Autorský zákon - zákon č. 121/2000 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
121/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. dubna 2000
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů
(autorský zákon)
Změna: 81/2005 Sb.
Změna: 61/2006 Sb.
Změna: 216/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 168/2008 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb., 153/2010 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 18/2012 Sb. , 496/2012 Sb.
Změna: 156/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 228/2014 Sb.
Změna: 355/2014 Sb., 356/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje
a) práva autora k jeho autorskému dílu,
b) práva související s právem autorským:
1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,
4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání,
5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula
doba trvání majetkových práv,
6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny
jím vydaného díla pro osobní potřebu,
c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
d) ochranu práv podle tohoto zákona,
e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem
autorským.
HLAVA I
PRÁVO AUTORSKÉ
DÍL 1
Předmět práva autorského
§ 2
Autorské dílo
(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a
dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je
vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby
elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo
význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí
nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo
vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je
dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a
sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo
užitého umění a dílo kartografické.
(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom
smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je
způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním
výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a
jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem
souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového
programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo
vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu
věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.
(3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé
vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují
podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty
práva autorského v něm uvedené.
(4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním
díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno
právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.
(5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava
nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem
výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je
dílem souborným.
(6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní
zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda,
objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a
podobný předmět sám o sobě.
§ 3
Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné
povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho
listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední
dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní
publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a
symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je
veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně
známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít
takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
§ 4
Zveřejnění a vydání díla
(1) Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením,
vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo
zveřejněno.
(2) Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo
vydáno.
DÍL 2
Autorství
§ 5
Autor
(1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
(2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem
vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru
zařazených.
§ 6
Zákonná domněnka autorství
Autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem
uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany
vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to
neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto
uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno
pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o
autorově totožnosti.
§ 7
Anonym a pseudonym
(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle
zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem
nebo pod uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho
souhlasu prozradit.
(2) Dokud se autor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně
neprohlásí, zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k
dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila,
není-li prokázán opak; veřejného prohlášení autora není třeba, je-li
jeho pravé jméno obecně známo.
§ 8
Spoluautoři
(1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou
nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo
spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu
vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti
jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé
samostatného užití.
(2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím
pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo
poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze
dal ke vzniku díla podnět.
(3) Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a
povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.
(4) O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně.
Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem
spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího
projevu jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu
spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor
samostatně.
(5) Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých
spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu
spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto
příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.
DÍL 3
Vznik a obsah práva autorského
ODDÍL 1
Obecná ustanovení
§ 9
Vznik práva autorského
(1) Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v
jakékoli objektivně vnímatelné podobě.
(2) Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká
právo autorské k dílu.
(3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž
prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva
dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává
nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž
prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze
zvláštního právního předpisu jinak.
(4) Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo
vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením,
není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak.
§ 10
Obsah práva autorského
Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva
majetková (§ 12 a násl.).
ODDÍL 2
Osobnostní práva
§ 11
(1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.
(2) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda
a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším
užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit
svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li
tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít
způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním
této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy
díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě
požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
(4) Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou
nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není
dotčeno.
(5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo
smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to
obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany
se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých,^1a) toto oprávnění
mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Této
ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo
příslušný kolektivní správce podle tohoto zákona (§ 97).
ODDÍL 3
Majetková práva
§ 12
Právo dílo užít
(1) Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či
jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s
jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu
tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění
pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2) Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká;
autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou
osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
(3) Autor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím
je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu
práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v
rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi
takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit
fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi.
(4) Právem dílo užít je
a) právo na rozmnožování díla (§ 13),
b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos
provozování díla (§ 19 a 20),
2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),
3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),
4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§
23).
(5) Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto
zákona vymezují v ustanoveních § 13 až 23. Dílo lze užít i jiným
způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4.
§ 13
Rozmnožování
(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých,
přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to
jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
(2) Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové,
fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou
architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny
anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
§ 14
Rozšiřování
(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí
zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem
vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich
nabízení za tímto účelem.
(2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k
originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl
uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských
států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský
hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo
rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států
Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno;
právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
§ 15
Pronájem
Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla
na dobu určitou.
§ 16
Půjčování
Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem
přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu
poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
§ 17
Vystavování
Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu
nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického,
díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění
nebo díla kartografického.
Sdělování veřejnosti
§ 18
Obecná ustanovení
(1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné
podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.
(2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování
díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a
v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.
(3) Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení
umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.
(4) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavců 1 a 2 nedochází k
vyčerpání práva autora na sdělování díla veřejnosti.
§ 19
Živé provozování a jeho přenos
(1) Živým provozováním díla se rozumí zpřístupňování díla živě
prováděného výkonným umělcem, zejména živě přednášeného literárního
díla, živě prováděného hudebního díla s textem nebo bez textu, anebo
živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického,
choreografického nebo pantomimického.
(2) Přenosem živého provozování díla se rozumí současné zpřístupňování
živě provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného
přístroje umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou užití
díla způsoby podle § 21 až 23.
§ 20
Provozování ze záznamu a jeho přenos
(1) Provozováním díla ze záznamu se rozumí zpřístupňování díla ze
zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou
užití díla způsoby podle § 21 až 23.
(2) Přenosem provozování díla ze záznamu se rozumí současné
zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo
podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.
§ 21
Vysílání rozhlasem nebo televizí
(1) Vysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí zpřístupňování
díla rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli
jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo
jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo
vysílání pomocí družice, původním vysílatelem.
(2) Družicí se v tomto zákoně rozumí družice pracující na frekvenčních
pásmech, která jsou
a) podle zvláštních právních předpisů upravujících telekomunikace
vyhrazena pro vysílání signálů přijímaných veřejností, nebo
b) vyhrazena pro uzavřenou komunikaci z jednoho bodu do druhého, pokud
jsou okolnosti, za kterých dochází k individuálnímu příjmu signálu,
srovnatelné s okolnostmi podle písmene a).
(3) Vysíláním pomocí družice podle odstavce 1 se rozumí uvádění signálů
nesoucích zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených k
příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od
ní zpět k zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost. Jsou-li
signály, které nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakódovány, jde o
vysílání díla podle odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho
souhlasem poskytnuty prostředky k odkódování.
(4) Vysíláním díla podle odstavce 1 je i zpřístupňování díla současným,
úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizí,
uskutečňuje-li je týž vysílatel.
(5) Vysílání díla pomocí družice se uskutečňuje na území toho z
členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský
hospodářský prostor, kde jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky
nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny pod vedením
vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem
na družici a od ní zpět k zemi.
(6) Pokud se vysílání pomocí družice uskutečňuje na území takového
státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň
srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, považuje se vysílání
pomocí družice za uskutečněné na území toho z členských států Evropské
unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde
a) je umístěna stanice, ze které jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy
a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností přenášeny na
družici, nebo
b) je usazen vysílatel, jestliže nejsou dány skutečnosti uvedené v
písmenu a).
Právo k vysílání pomocí družice lze uplatnit vůči osobě, která
provozuje stanici podle písmene a), nebo vůči vysílateli podle písmene
b).
(7) Pokud jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich
vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem
na družici a od ní zpět k zemi na území takového státu, který
neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s
ochranou podle tohoto zákona, a zároveň stanice, ze které je přenos
uskutečňován, není na území některého z členských států Evropské unie
nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor,
vysílání díla pomocí družice se považuje za uskutečněné na území toho z
členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský
hospodářský prostor, kde má umístěny své řídící orgány vysílatel, na
jehož podnět se vysílání uskutečňuje. Práva podle tohoto zákona lze pak
uplatnit vůči takovému vysílateli.
§ 22
Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání
(1) Přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla se rozumí
zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání
díla rozhlasem nebo televizí bezdrátově nebo po drátě, uskutečňuje-li
je jiná osoba než vysílatel takového vysílání.
(2) Kabelovým přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla je
takový přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla podle
odstavce 1, který se uskutečňuje po kabelu nebo mikrovlnným systémem.
Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.
§ 23
Provozování rozhlasového či televizního vysílání
Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí
zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje
technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za
zpřístupňování díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu
rozhlasového a televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování
služeb spojených s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v
prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, přísluší
autorům odměna, která v úhrnu za všechny kolektivní správce nesmí
přesáhnout 50 % výše poplatku za jeden přístroj stanovenou zvláštním
zákonem^1b). Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se
podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při
poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních.
ODDÍL 4
Jiná majetková práva
§ 24
Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého
(1) Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do
vlastnictví jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500
EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující
nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná
osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly (dále jen
"obchodník"), má autor v souvislosti s každým opětným (dalším) prodejem
díla právo na odměnu stanovenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Osobou povinnou platit odměnu podle odstavce 1 příslušnému
kolektivnímu správci jsou prodávající a obchodník společně a
nerozdílně. Kolektivní správce je povinen umožnit povinným osobám
nahlížet do rejstříku podle § 100 odst. 1 písm. e).
(3) Originálem díla uměleckého podle odstavce 1 se rozumí výtvarné
dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či
jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a
to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným umělcem nebo jde o
rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla.
Rozmnoženinami, které se považují za originál uměleckého díla, jsou
takové rozmnoženiny, které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným
autorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem
jinak řádně prohlášeny za pravé. Právo na odměnu podle odstavce 1 se
nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého
umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy
skladatelů a spisovatelů.
(4) Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na první opětný
prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od
autora méně než tři roky před takovým opětným prodejem a kupní cena
originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.
(5) Pro účely uplatnění práva podle odstavce 1 a výpočtu příslušné
odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty.
(6) Autor a kolektivní správce mají právo na jakoukoli informaci od
obchodníka, která je nezbytná pro zajištění platby odměny podle
odstavce 1, a to po dobu tří let od uskutečnění prodeje. Obchodník,
který se podle odstavce 1 účastní prodeje originálu díla uměleckého, je
povinen oznámit takový prodej příslušnému kolektivnímu správci
nejpozději do konce měsíce ledna kalendářního roku následujícího po
roce, v němž se prodej uskutečnil. Oznámení podle předcházející věty
musí obsahovat specifikaci prodaných originálů uměleckých děl a
informaci o skutečné prodejní ceně. Odměna je splatná na základě
vyúčtování kolektivního správce ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30
dnů, nedohodnou-li se kolektivní správce a obchodník jinak.
§ 25
Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a
vlastní vnitřní potřebu
(1) U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat
a) pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu
právnické osoby či podnikající fyzické osoby (§ 30 a 30a) pomocí
přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný
podklad, anebo
b) pro osobní potřebu fyzické osoby (§ 30) na podkladě zvukového,
zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního
vysílání jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče
záznamu,
má autor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnožováním díla.
(2) Osobou povinnou platit příslušnému kolektivnímu správci odměnu
podle odstavce 1 je
a) výrobce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, dovozce těchto
přístrojů ze třetích zemí (dále jen "dovozce") nebo příjemce těchto
přístrojů z některého z členských států Evropské unie nebo z některého
ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen "příjemce"),
b) výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových
rozmnoženin,
c) výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,
d) dopravce nebo zasílatel namísto osoby povinné podle písmen a) až c),
pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce bez zbytečného
odkladu nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti dovozce, příjemce
nebo výrobce,
e) poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu, pokud jde o tiskové
rozmnoženiny (§ 30a); poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu je
i ten, kdo za úplatu zpřístupní přístroj k zhotovování tiskových
rozmnoženin.
(3) Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 písm. a)
až d) v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší
autorovi při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji
a) přístroje k zhotovování rozmnoženin záznamů,
b) přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin,
c) nenahraných nosičů záznamů.
(4) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. b),
přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu přístrojů určených k
zhotovování tiskových rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše
odměny z přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl se
pravděpodobný počet těchto přístrojů stanoví na 20 %. Odměna se stanoví
z průměrné ceny přístroje bez daně z přidané hodnoty.
(5) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. e),
přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu zhotovených tiskových
rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše odměny ze zhotovených
tiskových rozmnoženin děl se použijí pravidla stanovená v bodech 6 a 7
přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(6) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předkládat příslušnému
kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději
však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o
skutečnostech rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu
prodaných, dovezených nebo přijatých přístrojů k zhotovování
rozmnoženin záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a
nenahraných nosičů záznamů, jakož i o celkovém počtu tiskových
rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích
služeb za úplatu.
(7) Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou
typy přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a typy nenahraných
nosičů záznamů, z nichž se platí odměna podle odstavce 1, a výši
paušální odměny podle typu přístroje k zhotovování tiskových
rozmnoženin a typu nenahraného nosiče záznamů. Vyhláškou dále stanoví
typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, z nichž se platí
odměna podle odstavce 1; výše této odměny je stanovena v příloze č. 1 k
tomuto zákonu.
(8) Odměna se neplatí v případě vývozu nebo odeslání přístrojů
uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) za účelem jejich dalšího prodeje a
vývozu nebo odeslání nenahraných nosičů záznamů za účelem jejich
dalšího prodeje. Odměna se dále neplatí z přístrojů a nenahraných
nosičů, budou-li v tuzemsku použity jen k rozmnožování děl na základě
licenčních smluv osobami při jejich vlastní činnosti.
§ 25a
Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny
díla
Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny
díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci
takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo
rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou
odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.
ODDÍL 5
Společná ustanovení pro majetková práva
§ 26
(1) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou
nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro
pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.
(2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k
dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu
ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát
nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní
fond kultury České republiky,^2) a pokud jde o díla audiovizuální,
Státní fond kinematografie.^3) Příjmy z výkonu majetkových práv státu
vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů.
(3) Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu,
bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení
odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.
(4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich
povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu
dědictví, podle odstavců 2 a 3.
§ 26a
zrušen
ODDÍL 6
Trvání majetkových práv
§ 27
(1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu
autorova života a 70 let po jeho smrti.
(2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání
majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
(3) Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od
oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního
nebo pseudonymního obecně známo nebo se autor takového díla veřejně
prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání
majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo
spoluautorů, i podle odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se použije
i na kolektivní dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autoři, kteří dílo
jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění
veřejnosti jako autoři označeni; v takových případech se trvání
majetkových práv ke kolektinímu dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo
2.
(4) U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv
rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho
vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.
(5) Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od
smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře,
autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v
audiovizuálním díle.
(6) Doba trvání majetkových práv k hudebnímu dílu s textem, byla-li obě
díla vytvořena pro účely užití ve spojení, končí, i když nejde o dílo
spoluautorů (§ 8), 70 let od smrti poslední přeživší z následujících
osob: autor textu a autor hudebního díla. Pro dílo hudebně dramatické
se použije věta první obdobně.
(7) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění
díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na
pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro
každou takovou část díla samostatně.
(8) Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku
následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její
počítání.
(9) Pro určení doby trvání majetkových práv k osiřelému dílu se použijí
ustanovení odstavců 1 až 8 obdobně; pro dílo, jehož autor není určen,
se použije odstavec 3 obdobně.
ODDÍL 7
Osiřelé dílo
§ 27a
(1) Za osiřelé se považuje dílo podle § 2, není-li určen jeho autor,
nebo i když je určen, není nalezen ani po provedení důsledného
vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto
zákonem.
(2) Přísluší-li právo autorské k dílu více než jednomu autorovi a
nejsou-li určeni všichni autoři, nebo i když jsou určeni, nejsou
nalezeni ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b
zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem, dílo se považuje za
osiřelé, pokud jde o práva autorů, kteří nejsou určeni nebo nalezeni.
Pokud jde o autory, kteří jsou určeni a nalezeni, použije se ve vztahu
k jejich právům § 12.
(3) Za osiřelá se za splnění podmínek podle odstavce 1 považují všechna
díla autora, není-li prokázán opak.
(4) Dílo se nepovažuje za osiřelé, odpadnou-li podmínky uvedené v
odstavci 1. Autor je oprávněn kdykoli ukončit status osiřelého díla
tím, že písemně oznámí své autorství k dílu kolektivnímu správci
vedoucímu příslušný rejstřík osiřelých děl podle tohoto zákona.
Dojde-li k užití osiřelého díla podle § 37a, ukončí autor status
osiřelého díla písemným oznámením osobě, která dílo užila v souladu s §
37a odst. 1. Pokud jde o dílo uvedené v odstavci 2 větě první, použijí
se pro jeho autory, kteří nejsou určeni nebo nalezeni, věty první až
třetí obdobně.
(5) Díla uvedená v § 37a odst. 1 až 4, která se považují za osiřelá
podle odstavců 1 až 4 v některém z členských států Evropské unie nebo v
některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se považují
za osiřelá a mohou být užita podle § 37a ve všech členských státech
Evropské unie a ve všech státech tvořících Evropský hospodářský
prostor.
§ 27b
(1) Důsledné vyhledávání za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, se
provede před užitím díla nahlédnutím do vhodných informačních zdrojů
příslušných pro jednotlivé druhy děl s cílem určit nebo nalézt autora,
a to v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států
tvořících Evropský hospodářský prostor, kde bylo dílo poprvé vydáno
nebo poprvé odvysíláno. V případě díla kinematografického nebo
audiovizuálního, jehož výrobce má sídlo nebo obvyklé bydliště v
některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států
tvořících Evropský hospodářský prostor, se důsledné vyhledávání provede
v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících
Evropský hospodářský prostor, kde má výrobce sídlo nebo obvyklé
bydliště. V případech podle § 37a odst. 3 se důsledné vyhledávání
provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států
tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je usazena osoba, která
dílo zveřejnila.
(2) V případě, že existují důkazy naznačující, že významné informace o
autorovi by mohly být nalezeny v jiných než v odstavci 1 uvedených
státech, využijí se rovněž zdroje informací dostupné v těchto jiných
státech.
(3) Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, do nichž musí
být nahlédnuto, je stanoven v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
ODDÍL 8
Volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného díla
§ 28
(1) Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý
bez dalšího volně užít; ustanovení odstavce 2 a § 11 odst. 5 věty prvé
tím není dotčeno.
(2) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula
doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná
majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl
autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.
(3) Právo podle odstavce 2 trvá 25 let od zveřejnění díla. Ustanovení §
27 odst. 8 platí obdobně.
DÍL 4
Výjimky a omezení práva autorského
ODDÍL 1
Obecné ustanovení
§ 29
(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních
případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití
díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou
nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
(2) Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a
zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence
pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu
(§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se
vztahují pouze na dílo zveřejněné.
ODDÍL 2
Volná užití a zákonné licence
§ 30
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní
potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo
nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento
zákon jinak.
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu
zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je
užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní
potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i
pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení
rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro
osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu
audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu
(§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
(4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní
potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy
zřetelně označena.
(5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní
potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než
tam uvedenému účelu.
(6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.
§ 30a
Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad
(1) Do práva autorského nezasahuje
a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou
vlastní vnitřní potřebu,
c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
d) ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad
fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s
výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či
hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas
platí odměnu podle § 25.
(2) Ustanovení § 30 odst. 4 až 6 se použijí obdobně.
§ 30b
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo v souvislosti s
předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu
nezbytném.
ODDÍL 3
Bezúplatné zákonné licence
§ 31
Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve
svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo
recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a
takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu
vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém
výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah
odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo
anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo
drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije;
ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
§ 32
Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy
nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije
v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv
jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu
prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o
dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.
§ 33
Užití díla umístěného na veřejném prostranství
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo
grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří
dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných
cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva
nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané
dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li
o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
veřejnost, a dále název díla a umístění.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či
napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo
rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.
§ 34
Úřední a zpravodajská licence
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije
a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné
bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu
účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních
událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či
rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku
zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických,
hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném
sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho
překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto
ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v
rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití
takových děl v souboru zůstává nedotčeno;
v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora,
nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo
uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v
případech podle písmen b) a d) nemožné.
§ 35
Užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci
úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních
představení a užití díla školního
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého
nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při
občanských či náboženských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných
orgány veřejné správy.
(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého
nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při
školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo
učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či
vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní
potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo
studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole
nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).
(4) Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1
až 3 použije přiměřeně.
§ 36
Omezení práva autorského k dílu soubornému
Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel
souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu
a pro běžné využívání jeho obsahu.
§ 37
Knihovní licence
(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie,
škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací
zařízení^4),
a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo
nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a
konzervační potřeby,
b) zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo
ztracena, a o němž lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit,
že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla,
jež byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou
rozmnoženinu může také podle odstavce 2 půjčovat,
c) zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné
pro takové zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek a jehož užití
není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, s výjimkou
sdělování díla způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, jednotlivcům ze strany
veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení
umístěných v jeho objektech, a to výhradně pro účely výzkumu nebo
soukromého studia takových osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit
rozmnoženinu díla; ustanovení § 30a odst. 1 písm. c) a d) tím nejsou
dotčena,
d) půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových,
rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to
výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití
autor nevyloučil.
(2) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1,
půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena
odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze
č. 1 k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování
zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li
originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny
vysokých škol, Národní knihovna České republiky, Moravská zemská
knihovna v Brně, Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna,
Národní pedagogická knihovna Komenského, Knihovna Ústavu zemědělských a
potravinářských informací, Knihovna Národního filmového archivu a
Parlamentní knihovna České republiky.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na rozmnoženiny děl
zaznamenaných na zvukové či zvukově obrazové záznamy, ledaže jde o
půjčování na místě samém. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při
takovém půjčování zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny díla
zaznamenaného na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu.
(4) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za
účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije
rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce, případně včetně
tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může
také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny
výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému
hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vždy
povinna v katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to možné a nejde-li
o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
veřejnost.
(5) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna, lze-li to na ní spravedlivě
požadovat, předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost
vždy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího
kalendářního měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček a
informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.
§ 37a
Licence pro určitá užití osiřelého díla
(1) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, která
výhradně k dosažení cílů souvisejících s jejím posláním ve veřejném
zájmu
a) rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v
§ 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé
dílo v podobě knihy, časopisu, novin nebo jiné písemnosti nebo osiřelé
dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je
součástí jejích sbírek nebo archivu, nebo
b) zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(2) Do práva autorského nezasahuje provozovatel vysílání ze zákona,
který výhradně k dosažení cílů souvisejících s jeho posláním ve
veřejném zájmu
a) rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v
§ 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé
dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je
obsaženo v jeho archivu a bylo jím nebo z jeho podnětu vyrobeno před
31. prosincem 2002, nebo
b) zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na dílo, které bylo poprvé
vydáno, nebo, nebylo-li vydáno, poprvé odvysíláno v některém z
členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících
Evropský hospodářský prostor. Nedošlo-li k takovému vydání nebo
odvysílání a dílo bylo zveřejněno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2
se souhlasem autora, vztahují se na ně tato ustanovení, lze-li rozumně
předpokládat, že by autor proti jeho užití podle odstavců 1 a 2 neměl
námitek.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na díla vložená nebo
začleněná do osiřelého díla nebo tvořící jeho nedílnou součást.
(5) Při užití osiřelého díla způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 lze
vytvářet příjmy výlučně za účelem pokrytí nákladů, které vzniknou v
souvislosti s digitalizací osiřelých děl a jejich zpřístupněním
veřejnosti.
(6) Za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, zajistí osoba uvedená v
odstavci 1 nebo 2 důsledné vyhledávání podle § 27b a bude uchovávat
záznamy o jeho provedení.
(7) Při každém užití osiřelého díla je osoba uvedená v odstavci 1 nebo
2 povinna uvádět jméno jeho autora, byl-li určen.
(8) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny bez zbytečného
odkladu poskytnout ministerstvu v písemné formě
a) výsledky každého svého důsledného vyhledávání, na jehož základě
dospěly k závěru, že určité dílo se považuje za osiřelé,
b) informace o užití podle odstavce 1 nebo 2,
c) informace o jakékoli změně statusu osiřelého díla, které tyto osoby
užily nebo užívají podle odstavce 1 nebo 2,
d) své kontaktní údaje.
(9) Ministerstvo výsledky a informace, které obdrží podle odstavce 8,
předá bez zbytečného odkladu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním
trhu^14).
(10) Autor, který ukončil status osiřelého díla podle § 27a odst. 4, má
právo na odměnu vůči osobě, která dotčené dílo užila podle odstavce 1
nebo 2. Při určení výše odměny se přihlédne k účelu a okolnostem užití
díla, jakož i k rozsahu újmy způsobené autorovi tímto užitím.
(11) Právo na odměnu podle odstavce 10 se řídí právním řádem státu, ve
kterém je usazena osoba povinná k placení této odměny.
§ 38
Licence pro zdravotně postižené
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím
jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit
rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může
být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého
nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého
nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou
složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním
vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově
obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována,
rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo
nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(2) Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1,
půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby zdravotně
postižených v souvislosti s jejich postižením.
(3) Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.
§ 38a
Licence pro dočasné rozmnoženiny
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony
rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a
nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný
hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit
a) přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami
uskutečněný prostředníkem, nebo
b) oprávněné užití díla.
(2) Udělí-li autor smlouvou oprávnění k vysílání díla, nezasahuje do
jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který
zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své
vlastní vysílání.
§ 38b
Licence pro fotografickou podobiznu
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla
fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal;
takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít,
není-li takové užití zapovězeno.
§ 38c
Nepodstatné vedlejší užití díla
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v
souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.
§ 38d
Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla
užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo
vyjádřené stavbou,
b) navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením
architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty
díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to
na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu
autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně
vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
§ 38e
Licence pro sociální zařízení
Do práva autorského nezasahuje také poskytovatel zdravotních služeb
nebo sociální zařízení, kteří nebyli zřízeni nebo založeni za účelem
dosažení zisku, zejména nemocnice a věznice, které zhotoví záznam
vysílaných děl a takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v
těchto zařízeních v rozsahu odpovídajícím účelu této licence. Právo na
odměnu podle § 25 není dotčeno.
§ 38f
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného,
úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na
přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově
nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za
podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílání
a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu.
§ 39
Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla
vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením
Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od
vlastníka vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie
nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové
dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaže to autor při
převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině
zapověděl a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být
muselo, zejména proto, že zapovězení je zapsáno v rejstříku vedeném za
tím účelem kolektivním správcem.
DÍL 5
Ochrana práva autorského
§ 40
(1) Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu
hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména
a) určení svého autorství,
b) zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo
neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby,
neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu
originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného
sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně
inzerce a jiné reklamy,
c) sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu
neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a
rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s
neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného
užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či
napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva
na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě,
která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a
dále zejména vůči osobě, která
1. má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či
napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo
obchodního prospěchu,
2. využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně
zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje
nebo ohrožovala,
3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech,
které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně
ohrožují, anebo
4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která
se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či
napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují
do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,
d) odstranění následků zásahu do práva, zejména
1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla
nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování
nebo jiného užití,
2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny
či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43
odst. 2,
3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla
nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně
nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či
napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43
odst. 2,
e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou
újmu, zejména
1. omluvou,
2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného
zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění
určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k
okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda
o narovnání,
f) zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování
nebo ohrožování práva autora.
(2) Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti
porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména
spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(3) Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku
právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl,
a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
(4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle
zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého
zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která
by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného
nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně
toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou
licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové
licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
§ 41
Udělí-li autor jiné osobě výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít,
nebo je-li této osobě toto oprávnění nebo výkon majetkových práv k dílu
svěřen ze zákona, má právo se domáhat nároků podle § 40 odst. 1 písm.
b) až d) a odst. 3 a 4 pouze osoba, jejíž takto smluvně nebo zákonem
nabyté výhradní oprávnění bylo ohroženo nebo porušeno; právo autora
domáhat se ostatních nároků, jakož i v této souvislosti nároku podle §
40 odst. 3 zůstává nedotčeno.
§ 42
(1) Autor může požadovat od celních orgánů a orgánů vykonávajících
státní statistickou službu informace o obsahu a rozsahu dovozu nebo
přijetí zboží, které
a) je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým, zvukově obrazovým nebo
jiným záznamem takového díla,
b) má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný
nosič),
c) je přístrojem k zhotovení zvukových, zvukově obrazových nebo jiných
záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo
d) je zařízením, výrobkem nebo součástkou podle § 43 odst. 2,
a nahlížet do celních a statistických dokumentů v rozsahu nezbytném k
tomu, aby zjistil, zda dovoz nebo přijetí takového zboží k užití na
území celé České republiky jsou oprávněné podle tohoto zákona, nebo aby
zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona
vyplývajících.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při vývozu nebo při odeslání
zboží.
(3) Informace podle odstavců 1 a 2 může požadovat také příslušný
kolektivní správce, jakož i právnická osoba oprávněná hájit zájmy
autorů , nebo osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu
majetkových práv k dílu (§ 58) nebo ze smlouvy výhradní oprávnění.
§ 42a
zrušen
§ 43
(1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné
technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
(2) Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí,
dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo
pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky
nebo poskytuje služby, které
a) jsou za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny,
propagovány nebo uváděny na trh,
b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený
obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo
c) jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem
umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků.
(3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí
jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé
funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve
vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla
může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného
procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo
uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.
(4) Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, §
31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 38, §
38a odst. 2 a § 38e v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor, který
pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen
zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke
splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo,
pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě
zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání
autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových
rozmnoženin.
(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autorem či
s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.
(6) Technické prostředky ke splnění povinností podle odstavce 4
používané autorem dobrovolně nebo na základě dohod požívají ochrany
podle odstavců 1 až 3.
§ 44
(1) Do práva autorského zasahuje též ten, kdo bez svolení autora
způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského
tím, že
a) odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv
k dílu, nebo
b) rozšiřuje, dováží nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo
sděluje veřejnosti, a to i způsobem podle § 18 odst. 2, dílo, ze
kterého byla informace o správě práv nedovoleně odstraněna nebo
změněna.
(2) Informací o správě práv k dílu podle odstavce 1 je jakákoli
informace určená autorem, která identifikuje dílo, autora nebo jiného
nositele práva, nebo informace o způsobech a podmínkách užití díla a
jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Totéž
platí i pro informaci, která je připojena k rozmnoženině díla nebo se
objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.".
§ 45
Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo
používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem
pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny
obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.
DÍL 6
zrušen
ODDÍL 1
zrušen
§ 46
zrušen
§ 47
zrušen
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
§ 54
zrušen
§ 55
zrušen
ODDÍL 2
zrušen
§ 56
zrušen
ODDÍL 3
zrušen
§ 57
zrušen
DÍL 7
Zvláštní ustanovení o některých dílech
§ 58
Zaměstnanecké dílo
(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na
svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke
splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního
vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho
členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle
tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže
se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.
(2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat
majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce,
nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.
(3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu
vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu
zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na
straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají
nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému
dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování
včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného,
jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým
jménem, ledaže je sjednáno jinak.
(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli
svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ,
že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí,
jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec
dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.
(6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči
zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda
nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného
nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu
takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije
na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně
považují, ledaže je sjednáno jinak.
(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která
nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy,
byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém
případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla
nevztahuje.
(8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením
právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.
(9) V případě agenturního zaměstnání^4d) se pro účely tohoto ustanovení
za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec
agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo
dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým
zaměstnavatelem dohodnuto jinak.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 6 a odstavce 8 platí obdobně pro díla
vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi
společností a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem
statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem veřejné
obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti^4e);
obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.
Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů,
kteří jsou jejich orgány či členy orgánů. Ustanovení § 61 se na díla
vzniklá podle tohoto odstavce nevztahuje.
§ 59
Kolektivní dílo
(1) Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů,
které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby
a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do
takového díla nejsou schopny samostatného užití.
(2) Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i
tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě
považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.
(3) Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem
kolektivním.
§ 60
Školní dílo
(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých
podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35
odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného
důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho
vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.
(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či
poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy
školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat,
aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s
užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl
na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle
okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši
výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z
užití školního díla podle odstavce 1.
§ 61
Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
(1) Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo
vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu
vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad
rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční
smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
(2) Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku
užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými
zájmy objednatele.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem
jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).
Dílo audiovizuální
§ 62
Obecná ustanovení
(1) Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl
audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které
sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících
dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných
zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2) Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se
svolením autora.
§ 63
Autor audiovizuálního díla
(1) Autorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena
práva autorů děl audiovizuálně užitých.
(2) Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díle a o právech k
takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v
rejstříku audiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je
pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení
nemůže být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným
prohlášením v takovém rejstříku.
(3) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního
díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou
smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že
a) tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití
audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky,
jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením
prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást
takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že
b) se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je v době
uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy
pro takový druh díla obvyklá.
(4) Pro vztah mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního
záznamu audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení od smlouvy pro
změnu přesvědčení autora podle občanského zákoníku^13) nepoužije,
ledaže je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně
a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.
§ 64
Díla audiovizuálně užitá
(1) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla
audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci
prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k
zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci
a) udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně
zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam
takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky,
že
b) mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při
užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v
souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění
tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí
osobě, a že
c) se s ním dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy
za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh
díla obvyklá.
(2) Není-li sjednáno jinak, může autor díla audiovizuálně užitého podle
odstavce 1 udělit svolení k zařazení takového díla do jiného díla
audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí
deseti let od udělení svolení podle odstavce 1.
(3) Ustanovení § 63 odst. 4 platí obdobně.
Počítačové programy
§ 65
Obecná ustanovení
(1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně
přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.
(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek
počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení
s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.
§ 66
Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu
(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny
počítačového programu, jestliže
a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový
program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny
počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového
programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,
b) jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění
počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté
rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li
dohodnuto jinak,
c) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li
nezbytná pro jeho užívání,
d) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost
počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž
je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při
takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo
při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
e) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování
počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování,
úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo
prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo
překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného
funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s
jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení
vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak
snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části
počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného
funkčního propojení.
(2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se
považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení
počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení,
provoz a přenos.
(3) Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem
nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program
není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.
(4) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí
být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení
vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového
programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného
funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále
nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k
obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému
programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo
porušujícímu právo autorské.
(5) Pro omezení autorských práv k počítačovému programu podle odstavce
1 platí ustanovení § 29 odst. 1.
(6) Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je
oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má
vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za
účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále
oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat
rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně
nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v
odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah
širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci
1 písm. b) dohodou zúžit.
(7) Ustanovení § 30a až 33, § 34 písm. b) až d), § 35 až 38, § 38a
odst. 1 písm. b), § 38a odst. 2, § 38b až 39, § 43 odst. 1 a 4 až 6 a
ustanovení občanského zákoníku o odstoupení od smlouvy pro změnu
přesvědčení autora^13) se na počítačový program nevztahují.
(8) Právní ochranou technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena
ustanovení odstavce 1 písm. d) a e) v rozsahu nezbytném k využití
těchto omezení. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky
podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program
oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit
počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a
adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
HLAVA II
PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM
DÍL 1
Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
§ 67
Umělecký výkon a výkonný umělec
(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka,
dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá,
recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční
lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž
jím provádí umělecké dílo.
(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.
§ 68
Společný zástupce výkonných umělců
(1) Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení
téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru,
tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné
umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako
společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,
určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou
osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny
členů uměleckého tělesa.
(2) Ustanovení odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného
umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím
není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných
umělců.
§ 69
Obsah práva výkonného umělce
Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a
výlučná práva majetková (§ 71).
§ 70
Osobnostní práva výkonného umělce
(1) Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého
výkonu.
(2) Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní
režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má
právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při
zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům
uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu
ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně
vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí
věty.
(3) Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech
odůvodněných způsobem užití výkonu.
(4) Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením,
zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho
pověsti; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe
přiměřený vzájemný ohled.
§ 71
Majetková práva výkonného umělce
(1) Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo
jiným zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou
oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez
udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2) Právem umělecký výkon užít je
a) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,
b) právo na záznam živého výkonu,
c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,
d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.
(3) Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním
jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(4) Výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou
výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za
jednorázovou odměnu, má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna
mu přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně
následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl
zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání,
oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se
výkonný umělec nemůže vzdát.
§ 72
Úplatná zákonná licence
(1) Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon
zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním
rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního
vysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové
užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím
příslušného kolektivního správce.
(2) Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto
ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány
prodejem , nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst.
2.
(3) Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím
způsobem uvedeným v odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním
správcem smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a
způsob jejího placení.
(4) Do práva výkonného umělce zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní
správce zakázal další užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1,
protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny za takový způsob
užití a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím
účelem mu kolektivním správcem poskytnuté. Neomezí-li kolektivní
správce takový zákaz na kratší dobu, trvá zákaz až do doby, kdy bude
závazek zaplatit odměnu splněn nebo jinak zanikne; dojde-li k porušení
zákazu, neskončí však bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu
dříve, než budou vypořádány i nároky z takového porušení vzniklé.
§ 72a
Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce
(1) Pokud po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu
oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen
veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto
záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento
záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může
výkonný umělec písemně oznámit výrobci zvukového záznamu úmysl
odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k
užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit
nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po
roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy
může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového
záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl
odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby
uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu.
Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.
(2) Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců,
mohou tito výkonní umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro
odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije
přiměřeně § 68.
§ 72b
Opatření k vyvážení smluvních vztahů
Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou
výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má
podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním
dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém
uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo,
nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude
výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné
dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.
§ 73
Trvání majetkových práv výkonného umělce
Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu.
Byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen
veřejnosti
a) jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za
50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení
veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených
událostí nastane dříve, nebo
b) zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode
dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti
takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane
dříve.
§ 74
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a
3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, 25a a 26, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b,
§ 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a)
až c), § 35, § 37 až 38a, § 38c, § 38e, 38f, § 40 až 44 a 58, § 62
odst. 2 a § 64 odst. 1 a 3 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho
výkony.
DÍL 2
Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
§ 75
Zvukový záznam a jeho výrobce
(1) Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu
výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.
(2) Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na
svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné
zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu
učiní jiná osoba.
§ 76
Obsah práva výrobce zvukového záznamu
(1) Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový
záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva;
jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v
případech stanovených tímto zákonem.
(2) Právem zvukový záznam užít je
a) právo na rozmnožování zvukového záznamu,
b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.
(3) Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.
(4) Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s
rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(5) Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.
§ 76a
Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou
odměnou
(1) Na platby roční doplňkové odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce
zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % z příjmů
získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který
tato odměna přísluší, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování
veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2 zvukového záznamu po
uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo,
nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle
věty první se rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením
nákladů.
(2) Výrobce je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který
má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci
veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.
(3) Výrobce je povinen částku vyčleněnou podle odstavce 1 odvést
příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí
jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. března
kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.
(4) Příjmy z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3,
které se nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich
obdržení vyplatit, se uplynutím této doby stávají příjmem Státního
fondu kultury České republiky.
§ 77
Trvání práva výrobce zvukového záznamu
Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového
záznamu.Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně
vydán, zaniká právo výrobce až za 70 let od takového vydání. Nedojde-li
během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během
této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené
právo uplynutím 70 let ode dne tohoto sdělení.
§ 77a
Došlo-li k odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového
záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.
§ 78
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §
13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28
odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až
c), § 35, § 37 až 38a, § 38c, § 38e, 38 f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2
platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.
DÍL 3
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
§ 79
Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce
(1) Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam
jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících
dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných
zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2) Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba,
která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo
pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 80
Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu
(1) Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj
zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k
výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení
takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2) Právem zvukově obrazový záznam užít je
a) právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,
b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového
záznamu,
c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového
záznamu,
d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového
záznamu,
e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu
veřejnosti.
(3) Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti
s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(4) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.
§ 81
Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení
zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový
záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového
zveřejnění.
§ 82
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §
13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28
odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až
c), § 35, § 37 až 38a, § 38c, § 38e, 38f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2
platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.
DÍL 4
Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání
§ 83
Vysílání a vysílatel
(1) Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo
jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.
(2) Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou
odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich
vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu
učiní jiná osoba.
§ 84
Obsah práva vysílatele
(1) Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit
jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílání
užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto
zákonem.
(2) Právem vysílání užít je
a) právo na záznam vysílání,
b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,
c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,
d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.
(3) Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.
§ 85
Trvání práva vysílatele
Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.
§ 86
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §
13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28 odst. 1, §
29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až c), § 35
odst. 1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 38 odst. 1 písm. a), § 38a, § 38c,
§ 38e, § 38f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele
a jeho vysílání.
Díl 5
Právo nakladatele
§ 87
Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny
pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání
díla. Ustanovení § 27 odst. 8 platí obdobně.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE
§ 88
Vymezení pojmu
Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo
jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně
přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu
jejich vyjádření.
§ 88a
(1) Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze,
pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje
kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda
databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné
ochrany.
(2) Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do
databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za
následek nový běh trvání práva podle § 93.
§ 89
Pořizovatel databáze
Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou
odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní
jiná osoba.
§ 90
Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze
(1) Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování
celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně
podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.
(2) Vytěžováním podle odstavce 1 se rozumí trvalý nebo dočasný přepis
celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to
jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.
(3) Zužitkováním podle odstavce 1 se rozumí jakýkoli způsob
zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné
části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými
způsoby přenosu.
(4) Půjčování originálu nebo rozmnoženiny (§ 16) databáze není
vytěžování podle odstavce 2 ani zužitkování podle odstavce 3.
(5) Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných
částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je
na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.
(6) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.
§ 91
Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze
Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli
způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo
zužitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu
databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že
tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či
opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že
nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem
autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.
§ 92
Bezúplatné zákonné licence
Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje
oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část
obsahu databáze
a) pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30 odst. 3 zůstává nedotčeno,
b) pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu
odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a
c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
§ 93
Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi
Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze.
Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo
pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.
§ 94
Použití úpravy hlavy I
(1) Ustanovení § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, §
18 odst. 2 a 4, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28 odst. 1, § 29, § 30
odst. 1 a 3 a § 40 až 44 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.
(2) Ustanovení § 3 písm. a) platí přiměřeně i pro pořizovatele
databáze, která je součástí právního předpisu.
HLAVA IV
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV
§ 95
(1) Účelem kolektivní správy práv podle tohoto zákona (dále jen
"kolektivní správa") je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana
majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem
autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.
(2) Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší
a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem
autorským,
b) ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58), nebo
c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného
pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České
republiky s právem poskytnout podlicenci
(dále jen "nositelé práv") k jejich společnému prospěchu, a to při
výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění
nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým
záznamům (dále jen "předměty ochrany"), pokud jiný než kolektivní výkon
těchto práv je nedovolený (§ 96) nebo neúčelný; za předmět ochrany k
zveřejnění nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel
práva písemně oznámí příslušnému kolektivnímu správci za účelem
zařazení takového předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany.
(3) Zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy není výkonem
kolektivní správy. Výkonem kolektivní správy též není příležitostné či
krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.
§ 96
Práva povinně kolektivně spravovaná
(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou
a) právo na odměnu za
1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k
obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem
rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 72 odst. 1),
2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním
rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního
vysílání (§ 76 odst. 3),
3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo
zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu
pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu [§ 25 odst. 1
písm. b), § 28 odst. 2, § 71 odst. 3, § 76 odst. 4 a § 80 odst. 3],
4. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo
pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické
osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír
nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby [§ 25 odst. 1
písm. a), § 28 odst. 2, § 87],
5. opětný prodej originálu díla uměleckého (§ 24),
6. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst.
2,
b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny
díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově
obrazový záznam,
c) právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů
zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou
takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům
[písmeno a) bod 1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově
obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním
účelům [písmeno a) bod 2]; a dále s výjimkou případů, kdy právo na
kabelový přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez
ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává
na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práva,
d) právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.
(2) Nositelé práv jsou pro výkon práv podle odstavce 1, jakož i pro
domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení
z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni
ze zákona příslušným kolektivním správcem.
(3) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení
odměn či příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení, které vybral při
výkonu povinné kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv,
jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl
kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto
účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud
nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25
odst. 3 písm. a) a c) bere příslušný kolektivní správce v úvahu použití
a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43.
(4) Ten, komu vznikne oprávnění ke kabelovému přenosu podle zvláštních
právních předpisů,^5) je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní
správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.
§ 97
Kolektivní správce
(1) Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu
kolektivní správy.
(2) Kolektivním správcem může být pouze bezúhonná právnická osoba, ve
které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní
nositelé práv, které při kolektivní správě zastupuje. Za bezúhonnou se
pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla
odsouzena pro úmyslný trestný čin související s činnostmi kolektivního
správce anebo činnostmi podobné povahy, pokud se na ni nehledí, jako by
nebyla odsouzena.
(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na
vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.
(4) Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět
činnosti.
(5) Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím
kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o
a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává
na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o
dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě,
b) tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu
kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.
(6) Smlouva podle odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.
(7) Osoba pověřená podle odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem a
na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena
povinnost takového kolektivního správce převést získané výnosy
zastupovaným nositelům práv.
(8) Dohody o sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani
dohody podle odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou
soutěž podle zvláštních předpisů.
§ 98
Oprávnění k výkonu kolektivní správy
(1) O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen
"oprávnění") rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(2) Žádost musí obsahovat
a) název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt
osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy,
a způsob jednání jménem žadatele; je-li členem statutárního orgánu
tohoto žadatele právnická osoba, rozumí se členem statutárního orgánu
žadatele fyzická osoba, která jménem právnické osoby funkci člena
statutárního orgánu žadatele vykonává,
b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,
c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i
vymezení jejich druhu.
(3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit
a) doklad osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle §
97 odst. 2,
b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu
kolektivní správy,
c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla
pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich
rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně
významných děl a výkonů,
d) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní
správu svých práv žadatelem, s uvedením jejich místa trvalého pobytu
nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich
zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s
podpisy těchto nositelů práv,
e) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají
být kolektivně spravována, s uvedením jejich místa trvalého pobytu
nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich
zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s
podpisy těchto nositelů práv,
f) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad
nákladů na výkon kolektivní správy,
g) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,
h) v případě, že nemá sídlo na území České republiky, výpis z evidence
Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem
státu, ve kterém má sídlo.
(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.
(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode
dne podání žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této
lhůtě, může ji ministr přiměřeně prodloužit. O tomto prodloužení
ministerstvo účastníka bez zbytečného odkladu vyrozumí. Ministerstvo v
řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze
předpokládat, že žadatel je způsobilý k řádnému a účelnému výkonu
kolektivní správy.
(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,
a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle odstavců
2 a 3,
b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy
kolektivní výkon je účelný,
c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a
pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá
oprávnění již jiná osoba, a
d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní
správy.
(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k vybírání odměn pro všechny
autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským
podle § 25 a § 37 odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě
oprávnění jiného kolektivního správce zahrnuje jen rozdělování takto
vybraných odměn autorům anebo nositelům práv souvisejících s právem
autorským jím zastupovaným.
(8) Výrokovou část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s
údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději
však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.
(9) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o
správním řízení,^6) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(10) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo
vyžádá podle zvláštního právního předpisu^12) výpis z evidence
Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a
výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 99
Odnětí oprávnění
(1) Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže
a) dodatečně zjistí, že v době udělení oprávnění nebyly žadatelem
splněny předpoklady pro udělení oprávnění, anebo tyto po udělení
oprávnění odpadly, a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené
přiměřené lhůtě, anebo nelze-li nápravu zjednat,
b) kolektivní správce o to požádá.
(2) Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce
porušuje povinnosti uložené mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v
ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě.
(3) Účastníkem řízení je kolektivní správce, jemuž má být v řízení
oprávnění odejmuto.
(4) Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. a) zanikne dnem, kdy
rozhodnutí nabude právní moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den
pozdější; mezi dnem právní moci rozhodnutí a dnem zániku uvedeným v
rozhodnutí nesmí uplynout lhůta delší než 6 měsíců. Oprávnění odnímané
podle odstavce 1 písm. b) zanikne posledním dnem kalendářního roku, ve
kterém uplyne 6 měsíců ode dne doručení takové žádosti ministerstvu.
(5) Ustanovení § 98 odst. 5 věty první až třetí platí přiměřeně a
ustanovení § 98 odst. 8 a 9 platí obdobně.
§ 100
Vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k
uživatelům předmětů ochrany
(1) Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v
rozsahu uděleného oprávnění
a) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva, které ze
zákona kolektivně spravuje,
b) převzít za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při
výkonu jeho práva, pokud o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému
užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva ve vztahu k
témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k
témuž druhu díla, zastupován již zahraniční osobou podle ustanovení §
97 odst. 5 písm. a),
c) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu s
ním sjednaném,
d) zastupovat nositele práv za rovných podmínek,
e) vést rejstřík nositelů práv smluvně zastupovaných a rejstřík
nositelů práv přihlášených k evidenci; rejstřík smí obsahovat pouze
údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,
f) vést rejstřík předmětů ochrany a rejstřík osiřelých předmětů
ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty
známy; rejstříky smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k
výkonu kolektivní správy,
g) sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k
určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva, a vydat o tom na
žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,
h) uzavírat s uživateli předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými
hájit zájmy v nich sdružených uživatelů nebo s osobami oprávněnými
zastupovat zájmy uživatelů podle zvláštního právního předpisu^6a),
kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, nebo s
osobami povinnými platit odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a
rovných podmínek smlouvy, kterými se pro uživatele
1. poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž
takové právo kolektivně spravují,
2. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 96 odst. 1 písm. a)
bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění,
3. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 19 odst. 1 a 2, a to
na základě počtu osob, kterým je dílo sděleno,
4. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,
i) domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv
nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z
neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení
se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se
nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo
je to nehospodárné,
j) vybírat v souladu se zákonem a smlouvami podle písmene h) pro
nositele práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení,
rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem; sazby odměn
stanovené právními předpisy a odměny pro jednotlivé způsoby užití jsou
vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty,
k) vést evidenci vybraných odměn a příjmů z vydaného bezdůvodného
obohacení a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu
vyplacené odměny či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,
l) vytvářet rezervní fond z vybraných odměn a případných příjmů z
bezdůvodného obohacení,
m) vyhotovovat řádnou účetní závěrku, ověřovat ji auditorem a
předkládat ji včetně zprávy auditora ministerstvu bez zbytečného
odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem kolektivního
správce,
n) vyhotovovat do 30. června každého roku výroční zprávu o činnosti a
hospodaření (dále jen "výroční zpráva") za uplynulý kalendářní rok,
obsahující též řádnou účetní závěrku a zprávu auditora; výroční zpráva
musí obsahovat úplný a pravdivý popis všech rozhodných skutečností a
musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,
o) zveřejňovat řádnou účetní závěrku včetně zprávy auditora bez
zbytečného odkladu od jejího vyhotovení v Obchodním věstníku,
p) informovat ministerstvo o všech změnách v údajích uvedených v
žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 2 písm. a) včetně změn v
osobě, která je statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem
takového orgánu, a tyto změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději
však do 15 dnů od takové změny,
r) poskytnout ministerstvu kopii
1. změny dokumentů přikládaných k žádosti o udělení oprávnění podle §
98 odst. 3 písm. a) až c) do 15 dnů od takové změny,
2. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne,
kdy o to ministerstvo požádá,
3. smlouvy podle § 97 odst. 5 uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů
ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,
4. rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, pokud je kolektivní
správce účastníkem řízení, do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo
požádá,
s) zveřejňovat vhodným způsobem umožňujícím i dálkový přístup pro
jednotlivé způsoby užití předmětu ochrany návrh výše odměn nebo způsob
jejich určení,
t) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo jiných příslušných
orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má
zásadní význam pro jeho činnost.
(2) Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho
účet. Kolektivní správce vykonává kolektivní správu nevýdělečně.
Kolektivní správce je však oprávněn požadovat náhradu účelně
vynaložených nákladů.
(3) Uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě
zvláštních odměn jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon
kolektivní správy a bez vážných důvodů kolektivnímu správci neodmítnout
poskytnutí k tomu potřebných informací. Kolektivní správce nesmí
informace zjištěné při kontrolní činnosti využít k jinému účelu než k
výkonu kolektivní správy. Kolektivní správce je oprávněn kontrolovat
řádné a včasné plnění smluv jím uzavřených při výkonu kolektivní
správy; uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě
zvláštních odměn či jiní účastníci takových smluv jsou povinni
kolektivnímu správci tuto činnost umožnit.
(4) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne
provozovnu či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného
hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen
"veřejná hudební produkce"), je povinen poskytnout příslušnému
kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti
provozovatele veřejné hudební produkce.
(5) Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit
provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen
autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 20 dnů
před konáním produkce. Provozovatel živé veřejné hudební produkce je
povinen tento program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl,
která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu správci, a
to nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve smlouvě mezi
provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak.
(6) Při uzavírání smluv podle odstavce 1 písm. h) se přihlédne zejména
k
a) tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo
jiné hospodářské činnosti,
b) přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který
uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany, a to
včetně četnosti využití ubytovacích prostor za účelem získání takového
prospěchu, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,
c) charakteru a specifikům místa nebo regionu, ve kterém dochází k
užití předmětu ochrany,
d) účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.
(7) Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn
nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob
sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové
osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že
sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.
§ 100a
(1) Kolektivní správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže
uplatňovat zdržovací nárok [§ 40 odst. 1 písm. b)], ani nárok na
náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštní
úpravy tohoto zákona (§ 40 odst. 4) z neoprávněného zásahu do
kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud
uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů
řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v
souvislosti s takovým zásahem či ohrožením práva jednání směřující k
uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této
souvislosti s využitím zprostředkovatele podle tohoto zákona (§ 102),
anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručil
písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 101 odst. 11, a
to po dobu než bude tento zástupce pověřen.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného
obohacení ve výši obvyklé odměny podle zvláštních právních
předpisů.^6b)
(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká či
odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s
oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z
jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených
uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo
by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle
zvláštních právních předpisů.^6b)
§ 101
Kolektivní a hromadné smlouvy
(1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle § 100 odst. 1 písm. h)
bodu 1 oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď
jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany, k
nimž takové právo kolektivně spravuje. Pokud kolektivní správce
poskytne oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany
(pro účely tohoto zákona "hromadná smlouva") a pokud jsou pro rozdělení
vybraných odměn potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů
ochrany, je kolektivní správce oprávněn takové údaje od uživatele
požadovat. Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Ustanovení
předchozí věty se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle § 100 odst. 1
písm. h) bodů 2 až 4.
(2) Kolektivní správce nesmí uživatelům předmětů ochrany ukládat
omezení, která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.
(3) Povinnost podle § 100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá,
bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy
nositelů práv, nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být
poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě
určenému, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy
nositele práv k takovému předmětu ochrany.
(4) Povinnost uzavřít podle § 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou
osobou sdružující uživatele (pro účely tohoto zákona "kolektivní
smlouva") kolektivní správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření
takové smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů,
které taková osoba sdružuje.
(5) Kolektivní smlouva musí být sjednána písemně a jednotlivým
sdruženým uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu
správci přímo; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet
nositelů práv.
(6) Kolektivní správce je oprávněn uživateli, který je vůči němu v
prodlení se zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné
třicetidenní lhůtě za tím účelem kolektivním správcem poskytnuté,
dočasně, na dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému
by byl uživatel jinak ze smlouvy uzavřené s kolektivním správcem
oprávněn.
(7) Kolektivnímu správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle § 72
odst. 4 a § 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé,
tak i pro všechny umělecké výkony a zvukové záznamy, k nimž práva
kolektivně spravuje.
(8) Kolektivní správce je oprávněn poskytovat uživateli oprávnění k
výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní.
(9) Poskytne-li hromadnou smlouvou podle odstavce 1 příslušný
kolektivní správce licenci
a) k provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k
obchodním účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,
b) k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze
zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,
c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,
d) k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu
děl, uměleckých výkonů, zvukových záznamů nebo zvukově obrazových
záznamů,
e) k půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového
programu nebo k půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce
zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování
takových záznamů,
f) k zpřístupňování díla, zahrnující i zhotovení rozmnoženiny
zveřejněného díla, knihovnou^6a) jednotlivcům ze strany veřejnosti na
požádání podle § 18 odst. 2 pro účely výzkumu a soukromého studia; toto
ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, zvukové a zvukově
obrazové záznamy, vydané notové záznamy díla hudebního či hudebně
dramatického a na díla, která jsou předmětem licenčních smluv, nebo
jestliže to nositel práva zakázal,
g) k živému nedivadelnímu provozování díla, pokud provozování díla
nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo
obchodního prospěchu,
platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným
předmětům ochrany, a jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů
práv smluvně zastupovaných, ale i všech ostatních, kteří se pak
považují za zastupované ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální
ani díla audiovizuálně užitá, pokud jde o licenci podle písmene c) a
e), ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči
uživateli a příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy
pro konkrétní případ či pro všechny případy vyloučí; nemůže však
vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě licence podle písmene d).
(10) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení
odměn, které vybral na základě hromadné smlouvy podle odstavce 9 pro
smluvně nezastupované nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj
za tímto účelem přihlásili k evidenci. Je povinen vyzvat k evidenci ty,
pro které odměny vybral a kteří mu jsou známi.
(11) V případě, kdy uživatel předmětů ochrany uzavírá smlouvy, jejichž
předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany,
k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň dva kolektivní správci,
je takový uživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby
příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy
společného zástupce podle § 97 odst. 5; kolektivní správce, jemuž byla
žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti
neprodleně vyrozumí všechny příslušné kolektivní správce. Ustanovení
věty první se použije obdobně v případě uzavírání kolektivních smluv
podle odstavce 4 a v případě vymáhání nároku na náhradu škody nebo na
vydání bezdůvodného obohacení tehdy, nebyl-li takový nárok již žalobou
uplatněn u soudu. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců
podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelný výkon
kolektivní správy.
(12) Kolektivní správce, kterému bylo podle § 98 odst. 7 uděleno
oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory, je povinen poskytnout
odměny jinému kolektivnímu správci k rozdělení autorům, jejichž práva
tento jiný kolektivní správce spravuje.
§ 102
Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv
(1) K usnadnění sjednávání kolektivních smluv, popřípadě smluv
hromadných [§ 100 odst. 1 písm. h)] mohou smluvní strany využít jednoho
nebo více zprostředkovatelů jmenovaných k tomu účelu ministerstvem z
nezávislých odborníků. Zprostředkovatelem pro účely tohoto zákona může
být plně svéprávná fyzická osoba, která souhlasí s výkonem této
činnosti. Seznam zprostředkovatelů je veřejně přístupný; vede jej
ministerstvo s přihlédnutím k návrhům kolektivních správců a uživatelů,
popř. jejich sdružení.
(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli do 30 dnů od
předložení návrhu kteroukoli smluvní stranou na sjednání smlouvy podle
odstavce 1 zprostředkovatelem, určí zprostředkovatele ministerstvo do
14 dnů od předložení žádosti.
(3) Žádost předkládá zprostředkovateli kterákoli smluvní strana
písemně. V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a
stanovisko druhé smluvní strany. Smluvní strany jsou povinny si
poskytovat při zprostředkování potřebnou součinnost.
(4) Zprostředkovatelé jsou povinni být nápomocni při jednání smluvních
stran, popřípadě i předkládat stranám vlastní návrhy do 30 dnů od
předložení žádosti.
(5) Nevyjádří-li žádná ze stran do 30 dnů od předložení návrhu
zprostředkovatele podle odstavce 1 námitky k tomuto návrhu, má se za
to, že jej strany přijaly.
(6) Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní
strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Nedohodnou-li se
smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při
sjednávání kolektivní či hromadné smlouvy, činí odměna
zprostředkovatele dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance
odměňovaného měsíční mzdou.^7) Odměnu zprostředkovatele a náklady
spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.
§ 103
Dohled ministerstva
(1) Ministerstvo vykonává dohled nad kolektivními správci práv
oprávněnými k výkonu kolektivní správy podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněno
a) vyžádat si podle zvláštního právního předpisu^12) výpis z evidence
Rejstříku trestů kolektivního správce; žádost o vydání výpisu z
evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se
předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový
přístup,
b) ukládat při zjištění závad v dodržování tohoto zákona povinnost k
nápravě, stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu a ukládat pokuty.
(3) Nesplní-li kolektivní správce uloženou povinnost k nápravě ve
stanovené lhůtě, může mu ministerstvo ke splnění uložené povinnosti
uložit donucovací pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Úhrn
takto uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 500 000 Kč.
(4) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce,
které pro něj vyplývají z tohoto zákona, může uložit kolektivnímu
správci pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i
opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy
ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti. Při stanovení výše
pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke
způsobenému následku.
(5) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo a jsou příjmem Státního fondu
kultury České republiky.
(6) Uložením povinnosti k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není
dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
(7) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu^8).
§ 104
Pravidla pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem
(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,
a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných
nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům
zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem,
b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z
nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům
audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně
dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu,
kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům,
výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, a 40 %
výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů (z toho 25 %
výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům).
(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejedná-li se o
odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm.
b) a odst. 4 přísluší 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl literárních
včetně děl vědeckých a děl kartografických a 15 % autorům děl
výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl.
(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 přísluší 75 % autorům děl
literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25 % autorům
děl výtvarných.
HLAVA V
SOUBĚH OCHRANY
§ 105
Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani
právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle
práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními
předpisy.
HLAVA VI
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 105a
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43
odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo
c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,
nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000
Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč.
§ 105b
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43
odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo
c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,
nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 150
000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000
Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50 000 Kč.
§ 105c
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v přenesené působnosti
projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v
jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^8a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je
příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu
uložil.
HLAVA VII
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 106
Ustanovení přechodná
(1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí
jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z
odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly
běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro
uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i
když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy,
začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání
těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle
tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se
obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se
doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím
účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po
nabytí jeho účinnosti.
(4) Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly
podle dosavadních předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2
odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona.
Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla
zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní
filmový archiv.^9) Za výrobce zvukově obrazového záznamu
audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991,
k nimž podle zvláštních právních předpisů^10) vykonává práva autorská
Státní fond kinematografie, se považuje tento fond.
(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního
filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.
(6) Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o
databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před
účinností tohoto zákona.
(7) Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních
předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle
tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do
souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí
účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.
(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí
podle tohoto zákona.
§ 107
Ustanovení závěrečná
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké
výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať
byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.
(2) Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez
státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle
mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly
vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li
zaručena vzájemnost.
(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje
se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou
státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice
zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.
(4) Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než
ve státu původu díla.^11)
(5) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců
zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo
sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se
vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.
(6) Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílání,
zveřejněná volná díla podle § 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem
podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o oceňování majetku
§ 108
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů
(zákon o oceňování majetku), se mění takto:
1. V nadpisu § 17 se za slovo "poznatků" vkládá čárka a doplňují se
slova "některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a
práv pořizovatele databáze".
2. V § 17 odst. 1 se za slovo "(know-how)" vkládá čárka a vkládají se
slova včetně poznámky pod čarou č. 17a) "majetková práva, která jsou
obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv
výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,^17a)
17a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".
3. V § 17 odst. 3 písm. a) se na konci za slovy "písmene b)," doplňují
slova "c) nebo d),".
4. V § 17 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena c) a d), která znějí:
"c) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový
počet let, který zbývá do ukončení padesátileté doby trvání těchto
práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a
d) činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do
ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze
zjistit počet let podle písmene a).".
5. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců
jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.".
ČÁST TŘETÍ
zrušena
§ 109
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o přestupcích
§ 110
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.
a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní:
"a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,".
2. V § 32 odstavec 2 zní:
"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000
Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 5
000 Kč.".
ČÁST PÁTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 111
V § 3 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.
200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona
č. 356/1999 Sb., písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 2) a 2a)
znějí:
"b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními
zákony, jejich původci nebo autory,^2)
c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s
právem autorským podle zvláštního právního předpisu,^2a)
2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a
zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č.
529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění
zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve
znění zákona č. 116/2000 Sb.
2a) Zákon č. 121/2000 Sb.".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 112
V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb.,
zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb.,
zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,
zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,
zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu
č. 3/2000 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se za písmenem zd) tečka
nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ze), které včetně poznámky pod
čarou č. 64a) zní:
"ze) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního
právního předpisu^64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu
obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo
práv souvisejících s právem autorským.
64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. Zákon č.
53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990
Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".
ČÁST SEDMÁ
zrušena
§ 113
zrušen
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu
příbuzných
§ 114
V zákoně č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv
autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, se
část I zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
zrušena
§ 115
zrušen
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 116
V zákoně č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb.,
zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,
zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb.,
se § 26 zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 117
Zrušují se:
1. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých
(autorský zákon).
2. Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965
Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
3. Zákon č. 86/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965
Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve
znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993
Sb. a zákona č. 237/1995 Sb.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 118
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha 1
Sazebník odměn při opětném prodeji originálu díla uměleckého, v
souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a v souvislosti s
půjčováním děl
1. Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny odvádět odměnu při opětném
prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky příslušnému
kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní
správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí
a) 4 % z části kupní ceny do 50 000 EUR,
b) 3 % z části kupní ceny nad 50 000 EUR do 200 000 EUR,
c) 1 % z části kupní ceny nad 200 000 EUR do 350 000 EUR,
d) 0,5 % z části kupní ceny nad 350 000 EUR do 500 000 EUR,
e) 0,25 % z části kupní ceny nad 500 000 EUR.
Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.
2. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d), které
mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v
příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na
území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně
příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona
uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím
vybírání odměn od těchto osob.
3. Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při
prvním prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z
prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání
jenom zvuku nebo jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný
záznam. U rozhlasových a televizních přijímačů, které umožňují
zhotovení záznamu vysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných
přijímačů.
4. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které
mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v
příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na
území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně
příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona
uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím
vybírání odměn od těchto osob.
5. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu
příslušející podle § 25 odst. 5 jednou ročně příslušnému kolektivnímu
správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu
kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
6. Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla
a) černobílou 0,20 Kč za stránku,
b) barevnou 0,40 Kč za stránku.
7. Pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl činí u
poskytovatelů rozmnožovacích služeb
a) v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích
zařízení 70 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených
poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu,
b) v prostorách archivů, státních úřadů a úřadů územních samosprávných
celků a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z
celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem
rozmnožovacích služeb za úplatu.
8. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d), které
mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt
alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v
několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět
odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle
tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu
zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
9. Za osoby uvedené v § 37 odst. 1 platí odměnu podle § 37 odst. 2
jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci stát.
10. Odměna za půjčování činí 0,50 Kč za jednu výpůjčku.
Příloha 2
Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, které musí být
prověřeny s cílem zjistit totožnost autora nebo jiného nositele práv k
osiřelému dílu nebo nositele práv k jinému osiřelému předmětu ochrany
nebo jejich bydliště či pobyt
Informačními zdroji podle § 27b odst. 3 se rozumějí
1. v případě vydaných neperiodických publikací
a) katalogy Národní knihovny České republiky, Národního archivu a
zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b) zdroje sdružení vydavatelů a autorů v příslušném státě,
c) stávající databáze a rejstříky WATCH (Writers, Artists and Their
Copyright Holders - spisovatelé, výtvarní umělci a nositelé jejich
autorských práv) a ISBN (International Standard Book Number -
mezinárodní standardní číslo knihy) a databáze vydaných knih,
d) rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních
správců spravujících právo na rozmnožování,
e) zdroje propojující databáze a rejstříky, včetně VIAF (Virtual
International Authority Files - Virtuální mezinárodní seznamy autorit)
a ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works -
Přístupné rejstříky informací o právech a osiřelých dílech),
f) seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž
majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České
republiky,
g) titulky a další informace uvedené na vydaných neperiodických
publikacích,
h) povinné výtisky;
2. v případě periodického tisku
a) katalogy Národní knihovny České republiky, Národního archivu a
zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b) rejstřík ISSN (International Standard Serial Number - mezinárodní
standardní číslo seriálové publikace),
c) zdroje sdružení vydavatelů, autorů a novinářů v příslušném státě,
d) rejstříky příslušných kolektivních správců, včetně kolektivních
správců spravujících právo na rozmnožování,
e) seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž
majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České
republiky,
f) titulky a další informace v periodickém tisku,
g) povinné výtisky;
3. v případě děl výtvarných, včetně děl fotografických, děl užitého
umění, děl architektonických a dalších takových děl, která jsou
obsažena v knihách, odborných časopisech, novinách a jiném periodickém
tisku nebo v jiných dílech
a) zdroje uvedené v bodech 1 a 2,
b) rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních
správců spravujících práva autorů děl výtvarných, včetně kolektivních
správců spravujících právo na rozmnožování,
c) databáze fotobank,
d) seznam autorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž
majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České
republiky,
e) titulky a další informace uvedené na díle nebo na přebalu díla;
4. v případě audiovizuálních děl, děl audiovizuálně užitých a zvukových
záznamů
a) katalogy a povinné archivační rozmnoženiny Národního filmového
archivu, Národního archivu a zahraničních institucí obdobného významu,
b) zdroje sdružení výrobců audiovizuálních děl a zvukových záznamů
usazených v příslušném státě,
c) databáze institucí pečujících o filmové nebo zvukové dědictví a
národních knihoven,
d) databáze s příslušnými normami a identifikátory jako je ISAN
(International Standard Audiovisual Number - mezinárodní standardní
číslo audiovizuálního záznamu) pro audiovizuální materiály, ISWC
(International Standard Music Work Code - mezinárodní standardní kód
hudebního díla) pro hudební díla a ISRC (International Standard
Recording Code - mezinárodní standardní kód zvukového záznamu) pro
zvukové záznamy,
e) rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních
správců zastupujících autory, výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů
a výrobce zvukově obrazových záznamů,
f) databáze ostatních významných sdružení zastupujících určité
kategorie nositelů práv,
g) seznamy nositelů práv, jejichž majetková práva zdědil stát nebo
jejichž majetková práva státu připadla, vedené Státním fondem kultury
České republiky nebo Státním fondem kinematografie,
h) titulky a další informace uvedené na přebalu díla.“.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 216/2006 Sb.
Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Pro částky vyjádřené v eurech se použije kurz vyhlašovaný Českou
národní bankou ke dni uzavření smlouvy o převodu.
2. Doba trvání práva výrobce zvukového záznamu podle § 77 zákona č.
121/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pokud právo výrobce zvukového záznamu podle §
77 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, zaniklo v období od 22. prosince 2002 do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, obnovuje se toto právo ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona na zbývající dobu podle § 77 zákona č. 121/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla
zveřejněného v době od 1. ledna 1950 do 31. prosince 1992, k němuž
Česká televize podle zákona č. 36/1993 Sb., o některých opatřeních v
oblasti rozhlasového a televizního vysílání, vykonává práva autorská,
se považuje Česká televize.
4. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
5. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za
porušení smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí
dosavadními předpisy.
Čl. XXI zákona č. 420/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 228/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na hudební díla s
textem a díla hudebně dramatická, u nichž je v některém z členských
států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský
hospodářský prostor dne 1. listopadu 2013 chráněno alespoň hudební dílo
nebo text, popřípadě libreto, a na hudební díla s textem vzniklá ode
dne 1. listopadu 2013. Větou první nejsou dotčena užití hudebních děl s
textem a děl hudebně dramatických, k nimž došlo do dne 1. listopadu
2013, ani práva nabytá k těmto dílům třetími osobami.
2. Není-li ve smlouvě, kterou výkonný umělec poskytl výrobci zvukového
záznamu výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného
uměleckého výkonu a která byla uzavřena do dne 1. listopadu 2013,
výslovně dohodnuto jinak, má se za to, že tato smlouva zůstává v
platnosti i po okamžiku, kdy by podle § 73 zákona č. 121/2000 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, majetková
práva výkonného umělce zanikla.
3. Ustanovení § 71 odst. 4, § 72a až 73, § 76a až 77a a § 96 odst. 1
písm. d) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se vztahují na umělecké výkony zaznamenané na
zvukový záznam a na zvukové záznamy, byly-li do dne 1. listopadu 2013
chráněny podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byly-li pořízeny po tomto datu.
Čl. IV zákona č. 356/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena před orgány Celní správy
České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých
předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při
družicovém vysílání a kabelovém přenosu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o
právní ochraně databází.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001
o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním
souvisejících v informační společnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o
právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004
o dodržování práv duševního vlastnictví.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince
2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti
duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (kodifikované
znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince
2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním
souvisejících (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009
o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011,
kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a
určitých práv s ním souvisejících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012
o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.
1a) § 116 občanského zákoníku.
1b) Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.
3) Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře
kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).
4) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování
veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
4d) Zákoník práce.
4e) § 66 odst. 2 obchodního zákoníku.
5) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
zákona č. 29/2000 Sb.
6a) Zákon č. 257/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6b) § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální
mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně
některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění
pozdějších předpisů.
8a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
9) § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a
archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a
některých dalších předpisů.
10) Zákon č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb. § 14 zákona
č. 273/1993 Sb.
11) Článek 5 odst. 4 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých
děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896,
revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20.
března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26.
června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24.
července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.).
12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
13) § 2382 občanského zákoníku.
14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19.
dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné
známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním
práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a
soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování
porušování práv duševního vlastnictví.
Platnost od
Ke stažení
Sociální sítě NejBusiness.cz
Přihlášení
Doporučujeme
Pro firmy
Nabídky práce
Názory a komentáře
Peronálie
Trh firem
Veřejné zakázky a poptávky
Certifikace a systémy řízení
Export a nové trhy
Investice a investoři
Investujte do našich projektů
Nákup a prodej firem
Obchod a noví zákaznící
Pojištění
Rozložení rizik
Strategický rozvoj firmy
Trh zaměstnanců
Uč se a vyhraj!
Úvěry a financování
Volné kapacity
Zákony a jiná legislativa
NejBusiness Pro firmy
NejBusiness Clients
NejBusiness Companies and Products
NejBusiness Connection
NejBusiness Consulting
NejBusiness Finance
NejBusiness Help
NejBusiness HR
NejBusiness PR
NejBusiness Risks and Strategy
Reklama
Zajímavosti
Naše projekty a aktivity
