláštního  právního  předpisu^38b).  Není-li takový obecní úřad
   obce  s rozšířenou působností, zašle policie kopii dokladu Ministerstvu
   dopravy (dále jen „ministerstvo“).
 
   (3)  Zjistí-li  se  při  kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní
   soupravy  vážná nebo nebezpečná závada^2), je řidič vozidla nebo jízdní
   soupravy  povinen  uhradit  náklady  na  provedení kontroly technického
   stavu.
 
   (4)  Způsob  provádění  kontroly  technického  stavu,  způsob stanovení
   nákladů  na provedení kontroly technického stavu, náležitosti dokladu o 
   výsledku technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 6b
 
   (1)  Zjistí-li  se  při  kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní
   soupravy  nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečná závada, která
   vzhledem   ke   své  povaze  nebo  rozsahu  významně  zvyšuje  ohrožení
   bezpečnosti  provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení
   provozu  vozidla  nebo  jízdní  soupravy  na  životní prostředí, zadrží
   policista  osvědčení o registraci vozidla vykazujícího takovou závadu a
   vydá  o  tom  řidiči  vozidla  nebo jeho provozovateli, je-li přítomen,
   doklad.  Doklad  o  zadržení  osvědčení  o registraci vozidla policista
   vydá,  i  pokud  osvědčení  nelze  zadržet z důvodu, že je řidič nemá u 
   sebe.
 
   (2)  V dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla podle odstavce
   1 policista uvede
 
   a) identifikační údaje zadrženého osvědčení o registraci vozidla,
 
   b) zjištěné závady podle odstavce 1,
 
   c)  údaj  o  tom,  zda bylo osvědčení o registraci vozidla zadrženo při
   kontrole  technického  stavu  vozidla  nebo  jízdní  soupravy  nebo při
   objasňování dopravní nehody,
 
   d) úřad příslušný k vrácení zadrženého osvědčení o registraci vozidla,
 
   e)  poučení  o  důsledcích  zadržení  osvědčení  o registraci vozidla a
   podmínkách jeho vrácení a
 
   f)  v případě, že osvědčení o registraci vozidla nebylo možno zadržet z 
   důvodu, že je řidič vozidla neměl u sebe, údaj o této skutečnosti.
 
   (3) Zadržené osvědčení o registraci vozidla zašle policie spolu s kopií
   dokladu  o jeho zadržení bez zbytečného odkladu, nejpozději následující
   pracovní  den  po  dni  jeho zadržení, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
   působností  příslušnému  k  zapisování  údajů  o  vozidle  do  registru
   silničních   vozidel   podle  zvláštního  právního  předpisu^38b)  nebo
   ministerstvu,  není-li takový úřad. Není-li doklad o zadržení osvědčení
   o  registraci  vozidla  vydán  podle  odstavce 1 provozovateli vozidla,
   zašle  policie  ve  stejné  lhůtě  kopii  dokladu  rovněž provozovateli
   vozidla.
 
   (4) Nelze-li osvědčení o registraci vozidla zadržet, neboť při zjištění
   důvodu  pro jeho zadržení je řidič vozidla nemá u sebe, je provozovatel
   vozidla  povinen  toto  osvědčení  odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne
   vydání  dokladu  o  jeho zadržení nebo od doručení kopie tohoto dokladu
   úřadu  příslušnému  podle  odstavce 3. Policista při výkonu dohledu nad
   bezpečností  a  plynulostí  provozu  na  pozemních  komunikacích zadrží
   osvědčení  o  registraci vozidla, které dosud nebylo odevzdáno, a zašle
   je  nejpozději následující pracovní den příslušnému úřadu; osobě, která
   měla  osvědčení  u  sebe,  o  tom vydá doklad. Je-li takové osvědčení o 
   registraci  vozidla předloženo ke kontrole strážníku obecní policie, je
   strážník  povinen  přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě
   do příchodu policie.
 
   (5) Odstavec 1 se nevztahuje na vozidla základních složek integrovaného
   záchranného  systému,  vozidla  ozbrojených sil, vozidla zpravodajských
   služeb a vozidla Horské služby.
 
   (6)  Nebezpečné  závady,  které  vzhledem  ke  své  povaze nebo rozsahu
   významně zvyšují ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích
   nebo  nepříznivé  působení  provozu  vozidla  nebo  jízdní  soupravy na
   životní  prostředí,  a  vzory dokladů o zadržení osvědčení o registraci
   vozidla podle odstavců 1 a 4 vymezí prováděcí právní předpis.
 
   § 6c
 
   (1)  Úřad, kterému bylo zadržené osvědčení o registraci vozidla podle §
   6b  odst.  3 nebo 4 zasláno nebo odevzdáno, vrátí provozovateli vozidla
   zadržené  osvědčení  o  registraci  vozidla  na jeho žádost, prokáže-li
   žadatel protokolem o technické prohlídce, že
 
   a)  nebezpečné  závady  zjištěné při kontrole technického stavu vozidla
   nebo jízdní soupravy byly odstraněny, nebo
 
   b) vozid*lo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích,
   jde-li o nebezpečné závady zjištěné při objasňování dopravní nehody.
 
   (2)  Neobdrží-li ministerstvo žádost podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne
   doručení   zadrženého   osvědčení  o  registraci  vozidla,  zašle  toto
   osvědčení  příslušnému  ústřednímu  orgánu  státu,  který  osvědčení  o 
   registraci vozidla vydal.
 
   (3)  Protokol  o  technické prohlídce prokazující odstranění závad, pro
   něž  bylo  osvědčení o registraci vozidla zadrženo, nahrazuje po dobu 5
   pracovních dnů zadržené osvědčení o registraci vozidla.
 
   § 7
 
   (1) Řidič nesmí
 
   a) předat řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3
   odst. 3,
 
   b)  obtěžovat  ostatní  účastníky provozu na pozemních komunikacích ani
   jiné   osoby   zejména   nadměrným   hlukem,   znečišťováním   ovzduší,
   rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího
   vozidla v chodu,
 
   c)  při  jízdě  vozidlem  držet  v  ruce  nebo jiným způsobem telefonní
   přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.
 
   d) kouřit při jízdě na motocyklu, na mopedu a na jízdním kole,
 
   e) na druhém sedadle motocyklu přepravovat osobu mladší 12 let.
 
   (2)  Řidič  vozidla  hromadné dopravy osob nesmí ve vozidle kouřit a za
   jízdy  jíst  a  pít, bavit se s přepravovanými osobami a vpouštět je do
   prostoru  vyhrazeného  pro  řidiče, rozjíždět se před uzavřením dveří a
   otevírat dveře před zastavením.
 
   (3)   Řidič   vozidla   taxislužby   a  příležitostné  osobní  silniční
   dopravy^10) nesmí při přepravě osob ve vozidle kouřit.
 
   (4)   Řidič   motorového   vozidla   o  maximální  přípustné  hmotnosti
   převyšující  3 500 kg, zvláštního vozidla nebo jízdní soupravy musí jet
   ze  svahu  se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič motorového vozidla o 
   maximální  přípustné  hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg musí tak učinit,
   jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy.
 
   (5)  Ustanovení  odstavce  1  písm.  c) se nevztahuje na řidiče vozidla
   bezpečnostních  sborů,  ozbrojených  sil a vojenského zpravodajství při
   plnění  služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při plnění
   jejích   povinností   a  řidiče  vozidel  jednotek  požární  ochrany  a
   poskytovatele  zdravotnické  záchranné  služby  při  řešení mimořádných
   událostí a Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a).
 
   § 8
 
   Povinnosti řidiče tramvaje
 
   (1) Pro řidiče tramvaje platí § 4, 5 a § 7 odst. 1 písm. a) a c).
 
   (2)  Řidič  tramvaje je povinen mít při řízení tramvaje u sebe občanský
   průkaz a průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla podle zvláštního
   právního  předpisu.^11)  Na  výzvu  policisty je řidič tramvaje povinen
   předložit tyto doklady policistovi ke kontrole.
 
   § 8a
 
   Povinnosti učitele autoškoly
 
   (1)  Učitel autoškoly při výkonu dohledu nad řidičem motorového vozidla
   podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) nesmí
 
   a)  požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy
   ve výcvikovém vozidle,
 
   b)   vykonávat   činnost  učitele  autoškoly  bezprostředně  po  požití
   alkoholického  nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době
   po  požití  alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by
   mohl  být  ještě  pod  vlivem  alkoholu  nebo  jiné návykové látky; pro
   posouzení ovlivnění učitele autoškoly jinou návykovou látkou se použije
   § 5 odst. 2 písm. b) obdobně,
 
   c)  vykonávat  činnost  učitele autoškoly, jestliže je jeho schopnost k 
   výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu.
 
   (2)  Učitel  autoškoly  je  při  výkonu  dohledu nad řidičem motorového
   vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) povinen
 
   a)    podrobit   se   na   výzvu   policisty,   vojenského   policisty,
   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie
   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
   ovlivněn alkoholem,
 
   b)    podrobit   se   na   výzvu   policisty,   vojenského   policisty,
   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie
   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není
   ovlivněn jinou návykovou látkou.
 
   § 9
 
   Povinnosti přepravované osoby
 
   (1) Přepravovaná osoba je povinna
 
   a) být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je
   sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),
 
   b)   užívat   za  jízdy  na  motocyklu  nebo  mopedu  ochrannou  přílbu
   schváleného  typu  podle  zvláštního  právního  předpisu,^2)  kterou má
   nasazenou a řádně připevněnou na hlavě,
 
   c)   neohrožovat   svým   chováním   bezpečnost  provozu  na  pozemních
   komunikacích, zejména neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla,
 
   d) dbát pokynů řidiče, zejména při nastupování do vozidla a vystupování
   z něj.
 
   (2)  Povinnosti  podle  odstavce 1 písm. a) neplatí pro osobu starší 18
   let  a menší než 150 cm a osobu, která tak nemůže učinit ze zdravotních
   důvodů  na základě lékařského potvrzení. Lékařské potvrzení musí mít za
   jízdy  u  sebe;  v případech, kdy se nejedná o stav trvalého rázu, musí
   být  platnost  lékařského  potvrzení  časově  omezena  nejdéle  na dobu
   jednoho roku. Náležitosti lékařského potvrzení stanoví prováděcí právní
   předpis.  Pokud  je osoba pohybově postižená přepravovaná ve vozidle na
   vozíku  pro  invalidy,  musí  být  vozík  a  osoba  pohybově  postižená
   připoutána speciálním zádržným systémem schváleného provedení.^2)
 
   (3)  Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní
   sbory,  ozbrojené  síly  a  vojenské  zpravodajství  při  plnění jejich
   služebních  povinností,  obecní  policii při plnění úkolů podle zákona,
   hasiče  ve  vozidle  požární  ochrany a záchranáře v záchranném vozidle
   Horské   služby   při  řešení  mimořádných  událostí^8a),  kdy  použití
   bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla, učitele jízdy při
   výcviku,   jakož   i   pro   zdravotnického   pracovníka  poskytovatele
   zdravotnické   záchranné   služby,   záchranáře   nebo   zdravotnického
   pracovníka  Horské  služby,  který v době přepravy poskytuje pacientovi
   zdravotní služby.
 
   (4) Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby
   v případech, kdy by použití ochranné přílby mohlo ztížit nebo znemožnit
   komunikaci  se  zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje
   zdravotní stav zachraňovaného.
 
   (5) Přepravovaná osoba nesmí vyhazovat předměty z vozidla.
 
   (6)  Přepravovaná  osoba  při jízdě na motocyklu se musí nohama dotýkat
   stupaček a nesmí kouřit.
 
   (7) Boční sezení na motocyklu je zakázáno.
 
   DÍL 2
 
   Provozovatel vozidla
 
   § 10
 
   Povinnosti provozovatele vozidla
 
   (1) Provozovatel vozidla nesmí
 
   a)  přikázat  ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích
   užito  vozidlo,  které  nesplňuje  podmínky stanovené zvláštním právním
   předpisem,^2)  pokud  nejde o přípojný podvozek (vozidlo) k záchrannému
   vozidlu Horské služby podle § 5 odst. 3,
 
   b) svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 2,
 
   c)  svěřit  řízení  motorového  vozidla osobě, která nesplňuje podmínky
   podle § 3 odst. 3,
 
   d)  přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná
   údaje potřebné k určení její totožnosti.
 
   (2)  Provozovatel  vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a
   označení  vozidla  nebylo  zaměnitelné se zvláštním barevným provedením
   vozidel   Vojenské  policie  podle  zvláštního  právního  předpisu,^12)
   policie  podle  zvláštního  právního  předpisu,^13)  celní správy podle
   zvláštního   právního  předpisu,14)  obecní  policie  podle  zvláštního
   právního  předpisu,^14a)  Vězeňské  služby  České  republiky  (dále jen
   "Vězeňská  služba")  podle  zvláštního právního předpisu^14b) a vozidel
   jednotek požární ochrany podle zvláštního právního předpisu.^14c)
 
   (3)  Provozovatel  vozidla  zajistí,  aby  při užití vozidla na pozemní
   komunikaci  byly  dodržovány  povinnosti  řidiče  a pravidla provozu na
   pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
 
   (4)  Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s 
   výjimkou,  kdy  provozovatelem  vozidla  je  zpravodajská  služba, jsou
   povinni  na  výzvu  policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s 
   rozšířenou  působností  sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti
   řidiče  vozidla  podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto
   ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu^14d).
 
   (5)  Provozovatel  vozidla  kategorie  M2  a  M3 ^2), které je vybaveno
   zádržným  bezpečnostním systémem, je povinen zajistit, aby přepravované
   osoby  starší  3  let  nebo  osoby  je  doprovázející  byly  poučeny  o 
   povinnosti   použít   tento   zádržný   bezpečnostní   systém.  Způsoby
   informování stanoví prováděcí právní předpis.
 
   DÍL 3
 
   Pravidla provozu na pozemních komunikacích
 
   ODDÍL 1
 
   Jízda vozidly
 
   § 11
 
   Směr a způsob jízdy
 
   (1)  Na  pozemní  komunikaci  se  jezdí  vpravo,  a  pokud tomu nebrání
   zvláštní  okolnosti,  při  pravém  okraji vozovky, pokud není stanoveno
   jinak.
 
   (2)  Na  krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a
   stání  nebo,  jestliže je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování
   nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.
 
   § 12
 
   Jízda v jízdních pruzích
 
   (1)  Mimo  obec  se  na  pozemní  komunikaci  o dvou nebo více jízdních
   pruzích  vyznačených  na  vozovce  v  jednom směru jízdy jezdí v pravém
   jízdním  pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to
   nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
 
   (2)  V  obci  na  pozemní  komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích
   vyznačených  na  vozovce  v  jednom  směru  jízdy  smí řidič motorového
   vozidla   užívat   k  jízdě  kteréhokoliv  jízdního  pruhu;  přitom  se
   nepovažuje  za  předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů
   rychleji  než  vozidla  v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí
   současně  ve  všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu
   vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co
   nejdříve  uvolnit;  to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního
   pruhu  k  odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.
   Řidič  nákladního  automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg,
   jízdní   soupravy,  jejíž  celková  délka  přesahuje  7  m,  zvláštního
   motorového  vozidla,  motocyklu  s  nejvyšší  povolenou rychlostí do 45
   km.h-1  a  cyklista  smí  levý  krajní  jízdní  pruh  užít k jízdě, jen
   jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
 
   (3)  Je-li  na  pozemní  komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v 
   jednom  směru  jízdy  taková  hustota  provozu,  že se vytvoří souvislé
   proudy  vozidel,  v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou
   rychlostí,  která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou
   jet  motorová  vozidla  souběžně (dále jen "souběžná jízda"); přitom se
   nepovažuje  za  předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů
   rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.
 
   (4)   Na   pozemní  komunikaci  o  třech  nebo  více  jízdních  pruzích
   vyznačených  na  vozovce  v  jednom  směru  jízdy  smí řidič nákladního
   automobilu  o  celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy,
   jejíž  celková  délka  přesahuje  7  m, zvláštního motorového vozidla a
   motocyklu  s  nejvyšší  povolenou  rychlostí  do 45 km.h-1 užít k jízdě
   výhradně  dvou  jízdních  pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v 
   ostatních  jízdních  pruzích  smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k 
   objíždění, otáčení nebo odbočování.
 
   (5)  Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy,
   neohrozí-li  a  neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého
   přejíždí;  přitom  musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné
   jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel
   do  tohoto  pruhu  přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným,
   vjet  tak,  aby  se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho
   přejíždějící   mohla  řadit  střídavě  po  jednom  do  jízdního  proudu
   průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by
   bylo  zřejmé,  který  z  nich  je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém
   jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.
 
   (6)  Na  pozemní  komunikaci  o  třech  jízdních pruzích vyznačených na
   vozovce  v  jednom  směru  jízdy  smí řidič přejíždět z levého jízdního
   pruhu  do  středního  jízdního  pruhu  jen  tehdy,  neohrozí-li  řidiče
   přejíždějícího  do  středního  jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu;
   obdobně  se  postupuje  při  přejíždění  z  levých  jízdních  pruhů  do
   středních  jízdních  pruhů  na  pozemní  komunikaci  o  čtyřech  a více
   jízdních pruzích vyznačených na vozovce.
 
   (7)   Je-li   pro   zařazování  do  průběžného  jízdního  pruhu  zřízen
   připojovací  pruh,  je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu
   užít  připojovacího  pruhu.  Při  zařazování  z  připojovacího pruhu do
   průběžného  pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu.
   Není-li  připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě
   vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.
 
   (8)  Nejsou-li  jízdní  pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely
   odstavců  3  a  5  jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel
   jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou.
 
   Jízda ve zvláštních případech
 
   § 13
 
   (1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se
   smí  jet  jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to
   bezpečnější  s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél
   nástupního  nebo  ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti.
   Podél  tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou "Objíždění
   tramvaje" povolena jízda vlevo.
 
   (2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen
   při  objíždění,  předjíždění,  odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní
   komunikaci,  nebo  vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li
   mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás
   zvýšený  nad  nebo  snížený  pod  úroveň  vozovky nebo od vozovky jinak
   oddělený  například  obrubníkem  se  smí  přejíždět jen příčně, a to na
   místě  k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič
   ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.
 
   § 14
 
   (1) Je-li vyznačen jízdní pruh dopravní značkou "Vyhrazený jízdní pruh"
   (dále  jen  "vyhrazený jízdní pruh") pro určitý druh vozidel, platí pro
   řidiče ostatních vozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní
   pruh  vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7. Jízdní pruh nelze
   vyhradit pro motocykly.
 
   (2)  Přejíždí-li  řidič  vozidla,  pro které je vyhrazen jízdní pruh, z 
   vyhrazeného  jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič vozidla
   jedoucí  v  tomto  pruhu  mu  to musí umožnit snížením rychlosti jízdy,
   popřípadě  i  zastavením  vozidla.  Řidič vozidla ve vyhrazeném jízdním
   pruhu  je  povinen  dávat  znamení  o změně směru jízdy a nesmí ohrozit
   řidiče ostatních vozidel.
 
   (3)  Jede-li  vozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruh, ve vyhrazeném
   jízdním  pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí
   stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.
 
   (4)  Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém
   pásu  řízen  světelnými  signály  pro  tramvaje,  řídí se řidič vozidla
   jedoucí v tomto jízdním pruhu těmito světelnými signály.
 
   (5)  Je-li  vyznačen  jízdní  pruh vodorovnými dopravními značkami jako
   jízdní  pruh  pro  cyklisty,  použijí  se  pro cyklisty a řidiče jiných
   vozidel  odstavce 1 až 3 obdobně. Na jízdní pruh pro cyklisty smí řidič
   jiného  vozidla  vjet  v  podélném směru rovněž tehdy, není-li přilehlý
   jízdní  pruh pro toto vozidlo dostatečně široký. Při vjíždění na jízdní
   pruh pro cyklisty nesmí řidič ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu.
 
   § 15
 
   (1)  Za  vozidlem  hromadné  dopravy  osob,  které  zastavilo  v obci v 
   zastávce  bez  nástupního  ostrůvku  nebo  bez  nástupiště  na zvýšeném
   tramvajovém  pásu,  musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v 
   zastávce  více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z 
   nich.  V  jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující,
   kteří  nastupují  nebo  vystupují.  To neplatí, zastaví-li autobus nebo
   trolejbus u okraje vozovky.
 
   (2)  Za  autobusem s označením "Označení autobusu přepravujícího děti",
   který  zastavil v označené zastávce, musí řidič jiného vozidla zastavit
   vozidlo.  Pokračovat  v  jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky.
   Řidiči protijedoucích vozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí
   do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy.
 
   § 16
 
   Objíždění
 
   Řidič,  který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při
   objíždění  překážky  provozu  na  pozemních  komunikacích  anebo chodce
   vybočuje  ze  směru  své  jízdy,  nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí
   řidiče  a  ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
   Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.
 
   § 17
 
   Předjíždění
 
   (1)  Předjíždí  se  vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr
   jízdy  vlevo  a  není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při
   jízdě  v  připojovacím  nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět
   též  vozidlo  jedoucí  v  průběžném  pruhu. Odbočovací pruh je přídatný
   jízdní  pruh  určený  pro  odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného
   jízdního pruhu.
 
   (2)  Řidič,  který  při  předjíždění  vybočuje ze směru své jízdy, musí
   dávat  znamení  o  změně  směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za
   ním.  Řidič  musí  dát  znamení  o  změně  směru  jízdy při předjíždění
   cyklisty.
 
   (3)  Řidič,  který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel,
   musí  dávat  znamení  o  změně  směru  jízdy a nesmí ohrozit ani omezit
   řidiče vozidla, které předjel.
 
   (4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak
   bránit předjíždění.
 
   (5) Řidič nesmí předjíždět
 
   a)  nemá-li  před  sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k 
   bezpečnému předjetí,
 
   b)  jestliže  by  se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla,
   která hodlá předjet,
 
   c)  jestliže  by  ohrozil  nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil
   jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,
 
   d) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně
   před nimi,
 
   e)  dává-li  řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy
   vlevo  a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v 
   dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,
 
   f) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí
 
   1. jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,
 
   2.   jde-li   o  předjíždění  jízdních  kol,  mopedů  a  motocyklů  bez
   postranního vozíku,
 
   3. na hlavní pozemní komunikaci,
 
   4. na křižovatce s řízeným provozem.
 
   g) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.
 
   § 18
 
   Rychlost jízdy
 
   (1)  Rychlost  jízdy  musí  řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem,
   vlastnostem  vozidla  a  nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně
   technickému   stavu   pozemní   komunikace,  její  kategorii  a  třídě,
   povětrnostním  podmínkám  a jiným okolnostem, které je možno předvídat;
   smí  jet  jen  takovou  rychlostí,  aby byl schopen zastavit vozidlo na
   vzdálenost, na kterou má rozhled.
 
   (2) Řidič nesmí
 
   a) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje
   bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
 
   b)  omezovat  plynulost  provozu  na  pozemních  komunikacích,  zejména
   bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.
 
   (3)   Řidič   motorového   vozidla   o  maximální  přípustné  hmotnosti
   nepřevyšující  3  500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše
   90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1
   a  na  dálnici  rychlostí  nejvýše  130 km.h-1. Řidič jiného motorového
   vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1.
 
   (4)  V  obci  smí  jet  řidič  rychlostí  nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o 
   dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1.
 
   (5)  Řidič  nesmí  překročit  nejvyšší povolenou rychlost vozidla,^2) a
   jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel
   soupravy.
 
   (6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2
   lze  nejvyšší  dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit. Jde-li o 
   dálnici  nebo  silnici  pro  motorová  vozidla  bez  směrově oddělených
   jízdních  pásů,  sníží  se  nejvyšší  dovolená  rychlost  na nejvýše 90
   km.h-1.
 
   (7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2
   lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však
   o  30  km.h-1.  Na  silnici  pro motorová vozidla se směrově oddělenými
   jízdními  pásy  lze zvýšit i nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce
   3, maximálně však o 20 km.h-1.
 
   (8)  Při  použití  sněhových  řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí
   nejvýše 50 km.h-1.
 
   (9)  Nejvyšší  dovolená  rychlost  podle  odstavců  3, 4 a 8 a nejvyšší
   dovolená  rychlost  stanovená místní nebo přechodnou úpravou provozu na
   pozemních  komunikacích  neplatí  pro řidiče zpravodajských služeb^15),
   Generální   inspekce  bezpečnostních  sborů^45)  a  stanovených  útvarů
   policie,  Vojenské  policie a celních orgánů, je-li to nezbytně nutné k 
   plnění  úkolů  stanovených  zvláštním  právním  předpisem,^16)  je však
   povinen  dbát  potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního
   provozu  na  pozemních  komunikacích.  Útvary  policie  stanoví ministr
   vnitra.  Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Útvary celních
   orgánů stanoví ministr financí.
 
   § 19
 
   Vzdálenost mezi vozidly
 
   (1)  Řidič  vozidla  jedoucí  za  jiným  vozidlem  musí ponechat za ním
   dostatečnou  bezpečnostní  vzdálenost,  aby  se  mohl  vyhnout srážce v 
   případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které
   jede před ním.
 
   (2)   Řidič   motorového   vozidla   o  maximální  přípustné  hmotnosti
   převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10
   m,  a  zvláštního  vozidla^2)  musí  mimo  obec  zachovávat za vozidlem
   jedoucím  před  ním  takovou  vzdálenost,  aby se předjíždějící vozidlo
   mohlo  před  něj  bezpečně  zařadit;  to  neplatí,  připravuje-li  se k 
   předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě.
 
   (3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí
   za  ní  jet  v  takové  vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje
   ostatním řidičům.
 
   § 20
 
   Vyhýbání
 
   Řidiči  protijedoucích  vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné
   míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na
   jehož  straně  jízdy  je  překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z 
   nich  couvat,  učiní  tak  ten,  pro  něhož  je  to  snazší  nebo  méně
   nebezpečné.  Není-li  možno  se  vyhnout  protijedoucí tramvaji vpravo,
   vyhýbá se jí vlevo.
 
   § 21
 
   Odbočování
 
   (1)  Při  odbočování  na  křižovatce  nebo na místo ležící mimo pozemní
   komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování
   nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.
 
   (2)  Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu,
   musí  řidič  zajistit  bezpečné  odbočení  pomocí  způsobilé a náležitě
   poučené osoby.
 
   (3) Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému
   okraji  vozovky;  musí-li  přitom  s  ohledem  na  rozměry vozidla nebo
   nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně
   směru  jízdy  vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále
   vlevo  v  části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry
   vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích
   vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.
 
   (4) Řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve
   vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.
 
   (5)  Řidič  odbočující  vlevo  musí  dát přednost v jízdě protijedoucím
   motorovým  i  nemotorovým  vozidlům,  jezdcům  na zvířeti, protijdoucím
   organizovaným  útvarům  chodců  a  průvodcům hnaných zvířat se zvířaty,
   tramvajím  jedoucím  v  obou  směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném
   jízdním  pruhu,  pro  něž  je  tento  jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům
   jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty.
 
   (6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím
   ve  vyhrazeném  jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a
   cyklistům  jedoucím  v jízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena
   jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji.
 
   (7)  Tramvaj,  která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje
   směr  jízdy  vozidla  jedoucího  po  její pravé nebo levé straně a dává
   znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.
 
   § 22
 
   Jízda křižovatkou
 
   (1)  Řidič  přijíždějící  na  křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci
   označené  dopravní  značkou  "Dej  přednost  v  jízdě!" nebo "Stůj, dej
   přednost  v  jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na
   zvířatech  přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované
   skupině  chodců  nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím
   po hlavní pozemní komunikaci.
 
   (2)  Nevyplývá-li  přednost  v  jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát
   řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím
   zprava  nebo  organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat
   se zvířaty přicházejícím zprava.
 
   (3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat
   v  jízdě  v  křižovatce  a  za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit
   vozidlo  v  křižovatce.  To  neplatí,  pokud  řidič zastavuje vozidlo v 
   křižovatce  za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo
   při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5.
 
   (4)  Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí řidič
   zastavit  vozidlo  na  takovém  místě,  odkud má do křižovatky náležitý
   rozhled.
 
   (5)  Řidič  vjíždějící  na  kruhový objezd označený dopravními značkami
   "Kruhový  objezd"  společně  se  značkou  "Dej  přednost v jízdě!" nebo
   "Kruhový  objezd" společně se značkou "Stůj, dej přednost v jízdě" musí
   dát  přednost  v  jízdě  vozidlům  a  jezdcům  na zvířatech jedoucím po
   kruhovém  objezdu  a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a
   hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.
 
   § 23
 
   Vjíždění na pozemní komunikaci
 
   (1)  Při  vjíždění  z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní
   komunikaci  musí  dát  řidič  přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na
   zvířatech  jedoucím  po  pozemní  komunikaci nebo organizovanému útvaru
   chodců  nebo  průvodcům  hnaných  zvířat  se zvířaty jdoucím po pozemní
   komunikaci.  To  platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo
   ze  stezky  pro  cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní
   komunikaci.
 
   (2)  Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič
   zajistit  bezpečné  vjetí  na  pozemní  komunikaci  pomocí  způsobilé a
   náležitě poučené osoby.
 
   (3)  Vozidla  vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna
   tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci.
 
   § 24
 
   Otáčení a couvání
 
   (1)  Při  otáčení  platí  obdobně  ustanovení o odbočování (§ 21) a při
   otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou (§ 22).
 
   (2)  Při  couvání  řidič  nesmí  ohrozit  ostatní  účastníky provozu na
   pozemních komunikacích.
 
   (3)  Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič
   zajistit  bezpečné  otáčení  nebo  couvání  pomocí způsobilé a náležitě
   poučené osoby.
 
   (4) Řidič nesmí otáčet a couvat
 
   a)  na  nepřehledných  nebo  jinak  nebezpečných  místech,  například v 
   nepřehledné  zatáčce  a  v  její  těsné  blízkosti,  před  nepřehledným
   vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
 
   b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,
 
   c) na přechodu pro chodce,
 
   d) na přejezdu pro cyklisty,
 
   e) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,
 
   f) v tunelu a v jeho těsné blízkosti,
 
   g)  na  pozemní  komunikaci  s  jednosměrným provozem; smí však couvat,
   jestliže  je  to  nezbytně  nutné, například k zajetí do řady stojících
   vozidel nebo vyjetí z ní.
 
   Zastavení a stání
 
   § 25
 
   (1) Řidič smí zastavit a stát jen
 
   a)  vpravo  ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na
   jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
 
   b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k 
   ohrožení  bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič
   vozidla  o  celkové  hmotnosti  nepřevyšující  3 500 kg zastavit a stát
   kolmo,  popřípadě  šikmo  k  okraji  pozemní komunikace nebo zastavit v 
   druhé řadě.
 
   (2)  Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavit řidič taxislužby,
   je  však  povinen  dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a
   plynulost provozu na pozemních komunikacích.
 
   (3)  Při  stání  musí  zůstat  volný  alespoň  jeden jízdní pruh široký
   nejméně  3  m  pro  každý  směr  jízdy; při zastavení musí zůstat volný
   alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
 
   (4) Při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí
   z  řady  stojících  vozidel.  Při  zastavení  a  stání  vedle vozidla s 
   označením   "Označení   vozidla  přepravujícího  osobu  těžce  pohybově
   postiženou" musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.
 
   (5)  Zajíždí-li  řidič  za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní
   komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.
 
   (6)  Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje
   pozemní  komunikace  nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru
   jízdy   a   nesmí   ohrozit  ostatní  účastníky  provozu  na  pozemních
   komunikacích.  Řidiči  autobusu  hromadné  dopravy osob nebo trolejbusu
   musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze
   zastávkového   pruhu,  a  to  snížením  rychlosti  jízdy,  popřípadě  i 
   zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit
   zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.
 
   § 26
 
   (1)  Otevírat  dveře  nebo  boční  stěny vozidla, jakož i nastupovat do
   vozidla  nebo  vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena
   bezpečnost  nastupujících  nebo vystupujících osob ani jiných účastníků
   provozu na pozemních komunikacích.
 
   (2)  Řidič,  který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě
   potřeby  okamžitě  zasáhnout,  musí učinit taková opatření, aby vozidlo
   nemohlo  ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla
   je   neoprávněně  užít  jiná  osoba.  Je-li  vozidlo  povinně  vybaveno
   zařízením  proti  neoprávněnému  použití^2)  musí  je řidič užít. Řidič
   motorového  vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími
   klíny^2)  jich  musí  užít,  je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu
   proti pohybu.
 
   (3)  Řidič  motorového  vozidla,  které  je  povinně vybaveno přenosným
   výstražným  trojúhelníkem,^2)  musí  tohoto  trojúhelníku  užít po dobu
   nouzového  stání,  například  při přerušení jízdy pro závadu na vozidle
   nebo  nákladu,  v  důsledku  dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost,
   jestliže   takové   vozidlo   tvoří   překážku   provozu  na  pozemních
   komunikacích.  Trojúhelník  musí  umístit na okraj vozovky tak, aby byl
   pro  přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti
   nejméně  50  m,  na  dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být
   tato  vzdálenost,  vyžadují-li  to  okolnosti,  kratší.  Je-li motorové
   vozidlo  vybaveno výstražným světelným zařízením,^2) musí ho řidič užít
   nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.
 
   § 27
 
   (1) Řidič nesmí zastavit a stát
 
   a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,
 
   b)  před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za
   ním,
 
   c)  na  přechodu  pro  chodce  nebo  na  přejezdu  pro  cyklisty  a  ve
   vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,
 
   d)  na  křižovatce  a  ve  vzdálenosti  kratší  než  5  m  před hranicí
   křižovatky  a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru
   "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,
 
   e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
 
   f)  u  zastávky  tramvaje,  autobusu  nebo  trolejbusu  bez  nástupního
   ostrůvku  v  úseku,  který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu",
   "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5
   m  za  označníkem  zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve
   vzdálenosti  kratší  než  30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li
   prostor   zastávky   vyznačen  vodorovnou  dopravní  značkou  "Zastávka
   autobusu  nebo  trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz
   jen pro vyznačený prostor,
 
   g)  na  železničním  přejezdu,  v  podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti
   kratší než 15 m před nimi a za nimi,
 
   h)  v  místě,  kde  by  vozidlo  zakrývalo svislou dopravní značku nebo
   vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",
 
   i) ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty,
 
   j)  v  jízdních  pruzích  vyznačených  na vozovce mimo pravého jízdního
   pruhu,
 
   k)  ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní
   značky  "Podélná  čára  souvislá"  nebo nástupního ostrůvku tam, kde by
   mezi  touto  dopravní  značkou  nebo  nástupním  ostrůvkem  a  vozidlem
   nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,
 
   l) na mostě,
 
   m)  v  tunelu;  to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném
   dopravní  značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič
   vypnout motor,
 
   n)  před  vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z 
   místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
 
   o)   na  vyhrazeném  parkovišti,  nejde-li  o  vozidlo,  pro  které  je
   parkoviště  vyhrazeno;  to  neplatí,  jde-li o zastavení a stání, které
   nepřekročí  dobu  tří  minut  a  které  neohrozí  ani  neomezí  ostatní
   účastníky  provozu  na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče
   vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,
 
   p) na tramvajovém pásu,
 
   r)  na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu
   na pozemní komunikaci,
 
   s)  na  jiných  místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na
   pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.
 
   (2)  V  době  od  5.00  do  19.00  hodin  je zakázáno stání tam, kde by
   nezůstal  mezi  vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní
   pruh široký nejméně 3,5 m.
 
   (3)  Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II.
   a  III.  třídy^1)  je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na
   místech označených dopravní značkou jako parkoviště.
 
   (4)  Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna
   směru okruhu" je zakázáno stání.
 
   (5)  O  odstranění  vozidla,  které  neoprávněně  stojí  na  vyhrazeném
   parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se
   odstraní na náklad jeho provozovatele.
 
   (6) Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 neplatí pro řidiče vozidel
   bezpečnostních  sborů,  ozbrojených  sil a vojenského zpravodajství při
   plnění  služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při výkonu
   její působnosti a řidiče vozidel jednotek požární ochrany, zdravotnické
   záchranné  služby  a Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a).
   Řidič  tohoto  vozidla je při zastavení a stání povinen učinit opatření
   nezbytná  k  tomu,  aby  neohrozil  bezpečnost  a  plynulost provozu na
   pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil.
 
   Železniční přejezd
 
   § 28
 
   (1)  Před  železničním  přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně,
   zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.
 
   (2)  Vozidla  se  před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve
   kterém  přijela.  Nejde-li  o  souběžnou  jízdu nebo o jízdu podle § 12
   odst.2,  smějí  vozidla  přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom
   jízdním proudu.
 
   (3)  Ve  vzdálenosti  50  m  před  železničním  přejezdem  a  při  jeho
   přejíždění   smí  řidič  jet  rychlostí  nejvýše  30  km.h-1.  Svítí-li
   přerušované  bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,
   smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí
   nejvýše  50  km.h-1.  Při  přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič
   zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.
 
   (4)  Dojde-li  k  zastavení  vozidla na železničním přejezdu, musí jeho
   řidič  odstranit  vozidlo  mimo  železniční  trať,^17)  a nemůže-li tak
   učinit,  musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli
   před nebezpečím včas varováni.
 
   (5)  Před  železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka
   "Stůj,  dej  přednost v jízdě!", musí řidič zastavit vozidlo na takovém
   místě, odkud má náležitý rozhled na trať.
 
   § 29
 
   (1) Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd,
 
   a)  je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly
   signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,
 
   b)  je-li  dávána  výstraha  přerušovaným  zvukem  houkačky nebo zvonku
   přejezdového zabezpečovacího zařízení,
 
   c) sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory,
 
   d)  je-li  již  vidět  nebo  slyšet  přijíždějící vlak nebo jiné drážní
   vozidlo  nebo  je-li  slyšet  jeho  houkání nebo pískání; toto neplatí,
   svítí-li  přerušované  bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího
   zařízení,
 
   e)  dává-li  znamení  k  zastavení  vozidla zaměstnanec dráhy kroužením
   červeným  nebo  žlutým  praporkem  a  za snížené viditelnosti kroužením
   červeným světlem,
 
   f) nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí
   a pokračování v jízdě.
 
   (2)  V  případech  uvedených  v  odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidič
   vjíždět  na  železniční  přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním
   přejezdem  dostal  od  pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy^11) k 
   jízdě  přes  železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidič
   povinen  řídit  se  při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného
   zaměstnance  provozovatele  dráhy.  Pověřený  zaměstnanec provozovatele
   dráhy  je  povinen  se  na  požádání  řidiče prokázat platným pověřením
   provozovatele dráhy.
 
   § 30
 
   Znamení o změně směru jízdy
 
   (1)  Znamení  o  změně  směru  jízdy  musí  řidič  dávat  kromě případů
   uvedených  v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy,
   vybočování  z  něho,  nebo  jestliže  to vyžaduje bezpečnost provozu na
   pozemních komunikacích.
 
   (2)  Znamení  o  změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím
   jízdního   úkonu   s   ohledem   na   okolnosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích,  zejména  na  řidiče  jedoucí za ním a na povahu jízdního
   úkonu.
 
   (3)  Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi
   vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží
   ohnutou  v  lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou
   stranu.  Vyžadují-li  to  okolnosti,  zejména  není-li  znamení  dávané
   směrovými  světly  nebo  paží  dostatečně viditelné například pro šířku
   nákladu  nebo  za  snížené  viditelnosti,  musí  se dávat znamení jiným
   zřetelným  způsobem,  například  způsobilou a náležitě poučenou osobou.
   Jinak  smí  řidič  provést  zamýšlený  jízdní  úkon jen tehdy a takovým
   způsobem,  aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na
   pozemních komunikacích.
 
   (4)  Znamení  o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidič
   jen  do  doby  ukončení  změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud
   vozidlo  nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o 
   změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.
 
   (5)  Při  vjíždění  na  kruhový  objezd  a  jízdě  po kruhovém objezdu,
   nepřejíždí-li  z  jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5,
   řidič  nedává  znamení  o  změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového
   objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.
 
   § 31
 
   Výstražná znamení
 
   (1)  Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové
   výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení
   i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.
 
   (2)  Místo  zvukového  výstražného  znamení  smí  řidič  dávat světelné
   výstražné  znamení  krátkým  přerušovaným  rozsvícením dálkového světla
   nebo  přepínáním  potkávacích  a  dálkových světel; k upozornění řidiče
   předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.
 
   (3)  Je-li  nutné  upozornit  ostatní  účastníky  provozu  na pozemních
   komunikacích  na  hrozící  nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné
   náhle  snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné
   výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.
 
   (4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.
 
   Osvětlení vozidel
 
   § 32
 
   (1)  Motorové  vozidlo  musí  mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a
   potkávací  světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno
   podle  zvláštního  právního  předpisu^2).  Tramvaj  musí mít rozsvícena
   potkávací světla nebo světla pro denní svícení.
 
   (2)  Vozidlo  musí  mít  za  jízdy  při snížené viditelnosti rozsvícena
   obrysová  a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle
   zvláštního právního předpisu^2).
 
   (3)  Řidič  nesmí  užít  dálková  světla,  je-li  vozovka  dostatečně a
   souvisle  osvětlena  nebo  mohl-li  by  být oslněn řidič protijedoucího
   vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na
   pozemních  komunikacích,  strojvedoucí  vlaku,  řidič  jiného  drážního
   vozidla  nebo  řidič  plavidla.  Při zastavení vozidla před železničním
   přejezdem  nesmí  řidič  užít  ani potkávací světla, pokud by jimi mohl
   oslnit řidiče vozidla v protisměru.
 
   (4)  Přední  světla  do  mlhy  smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo
   hustého  deště.  Zadní  světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo
   hustého deště užít vždy.
 
   (5) Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.
 
   § 33
 
   (1) Motorové vozidlo nebo jízdní souprava, jejichž rozměry nebo rozměry
   nákladu  přesahují  míry stanovené zvláštním právním předpisem,^2) musí
   mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla.
 
   (2)  Vozidlo stojící za snížené viditelnosti v obci na místě, kde tvoří
   překážku  provozu na pozemních komunikacích, nebo na pozemní komunikaci
   mimo  obec  musí  mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu
   pozemní  komunikace  obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být
   osvětleno  na  straně  přivrácené  ke středu pozemní komunikace alespoň
   jedním  bílým  neoslňujícím  světlem  viditelným  zpředu  i  zezadu. To
   neplatí na parkovišti.
 
   § 34
 
   Vlečení motorových vozidel
 
   (1)  Při  vlečení  motorového  vozidla  se smí jet rychlostí nejvýše 60
   km.h-1.
 
   (2)  Motorové  vozidlo  se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad
   řízení a účinné brzdy.
 
   (3)  Motorové  vozidlo  se smí vléci na tyči jen tehdy, má-li bez závad
   řízení.  Nemá-li  vlečené  vozidlo  účinné  brzdy,  nesmí jeho okamžitá
   hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla.
 
   (4)  Při vlečení motorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby
   vzdálenost  mezi  vozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí
   být  vzdálenost mezi vozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí
   být  menší  než  1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými
   červenými  a  bílými  pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo
   štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm).
 
   (5)  Řidiči  vlečného  a  vlečeného  vozidla  jsou  povinni  si  předem
   dohodnout způsob dorozumívání během jízdy.
 
   (6) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla
   s  přívěsem  je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem.
   Za  motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo.
   Motocykl  bez  postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako
   vlečné vozidlo.
 
   (7) Autobus nebo motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se
   smí vléci jen bez přepravovaných osob.
 
   (8) U vlečného vozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla.
   Vlečené   vozidlo   musí   být  zezadu  viditelně  označeno  výstražným
   trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby.
 
   (9)  Za  snížené  viditelnosti  musí být u vlečeného vozidla rozsvícena
   obrysová  nebo  potkávací  světla.  Při  jejich poruše musí být vozidlo
   osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem
   a  vzadu  alespoň  jedním  červeným světlem; tato světla musí být dobře
   viditelná  a  nesmějí  být  umístěna  dále než 400 mm od bočního obrysu
   vozidla.
 
   ODDÍL 2
 
   Jízda vozidly ve zvláštních případech
 
   Provoz na dálnici
 
   § 35
 
   (1)  Na  dálnici  je  dovolen  jen provoz motorových vozidel a jízdních
   souprav,  jejichž  nejvyšší  dovolená  rychlost  ^2)  není nižší než 80
   km.h-1.  V  úseku  dálnice  procházejícím  obcí  je  dovolen  i  provoz
   motorových  vozidel  a jízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu,
   jejichž  nejvyšší  povolená  rychlost^2) není nižší než 65 km.h-1. Mimo
   obslužná  zařízení  dálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních
   komunikacích zakázán vstup na dálnici, chůze a jízda po dálnici.
 
   (2)  Řidič smí na dálnici vjíždět a z dálnice vyjíždět jen na místech k 
   tomu určených.
 
   (3)  Zákaz  provozu  podle  odstavců  1 a 2 neplatí pro vozidla správce
   komunikace oprávněně užitá při její správě a údržbě.
 
   § 36
 
   (1) Řidiči je na dálnici zakázáno
 
   a)  zastavení  a stání jinde než na místech označených jako parkoviště.
   Při  nouzovém stání podle § 26 odst. 3 musí vozidlo stát na krajnici, a
   jen  není-li  to  možné,  na  vozovce.  Takové  vozidlo musí řidič vždy
   označit  jako  překážku  provozu  na  pozemních  komunikacích; jde-li o 
   motorové     vozidlo     povinně    vybavené    přenosným    výstražným
   trojúhelníkem,^2) musí řidič umístit trojúhelník podle § 26 odst. 3,
 
   b)  otáčení,  couvání a vjíždění na střední dělicí pás včetně míst, kde
   je pás přerušen.
 
   (2)  Dojde-li  během jízdy na vozidle nebo nákladu k závadě, pro kterou
   nelze  dosáhnout  na  rovině  rychlosti  nejméně  80 km.h-1, musí řidič
   dálnici opustit na nejbližším výjezdu.
 
   (3)  Vlečení  motorového  vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to
   nutné  k  jeho  odstranění  z  dálnice.  Vozidlo  smí být vlečeno jen k 
   nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnici opustit.
 
   (4)  Řidič  nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500
   kg  a  řidič  jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí
   předjíždět  jiné  vozidlo,  pokud  k  jeho  předjetí  nemá  dostatečnou
   rychlost,  takže  by  omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší
   rychlostí jízdy.
 
   § 37
 
   Není-li  v  tomto  oddílu  stanoveno jinak, platí pro provoz na dálnici
   ostatní ustanovení tohoto zákona.
 
   § 38
 
   Ustanovení  o  provozu  na  dálnici  platí  i  na  silnici pro motorová
   vozidla.
 
   Provoz v obytné, pěší a cyklistické zóně
 
   § 39
 
   (1)  Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní
   značkou "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec obytné
   zóny".
 
   (2)  Pěší  zóna  je  oblast,  jejíž začátek je označen dopravní značkou
   "Pěší zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec pěší zóny".
 
   (3)  V obytné a pěší zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé
   její  šířce,  přičemž  se  na  ně  nevztahuje § 53. Hry dětí na pozemní
   komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně.
 
   (4)  Do  pěší  zóny  je povolen vjezd jen vozidlům vyznačeným ve spodní
   části dopravní značky podle odstavce 2.
 
   (5)  V  obytné  zóně  a  pěší  zóně  smí řidič jet rychlostí nejvýše 20
   km.h-1.  Přitom  musí  dbát  zvýšené  ohleduplnosti vůči chodcům, které
   nesmí  ohrozit;  v  případě  nutnosti  musí  zastavit vozidlo. Stání je
   dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.
 
   (6)  Za účelem organizování dopravy může obec v obecně závazné vyhlášce
   obce  vydané  v  přenesené  působnosti  vymezit  místní komunikace nebo
   jejich  úseky  v  obytné  zóně,  které  nelze  užít ke stání nákladního
   vozidla^2) nebo jízdní soupravy.^2)
 
   (7)  V  obytné  zóně a pěší zóně musí chodci umožnit vozidlům jízdu. To
   platí i pro děti hrající si v obytné zóně.
 
   § 39a
 
   (1)  Cyklistická  zóna  je  oblast,  jejíž  začátek je označen dopravní
   značkou  „Zóna pro cyklisty“ a konec je označen dopravní značkou „Konec
   zóny pro cyklisty
 
   (2) V cyklistické zóně smějí cyklisté užívat vozovku v celé její šířce,
   přičemž se na ně nevztahuje § 57 odst. 2 a 3.
 
   (3)  Jiným  vozidlům  než  jízdním  kolům  je vjezd do cyklistické zóny
   povolen  jen  tehdy,  jsou-li vyznačena ve spodní části dopravní značky
   podle odstavce 1.
 
   (4)  V  cyklistické  zóně  smí  řidič  jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1.
   Přitom  musí  dbát  zvýšené  ohleduplnosti  vůči cyklistům, které nesmí
   ohrozit;  v  případě  nutnosti musí zastavit vozidlo. Stání je dovoleno
   jen na místech označených jako parkoviště.
 
   (5) V cyklistické zóně musí cyklisté umožnit motorovým vozidlům jízdu.
 
   § 40
 
   (1)  Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz v obytné,
   pěší a cyklistické zóně ostatní ustanovení tohoto zákona.
 
   (2)  Je-li  povolen  vjezd  cyklistů na chodník nebo stezku pro chodce,
   použijí se pro jejich pohyb § 39 odst. 5 a 7 obdobně.
 
   § 40a
 
   Provoz vozidel v zimním období
 
   (1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud
 
   a)  se  na  pozemní  komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo
   námraza, nebo
 
   b)  lze  vzhledem  k  povětrnostním  podmínkám  předpokládat,  že se na
   pozemní  komunikaci  během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu,
   led nebo námraza,
   lze  užít  motorové  vozidlo kategorie M nebo N^2) k jízdě v provozu na
   pozemních    komunikacích    pouze    za   podmínky   použití   zimních
   pneumatik^18a),  a  to  u  motorových  vozidel  s  maximální přípustnou
   hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel
   s  maximální  přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech
   hnacích  náprav  s  trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle
   věty  prvé  musí  mít  hloubku  dezénu  hlavních dezénových drážek nebo
   zářezů  nejméně  4  mm  a  u  motorových  vozidel o maximální přípustné
   hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.
 
   (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou
   v případě nouzového dojetí^18a).
 
   Jízda vozidel s právem přednostní jízdy
 
   § 41
 
   (1)  Řidič  vozidla,  který  při  plnění  úkolů souvisejících s výkonem
   zvláštních   povinností   užívá  zvláštního  výstražného  světla  modré
   barvy,^2)  případně  doplněného  o  zvláštní  zvukové výstražné znamení
   (dále  jen "vozidlo s právem přednostní jízdy"), není povinen dodržovat
   § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 2 písm. f) a g), § 6
   odst.  5  a 6, § 7 odst. 1 písm. b), § 11, § 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, §
   13 až 17, § 18 odst. 2, 3, 4 a 8, § 19 odst. 2 a 3, § 20, § 21 odst. 2,
   3 a 4, § 22, 23, § 24 odst. 3 a 4, § 25 odst. 1, 2, 3, 4, 5, § 26 odst.
   3,  § 27, § 28 odst. 2, 3 a 5, § 31, § 32 odst. 6, § 35, § 36 odst. 1 a
   2  a  §  39  odst. 4 a 5; je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby
   neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
 
   (2)   Zvláštním   zvukovým  výstražným  zařízením  doplněným  zvláštním
   výstražným světlem modré barvy^2) mohou být vybavena vozidla
 
   a)  Ministerstva  vnitra  používaná policií a označená podle zvláštního
   právního předpisu,^13)
 
   b) Vězeňské služby,
 
   c) vojenské policie označená podle zvláštního právního předpisu,^12)
 
   d) obecní policie,^5) která určí obec,
 
   e)   používaná   Hasičským   záchranným  sborem  České  republiky  nebo
   jednotkami   požární   ochrany,   které   nejsou   součástí  Hasičského
   záchranného sboru České republiky,
 
   f) důlní záchranné služby,
 
   g) poruchové služby plynárenských zařízení,
 
   h)   poskytovatele   zdravotnické   záchranné   služby,   poskytovatele
   zdravotnické   dopravní   služby   a  poskytovatele  přepravy  pacientů
   neodkladné péče,
 
   i) ozbrojených sil používaná u vojenských záchranných útvarů pro plnění
   humanitárních úkolů civilní ochrany,
 
   j) celní správy označená podle zvláštního právního předpisu^14),
 
   k)  Generální  inspekce  bezpečnostních sborů označená podle zvláštního
   právního předpisu^45).
 
   (3) Vláda může stanovit nařízením další vozidla, která pro plnění úkolů
   souvisejících  s  výkonem  zvláštních  povinností  mohou  být  vybavena
   zvláštním  zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným
   světlem modré barvy.
 
   (4)  Řidičem  vozidla s právem přednostní jízdy smí být osoba starší 21
   let, která musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.
 
   (5)  Řidič vozidla s právem přednostní jízdy nesmí za jízdy jíst, pít a
   kouřit.
 
   (6)  Odstavce  1  a  4 platí obdobně i pro řidiče vozidel doprovázených
   vpředu,  a  jde-li  o více než tři vozidla, i vzadu vozidly ozbrojených
   sil  nebo  ozbrojených  sborů  s  právem  přednostní jízdy. Doprovázená
   vozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla.
 
   (7)  Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a
   vozidlům  jimi  doprovázeným  umožnit  bezpečný  a  plynulý  průjezd, a
   jestliže  je  to  nutné,  i  zastavit vozidla na takovém místě, aby jim
   nepřekážela.  Do  skupiny  tvořené  vozidly s právem přednostní jízdy a
   vozidly   jimi   doprovázenými  se  řidiči  ostatních  vozidel  nesmějí
   zařazovat.
 
   (8)  Pokud hustota provozu na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla
   o  dvou  jízdních  pruzích  v  jednom  směru  jízdy vyvolá vznik kolony
   stojících  vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před
   zastavením  vozidla  vytvořit  mezi  sebou  jeden průjezdný jízdní pruh
   široký  nejméně  3,0  m  pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy;
   je-li  v  jednom  směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný
   boční  odstup  řidiči  vozidel  v  levém  a středním jízdním pruhu nebo
   středních  jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích
   v  jednom  směru  jízdy  mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu
   vjet  na krajnici nebo na střední dělící pás. Řidičům ostatních vozidel
   je vjezd do pruhu pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy a jízda
   v  tomto  pruhu  zakázána;  toto  neplatí pro vozidla vlastníka pozemní
   komunikace a vozidla technické pomoci.
 
   (9) Svítí-li zvláštní výstražné světlo modré barvy na stojícím vozidle,
   musí  řidiči  ostatních vozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a
   popřípadě i zastavit vozidlo.
 
   (10) V provozu na pozemních komunikacích je zakázáno neoprávněně užívat
   zvláštních   výstražných  světel  a  zvláštního  zvukového  výstražného
   znamení,  které  užívá  vozidlo  s  právem  přednostní  jízdy,  nebo je
   napodobovat.
 
   § 42
 
   (1)  Řidič  vozidla  vybaveného  zvláštním  výstražným světlem oranžové
   barvy^2)  smí  tohoto  světla  užívat  jen  tehdy, mohla-li by být jeho
   jízdou  nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu na pozemních
   komunikacích.  Jestliže  to  vyžaduje  pracovní činnost tohoto vozidla,
   není  jeho  řidič  povinen  dodržovat  ustanovení  pravidel  provozu na
   pozemních  komunikacích uvedených v § 4 písm. c), § 7 odst. 1 písm. b),
   § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, 2 a 4, § 13, § 14 odst. 1 a 2, § 18 odst. 2
   písm.  b),  § 22 odst. 3, § 24 odst. 4 písm. a), c), d), e), f) a g), §
   25  odst.  1, 2 a 3, § 26 odst. 3, § 27, § 28 odst. 2, § 30, 36, 37 a §
   39  odst. 4 a 5; je však povinen dbát zvýšené opatrnosti, aby neohrozil
   bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
 
   (2)  Řidiči  ostatních  vozidel  musí  vozidlu podle odstavce 1 umožnit
   jízdu  nebo  pracovní  činnost a podle okolností snížit rychlost jízdy,
   popřípadě i zastavit vozidlo.
 
   (3)  Skupiny (kolony) vozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů je
   možno   doprovázet   vpředu  i  vzadu  vozidly  užívajícími  zvláštního
   výstražného  světla  oranžové  barvy.^2)  Doprovázená  vozidla musí mít
   rozsvícena obrysová a potkávací světla.
 
   ODDÍL 3
 
   Zvláštní ustanovení pro provoz vozidel
 
   § 43
 
   Omezení jízdy některých vozidel
 
   (1)  Na  dálnici  a  na  silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a
   speciálním  automobilům  a  zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné
   hmotnosti  převyšující  7 500 kg a nákladním a speciálním automobilům a
   zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500
   kg s připojeným přípojným vozidlem
 
   a)  v  neděli  a  ostatních  dnech  pracovního  klidu  podle zvláštního
   právního předpisu^19) (dále jen "den pracovního klidu") v době od 13.00
   do 22.00 hodin,
 
   b)  v  sobotu  v  období  od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do
   13.00 hodin.
 
   c)  v  pátek  v  období  od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do
   21.00 hodin.
 
   (2)  Na silnici I. třídy mimo obec je v období od 15. dubna do 30. září
   zakázána  jízda  zvláštním  vozidlům,^2) potahovým vozidlům^2) a ručním
   vozíkům^2) o celkové šířce větší než 600 mm
 
   a)  v  poslední  pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v 
   době od 15.00 do 21.00 hodin,
 
   b)  v  první  den  pracovního  klidu  a  v  sobotu,  pokud následuje po
   pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin,
 
   c) v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin.
 
   (3) Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla užitá při
 
   a)  kombinované  přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní
   cestě  a  pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti
   kombinované  dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy
   k příjemci,
 
   b) nezbytné zemědělské sezonní přepravě,
 
   c)  činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a
   výstavbou pozemních komunikací,
 
   d)  přepravě  zboží  podléhajícího  rychlé zkáze ^20), pokud toto zboží
   zabírá  nebo  v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu objemu
   nákladového prostoru vozidla nebo jízdní soupravy,
 
   e) přepravě živých zvířat,
 
   f)  přepravě  pohonných  hmot určených k plynulému zásobování čerpacích
   stanic pohonných hmot,
 
   g)  nakládce  a  vykládce  letadel,  lodí  nebo  železničních vagónů na
   vzdálenost nepřesahující 100 km,
 
   h) přepravě poštovních zásilek,
 
   i)  jízdě  bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a)
   až h),
 
   j) živelní pohromě,
 
   k)  jízdě  vozidel  ozbrojených  sil,  ozbrojených  sborů  a hasičských
   záchranných sborů,
 
   l)  přepravě  chemických  látek  podléhajících  teplotním  změnám  nebo
   krystalizaci,
 
   m) výcviku řidičů,
 
   n) odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.
 
   (4)  Odstavce  1  a  2 neplatí pro vozidla vybavená zvláštním světelným
   zařízením modré barvy a zvláštním zvukovým výstražným znamením.
 
   (5)  Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský
   úřad  z  důvodu  hodného  zvláštního  zřetele  povolit výjimku. Výjimky
   přesahující  působnost  kraje  povoluje ministerstvo. Povolení musí být
   časově omezeno, nejdéle však na dobu jednoho roku.
 
   (6)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví náležitosti žádosti o povolení
   výjimky podle odstavce 5.
 
   § 44
 
   Čerpání pohonných hmot
 
   (1)  V prostoru čerpací stanice pohonných hmot je řidiči i přepravované
   osobě  zakázáno  kouřit,  zacházet  s  otevřeným ohněm a seřizovat nebo
   opravovat  motor  vozidla.  Před  čerpáním  pohonných  hmot  musí řidič
   zastavit  motor  a  vypnout  zapalování.  Pokud  je  k vytápění vozidla
   použito  nezávislého topení, musí je řidič vypnout již před příjezdem k 
   čerpací stanici pohonných hmot.
 
   (2) Řidiči vozidel s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných
   hmot přednost. Přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení.
 
   § 45
 
   Překážka provozu na pozemních komunikacích
 
   (1)  Kdo  způsobil  překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji
   neprodleně  odstranit;  neučiní-li  tak,  odstraní  ji  na  jeho náklad
   vlastník pozemní komunikace.^1)
 
   (2) Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně
   odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii.
 
   (3)  Překážka  provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak,
   aby  ji  jiný  účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a z 
   dostatečné   vzdálenosti   zpozorovat,  například  červeným  praporkem,
   dopravním zařízením "Zábrana pro označení uzavírky", "Směrovací deska",
   "Pojízdná   uzavírková   tabule"   nebo  vozidlem  vybaveným  zvláštním
   výstražným  světlem  oranžové nebo modré barvy. Za snížené viditelnosti
   musí být dopravní zařízení doplněno výstražným světlem žluté barvy. Pro
   označení  motorového  vozidla,  které  je  povinně  vybaveno  přenosným
   výstražným  trojúhelníkem,^2) platí § 26 odst. 3 a pro označení vozidla
   za snížené viditelnosti též § 33 odst. 2.
 
   (4)  Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o 
   jeho  odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li
   o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob
   uvedených   v   odstavci   1;   vozidlo  se  odstraní  na  náklad  jeho
   provozovatele.
 
   (5) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti,
   kdy  technický  stav  komunikace  nedovoluje  další bezpečnou jízdu, je
   policista  oprávněn  do  doby  odstranění  této závady zakázat vozidlům
   další  jízdu  a  ostatním  vozidlům  na  tuto komunikaci nebo její úsek
   zakázat vjezd.
 
   (6)  Podrobnosti  o označení překážky provozu na pozemních komunikacích
   upraví prováděcí právní předpis.
 
   § 46
 
   Zastavení vozidla v tunelu
 
   (1) Dojde-li při jízdě vozidla v tunelu k poruše vozidla, pro kterou se
   toto  vozidlo  stalo  nepojízdným,  nebo dojde-li k dopravní nehodě, je
   řidič povinen neprodleně
 
   a)  vypnout  motor,  a  je-li  k  vytápění  vozidla použito nezávislého
   topení, vypnout i toto topení,
 
   b)  učinit  vhodná  opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na
   pozemních  komunikacích v tunelu; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn
   zastavovat jiná vozidla,
 
   c)  oznámit  zastavení  vozidla  nebo  stání vozidla policii nebo osobě
   vykonávající dohled nad provozem tunelu.
 
   (2)  V  případech  uvedených  v odstavci 1 nesmí řidič ani přepravovaná
   osoba kouřit nebo zacházet s otevřeným ohněm.
 
   (3) Přepravované osoby ve vozidle jsou v případech uvedených v odstavci
   1  povinny  vozidlo  opustit  a  soustředit se do míst k tomu určených,
   popřípadě opustit tunel.
 
   § 47
 
   Dopravní nehoda
 
   (1)  Dopravní  nehoda  je  událost v provozu na pozemních komunikacích,
   například  havárie  nebo  srážka,  která se stala nebo byla započata na
   pozemní  komunikaci  a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo
   ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
 
   (2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
 
   a) neprodleně zastavit vozidlo,
 
   b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po
   nehodě  po  dobu,  do  kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou
   nebo  během  jízdy  požil  alkoholický  nápoj nebo užil jinou návykovou
   látku,  vždy  však  do  doby  příjezdu  policisty  v  případě,  že jsou
   účastníci  nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a
   5,
 
   c)  učinit  opatření  k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud
   tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a
 
   d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.
 
   (3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni
 
   a)  učinit  vhodná  opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na
   pozemních   komunikacích   v  místě  dopravní  nehody;  vyžadují-li  to
   okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,
 
   b)  oznámit,  v  případech  stanovených  tímto zákonem, nehodu policii;
   došlo-li  k  zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k 
   zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
 
   c) označit místo dopravní nehody,
 
   d)  umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu
   vozidel hromadné dopravy osob,
 
   e)  neprodleně  ohlásit  policii  poškození  pozemní komunikace, obecně
   prospěšného  zařízení  nebo  životního  prostředí,  pokud  k  němu  při
   dopravní nehodě došlo,
 
   f)  prokázat  si  na  požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o 
   vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,
 
   g)  v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat
   společný  záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají
   pojistiteli;  tento  záznam  musí  obsahovat  identifikaci místa a času
   dopravní  nehody,  jejích  účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a
   následků.
 
   (4)  Dojde-li  při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k 
   hmotné  škodě  převyšující  zřejmě  na některém ze zúčastněných vozidel
   včetně  přepravovaných  věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní
   nehody povinni
 
   a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,
 
   b)  zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní
   nehody,  zejména  přemístění  vozidel;  musí-li se však situace vzniklá
   dopravní  nehodou  změnit,  zejména  je-li  to  nutné k vyproštění nebo
   ošetření   zraněné   osoby   nebo   k  obnovení  provozu  na  pozemních
   komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit
   situaci a stopy,
 
   c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na
   toto  místo  neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo
   ohlášení dopravní nehody.
 
   (5)  Povinnost  podle  odstavce  4  platí i v případě, kdy při dopravní
   nehodě
 
   a)  dojde  ke  hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na
   vozidle,  jehož  řidič  má  účast na dopravní nehodě nebo škody na věci
   přepravované v tomto vozidle,
 
   b)  dojde  k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní
   komunikace podle zákona o pozemních komunikacích^20a), nebo
 
   c)  účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného
   úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
 
   § 47a
 
   Zákaz účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích
 
   Řidič  nesmí  na  dálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlo k 
   účasti  na  sportovních  a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být
   ohrožena  bezpečnost  silničního  provozu,  nejde-li  o akce pořádané v 
   souladu  s  rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání
   pozemní komunikace podle jiného právního předpisu^1).
 
   ODDÍL 4
 
   Přeprava osob a nákladu
 
   § 48
 
   Přeprava osob
 
   (1)  Řidič  nesmí  připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12
   let  překročil počet povolených míst určených k přepravě osob (dále jen
   "povolené místo").
 
   (2)  V  motorovém  nebo  jeho  přípojném  vozidle,  které je určeno pro
   přepravu  osob,^2)  se  smějí  na  povolených místech přepravovat osoby
   pouze  do přípustné užitečné hmotnosti, počet osob starších 12 let však
   nesmí převyšovat počet povolených míst.
 
   (3)  Odstavec  2  platí  i pro přepravu osob v kabině řidiče nákladního
   automobilu.
 
   (4)  Ve  zvláštním  motorovém  vozidle  nesmějí  být přepravovány osoby
   mladší 15 let.
 
   (5)  V  jiném přípojném vozidle, než které je určeno pro přepravu osob,
   je přeprava osob, s výjimkou případů podle § 51, zakázána.
 
   (6)  Ustanovení  odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zraněné a jinak na
   zdraví  ohrožené  osoby v homologovaném mobilním záchranném prostředku,
   určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného
   terénu,  přepravovaném  v  záchranném vozidle Horské služby a nezbytnou
   přepravu záchranářů. Ustanovení odstavce 5 neplatí pro přípojné vozidlo
   Horské služby při přepravě zachraňované osoby.
 
   § 49
 
   Přeprava osob vozidlem hromadné dopravy osob
 
   (1)  Osoba,  která  čeká  na  zastávce  vozidla  hromadné dopravy osob,
   nastupuje  do tohoto vozidla, přepravuje se v něm nebo z něj vystupuje,
   se  musí  chovat  tak, aby neohrožovala bezpečnost provozu na pozemních
   komunikacích.
 
   (2)  Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob, smí v 
   zastávce  bez  nástupního  ostrůvku vstoupit do vozovky až po zastavení
   vozidla hromadné dopravy osob v zastávce.
 
   (3)  V  případech  uvedených  v  odstavcích  1  a  2  je  osoba povinna
   uposlechnout pokynů dopravce.^21)
 
   (4)  Vyžadují-li  provozní  nebo  jiné  závažné  důvody,  aby osoby při
   vystupování   z  vozidla  hromadné  dopravy  osob  mimo  zastávku  nebo
   nastupování  do  něj  mimo  zastávku  vstoupily do vozovky, je dopravce
   oprávněn zastavovat ostatní vozidla.
 
   § 50
 
   Přeprava osob vozidlem taxislužby
 
   (1)  Oprávnění  podle  §  49 odst. 4 platí obdobně i pro řidiče vozidla
   taxislužby.^21)
 
   (2)  Osoby  nastupující  do vozidla taxislužby a vystupující z něj jsou
   povinny řídit se pokyny řidiče tohoto vozidla.
 
   § 51
 
   Přeprava  osob  v  ložném  prostoru  nákladního  automobilu  a v ložném
   prostoru nákladního přívěsu traktoru
 
   (1)  Přepravovat  osoby  v  ložném  prostoru  nákladního automobilu a v 
   ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je zakázáno.
 
   (2)  Odstavec 1 neplatí pro přepravu příslušníků hasičských záchranných
   sborů,  příslušníků  ozbrojených  sil  a  ozbrojených sborů a strážníků
   obecních policií při plnění jejich úkolů a jiných osob při plnění úkolů
   civilní ochrany a při živelní pohromě.
 
   (3)  Osoby  přepravované  podle odstavce 2 musí sedět v ložném prostoru
   nákladního   automobilu  nebo  v  ložném  prostoru  nákladního  přívěsu
   traktoru  na  podlaze  nebo  na sedadlech pevně k podlaze připevněných.
   Přepravované  osoby  se  nesmějí  za  jízdy  vyklánět,  nechat vyčnívat
   předměty  z vozidla ani jinak ohrožovat bezpečnost provozu na pozemních
   komunikacích.
 
   (4)  Bočnice  ložného prostoru nákladního automobilu a ložného prostoru
   nákladního   přívěsu   traktoru   musí   být   dostatečně  vysoké,  aby
   přepravované osoby za jízdy nevypadly.
 
   (5)  Řidičem  nákladního  automobilu  nebo  traktoru,  v  jehož  ložném
   prostoru se přepravují osoby podle odstavce 2, smí být jen řidič starší
   21 let, který má v řízení tohoto druhu vozidla nejméně dvouletou praxi.
   Tyto podmínky se nevztahují na řidiče vozidel ozbrojených sil.
 
   (6) Zákaz přepravy osob v ložném prostoru nákladního automobilu neplatí
   pro  přepravu  zraněné  a  jinak  na  zdraví  ohrožené osoby v mobilním
   homologovaném  transportním prostředku Horské služby, určeném pro odsun
   zraněných   a   jinak  na  zdraví  ohrožených  z  exponovaného  terénu,
   přepravovaném v prostoru pro náklad záchranného vozidla Horské služby a
   nezbytné přepravě záchranářů.
 
   § 52
 
   Přeprava nákladu
 
   (1) Předměty umístěné ve vozidle musí být umístěny tak, aby neomezovaly
   a  neohrožovaly  řidiče  nebo osoby přepravované ve vozidle a nebránily
   výhledu z místa řidiče.
 
   (2)  Při  přepravě  nákladu  nesmí  být  překročena maximální přípustná
   hmotnost  vozidla  a  maximální  přípustná hmotnost na nápravu vozidla.
   Náklad  musí  být  na vozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna
   stabilita  a ovladatelnost vozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu
   na  pozemních  komunikacích,  neznečišťoval  nebo  nepoškozoval pozemní
   komunikaci,   nezpůsoboval   nadměrný  hluk,  neznečišťoval  ovzduší  a
   nezakrýval   stanovené   osvětlení,   odrazky   a  registrační  značku,
   rozpoznávací  značku  státu a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to
   platí  i  pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu, jako jsou
   například  plachta,  řetězy  nebo  lana.  Předměty,  které  lze  snadno
   přehlédnout, jako jsou například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po
   straně vyčnívat.
 
   (3)  Přečnívá-li  náklad  vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo
   přečnívá-li  náklad  z  boku  u motorového vozidla nebo jízdní soupravy
   vnější  okraj  obrysových  světel  více  než  o 400 mm a u nemotorového
   vozidla  jeho  okraj  více  než  o  400 mm, musí být přečnívající konec
   nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 300 x 300 mm, za
   snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou
   a  vzadu  červeným  světlem  a  červenou  odrazkou. Odrazky nesmějí být
   trojúhelníkového  tvaru  a smějí být umístěny nejvýše 1,5 m nad rovinou
   vozovky.
 
   (4)  Při  přepravě  zemědělských  produktů  za  nesnížené  viditelnosti
   neplatí odstavec 2 o označení nákladu přečnívajícího vozidlo do strany;
   za  snížené  viditelnosti  se  užije  světel,  odrazek  nebo odrazových
   desek.^2)
 
   (5)  Při  přepravě  živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče,
   přepravovaných  osob  ani  zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních
   komunikacích.
 
   (6)  Při  přepravě  sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby
   nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání.
 
   (7)  Nakládání a skládání nákladu na pozemní komunikaci je dovoleno jen
   tehdy,  nelze-li  to  provést  mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být
   složen  a  naložen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost
   provozu na pozemních komunikacích.
 
   (8)  Odesílatel  je  povinen předat náklad k přepravě v takovém stavu a
   takovým  způsobem,  který  umožňuje  splnění  požadavků  na  nakládání,
   umístění a upevnění nákladu podle odstavců 1, 2 a 7.
 
   (9)   Další   podmínky   přepravy   nákladu  včetně  podmínek  přepravy
   nebezpečných věcí stanoví zvláštní právní předpis.^21)
 
   ODDÍL 5
 
   Zvláštní  ustanovení  pro  chůzi,  jízdu nemotorových vozidel, jízdu na
   zvířeti a vedení a hnaní zvířat
 
   Chůze
 
   § 53
 
   (1)  Chodec  musí  užívat  především  chodníku  nebo stezky pro chodce.
   Chodec,  který  nese  předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku,
   užije pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.
 
   (2) Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí
   chodníku  nebo  stezky  pro  chodce  užívat,  pokud není v tomto zákoně
   stanoveno jinak.
 
   (3) Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnici, a
   kde  není krajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém
   okraji  vozovky.  Chodci  smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky
   nejvýše  dva  vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na
   pozemních  komunikacích  nebo  v  nebezpečných  a nepřehledných úsecích
   smějí jít chodci pouze za sebou.
 
   (4)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní
   značkou  "Stezka  pro chodce a cyklisty", nesmí chodec ohrozit cyklistu
   jedoucího po stezce.
 
   (5)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní
   značkou  "Stezka  pro  chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro
   chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen užít pouze pruh vyznačený
   pro  chodce.  Pruh  vyznačený  pro  cyklisty může chodec užít pouze při
   obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom
   nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty.
 
   (6)  Osoba  pohybující  se  pomocí  ručního  nebo motorového vozíku pro
   invalidy  nesmí  na  chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní
   chodce.  Nemůže-li  užít  chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého
   okraje vozovky.
 
   (7)  Osoba  vedoucí  jízdní  kolo  nebo  moped  smí  užít chodníku, jen
   neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého
   okraje vozovky.
 
   (8)  Osoba  pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném
   sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit
   ostatní chodce.
 
   (9) Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici
   nebo   po  okraji  vozovky  v  místě,  které  není  osvětleno  veřejným
   osvětlením,  je  povinen  mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu
   umístěné  tak,  aby  byly  viditelné  pro  ostatní účastníky provozu na
   pozemních komunikacích.
 
   § 54
 
   (1)  Je-li  blíže  než  50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro
   chodce,  místo  pro  přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený
   dopravní  značkou  "Přechod  pro  chodce", "Podchod nebo nadchod", musí
   chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí
   vpravo.
 
   (2)  Mimo  přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k 
   její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může
   vozovku  přejít,  aniž  by  ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na
   pozemních  komunikacích.  Chodec  smí  přecházet  vozovku,  jen pokud s 
   ohledem  na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí
   jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.
 
   (3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí
   se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje
   úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení.
   Chodec   nesmí  vstupovat  na  přechod  pro  chodce  nebo  na  vozovku,
   přijíždějí-li  vozidla  s  právem  přednostní  jízdy;  nachází-li se na
   přechodu  pro  chodce  nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor
   pro  projetí  těchto  vozidel.  Chodec  nesmí  vstupovat na přechod pro
   chodce  nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec
   musí dát přednost tramvaji.
 
   (4) Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.
 
   § 55
 
   (1)  Před  železničním přejezdem si musí chodec počínat zvlášť opatrně,
   zejména  se  musí  přesvědčit,  zda  může  železniční  přejezd bezpečně
   přejít.
 
   (2) Chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd v případech stanovených
   v § 29 odst. 1 písm. a) až e).
 
   (3)  V  případech uvedených v § 29 odst. 1 písm. a), b) a c) smí chodec
   přejít  přes  železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním
   přejezdem  dostal  od  pověřeného  zaměstnance  provozovatele dráhy^11)
   ústní  souhlas.  V  tomto  případě  je  chodec  povinen  řídit  se  při
   přecházení   železničního   přejezdu   pokyny   pověřeného  zaměstnance
   provozovatele   dráhy.  Pověřený  zaměstnanec  provozovatele  dráhy  je
   povinen  se na požádání chodce prokázat platným pověřením provozovatele
   dráhy.
 
   § 56
 
   Útvar chodců
 
   (1)  Pro  organizovaný  útvar chodců, například příslušníků ozbrojených
   sil,  školní  mládeže  nebo  průvod,  platí přiměřeně povinnosti řidiče
   podle  §  5  odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, § 12 až 16, § 20 až 24, 25
   odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2 a 5, § 29 a 30.
 
   (2)  Za snížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen
   vpředu  po  obou  stranách  neoslňujícím  bílým světlem a vzadu po obou
   stranách  neoslňujícím  červeným  světlem.  Označení  světly  může  být
   nahrazeno oděvními doplňky s označením z retroreflexního materiálu.
 
   (3) Organizovaný útvar chodců na mostě nesmí jít jednotným krokem.
 
   (4)  Za  dodržování  povinností  podle odstavců 1 až 3 odpovídá vedoucí
   útvaru,  jímž  může  být  jen  osoba  starší  15  let,  která je k tomu
   dostatečně způsobilá.
 
   (5)  Organizovaný  útvar  chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po
   chodníku, a to vpravo; přitom nemusí být označen podle odstavce 2.
 
   (6)  Pro  organizovanou  skupinu  dětí, které dosud nepodléhají povinné
   školní docházce, platí ustanovení pro chodce.
 
   (7)  Vedoucí  organizovaného  útvaru  školní  mládeže nebo organizované
   skupiny  dětí,  které  dosud  nepodléhají  povinné  školní docházce, je
   oprávněn při přecházení vozovky zastavovat vozidla.
 
   (8)  Vzor a způsob užití oděvních doplňků s označením z retroreflexního
   materiálu stanoví prováděcí právní předpis.
 
   Jízda na jízdním kole
 
   § 57
 
   (1)  Je-li  zřízen  jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro
   cyklisty,  stezka  pro  cyklisty  nebo  je-li  na  křižovatce s řízeným
   provozem  zřízen  pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je
   cyklista povinen jich užít.
 
   (2)  Na  pozemní  komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji
   vozovky;  nejsou-li  tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po
   pravé  krajnici.  Jízdním  kolem  se  z  hlediska  provozu na pozemních
   komunikacích rozumí i koloběžka.
 
   (3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou.
 
   (4)  Pohybují-li  se  pomalu  nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém
   okraji  vozovky,  může  cyklista  jedoucí  stejným  směrem tato vozidla
   předjíždět  nebo  objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo
   krajnici,  pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen
   dbát  zvýšené  opatrnosti.  To  neplatí,  odbočuje-li  vozidlo vpravo a
   dává-li znamení o změně směru jízdy.
 
   (5)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní
   značkou  "Stezka  pro chodce a cyklisty", nesmí cyklista ohrozit chodce
   jdoucí  po stezce. Je-li v místě křížení stezky pro chodce a cyklisty s 
   jinou  pozemní  komunikací zřízen sdružený přechod pro chodce a přejezd
   pro  cyklisty,  použijí  se  ve vztahu k tomuto sdruženému přechodu pro
   chodce  a  přejezdu  pro  cyklisty  pro jednotlivé účastníky provozu na
   pozemních  komunikacích  obdobně  ustanovení  upravující chování těchto
   účastníků provozu na přechodu pro chodce a na přejezdu pro cyklisty.
 
   (6)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní
   značkou  "Stezka  pro  chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro
   chodce  a  pruh  pro  cyklisty,  je  cyklista  povinen  užít pouze pruh
   vyznačený  pro  cyklisty.  Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít
   pouze  při  objíždění,  předjíždění,  otáčení, odbočování a vjíždění na
   stezku  pro  chodce  a  cyklisty;  přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v 
   pruhu vyznačeném pro chodce.
 
   (7)  Vyhrazený  jízdní  pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může
   užít  i  osoba  pohybující  se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo
   obdobném  sportovním  vybavení.  Přitom  je tato osoba povinna řídit se
   pravidly podle odstavců 2, 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73.
 
   (8)  Před  vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit,
   zda-li  může  vozovku  přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky
   provozu  na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen
   pokud  s  ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel
   nedonutí  jejich  řidiče  k  náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Na
   přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.
 
   § 58
 
   (1)  Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přílbu
   schváleného  typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou
   a řádně připevněnou na hlavě.
 
   (2)  Dítě  mladší  10  let  smí na silnici, místní komunikaci a veřejně
   přístupné  účelové  komunikaci^1)  jet na jízdním kole jen pod dohledem
   osoby  starší  15  let;  to  neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické
   stezce a v obytné a pěší zóně.
 
   (3)  Na  jednomístném  jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li
   však  jízdní  kolo  vybaveno  pomocným  sedadlem  pro přepravu dítěte a
   pevnými  opěrami  pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7
   let.  Osoba  starší  18  let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v 
   přívěsném  vozíku  určeném  pro  přepravu dětí, který splňuje technické
   podmínky  stanovené  zvláštním  předpisem^2), nebo dítě na dětském kole
   připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí.
 
   (4)  Cyklista  nesmí  jet  bez držení řídítek, držet se jiného vozidla,
   vést  za  jízdy  druhé  jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a
   vozit  předměty,  které  by  znesnadňovaly  řízení  jízdního  kola nebo
   ohrožovaly  jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě
   musí mít cyklista nohy na šlapadlech.
 
   (5)  Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen
   světlomet  s  bílým  světlem  svítícím  dopředu ^2) a zadní svítilnu se
   světlem  červené  barvy  nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li
   vozovka  dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou
   za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.
 
   (6)  K  jízdnímu  kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší
   než  900  mm,  má  na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru
   umístěné  co  nejblíže  k  bočním  obrysům vozíku a je spojen s jízdním
   kolem  pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho
   náklad  za  snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního
   kola,   musí   být  přívěsný  vozík  opatřen  vlevo  na  zádi  červeným
   neoslňujícím  světlem.  Jsou-li  v  přívěsném vozíku přepravovány děti,
   musí  být  přívěsný  vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo
   štítkem  o  rozměru  300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 - 1600 mm nad
   úrovní vozovky.
 
   § 59
 
   Jízda potahovými vozidly a ručními vozíky
 
   (1) Vozkou smí být jen osoba starší 15 let.
 
   (2)  Nejede-li  vozka  na  potahovém  vozidle, musí za jízdy potahového
   vozidla  jít  po  jeho  pravé straně. Před opuštěním potahového vozidla
   musí  vozka  vozidlo  zabrzdit,  uvolnit  vnitřní  postraňky a na svahu
   založit kola.
 
   (3)  V období od 1. listopadu do 31. března a za snížené viditelnosti v 
   období  od  1.  dubna  do  31. října musí být potahové vozidlo označeno
   vpředu nejméně jedním neoslňujícím bílým světlem na levé straně a vzadu
   nejméně jedním neoslňujícím červeným světlem na levé straně.
 
   (4) Osoba, která táhne nebo tlačí ruční vozík o celkové šířce větší než
   600  mm,  musí  jít při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni
   ani   omezováni   chodci,   smí  jít  po  pravé  krajnici.  Za  snížené
   viditelnosti  musí  být  tato  osoba nebo vozík označeny na levé straně
   neoslňujícím bílým světlem.
 
   (5)  Na  silnicích  I.  a II. třídy^1) je v době od 23.00 do 4.00 hodin
   zakázána  jízda  s  potahovými  vozidly  a s ručními vozíky uvedenými v 
   odstavci 4.
 
   § 60
 
   Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat
 
   (1)  Pro  jezdce  na  zvířeti  a pro průvodce vedených a hnaných zvířat
   platí  přiměřeně povinnosti řidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), d), f) a
   g),  §  11  odst. 1, § 12 až 17, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, 27, § 28
   odst. 1, 2, 4 a 5, § 29, 30, § 41 odst. 7 a § 42 odst. 2.
 
   (2)  Je-li  zřízen  jízdní pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezka pro
   jezdce  na  zvířatech  označené  dopravní značkou "Stezka pro jezdce na
   zvířeti", musí jezdec na zvířeti užít tento pruh nebo stezku.
 
   (3)  Jiní  účastníci  silničního  provozu  nesmějí  pruh  pro jezdce na
   zvířatech nebo stezku pro jezdce na zvířatech užít.
 
   (4)  Na  vozovce  musí jezdec na zvířeti jet při pravém okraji vozovky;
   nejsou-li  tím  ohrožováni  nebo  omezováni  chodci,  smí  jet po pravé
   krajnici.
 
   (5)   Na   silnici,  místní  komunikaci  a  veřejně  přístupné  účelové
   komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12
   let  smí  jet  na  zvířeti  na  silnici,  místní  komunikaci  a veřejně
   přístupné  účelové  komunikaci  jen  pod  dohledem osoby starší 15 let.
   Jezdci  na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést
   jen jedno zvíře.
 
   (6) Průvodce vedených nebo hnaných zvířat musí být osoba starší 15 let.
   Vyžaduje-li   to  bezpečnost  provozu  na  pozemních  komunikacích,  je
   průvodce  vedených  nebo  hnaných  zvířat při doprovodu zvířat oprávněn
   zastavovat vozidla.
 
   (7)  Zvířata  se  smějí  vést  nebo hnát rychlostí chůze a jen tak, aby
   provoz  na  pozemní  komunikaci  nebyl  ohrožován  a aby byl co nejméně
   omezován.
 
   (8)  Hnaná  zvířata  ve  stádu  musí  být  doprovázena potřebným počtem
   průvodců  hnaných  zvířat a musí být rozdělena na vhodně dlouhé skupiny
   oddělené od sebe dostatečně velkými mezerami.
 
   (9)  Průvodce  vedených zvířat smí vést nejvýše dvě zvířata, která musí
   být k sobě spřažena.
 
   (10) Za snížené viditelnosti musí být jezdec na zvířeti označen na levé
   straně   neoslňujícím  bílým  světlem  viditelným  zepředu  a  červeným
   neoslňujícím  světlem  viditelným  zezadu.  Průvodce vedených a hnaných
   zvířat  musí  být  za  snížené  viditelnosti označen neoslňujícím bílým
   světlem. Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech
   a k vedení zvířat silnice I. nebo II. třídy.^1)
 
   (11) Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání
   těchto zvířat po pozemní komunikaci.
 
   § 60a
 
   Užívání osobního přepravníku
 
   (1)  Na  osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném
   technickém  zařízení (dále jen „osobní přepravník“) se lze na chodníku,
   stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty nebo na odděleném pruhu
   pro  chodce  na  stezce pro chodce a cyklisty nebo na pěších a obytných
   zónách  pohybovat nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze. Pro
   přejíždění  vozovky na osobním přepravníku se § 54 odst. 2 až 4 použijí
   obdobně.  Je-li  blíže  než  50  m  křižovatka  s řízeným provozem nebo
   přechod  pro chodce, smí osoba na osobním přepravníku přejíždět vozovku
   jen  na těchto místech. Pro přejíždění železničního přejezdu na osobním
   přepravníku se § 55 použije obdobně.
 
   (2)  Pro  užití  jízdního  pruhu  vyhrazeného  pro cyklisty, stezky pro
   cyklisty  nebo  odděleného  pruhu  pro  cyklisty na stezce pro chodce a
   cyklisty  osobou  na  osobním přepravníku se § 57 odst. 2, 3 a 8 a § 73
   použijí obdobně.
 
   (3)  Kde není chodník, stezka pro chodce, stezka pro chodce a cyklisty,
   jízdní pruh vyhrazený pro cyklisty nebo stezka pro cyklisty nebo kde je
   chodník  neschůdný,  smí  se  osoba na osobním přepravníku pohybovat po
   levé  krajnici  nebo  co  nejblíže  při  levém okraji vozovky. Osoby na
   osobním  přepravníku  se v takovém případě smí pohybovat jen jednotlivě
   za sebou; § 53 odst. 9 se použije obdobně.
 
   (4)  Osoba na osobním přepravníku nesmí na chodníku, stezce pro chodce,
   stezce  pro  chodce  a  cyklisty, jízdním pruhu vyhrazeném pro cyklisty
   nebo  stezce  pro  cyklisty  nebo  na  pěších a obytných zónách ohrozit
   chodce  nebo cyklisty. Při přejíždění vozovky na osobním přepravníku se
   § 5 odst. 2 písm. f) až h) použijí obdobně.
 
   (5) Obec může nařízením vymezit na svém území místa, kde je provozování
   osobního  přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce
   a  cyklisty,  na  odděleném  pruhu  pro  chodce  na stezce pro chodce a
   cyklisty, na pěších a obytných zónách nebo vozovce zakázáno.
 
   (6)  V  případě  vymezení  území  místa,  kde  je  provozování osobního
   přepravníku  na  chodníku,  stezce  pro  chodce,  stezce  pro  chodce a
   cyklisty,  na  odděleném  pruhu  pro  chodce  na  stezce  pro  chodce a
   cyklisty,  na  pěších  a obytných zónách nebo vozovce zakázáno, je obec
   povinna vyznačit území dopravní značkou.
 
   (7)  Zákaz  provozování  osobního přepravníku uložený nařízením obce se
   nevztahuje  na  Policii  České  republiky  a  obecní policii při plnění
   jejich  povinností;  osoba  užívající osobní přepravník je však povinna
   neohrozit bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích.
 
   DÍL 4
 
   Úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
 
   ODDÍL 1
 
   Úprava provozu na pozemních komunikacích
 
   § 61
 
   Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích
 
   (1)  Obecná úprava provozu na pozemních komunikacích je stanovena tímto
   zákonem.
 
   (2)  Místní  úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu
   na  pozemních  komunikacích  provedená dopravními značkami, světelnými,
   případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.
 
   (3)  Přechodná  úprava  provozu  na  pozemních  komunikacích  je úprava
   provozu  na  pozemních  komunikacích  provedená  přenosnými  dopravními
   značkami   svislými,   přechodnými   dopravními  značkami  vodorovnými,
   světelnými signály a dopravními zařízeními.
 
   (4) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení
   pro  provozní  informace pro vybrané nebo opakované činnosti spojené se
   správou,  údržbou,  měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace
   nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích může být
   stanovena obecnými schématy. Platnost obecného schématu musí být časově
   omezena, nejdéle však na dobu jednoho roku.
 
   § 62
 
   Dopravní značky
 
   (1) Rozlišují se dopravní značky svislé a vodorovné.
 
   (2)  Svislé  dopravní  značky jsou stálé, proměnné a přenosné. Proměnná
   svislá  dopravní  značka je dopravní značka, jejíž činná plocha se může
   měnit.  Přenosnou  svislou  dopravní  značkou se rozumí dopravní značka
   umístěná na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidle.
 
   (3)  Vodorovné  dopravní  značky  jsou  stálé  a  přechodné.  Vodorovné
   dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky.
 
   (4)  Tvary  symbolů  dopravních značek se nesmějí měnit; to neplatí pro
   dopravní  značky  se  symboly,  které mohou být obráceny, a se symboly,
   které  jsou  uvedeny  jen  jako  vzory,  a  pro  svislé dopravní značky
   proměnné.
 
   (5)  Prováděcí  právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary
   dopravních značek a jejich symbolů.
 
   (6)  Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a
   zařízení   pro   provozní  informace  musí  svými  rozměry,  barvami  a
   technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
 
   § 63
 
   Svislé dopravní značky
 
   (1) Svislé dopravní značky jsou
 
   a)  výstražné  značky, které upozorňují na místa, kde účastníku provozu
   na  pozemních  komunikacích  hrozí  nebezpečí  a  kde musí dbát zvýšené
   opatrnosti,
 
   b) značky upravující přednost, které stanoví přednost v jízdě v provozu
   na pozemních komunikacích,
 
   c)  zákazové  značky,  které  ukládají  účastníku  provozu na pozemních
   komunikacích zákazy nebo omezení,
 
   d)  příkazové  značky,  které  ukládají  účastníku provozu na pozemních
   komunikacích příkazy,
 
   e)  informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních
   komunikacích  nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají
   povinnosti    stanovené    tímto   zákonem   nebo   zvláštním   právním
   předpisem,^23)
 
   f)  dodatkové  tabulky,  které  zpřesňují, doplňují nebo omezují význam
   dopravní značky, pod kterou jsou umístěny.
 
   (2)  Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních
   značek.
 
   § 64
 
   Vodorovné dopravní značky
 
   Vodorovné  dopravní  značky  se  užívají  samostatně nebo ve spojení se
   svislými   dopravními  značkami,  popřípadě  s  dopravními  zařízeními,
   jejichž  význam  zdůrazňují  nebo  zpřesňují. Vodorovné dopravní značky
   jsou  vyznačeny  barvou  nebo  jiným  srozumitelným způsobem; přechodná
   změna  místní  úpravy  provozu  na  pozemních komunikacích je vyznačena
   žlutou nebo oranžovou barvou.
 
   § 65
 
   Světelné, doprovodné akustické signály a výstražná světla
 
   (1)  Světelnými,  případně  i  doprovodnými akustickými signály se řídí
   provoz  na  pozemních  komunikacích  nebo se jimi upozorňuje na nutnost
   dbát zvýšené opatrnosti.
 
   (2)   Provedení   a   tvary  symbolů  světelných  signálů  a  charakter
   akustických  signálů provedených podle prováděcího právního předpisu se
   nesmějí  měnit; to neplatí pro světelné signály se symboly, které mohou
   být  obráceny,  a  se  symboly,  které  jsou  uvedeny  jen  jako vzory.
   Doprovodné  akustické  signály  použité pro řízení provozu na pozemních
   komunikacích nesmějí být použity k jinému účelu.
 
   (3)  Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a
   tvary symbolů světelných a akustických signálů.
 
   (4)   Světelné  signály  musí  svými  rozměry,  barvami  a  technickými
   požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
 
   § 66
 
   Dopravní zařízení
 
   (1)  Dopravní  zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické
   signály,   usměrňuje  provoz  na  pozemních  komunikacích  a  ochraňuje
   účastníky provozu na pozemních komunikacích.
 
   (2)  Provedení  a  tvary  symbolů dopravních zařízení provedených podle
   prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní
   zařízení se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou
   uvedeny jen jako vzory.
 
   (3)  Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a
   tvary dopravních zařízení.
 
   (4)  Dopravní  zařízení  musí  svými  rozměry,  barvami  a  technickými
   požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
 
   § 67
 
   Speciální označení vozidel a osob
 
   (1)  Parkovací  průkaz  označující  vozidlo  přepravující  osobu  těžce
   zdravotně   postiženou   (dále  jen  „parkovací  průkaz  pro  osoby  se
   zdravotním  postižením“),  označení  vozidla  řízeného  osobou sluchově
   postiženou  (dále  jen  „označení  O  2“)  nebo označení vozidla lékaře
   konajícího  návštěvní  službu  stanovené  prováděcím  právním předpisem
   smějí  užívat  jen  osoby,  které  toto  označení obdrží od příslušného
   obecního  úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu
   v zahraničí.
 
   (2)  Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný
   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností osobě, která je držitelem
   průkazu  ZTP  s  výjimkou  postižených úplnou nebo praktickou hluchotou
   nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu^24).
 
   (3)  Označení  O  2  vydá  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  držiteli  řidičského  oprávnění, který je držitelem průkazu
   ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.
 
   (4)  Vozidlo  lze  označit  parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním
   postižením  pouze  v  případě,  řídí-li  vozidlo  nebo je-li ve vozidle
   přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se
   zdravotním  postižením  podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna
   prokázat  na  výzvu  policisty  nebo  strážníka  obecní  policie, že je
   držitelem  průkazu  ZTP  nebo ZTP/P podle jiného právního předpisu^24),
   který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro
   osoby se zdravotním postižením.
 
   (5)  V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu
   nezbytně  potřebnou  řidiči  motorového  vozidla  označeného parkovacím
   průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékaři konající návštěvní
   službu   podle   odstavce  1,  dodržovat  zákaz  stání  a  zákaz  stání
   vyplývající  z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena
   bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
 
   (6)  V  jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla
   označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět
   i  tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN
   ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ
   OBSLUHU“.
 
   (7)  V  jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla
   označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět
   i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.
 
   (8)  Na  vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem
   pro  osoby  se  zdravotním  postižením  je vozidlům bez tohoto označení
   zakázáno zastavení a stání.
 
   (9)  Silniční  úřad  může  na  základě  žádosti  osoby, které byl vydán
   parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, vydat rozhodnutí o 
   zřízení  vyhrazeného  parkoviště v místě bydliště podle jiného právního
   předpisu^25).  Silniční  správní  úřad  vykonává  podle jiného právního
   předpisu^1) dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště.
 
   (10) Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích
   užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.
 
   (11)   Prováděcí  právní  předpis  stanoví  druhy,  vzory  a  provedení
   speciálních označení vozidel a osob.
 
   § 68
 
   Zařízení pro provozní informace
 
   (1)  Zařízení  pro  provozní informace uvádí aktuální údaje, které jsou
   pro  bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích významné,
   například  nehoda,  smog,  doba  jízdy  k  určenému  cíli, orientace na
   záchytné parkoviště, teplota vozovky nebo vzduchu.
 
   (2)  Provedení a tvary symbolů zařízení pro provozní informace se mohou
   měnit;  to  neplatí,  jsou-li  na tabulích pro provozní informace užity
   symboly dopravních značek, světelných signálů nebo dopravních zařízení;
   ustanovení § 62 odst. 4 není tímto dotčeno.
 
   (3)  Prováděcí  právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary
   symbolů určených pro užití na zařízení pro provozní informace.
 
   (4)  Zařízení  pro  provozní  informace  musí  svými rozměry, barvami a
   technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)
 
   ODDÍL 2
 
   § 69
 
   Řízení provozu na pozemních komunikacích
 
   Provoz  na  pozemních  komunikacích  se  řídí  světelnými,  případně  i 
   doprovodnými  akustickými  signály  nebo  pokyny  policisty  nebo  osob
   oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst.
   5  nebo  pokyny  strážníka  obecní  policie  k  usměrňování  provozu na
   pozemních  komunikacích  podle  §  75  odst. 8 nebo zvláštního právního
   předpisu.^26)
 
   Řízení provozu světelnými signály
 
   § 70
 
   (1)  Při  řízení  provozu  na  křižovatce  se  užívá zejména světelných
   signálů tříbarevné soustavy s plnými signály nebo se směrovými signály.
 
   (2) Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče
 
   a)  signál  s  červeným světlem "Stůj!" povinnost zastavit vozidlo před
   dopravní  značkou  "Příčná  čára  souvislá",  "Příčná  čára souvislá se
   symbolem  Dej  přednost  v  jízdě!"  a  "Příčná čára souvislá s nápisem
   STOP",  a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním
   zařízením,
 
   b)  signál  se  současně  svítícím  červeným  a žlutým světlem "Pozor!"
   povinnost připravit se k jízdě,
 
   c)  signál se zeleným plným kruhovým světlem "Volno" možnost pokračovat
   v  jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo
   vlevo,  přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru
   po  přechodu  pro  chodce  a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po
   přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál "Signál pro opuštění křižovatky"
   umístěný  v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo §
   21 odst. 5,
 
   d)  signál  se  žlutým světlem "Pozor!" povinnost zastavit vozidlo před
   dopravní  značkou  "Příčná  čára  souvislá",  "Příčná  čára souvislá se
   symbolem  Dej  přednost  v  jízdě!"  a  "Příčná čára souvislá s nápisem
   STOP",  a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním
   zařízením;  je-li  však  toto vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již
   tak   blízko,  že  by  řidič  nemohl  vozidlo  bezpečně  zastavit,  smí
   pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o 
   křižovatku s provozem řízeným světelnými signály,
 
   e)  signál  se  zelenou směrovou šipkou nebo šipkami (například "Signál
   pro  přímý  směr",  "Kombinovaný  signál  pro  přímý  směr a odbočování
   vpravo")  možnost  pokračovat  v  jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo
   šipky  ukazují.  Směřuje-li  zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování
   vlevo § 21 odst. 5,
 
   f)  signály  „Signál  žlutého  světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého
   světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a
   cyklisty“,  jimiž  je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo
   nebo  vlevo,  upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka
   ukazuje,   křižuje   směr   chůze  přecházejících  chodců,  směr  jízdy
   přejíždějících  cyklistů  nebo  směr chůze přecházejících chodců a směr
   jízdy přejíždějících cyklistů,
 
   g)  signál  "Doplňková  zelená  šipka"  svítící  současně se signálem s 
   červeným  světlem  "Stůj!"  nebo  se  žlutým  světlem  "Pozor!" možnost
   pokračovat  v  jízdě  jen  ve  směru,  kterým šipka nebo šipky ukazují;
   přitom  řidič musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech
   jedoucím  ve  volném  směru  a  útvarům chodců jdoucím ve volném směru;
   přitom nesmí ohrozit ani omezit přecházející chodce.
 
   (3)  Při  řízení  provozu mimo křižovatku, například před přechodem pro
   chodce nebo před nepřehledným místem, platí obdobně odstavec 2.
 
   § 71
 
   (1)  Užívá-li  se  signálu  "Rychlostní  signál  s  proměnným signálním
   znakem"  nebo  "Rychlostní  signál  s  více signálními znaky", označuje
   rozsvícené číslo doporučenou rychlost v km.h-1.
 
   (2)  Svítí-li  nad  jízdním  pruhem  signál  "Zakázaný vjezd vozidel do
   jízdního  pruhu",  nesmí  řidič  tento  jízdní  pruh užít. Svítí-li nad
   jízdním  pruhem  signál  "Volný  vjezd  vozidel do jízdního pruhu", smí
   řidič tento jízdní pruh užít.
 
   (3)  Svítí-li  signál  "Světelná  šipka  vlevo"  nebo  "Světelná  šipka
   vpravo",  musí  řidič  opustit  jízdní  pruh  nebo  objet  překážku  ve
   vyznačeném směru.
 
   (4)  Při řízení provozu při uzavírkách pozemní komunikace, při práci na
   pozemní   komunikaci   nebo   z   jiných  důvodů  se  užívá  přenosných
   signalizačních  zařízení  tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými
   kruhovými světly. Ustanovení § 70 odst. 2 platí obdobně.
 
   (5) Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvaje na
   pozemní  komunikaci  se  užívá  signálu "Stůj!", jemuž předchází signál
   "Pozor!";  řidič  musí  zastavit  před  dopravní  značkou  "Příčná čára
   souvislá",  "Příčná  čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" a
   "Příčná  čára  souvislá  s  nápisem STOP", a kde taková dopravní značka
   není, před světelným signalizačním zařízením.
 
   (6)  Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených
   světel  znamená  pro  řidiče  povinnost zastavit vozidlo před světelným
   signalizačním zařízením.
 
   (7)  Není-li světelné signalizační zařízení vybaveno signálem "Pozor!",
   platí  při  rozsvícení signálu k zastavení vozidla obdobně § 70 odst. 2
   písm. d) první věta.
 
   (8)  Signál  "Přerušované  žluté  světlo"  užitý  samostatně upozorňuje
   řidiče na nutnost dbát zvýšené opatrnosti.
 
   (9) Signál "Přerušované žluté světlo" užitý společně s dopravní značkou
   nebo   dopravním  zařízením  zdůrazňuje  význam  dopravní  značky  nebo
   dopravního zařízení.
 
   § 72
 
   Provoz  tramvají  se  řídí světelným signalizačním zařízením se signály
   "Signály  pro  tramvaje".  Těchto  signálů  se  může užít i na jízdních
   pruzích  vyhrazených  pro  autobusy  městské hromadné dopravy osob nebo
   trolejbusy.
 
   § 73
 
   (1)  Je-li  na  stezce  pro  cyklisty  nebo  cyklistickém pruhu zřízeno
   světelné  signalizační  zařízení  se  světelnými  signály  "Signál  pro
   cyklisty  se znamením Stůj!", "Signál pro cyklisty se znamením Pozor!",
   "Signál  pro  cyklisty  se  znamením Volno", platí obdobně § 70 odst. 2
   písm.  a)  až  d).  To  platí  i tehdy, je-li signál s plnými kruhovými
   světly doplněn bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.
 
   (2)  Jsou-li  signály  pro  cyklisty  umístěny  za  pozemní komunikací,
   znamená signál
 
   a)  "Signál  pro cyklisty se znamením Stůj!", že cyklista nesmí vjíždět
   na vozovku,
 
   b)  "Signál  pro  cyklisty se znamením Stůj!" spolu se signálem "Signál
   pro cyklisty se znamením Pozor!", že cyklista je povinen připravit se k 
   jízdě,
 
   c)  "Signál pro cyklisty se znamením Volno", že cyklista může přejíždět
   vozovku;  rozsvítí-li  se  poté signál "Signál pro cyklisty se znamením
   Pozor!",  smí  dokončit  přejetí k světelnému signalizačnímu zařízení s 
   tímto signálem.
 
   (3)  Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro cyklisty vybavena
   tlačítkem  pro  cyklisty,  smí  cyklista  po stisknutí tlačítka vjet na
   vozovku  teprve  na  znamení  signálu  "Signál pro cyklisty se znamením
   Volno".
 
   § 74
 
   (1)  Pro chodce se užívá těchto signálů dvoubarevné soustavy, popřípadě
   i doprovodných akustických signálů, které znamenají
 
   a)  "Signál  pro  chodce  se  znamením Volno", že chodec může přecházet
   vozovku;  rozsvítí-li  se  poté  signál  "Signál pro chodce se znamením
   Stůj!",  smí  chodec  dokončit  přecházení  k světelnému signalizačnímu
   zařízení s tímto signálem,
 
   b)  "Signál pro chodce se znamením Stůj!", že chodec nesmí vstupovat na
   vozovku.
 
   (2)  Tam,  kde  jsou světelná signalizační zařízení pro chodce vybavena
   tlačítkem  pro  chodce,  smí  chodec  po stisknutí tlačítka vstoupit na
   vozovku  teprve  na  znamení  signálu  "Signál  pro  chodce se znamením
   Volno".
 
   § 75
 
   Řízení provozu pokyny policisty
 
   (1)  Policista  řídí  provoz na pozemních komunikacích změnou postoje a
   pokyny  paží;  přitom  zpravidla  používá směrovku, kterou drží v pravé
   ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidiče i chodce
 
   a)  "Stůj!" pro směr, ke kterému stojí policista čelem nebo zády; řidič
   je povinen zastavit vozidlo,
 
   b)  "Pozor!",  vztyčí-li  policista  paži  nebo předloktí pravé paže se
   směrovkou;  řidič  jedoucí  ze  směru,  pro  který  byl  provoz předtím
   zastaven,  je  povinen  se  připravit  k  jízdě; řidič jedoucí ve směru
   předtím  volném je povinen zastavit vozidlo; je-li však již tak blízko,
   že by nemohl bezpečně zastavit vozidlo, smí pokračovat v jízdě,
 
   c)  "Volno"  pro  směr,  ke  kterému  stojí policista bokem; řidič může
   pokračovat  v  jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit
   vpravo nebo vlevo,
 
   d) má-li policista pravou paži předpaženou a levou upaženou, znamená to
   "Stůj!"  pro  řidiče  přijíždějícího  směrem  k  zádům  a  pravému boku
   policisty  a  "Volno"  pro  řidiče  přijíždějícího směrem k levému boku
   policisty;  řidič  přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty
   je povinen zastavit vozidlo; řidič přijíždějící k levému boku policisty
   může  pokračovat  v  jízdě,  a  dodrží-li ustanovení o odbočování, může
   odbočit  vpravo  nebo vlevo; řidič přijíždějící směrem k čelu policisty
   smí  odbočovat  jen  vpravo; chodci smějí přecházet vozovku jen za zády
   policisty.
 
   (2) Zastavuje-li řidič při řízení provozu podle odstavce 1 písm. a), b)
   a d) na křižovatce, je povinen zastavit před hranicí křižovatky.
 
   (3) Při pokynech "Stůj!" a "Volno" může policista upažit obě nebo jednu
   paži;  obě  paže  může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To
   neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d).
 
   (4)  Policista  může  při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v 
   odstavci  1  i  jiné  pokyny,  například  "Zrychlit  jízdu!" vodorovným
   kýváním paže přes střed těla nebo "Zpomalit jízdu!" kýváním paže nahoru
   a   dolů.  K  zdůraznění  svého  pokynu  může  policista  užít  znamení
   píšťalkou.
 
   (5)   Odstavce  1  až  4  platí  i  pro  řízení  provozu  na  pozemních
   komunikacích  vojenským  policistou  a  příslušníkem vojenské pořádkové
   služby,  který  při  řízení  provozu  na  pozemních  komunikacích užívá
   směrovku nebo zastavovací terč.
 
   (6)  Na  požádání  je  příslušník  vojenské pořádkové služby při řízení
   provozu  na pozemních komunikacích povinen prokázat se policistovi nebo
   vojenskému  policistovi platným pověřením k řízení provozu na pozemních
   komunikacích.
 
   (7) Výstroj a označení příslušníka vojenské pořádkové služby při řízení
   provozu na pozemních komunikacích, vzor směrovky a zastavovacího terče,
   podobu  a  obsah  pověření  k  řízení provozu na pozemních komunikacích
   podle  odstavce  6  a  vzor  pokynů  při  řízení  provozu  na pozemních
   komunikacích podle odstavců 1 a 4 stanoví prováděcí právní předpis.
 
   (8)  Strážník  obecní  policie  je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na
   pozemních  komunikacích  v  případě,  že  je  to  nezbytné pro obnovení
   bezpečnosti  a  plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu
   zajištěno policií nebo v součinnosti s policií. Při usměrňování provozu
   používá strážník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.
 
   (9)  Příslušník Hasičského záchranného sboru ve služebním stejnokroji s 
   označením  příslušnosti  k  Hasičskému  záchrannému  sboru  je oprávněn
   usměrňovat  pokyny provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to
   nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události, a není-li přítomen
   policista nebo strážník obecní policie. Při usměrňování provozu používá
   pokyny  stanovené  pro  řízení  provozu policisty. Obdobné oprávnění má
   člen  nebo  zaměstnanec jednotky požární ochrany při řešení mimořádných
   událostí.
 
   ODDÍL 3
 
   Vztahy   mezi   úpravami  provozu  na  pozemních  komunikacích,  jejich
   stanovení  a  užití  dopravních  značek, světelných signálů, dopravních
   zařízení a provozních informací
 
   § 76
 
   Vztahy  mezi  obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních
   komunikacích
 
   (1) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena obecné
   úpravě  provozu  na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na
   pozemních  komunikacích  je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na
   pozemních komunikacích.
 
   (2)  Svislé  stálé  dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním
   značkám.
 
   (3)   Přechodné   vodorovné   dopravní  značky  jsou  nadřazeny  stálým
   vodorovným dopravním značkám.
 
   (4)  Přenosné  svislé  dopravní  značky  jsou  nadřazeny všem dopravním
   značkám.
 
   (5)  Pokyny  policisty,  strážníka obecní policie, vojenského policisty
   nebo  příslušníka  vojenské  pořádkové služby jsou nadřazeny přechodné,
   místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích.
 
   (6)   Světelné   signály   jsou  nadřazeny  svislým  dopravním  značkám
   upravujícím přednost.
 
   (7)  Je-li  užito  vodorovné  dopravní  značky  "Přechod  pro  chodce",
   "Přejezd  pro  cyklisty",  "Zastávka  autobusu nebo trolejbusu", "Zákaz
   stání",  "Zákaz  zastavení"  nebo  "Šikmé  rovnoběžné  čáry",  je  tato
   vodorovná  dopravní  značka  v  místě  užití  nadřazena svislé dopravní
   značce  "Parkoviště"  nebo  svislé  dopravní  značce  "Zóna s dopravním
   omezením" se symbolem upravujícím zastavení, stání nebo parkoviště.
 
   § 77
 
   Místní  a  přechodná  úprava  provozu na dálnicích, silnicích, místních
   komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích
 
   (1)  Místní  a  přechodnou  úpravu  provozu na pozemních komunikacích a
   užití zařízení pro provozní informace stanoví
 
   a) na dálnici ministerstvo,
 
   b) na silnici I. třídy krajský úřad,
 
   c)  na  silnici  II.  a  III.  třídy,  místní  komunikaci  a na veřejně
   přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností,
 
   d)  drážní  správní úřad^11), jde-li o užití dopravní značky „Výstražný
   kříž  pro  železniční  přejezd  jednokolejný“  a  „Výstražný  kříž  pro
   železniční   přejezd   vícekolejný“,   světelný   signál   „Signál  pro
   zabezpečení  železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních
   komunikacích  s  výjimkou  účelových  komunikací,  které nejsou veřejně
   přístupné.
 
   (2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na
   pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou
 
   a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice,
 
   b)  policie,  jde-li  o  silnice, místní komunikace a veřejně přístupné
   účelové komunikace,
 
   c)  drážní  správní úřad^11), jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej
   přednost  v  jízdě!“  před  železničním  přejezdem  a  dopravní  značky
   „Železniční  přejezd  se  závorami“,  „Železniční  přejezd  bez závor“,
   „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“,
 
   d)  krajský  úřad,  jde-li  o  stanovení  podle  odstavce 1 písm. d) na
   silnici I. třídy, a
 
   e)  obecní  úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle
   odstavce  1  písm.  d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a
   veřejně přístupné účelové komunikaci.
 
   (3)  Návrh  stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních
   komunikacích  nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce
   1  projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se
   dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to,
   že s návrhem stanovení souhlasí.
 
   (4)  Hrozí-li  nebezpečí  z  prodlení,  může  příslušný  správní  orgán
   stanovit  přechodnou  úpravu  provozu na dálnicích, silnicích, místních
   komunikacích   nebo  veřejně  přístupných  účelových  komunikacích  bez
   projednání  s  dotčenými  orgány  a  bez  předchozího  řízení  o návrhu
   opatření obecné povahy, nejdéle však na dobu 60 dnů.
 
   (5)  Místní  a  přechodnou  úpravu  provozu  na  pozemních komunikacích
   stanoví  příslušný  správní  orgán  opatřením  obecné  povahy, jde-li o 
   světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky
   upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky
   ukládající  účastníku  silničního provozu povinnosti odchylné od obecné
   úpravy  provozu  na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo
   jeho  návrh  zveřejní  příslušný  správní  orgán  na  úředních  deskách
   obecních  úřadů  v  obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné
   povahy  týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy
   provozu  na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené
   obce  nebo  může-li  stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na
   pozemních  komunikacích  dojít  ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném
   území  dotčené  obce.  Jde-li  o  stanovení přechodné úpravy provozu na
   pozemních   komunikacích,   nedoručuje  příslušný  správní  úřad  návrh
   opatření  obecné  povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek
   nebo  námitek;  opatření  obecné  povahy nabývá účinnosti pátým dnem po
   vyvěšení.
 
   (6)  Na  veřejně  přístupné účelové komunikaci se místní nebo přechodná
   úprava  provozu  stanoví  pouze  na  návrh  nebo  se  souhlasem  jejího
   vlastníka;  to neplatí, jde-li o stanovení místní nebo přechodné úpravy
   opatřením obecné povahy.
 
   (7)   Výjimku   z  místní  a  přechodné  úpravy  provozu  na  pozemních
   komunikacích  povoluje  na žádost správní orgán, který úpravu stanovil.
   Dotčeným  orgánem  v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li
   žadatel   vážný  zájem  na  jejím  povolení  a  nedojde-li  k  ohrožení
   bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není
   právní nárok. Z místní a přechodné úpravy, kterou je stanovena nejvyšší
   dovolená rychlost, nelze výjimku povolit.
 
   § 77a
 
   Místní  a  přechodná  úprava  provozu  na účelových komunikacích, které
   nejsou veřejně přístupné
 
   (1)  Místní  a  přechodnou  úpravu  provozu  a  zařízení  pro  provozní
   informace umisťuje na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná,
   její  vlastník. Vlastník pozemní komunikace oznámí umístění místní nebo
   přechodné  úpravy  provozu  nebo  zařízení  pro provozní informace do 5
   pracovních dnů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
 
   (2)  Obecní  úřad obce s rozšířenou působností nařídí odstranění místní
   nebo  přechodné  úpravy  provozu  nebo zařízení pro provozní informace,
   není-li  splněna  podmínka  bezpečnosti  podle  § 78 odst. 2. Pro účely
   posouzení  zajištění bezpečnosti silničního provozu si obecní úřad obce
   s rozšířenou působností vyžádá stanovisko policie.
 
   (3)  Od  místní a přechodné úpravy provozu na účelové komunikaci, která
   není veřejně přístupná, se účastník silničního provozu může odchýlit na
   základě  předchozího souhlasu vlastníka účelové komunikace, není-li tím
   ohrožena bezpečnost silničního provozu.
 
   § 78
 
   Užití  dopravních  značek,  světelných  signálů,  dopravních zařízení a
   provozních informací
 
   (1)  Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a
   zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém.
 
   (2)  Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a
   zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a
   takovým  způsobem,  jak  to  nezbytně  vyžaduje  bezpečnost a plynulost
   provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.
 
   (3)  Přenosné  svislé  dopravní  značky,  přechodné  vodorovné dopravní
   značky,  světelné  signály,  dopravní  zařízení a zařízení pro provozní
   informace  smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů
   uvedených v odstavci 2.
 
   (4) Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení
   provozu na pozemních komunikacích, který reaguje na konkrétní situaci v 
   provozu na pozemních komunikacích nebo povětrnostní podmínky.
 
   (5)  Prováděcí  právní předpis stanoví způsob a rozsah užití přenosných
   svislých  dopravních značek, přechodných vodorovných dopravních značek,
   světelných   signálů,  dopravních  zařízení  a  zařízení  pro  provozní
   informace.
 
   (6)  V  bezprostřední  blízkosti  pozemní komunikace v obci je zakázáno
   umísťovat  cokoliv,  co  by  bylo  možno  zaměnit  s  dopravní značkou,
   světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro
   dopravní  informace  nebo  co  by  mohlo  snižovat  jejich viditelnost,
   rozpoznatelnost  nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních
   komunikacích  nebo  rozptylovat  jejich pozornost způsobem ovlivňujícím
   bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
 
   ODDÍL 4
 
   Zastavování vozidel
 
   § 79
 
   (1) Zastavovat vozidla je oprávněn
 
   a) policista ve stejnokroji,
 
   b) vojenský policista ve stejnokroji,
 
   c) strážník obecní policie ve stejnokroji
 
   1.  před  přechodem  pro  chodce  k zajištění bezpečného přechodu osob,
   jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje,
 
   2.  jestliže  řidič  vozidla  nebo  přepravovaná  osoba je podezřelá ze
   spáchání  přestupku  týkajícího  se bezpečnosti a plynulosti provozu na
   pozemních komunikacích,
 
   d) zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu,
 
   e) účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47,
 
   f) dopravce podle § 49 odst. 4,
 
   g)  vedoucí  organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované
   skupiny  dětí,  které  dosud  nepodléhají  povinné  školní  docházce, a
   průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky,
 
   h) průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6,
 
   i) zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením,
   opravami  a  výstavbou  pozemní  komunikace  a  k zajištění bezpečnosti
   provozu  na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního
   předpisu,
 
   j)  osoba  pověřená  obecním  úřadem  obce  s  rozšířenou  působností k 
   zajištění  bezpečného  přechodu  dětí  a  školní  mládeže  přes pozemní
   komunikaci  v  blízkosti školního zařízení (dále jen "pověřená osoba");
   pověřená  osoba  je  povinna  při  výkonu  činnosti  být označena podle
   prováděcího právního předpisu,
 
   k)  celník^9b)  ve  stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění
   stanovených zvláštními právními předpisy^12a),
 
   l)   příslušník  Generální  inspekce  bezpečnostních  sborů  s  vnějším
   označením podle zvláštního právního předpisu^45),
 
   m)  ten, kdo je uveden v povolení zvláštního užívání pozemní komunikace
   spočívajícího  v pořádání sportovní, kulturní, náboženské, zábavní nebo
   obdobné  akce  podle zákona o pozemních komunikacích, dosáhl-li věku 18
   let,
 
   n)  ten,  kdo  je  uveden  v povolení zvláštního užívání podle zákona o 
   pozemních  komunikacích  jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo
   rozměrných předmětů.
 
   (2)  Vozidlo  se  zastavuje  dáváním znamení k zastavení vozidla. Osoby
   uvedené  v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží
   nebo  zastavovacím  terčem  a za snížené viditelnosti červeným světlem,
   kterým  pohybují  v  horním  půlkruhu.  Z jedoucího vozidla dávají toto
   znamení  kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem.
   Policista, vojenský policista, celník nebo strážník obecní policie může
   z  jedoucího  vozidla  zastavovat  vozidla  i rozsvícením nápisu „STOP“
   podle  zvláštního  právního  předpisu^13)  ze směru jízdy zastavovaného
   vozidla, a to zepředu i zezadu.
 
   (3) Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem
   na  okolnosti  provozu  na  pozemních  komunikacích tak, aby řidič mohl
   bezpečně  zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu
   na pozemních komunikacích.
 
   (4)  Pověřenou  osobou  může  být pouze osoba starší 18 let, která je k 
   činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá.
 
   (5)  Pověřená  osoba  musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u 
   sebe  pověření  vydané  obecním  úřadem  obce  s rozšířenou působností.
   Pověření  musí  být  časově  omezeno,  nejdéle na dobu jednoho roku. Na
   požádání  je  pověřená  osoba  povinna  prokázat se policistovi platným
   pověřením.
 
   (6)  Pověřená  osoba  může  zastavovat  vozidla  pouze  na přechodu pro
   chodce;  kde  přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat
   vozidla i na jiném místě na vozovce.
 
   (7)  Pověřená  osoba  nesmí zastavovat vozidla v blízkosti křižovatky s 
   řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce.
 
   (8)  Osoba  podle  odstavce  1 písm. m) a n) musí mít u sebe při výkonu
   oprávnění  kopii povolení zvláštního užívání, ve kterém je uvedena jako
   osoba  odpovědná  za  průběh zvláštního užívání pozemní komunikace nebo
   jako  doprovod  při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, a
   musí  být  viditelným  způsobem  označena.  Na  požádání  je tato osoba
   povinna prokázat se policistovi kopií povolení zvláštního užívání.
 
   (9)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  způsob  označení  osob  podle
   odstavce 1 písm. i), j), m) a n) a vzor pověření podle odstavce 1 písm.
   j).
 
   § 79a
 
   Měření rychlosti vozidel
 
   Za  účelem  zvýšení  bezpečnosti  provozu  na pozemních komunikacích je
   policie  a  obecní  policie  oprávněna  měřit  rychlost vozidel. Obecní
   policie  tuto  činnost  vykonává  výhradně na místech určených policií,
   přitom postupuje v součinnosti s policií^5).
 
   HLAVA III
 
   ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ
 
   DÍL 1
 
   Řidičské oprávnění
 
   § 80
 
   Základní ustanovení
 
   Řidičské  oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla
   zařazeného  do  skupiny  vozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění
   uděleno.
 
   § 80a
 
   Skupiny vozidel
 
   (1) Do skupiny
 
   a)   AM   jsou   zařazena  motorová  vozidla  s  konstrukční  rychlostí
   nepřevyšující 45 km.h-1
 
   1. dvoukolová se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50
   cm3 nebo s výkonem elektrického motoru do 4 kW,
 
   2.  tříkolová  se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50
   cm3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW,
 
   3.  čtyřkolová  o  hmotnosti  v  nenaloženém  stavu  nejvýše  350 kg se
   zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo u jiných
   motorů s výkonem nejvýše 4 kW,
 
   b) A1 jsou zařazeny
 
   1.  lehké  motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše
   11  kW  a  s  poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým
   objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3,
 
   2. tříkolová motorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW,
 
   c)  A2  jsou  zařazeny  motocykly  s  postranním vozíkem nebo bez něj s 
   výkonem  motoru  nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2
   kW/kg,  které  nebyly  upraveny  z  motocyklu  s  více než dvojnásobným
   výkonem,
 
   d) A jsou zařazeny
 
   1. motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj,
 
   2. tříkolová motorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW,
 
   e)  B1  jsou  zařazena  čtyřkolová  motorová vozidla s výjimkou vozidel
   uvedených  v  písmeni  a), jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v 
   nenaloženém  stavu  nepřevyšuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k 
   přepravě zboží,
 
   f)  B  jsou  zařazena  motorová  vozidla s výjimkou vozidel uvedených v 
   písmenech  a)  až  e), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3
   500  kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí
   být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti
 
   1. nepřevyšující 750 kg,
 
   2.  převyšující  750  kg,  pokud největší povolená hmotnost této jízdní
   soupravy nepřevyšuje 3 500 kg, nebo
 
   3.  převyšující  750  kg,  pokud největší povolená hmotnost této jízdní
   soupravy  převyšuje  3  500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o 
   řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu,
 
   g)  C1  jsou  zařazena  motorová  vozidla  s výjimkou traktorů, jejichž
   největší  povolená  hmotnost  převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 7 500
   kg,  určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být
   připojeno  přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující
   750 kg,
 
   h)  C  jsou  zařazena  motorová  vozidla  s výjimkou traktorů a vozidel
   uvedených  v písmeni g), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3
   500  kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí
   být   připojeno   přípojné   vozidlo   o  největší  povolené  hmotnosti
   nepřevyšující 750 kg,
 
   i)  D1  jsou  zařazena  motorová  vozidla,  jejichž délka nepřesahuje 8
   metrů,  určená  pro  přepravu  více  než  8,  ale nejvýše 16 osob kromě
   řidiče,  ke  kterým  smí  být  připojeno  přípojné  vozidlo  o největší
   povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,
 
   j)  D  jsou  zařazena  motorová  vozidla s výjimkou vozidel uvedených v 
   písmeni i), určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidiče, ke kterým
   smí  být  připojeno  přípojné  vozidlo  o  největší  povolené hmotnosti
   nepřevyšující 750 kg,
 
   k)  B+E  jsou  zařazeny  jízdní  soupravy složené z vozidla uvedeného v 
   písmeni   f)   a  přípojného  vozidla  o  největší  povolené  hmotnosti
   nepřevyšující 3 500 kg,
 
   l)  C1+E  jsou  zařazeny  jízdní  soupravy,  jejichž  největší povolená
   hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené
 
   1.  z  vozidla  uvedeného  v písmeni g) a přípojného vozidla o největší
   povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, nebo
 
   2.  z  vozidla  uvedeného  v písmeni f) a přípojného vozidla o největší
   povolené hmotnosti vyšší než 3 500 kg,
 
   m)  C+E  jsou  zařazeny  jízdní  soupravy složené z vozidla uvedeného v 
   písmeni h) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než
   750 kg,
 
   n)  D1+E  jsou  zařazeny  jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v 
   písmeni i) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než
   750 kg,
 
   o)  D+E  jsou  zařazeny  jízdní  soupravy složené z vozidla uvedeného v 
   písmeni j) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než
   750 kg.
 
   (2)  Do  skupiny T jsou zařazeny traktory a pracovní stroje samojízdné,
   ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo.
 
   § 81
 
   Rovnocennost řidičských oprávnění
 
   (1) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu
 
   a) A2 opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1,
 
   b) A opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin A1 a A2,
 
   c)  B  opravňuje  také  k  řízení  vozidel  zařazených  do skupiny A1 s 
   automatickou převodovkou a vozidel zařazených do skupiny B1,
 
   d) C opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny C1,
 
   e) D opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D1,
 
   f) C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a C1+E,
 
   g) D+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a D1+E,
 
   h) C1+E nebo D1+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny
   B+E,
 
   i) C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D+E, pokud
   má držitel řidičské oprávnění pro skupinu D.
 
   (2)  Řidičské  oprávnění  udělené  pro  kteroukoli  skupinu  s výjimkou
   skupiny T opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny AM.
 
   (3)  Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B opravňuje držitele, který
   dosáhl  věku  21  let,  také k řízení tříkolových vozidel zařazených do
   skupiny A.
 
   (4)  Řidičské  oprávnění  udělené pro skupinu A opravňuje také k řízení
   čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW a hmotnosti v nenaloženém
   stavu  do  400  kg. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A1 opravňuje
   také  k  řízení  čtyřkolových  vozidel  o  výkonu  motoru  do  15 kW, s 
   hmotností  v  nenaloženém  stavu  do  400  kg  a  se  zdvihovým objemem
   spalovacího motoru do 125 cm3.
 
   § 82
 
   Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění
 
   (1) Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která
 
   a) dosáhla věku stanoveného tímto zákonem,
 
   b) je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,
 
   c) je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel,
 
   d)  má  na  území  České  republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň 6
   měsíců studuje,
 
   e) splnila další podmínky stanovené tímto zákonem,
 
   f)  není  ve  výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v 
   zákazu  řízení motorových vozidel, není povinným v exekuci pozastavením
   řidičského  oprávnění,  osobě,  které  nebylo uloženo v trestním řízení
   přiměřené  omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,
   nebo osobě, která nemá v registru řidičů zaznamenáno 12 bodů,
 
   g)   není  držitelem  platného  řidičského  oprávnění  uděleného  jiným
   členským státem,
 
   h)  není  ve  zkušební  době  podmíněného  odložení  podání  návrhu  na
   potrestání  nebo  podmíněného  zastavení  trestního  stíhání,  pokud se
   zavázala zdržet se řízení motorových vozidel během této zkušební doby.
 
   (2)  Řidičské  oprávnění  nelze  udělit osobě, jejíž řidičské oprávnění
   bylo  v  jiném  členském  státě  pozastaveno nebo odejmuto, nebo jí byl
   uložen  zákaz  činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,
   pokud neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění.
 
   (3)  Podmínky  podle odstavce 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel
   řidičského oprávnění po celou dobu držení řidičského oprávnění.
 
   (4)  Studiem  se rozumí základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší
   odborné  vzdělávání  v denní formě v oborech vzdělání v základní škole,
   střední  škole,  konzervatoři  nebo  vyšší  odborné  škole,  zapsané do
   rejstříku   škol   a   školských   zařízení,   a  prezenční  studium  v 
   akreditovaných  studijních programech na vysoké škole. Místem studia se
   rozumí adresa místa, kde probíhá výuka nebo její podstatná část.
 
   (5) Za účelem zjištění, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje podmínku
   bezúhonnosti  podle odstavce 1 písm. f), si příslušný orgán uvedený v §
   92  odst.  1  vyžádá  podle  zvláštního  právního předpisu^27a) výpis z 
   evidence  Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
   trestů  a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
   podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
   § 83
 
   Věk
 
   (1) Řidičské oprávnění lze udělit jen osobě, která dosáhla věku
 
   a) 15 let, jedná-li se o skupinu AM,
 
   b) 16 let, jedná-li se o skupinu A1,
 
   c) 17 let, jedná-li se o skupiny B1 a T,
 
   d) 18 let, jedná-li se o skupiny A2, B, B+E, C1 a C1+E,
 
   e) 21 let, jedná-li se o skupiny C, C+E, D1, D1+E,
 
   f) 24 let, jedná-li se o skupiny A, D a D+E.
 
   (2)  Řidičské  oprávnění  pro  skupinu A lze udělit rovněž osobě, která
   dosáhla
 
   a)  věku  21  let, pokud je řidičské oprávnění omezeno jen na tříkolová
   motorová vozidla, nebo
 
   b) věku 20 let, pokud je tato osoba nejméně 2 roky držitelem řidičského
   oprávnění pro skupinu A2.
 
   (3)  Osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) lze řidičské oprávnění k 
   řízení  motorových  vozidel  udělit  jen  s  písemným  souhlasem jejího
   zákonného zástupce.
 
   (4)  Řidičské  oprávnění  pro  skupinu  A1, A2 nebo A lze udělit rovněž
   osobě,  která nedosáhla věku stanoveného pro příslušnou skupinu vozidel
   stanoveného  v odstavci 1 nebo 2, pokud je tato osoba držitelem výjimky
   z  věku;  výjimku  z  věku udělí ministerstvo osobě, která je držitelem
   licence  motoristického  sportovce,  na základě její žádosti, popřípadě
   žádosti jejího zákonného zástupce. Toto řidičské oprávnění opravňuje do
   dosažení  věku  uvedeného  pro  příslušnou skupinu vozidel v odstavci 1
   nebo 2 pouze k řízení v rámci sportovní soutěže.
 
   (5)  Řidičské  oprávnění  pro  skupinu C lze udělit rovněž osobě, která
   dosáhla  věku 18 let, a pro skupinu D osobě, která dosáhla věku 21 let.
   Tato  řidičská oprávnění omezí obecní úřad obce s rozšířenou působností
   do  dosažení věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) pouze k řízení
   vozidel
 
   a) Ministerstva vnitra používaných policií,
 
   b) Vězeňské služby České republiky,
 
   c) ozbrojených sil České republiky,
 
   d) obecní policie,
 
   e)  Hasičského  záchranného  sboru  České  republiky a jednotek požární
   ochrany,
 
   f) celních orgánů,
 
   g) při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou nebo údržbou.
 
   (6)  Řidičské  oprávnění  pro  skupiny C a C+E lze udělit rovněž osobě,
   která  dosáhla  věku 18 let, a pro skupiny D a D+E osobě, která dosáhla
   věku  21 let nebo 23 let. Toto řidičské oprávnění opravňuje do dosažení
   věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) jeho držitele k řízení
 
   a) v rámci vstupního školení podle zvláštního právního předpisu^9b),
 
   b)  je-li  profesně  způsobilý  a  podrobil  se vstupnímu školení podle
   zvláštního právního předpisu^9b)
 
   1. v rozšířeném rozsahu, nebo
 
   2.  v  základním  rozsahu,  jedná-li  se  o  osobu, které bylo řidičské
   oprávnění pro skupinu D nebo D+E uděleno ve věku 23 let.
 
   Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
 
   § 84
 
   (1)  Zdravotní  způsobilostí  k  řízení  motorových  vozidel  se rozumí
   tělesná  a  duševní  schopnost  k  řízení  motorových vozidel (dále jen
   "zdravotní způsobilost").
 
   (2)  Zdravotní  způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti
   vydává  posuzující  lékař  na  základě  prohlášení  žadatele o řidičské
   oprávnění   nebo   držitele  řidičského  oprávnění,  výsledku  lékařské
   prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření.
 
   (3)  Zdravotně  způsobilý  k řízení motorového vozidla není ten, kdo má
   poruchy   chování   způsobené   závislostí   na  alkoholu  nebo  jiných
   psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní způsobilosti.
 
   (4) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí
 
   a)  lékař  se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v 
   oboru  praktický  lékař  pro děti a dorost registrujícího poskytovatele
   ambulantní zdravotní péče (dále jen "registrující poskytovatel"),
 
   b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb,
 
   c)   lékař   uvedený  v  písmenu  a)  kteréhokoliv  poskytovatele  této
   ambulantní  zdravotní  péče,  jde-li  o  posuzovanou  osobu, která nemá
   registrujícího   poskytovatele  nebo  poskytovatele  pracovnělékařských
   služeb.
 
   (5)   Lékař  registrujícího  poskytovatele  je  povinen  předat  lékaři
   poskytovatele  pracovnělékařských  služeb  na  jeho  vyžádání  výpis ze
   zdravotnické   dokumentace  obsahující  údaje  podstatné  pro  zjištění
   zdravotní způsobilosti.
 
   (6)  U  osoby, která nemá registrujícího poskytovatele, musí posuzující
   lékař  vyloučit  nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují
   zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.
 
   (7)  Prováděcí  právní  předpis upraví podmínky zdravotní způsobilosti,
   rozsah  lékařské  prohlídky  a  odborného  vyšetření,  obsah prohlášení
   žadatele  o  řidičské  oprávnění  nebo  držitele  řidičského oprávnění,
   nemoci,  vady  nebo  stavy,  které  vylučují  nebo  podmiňují zdravotní
   způsobilost k řízení motorových vozidel.
 
   § 85
 
   (1) Posouzení zdravotní způsobilosti provádí posuzující lékař na žádost
   žadatele  o  řidičské  oprávnění  nebo  držitele  řidičského oprávnění.
   Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel.
 
   (2) Po provedení lékařské prohlídky, popřípadě odborného vyšetření vydá
   posuzující lékař žadateli posudek o zdravotní způsobilosti.
 
   (3) Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu.
 
   (4)  Posuzující lékař v posudku o zdravotní způsobilosti uvede zjištěný
   zdravotní  stav  z  hlediska zdravotní způsobilosti žadatele o řidičské
   oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a hodnocení jeho zdravotní
   způsobilosti.
 
   (5) Žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je
 
   a) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,
 
   b) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou,
 
   c) zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.
 
   (6)  V  hodnocení  zdravotní  způsobilosti podle odstavce 5 písm. b) se
   uvede  důvod  a podmínka zdravotní způsobilosti a v hodnocení zdravotní
   způsobilosti  podle  odstavce  5  písm.  c)  se  uvede  důvod zdravotní
   nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel.
 
   (7)  Prováděcí  právní předpis stanoví obsah a vzor posudku o zdravotní
   způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti.
 
   § 86
 
   Je-li  žadatel  o  řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění
   podle  posouzení  zdravotní  způsobilosti  zdravotně způsobilý k řízení
   motorových  vozidel  s  podmínkou  nebo  zdravotně nezpůsobilý k řízení
   motorových  vozidel, oznámí posuzující lékař neprodleně tuto skutečnost
   obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého
   bydliště  nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele
   řidičského oprávnění a zašle mu kopii posudku o zdravotní způsobilosti.
 
   Pravidelné lékařské prohlídky
 
   § 87
 
   (1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat
 
   a)  řidič  vozidla,  který  při  plnění  úkolů  souvisejících s výkonem
   zvláštních   povinností   užívá  zvláštního  výstražného  světla  modré
   barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,
 
   b)  řidič,  který  řídí  motorové  vozidlo v pracovněprávním vztahu a u 
   něhož  je  řízení  motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní
   smlouvě,
 
   c)  řidič,  u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné
   výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,^28)
 
   d) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E,
   D  nebo  D+E,  pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto
   skupin vozidel,
 
   e)  držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových
   vozidel podle zvláštního právního předpisu.^4)
 
   (2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se
   podrobit  před  zahájením  výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším
   pravidelným  lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva
   roky a po dovršení 50 let věku každoročně.
 
   (3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci
   1,  je  povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest
   měsíců  před  dovršením  65  a  68 let věku a nejpozději v den dovršení
   stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky.
 
   (4)  Posuzující  lékař  může  na  základě  výsledku pravidelné lékařské
   prohlídky v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu
   zdravotnímu  stavu,  určit  osobě uvedené v odstavci 1 nebo 3 (dále jen
   "povinná osoba") termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než
   jsou lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3.
 
   (5)  Je-li  to  potřebné  pro  zjištění  zdravotní způsobilosti povinné
   osoby, může posuzující lékař nařídit provedení odborného vyšetření.
 
   (6)  Náklady  na  pravidelnou  lékařskou  prohlídku  osob  uvedených  v 
   odstavci 1 hradí u osob v pracovně-právním vztahu zaměstnavatel. U osob
   uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob
   uvedených v odstavci 3 hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku
   tyto osoby.
 
   (7)   Prováděcí   právní  předpis  upraví  rozsah  pravidelné  lékařské
   prohlídky.
 
   § 87a
 
   Dopravně psychologické vyšetření
 
   (1) Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat
 
   a)  držitel  řidičského  oprávnění  pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud
   řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500
   kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7
   500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a
   přípojného  vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla
   a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,
 
   b)  držitel  řidičského  oprávnění  pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud
   řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel.
 
   (2)  Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění
   uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti
   uvedené  v  odstavci  1,  a  dalšímu dopravně psychologickému vyšetření
   nejdříve  šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení
   50 let a dále pak každých pět let.
 
   (3)  Dopravně  psychologickému  vyšetření je povinna se podrobit osoba,
   která žádá o vrácení řidičského oprávnění, které pozbyla v důsledku
 
   a) dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů,
 
   b)  soudem  uloženého  trestu  zákazu  činnosti  spočívajícího v zákazu
   řízení motorových vozidel,
 
   c) správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu
   řízení  motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně
   6 měsíců, nebo
 
   d)  podmíněného  odložení  podání návrhu na potrestání nebo podmíněného
   zastavení  trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázala
   zdržet se řízení motorových vozidel.
 
   (4)   Dopravně   psychologické  vyšetření  provádí  psycholog,  kterému
   ministerstvo udělilo akreditaci.
 
   (5)  Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického
   vyšetření na žádost fyzické osobě, která
 
   a) absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie,
 
   b)  absolvovala  postgraduální  studium  v  oboru  dopravní psychologie
   akreditovaného   studijního   programu   nebo   programu  celoživotního
   vzdělávání prováděného vysokou školou,
 
   c) má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a
 
   d)  má  k  dispozici  vybavení  nezbytné  pro  řádné provádění dopravně
   psychologického vyšetření.
 
   (6) Ministerstvo odejme akreditaci k provádění dopravně psychologického
   vyšetření, nesplňuje-li její držitel podmínku pro její udělení uvedenou
   v  odstavci  5  písm. d) nebo porušil-li opakovaně nebo zvlášť závažným
   způsobem  svou  povinnost  podle  tohoto  zákona,  která  se vztahuje k 
   činnosti držitele akreditace.
 
   (7)  Náklady  na  dopravně  psychologické  vyšetření  osob  uvedených v 
   odstavci  1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob
   uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob
   uvedených   v  odstavci  3  hradí  náklady  na  dopravně  psychologické
   vyšetření tyto osoby.
 
   (8)  Povinnost  dopravně  psychologického vyšetření podle odstavce 1 se
   netýká  řidiče,  který  provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud
   není  prováděna za úplatu a dále řidičů vozidel požární ochrany, řidičů
   vozidel policie, Vězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb
   a řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky.
 
   (9)  Vybavení  nezbytné  pro  řádné  provádění dopravně psychologického
   vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 87b
 
   (1)   Dopravně   psychologickým   vyšetřením   se   zjišťuje  psychická
   způsobilost   k   řízení   motorových   vozidel  (dále  jen  „psychická
   způsobilost“).
 
   (2) Osoba podrobující se dopravně psychologickému vyšetření podle § 87a
   odst.   3  předloží  psychologovi  provádějícímu  vyšetření  posudek  o 
   zdravotní způsobilosti, který není starší než 30 dní.
 
   (3)  O  výsledku  provedeného  dopravně  psychologického vyšetření vydá
   psycholog  posuzované osobě písemný posudek. Ze závěru posudku musí být
   zřejmé, zda je posuzovaná osoba psychicky způsobilá k řízení motorových
   vozidel,  psychicky  způsobilá  k řízení motorových vozidel s podmínkou
   nebo  psychicky  nezpůsobilá  k  řízení  motorových  vozidel. Stejnopis
   posudku zašle psycholog do 5 pracovních dnů ode dne provedení vyšetření
   obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého
   bydliště nebo místa studia posuzované osoby.
 
   (4)  Psycholog  vede  evidenci  o  provedených dopravně psychologických
   vyšetřeních, ve které eviduje alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení,
   adresu  bydliště  a  rodné  číslo posuzované osoby nebo datum narození,
   pokud  jí rodné číslo nebylo přiděleno, datum a čas zahájení a ukončení
   dopravně  psychologického  vyšetření,  doklady  a  záznamy  o průběhu a
   výsledcích dopravně psychologického vyšetření, kopii vydaného posudku a
   případně údaje o zaslání kopie posudku obecnímu úřadu obce s rozšířenou
   působností.   Údaje,   doklady  a  záznamy  o  dopravně  psychologickém
   vyšetření se evidují po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení.
 
   (5) Rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření
   a  vzor  posudku  o výsledku dopravně psychologického vyšetření stanoví
   prováděcí právní předpis.
 
   § 87c
 
   (1)  Je-li  posuzovaná osoba podle vydaného posudku o výsledku dopravně
   psychologického  vyšetření  psychicky  způsobilá  k  řízení  motorových
   vozidel  s  podmínkou  nebo  psychicky  nezpůsobilá k řízení motorových
   vozidel, nebere se zřetel na dopravně psychologické vyšetření provedené
   před  uplynutím  3  měsíců  ode  dne  jeho  vydání, s výjimkou přezkumu
   vydaného posudku.
 
   (2)  Nesouhlasí-li  posuzovaná  osoba  se  závěry  posudku  o  výsledku
   dopravně  psychologického  vyšetření, může do 10 pracovních dnů ode dne
   jeho  vydání podat návrh na jeho přezkoumání ministerstvu. Ministerstvo
   určí  do  15  pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání vydaného
   posudku komisi složenou ze 3 akreditovaných psychologů, která provedené
   dopravně psychologické vyšetření přezkoumá a jeho výsledky potvrdí nebo
   vydá  nový  posudek.  Členem  komise  nesmí  být psycholog, který vydal
   přezkoumávaný posudek.
 
   (3)  Psycholog,  který  přezkoumávaný  posudek vydal, předloží na výzvu
   ministerstva  komisi  veškeré  údaje,  doklady  a  záznamy o provedeném
   dopravně  psychologickém vyšetření do 5 pracovních dnů ode dne doručení
   výzvy.  Komise  provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá do
   10  pracovních  dnů  ode  dne  předání  podkladů.  Nelze-li  na základě
   předaných  podkladů  zhodnotit psychickou způsobilost posuzované osoby,
   provede   komise   v  nezbytném  rozsahu  nové  dopravně  psychologické
   vyšetření.
 
   (4)  Nebyla-li  splněna  povinnost  předat  podklady  podle odstavce 3,
   provede  komise  v rámci přezkumu do 10 pracovních dnů ode dne uplynutí
   lhůty pro předání podkladů nové dopravně psychologické vyšetření.
 
   (5)  Náklady  na  přezkum  posudku  o výsledku dopravně psychologického
   vyšetření  hradí  posuzovaná  osoba.  Náklady na dopravně psychologické
   vyšetření podle odstavce 4 hradí psycholog, který přezkoumávaný posudek
   vydal.
 
   § 88
 
   (1)  Po  provedení  pravidelné lékařské prohlídky vydá posuzující lékař
   povinné  osobě  posudek  o  zdravotní způsobilosti. Posudek o zdravotní
   způsobilosti musí mít písemnou formu.
 
   (2) Povinná osoba je
 
   a) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,
 
   b) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel s podmínkou,
 
   c) zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.
 
   (3)  V  hodnocení  zdravotní  způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) se
   uvede podmínka zdravotní způsobilosti.
 
   (4)  Je-li  povinná  osoba podle výsledku pravidelné lékařské prohlídky
   zdravotně  způsobilá  s  podmínkou  nebo  zdravotně nezpůsobilá, oznámí
   posuzující  lékař  tuto  skutečnost  obecnímu  úřadu  obce s rozšířenou
   působností  příslušnému  podle  obvyklého  bydliště  nebo  místa studia
   povinné  osoby  a  u  osob  uvedených  v  §  87  odst.  1, které jsou v 
   pracovněprávním vztahu, i zaměstnavateli.
 
   (5)  Povinná  osoba  se  musí  podrobit  pravidelné  lékařské prohlídce
   nejpozději  den  před  dnem  ukončení  platnosti  posudku  o  zdravotní
   způsobilosti.
 
   (6)   Prováděcí   právní  předpis  stanoví  vzor  posudku  o  zdravotní
   způsobilosti  a  upraví  podrobnosti  hodnocení  zdravotní způsobilosti
   povinné osoby.
 
   § 89
 
   Povinná  osoba,  která nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti, je
   zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.
 
   § 89a
 
   Lékař,  který  zjistí,  že  žadatel  o  řidičské oprávnění nebo držitel
   řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel
   s  podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,
   je  povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností  příslušný  podle  obvyklého bydliště nebo místa
   studia   žadatele   o   řidičské  oprávnění  nebo  držitele  řidičského
   oprávnění.
 
   § 90
 
   Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel
 
   (1)  Řidičské  oprávnění  může  být  uděleno pouze osobě, která získala
   odbornou  způsobilost  k  řízení  motorových  vozidel  podle zvláštního
   právního předpisu^4) (dále jen "odborná způsobilost").
 
   (2)  Absolvoval-li  žadatel  o  řidičské  oprávnění  výcvik a zkoušku z 
   praktické   jízdy^4)   s   motorovým  vozidlem  vybaveným  automatickou
   převodovkou,  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností omezí řidičské
   oprávnění  pro  příslušnou  skupinu  pouze  na  vozidla  s tímto druhem
   převodovky.  Vozidlem  vybaveným  automatickou  převodovkou  se  rozumí
   vozidlo,  ve  kterém  není pedál spojky, popřípadě u vozidel, k jejichž
   řízení  opravňuje  řidičské  oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A, ruční
   páka  spojky.  Omezení  řidičského  oprávnění  se  neprovede,  jde-li o 
   řidičské oprávnění
 
   a) pro skupinu AM, nebo
 
   b)  pro  skupinu  C,  C+E,  D  nebo  D+E,  je-li  žadatel již držitelem
   řidičského oprávnění uděleného pro řízení vozidel zařazených alespoň do
   jedné  ze  skupin B, B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E, které
   není   omezeno   pouze   na   řízení  vozidel  vybavených  automatickou
   převodovkou.
 
   (3)  Při řízení drážních vozidel,^11) která jsou používána v provozu na
   pozemních   komunikacích,  musí  být  řidič  tohoto  vozidla  držitelem
   oprávnění   k   řízení   drážního  vozidla  podle  zvláštního  právního
   předpisu.^11)  Řidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění
   skupiny D.
 
   § 91
 
   Další podmínky k udělení řidičského oprávnění
 
   Řidičské oprávnění pro
 
   a)  skupinu  D  nebo D1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
   řidičského oprávnění pro skupinu B,
 
   b)  skupinu  C  nebo C1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem
   řidičského oprávnění pro skupinu B,
 
   c)  skupinu  B+E  lze  udělit  jen  žadateli,  který  je  již držitelem
   řidičského oprávnění pro skupinu B,
 
   d)  skupinu  C+E  lze  udělit  jen  žadateli,  který  je  již držitelem
   řidičského oprávnění pro skupinu C,
 
   e)  skupinu  C1+E  lze  udělit  jen  žadateli,  který  je již držitelem
   řidičského oprávnění pro skupinu C1,
 
   f)  skupinu  D+E  lze  udělit  jen  žadateli,  který  je  již držitelem
   řidičského oprávnění pro skupinu D,
 
   g)  skupinu  D1+E  lze  udělit  jen  žadateli,  který  je již držitelem
   řidičského oprávnění pro skupinu D1.
 
   § 92
 
   Udělení a rozšíření řidičského oprávnění
 
   (1)  Řidičské  oprávnění  udělí žadateli o řidičské oprávnění příslušný
   obecní úřad obce s rozšířenou působností.
 
   (2)  Řidičské  oprávnění  se  uděluje  na  základě  žádosti  o řidičské
   oprávnění, která musí mít písemnou formu.
 
   (3) V žádosti o řidičské oprávnění musí být uvedeno
 
   a)  jméno,  popřípadě  jména  (dále jen „jméno“), a příjmení žadatele o 
   řidičské oprávnění,
 
   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele o řidičské oprávnění na území
   České republiky, nebo místo studia,
 
   c)  datum a místo narození a rodné číslo žadatele o řidičské oprávnění,
   pokud mu bylo přiděleno,
 
   d)  skupina  vozidel,  pro  kterou  žadatel  žádá  o udělení řidičského
   oprávnění, a zda žádá o udělení výjimky podle § 83 odst. 5 nebo 6,
 
   e)  předchozí  obvyklá  bydliště  od  dosažení věku stanoveného v § 83,
   pokud  se  nacházela  mimo  území  České  republiky, a současné obvyklé
   bydliště  mimo  území  České republiky, pokud žadatel v České republice
   pouze studuje.
 
   (4) K žádosti musí být přiložen
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b) posudek o zdravotní způsobilosti,
 
   c) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených
   do příslušné skupiny vozidel, který nesmí být starší než 6 měsíců,
 
   d)  doklad  prokazující  obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území
   České  republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k 
   jeho  prokázání,  nebo  potvrzení o studiu podle § 82 odst. 4; dokladem
   prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména
 
   1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území
   České republiky,
 
   2.   výpis  z  katastru  nemovitostí  potvrzující  vlastnická  práva  k 
   nemovitosti,
 
   3. nájemní smlouva k nemovitosti,
 
   4. potvrzení o zaměstnání,
 
   5. výpis z živnostenského rejstříku,
 
   e) čestné prohlášení žadatele, že
 
   1.   není  držitelem  platného  řidičského  oprávnění  uděleného  jiným
   členským státem a
 
   2.  jiným  členským státem mu nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v 
   zákazu řízení motorových vozidel nebo že jeho řidičské oprávnění nebylo
   pozastaveno  nebo  odejmuto,  nebo  že již uplynula doba, na kterou byl
   zákaz  činnosti  uložen,  nebo  doba  pro  opětovné  udělení řidičského
   oprávnění,
 
   f) rozhodnutí o udělení výjimky podle § 83 odst. 4, byla-li udělena,
 
   g) doklad o splnění dalších podmínek podle § 91,
 
   h) jedna fotografie, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o 
   občanských průkazech (dále jen „fotografie“).
 
   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle
   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí
   žadateli.  Má-li  obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybnost o 
   pravdivosti  údajů  uvedených  v  čestném  prohlášení podle odstavce 4,
   ověří  si  jejich  pravdivost  u příslušného úřadu státu, ve kterém měl
   žadatel předchozí obvyklé bydliště.
 
   (6) Podle ustanovení odstavců 1 až 5 se postupuje i v případě rozšíření
   řidičského oprávnění pro další skupinu vozidel.
 
   (7) Splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského
   oprávnění  všechny  podmínky  podle  §  82,  má právní nárok na udělení
   řidičského oprávnění nebo na jeho rozšíření.
 
   (8) Vzor žádosti o řidičské oprávnění stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 93
 
   Podmínění a omezení řidičského oprávnění
 
   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  řidičské
   oprávnění  podmíní,  jestliže držitel řidičského oprávnění je zdravotně
   způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou.
 
   (2)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  řidičské
   oprávnění omezí, jestliže držitel řidičského oprávnění
 
   a) pozbyl částečně odbornou způsobilost,
 
   b) přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91,
 
   c) se vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel.
 
   (3)  Skutečnost  podle  odstavce  2  písm.  c)  musí držitel řidičského
   oprávnění  písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
   působností. V oznámení musí být uvedeno
 
   a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
 
   b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění,
 
   c)  datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,
   pokud mu bylo přiděleno,
 
   d) skupina vozidel, pro kterou se držitel řidičského oprávnění vzdává.
 
   (4)  K  oznámení  podle  odstavce  3  musí  být  přiložen platný doklad
   totožnosti  a jedna fotografie držitele řidičského oprávnění. Po podání
   oznámení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně
   ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 2, které jsou v něm
   uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
 
   (5) V rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění podle odstavce 1 nebo
   o omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. a) a b) příslušný
   obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností uvede rozsah podmínění nebo
   omezení   řidičského  oprávnění  a  popřípadě  další  podmiňující  nebo
   omezující  podmínky  pro výkon řidičského oprávnění, které musí držitel
   řidičského  oprávnění  splňovat.  Omezení  řidičského  oprávnění  podle
   odstavce  2  písm.  c)  vezme  příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou
   působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje
   o omezení řidičského oprávnění.
 
   § 94
 
   Odnětí řidičského oprávnění a vzdání se řidičského oprávnění
 
   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  řidičské
   oprávnění odejme, pokud jeho držitel
 
   a) pozbyl zcela zdravotní způsobilost,
 
   b) pozbyl zcela odbornou způsobilost, nebo
 
   c) nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82;
   v  případě  nesplnění  podmínky  uvedené  v  §  82  odst. 1 písm. d) se
   řidičské  oprávnění  neodejme,  pokud v řízení vyjde najevo, že držitel
   řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje.
 
   (2) Držitel řidičského oprávnění se může vzdát řidičského oprávnění.
 
   (3)  Vzdání  se  řidičského oprávnění musí držitel řidičského oprávnění
   písemně   oznámit   příslušnému   obecnímu   úřadu  obce  s  rozšířenou
   působností. V oznámení musí být uvedeno
 
   a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
 
   b)  adresa  obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění nebo místo
   studia,
 
   c)  datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,
   pokud mu bylo přiděleno,
 
   d) datum udělení řidičského oprávnění.
 
   (4)  K  oznámení  podle  odstavce  3  musí  být  přiložen platný doklad
   totožnosti  držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný
   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  bezodkladně  ověří podle
   dokladu  totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a
   doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
 
   (5)  Vzdání  se  řidičského  oprávnění podle odstavce 2 vezme příslušný
   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností na základě oznámení podle
   odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o odnětí řidičského oprávnění.
 
   § 94a
 
   Pozbytí řidičského oprávnění
 
   (1) Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní
   moci  rozhodnutí,  kterým  mu  byl  soudem uložen trest nebo příslušným
   správním  úřadem^30)  uložena  sankce  zákazu  činnosti spočívajícího v 
   zákazu řízení motorových vozidel, kterým bylo uloženo v trestním řízení
   přiměřené  omezení  spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel
   nebo  kterým  bylo  rozhodnuto  o  podmíněném odložení podání návrhu na
   potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož
   zkušební  doby se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení
   motorových vozidel.
 
   (2)  Řidičský  průkaz  je  povinen  odevzdat držitel řidičského průkazu
   příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních
   dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.
 
   (3) Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5.
 
   (4)  Pokud  řidičské  oprávnění,  které držitel pozbyl podle odstavce 1
   nebo kterého se vzdal, podmiňuje udělení řidičského oprávnění pro jinou
   skupinu vozidel, pozbývá držitel současně i řidičské oprávnění pro tuto
   skupinu vozidel.
 
   § 95
 
   Pozastavení řidičského oprávnění
 
   (1)  V  rámci  řízení  o  podmínění,  omezení  nebo  odnětí  řidičského
   oprávnění  může  příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností
   rozhodnout   o  pozastavení  řidičského  oprávnění  jako  o  předběžném
   opatření podle zvláštního právního předpisu.^31)
 
   (2)  Pozastavení  řidičského  oprávnění  znamená, že držitel řidičského
   oprávnění  nesmí  po  dobu  platnosti tohoto pozastavení řídit motorová
   vozidla.
 
   § 96
 
   Přezkoumání zdravotní způsobilosti
 
   (1)  Podmínění  zdravotní  způsobilosti podle § 93 odst. 1 nebo pozbytí
   zdravotní  způsobilosti  podle  §  94  odst.  1  písm.  a)  se zjišťuje
   přezkoumáním zdravotní způsobilosti.
 
   (2)  Pro  přezkoumání zdravotní způsobilosti platí obdobně ustanovení §
   84 až 86.
 
   (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o 
   podmínění,  omezení  nebo  odnětí  řidičského oprávnění nařídí držiteli
   řidičského  oprávnění,  aby  se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání
   zdravotní  způsobilosti  podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti
   důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně
   způsobilý  k  řízení  motorových  vozidel  s  podmínkou  nebo zdravotně
   nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.
 
   (4)  Držitel  řidičského  oprávnění  je povinen podrobit se přezkoumání
   zdravotní   způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě.  Nemůže-li  se  držitel
   řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoumání zdravotní
   způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě,  oznámí  tuto skutečnost neprodleně
   příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností, který mu
   stanoví lhůtu náhradní.
 
   (5)  Nepodrobí-li  se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu
   přezkoumání  zdravotní  způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě ani ve lhůtě
   náhradní,  považuje  se  za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových
   vozidel.
 
   (6)  Stanovená  lhůta  pro  přezkoumání  zdravotní  způsobilosti  podle
   odstavce 3 nesmí být kratší než 15 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4
   nesmí být kratší než 10 dní.
 
   § 97
 
   Přezkoušení z odborné způsobilosti
 
   (1)  Pozbytí odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. a) nebo § 94
   odst.  1  písm.  b)  se  zjišťuje  přezkoušením z odborné způsobilosti.
   Přezkoušením  z  odborné  způsobilosti se rovněž ověřuje trvání odborné
   způsobilosti  žadatele  o  řidičské  oprávnění,  jehož doklad o odborné
   způsobilosti je starší než 6 měsíců.
 
   (2)  Přezkoušení  z  odborné  způsobilosti  se provádí podle zvláštního
   právního předpisu.^4)
 
   (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o 
   omezení  nebo  odnětí  řidičského  oprávnění nařídí držiteli řidičského
   oprávnění,  aby  se  ve  stanovené lhůtě podrobil přezkoušení z odborné
   způsobilosti  podle  odstavce  2,  vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně
   nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění pozbyl částečně nebo
   zcela odbornou způsobilost.
 
   (4)  Držitel  řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoušení z 
   odborné   způsobilosti   ve   stanovené  lhůtě.  Nemůže-li  se  držitel
   řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoušení z odborné
   způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě,  oznámí  tuto skutečnost neprodleně
   příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností, který mu
   stanoví lhůtu náhradní.
 
   (5)  Nepodrobí-li  se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu
   přezkoušení  z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě ani se nepodrobí
   přezkoušení  z  odborné  způsobilosti ve lhůtě náhradní, považuje se za
   odborně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel.
 
   (6)  Stanovená  lhůta  pro  přezkoušení  z  odborné  způsobilosti podle
   odstavce 3 nesmí být kratší než 30 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4
   nesmí být kratší než 15 dní.
 
   Zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění
 
   § 98
 
   (1) Pokud pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93
   odst. 1, rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na
   základě žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění.
 
   (2)  Žádost  o  zrušení  podmínění  řidičského oprávnění podává držitel
   řidičského  oprávnění,  kterému  bylo  řidičské  oprávnění podmíněno, u 
   příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
 
   (3)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
   uvedeno
 
   a) jméno a příjmení žadatele,
 
   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo
   místo studia,
 
   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo
   přiděleno,
 
   d)   datum   nabytí  právní  moci  rozhodnutí  o  podmínění  řidičského
   oprávnění,
 
   e) podmínění řidičského oprávnění, o jehož zrušení je žádáno.
 
   (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b)   posudek  o  zdravotní  způsobilosti  žadatele  vydaný  posuzujícím
   lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
 
   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle
   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí
   žadateli.
 
   (6)   Pro  zjištění,  zda  pominuly  důvody  pro  podmínění  řidičského
   oprávnění podle § 93 odst. 1, platí obdobně ustanovení § 84 až 86.
 
   § 99
 
   (1)   Pokud  pominuly  důvody  pro  omezení  řidičského  oprávnění  pro
   částečnou  ztrátu  odborné  způsobilosti  podle  § 93 odst. 2 písm. b),
   rozhodne  příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě
   žádosti o zrušení omezení řidičského oprávnění.
 
   (2)  Žádost  o  zrušení  omezení  řidičského  oprávnění  podává držitel
   řidičského  oprávnění,  kterému  bylo  řidičské oprávnění pro částečnou
   ztrátu  odborné způsobilosti omezeno, u příslušného obecního úřadu obce
   s  rozšířenou  působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti
   měsíců  ode  dne,  kdy  rozhodnutí  o  omezení řidičského oprávnění pro
   částečnou ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se
   rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným.
 
   (3)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
   uvedeno
 
   a) jméno a příjmení žadatele,
 
   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo
   místo studia,
 
   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo
   přiděleno,
 
   d)  datum  vykonatelnosti rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro
   částečnou ztrátu odborné způsobilosti,
 
   e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
 
   (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených
   do  příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než
   30 dní.
 
   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle
   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí
   žadateli.
 
   (6)  Pominutí  důvodů  pro  omezení  řidičského oprávnění pro částečnou
   ztrátu   odborné   způsobilosti  se  zjišťuje  přezkoušením  z  odborné
   způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)
 
   Vrácení řidičského oprávnění
 
   § 100
 
   (1)  Pokud  zcela  nebo  zčásti  pominuly  důvody pro odnětí řidičského
   oprávnění  pro  ztrátu  zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm.
   a),  rozhodne  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností na
   základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění.
 
   (2)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění podává osoba, které bylo
   řidičské   oprávnění   pro  ztrátu  zdravotní  způsobilosti  odňato,  u 
   příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
 
   (3)  Pokud  od právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro
   ztrátu  zdravotní způsobilosti uplynuly více než tři roky, musí žadatel
   podle odstavce 2 prokázat odbornou způsobilost.
 
   (4)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
   uvedeno
 
   a) jméno a příjmení žadatele,
 
   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo
   místo studia,
 
   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo
   přiděleno,
 
   d)  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění
   pro ztrátu zdravotní způsobilosti,
 
   e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
 
   (5) K žádosti podle odstavců 2 a 4 musí být přiložen
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b)  posudek  o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který
   nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní,
 
   c)  doklad  o  odborné  způsobilosti  žadatele,  který nesmí být ke dni
   podání  žádosti  starší  než 30 dní, je-li žádost podávána v době podle
   odstavce 3.
 
   (6)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle
   odstavce  4,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí
   žadateli.
 
   (7)  Pro  zjištění,  zda  zcela  nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí
   řidičského  oprávnění  pro ztrátu zdravotní způsobilosti, platí obdobně
   ustanovení § 84 až 86.
 
   (8)  Odborná  způsobilost  podle  odstavce 3 se zjišťuje přezkoušením z 
   odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)
 
   (9)  Pokud  se  zjištěním  podle odstavce 7 nebo přezkoušením z odborné
   způsobilosti  podle odstavce 8 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského
   oprávnění  je  zdravotně  způsobilý k řízení motorových vozidel pouze s 
   podmínkou  nebo  pouze  zčásti  odborně  způsobilý  k řízení motorových
   vozidel,  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností vrácené
   řidičské  oprávnění podmíní nebo omezí. Pro toto podmínění nebo omezení
   platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.
 
   § 101
 
   (1)  Pokud  zcela  nebo  zčásti  pominuly  důvody pro odnětí řidičského
   oprávnění  pro ztrátu odborné způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. b),
   rozhodne  příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě
   žádosti o vrácení řidičského oprávnění.
 
   (2)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění podává osoba, které bylo
   řidičské   oprávnění   pro   ztrátu   odborné  způsobilosti  odňato,  u 
   příslušného  obecního  úřadu  obce s rozšířenou působností. Žádost může
   podat  nejdříve  po  uplynutí  šesti  měsíců  ode dne, kdy rozhodnutí o 
   odnětí  řidičského  oprávnění  pro ztrátu odborné způsobilosti se stalo
   vykonatelným  nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění
   stalo vykonatelným.
 
   (3)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být
   uvedeno
 
   a) jméno a příjmení žadatele,
 
   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo
   místo studia,
 
   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo
   přiděleno,
 
   d)  datum  vykonatelnosti  rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro
   ztrátu odborné způsobilosti,
 
   e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
 
   (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených
   do  příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než
   30 dní.
 
   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle
   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí
   žadateli.
 
   (6)  Plné nebo částečné pominutí důvodů pro odnětí řidičského oprávnění
   pro  ztrátu  odborné  způsobilosti  se  zjišťuje přezkoušením z odborné
   způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)
 
   (7)  Pokud  se  přezkoušením  z  odborné  způsobilosti podle odstavce 6
   prokáže,  že  žadatel  o  vrácení  řidičského oprávnění je pouze zčásti
   odborně  způsobilý  k  řízení motorových vozidel, příslušný obecní úřad
   obce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění omezí. Pro toto
   omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.
 
   § 102
 
   (1) Po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
   řízení  motorových vozidel nebo po upuštění nebo podmíněném upuštění od
   výkonu zbytku trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
   řízení  motorových  vozidel podle zvláštních právních předpisů^31b), po
   výkonu  trestu  nebo  po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od
   potrestání  s  dohledem,  v  jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení
   spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo po rozhodnutí
   o  upuštění  od  tohoto  přiměřeného  omezení,  nebo  po  rozhodnutí  o 
   osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání
   návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo
   poté,  kdy  se  má  za to, že v této době došlo k osvědčení, rozhodne o 
   vrácení  řidičského  oprávnění  příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
   působností  na  žádost  osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle §
   94a.
 
   (2)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění  podává  osoba uvedená v 
   odstavci  1  u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
   Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
 
   a) jméno a příjmení žadatele,
 
   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo
   místo studia,
 
   c)  datum,  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele,  pokud  mu bylo
   přiděleno,
 
   d)   datum   ukončení   výkonu   trestu  nebo  sankce  zákazu  činnosti
   spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo datum právní moci
   rozhodnutí  o  upuštění  nebo  usnesení o podmíněném upuštění od výkonu
   zbytku  této sankce nebo tohoto trestu, datum ukončení výkonu trestu, v 
   jehož  rámci  bylo  uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se
   řízení  motorových  vozidel,  datum  nabytí  právní  moci  rozhodnutí o 
   upuštění  od  tohoto  přiměřeného  omezení,  datum  nabytí  právní moci
   rozhodnutí  o  osvědčení  ve  zkušební  době  podmíněného  upuštění  od
   potrestání  s  dohledem,  v  jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení
   spočívající  ve  zdržení  se  řízení motorových vozidel, nebo datum, ke
   kterému  se  má  za  to, že v této době došlo k osvědčení, datum nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době
   podmíněného  odložení  podání  návrhu  na  potrestání  nebo podmíněného
   zastavení  trestního  stíhání  nebo datum, ke kterému se má za to, že v 
   této době došlo k osvědčení,
 
   e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
 
   (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b)  rozhodnutí,  kterým  byla  žadateli  uložena sankce, nebo rozsudek,
   kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu
   řízení  motorových  vozidel, trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo
   přiměřené  omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,
   nebo  jímž  bylo  upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo
   uloženo  přiměřené  omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových
   vozidel,  popřípadě ověřená kopie rozhodnutí nebo usnesení, kterým bylo
   rozhodnuto  o upuštění nebo o podmíněném upuštění od výkonu zbytku této
   sankce  nebo tohoto trestu nebo od přiměřeného omezení spočívajícího ve
   zdržení  se řízení motorových vozidel, nebo rozhodnutí o osvědčení nebo
   neosvědčení  ve  zkušební  době  podmíněného  odložení podání návrhu na
   potrestání  nebo  podmíněného zastavení trestního stíhání, a v případě,
   že  toto  rozhodnutí  nebylo  vydáno,  rozhodnutí o podmíněném odložení
   podání   návrhu  na  potrestání  nebo  podmíněném  zastavení  trestního
   stíhání,
 
   c)  v  případě žádosti podle odstavce 5 doklad o odborné způsobilosti k 
   řízení  motorových  vozidel  zařazených  do  příslušné skupiny vozidel,
   který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 60 dní.
 
   (4)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje žadatele a
   doklad totožnosti vrátí žadateli.
 
   (5)  Pokud  ode  dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k 
   uložení  trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení
   motorových  vozidel,  trestu,  v  jehož  rámci  bylo  žadateli  uloženo
   přiměřené  omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,
   nebo  jímž  bylo  upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo
   uloženo  přiměřené  omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových
   vozidel,  nebo  rozhodnutí  o  podmíněném  odložení  podání  návrhu  na
   potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož
   zkušební  doby  se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, uplynul
   více  než  jeden  rok,  musí  žadatel  prokázat  zdravotní  a  odbornou
   způsobilost.
 
   (6)  Žadatel  musí  prokázat psychickou způsobilost, pokud žádá vrácení
   řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku
 
   a)  soudem  uloženého  trestu  zákazu  činnosti  spočívajícího v zákazu
   řízení motorových vozidel,
 
   b) správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu
   řízení  motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně
   6 měsíců, nebo
 
   c)  podmíněného  odložení  podání návrhu na potrestání nebo podmíněného
   zastavení  trestního  stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázal
   zdržet se řízení motorových vozidel.
 
   DÍL 2
 
   Řidičský průkaz
 
   § 103
 
   (1)  Řidičský  průkaz  je  veřejná  listina,  která  osvědčuje řidičské
   oprávnění  držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno,
   příjmení  a  podobu,  jakož  i  další  údaje  v ní zapsané podle tohoto
   zákona.
 
   (2)  Řidičský  průkaz  nesmí  být  ponecháván a přijímán jako zástava a
   odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky.
 
   § 104
 
   Druhy řidičských průkazů
 
   (1)  V  České republice se vydává řidičský průkaz České republiky (dále
   jen  "řidičský  průkaz")  a  mezinárodní  řidičský průkaz vydaný Českou
   republikou (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz").
 
   (2) Řidičské oprávnění na území České republiky osvědčuje
 
   a) řidičský průkaz,
 
   b) řidičský průkaz vydaný jiným členským státem,
 
   c) řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu
   (Vídeň  1968)  a  Úmluvy  o  silničním  provozu (Ženeva 1949) (dále jen
   "řidičský průkaz vydaný cizím státem"),
 
   d)  mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  cizím  státem podle Úmluvy o 
   silničním  provozu  (Vídeň  1968)  a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva
   1949) (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem"),
 
   e) řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu
   cizího   státu,   který   požívá  výsad  a  imunit  podle  zákona  nebo
   mezinárodního  práva,  případně jiných osob požívajících výsad a imunit
   podle zákona nebo mezinárodního práva,
 
   jsou-li  v  době  řízení  motorového  vozidla  na území České republiky
   platné.
 
   (3) Mezinárodní řidičský průkaz neosvědčuje řidičské oprávnění na území
   České republiky.
 
   (4)  Mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  cizím státem podle Úmluvy o 
   silničním  provozu  (Vídeň 1968) platí pro řízení motorových vozidel na
   území  České  republiky  po  dobu  tří  let ode dne vydání, mezinárodní
   řidičský  průkaz  vydaný  cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu
   (Ženeva  1949)  platí  pro  řízení  motorových  vozidel  na území České
   republiky po dobu jednoho roku ode dne vydání.
 
   (5)   Prováděcí   právní   předpis  stanoví  vzor  řidičského  průkazu,
   mezinárodního  řidičského  průkazu  a  mezinárodního řidičského průkazu
   vydaného  cizím  státem a náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím
   státem.
 
   § 105
 
   Údaje zapisované do řidičského průkazu
 
   (1) Řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:
 
   a) jméno a příjmení držitele,
 
   b) datum a místo narození držitele,
 
   c) rodné číslo držitele, pokud mu bylo přiděleno,
 
   d) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,
 
   e) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
 
   f) podpis držitele,
 
   g)  skupiny  vozidel,  které  je držitel oprávněn řídit, a datum vzniku
   řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin vozidel,
 
   h) datum vydání řidičského průkazu,
 
   i) datum platnosti řidičského průkazu,
 
   j) název a sídlo úřadu, který řidičský průkaz vydal,
 
   k) sérii a číslo řidičského průkazu,
 
   l)  záznamy  o  podmínění,  omezení  nebo  rozšíření rozsahu řidičského
   oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidiče.
 
   (2)  Do  řidičského  průkazu  je  možno  na  žádost držitele řidičského
   oprávnění  zapsat  označení  absolventa  vyšší  odborné školy (dále jen
   "označení"),   akademický   titul,   stavovské   označení,  jiný  titul
   absolventa  vysoké  školy (dále jen "titul") nebo vědeckou hodnost.^32)
   Získal-li  občan  více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše
   se  na  jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká
   hodnost, kterou občan určí.
 
   (3)  Pokud  je  pořízení  podpisu držitele řidičského průkazu spojeno s 
   těžko překonatelnou překážkou, nahradí se otiskem palce ruky.
 
   (4)  Řidičský  průkaz  obsahuje  místo  pro  datový  čip, do kterého se
   zapisují  strojově  čitelné údaje o názvu dokladu, kódu České republiky
   jako  vydávajícího  státu,  jménu  a  příjmení  držitele, čísle a sérii
   řidičského průkazu, skupinách vozidel, které je držitel oprávněn řídit,
   a o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění nebo
   o profesní způsobilosti řidiče.
 
   (5)  Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu údajů podle odstavců
   1  a  2  v řidičském průkazu a podrobnosti o velikosti a umístění místa
   pro datový čip v řidičském průkazu.
 
   Údaje zapisované do mezinárodního řidičského průkazu
 
   § 106
 
   (1) Mezinárodní řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:
 
   a) jméno a příjmení držitele,
 
   b) datum a místo narození držitele,
 
   c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,
 
   d) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
 
   e) skupiny vozidel, která je držitel oprávněn řídit,
 
   f) datum vydání mezinárodního řidičského průkazu,
 
   g) datum platnosti mezinárodního řidičského průkazu,
 
   h)  název,  sídlo  a  otisk  razítka  úřadu, který mezinárodní řidičský
   průkaz vydal,
 
   i) sérii a číslo mezinárodního řidičského průkazu,
 
   j) sérii a číslo řidičského průkazu, na základě kterého byl mezinárodní
   řidičský průkaz vydán,
 
   k) záznamy o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění.
 
   (2)  Do  mezinárodního  řidičského  průkazu je možno na žádost držitele
   řidičského  oprávnění  zapsat  označení,  titul  nebo vědeckou hodnost.
   Získal-li  občan  více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše
   se  na  jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká
   hodnost, kterou občan určí.
 
   (3) Platnost mezinárodního řidičského průkazu se stanoví shodně s dobou
   platnosti řidičského průkazu, na jehož základě byl mezinárodní řidičský
   průkaz  vydán,  nejdéle  však  na dobu tří let ode dne vydání, jde-li o 
   mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  podle Úmluvy o silničním provozu
   (Vídeň  1968),  a  na  dobu  jednoho  roku  ode  dne  vydání,  jde-li o 
   mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  podle Úmluvy o silničním provozu
   (Ženeva 1949).
 
   (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zápisu údajů podle odstavců
   1 a 2.
 
   § 107
 
   (1)  Byl-li  držiteli  mezinárodního  řidičského průkazu vydaného cizím
   státem  uložen  soudem nebo příslušným správním úřadem^30) trest zákazu
   činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo bylo-li mu
   pravomocným  rozhodnutím  obecního  úřadu  obce s rozšířenou působností
   podmíněno  nebo  omezeno  podle  §  93  nebo odňato podle § 94 řidičské
   oprávnění,  zapíše  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  tuto
   skutečnost  do  mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem;
   obecní   úřad   obce  s  rozšířenou  působností  současně  oznámí  tuto
   skutečnost  orgánu  cizího  státu,  který  mezinárodní  řidičský průkaz
   vydal.
 
   (2)  Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným k provedení
   zápisu  a  oznámení  podle  odstavce 1 je obecní úřad obce s rozšířenou
   působností,  který  vydal  rozhodnutí  o podmínění, omezení nebo odnětí
   řidičského   oprávnění   nebo   který   uložil  trest  zákazu  činnosti
   spočívající  v  zákazu  řízení  motorových vozidel nebo v jehož územním
   obvodu je soud, který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu
   řízení motorových vozidel.
 
   (3)  Prováděcí  právní  předpis  upraví  způsob  zápisu  trestu  zákazu
   činnosti  spočívajícího  v  zákazu řízení motorových vozidel a zápisu o 
   podmínění,  omezení  nebo  odnětí řidičského oprávnění do mezinárodního
   řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem  a formu a způsob oznámení
   podle odstavce 1.
 
   § 108
 
   Změna údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu
 
   (1)  Změnu  údajů,  které  jsou  zaznamenávány  v řidičském průkazu, je
   držitel  řidičského průkazu povinen do pěti pracovních dnů ode dne, kdy
   ke  změně  došlo,  oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
   působností.
 
   (2)  Při změně údajů zaznamenávaných v řidičském průkazu vydá příslušný
   obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností držiteli řidičského průkazu
   nový řidičský průkaz.
 
   (3)  Podle  ustanovení  odstavců  1  a 2 se postupuje i v případě změny
   údajů zaznamenávaných v mezinárodním řidičském průkazu.
 
   Vydání řidičského průkazu
 
   § 109
 
   (1)  Řidičský  průkaz  se  vydá  osobě,  které  bylo  uděleno  řidičské
   oprávnění.
 
   (2) Řidičský průkaz se rovněž vydá držiteli řidičského oprávnění,
 
   a) kterému bylo rozšířeno řidičské oprávnění o další skupinu vozidel,
 
   b) kterému bylo podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se
   vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel,
 
   c)  kterému  bylo  zrušeno  podmínění nebo omezení řidičského oprávnění
   podle § 98 nebo § 99,
 
   d) kterému končí platnost řidičského průkazu nebo jehož řidičský průkaz
   je neplatný podle § 118,
 
   e)  který  žádá  o  výměnu  řidičského  průkazu  členského  státu  nebo
   řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz,
 
   f)  který  žádá  o  vydání  řidičského  průkazu  z  důvodu  změny údajů
   uvedených v řidičském průkazu podle § 108,
 
   g)  který  žádá o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz
   členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený.
 
   (3)  Řidičský  průkaz  vydá  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou
   působností na žádost držitele řidičského oprávnění.
 
   (4)  Podkladem  pro  vydání  řidičského průkazu pro držitele řidičského
   oprávnění  podle  odstavce  2  písm.  b) je rozhodnutí o podmínění nebo
   omezení řidičského oprávnění podle § 93.
 
   (5)  Podkladem  pro  vydání  řidičského průkazu pro držitele řidičského
   oprávnění  podle  odstavce 2 písm. c) je rozhodnutí o zrušení podmínění
   nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 a 99.
 
   (6)  Podkladem  pro  vydání  řidičského průkazu pro držitele řidičského
   oprávnění  podle  odstavce  2  písm. d), e), f) a g) je žádost o vydání
   řidičského průkazu.
 
   (7)  Žádost  o  vydání  řidičského  průkazu  podle  odstavce 6 musí mít
   písemnou formu a musí v ní být uvedeno
 
   a) jméno a příjmení žadatele,
 
   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo
   místo studia,
 
   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo
   přiděleno.
 
   (8) K žádosti o vydání řidičského průkazu podle odstavců 6 a 7 musí být
   přiložen
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b) jedna fotografie podle § 92 odst. 4 písm. h),
 
   c) řidičský průkaz, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 1
   písm. d),
 
   d)  řidičský  průkaz  členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím
   státem,  o  jehož  výměnu je žádáno, jde-li o vydání řidičského průkazu
   podle odstavce 2 písm. e),
 
   e)  řidičský  průkaz žadatele, jde-li o vydání řidičského průkazu podle
   odstavce 2 písm. f),
 
   f)   poškozený   řidičský  průkaz  členského  státu,  jde-li  o  vydání
   řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. g).
 
   g)  doklad  prokazující  obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území
   České  republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k 
   jeho  prokázání;  dokladem  prokazujícím  obvyklé  bydliště žadatele je
   zejména
 
   1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území
   České republiky,
 
   2.   výpis  z  katastru  nemovitostí  potvrzující  vlastnická  práva  k 
   nemovitosti,
 
   3. nájemní smlouva k nemovitosti,
 
   4. potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání,
 
   5. výpis z živnostenského rejstříku,
 
   h) čestné prohlášení žadatele, že mu jiným členským státem nebyl uložen
   zákaz  činnosti  spočívající  v zákazu řízení motorových vozidel a jeho
   řidičské  oprávnění  nebylo  pozastaveno  nebo  odejmuto,  nebo  že již
   uplynula  doba,  na  kterou  byl  zákaz  činnosti uložen, nebo doba pro
   opětovné  udělení  řidičského  oprávnění,  jde-li  o  vydání řidičského
   průkazu  podle  odstavce  2  písm.  e) a g); bylo-li řidičské oprávnění
   žadateli  jiným  členským  státem  omezeno  nebo  podmíněno, uvede tuto
   skutečnost a rozsah omezení nebo podmínění v čestném prohlášení.
 
   (9)  Po  podání  žádosti  podle odstavců 6, 7 a 8 příslušný obecní úřad
   obce s rozšířenou působností bezodkladně
 
   a)  ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 7, které jsou v 
   něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli,
 
   b)  zaznamená  z přiloženého řidičského průkazu nebo řidičského průkazu
   členského  státu  nebo  řidičského  průkazu vydaného cizím státem údaje
   potřebné pro vydání řidičského průkazu a vrátí doklad žadateli.
 
   (10)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví obsah a vzor žádosti o vydání
   řidičského průkazu.
 
   § 110
 
   (1) Řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní
   úřad obce s rozšířenou působností.
 
   (2)  Jsou-li  splněny  podmínky  pro  vydání  řidičského  průkazu, vydá
   příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností řidičský průkaz
   nejpozději  do  20  dnů  ode  dne  podání  žádosti  o vydání řidičského
   průkazu.
 
   (3) Řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových
   vozidel po dobu
 
   a)  5  let  ode  dne  jeho vydání, pokud osvědčuje i řidičské oprávnění
   udělené pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,
 
   b) 10 let ode dne jeho vydání v ostatních případech.
 
   (4)  Výměna  řidičského  průkazu  v  případě uplynutí jeho platnosti se
   provádí  bezplatně.  Žádá-li  držitel  řidičského  oprávnění  o  vydání
   řidičského  průkazu ve lhůtě kratší, než je lhůta uvedená v odstavci 2,
   lze  mu  vydat  řidičský průkaz do 5 pracovních dnů po úhradě správního
   poplatku ve výši 500 Kč.
 
   (5)  Držitel  řidičského  oprávnění  je povinen převzít řidičský průkaz
   osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě ověřené plné moci
   na  příslušném  obecním  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností.  Je-li
   držiteli řidičského oprávnění vydáván řidičský průkaz podle § 109 odst.
   2 písm. d), e) nebo f), je držitel řidičského oprávnění povinen zároveň
   s  převzetím  řidičského průkazu odevzdat neplatný řidičský průkaz nebo
   řidičský   průkaz   členského  státu  nebo  poškozený  řidičský  průkaz
   členského  státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský
   průkaz obsahující již neplatné údaje.
 
   (6)  Držitel  řidičského  oprávnění  nesmí  mít  více  než jeden platný
   řidičský  průkaz  řidičský  průkaz členského státu nebo řidičský průkaz
   vydaný cizím státem.
 
   (7)  Držitel  řidičského  průkazu  ani  jiná  neoprávněná osoba nesmí v 
   řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy.
 
   (8)  Prováděcí  předpis  upraví způsob nakládání s tiskopisy řidičských
   průkazů při vydávání řidičských průkazů.
 
   § 110a
 
   (1) Paměťovou kartu řidiče vydá na základě žádosti do 15 pracovních dnů
   od  jejího  doručení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
   řidiči
 
   a)  vozidla  silniční  dopravy  stanoveného přímo použitelným předpisem
   Evropské unie^32a),
 
   b) který je držitelem řidičského oprávnění pro tato vozidla a
 
   c)   který   řídí   silniční  motorové  vozidlo  vybavené  podle  přímo
   použitelného předpisu Evropské unie^32b) záznamovým zařízením.
 
   Pokud  při  ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče příslušný
   obecní úřad obce s rozšířenou působností zjistí skutečnosti, které jsou
   v  rozporu  s  podmínkami  pro  vydání paměťové karty řidiče, paměťovou
   kartu řidiče nevydá.
 
   (2) Pokud žadatel o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění vozidla
   vybaveného   podle   přímo  použitelného  předpisu  Evropské  unie^32b)
   záznamovým  zařízením  nebo  žadatel  o  vydání  řidičského průkazu pro
   řízení vozidel silniční dopravy podle odstavce 1 písm. a) podá současně
   žádost  o vydání paměťové karty řidiče, vydá příslušný obecní úřad obce
   s  rozšířenou  působností po ověření podmínek pro vydání paměťové karty
   řidiče s řidičským průkazem žadateli současně paměťovou kartu řidiče.
 
   (3)  Vydání paměťové karty řidiče se považuje za vydání osvědčení podle
   části čtvrté správního řádu^32c).
 
   (4)   Řidič  je  povinen  převzít  paměťovou  kartu  řidiče  osobně  na
   příslušném  obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Poškozenou nebo
   nefunkční  paměťovou  kartu  řidiče je řidič povinen vrátit příslušnému
   obecnímu  úřadu obce s rozšířenou působností. Po předání paměťové karty
   řidiče  příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností znehodnotí
   dosavadní paměťovou kartu řidiče.
 
   (5)  Pro  vydávání  paměťových  karet  řidiče a jejich evidenci využívá
   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností údaje vedené v centrálním
   registru řidičů.
 
   (6) Paměťová karta řidiče platí 5 let ode dne vydání. Jestliže platnost
   dokladu,  na jehož podkladě byla paměťová karta řidiče vydána, skončí v 
   kratší  lhůtě,  než je doba platnosti paměťové karty řidiče, omezuje se
   její  platnost na dobu platnosti tohoto dokladu. Jestliže řidič přestal
   být  držitelem  řidičského  oprávnění  k  řízení  silničních motorových
   vozidel vybavených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^32a)
   záznamovým  zařízením  nebo  jeho  řidičské  oprávnění  k řízení těchto
   vozidel  bylo  pozastaveno,  je  držitel  paměťové karty řidiče povinen
   odevzdat ji do 5 pracovních dnů od právní moci rozhodnutí o odnětí nebo
   pozastavení  řidičského  oprávnění  nebo  do 5 pracovních dnů od podání
   písemného   oznámení  o  vzdání  se  řidičského  oprávnění  příslušnému
   obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
 
   (7)  Vzor  paměťové  karty řidiče stanoví v souladu s přímo použitelným
   předpisem Evropské unie^32b) prováděcí právní předpis.
 
   § 111
 
   Vydání mezinárodního řidičského průkazu
 
   (1) Mezinárodní řidičský průkaz se vydává držiteli řidičského oprávnění
   na základě jeho žádosti.
 
   (2)  S  žádostí  o vydání mezinárodního řidičského průkazu musí držitel
   řidičského oprávnění předložit
 
   a) platný doklad totožnosti žadatele,
 
   b) platný řidičský průkaz žadatele nebo platný řidičský průkaz žadatele
   vydaný cizím státem,
 
   c) jednu fotografii podle § 92 odst. 4 písm. e).
 
   (3) Držitel řidičského oprávnění má při splnění podmínek podle odstavce
   2 právní nárok na vydání mezinárodního řidičského průkazu osvědčujícího
   řidičské   oprávnění   k  řízení  motorových  vozidel  v  rozsahu  jeho
   řidičského oprávnění.
 
   (4)  Mezinárodní  řidičský  průkaz  vydá  držiteli řidičského oprávnění
   příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
 
   (5)  Jsou-li  splněny  podmínky  pro  vydání  mezinárodního  řidičského
   průkazu,  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností vydá
   mezinárodní  řidičský  průkaz  bezodkladně  po  podání žádosti o vydání
   mezinárodního řidičského průkazu.
 
   (6)  Žadatel  o  vydání  mezinárodního  řidičského  průkazu  je povinen
   převzít mezinárodní řidičský průkaz osobně u příslušného obecního úřadu
   obce s rozšířenou působností.
 
   (7)  Držitel  řidičského  oprávnění  nesmí  mít  více  než jeden platný
   mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  podle Úmluvy o silničním provozu
   (Vídeň 1968) a více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný
   podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).
 
   (8) Držitel mezinárodního řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba
   nesmí  v  mezinárodním  řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny,
   opravy nebo úpravy.
 
   (9)  Prováděcí  právní  předpis  upraví  způsob  nakládání  s tiskopisy
   mezinárodních  řidičských průkazů při vydávání mezinárodních řidičských
   průkazů.
 
   § 112
 
   Vydání  duplikátu  řidičského  průkazu  nebo  mezinárodního  řidičského
   průkazu
 
   (1)  Za  řidičský  průkaz  nebo  mezinárodní  řidičský průkaz ztracený,
   odcizený,  poškozený nebo zničený se vydává duplikát řidičského průkazu
   nebo duplikát mezinárodního řidičského průkazu.
 
   (2)  Pro  vydání duplikátu řidičského průkazu platí obdobně § 109 odst.
   6, 7, § 109 odst. 8 písm. a) a b), § 109 odst. 9 a § 110.
 
   (3) Pro vydání duplikátu mezinárodního řidičského průkazu platí obdobně
   § 111.
 
   (4)  K  žádosti  o  vydání  duplikátu řidičského průkazu nebo duplikátu
   mezinárodního  řidičského  průkazu  za  poškozený  řidičský průkaz nebo
   poškozený  mezinárodní  řidičský  průkaz  musí  žadatel  přiložit tento
   poškozený řidičský průkaz nebo poškozený mezinárodní řidičský průkaz.
 
   § 113
 
   Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
 
   (1)  Řidičský  průkaz  je  povinen odevzdat držitel řidičského průkazu,
   jehož řidičský průkaz je neplatný nebo kterému bylo
 
   a)  podmíněno  nebo  omezeno  řidičské  oprávnění  nebo  který se vzdal
   řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel,
 
   b)  odňato  řidičské oprávnění nebo který se vzdal řidičského oprávnění
   podle  §  94, nebo kterému byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti
   spočívajícího  v zákazu řízení motorových vozidel, trest, v jehož rámci
   bylo  uloženo  přiměřené  omezení  spočívající  ve  zdržení  se  řízení
   motorových  vozidel,  nebo  upuštěno  od potrestání s dohledem, v jehož
   rámci  bylo  uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení
   motorových  vozidel,  nebo který se zavázal zdržet se řízení motorových
   vozidel  během  zkušební  doby  podmíněného  odložení  podání návrhu na
   potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,
 
   c) pozastaveno řidičské oprávnění podle § 95,
 
   d)  zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 nebo
   § 99,
 
   e) pozastaveno řidičské oprávnění v řízení podle exekučního řádu.
 
   (2)  Držitel  řidičského  průkazu  je  povinen odevzdat řidičský průkaz
   podle   odstavce   1  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou
   působností  do  pěti  pracovních  dnů  ode  dne, kdy nabylo právní moci
   rozhodnutí  o  omezení  řidičského  oprávnění  nebo rozhodnutí o odnětí
   řidičského oprávnění nebo rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění
   nebo rozhodnutí o zrušení omezení řidičského oprávnění.
 
   (3)  V  případě  vzdání  se  řidičského  oprávnění pro některou skupinu
   vozidel  nebo  vzdání  se  řidičského  oprávnění  podle § 94 odst. 2 je
   držitel řidičského průkazu povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému
   obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností  zároveň s oznámením o 
   vzdání  se některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle §
   93 odst. 3 nebo s oznámením o vzdání se řidičského oprávnění podle § 94
   odst. 3.
 
   (4)  Zemřel-li držitel řidičského oprávnění, jsou pozůstalí nebo osoba,
   která  pozůstalost  zemřelého vyřizuje, povinni odevzdat bez zbytečného
   odkladu  řidičský  průkaz  zemřelého  obecnímu  úřadu obce s rozšířenou
   působností   příslušnému  podle  místa  posledního  obvyklého  bydliště
   zemřelého.
 
   (5)  Při odevzdání řidičského průkazu vydá příslušný obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností doklad o odevzdání řidičského průkazu. V dokladu
   musí být uvedeno
 
   a) jméno a příjmení držitele řidičského průkazu,
 
   b) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
 
   c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského průkazu,
 
   d) série, číslo a datum vydání odevzdaného řidičského průkazu,
 
   e) datum odevzdání řidičského průkazu.
 
   (6)  Při  odevzdání  řidičského  průkazu podle odstavce 1 písm. a) a d)
   předloží   držitel   řidičského  průkazu  zároveň  svůj  platný  doklad
   totožnosti a jednu fotografii, aby mu mohl příslušný obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností  vydat řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm.
   b) a c) a § 110 odst. 2 písm. b).
 
   (7)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností v případě
   uvedeném  v odstavci 6 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje
   podle  odstavce  5, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
   držiteli řidičského průkazu.
 
   (8)  Odstavce  1  až  7  platí i pro odevzdání mezinárodního řidičského
   průkazu  nebo  pro  odevzdání  Potvrzení  o  oznámení ztráty, odcizení,
   poškození nebo zničení řidičského průkazu.
 
   (9)  Prováděcí  právní  předpis  upraví  postup  obecního  úřadu obce s 
   rozšířenou  působností při odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního
   řidičského  průkazu,  nakládání  s  odevzdanými  řidičskými  průkazy  a
   mezinárodními  řidičskými  průkazy  a  stanoví vzor dokladu o odevzdání
   řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu.
 
   § 114
 
   Vrácení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
 
   (1)  Bylo-li rozhodnuto o vrácení řidičského oprávnění podle § 100, 101
   ,  102  nebo  123d,  nebo  bylo-li  zrušeno  nebo  pozbylo-li účinnosti
   pozastavení  řidičského  oprávnění  podle  §  95  nebo zanikl-li účinek
   exekučního   příkazu   v  exekuci  pozastavením  řidičského  oprávnění,
   příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností vrátí držiteli
   řidičského  oprávnění  řidičský  průkaz  odevzdaný  podle § 113 odst. 1
   písm.  b),  c) a e) nebo podle § 123c bezodkladně poté, co rozhodnutí o 
   vrácení   řidičského  oprávnění  nebo  zrušení  pozastavení  řidičského
   oprávnění  nabylo právní moci po doručení oznámení o zrušení exekučního
   příkazu nebo o skončení exekuce pozastavením řidičského oprávnění, nebo
   poté, co pozastavení řidičského oprávnění pozbylo účinnosti.
 
   (2)  Rozhodl-li  příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při
   vrácení  řidičského  oprávnění  o  podmínění  nebo  omezení  řidičského
   oprávnění  podle  §  100  odst.  9  a  § 101 odst. 7 nebo podle § 123d,
   předloží držitel řidičského oprávnění příslušnému obecnímu úřadu obce s 
   rozšířenou působností po nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění nebo
   omezení  řidičského  oprávnění  svůj  platný  doklad totožnosti a jednu
   fotografii,  aby  mu  mohl  příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou
   působností  vydat  řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm. b) a § 110
   odst. 2 písm. b).
 
   (3)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností v případě
   uvedeném  v odstavci 2 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje
   potřebné pro vydání řidičského průkazu, které jsou v dokladu totožnosti
   uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
 
   (4)  Odstavce  1  až  3  platí  i  pro vrácení mezinárodního řidičského
   průkazu.
 
   § 115
 
   Ztráta,   odcizení,   poškození   nebo  zničení  řidičského  průkazu  a
   mezinárodního řidičského průkazu
 
   (1)  Ztrátu,  odcizení,  poškození  nebo  zničení řidičského průkazu je
   držitel  řidičského  oprávnění  povinen  neprodleně ohlásit příslušnému
   obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
 
   (2)  Zároveň  s  ohlášením  podle  odstavce  1  je  držitel  řidičského
   oprávnění   povinen   předložit   příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s 
   rozšířenou působností platný doklad totožnosti.
 
   (3)  Příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností vydá držiteli
   řidičského oprávnění bezodkladně po ohlášení podle odstavce 1 potvrzení
   o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.
   V  potvrzení  o  oznámení  ztráty,  odcizení,  poškození  nebo  zničení
   řidičského průkazu musí být uvedeno
 
   a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
 
   b) obec obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění na území České
   republiky,
 
   c)  datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,
   pokud mu bylo přiděleno,
 
   d)  skupiny  vozidel,  které  je  držitel řidičského oprávnění oprávněn
   řídit,  a  datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin
   vozidel,
 
   e) datum ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
 
   f)  datum  vydání potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo
   zničení řidičského průkazu.
 
   (4)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností v případě
   uvedeném  v odstavci 3 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje
   podle  odstavce  3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí
   držiteli řidičského oprávnění.
 
   (5)  Potvrzení  o  oznámení  ztráty,  odcizení,  poškození nebo zničení
   řidičského  průkazu  platí  30  dní  ode  dne jeho vydání, po tuto dobu
   nahrazuje držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz.
 
   (6)  Po  uplynutí doby platnosti oznámení o ztrátě, odcizení, poškození
   nebo zničení řidičského průkazu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
   působností  vystaví  držiteli  řidičského oprávnění duplikát řidičského
   průkazu podle § 112.
 
   (7)  Odstavce  1  až  6  platí  i  pro ztrátu, odcizení, poškození nebo
   zničení mezinárodního řidičského průkazu.
 
   (8)  Prováděcí právní předpis stanoví vzor potvrzení o oznámení ztráty,
   odcizení,  poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního
   řidičského průkazu.
 
   § 116
 
   Výměna  řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného
   cizím státem
 
   (1)  Držitel  platného  řidičského průkazu členského státu, který má na
   území  České  republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní
   úřad  obce  s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou
   za řidičský průkaz členského státu. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou
   působností  pochybnost  o  platnosti řidičského průkazu členského státu
   nebo  o  pravdivosti  údajů  uvedených v čestném prohlášení podle § 109
   odst.  8  písm. h), ověří si u příslušného úřadu členského státu, který
   řidičský  průkaz  členského  státu  vydal,  platnost  tohoto řidičského
   průkazu  a  zda  žadateli  nebylo  řidičské  oprávnění pozastaveno nebo
   odejmuto.
 
   (2)  Držitel  platného  řidičského průkazu členského státu, který má na
   území  České  republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní
   úřad  obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu náhradou
   za  řidičský  průkaz  členského  státu ztracený, odcizený, zničený nebo
   poškozený.  Žadatel  o  vydání  řidičského průkazu náhradou za řidičský
   průkaz  členského  státu  ztracený,  odcizený,  zničený  nebo poškozený
   poskytne  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností
   všechny  údaje potřebné k vydání řidičského průkazu. Obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností  ověří  poskytnuté  údaje  u  příslušného  úřadu
   členského  státu,  který tento řidičský průkaz členského státu vydal, a
   oznámí  mu  ztrátu,  odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského
   průkazu.
 
   (3) Držitel platného řidičského průkazu vydaného cizím státem, který má
   na  území  České  republiky  trvalý  pobyt nebo přechodný pobyt na dobu
   delší  než  1  rok  podle  zákona  o  pobytu  cizinců  na  území  České
   republiky^33),   je  povinen  požádat  příslušný  obecní  úřad  obce  s 
   rozšířenou  působností  o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský
   průkaz  vydaný  cizím státem, a to do 3 měsíců ode dne návratu do České
   republiky,  jde-li  o  občana České republiky, nebo ode dne, kdy mu byl
   povolen  trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok^33),
   jde-li  o  cizince.  Má-li  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností
   pochybnost  o platnosti řidičského průkazu vydaného cizím státem, ověří
   si  jeho  platnost  na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský
   průkaz vydal.
 
   (4)  Při  výměně  řidičského  průkazu  podle  odstavců  1  až  3 zapíše
   příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  do řidičského
   průkazu  řidičské  oprávnění  pro  skupiny  vozidel, které je shodné se
   skupinami  vozidel uvedenými v řidičském průkazu členského státu nebo v 
   řidičském  průkazu  vydaném cizím státem. Neodpovídá-li skupina vozidel
   uvedená  v  řidičském  průkazu členského státu nebo v řidičském průkazu
   vydaném  cizím  státem skupině vozidel podle tohoto zákona, obecní úřad
   obce  s  rozšířenou  působností  zapíše  do řidičského průkazu řidičské
   oprávnění pro skupiny vozidel v rozsahu nejblíže vyšším s omezením. Pro
   vydání  řidičského průkazu podle odstavců 1 až 4 se použije § 109 odst.
   6  až  9  a  §  110  obdobně.  Prováděcí právní předpis stanoví skupiny
   vozidel, které odpovídají skupinám vozidel podle tohoto zákona.
 
   (5)  Příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí řidičský
   průkaz  členského  státu  nebo  řidičský průkaz vydaný cizím státem, za
   který  byl  výměnou vydán řidičský průkaz, státu, který řidičský průkaz
   členského  státu  nebo  řidičský  průkaz  vydaný cizím státem vydal. Na
   žádost   držitele  podle  odstavce  3  příslušný  obecní  úřad  obce  s 
   rozšířenou  působností  uschová  řidičský průkaz vydaný cizím státem do
   doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz.
 
   (6)  Povinnost  výměny  řidičského  průkazu vydaného cizím státem podle
   odstavce   3   se   nevztahuje   na   člena   diplomatického  personálu
   zastupitelského  úřadu  cizího státu, který požívá výsad a imunit podle
   mezinárodního   práva.  Řidičský  průkaz  vydaný  cizím  státem,  jehož
   držitelem  je  pracovník diplomatické mise a za který byl výměnou vydán
   řidičský průkaz, uschovává ministerstvo do doby jeho opětovné výměny za
   vydaný řidičský průkaz.
 
   (7)  Prováděcí  právní předpis stanoví seznam států a skupin řidičských
   oprávnění a podmínky jejich uznávání.
 
   § 117
 
   Žádosti  a  oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 112, § 114
   až  116, § 123d, 123e a 123f může podat žadatel nebo držitel řidičského
   oprávnění  i  poštou  nebo elektronickou formou. V takovém případě musí
   být  podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo
   oznámení   úředně   ověřen   nebo   ověřen  podle  zvláštního  právního
   předpisu.^34)   Doklad   totožnosti  žadatel  nebo  držitel  řidičského
   oprávnění nepřikládá.
 
   § 118
 
   Neplatnost řidičských průkazů
 
   (1)  Řidičský  průkaz  nebo  mezinárodní  řidičský  průkaz je neplatný,
   jestliže
 
   a) uplynula doba jeho platnosti,
 
   b) údaje o řidičském oprávnění v něm uvedené neodpovídají skutečnosti,
 
   c) jsou v něm neoprávněně provedeny zápisy, změny, opravy nebo úpravy,
 
   d) je poškozený tak, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné.
 
   (2)  Řidičský  průkaz  vydaný  cizím  státem, jehož držitel má na území
   České  republiky  trvalý  pobyt  nebo  přechodný  pobyt  na  dlouhodobé
   vízum^33)  na  dobu  delší  než  1 rok, neopravňuje k řízení motorového
   vozidla  na  území  České republiky, jestliže tento držitel nepožádal o 
   výměnu  řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem za řidičský průkaz
   podle § 116 odst. 2 nebo odst. 3; toto neplatí, jestliže se na držitele
   řidičského  průkazu  vydaného cizím státem vztahuje výjimka podle § 116
   odst. 6.
 
   Díl 3
 
   Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu
 
   § 118a
 
   Zabránění v jízdě
 
   (1)  Policista  může  při  dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
   pozemních  komunikacích  přikázat  řidiči  motorového  vozidla jízdu na
   nejbližší,  z  hlediska  bezpečnosti  a plynulosti provozu na pozemních
   komunikacích,  vhodné  místo  k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě
   použitím  technického  prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen
   "technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič
 
   a)  je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při
   které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
 
   b)  ujel  z  místa  dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím
   účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),
 
   c)  je  podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou
   látku během jízdy,
 
   d)  je  podezřelý,  že  řídil  motorové vozidlo bezprostředně po požití
   alkoholického  nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době
   po  požití  alkoholického  nápoje  nebo  užití jiné návykové látky, kdy
   ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
 
   e)  se  přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření
   podle  zvláštního  právního  předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
   alkoholem,
 
   f)  se  přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření
   podle  zvláštního  právního  předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
   jinou návykovou látkou,
 
   g)  řídil  motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění
   pro příslušnou skupinu vozidel,
 
   h)  řídil  motorové  vozidlo,  přestože mu byl soudem uložen trest nebo
   správním  orgánem^30)  uložena  sankce  zákazu  činnosti  spočívající v 
   zákazu řízení motorových vozidel.
 
   (2)  Policista  může  při  dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
   pozemních  komunikacích  zabránit  v  jízdě motorovému vozidlu použitím
   technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže
 
   a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno,
 
   b)   vozidlo   je   technicky   nezpůsobilé   k  provozu  na  pozemních
   komunikacích^34a)  tak  závažným  způsobem,  že  bezprostředně ohrožuje
   ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,
 
   c)  vozidlo  svými  rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo
   největší  povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní
   soupravy,   nebo  největší  povolenou  hmotností  na  nápravu  vozidla,
   zjištěnými při kontrolním vážení podle zvláštního právního předpisu^1),
   překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,
 
   d) je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.
 
   (3)  Policista  může  při  dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
   pozemních  komunikacích  zabránit  v  jízdě  vozidlu autoškoly použitím
   technického  prostředku  k  zabránění  odjezdu  vozidla  nebo odtažením
   vozidla, jestliže učitel autoškoly
 
   a)  požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy
   nebo  bezprostředně  před  jízdou  anebo  v  takové době před zahájením
   jízdy,  že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné
   návykové látky,
 
   b)  se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření
   podle  zvláštního  právního  předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
   alkoholem,
 
   c)  se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření
   podle  zvláštního  právního  předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
   jinou návykovou látkou.
 
   (4)  Strážník  obecní  policie  je  povinen  v  případech  uvedených  v 
   odstavcích  1  a 2 přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě
   do příchodu policie.
 
   (5)  Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo
   provozovatele vozidla.
 
   (6)  Policie  zajistí  uvolnění  vozidla,  jestliže pominuly důvody pro
   zabránění  v  jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na
   straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidič.
   Došlo-li  k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní
   vozidlo  teprve  v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v 
   rozporu  s  §  47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v 
   jízdě.
 
   (7)  Technický  prostředek  k  zabránění v jízdě nelze použít, pokud by
   vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích.
 
   (8)  Při  nesprávném  postupu policisty může poškozený postupovat podle
   zákona  č.  82/1998  Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
   veřejné  moci  rozhodnutím  nebo  nesprávným úředním postupem a o změně
   zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
 
   Zadržení řidičského průkazu
 
   § 118b
 
   (1)  Policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a)
   až  h)  zadržet  řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí
   policista  bez  zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru
   řidičů,  u  zahraničních  řidičů  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s 
   rozšířenou působností.
 
   (2)  Po  dobu  zadržení  řidičského  průkazu  nesmí  držitel řidičského
   oprávnění řídit motorové vozidlo.
 
   (3) Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského
   průkazu   o  důsledku  zadržení  řidičského  průkazu  a  vydá  držiteli
   řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu.
 
   (4)  Policie  písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu
   obce  s  rozšířenou  působností,  v  jehož  územním  obvodu  k zadržení
   řidičského  průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským
   průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po
   dni  zadržení  řidičského  průkazu. U řidiče, který nemá na území České
   republiky  bydliště,  trvalý  pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie
   zadržený  řidičský  průkaz  obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
   příslušnému  podle místa spáchání přestupku, který jej neprodleně zašle
   příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal.
 
   (5)  Je-li  zadržen  řidičský  průkaz  příslušníku zpravodajské služby,
   policie  písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu;
   oznámení  odešle  spolu  se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného
   odkladu,   nejpozději   následující   pracovní  den  ode  dne  zadržení
   řidičského průkazu.
 
   (6)  Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví
   prováděcí právní předpis.
 
   § 118c
 
   (1)  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode
   dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí
   řízení,  na  základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu
   do  doby  pravomocného  rozhodnutí  o  přestupku  nebo o trestném činu;
   jde-li  o  podezření  ze  spáchání  trestného  činu,  zahájí  řízení po
   předchozím  souhlasu  státního  zástupce. Rozhodl-li obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností  o  zadržení  řidičského  průkazu, oznámí to bez
   zbytečného   odkladu   obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností
   příslušnému  k  vedení  registru řidičů držitele řidičského oprávnění a
   postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově.
 
   (2)  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský
   průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže
 
   a) nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1,
 
   b)  v  pravomocně  skončeném  řízení  o  skutku, pro který byl řidičský
   průkaz   zadržen,  nebyl  uložen  trest  nebo  sankce  zákazu  činnosti
   spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
 
   (3)  Doba  zadržení  řidičského  průkazu  se  započítává do doby výkonu
   sankce  nebo  trestu  zákazu  činnosti  spočívajícího  v  zákazu řízení
   motorových  vozidel,  pokud  byla  tato  sankce nebo tento trest řidiči
   uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz.
 
   HLAVA IV
 
   REGISTR ŘIDIČŮ
 
   § 119
 
   (1)  Evidence  údajů  o  řidičích je vedena v registru řidičů, který je
   informačním  systémem,  jehož správcem je obecní úřad obce s rozšířenou
   působností. Registr řidičů je informačním systémem veřejné správy podle
   zvláštního  zákona^34a).  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností je
   vkladatelem  údajů  do  evidence  vydaných, odcizených, ztracených nebo
   vadných paměťových karet řidiče ^32b).
 
   (2) Registr řidičů obsahuje
 
   a)  osobní  údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním
   řidičském průkazu,
 
   b) evidenci vydaných řidičských průkazů,
 
   c) evidenci skupin vozidel, pro které byla udělena řidičská oprávnění,
 
   d) evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů,
 
   e)  evidenci  řidičských  průkazů  vydaných  výměnou za řidičský průkaz
   vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz členského státu,
 
   f)  evidenci  odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských
   průkazů,
 
   g) evidenci spáchaných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu
   na pozemních komunikacích,
 
   h)  záznamy  o  počtu  bodů  dosažených  řidičem  v bodovém hodnocení a
   záznamy o odečtu bodů,
 
   i)  údaje  o  odnětí  řidičských  oprávnění  pro  ztrátu zdravotní nebo
   odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a jejich navrácení,
 
   j)  údaje  o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových
   vozidel uložených soudem za spáchané trestné činy nebo správním orgánem
   za spáchané přestupky, o přiměřených omezeních spočívajících ve zdržení
   se  řízení  motorových  vozidel  uložených  v trestním řízení a údaje o 
   zkušební  době  podmíněného  odložení  podání návrhu na potrestání nebo
   podmíněného  zastavení trestního stíhání, pokud se řidič zavázal zdržet
   se řízení motorových vozidel během této zkušební doby,
 
   k)  evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských
   průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,
 
   l)  evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských
   průkazů  a  vyrobených  a  nevydaných  tiskopisů  potvrzení  o oznámení
   ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
 
   m)  evidenci  vydaných  řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené
   nebo neupotřebitelné,
 
   n)  údaje  o  pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského
   oprávnění,
 
   o)  údaje  o  pozbytí  práva k řízení motorového vozidla na území České
   republiky  po  dobu  jednoho  roku  dosažením  počtu  12 bodů v bodovém
   hodnocení,  jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu
   členského    státu,   řidičského   průkazu   vydaného   cizím   státem,
   mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,
 
   p)   evidenci  vydaných  průkazů  profesní  způsobilosti  řidiče  podle
   zvláštního právního předpisu^4),
 
   q)  evidenci  vydaných  osvědčení  pro  učitele  výuky  a výcviku podle
   zvláštního právního předpisu^4),
 
   r) záznamy o účasti na pravidelném školení řidičů,
 
   s)   údaje  o  exekučním  příkazu  v  exekuci  pozastavením  řidičského
   oprávnění doručeném správci registru řidičů,
 
   t) záznamy o provedených dopravně psychologických vyšetřeních.
 
   § 120
 
   (1)  Jestliže držitel řidičského průkazu změní trvalý pobyt, je povinen
   oznámit  do  5  pracovních  dnů  změnu obecnímu úřadu obce s rozšířenou
   působností v místě nového trvalého pobytu. V souvislosti s touto změnou
   předloží  řidičský  průkaz.  Obecní úřad obce s rozšířenou působností v 
   místě  nového trvalého pobytu provede evidenční úkony a zapíše změny do
   řidičského  průkazu  nebo  vydá řidičský průkaz nový. V případě řidiče,
   který  je  držitelem  řidičského  průkazu,  který  nemá  na území České
   republiky  trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum^33) na
   dobu  delší  než  jeden  rok,  vede  registr  řidičů obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností,  v  jehož  správním  obvodu  byl poprvé spáchán
   skutek, na základě kterého byl řidič zařazen do registru řidičů.
 
   (2)  Záznamy  o  spáchaných  přestupcích  proti  bezpečnosti provozu na
   pozemních  komunikacích,  záznamy  o  odnětí  řidičského  oprávnění pro
   ztrátu  zdravotní  nebo  odborné  způsobilosti  a  záznamy  o  zákazech
   činnosti  spočívajících  v  zákazu  řízení motorových vozidel uložených
   soudem  nebo  správním  orgánem  se  do  registru řidičů zapisují až po
   nabytí právní moci příslušných rozhodnutí. Příslušná rozhodnutí uvedená
   v  předchozí větě jsou orgány, které je vydaly, povinny zaslat obecnímu
   úřadu  obce  s  rozšířenou  působností příslušnému podle místa trvalého
   pobytu občana.
 
   § 121
 
   Výdej dat z registru řidičů
 
   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností je oprávněn
   poskytnout údaje z registru řidičů na základě písemné žádosti pouze
 
   a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů,
 
   b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů,
 
   c)  orgánům  a  organizacím,  které jsou pověřeny zvláštními předpisy k 
   práci  s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidiči,
   který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil,
 
   d) orgánům činným v trestním řízení,
 
   e) obcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost,
 
   f) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené,
 
   g)  jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu
   osoby,  o  jejíž  údaje  fyzická  nebo  právnická osoba žádá, ověřeného
   příslušným orgánem.
 
   (2)  Výpis  údajů  z registru řidičů se řídí, pokud není v tomto zákoně
   stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem.^35)
 
   § 122
 
   Centrální registr řidičů
 
   (1)  Evidence  údajů  o řidičích, shromažďovaných z registru řidičů, je
   vedena  v  centrálním  registru  řidičů (dále jen "centrální registr"),
   který   je   informačním  systémem,  jehož  správcem  je  ministerstvo.
   Centrální   registr   je  informačním  systémem  veřejné  správy  podle
   zvláštního  zákona.^34a)  Ministerstvo  je  správcem centrální evidence
   paměťových karet řidiče.
 
   (2)   Ministerstvo   v  centrálním  registru  a  v  centrální  evidenci
   paměťových  karet řidiče zpracovává údaje předávané obecními úřady obcí
   s  rozšířenou  působností  z  registru  řidičů  a  z evidence vydaných,
   odcizených,  ztracených  nebo  vadných paměťových karet řidiče způsobem
   stanoveným zvláštním zákonem.^35a)
 
   (3)  Ministerstvo  poskytuje  údaje  z  centrálního registru na základě
   písemné žádosti pouze subjektům a za podmínek uvedených v § 121.
 
   (4) Z centrálního registru poskytuje ministerstvo pouze ty osobní údaje
   řidiče, které jsou vedeny v řidičském průkazu, vyjma rodného čísla.
 
   (5)  Ministerstvo  vnitra,  Generální  inspekce  bezpečnostních  sborů,
   policie,  Vojenská  policie,  obecní  policie a Bezpečnostní informační
   služba musí mít zajištěn přímý přístup do centrálního registru řidičů.
 
   (6)  Výpis  z  údajů  z centrálního registru se řídí, pokud tento zákon
   nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem.^35)
 
   (7)  Z  centrálního registru se vydávají ověřené výstupy z informačního
   systému veřejné správy^35b).
 
   § 122a
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Ministerstvo  vnitra nebo policie poskytuje ministerstvu pro výkon
   působnosti podle tohoto zákona
 
   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
 
   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
 
   c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
 
   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v 
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
 
   d) adresa místa pobytu,
 
   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
   údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
   rozhodnutí,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
 
   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) rodné číslo,
 
   d) pohlaví,
 
   e) státní občanství,
 
   f)  místo  a  okres  narození,  popřípadě místo a stát, pokud se státní
   občan České republiky narodil v cizině,
 
   g) adresa místa trvalého pobytu,
 
   h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
 
   i)  datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum, místo úmrtí a stát, na
   jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
 
   j)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
 
   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) rodné číslo,
 
   d) pohlaví,
 
   e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   f) místo a stát narození,
 
   g) druh a adresa místa pobytu,
 
   h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
 
   i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
 
   j)  datum,  místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož
   území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
 
   k)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
 
   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
   ve tvaru předcházejícím současný stav.
 
   (6)  Ministerstvo může jemu poskytnuté údaje podle odstavce 1 pro účely
   ověřování  údajů  vedených  v  evidenci řidičů podle tohoto zákona dále
   předávat,  třídit  nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že
   poskytnuté   údaje   nejsou   přesné;   o   zjištění  nepřesného  údaje
   Ministerstvo vnitra nebo policii neprodleně informuje.
 
   (7)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen
   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
 
   § 122b
 
   Prováděcí   právní   předpis  stanoví  technické  prostředky  a  způsob
   zpracování  údajů  v  registru  řidičů a v centrálním registru a způsob
   předávání údajů z registru řidičů do centrálního registru.
 
   § 122c
 
   Poskytování  údajů  z  evidence  paměťových  karet  řidiče  a centrální
   evidence paměťových karet řidiče
 
   Při  poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a z centrální
   evidence   paměťových   karet  řidiče  postupují  obecní  úřad  obce  s 
   rozšířenou  působností  a  ministerstvo obdobně jako obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností  a ministerstvo při poskytování údajů z registru
   řidičů podle § 121 a 122.
 
   § 122d
 
   (1)  Ministerstvo  zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o řidičích,
   řidičských  oprávněních  a  řidičských  průkazech  způsobem umožňujícím
   dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí
 
   a)  výdej  údajů  podle § 119 odst. 2 písm. a), b), c), e), f), i), j),
   k), m), n), o) nebo s) z centrálního registru příslušnému orgánu jiného
   členského státu na základě jeho požadavku a
 
   b)  předání  požadavku  obecního  úřadu obce s rozšířenou působností na
   poskytnutí  údajů  podle  písmene  a)  z  příslušného  registru  jiného
   členského  státu  příslušnému  orgánu  tohoto členského státu a předání
   poskytnutých   údajů  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou
   působností.
 
   (2) Údaje o řidičích, řidičských oprávněních a řidičských průkazech lze
   požadovat  a  vydat  pouze pro účely výkonu kontroly a vedení správních
   řízení týkajících se řidičského oprávnění a řidičského průkazu.
 
   § 123
 
   Evidence dopravních nehod
 
   (1) Evidenci dopravních nehod vede policie.
 
   (2) Evidence dopravních nehod obsahuje
 
   a) údaje o účastnících dopravní nehody,
 
   b) údaje o vozidlech, která měla účast na dopravní nehodě,
 
   c) údaje o místu a době dopravní nehody,
 
   d) údaje o příčinách dopravní nehody.
 
   (3)   Pro  výdej  údajů  z  evidence  dopravních  nehod  platí  obdobně
   ustanovení § 121.
 
   (4)  Prováděcí  právní předpis stanoví způsob vedení záznamů v evidenci
   dopravních nehod a podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních
   nehod.
 
   HLAVA V 
 
   BODOVÉ HODNOCENÍ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM
 
   § 123a
 
   Bodovým   hodnocením   se   zajišťuje   sledování  opakovaného  páchání
   přestupků,  jednání,  které  má  znaky  přestupku podle jiného právního
   předpisu^30),  nebo  trestných  činů,  spáchaných  porušením  vybraných
   povinností  stanovených  předpisy  o  provozu na pozemních komunikacích
   řidičem   motorového   vozidla  nebo  že  se  řidič  porušování  těchto
   povinností   nedopouští.   Přehled  jednání  spočívajícího  v  porušení
   vybraných  povinností  stanovených  předpisy  o  provozu  na  pozemních
   komunikacích  a  počet  bodů  za  tato  jednání je stanoven v příloze k 
   tomuto zákonu.
 
   Započítávání bodů
 
   § 123b
 
   (1)  Řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena
   sankce  za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve
   zvláštním  právním  předpise,  nebo  mu  byl  uložen  kázeňský trest za
   jednání  mající  znaky  přestupku  anebo  mu byl soudem uložen trest za
   trestný  čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u 
   něhož   bylo   rozhodnuto   o  podmíněném  odložení  podání  návrhu  na
   potrestání,  a  přestupek,  jednání  vojáka  označené  za  přestupek ve
   zvláštním  právním  předpise,  jednání  mající  znaky  přestupku  anebo
   trestný  čin,  za  který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní
   řízení  vedeno,  spáchal  jednáním  zařazeným do bodového hodnocení, se
   zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
 
   (2)  Záznam  v  registru  řidičů  provede  příslušný obecní úřad obce s 
   rozšířenou  působností  ke  dni  uložení pokuty za přestupek v blokovém
   řízení  nebo  ke  dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za
   přestupek,  rozhodnutí  o  uložení sankce za jednání vojáka označené za
   přestupek   ve   zvláštním   právním  předpise,  rozhodnutí  o  uložení
   kázeňského  trestu  za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí,
   kterým  se  ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci
   rozhodnutí  o  podmíněném  odložení  podání  návrhu  na potrestání nebo
   podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních
   dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno
 
   a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení,
 
   b)  rozhodnutí  o  uložení  sankce  za  přestupek, rozhodnutí o uložení
   sankce  za  jednání  vojáka  označené za přestupek ve zvláštním právním
   předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající
   znaky přestupku, nebo
 
   c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin,
 
   d)  rozhodnutí  o  podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo
   podmíněném zastavení trestního stíhání.
 
   (3)  Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu
   úřadu obce s rozšířenou působností doručí
 
   a)  policie nebo obecní policie, jde-li o oznámení uvedené v odstavci 2
   písm.  a),  a  to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty v blokovém
   řízení,
 
   b)  orgán,  který  uložil sankci za přestupek, sankci za jednání vojáka
   označené  za  přestupek  ve  zvláštním  právním předpise anebo trest za
   kázeňský  přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená
   v odstavci 2 písm. b), a to do
 
   1.  5  pracovních  dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li
   rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
 
   2.  5  pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou
   právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení,
 
   c)  soud  nebo  státní  zástupce, který rozhodl v prvním stupni řízení,
   jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c) a d), a to do
 
   1.  5  pracovních  dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li
   rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
 
   2.  5  pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou
   právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení.
 
   (4)  Oznámení  nebo  rozhodnutí  uvedená  v  odstavci  2 se považují za
   doručená   dnem,  kdy  je  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou
   působností  obdrží.  Není-li  rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci,
   považuje  se  za  nedoručené.  Místo  rozhodnutí lze doručit oznámení o 
   nabytí  právní  moci  rozhodnutí,  které má být doručeno. Neobsahuje-li
   oznámení  podle  věty  třetí  údaje  potřebné  k  provedení  záznamu do
   registru  řidičů,  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností požádá o 
   doručení rozhodnutí.
 
   (5)  Příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost
   řidiče výpis z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení.
 
   (6) Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost řidiče ověřený výstup
   z  registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení podle zvláštního
   právního předpisu^35g).
 
   (7)  Jde-li  o  řidiče,  který  je  příslušníkem  zpravodajské  služby,
   odstavce 1 až 4 se nepoužijí.
 
   § 123c
 
   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností zaznamenává
   řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů.
 
   (2) Dopustil-li se řidič více přestupků nebo trestných činů, spáchaných
   jednáním  zařazeným  do  bodového hodnocení a projednaných ve společném
   řízení,  zaznamená  příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností
   počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.
 
   (3)  Příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností při provedení
   záznamu  bodů,  kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně
   písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve
   jej  k  odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
   nejpozději  do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič
   pozbývá  řidičské  oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž
   mu bylo toto oznámení doručeno.
 
   (4)  Příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností při provedení
   záznamu  bodů,  kterým  řidič,  který  je  držitelem řidičského průkazu
   členského    státu,   řidičského   průkazu   vydaného   cizím   státem,
   mezinárodního   řidičského   průkazu   vydaného  cizím  státem,  dosáhl
   celkového  počtu  12  bodů,  neprodleně  písemně oznámí tuto skutečnost
   řidiči a ministerstvu.
 
   (5)  Řidič,  který  pozbyl  odbornou  způsobilost  podle odstavce 3, je
   povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.
 
   (6) Pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
   podle odstavce 3 platí obdobně § 113 odst. 5.
 
   (7)  Dosáhne-li  řidič, který je držitelem řidičského průkazu členského
   státu,   řidičského   průkazu   vydaného  cizím  státem,  mezinárodního
   řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem,  celkového počtu 12 bodů,
   pozbývá  právo  k řízení motorového vozidla na území České republiky po
   dobu  jednoho  roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných
   příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, tuto skutečnost
   orgánu, který řidičský průkaz vydal.
 
   (8)  Lhůta  jednoho  roku  uvedená  v  odstavci  7 počíná běžet ode dne
   uložení  pokuty  v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o 
   přestupku  nebo trestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového
   hodnocení, na jehož základě řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů.
 
   § 123d
 
   Vrácení řidičského oprávnění
 
   (1)  Řidič,  který  podle  § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je
   oprávněn  požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1
   roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.
 
   (2)  Byl-li  řidiči  za  přestupek  nebo trestný čin, spáchaný jednáním
   zařazeným  do  bodového  hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového
   počtu  12 bodů, uložen trest nebo sankce zákazu činnosti, spočívající v 
   zákazu  řízení  motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení
   řidičského  oprávnění  nejdříve  po  vykonání trestu nebo sankce zákazu
   činnosti,  pokud  je  uložená doba zákazu činnosti delší než doba podle
   odstavce 1.
 
   (3)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění podává žadatel písemně u 
   příslušného  obecního  úřadu  obce  s  rozšířenou působností. Podmínkou
   vrácení  řidičského  oprávnění  je  prokázání,  že  se žadatel podrobil
   přezkoušení   z   odborné   způsobilosti   podle   zvláštního  právního
   předpisu^4)  a  dále  prokázání zdravotní a psychické způsobilosti. Pro
   vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101.
 
   (4)  Ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému
   hodnocení;  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností ke dni vrácení
   řidičského  oprávnění  zaznamená  v  registru  řidičů odečtení všech 12
   bodů.
 
   § 123e
 
   Odečítání bodů
 
   (1)  Řidiči,  kterému  nebyla  ode dne uložení pokuty v blokovém řízení
   nebo  nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru
   řidičů  zaznamenán  naposled  stanovený  počet bodů, pravomocně uložena
   sankce  za  přestupek  nebo  trest  za  trestný  čin, spáchaný jednáním
   zařazeným do bodového hodnocení,
 
   a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z 
   celkového počtu dosažených bodů,
 
   b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z 
   celkového  počtu  dosažených  bodů  zbývajících  po odečtení bodů podle
   písmene a),
 
   c)  po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny
   zbývající body.
 
   K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
   záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených
   bodů  řidiči,  a  to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl
   řidiči nárok na odečtení bodů.
 
   (2) Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě
   pravomocného rozhodnutí o 
 
   a)   přestupku   nebo  trestném  činu  po  pravomocném  zrušení  tohoto
   rozhodnutí, nebo
 
   b)  podmíněném  odložení  podání  návrhu  na potrestání nebo podmíněném
   zastavení  trestního  stíhání,  pokud  v  trestním řízení, ve kterém se
   pokračovalo,  nedošlo k odsouzení řidiče pro trestný čin, který spáchal
   jednáním zařazeným do bodového hodnocení.
 
   (3)  Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v 
   zákazu  řízení  motorových  vozidel,  nebo ve zkušební době podmíněného
   odložení   podání  návrhu  na  potrestání  nebo  podmíněného  zastavení
   trestního  stíhání,  během  které  se  řidič  zavázal  zdržet se řízení
   motorových vozidel,, neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.
 
   (4)  Příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede
   záznam  v  registru  řidičů  o  odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů
   řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a
 
   a)  doložil  žádost  potvrzením  o  ukončeném školení bezpečné jízdy ve
   středisku  bezpečné  jízdy podle zvláštního právního předpisu^4), které
   není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a
 
   b)  neměl  ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné
   jízdy  v  registru  řidičů  zaznamenáno  více  než  10 bodů za porušení
   právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.
 
   (5)  Příslušný  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  provede záznam o 
   odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to
   nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obce s 
   rozšířenou  působností  může  provést  záznam o odečtení bodů řidiči na
   základě  potvrzení  o  ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za
   kalendářní rok.
 
   (6)  Odečtení  všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad
   obce  s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních
   dnů  ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru
   řidičů.
 
   § 123f
 
   (1)  Nesouhlasí-li  řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů,
   může  podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce
   s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
 
   (2)   Shledá-li  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  námitky
   oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky
   doručeny,  provede  opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v 
   registru  řidičů  a  neprodleně  písemně  vyrozumí  o  provedené opravě
   záznamu řidiče.
 
   (3)  Shledá-li  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností
   námitky  řidiče  neodůvodněné,  rozhodnutím námitky zamítne a provedený
   záznam potvrdí.
 
   (4)  Podá-li  řidič  po  dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti
   provedenému  záznamu  bodů,  běh  lhůt  stanovených v § 123c odst. 3 se
   přerušuje  ode  dne  doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s 
   rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude
   právní moci.
 
   HLAVA VI
 
   STÁTNÍ SPRÁVA
 
   § 124
 
   Působnost
 
   (1)  Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává
   ministerstvo,  které  je  ústředním  orgánem  státní  správy  ve věcech
   provozu  na  pozemních  komunikacích,  krajský úřad, obecní úřad obce s 
   rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie.
 
   (2) Ministerstvo
 
   a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 a § 83 odst. 5,
 
   b)   stanoví   po  písemném  vyjádření  Ministerstva  vnitra  místní  a
   přechodnou  úpravu provozu na pozemních komunikacích na dálnici a užití
   zařízení pro provozní informace na dálnici,
 
   c)  schvaluje  na  žádost  a  náklady  výrobce  nebo výhradního dovozce
   provedení  a  používání  dopravních  značek,  světelných  a akustických
   signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace,
 
   d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle
   tohoto zákona,
 
   e) vede centrální registr řidičů,
 
   f)  zabezpečuje  výrobu  a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních
   řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem,
 
   g)  zabezpečuje  výrobu  a  na  základě požadavků obecních úřadů obcí s 
   rozšířenou  působností  i  distribuci  paměťových  karet  řidiče a vede
   jejich centrální evidenci,
 
   h)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích,
 
   i)  na  žádost  příslušného  orgánu  jiného  členského  státu ověřuje a
   sděluje údaje o platnosti a rozsahu řidičských oprávnění.
 
   (3)  Ministerstvo  nebo  jím  pověřená  osoba  zajišťuje  informovanost
   veřejnosti  o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají
   vliv  na  bezpečnost  a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za
   tím  účelem  jsou  policie,  obecní  policie,  silniční  správní úřady,
   správci   pozemních   komunikací  a  Hasičský  záchranný  sbor  povinni
   poskytovat   ministerstvu   aktuální  informace,  které  mají  vliv  na
   bezpečnost  a  plynulost  provozu  na pozemních komunikacích. Prováděcí
   právní  předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a
   plynulost  silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru
   informací   a   způsob  zveřejňování  informací  pro  potřeby  dopravní
   veřejnosti.
 
   (4) Krajský úřad
 
   a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5,
 
   b) stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích
   na  silnici I. třídy a užití zařízení pro provozní informace na silnici
   I.  třídy;  místně příslušný je krajský úřad, v jehož územním obvodu se
   silnice I. třídy nachází,
 
   c)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích.
 
   (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
 
   a)  pověřuje  osoby  oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1
   písm. j),
 
   b)  uděluje,  podmiňuje,  omezuje,  odnímá a vrací řidičské oprávnění a
   zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění,
 
   c)  nařizuje  přezkoumání  zdravotní  způsobilosti  držitele řidičského
   oprávnění,
 
   d)  nařizuje  přezkoušení  z  odborné  způsobilosti držitele řidičského
   oprávnění,
 
   e)  vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy a
   vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,
 
   f)  vyměňuje  řidičské průkazy členského státu, řidičské průkazy vydané
   cizím státem podle § 116,
 
   g)  zapisuje  do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem
   skutečnosti  podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento
   mezinárodní řidičský průkaz vydal,
 
   h) vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů,
 
   i) vydává speciální označení vozidel podle § 67,
 
   j)  projednává  přestupky  proti  bezpečnosti  a  plynulosti provozu na
   pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,^30)
 
   k) provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v 
   bodovém hodnocení a o odečtu bodů,
 
   l)  projednává  námitky  a  rozhoduje  ve  věci záznamu o počtu řidičem
   dosažených bodů v bodovém hodnocení,
 
   m)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích,
 
   n)  informuje orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o podmíněném
   odložení  podání  návrhu  na  potrestání  nebo  o  podmíněném zastavení
   trestního stíhání,
 
   1.  o  odevzdání řidičského průkazu držitelem řidičského průkazu, který
   se  zavázal  zdržet  se  řízení  motorových vozidel během zkušební doby
   tohoto   podmíněného   odložení   podání   návrhu  na  potrestání  nebo
   podmíněného zastavení trestního stíhání,
 
   2.  o  žádosti  o  řidičské  oprávnění  osoby,  která se zavázala během
   zkušební  doby  tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání
   nebo   podmíněného   zastavení   trestního  stíhání  zdržet  se  řízení
   motorových vozidel, pokud nebyl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
   působností  vyrozuměn  o  tom,  zda  se  tato  osoba  ve  zkušební době
   osvědčila,  nebo o tom, že se má za to, že se osvědčila; zároveň obecní
   úřad  obce  s  rozšířenou  působností  informuje orgán činný v trestním
   řízení o tom, zda žadatel doložil odbornou způsobilost.
 
   (6)   Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  stanoví  místní  a
   přechodnou  úpravu  provozu  na pozemních komunikacích na silnici II. a
   III.  třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci a
   užití  zařízení  pro  provozní  informace  na silnici II. a III. třídy,
   místní  komunikaci  a  veřejně  přístupné  účelové  komunikaci.  Místně
   příslušný  je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním
   obvodu se pozemní komunikace nachází.
 
   (7)  K  činnostem  uvedeným  v  odstavci  5 písm. b) až h) a k) a l) je
   příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností, v jehož územním
   obvodu  se  nachází  obvyklé  bydliště  žadatele  o řidičské oprávnění,
   žadatele  o vrácení řidičského oprávnění, držitele řidičského oprávnění
   nebo  držitele  řidičského  průkazu  nebo, jde-li o osoby bez obvyklého
   bydliště na území České republiky, místo studia.
 
   (8)  Ministerstvo  vnitra  spolupracuje  s  ministerstvem při provádění
   prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
 
   (9)  Policie  vykonává  dohled  na  bezpečnost  a  plynulost provozu na
   pozemních komunikacích tím, že
 
   a)  kontroluje  dodržování  povinností  účastníků a pravidel provozu na
   pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení,
 
   b) objasňuje dopravní nehody,
 
   c) vede evidenci dopravních nehod,
 
   d)   projednává   v  blokovém  řízení  přestupky  proti  bezpečnosti  a
   plynulosti  provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního
   předpisu,^30)
 
   e)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích.
 
   (10)  Při  dohledu  na  bezpečnost  a  plynulost  provozu  na pozemních
   komunikacích   jsou   příslušníci   Policie  ve  služebním  stejnokroji
   oprávněni zejména
 
   a) dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích,
 
   b) zastavovat vozidla,
 
   c) zabránit v jízdě řidiči podle § 118a,
 
   d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b,
 
   e)  zakázat  řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr
   jízdy,  vyžaduje-li  to  bezpečnost  a  plynulost  provozu na pozemních
   komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem,
 
   f)  vyzvat  řidiče  a  učitele  autoškoly  k vyšetření podle zvláštního
   právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
 
   g)  vyzvat  řidiče  a  učitele  autoškoly  k vyšetření podle zvláštního
   právního  předpisu^7)  ke  zjištění,  zda není ovlivněn jinou návykovou
   látkou,
 
   h)  vyzvat  řidiče  motorového  vozidla k předložení dokladů k řízení a
   provozu vozidla,
 
   i)  vyzvat  řidiče  motorového  vozidla ke kontrole maximální přípustné
   hmotnosti na nápravu, maximální přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní
   soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy,
 
   j)  rozhodnout o odstranění vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní
   komunikaci,  postupem dle § 45 odst. 4, nebo vozidla, které neoprávněně
   stojí na vyhrazeném parkovišti,
 
   k)  použít  technických  prostředků  k  zabránění odjezdu vozidla podle
   zvláštního právního předpisu.^37)
 
   l) vybírat kauce podle § 124a,
 
   m) zadržet osvědčení o registraci vozidla podle § 6b,
 
   n) zajistit vozidlo nebo osvědčení o registraci vozidla podle § 124c.
 
   § 124a
 
   Vybírání kauce
 
   (1)  Policista  je  při  dohledu  na  bezpečnost a plynulost provozu na
   pozemních  komunikacích  oprávněn vybrat kauci v rozmezí od 3 500 Kč do
   50  000  Kč  od  řidiče, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle
   tohoto  zákona,  je-li  důvodné  podezření, že se bude vyhýbat řízení o 
   přestupku  nebo  že  by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s 
   nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
 
   (2)  Výše  kauce  nesmí překročit nejvyšší výměru pokuty, kterou lze za
   daný přestupek uložit.
 
   (3)  Při  výběru  kauce  policista poučí řidiče o účelu vybrání kauce a
   podmínkách jejího vrácení a vystaví ve 3 vyhotoveních písemné potvrzení
   o  vybrání  kauce,  ve kterém musí být uveden důvod vybrání kauce, její
   výše a správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
 
   (4)  Policista  ponechá  1  vyhotovení  potvrzení  o  vybrání kauce pro
   evidenční účely policie, 1 vyhotovení předá řidiči a 1 vyhotovení předá
   spolu  s  kaucí  nejpozději  následující pracovní den správnímu orgánu,
   který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
 
   (5) Kauci nelze vybrat od osoby
 
   a) požívající imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva,
 
   b)  jejíž jednání mající znaky přestupku se neprojednává podle zákona o 
   přestupcích,
 
   c)  podezřelé  ze  spáchání  přestupku,  nedosahuje-li  nejvyšší výměra
   pokuty za tento přestupek alespoň 5 000 Kč.
 
   § 124b
 
   Vrácení, započtení a propadnutí kauce
 
   (1)  Kauce  se  vrátí  v plné výši, nebyl-li řidič v řízení o přestupku
   shledán vinným z jeho spáchání.
 
   (2)  Je-li  v  řízení  o  přestupku uložena řidiči pokuta a povinnost k 
   úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce
   na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší
   než  uložená  pokuta  a  náklady  řízení,  vrátí  se  řidiči část kauce
   zbývající  po  započtení  kauce  na  zaplacení uložené pokuty a nákladů
   řízení.
 
   (3) Kauce propadne, jestliže nelze
 
   a)  řízení  ukončit rozhodnutím ve věci proto, že podezřelý z přestupku
   je nedosažitelný nebo nečinný, nebo
 
   b) rozhodnutí ve věci, kterým byl řidič shledán vinným, nelze doručit z 
   důvodů uvedených v písmeni a).
 
   (4)  Vrací-li  se  kauce  nebo  její  část,  vyzve  správní  orgán  bez
   zbytečného  odkladu  řidiče  k vyzvednutí kauce nebo její části nebo ke
   sdělení potřebných údajů o bankovním účtu, na který lze kauci nebo její
   část vrátit. Výzva se doručuje do vlastních rukou. Kauce nebo její část
   propadá,  nevyzvedne-li  si  ji  řidič do 1 roku ode dne doručení výzvy
   nebo   nesdělí-li  v  této  lhůtě  potřebné  údaje  o  bankovním  účtu.
   Nepodaří-li   se   výzvu   doručit,   kauce  nebo  její  část  propadá,
   nevyzvedne-li  si  ji  řidič  do  2  let  ode  dne  odeslání výzvy nebo
   nesdělí-li v této lhůtě potřebné údaje o bankovním účtu.
 
   (5)  Propadlá  kauce je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
   správního orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
 
   § 124c
 
   Zajištění vozidla
 
   (1)  Je-li  policista  oprávněn  vybrat  kauci  a  řidič kauci na výzvu
   nesloží,  přikáže  policista řidiči jízdu na nejbližší místo z hlediska
   bezpečnosti  a  plynulosti  provozu  na pozemních komunikacích vhodné k 
   odstavení vozidla a
 
   a) zajistí vozidlo použitím technického prostředku nebo jeho odtažením,
   nebo
 
   b)  zakáže  pokračovat  v jízdě a zajistí řidiči osvědčení o registraci
   vozidla.
 
   (2)  Při  postupu  podle odstavce 1 poučí policista řidiče o podmínkách
   uvolnění  vozidla nebo vrácení osvědčení o registraci vozidla a vystaví
   ve  3  vyhotoveních  potvrzení  o  zajištění  vozidla  nebo osvědčení o 
   registraci  vozidla.  V  potvrzení uvede důvod zajištění, důvod uložení
   kauce  a  její  výši  a  správní  orgán  příslušný  k  vedení  řízení o 
   přestupku.  Pro  nakládání  s  potvrzením  a se zajištěným osvědčením o 
   registraci vozidla se § 124a odst. 4 použije obdobně.
 
   (3) V případě zajištění vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla lze
   kauci  složit  u  policie  nebo u správního orgánu příslušného k vedení
   řízení  o  přestupku.  Orgán,  který  kauci  vybral,  o tom vydá řidiči
   písemné  potvrzení;  na  obsah  potvrzení  se  §  124a  odst. 3 použije
   obdobně.  Policie  předá složenou kauci nejpozději následující pracovní
   den správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
 
   (4)  Správní  orgán příslušný k vedení řízení o přestupku nebo policie,
   nepředala-li   je  správnímu  orgánu  příslušnému  k  vedení  řízení  o 
   přestupku,  řidiči  neprodleně  vrátí  zajištěné osvědčení o registraci
   vozidla  a policie neprodleně uvolní zajištěné vozidlo řidiči nebo jeho
   provozovateli, jestliže
 
   a) byla složena kauce,
 
   b) řidič nebyl v řízení o přestupku shledán vinným z jeho spáchání,
 
   c) byla zaplacena pokuta a náklady řízení uložené v řízení o přestupku,
   nebo
 
   d) zanikla odpovědnost za přestupek.
 
   (5)   Zajištění   a  vrácení  osvědčení  o  registraci  vozidla  oznámí
   neprodleně orgán, který tento úkon provedl, správnímu úřadu příslušnému
   k vedení registru vozidel.
 
   § 125
 
   zrušen
 
   § 125a
 
   zrušen
 
   § 125b
 
   Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor
 
   (1)  Státní  odborný  dozor  a  vrchní  státní  odborný dozor (dále jen
   "státní  dozor")  nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních
   komunikacích  podle  tohoto  zákona a zvláštního právního předpisu ^30)
   (dále   jen   "výkon   působností")  vykonávají  krajské  úřady^38a)  a
   ministerstvo.
 
   (2)  Ministerstvo  vykonává  vrchní  státní  odborný  dozor nad výkonem
   působností  obecními  úřady  obcí  s  rozšířenou působností a krajskými
   úřady.
 
   (3)  Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního
   odborného  dozoru  ve věcech silničního provozu ve formě průkazu vydává
   správní  orgán,  do  jehož  působnosti  výkon dozoru spadá. Náležitosti
   průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
 
   Správní delikty
 
   § 125c
 
   Přestupky
 
   (1)  Fyzická  osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních
   komunikacích
 
   a) řídí vozidlo,
 
   1.  na  němž  v  rozporu  s  jiným právním předpisem^38b) není umístěna
   tabulka státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) nebo je
   umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena,
 
   2. jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena
   anebo  umístěna  tak,  že  je  znemožněna  nebo  podstatně ztížena její
   čitelnost,
 
   3.   které   je   technicky   nezpůsobilé   k   provozu   na  pozemních
   komunikacích^34a)  tak  závažným  způsobem,  že  bezprostředně ohrožuje
   ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, nebo
 
   4. jehož osvědčení o registraci bylo zadrženo,
 
   b)  v  rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti
   bezprostředně  po  požití  alkoholického  nápoje  nebo  po  užití  jiné
   návykové  látky  nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo
   užití  jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo
   jiné návykové látky,
 
   c)  řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost,
   který  si  přivodila  požitím  alkoholického  nápoje  nebo  užitím jiné
   návykové látky,
 
   d) se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření,
   zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem
   nebo jinou návykovou látkou,
 
   e) řídí motorové vozidlo a
 
   1.  v  rozporu  s  §  3  odst.  3  písm.  a) není držitelem příslušného
   řidičského oprávnění,
 
   2. byl jí zadržen řidičský průkaz podle § 118b odst. 1,
 
   3.  v rozporu s § 3 odst. 4 není k jeho řízení profesně způsobilá podle
   zvláštního  právního předpisu^4) nebo na základě rozhodnutí příslušného
   orgánu jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace,
 
   4. není držitelem platného posudku o zdravotní způsobilosti,
 
   5.  pozbyla  jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropské
   unie,  řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem  nebo mezinárodního
   řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem, právo k řízení motorového
   vozidla na území České republiky podle § 123c odst. 7, nebo
 
   6.  řidičské  oprávnění  jí  bylo pozastaveno podle § 95 nebo exekučním
   příkazem podle exekučního řádu,
 
   f) při řízení vozidla
 
   1.  v  rozporu  s  § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem
   telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení,
 
   2.  překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo
   mimo obec o 50 km.h-1 a více,
 
   3.  překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo
   mimo obec o 30 km.h-1 a více,
 
   4.  překročí  nejvyšší  dovolenou  rychlost v obci o méně než 20 km.h-1
   nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1,
 
   5.  v rozporu s § 4 písm. b) a c) nezastaví vozidlo na signál, který jí
   přikazuje  zastavit  vozidlo  nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo
   usměrňování  provozu  na  pozemních  komunikacích  anebo při dohledu na
   bezpečnost  a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu
   oprávněnou,
 
   6.  v  rozporu  s  § 5 odst. 2 písm. f) neumožní chodci na přechodu pro
   chodce  nerušené a bezpečné přejití vozovky nebo nezastaví vozidlo před
   přechodem  pro  chodce  v  případech,  kdy  je povinna tak učinit, nebo
   ohrozí  chodce  přecházejícího  pozemní komunikaci, na kterou odbočuje,
   nebo  v  rozporu s § 5 odst. 2 písm. g) ohrozí chodce při odbočování na
   místo   ležící   mimo  pozemní  komunikaci,  při  vjíždění  na  pozemní
   komunikaci nebo při otáčení a couvání,
 
   7.  předjíždí  vozidlo  v  případech,  kdy  je  to obecnou, místní nebo
   přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno,
 
   8.  nedá  přednost  v  jízdě  v  případech,  ve  kterých je povinna dát
   přednost v jízdě,
 
   9.  v  rozporu s § 29 odst. 1 vjíždí na železniční přejezd v případech,
   kdy je to zakázáno,
 
   10. v provozu na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla se otáčí,
   jede  v  protisměru nebo couvá v místě, kde to není dovoleno podle § 36
   odst. 1 písm. b), nebo
 
   11.  neoprávněně  stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo
   označené  parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo v 
   rozporu  s  § 67 odst. 4 neoprávněně použije parkovací průkaz pro osoby
   se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě,
 
   g) v rozporu s § 43 poruší omezení jízdy některých vozidel,
 
   h) způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví,
 
   i) při dopravní nehodě
 
   1. v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo,
 
   2.  v  rozporu  s  §  47  odst.  3  písm.  b)  neohlásí dopravní nehodu
   policistovi,
 
   3.  v  rozporu  s  §  47  odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním
   účastníkům  nehody  včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na
   dopravní nehodě, nebo
 
   4.  v  rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nedovoleně opustí místo dopravní
   nehody   nebo  se  neprodleně  nevrátí  na  místo  dopravní  nehody  po
   poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody,
 
   j) v rozporu s § 3 odst. 6 použije antiradar,
 
   k)  jiným  jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní
   nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.
 
   (2)  Fyzická  osoba se dopustí jako provozovatel vozidla přestupku tím,
   že  v  rozporu  s  §  10 odst. 1 písm. d) přikáže nebo svěří samostatné
   řízení  vozidla  osobě,  o  níž  nezná  údaje  potřebné  k  určení její
   totožnosti.
 
   (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku jako učitel autoškoly při výkonu
   dohledu  nad řidičem motorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo
   c) tím, že v provozu na pozemních komunikacích
 
   a)  v  rozporu  s  §  8a odst. 1 písm. a) požije alkoholický nápoj nebo
   užije jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidle,
 
   b) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. b) vykonává činnost učitele autoškoly
   bezprostředně  po  požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové
   látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné
   návykové  látky,  kdy  ještě  je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové
   látky,
 
   c)  v  rozporu  s  §  8a  odst.  1  písm.  c)  vykonává činnost učitele
   autoškoly,  ačkoliv  je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v 
   důsledku jeho zdravotního stavu,
 
   d)  se  přes  výzvu  dle  §  8a  odst. 2 písm. a) a b) odmítne podrobit
   vyšetření,  zda  při  výkonu  činnosti učitele autoškoly nebyl ovlivněn
   alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
 
   (4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
 
   a)   se   v  rozporu  s  §  87a  odst.  1  nebo  2  nepodrobí  dopravně
   psychologickému vyšetření,
 
   b)  v rozporu s § 94a odst. 2, § 113 odst. 1 nebo 2 nebo § 123c odst. 5
   neodevzdá řidičský průkaz, mezinárodní řidičský průkaz nebo potvrzení o 
   oznámení  ztráty,  odcizení, poškození anebo zničení řidičského průkazu
   nebo v rozporu s § 6b odst. 4 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla.
 
   (5) Za přestupek se uloží pokuta
 
   a) od 25 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
   c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h),
 
   b) od 10 000 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
   a) bodu 4 a odstavce 3,
 
   c)  od 2 500 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
   b),
 
   d)  od 5 000 Kč do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
   a)  bodu 1 až 3, písm. e) bodů 2 až 4 a 6, písm. f) bodů 2, 7, 10 a 11,
   písm. j) a podle odstavce 2,
 
   e)  od  4 000 do 7 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)
   bodu  5 spáchaný v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců
   dvakrát a vícekrát,
 
   f)  od  2 500 do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)
   bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i) a podle odstavce 4,
 
   g)  od  1 500 Kč do 2 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
   f) bodů 1 a 4 a písm. k).
 
   (6) Zákaz činnosti se uloží na dobu
 
   a)  od jednoho roku do dvou let za přestupek podle odstavce 1 písm. c),
   d), e) bodů 1 a 5, a písm. h),
 
   b)  od šesti měsíců do jednoho roku za přestupek podle odstavce 1 písm.
   a), písm. b), písm. e) bodů 2 až 4 a 6, písm. f) bodů 2, 7 a 10 a podle
   odstavce 3,
 
   c) od jednoho měsíce do šesti měsíců
 
   1. tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6 a
   8, písm. g) a i) v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců
   dvakrát a vícekrát,
 
   2. tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5 úmyslně
   tím,  že  nezastavil  vozidlo  na  pokyn  „Stůj“  daný  při řízení nebo
   usměrňování  provozu  na  pozemních  komunikacích  anebo při dohledu na
   bezpečnost  a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu
   oprávněnou, nebo
 
   3. za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 9.
 
   (7) V blokovém řízení se uloží pokuta do
 
   a) 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. k),
 
   b) 1 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4,
 
   c) 2 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8, 9 a
   písm. g).
 
   (8)  Přestupek,  za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti,
   nelze projednat v blokovém řízení.
 
   (9)  Od  uložení  sankce  podle  odstavců 5 až 8, s výjimkou odstavce 7
   písm. a), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.
 
   (10)  Od  výkonu  zbytku  zákazu  činnosti uloženého za přestupek podle
   odstavce  1  písm.  b), c) nebo d) nelze upustit před uhrazením uložené
   pokuty  nebo,  bylo-li  povoleno  uhrazení  pokuty  ve splátkách, pokud
   přestupce neuhradil všechny splátky splatné přede dnem podání žádosti o 
   upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti.
 
   § 125d
 
   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
 
   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
   deliktu tím, že jako provozovatel vozidla
 
   a)  v  rozporu  s § 10 odst. 1 písm. a) přikáže nebo dovolí, aby bylo v 
   provozu  na  pozemních  komunikacích  použito  vozidla, které nesplňuje
   podmínky stanovené jiným právním předpisem^2),
 
   b)  v rozporu s § 10 odst. 1 písm. b) svěří řízení vozidla osobě, která
   nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c),
 
   c)  v  rozporu  s § 10 odst. 1 písm. c) svěří řízení motorového vozidla
   osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3,
 
   d) v rozporu s § 10 odst. 2 nezajistí, aby barevné provedení a označení
   vozidla  bylo  provedeno  tak,  aby  nebylo  zaměnitelné  se  zvláštním
   barevným   provedením   a   označením  vozidel  Vojenské  policie^12x),
   policie^13), celní správy^14), obecní policie^14a) a Vězeňské služby,
 
   e)  v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže řízení vozidla nebo svěří
   vozidlo osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti,
 
   f) v rozporu s § 3 odst. 4 použije antiradar.
 
   (2)  Za  správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f) se uloží pokuta
   do 100 000 Kč.
 
   § 125e
 
   Společná ustanovení o správních deliktech
 
   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby za správní delikt zaniká, jestliže o 
   něm  příslušný  orgán  nezahájil  řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)  Správní  delikty  podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v 
   přenesené  působnosti  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností podle
   působnosti stanovené v § 124 odst. 5 písm. j).
 
   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^38c)  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním, se vztahují ustanovení
   zákona  o  odpovědnosti a postihu právnické osoby; obdobně to platí pro
   odpovědnost fyzické osoby za správní delikt podle § 125f.
 
   (6)  Pokuty  vybírá  orgán,  který je uložil. Příjem z pokut je příjmem
   rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
 
   (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
   nabylo právní moci.
 
   § 125f
 
   Správní delikt provozovatele vozidla
 
   (1)  Právnická  nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
   jako  provozovatel  vozidla  v  rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití
   vozidla  na  pozemní  komunikaci  byly  dodržovány  povinnosti řidiče a
   pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
 
   (2) Právnická nebo fyzická osoba za správní delikt odpovídá, pokud
 
   a)  porušení  pravidel  bylo  zjištěno prostřednictvím automatizovaného
   technického   prostředku   používaného   bez  obsluhy  při  dohledu  na
   bezpečnost   provozu   na   pozemních  komunikacích  nebo  se  jedná  o 
   neoprávněné zastavení nebo stání,
 
   b)  porušení  povinností  řidiče  nebo  pravidel  provozu  na pozemních
   komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a
 
   c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
 
   (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše
   pokuty  se  použije  rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení
   pravidel  provozu  na  pozemních  komunikacích  vykazuje;  pokuta  však
   nepřevýší 10 000 Kč.
 
   (4)  Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností správní delikt podle
   odstavce  1  projedná,  pouze  pokud  učinil nezbytné kroky ke zjištění
   pachatele přestupku a
 
   a)  nezahájil  řízení  o  přestupku  a  věc  odložil, protože nezjistil
   skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo
 
   b)  řízení  o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo
   spáchání skutku prokázáno.
 
   (5)   Provozovatel  vozidla  za  správní  delikt  neodpovídá,  jestliže
   prokáže,  že  v  době  před  porušením  povinnosti řidiče nebo pravidel
   provozu na pozemních komunikacích
 
   a)  bylo  vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena
   jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo
 
   b)  podal  žádost  o  zápis  změny  provozovatele  vozidla  v  registru
   silničních vozidel.
 
   § 125g
 
   (1)  Je-li  zahájeno  řízení o uložení pokuty za správní delikt podle §
   125f,  nelze  již  zahájit  řízení  o  přestupku  pro  stejné  porušení
   povinností  řidiče  nebo  pravidel  provozu  na pozemních komunikacích.
   Řízení  o  přestupku lze zahájit, pokud se provozovatel vozidla zprostí
   odpovědnosti za správní delikt podle § 125f odst. 5.
 
   (2)  Dopustil-li se provozovatel vozidla více správních deliktů podle §
   125f,  o  kterých  je  příslušný  vést  řízení  týž  obecní úřad obce s 
   rozšířenou působností, vede se o těchto deliktech společné řízení.
 
   (3)  Za  více  správních  deliktů  provozovatele  vozidla podle § 125f,
   projednaných  ve  společném řízení, se uloží pouze jedna pokuta podle §
   125f  odst.  3.  Pro  určení  výše  pokuty  se  použije sazba pokuty za
   přestupek nejpřísněji postižitelný.
 
   § 125h
 
   (1)  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění
   nebo  oznámení  přestupku  vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke
   spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud
 
   a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2,
 
   b)  totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro
   zahájení řízení o přestupku a
 
   c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.
 
   (2)  Určená  částka  se  stanoví  ve stejné výši jako pokuta v blokovém
   řízení.  Při  stanovení  určené  částky  obecní  úřad obce s rozšířenou
   působností  přihlédne  k  závažnosti  porušení  povinností  řidiče nebo
   pravidel provozu na pozemních komunikacích.
 
   (3)  Určená  částka  je  splatná do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle
   odstavce 1.
 
   (4)  Výzva  podle  odstavce  1  musí obsahovat popis skutku s označením
   místa  a  času  jeho  spáchání,  označení přestupku, jehož znaky skutek
   vykazuje,  výši  určené  částky, datum splatnosti určené částky a další
   údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 6 a 7.
 
   (5)  Je-li  určená  částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní
   úřad  obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní
   úřad  s  rozšířenou  působností  pokračuje v šetření přestupku. O tomto
   postupu  poučí  obecní  úřad obce s rozšířenou působností provozovatele
   vozidla ve výzvě podle odstavce 1.
 
   (6)  Neuhradí-li  provozovatel  vozidla  určenou  částku, může obecnímu
   úřadu  obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené
   částky,  písemně  sdělit  údaje  o  totožnosti  řidiče  vozidla  v době
   spáchání  přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje
   za  podání  vysvětlení.  O  tomto  postupu  poučí  obecní  úřad  obce s 
   rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.
 
   (7)  Je-li  určená  částka  uhrazena  po dni splatnosti, obecní úřad ji
   bezodkladně vrátí provozovateli vozidla.
 
   (8)   Určená   částka   je  příjmem  obce,  jejíž  obecní  úřad  vyzval
   provozovatele vozidla k uhrazení určené částky.
 
   § 125i
 
   Pokud  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností rozhodne o uložení
   sankce  za  jiný  správní  delikt podle § 125d odst. 1 písm. a) nebo c)
   spáchaný  některým  z porušení pravidel uvedených v seznamu podle čl. 6
   odst.  2  písm. b) nebo příloze IV přímo použitelného předpisu Evropské
   unie,   kterým   se  zavádějí  společná  pravidla  pro  výkon  povolání
   podnikatele  v  silniční  dopravě^43)  osobě,  která  je podnikatelem v 
   silniční  dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního
   předpisu^21),  nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného
   rozhodnutí  dopravnímu  úřadu podle zvláštního právního předpisu^21), v 
   jehož  územním  obvodu  je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu,
   nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.
 
   § 125j
 
   (1)  Pokud je podezřelým z přestupku osoba s bydlištěm v jiném členském
   státě  Evropské  unie,  zašle  obecní úřad obce s rozšířenou působností
   této  osobě  spolu  s oznámením o zahájení řízení informační formulář v 
   úředním  jazyce  členského  státu Evropské unie, ve kterém má podezřelý
   bydliště. Tento postup se použije v případě, že se jedná o přestupek
 
   a)  podle  §  125c  odst. 1 písm. b), c), d) nebo písm. f) bodů 1 až 5,
   nebo
 
   b)  podle § 125c odst. 1 písm. k) v případě, že byla porušena povinnost
   stanovená  v  § 6 odst. 1, byl užit vyhrazený jízdní pruh v rozporu s §
   14  nebo  § 27 odst. 1 písm. i) nebo byl porušen zákaz užít jízdní pruh
   stanovený v § 71 odst. 2.
 
   (2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a
   času  jeho  spáchání,  označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje,
   vymezení sankcí, které lze za přestupek uložit, a odkaz na tento zákon.
   V  případě,  že  jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného
   technického    prostředku,    musí    informační   formulář   obsahovat
   identifikační údaje o tomto prostředku.
 
   (3) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.
 
   HLAVA VII
 
   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
   § 126
 
   (1)  Podle tohoto zákona se vydávají řidičské průkazy též osobám, které
   plní úkoly podle zvláštních právních předpisů.^39)
 
   (2)  U  osob,  které jsou členy zastupitelských úřadů cizích států nebo
   zahraničních  služeb  akreditovaných  v  České  republice,  plní funkci
   příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ministerstvo.
 
   § 127
 
   (1)  Zaměstnanci  ministerstva,  krajů  a  obcí  a  další  osoby, které
   zabezpečují  výrobu  a  vyplňování  řidičských  průkazů,  jsou  povinni
   zachovávat  mlčenlivost  o  skutečnostech,  o  kterých se dozvěděli při
   provádění  tohoto  zákona  nebo  v  přímé  souvislosti s ním. Povinnost
   mlčenlivosti jim trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.
 
   (2)  Povinnosti  zachovávat  mlčenlivost  mohou  být  osoby  uvedené  v 
   odstavci 1 zproštěny
 
   a) pouze občanem, jehož se skutečnosti, které jsou předmětem povinnosti
   zachovávat mlčenlivost, týkají, nebo
 
   b)  vedoucím  zaměstnancem,  a to ve veřejném zájmu a písemnou formou s 
   uvedením rozsahu a účelu zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost.
 
   (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost osob uvedených v 
   odstavci  1  oznamovat  určité  skutečnosti  orgánům  příslušným  podle
   zvláštních právních předpisů.
 
   § 128
 
   (1)  Kopii  nebo  opis  pravomocného  rozsudku, kterým byl uložen trest
   zákazu  činnosti  spočívající  v zákazu řízení motorových vozidel, jsou
   povinny  soudy  všech  stupňů  zaslat příslušnému obecnímu úřadu obce s 
   rozšířenou působností.
 
   (2)  Kopii  nebo  opis pravomocného rozhodnutí správního orgánu, kterým
   byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových
   vozidel,   jsou   povinny  správní  orgány,  které  je  vydaly,  zaslat
   příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
 
   (3)  Oznámení  o  uložení  pokuty  v blokovém řízení za přestupek proti
   bezpečnosti  a  plynulosti  provozu na pozemních komunikacích, za který
   byla  uložena pokuta vyšší než 1 000 Kč nebo za který lze uložit body v 
   bodovém  hodnocení  řidičů,  jsou orgány policie, Vojenské policie nebo
   obecní  policie  povinny  zaslat  do  pěti pracovních dnů po projednání
   přestupku příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
 
   § 128a
 
   Působnosti  stanovené  krajskému  úřadu  nebo  obecnímu  úřadu  obce  s 
   rozšířenou  působností  podle  tohoto  zákona  jsou  výkonem  přenesené
   působnosti.
 
   § 129
 
   Vztah ke správnímu řádu
 
   (1)  Jestliže  se  žadateli  o  udělení  řidičského  oprávnění  anebo o 
   rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo
   rozhodnutí   se  žadateli  vydá  řidičský  průkaz  s  uděleným  nebo  s 
   rozšířeným řidičským oprávněním.
 
   (2)  Jestliže  se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5
   nebo  o  výjimku  z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence
   motoristického  sportovce  podle  § 83 odst. 5, vyhoví v plném rozsahu,
   místo rozhodnutí se žadateli udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo výjimka
   z  podmínky  věku  pro osobu, která je držitelem licence motoristického
   sportovce. Proti udělení výjimky se nelze odvolat.
 
   (3)  Odvolání  proti  rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení
   řidičského  oprávnění  nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný
   účinek.
 
   § 130
 
   Pracovněprávní vztahy
 
   Práva   a   povinnosti   z   pracovněprávních   vztahů   zaměstnanců  k 
   zaměstnavateli  podle  zvláštního  právního  předpisu,^40) kteří ke dni
   účinnosti zákona vykonávají převážně činnost ve věcech stanovení místní
   a  přechodné  úpravy  provozu  na  pozemních  komunikacích,  řidičských
   oprávnění  a  řidičských  průkazů, evidencí uvedených v registru řidičů
   podle  §  119  a  přestupků  proti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích,^30)  přecházejí  ke  dni  účinnosti zákona z Ministerstva
   vnitra a z policie na ministerstvo a na okresní úřady.
 
   § 131
 
   Předání agendy dopravním úřadům
 
   Útvary  Ministerstva  vnitra  a  policie, které ke dni účinnosti zákona
   vykonávají  správní  činnosti  ve  věcech  stanovení místní a přechodné
   úpravy   provozu   na  pozemních  komunikacích,  řidičských  průkazů  a
   řidičských  oprávnění, evidencí uvedených v registru řidičů podle § 119
   a   projednávání  přestupků  proti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích,^30)   jsou  povinny  předat  spisovou  agendu  příslušným
   útvarům  ministerstva  a  okresním  úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne
   nabytí účinnosti zákona.
 
   § 132
 
   (1)  Řízení  zahájená  před  nabytím  účinnosti  zákona se ukončí podle
   dosavadních právních předpisů.
 
   (2)  Doklady  týkající  se  řidičských  oprávnění  a řidičských průkazů
   vydané před účinností zákona se považují za doklady vydané podle tohoto
   zákona.
 
   § 133
 
   Rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění
 
   (1)  Řidičská  oprávnění  udělená  na  základě předpisů platných do 30.
   června 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:
 
   a)  řidičské  oprávnění  řidiče  I.  nebo  II. třídy opravňuje k řízení
   motorových  vozidel  zařazených  do všech skupin a podskupin řidičských
   oprávnění,
 
   b)  řidičské  oprávnění řidiče III. třídy opravňuje k řízení motorových
   vozidel  zařazených  do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění s 
   výjimkou skupin D, D + E a podskupin D1 a D1 + E,
 
   c)  řidičské  oprávnění  řidiče  osobního automobilu opravňuje k řízení
   motorových  vozidel  zařazených  do řidičských oprávnění skupin AM, B a
   podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
 
   d)  řidičské  oprávnění  řidiče motocyklu opravňuje k řízení motorových
   vozidel  zařazených  do  řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny
   A1,
 
   e)  řidičské  oprávnění  řidiče  traktoru opravňuje k řízení motorových
   vozidel  zařazených  do řidičských oprávnění skupin AM a T a podskupiny
   A1 s omezením do 50 cm3,
 
   f)  řidičské  oprávnění  k  řízení  malých motocyklů opravňuje k řízení
   motorových  vozidel  zařazených  do  řidičského  oprávnění skupiny AM a
   podskupiny A1 s omezením do 50 cm3.
 
   (2)  Řidičská  oprávnění  udělená  na  základě  předpisů platných po 1.
   červenci 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:
 
   a)  řidičské  oprávnění skupiny A opravňuje k řízení motorových vozidel
   zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1,
 
   b)  řidičské  oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidel
   zařazených  do  řidičských  oprávnění  skupin  B,  AM a podskupiny B1 a
   podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
 
   c)  řidičské  oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel
   zařazených  do  řidičských oprávnění skupin AM, B, C, T a podskupin B1,
   C1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
 
   d)  řidičské  oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel
   zařazených  do  řidičských  oprávnění skupin AM, B, C, D, T a podskupin
   B1, C1, D1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
 
   e)  řidičské  oprávnění  skupiny  E  u  řidičského  oprávnění skupiny B
   opravňuje   k   řízení  motorových  vozidel  zařazených  do  řidičských
   oprávnění skupiny B + E ,
 
   f)  řidičské  oprávnění  skupiny  E  u  řidičského  oprávnění skupiny C
   opravňuje   k   řízení  motorových  vozidel  zařazených  do  řidičských
   oprávnění skupiny C + E a podskupiny C1 + E,
 
   g)  řidičské  oprávnění  skupiny  E  u  řidičského  oprávnění skupiny D
   opravňuje   k   řízení  motorových  vozidel  zařazených  do  řidičských
   oprávnění skupiny D + E a podskupiny D1 + E,
 
   h)  řidičské  oprávnění  skupiny M a A/50 opravňuje k řízení motorových
   vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s 
   omezením do 50 cm3,
 
   i)  řidičské  oprávnění skupiny T opravňuje k řízení motorových vozidel
   zařazených  do  řidičských  oprávnění  skupin  T a AM a podskupiny A1 s 
   omezením do 50 cm3.
 
   (3) Omezení řidičského oprávnění zapsané v řidičském průkazu na základě
   předpisů platných před nabytím účinnosti zákona zůstávají v platnosti i 
   po nabytí účinnosti zákona.
 
   (4)  Průkaz  způsobilosti  k  řízení  hnacího  vozidla  na trolejbusové
   dráze^41)  vydaný  před  účinností tohoto zákona s řidičským oprávněním
   skupiny C pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003.
 
   § 134
 
   Výměna dosavadních řidičských průkazů
 
   (1) Řidičské průkazy vydané
 
   a)  od  1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni
   vyměnit do 31. prosince 2010,
 
   b)  od  1.  ledna  2001  do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni
   vyměnit do 31. prosince 2013.
 
   (2)  Řidičské  průkazy  podle  odstavce 1 pozbývají platnosti uplynutím
   příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Platnost řidičského průkazu
   omezená  podle  předchozí  věty se prodlužuje o lhůtu vydání řidičského
   průkazu  podle § 110 odst. 2, prokáže-li držitel řidičského průkazu, že
   podal  příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o 
   vydání řidičského průkazu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce
   1.
 
   § 135
 
   Platnost dosavadních mezinárodních řidičských průkazů
 
   Mezinárodní  řidičský průkaz vydaný podle dosavadních právních předpisů
   platí po dobu jeho platnosti i po nabytí účinnosti zákona.
 
   § 136
 
   Platnost dosavadních speciálních označení
 
   Označení  vozidla  přepravujícího  osobu  těžce  postiženou  na zdraví,
   označení  vozidla  přepravujícího  osobu těžce pohybově postiženou nebo
   označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou, která byla vydána
   podle stávajících právních předpisů, platí do 30. června 2001.
 
   § 137
 
   Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
 
   (1)  Vláda  vydá nařízení k provedení § 5 odst. 2 písm. b) a § 41 odst.
   3.
 
   (2)  Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1
   písm.  d),  § 6 odst. 6, § 6a odst. 4, § 6b odst. 6, § 10 odst. 5, § 43
   odst.  6,  § 45 odst. 6, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65
   odst.  3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1, § 67 odst. 11, § 68 odst. 3, § 75
   odst. 7, § 78 odst. 5, § 79 odst. 9, § 87a odst. 9, § 87b odst. 5, § 92
   odst.  8, § 104 odst. 5, § 105 odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, §
   109 odst. 10, § 110 odst. 8, § 110a odst. 7, § 111 odst. 9, § 113 odst.
   9,  §  115  odst.  8,  § 116 odst. 4 a 7, § 118b odst. 6, § 122b, § 123
   odst. 4, § 124 odst. 3, § 125b odst. 3 a § 125j odst. 3.
 
   (3)   Ministerstvo   zdravotnictví  vydá  prováděcí  právní  předpis  k 
   provedení  § 6 odst. 6, § 84 odst. 6, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88
   odst. 6.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   Změna   zákona   o   bezpečnosti  a  plynulosti  provozu  na  pozemních
   komunikacích
 
   § 138
 
   Zákon  č.  12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
   komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb.,
   se mění takto:
 
   1. § 2 se zrušuje.
 
   2. § 3 zní:
 
   "§ 3
 
   Ředitelství   služby  dopravní  policie  vykonává  působnost  okresního
   dopravního  inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států
   ve   věcech   evidencí   silničních  vozidel  a  schvalování  technické
   způsobilosti silničních vozidel.".
 
   3. § 4 se zrušuje.
 
   4. V § 5 odst. 1 se písmena a), b), c), d), e), g) a k) zrušují.
 
   Dosavadní písmena f), h), i) a j) se označují jako písmena a), b), c) a
   d).
 
   5.  V  §  5  se  odstavce  2  a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení
   odstavce 1.
 
   6.  §  6  až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5), 6), 7), 8), 9) a 10) se
   zrušují.
 
   7. § 9 až 11 se zrušují.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   Změna zákona o silniční dopravě
 
   § 139
 
   Zákon  č.  111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995
   Sb.,  zákona  č.  304/1997  Sb.,  zákona  č.  132/2000  Sb. a zákona č.
   150/2000 Sb., se mění takto:
 
   1. V § 21 se odstavec 5 zrušuje.
 
   Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
 
   2. V § 40b se odstavec 1 zrušuje.
 
   Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   zrušena
 
   § 140
 
   zrušen
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   Změna zákona o přestupcích
 
   § 141
 
   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
   zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
   zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
   zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a
   zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:
 
   1. § 22 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:
 
   "§ 22
 
   Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
 
   (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
 
   a)  jako  řidič motorového vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost
   stanovenou  zvláštním  zákonem^2a)  nebo dopravní značkou o více než 30
   km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec,
 
   b)  jako  řidič  motorového  vozidla  poruší  nesprávným způsobem jízdy
   zvláštní zákon^2a) tím, že
 
   1.  nezastaví  vozidlo  na příkaz světelného signálu s červeným světlem
   "Stůj"  světelného signalizačního zařízení nebo pokynu policisty "Stůj"
   při řízení provozu na pozemních komunikacích,
 
   2. předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním
   nebo  předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo
   jiné  účastníky  silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže
   bezpečně  zařadit  před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo
   předjíždí,  aniž  má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k 
   bezpečnému předjetí,
 
   3.  nedá  při  jízdě  z  vedlejší  pozemní komunikace označené dopravní
   značkou  "Dej  přednost  v  jízdě" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě" na
   křižovatku  přednost  v  jízdě vozidlům přejíždějícím po hlavní pozemní
   komunikaci  nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v 
   jízdě z dopravní značky,
 
   4.  vjíždí  na  železniční  přejezd  v  případech,  kdy je to zvláštním
   zákonem^2a) zakázáno,
 
   c)  porušením  zvláštního zákona^2a) způsobí dopravní nehodu, kterou je
   povinen podle zvláštního zákona^2a) neprodleně ohlásit policistovi,
 
   d)  se  dopustí  jednání  uvedeného  pod písmenem c) jako řidič vozidla
   hromadné dopravy osob,
 
   e)  jiným  jednáním,  než které je uvedeno pod písmeny a), b), c) a d),
   poruší zvláštní zákon.^2a)
 
   (2)  Za  přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 2 000
   Kč,  za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu do 3 000 Kč, za
   přestupek  podle  odstavce  1 písm. c) pokutu do 7 000 Kč, za přestupek
   podle odstavce 1 písm. d) pokutu do 10 000 Kč.
 
   (3)  Zákaz  činnosti  do  šesti měsíců lze uložit tomu, kdo se v období
   dvanácti  po  sobě  následujících kalendářních měsíců dopustí přestupku
   podle odstavce 1 písm. a) a b) více než dvakrát.
 
   (4)  Zákaz  činnosti  do  jednoho  roku lze uložit tomu, kdo se dopustí
   přestupku podle odstavce 1 písm. c).
 
   (5)  Zákaz  činnosti  do  dvou  let  lze  uložit  tomu,  kdo se dopustí
   přestupků podle odstavce 1 písm. d).
 
   (6) V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. e) uložit
   pokutu  do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu
   do  2  000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) pokutu do 5
   000 Kč.
 
   2a)  Zákon  č.  361/2000  Sb.,  o provozu na pozemních komunikacích a o 
   změnách některých zákonů.".
 
   2.  V  §  52  písm.  c) se slova "přestupky spáchané porušením právních
   předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu," zrušují.
 
   3.  V  §  54  se  slova  "porušením  právních  předpisů o bezpečnosti a
   plynulosti  silničního provozu, pokud nebyly projednány uložením pokuty
   v blokovém řízení, a přestupky" zrušují.
 
   4.  V  § 86 písm. a) se za slova "policie též přestupky proti" vkládají
   slova "bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti".
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   § 142
 
   Zrušuje  se  §  7  vyhlášky  č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   ÚČINNOST
 
   § 143
 
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou části šesté,
   která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
 
   Klaus v. r.
 
   Havel v. r.
 
   Zeman v. r.
 
   Příl.
 
   Přehled   jednání   spočívajících   v   porušení  vybraných  povinností
   stanovených  předpisy  o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů
   za tato jednání
 
------------------------------------------------------------------------
Porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích        Počet bodů
------------------------------------------------------------------------
řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického              7
nápoje nebo v takové době po jeho požití, po kterou
je řidič ještě pod vlivem alkoholu, je-li zjištěný obsah
alkoholu u řidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení
vozidla bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo
v takové době po užití jiné návykové látky, po kterou
je řidič ještě pod jejím vlivem
------------------------------------------------------------------------
odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle jiného               7
právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn
alkoholem nebo jinou návykovou látkou
------------------------------------------------------------------------
způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče,            7
při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví
jiné osoby
------------------------------------------------------------------------
neprodlené nezastavení vozidla účastníka dopravní                 7
nehody nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody
nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody
po poskytnutí nebo přivolání pomoci
------------------------------------------------------------------------
při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla            7
otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě,
kde to není dovoleno
------------------------------------------------------------------------
vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých            7
je to zakázáno
------------------------------------------------------------------------
neposkytnutí účinné pomoci (první pomoc a přivolání               7
záchranných složek) účastníkem silničního provozu, který
není účastníkem dopravní nehody při nehodě s evidentním
poškozením zdraví nebo ohrožením života
------------------------------------------------------------------------
předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to                 7
zákonem zakázáno
------------------------------------------------------------------------
řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen            7
řidičský průkaz
------------------------------------------------------------------------
řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu          5
na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že
bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na
pozemních komunikacích
------------------------------------------------------------------------
překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem          5
nebo dopravní značkou o 40 km.h-1 a více v obci nebo
o 50 km.h-1 a více mimo obec
------------------------------------------------------------------------
nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči             5
        zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“
daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních
komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost
provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou
------------------------------------------------------------------------
ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho        5
jízdního pruhu do druhého
------------------------------------------------------------------------
ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci při             5
odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní
komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo
při otáčení a couvání
------------------------------------------------------------------------
při řízení vozidla ohrožení chodce na přechodu a                  4
neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky
------------------------------------------------------------------------
nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je               4
řidič povinen dát přednost v jízdě
------------------------------------------------------------------------
překročení maximální doby řízení vozidla nebo nedodržení          4
minimální doby odpočinku o 20 % a více nebo nedodržení
bezpečnostní přestávky o 33 % a více podle jiných
právních předpisů^42)
------------------------------------------------------------------------
řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny            4
nebo podskupiny řidičského oprávnění
------------------------------------------------------------------------
porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo               4
bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6
------------------------------------------------------------------------
překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem          3
nebo dopravní značkou o 20 km.h-1 a více v obci nebo
o 30 km.h-1 a více mimo obec
------------------------------------------------------------------------
nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech,        3
kdy je řidič povinen tak učinit
------------------------------------------------------------------------
řízení motorového vozidla bez držení platného osvědčení           3
profesní způsobilosti řidiče^4)
------------------------------------------------------------------------
porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním          3
pásem nebo užít ochrannou přílbu
------------------------------------------------------------------------
neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích,            2
kterou řidič způsobil
------------------------------------------------------------------------
překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem          2
nebo dopravní značkou o více než 5 km.h-1 a méně
než 20 km.h-1 v obci nebo o více než 10 km.h-1 a méně než
30 km.h-1 mimo obec
------------------------------------------------------------------------
držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo          2
záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem
při řízení vozidla
------------------------------------------------------------------------
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.II zákona č. 411/2005 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Dopravně  psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je
   držitel řidičského oprávnění uvedený v § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000
   Sb.,  ve  znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinen
   podrobit  se v termínu pravidelné lékařské prohlídky podle § 87 odst. 2
   nejpozději však do 31. prosince 2007.
 
   Čl. XIII zákona č. 170/2007 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   V  evidenci  ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských
   průkazů  a  mezinárodních  řidičských průkazů a v evidenci vyrobených a
   nevydaných  tiskopisů  mezinárodních  řidičských průkazů a vyrobených a
   nevydaných  tiskopisů  potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození
   nebo  zničení  řidičského  průkazu  podle  §  119 odst. 2 písm. k) a l)
   zákona  č.  361/2000  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  se  evidují  pouze  doklady  nahlášené  jako ztracené,
   odcizené, poškozené nebo zničené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
   a tiskopisy vyrobené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. II zákona č. 133/2011 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Při  zaznamenávání  bodů  do bodového hodnocení za jednání spáchaná
   porušením  vybraných  povinností  stanovených  předpisy  o  provozu  na
   pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla před účinností tohoto
   zákona  se  postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do
   dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Označení O 1 mohou osoby, které je obdržely od příslušného obecního
   úřadu obce s rozšířenou působností podle dosavadních právních předpisů,
   využívat   na   území  České  republiky  do  ukončení  jeho  platnosti,
   nejpozději  však  do  31.  prosince  2012.  Osobám podle věty prvé vydá
   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností na jejich žádost parkovací
   průkaz,  podá-li  tato osoba žádost před ukončením platnosti označení O 
   1,  které obdržela podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však
   do 31. prosince 2012. Žadatel o vydání parkovacího průkazu pro osoby se
   zdravotním  postižením, který byl držitelem označení O 1 vydaného podle
   dosavadních  předpisů,  je povinen toto označení při vydání parkovacího
   průkazu pro osoby se zdravotním postižením odevzdat obecnímu úřadu obce
   s rozšířenou působností.
 
   3.  Osoby  oprávněné  provádět  dopravně  psychologické vyšetření podle
   zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  mohou toto vyšetření provádět po dobu 12 měsíců ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   4. Povinnost užít při jízdě v provozu na pozemních komunikacích vozidlo
   vybavené  zimními  pneumatikami  podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb., ve
   znění  účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 12 tohoto zákona, se
   na  vozidla  ozbrojených  sil vztáhne od 1. listopadu 2016 a na vozidla
   jednotek  požární  ochrany o maximální přípustné hmotnosti nad 3 500 kg
   od 1. listopadu 2021.
 
   Čl. II zákona č. 297/2011 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Řidičská  oprávnění  jednotlivých  skupin a podskupin udělená přede
   dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována v rozsahu, jaký
   měla  podle  zákona  č.  361/2000  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona;  tato  řidičská  oprávnění opravňují ode dne
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  rovněž  k řízení motorových vozidel,
   která  jsou  do skupin vozidel se shodným označením nově zařazena tímto
   zákonem,   pokud   tomu   nebrání  omezení  nebo  podmínění  řidičského
   oprávnění.
 
   2.  Žadateli,  který  dokončil  výuku  a  výcvik  k  získání řidičského
   oprávnění  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se řidičské
   oprávnění udělí podle dosavadní právní úpravy; doklad o získání odborné
   způsobilosti  nesmí  být  ke  dni  podání  žádosti o řidičské oprávnění
   starší než 6 měsíců.
 
   3.  Řízení  zahájená  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona a do
   tohoto   dne  neskončená  se  dokončí  a  práva  a  povinnosti  s  nimi
   související  se  posoudí podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném
   do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   4.  Řidičské  průkazy  vydané  před 30. dubnem 2004 pozbývají platnosti
   uplynutím  příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Ostatní řidičské
   průkazy  vydané  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona pozbývají
   platnosti uplynutím doby, na kterou byly vydány.
 
   Čl. II zákona č. 230/2014 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1. Řidičská oprávnění pro skupinu B udělená v době od 19. ledna 2013 do
   dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona se považují za řidičská oprávnění
   pro  skupinu  B  udělená podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném
   ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   2. Řidičská oprávnění pro skupinu D1 udělená
 
   a) před 19. lednem 2013 zůstávají zachována v dosavadním rozsahu,
 
   b) od 19. ledna 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají na
   území  České  republiky  zachována v rozsahu, jaký měla podle zákona č.
   361/2000  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona, a to na dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. IV zákona č. 268/2015 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Bylo-li  Ministerstvem  vnitra  nebo Policií České republiky vydáno
   písemné  vyjádření ke stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na
   pozemních  komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace nebo
   byla-li  podána  žádost  o  souhlas  příslušného  obecního úřadu obce s 
   rozšířenou  působností  se  stanovením  místní  nebo  přechodné  úpravy
   provozu  na  pozemních  komunikacích  nebo  užití zařízení pro provozní
   informace  na  veřejně  přístupných  účelových  komunikacích, stanovení
   místní  a  přechodné  úpravy  provozu na pozemních komunikacích a užití
   zařízení  pro  provozní  informace zahájené přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  a  do  tohoto dne neskončené se dokončí podle zákona č.
   361/2000  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   2.  Řízení  o  povolení  výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na
   pozemních  komunikacích  zahájené  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto
   zákona  a  do tohoto dne neskončené se dokončí podle zákona č. 361/2000
   Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   3. Dodatková tabulka MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY užitá před nabytím účinnosti
   tohoto  zákona zůstává v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona,
   nejdéle však po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. II zákona č. 48/2015 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Řidičské  oprávnění  pro  skupinu  B1,  udělené  přede  dnem nabytí
   účinnosti   tohoto  zákona,  opravňuje  k  řízení  tříkolových  vozidel
   zařazených do skupiny A1 po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   2.  Pro  nakládání  s  výsledkem  dopravně  psychologického  vyšetření,
   provedeného  přede  dnem  nabytím  účinnosti  tohoto zákona, se použije
   zákon  č.  361/2000  Sb.,  ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   3.  Pro  nakládání  s kaucí vybranou přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona  a  pro  nakládání  s  vozidlem, jemuž bylo zabráněno v jízdě na
   základě  §  118a  odst.  1  písm.  i)  zákona č. 361/2000 Sb., ve znění
   účinném  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č.
   361/2000  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   1)  Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   2)  Zákon  č.  56/2001  Sb.,  o podmínkách provozu vozidel na pozemních
   komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
   za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
   zákonů  (zákon  o  pojištění  odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
   zákona  č.  307/1999  Sb.,  ve  znění  pozdějších předpisů. Vyhláška č.
   341/2002  Sb.,  o  schvalování  technické  způsobilosti a o technických
   podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky
   č. 100/2003 Sb.
 
   3) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
 
   Zákon  č.  329/1999  Sb.,  o  cestovních  dokladech a o změně zákona č.
   283/1991  Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
   (zákon o cestovních dokladech).
 
   Zákon  č.  326/1999  Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o 
   změně některých zákonů.
 
   4)   Zákon  č.  247/2000  Sb.,  o  získávání  a  zdokonalování  odborné
   způsobilosti  k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů,
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   4a) § 45 zákona č. 247/2000 Sb.
 
   5)  Například  § 17b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   6)  Vyhláška  č.  174/1994  Sb.,  kterou  se  stanoví  obecné technické
   požadavky  zabezpečující  užívání  staveb osobami s omezenou schopností
   pohybu a orientace.
 
   7)  Zákon  č.  379/2005  Sb.,  o  opatřeních  k  ochraně  před  škodami
   působenými  tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a
   o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
 
   8)  Zákon  č.  246/1992  Sb.,  na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   8a)  §  2  písm.  b)  zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
   systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   9) Zákon č. 168/1999 Sb.
 
   9a) § 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb.
 
   9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb.
 
   9c) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
 
   9d) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
 
   Zákon  č.  13/1997  Sb.,  o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   10)  §  2 odst. 10 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
   zákona č. 150/2000 Sb.
 
   11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
 
   12)  Vyhláška  č.  58/1996  Sb.,  kterou  se  stanoví  zevní označení a
   služební  průkaz  vojenského  policisty  a barevné provedení a označení
   dopravních prostředků Vojenské policie.
 
   12a)  Například  zákon  č.  111/1994  Sb., o silniční dopravě, ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   13)  Vyhláška  č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování
   příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb.
 
   13a)  §  1  odst.  3  a  §  2 písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní
   policii, ve znění pozdějších předpisů.
 
   §  86  písm.  d)  zákona  č.  200/1990  Sb.,  o  přestupcích,  ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   14)  Vyhláška  č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích
   celní  správy,  vzorech  služebních  stejnokrojů  a  zvláštním barevném
   provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky
   č. 246/2002 Sb.
 
   14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.
 
   14b)  § 24b zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži
   České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb.
 
   14c) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární
   ochrany.
 
   14d)  §  60  zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   15)  Zákon  č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   16)  Například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,
   ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  67/1992  Sb.,  o Vojenském
   obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991
   Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
   17) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický
   řád drah.
 
   18) Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase.
 
   Nařízení vlády č. 41/1998 Sb., o zavedení letního času v letech 1998 až
   2001.
 
   18a)  §  21  odst.  3 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické
   způsobilosti  a  o  technických podmínkách provozu vozidel na pozemních
   komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   19) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o 
   významných dnech a o dnech pracovního klidu.
 
   20)  Vyhláška  č.  61/1983  Sb.,  o  Dohodě  o mezinárodních přepravách
   zkazitelných  potravin  a  o specializovaných prostředcích určených pro
   tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.
 
   20a)  §  12  a  13  zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
   znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 80/2006 Sb.
 
   21) Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   22)  Například  ČSN  01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích,
   ČSN  36  560-1-1  Světelná  signalizační  zařízení, technické a funkční
   požadavky,  ČSN  73  6021  Světelná  signalizační  zařízení, umístění a
   použití návěstidel.
 
   23)  Například  § 23 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000
   Sb.
 
   24)  § 31 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
   zabezpečení  a  zákon  České  národní  rady  o  působnosti orgánů České
   republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
 
   25) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
 
   26) Například § 18 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění
   zákona  č.  39/1995 Sb., § 37 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.
   113/1997 Sb.
 
   27) Zákon č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   27a)  Zákon  č.  269/1994  Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   28)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   29) ČSN 66 6416.
 
   30) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   31)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   31b) § 14 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb.
 
   § 61 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   32)  § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
   škol  a  vyšších  odborných  škol  (školský  zákon), ve znění zákona č.
   138/1995 Sb.
 
   32a)  Nařízení  Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních
   právních předpisů v silniční dopravě.
 
   32b)  Nařízení  Rady  (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční
   dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
 
   32c) Zákon č. 500/2004 Sb.
 
   33)  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
   o změně některých zákonů.
 
   34) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
 
   34a) § 37 zákona č. 56/2001 Sb.
 
   35)  §  12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o 
   změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
 
   35a) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   35b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o 
   změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   35c) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
 
   35d)  Zákon  č.  40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
   České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
   35e) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
 
   35f)  §  5  odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.
   439/2004 Sb.
 
   35g) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o 
   změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   37)  Zákon  č.  283/1991  Sb.,  o  Policii  České  republiky,  ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   38a) § 69 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   38b) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   38c)  Zákon  č.  513/1991  Sb.,  obchodní  zákoník, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   39)  Například  §  33  zákona  č.  283/1991  Sb.,  ve  znění pozdějších
   předpisů, § 13 zákona č. 154/1994 Sb.
 
   40) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 
   41)  Vyhláška  č.  101/1995  Sb.,  kterou se vydává Řád pro zdravotní a
   odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.
 
   42)  Nařízení  Rady  (EHS)  č.  3820/85  ze  dne  20.  prosince  1985 o 
   harmonizaci  určitých  sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
   Evropská  dohoda  o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě
   (AETR), vyhlášená pod č. 108/1976 Sb.
 
   Nařízení  vlády  č.  168/2002  Sb., kterým se stanoví způsob organizace
   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
   provozování dopravy dopravními prostředky.
 
   Vyhláška  č.  478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě,
   ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.
 
   43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21.
   října  2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných
   podmínek  pro  výkon  povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje
   směrnice Rady 96/26/ES.
 
   44)  Například  Úmluva  o  silničním  provozu  (Vídeň  1968),  Úmluva o 
   silničním provozu (Ženeva 1949).
 
   45)  Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a
   o změně souvisejících zákonů.
 
   46)  Zákon  č.  167/1998  Sb., o návykových látkách a o změně některých
   dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   47)  Směrnice  Rady  91/671/EHS  ze  dne 16. prosince 1991 o sbližování
   právních  předpisů  členských  států  týkajících se povinného používání
   bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003,
   kterou  se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů
   členských  států  týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů
   ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
 
   Směrnice  Evropského  parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince
   2006 o řidičských průkazech.
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011
   o  usnadnění  přeshraniční  výměny  informací  o dopravních deliktech v 
   oblasti bezpečnosti silničního provozu.
 
   Směrnice  Evropského  parlamentu  a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července
   2003  o  výchozí  kvalifikaci  a  pravidelném  školení řidičů některých
   silničních  vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení
   Rady  (EHS)  č.  3820/85  a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice
   Rady 76/914/EHS.
 
   Směrnice  Komise  2014/85/EU  ze  dne  1. července 2014, kterou se mění
   směrnice   Evropského   parlamentu  a  Rady  2006/126/ES  o  řidičských
   průkazech.

 

Platnost od

1. ledna 2001

Ke stažení

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.6715 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál