Autorský zákon - zákon č. 121/2000 Sb.

Autorský zákon - zákon č. 121/2000 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

 

 

 
   121/2000 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 7. dubna 2000
 
   o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
   některých zákonů
 
   (autorský zákon)
 
   Změna: 81/2005 Sb.
 
   Změna: 61/2006 Sb.
 
   Změna: 216/2006 Sb.
 
   Změna: 186/2006 Sb.
 
   Změna: 168/2008 Sb.
 
   Změna: 41/2009 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb., 153/2010 Sb.
 
   Změna: 424/2010 Sb.
 
   Změna: 420/2011 Sb.
 
   Změna: 375/2011 Sb.
 
   Změna: 18/2012 Sb. , 496/2012 Sb.
 
   Změna: 156/2013 Sb.
 
   Změna: 303/2013 Sb.
 
   Změna: 64/2014 Sb.
 
   Změna: 228/2014 Sb.
 
   Změna: 355/2014 Sb., 356/2014 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ
 
   § 1
 
   Předmět úpravy
 
   Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje
 
   a) práva autora k jeho autorskému dílu,
 
   b) práva související s právem autorským:
 
   1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
 
   2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
 
   3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,
 
   4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání,
 
   5.  právo  zveřejnitele  k  dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula
   doba trvání majetkových práv,
 
   6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny
   jím vydaného díla pro osobní potřebu,
 
   c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
 
   d) ochranu práv podle tohoto zákona,
 
   e)  kolektivní  správu  práv  autorských  a práv souvisejících s právem
   autorským.
 
   HLAVA I 
 
   PRÁVO AUTORSKÉ
 
   DÍL 1
 
   Předmět práva autorského
 
   § 2
 
   Autorské dílo
 
   (1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a
   dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je
   vyjádřeno   v  jakékoli  objektivně  vnímatelné  podobě  včetně  podoby
   elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo
   význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí
   nebo  písmem,  dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
   dílo  choreografické  a  dílo  pantomimické,  dílo  fotografické a dílo
   vyjádřené  postupem  podobným  fotografii,  dílo audiovizuální, jako je
   dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a
   sochařské,   dílo  architektonické  včetně  díla  urbanistického,  dílo
   užitého umění a dílo kartografické.
 
   (2)  Za  dílo  se  považuje též počítačový program, je-li původní v tom
   smyslu,  že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je
   způsobem  výběru  nebo  uspořádáním  obsahu autorovým vlastním duševním
   výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a
   jednotlivě  zpřístupněny  elektronicky  či  jiným  způsobem,  je  dílem
   souborným.   Jiná  kritéria  pro  stanovení  způsobilosti  počítačového
   programu  a  databáze  k  ochraně  se  neuplatňují.  Fotografie  a dílo
   vyjádřené  postupem  podobným  fotografii, které jsou původní ve smyslu
   věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.
 
   (3)  Právo  autorské  se  vztahuje  na  dílo dokončené, jeho jednotlivé
   vývojové  fáze  a  části,  včetně  názvu  a  jmen postav, pokud splňují
   podmínky  podle  odstavce  1  nebo  podle odstavce 2, jde-li o předměty
   práva autorského v něm uvedené.
 
   (4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním
   díla  jiného,  včetně  překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno
   právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.
 
   (5)  Sborník,  jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava
   nebo  jiný  soubor  nezávislých  děl  nebo jiných prvků, který způsobem
   výběru  nebo  uspořádáním  obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je
   dílem souborným.
 
   (6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní
   zpráva  nebo  jiný  údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda,
   objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a
   podobný předmět sám o sobě.
 
   § 3
 
   Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
 
   Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
 
   a)  úřední  dílo,  jímž  je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné
   povahy,  veřejná  listina,  veřejně  přístupný  rejstřík  a sbírka jeho
   listin,  jakož  i  úřední  návrh  úředního díla a jiná přípravná úřední
   dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní
   publikace,  pamětní  knihy  obecní  (obecní  kroniky),  státní symbol a
   symbol  jednotky  územní  samosprávy  a  jiná  taková  díla, u nichž je
   veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
 
   b)  výtvory  tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně
   známo  a  nejde-li  o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít
   takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
 
   § 4
 
   Zveřejnění a vydání díla
 
   (1)  Prvním  oprávněným  veřejným přednesením, provedením, předvedením,
   vystavením,   vydáním   či   jiným  zpřístupněním  veřejnosti  je  dílo
   zveřejněno.
 
   (2)  Zahájením  oprávněného  veřejného  rozšiřování rozmnoženin je dílo
   vydáno.
 
   DÍL 2
 
   Autorství
 
   § 5
 
   Autor
 
   (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 
   (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem
   vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru
   zařazených.
 
   § 6
 
   Zákonná domněnka autorství
 
   Autorem  díla  je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem
   uvedeno  na  díle  nebo  je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany
   vedeném  příslušným  kolektivním  správcem,  není-li  prokázán opak; to
   neplatí  v  případech,  kdy  je  údaj  v  rozporu  s jiným údajem takto
   uvedeným.  Toto  ustanovení  se  použije  i  tehdy,  je-li  toto  jméno
   pseudonymem,  pokud  autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o 
   autorově totožnosti.
 
   § 7
 
   Anonym a pseudonym
 
   (1)   Totožnost  autora,  jehož  dílo  bylo  podle  projevu  jeho  vůle
   zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem
   nebo  pod  uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho
   souhlasu prozradit.
 
   (2)  Dokud  se  autor  díla  anonymního nebo díla pseudonymního veřejně
   neprohlásí,  zastupuje  autora  při  výkonu a ochraně práv autorských k 
   dílu  vlastním  jménem  a  na  jeho  účet osoba, která dílo zveřejnila,
   není-li  prokázán  opak;  veřejného prohlášení autora není třeba, je-li
   jeho pravé jméno obecně známo.
 
   § 8
 
   Spoluautoři
 
   (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou
   nebo  více  autorů  do  doby  dokončení  díla  jako  dílo  jediné (dílo
   spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu
   vzniku   díla   spoluautorů   není,  lze-li  výsledky  tvůrčí  činnosti
   jednotlivých  spoluautorů  do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé
   samostatného užití.
 
   (2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím
   pomoci  nebo  rady  technické, administrativní nebo odborné povahy nebo
   poskytnutím  dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze
   dal ke vzniku díla podnět.
 
   (3)  Z  právních  úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a
   povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.
 
   (4)  O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně.
   Brání-li   jednotlivý  autor  bez  vážného  důvodu  nakládání  s  dílem
   spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího
   projevu  jeho  vůle  soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu
   spoluautorů  před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor
   samostatně.
 
   (5)  Není-li  dohodnuto  mezi  spoluautory jinak, je podíl jednotlivých
   spoluautorů   na   společných   výnosech  z  práva  autorského  k  dílu
   spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto
   příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.
 
   DÍL 3
 
   Vznik a obsah práva autorského
 
   ODDÍL 1
 
   Obecná ustanovení
 
   § 9
 
   Vznik práva autorského
 
   (1)  Právo  autorské  k  dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v 
   jakékoli objektivně vnímatelné podobě.
 
   (2)  Zničením  věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká
   právo autorské k dílu.
 
   (3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž
   prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva
   dílo  užít,  není-li  dohodnuto  či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
   Poskytnutím  oprávnění  k  výkonu  práva  dílo  užít jiné osobě zůstává
   nedotčeno  vlastnické  právo  nebo  jiná  věcná  práva  k  věci, jejímž
   prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze
   zvláštního právního předpisu jinak.
 
   (4)  Vlastník  či  jiný  uživatel  věci, jejímž prostřednictvím je dílo
   vyjádřeno,  není  povinen  tuto  věc  udržovat a chránit před zničením,
   není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak.
 
   § 10
 
   Obsah práva autorského
 
   Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva
   majetková (§ 12 a násl.).
 
   ODDÍL 2
 
   Osobnostní práva
 
   § 11
 
   (1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.
 
   (2)  Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda
   a  jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším
   užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
 
   (3)  Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit
   svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li
   tento  zákon  jinak.  Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít
   způsobem  snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním
   této  povinnosti  jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy
   díla  nebo  jeho  užití  jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě
   požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
 
   (4)   Osobnostních   práv  se  autor  nemůže  vzdát;  tato  práva  jsou
   nepřevoditelná  a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není
   dotčeno.
 
   (5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo
   smí  být  užito  jen  způsobem  nesnižujícím  jeho  hodnotu  a je-li to
   obvyklé,  musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany
   se  může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých,^1a) toto oprávnění
   mají,  i  když  uplynula  doba trvání majetkových práv autorských. Této
   ochrany  se  může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo
   příslušný kolektivní správce podle tohoto zákona (§ 97).
 
   ODDÍL 3
 
   Majetková práva
 
   § 12
 
   Právo dílo užít
 
   (1)  Autor  má  právo  své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či
   jinak  změněné  podobě,  samostatně  nebo  v souboru anebo ve spojení s 
   jiným  dílem  či  prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu
   tohoto  práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění
   pouze v případech stanovených tímto zákonem.
 
   (2)  Poskytnutím  oprávnění  podle  odstavce 1 právo autorovi nezaniká;
   autorovi  vzniká  pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou
   osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
 
   (3)  Autor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím
   je  dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu
   práv  autorských  podle  tohoto  zákona.  Toto  právo  nelze uplatnit v 
   rozporu  s  oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi
   takovou  věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit
   fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi.
 
   (4) Právem dílo užít je
 
   a) právo na rozmnožování díla (§ 13),
 
   b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
 
   c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
 
   d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
 
   e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
 
   f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
 
   1.  právo  na  provozování  díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos
   provozování díla (§ 19 a 20),
 
   2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),
 
   3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),
 
   4.  právo  na  provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§
   23).
 
   (5)  Způsoby  užití  díla  vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto
   zákona  vymezují  v  ustanoveních  §  13  až  23. Dílo lze užít i jiným
   způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4.
 
   § 13
 
   Rozmnožování
 
   (1)  Rozmnožováním  díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých,
   přímých   nebo  nepřímých  rozmnoženin  díla  nebo  jeho  části,  a  to
   jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
 
   (2)   Dílo   se  rozmnožuje  zejména  ve  formě  rozmnoženiny  tiskové,
   fotografické,   zvukové,   obrazové   nebo  zvukově  obrazové,  stavbou
   architektonického  díla  nebo  ve  formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny
   anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
 
   § 14
 
   Rozšiřování
 
   (1)   Rozšiřováním   originálu   nebo   rozmnoženiny   díla  se  rozumí
   zpřístupňování  díla  v  hmotné  podobě  prodejem  nebo  jiným převodem
   vlastnického  práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich
   nabízení za tímto účelem.
 
   (2)  Prvním  prodejem  nebo  jiným prvním převodem vlastnického práva k 
   originálu   nebo  k  rozmnoženině  díla  v  hmotné  podobě,  který  byl
   uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských
   států   Evropské  unie  nebo  některého  ze  států  tvořících  Evropský
   hospodářský   prostor,   je   ve   vztahu  k  takovému  originálu  nebo
   rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států
   Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno;
   právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
 
   § 15
 
   Pronájem
 
   Pronájmem  originálu  nebo  rozmnoženiny  díla se rozumí zpřístupňování
   díla  ve  hmotné  podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
   nebo  obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla
   na dobu určitou.
 
   § 16
 
   Půjčování
 
   Půjčováním  originálu  nebo  rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
   díla  ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem
   přímého   nebo   nepřímého   hospodářského  nebo  obchodního  prospěchu
   poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
 
   § 17
 
   Vystavování
 
   Vystavováním  originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
   díla  v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu
   nebo  rozmnoženiny  díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického,
   díla  architektonického  včetně díla urbanistického, díla užitého umění
   nebo díla kartografického.
 
   Sdělování veřejnosti
 
   § 18
 
   Obecná ustanovení
 
   (1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné
   podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.
 
   (2)  Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování
   díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a
   v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.
 
   (3)   Sdělováním   díla  veřejnosti  není  pouhé  provozování  zařízení
   umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.
 
   (4)  Sdělováním  díla  veřejnosti  podle  odstavců  1  a  2 nedochází k 
   vyčerpání práva autora na sdělování díla veřejnosti.
 
   § 19
 
   Živé provozování a jeho přenos
 
   (1)   Živým  provozováním  díla  se  rozumí  zpřístupňování  díla  živě
   prováděného  výkonným  umělcem,  zejména  živě přednášeného literárního
   díla,  živě  prováděného  hudebního díla s textem nebo bez textu, anebo
   živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického,
   choreografického nebo pantomimického.
 
   (2)  Přenosem živého provozování díla se rozumí současné zpřístupňování
   živě  provozovaného  díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného
   přístroje  umístěného  mimo prostor živého provozování s výjimkou užití
   díla způsoby podle § 21 až 23.
 
   § 20
 
   Provozování ze záznamu a jeho přenos
 
   (1)  Provozováním  díla  ze  záznamu  se  rozumí zpřístupňování díla ze
   zvukového  nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou
   užití díla způsoby podle § 21 až 23.
 
   (2)   Přenosem   provozování   díla   ze  záznamu  se  rozumí  současné
   zpřístupňování  díla  ze  záznamu  pomocí  reproduktoru, obrazovky nebo
   podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.
 
   § 21
 
   Vysílání rozhlasem nebo televizí
 
   (1)  Vysíláním  díla  rozhlasem  nebo televizí se rozumí zpřístupňování
   díla rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli
   jinými  prostředky  sloužícími  k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo
   jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo
   vysílání pomocí družice, původním vysílatelem.
 
   (2)  Družicí se v tomto zákoně rozumí družice pracující na frekvenčních
   pásmech, která jsou
 
   a)  podle  zvláštních  právních  předpisů  upravujících  telekomunikace
   vyhrazena pro vysílání signálů přijímaných veřejností, nebo
 
   b)  vyhrazena pro uzavřenou komunikaci z jednoho bodu do druhého, pokud
   jsou  okolnosti,  za  kterých  dochází k individuálnímu příjmu signálu,
   srovnatelné s okolnostmi podle písmene a).
 
   (3) Vysíláním pomocí družice podle odstavce 1 se rozumí uvádění signálů
   nesoucích  zvuky  nebo  obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených k 
   příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od
   ní  zpět  k  zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost. Jsou-li
   signály,  které  nesou  znaky,  zvuky  nebo  obrazy,  zakódovány, jde o 
   vysílání  díla  podle odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho
   souhlasem poskytnuty prostředky k odkódování.
 
   (4) Vysíláním díla podle odstavce 1 je i zpřístupňování díla současným,
   úplným  a  nezměněným  přenosem  vysílání díla rozhlasem nebo televizí,
   uskutečňuje-li je týž vysílatel.
 
   (5)  Vysílání  díla  pomocí  družice  se  uskutečňuje  na  území toho z 
   členských  států  Evropské  unie  nebo toho ze států tvořících Evropský
   hospodářský prostor, kde jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky
   nebo  jejich  vyjádření  určené k příjmu veřejností uvedeny pod vedením
   vysílatele  a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem
   na družici a od ní zpět k zemi.
 
   (6)  Pokud  se  vysílání  pomocí  družice uskutečňuje na území takového
   státu,  který  neposkytuje  úroveň  ochrany  autorského  práva  alespoň
   srovnatelnou  s  ochranou  podle  tohoto  zákona,  považuje se vysílání
   pomocí  družice za uskutečněné na území toho z členských států Evropské
   unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde
 
   a) je umístěna stanice, ze které jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy
   a  zvuky  nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností přenášeny na
   družici, nebo
 
   b)  je  usazen  vysílatel,  jestliže  nejsou dány skutečnosti uvedené v 
   písmenu a).
 
   Právo  k  vysílání  pomocí  družice  lze  uplatnit  vůči  osobě,  která
   provozuje  stanici podle písmene a), nebo vůči vysílateli podle písmene
   b).
 
   (7)  Pokud  jsou  signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich
   vyjádření  určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem
   na  družici  a  od  ní  zpět  k  zemi  na  území  takového státu, který
   neposkytuje  úroveň  ochrany  autorského  práva  alespoň srovnatelnou s 
   ochranou  podle  tohoto  zákona,  a zároveň stanice, ze které je přenos
   uskutečňován,  není  na území některého z členských států Evropské unie
   nebo   některého  ze  států  tvořících  Evropský  hospodářský  prostor,
   vysílání díla pomocí družice se považuje za uskutečněné na území toho z 
   členských  států  Evropské  unie  nebo toho ze států tvořících Evropský
   hospodářský  prostor,  kde  má umístěny své řídící orgány vysílatel, na
   jehož podnět se vysílání uskutečňuje. Práva podle tohoto zákona lze pak
   uplatnit vůči takovému vysílateli.
 
   § 22
 
   Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání
 
   (1)  Přenosem  rozhlasového  nebo  televizního  vysílání díla se rozumí
   zpřístupňování  díla  současným,  úplným a nezměněným přenosem vysílání
   díla  rozhlasem  nebo televizí bezdrátově nebo po drátě, uskutečňuje-li
   je jiná osoba než vysílatel takového vysílání.
 
   (2)  Kabelovým  přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla je
   takový   přenos  rozhlasového  nebo  televizního  vysílání  díla  podle
   odstavce  1,  který se uskutečňuje po kabelu nebo mikrovlnným systémem.
   Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.
 
   § 23
 
   Provozování rozhlasového či televizního vysílání
 
   Provozováním  rozhlasového  či  televizního  vysílání  díla  se  rozumí
   zpřístupňování  díla  vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje
   technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za
   zpřístupňování  díla  pomocí  přístrojů  technicky způsobilých k příjmu
   rozhlasového  a  televizního  vysílání  ubytovaným  v rámci poskytování
   služeb  spojených  s  ubytováním,  jsou-li  tyto  přístroje  umístěny v 
   prostorách  určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, přísluší
   autorům  odměna,  která  v  úhrnu  za  všechny kolektivní správce nesmí
   přesáhnout  50  %  výše poplatku za jeden přístroj stanovenou zvláštním
   zákonem^1b).  Za  provozování  rozhlasového  a  televizního vysílání se
   podle  §  18  odst.  3  nepovažuje  zpřístupňování  díla  pacientům při
   poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních.
 
   ODDÍL 4
 
   Jiná majetková práva
 
   § 24
 
   Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého
 
   (1)  Je-li  originál  díla  uměleckého,  který  jeho  autor  převedl do
   vlastnictví  jiné  osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500
   EUR  a  více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující
   nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná
   osoba,   která   soustavně   obchoduje  s  uměleckými  díly  (dále  jen
   "obchodník"), má autor v souvislosti s každým opětným (dalším) prodejem
   díla právo na odměnu stanovenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
 
   (2)   Osobou  povinnou  platit  odměnu  podle  odstavce  1  příslušnému
   kolektivnímu   správci   jsou   prodávající   a  obchodník  společně  a
   nerozdílně.  Kolektivní  správce  je  povinen  umožnit  povinným osobám
   nahlížet do rejstříku podle § 100 odst. 1 písm. e).
 
   (3)  Originálem  díla  uměleckého  podle  odstavce 1 se rozumí výtvarné
   dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či
   jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a
   to  za  předpokladu,  že  jsou  zhotoveny  samotným  umělcem nebo jde o 
   rozmnoženiny,   které   se   považují   za  originál  uměleckého  díla.
   Rozmnoženinami,  které  se  považují  za originál uměleckého díla, jsou
   takové  rozmnoženiny,  které  byly  zhotoveny v omezeném počtu samotným
   autorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem
   jinak  řádně  prohlášeny  za pravé. Právo na odměnu podle odstavce 1 se
   nevztahuje  na  díla  architektonická  vyjádřená  stavbou, díla užitého
   umění,   nesplňují-li  znaky  originálu  uměleckého  díla,  a  rukopisy
   skladatelů a spisovatelů.
 
   (4)  Právo  na  odměnu  podle  odstavce 1 se nevztahuje na první opětný
   prodej,  pokud  prodávající  získal  originál  uměleckého díla přímo od
   autora  méně  než  tři  roky před takovým opětným prodejem a kupní cena
   originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.
 
   (5)  Pro  účely  uplatnění  práva  podle odstavce 1 a výpočtu příslušné
   odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty.
 
   (6)  Autor  a  kolektivní  správce mají právo na jakoukoli informaci od
   obchodníka,  která  je  nezbytná  pro  zajištění  platby  odměny  podle
   odstavce  1,  a  to  po dobu tří let od uskutečnění prodeje. Obchodník,
   který se podle odstavce 1 účastní prodeje originálu díla uměleckého, je
   povinen   oznámit   takový   prodej  příslušnému  kolektivnímu  správci
   nejpozději  do  konce  měsíce  ledna kalendářního roku následujícího po
   roce,  v  němž  se prodej uskutečnil. Oznámení podle předcházející věty
   musí   obsahovat  specifikaci  prodaných  originálů  uměleckých  děl  a
   informaci  o  skutečné  prodejní  ceně.  Odměna  je  splatná na základě
   vyúčtování kolektivního správce ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30
   dnů, nedohodnou-li se kolektivní správce a obchodník jinak.
 
   § 25
 
   Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a
   vlastní vnitřní potřebu
 
   (1) U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat
 
   a)  pro  osobní  potřebu  fyzické  osoby  či  vlastní  vnitřní  potřebu
   právnické  osoby  či  podnikající  fyzické  osoby  (§  30 a 30a) pomocí
   přístroje  k  zhotovování  tiskových  rozmnoženin na papír nebo podobný
   podklad, anebo
 
   b)  pro  osobní  potřebu  fyzické  osoby  (§ 30) na podkladě zvukového,
   zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního
   vysílání   jejich  přenesením  pomocí  přístroje  na  nenahrané  nosiče
   záznamu,
 
   má autor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnožováním díla.
 
   (2)  Osobou  povinnou  platit  příslušnému  kolektivnímu správci odměnu
   podle odstavce 1 je
 
   a)  výrobce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, dovozce těchto
   přístrojů  ze  třetích  zemí  (dále jen "dovozce") nebo příjemce těchto
   přístrojů  z některého z členských států Evropské unie nebo z některého
   ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen "příjemce"),
 
   b)  výrobce,  dovozce  nebo  příjemce přístrojů k zhotovování tiskových
   rozmnoženin,
 
   c) výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,
 
   d) dopravce nebo zasílatel namísto osoby povinné podle písmen a) až c),
   pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce bez zbytečného
   odkladu  nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti dovozce, příjemce
   nebo výrobce,
 
   e)  poskytovatel  rozmnožovacích  služeb za úplatu, pokud jde o tiskové
   rozmnoženiny (§ 30a); poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu je
   i  ten,  kdo  za  úplatu  zpřístupní  přístroj  k zhotovování tiskových
   rozmnoženin.
 
   (3)  Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 písm. a)
   až  d)  v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší
   autorovi při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji
 
   a) přístroje k zhotovování rozmnoženin záznamů,
 
   b) přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin,
 
   c) nenahraných nosičů záznamů.
 
   (4)  Odměna,  kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. b),
   přísluší  v  závislosti  na  pravděpodobném  počtu přístrojů určených k 
   zhotovování  tiskových  rozmnoženin  děl  podle § 30a. Pro výpočet výše
   odměny  z přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl se
   pravděpodobný počet těchto přístrojů stanoví na 20 %. Odměna se stanoví
   z průměrné ceny přístroje bez daně z přidané hodnoty.
 
   (5)  Odměna,  kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. e),
   přísluší  v  závislosti  na  pravděpodobném počtu zhotovených tiskových
   rozmnoženin  děl  podle  §  30a. Pro výpočet výše odměny ze zhotovených
   tiskových  rozmnoženin děl se použijí pravidla stanovená v bodech 6 a 7
   přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
 
   (6)  Osoby  uvedené  v  odstavci  2 jsou povinny předkládat příslušnému
   kolektivnímu  správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději
   však   do   konce   následujícího   kalendářního  měsíce,  informace  o 
   skutečnostech  rozhodných  pro  výši  odměny,  zejména  o druhu a počtu
   prodaných,   dovezených   nebo   přijatých   přístrojů   k  zhotovování
   rozmnoženin  záznamů,  přístrojů  k zhotovování tiskových rozmnoženin a
   nenahraných   nosičů  záznamů,  jakož  i  o  celkovém  počtu  tiskových
   rozmnoženin  zhotovených  na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích
   služeb za úplatu.
 
   (7)  Ministerstvo  kultury  (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou
   typy  přístrojů  k zhotovování tiskových rozmnoženin a typy nenahraných
   nosičů  záznamů,  z  nichž  se  platí  odměna  podle odstavce 1, a výši
   paušální   odměny   podle   typu   přístroje  k  zhotovování  tiskových
   rozmnoženin  a  typu nenahraného nosiče záznamů. Vyhláškou dále stanoví
   typy  přístrojů  k  zhotovování  rozmnoženin  záznamů, z nichž se platí
   odměna podle odstavce 1; výše této odměny je stanovena v příloze č. 1 k 
   tomuto zákonu.
 
   (8)  Odměna  se  neplatí  v  případě  vývozu  nebo  odeslání  přístrojů
   uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) za účelem jejich dalšího prodeje a
   vývozu  nebo  odeslání  nenahraných  nosičů  záznamů  za  účelem jejich
   dalšího  prodeje.  Odměna  se  dále  neplatí  z přístrojů a nenahraných
   nosičů,  budou-li  v tuzemsku použity jen k rozmnožování děl na základě
   licenčních smluv osobami při jejich vlastní činnosti.
 
   § 25a
 
   Právo  na  odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny
   díla
 
   Pokud  autor  poskytne  licenci  k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny
   díla  zaznamenaného  na  zvukový  nebo  zvukově obrazový záznam výrobci
   takového  záznamu,  vzniká  mu  vůči  osobě,  která  bude originál nebo
   rozmnoženinu  takto  zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou
   odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.
 
   ODDÍL 5
 
   Společná ustanovení pro majetková práva
 
   § 26
 
   (1)   Majetkových   práv   se  autor  nemůže  vzdát;  tato  práva  jsou
   nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro
   pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.
 
   (2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k 
   dílu  více  dědiců,  použije  se  na  jejich  vzájemné  vztahy  k  dílu
   ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát
   nebo  státu  majetková  práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní
   fond  kultury  České  republiky,^2)  a  pokud jde o díla audiovizuální,
   Státní  fond  kinematografie.^3) Příjmy z výkonu majetkových práv státu
   vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů.
 
   (3)  Zanikne-li  právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu,
   bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení
   odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.
 
   (4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich
   povahy  jinak,  i  pro  jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu
   dědictví, podle odstavců 2 a 3.
 
   § 26a
 
   zrušen
 
   ODDÍL 6
 
   Trvání majetkových práv
 
   § 27
 
   (1)  Majetková  práva  trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu
   autorova života a 70 let po jeho smrti.
 
   (2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání
   majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
 
   (3)  Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od
   oprávněného  zveřejnění  díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního
   nebo  pseudonymního  obecně  známo  nebo se autor takového díla veřejně
   prohlásí  (§  7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání
   majetkových  práv  k  takovému  dílu  podle odstavce 1, a jde-li o dílo
   spoluautorů,  i podle odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se použije
   i na kolektivní dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autoři, kteří dílo
   jako  takové  vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění
   veřejnosti  jako  autoři  označeni;  v  takových  případech  se  trvání
   majetkových  práv  ke kolektinímu dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo
   2.
 
   (4)  U  díla,  u  něhož  není pro počítání doby trvání majetkových práv
   rozhodná  smrt  autora  a  které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho
   vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.
 
   (5)  Doba  trvání  majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od
   smrti  poslední  přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře,
   autor   dialogů   a  skladatel  hudby  zvlášť  vytvořené  pro  užití  v 
   audiovizuálním díle.
 
   (6) Doba trvání majetkových práv k hudebnímu dílu s textem, byla-li obě
   díla  vytvořena  pro účely užití ve spojení, končí, i když nejde o dílo
   spoluautorů  (§  8),  70 let od smrti poslední přeživší z následujících
   osob:  autor  textu a autor hudebního díla. Pro dílo hudebně dramatické
   se použije věta první obdobně.
 
   (7) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění
   díla  a  dílo  se  zveřejňuje  po  určitou dobu ve svazcích, dílech, na
   pokračování  nebo  v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro
   každou takovou část díla samostatně.
 
   (8)  Doba  trvání  majetkových  práv  se počítá vždy od prvého dne roku
   následujícího  po  roce,  v  němž  došlo  k  události rozhodné pro její
   počítání.
 
   (9) Pro určení doby trvání majetkových práv k osiřelému dílu se použijí
   ustanovení  odstavců  1 až 8 obdobně; pro dílo, jehož autor není určen,
   se použije odstavec 3 obdobně.
 
   ODDÍL 7
 
   Osiřelé dílo
 
   § 27a
 
   (1)  Za  osiřelé  se považuje dílo podle § 2, není-li určen jeho autor,
   nebo  i  když  je  určen,  není  nalezen  ani  po  provedení důsledného
   vyhledávání   podle  §  27b  zaznamenaného  způsobem  stanoveným  tímto
   zákonem.
 
   (2)  Přísluší-li  právo  autorské  k  dílu  více než jednomu autorovi a
   nejsou-li  určeni  všichni  autoři,  nebo  i  když  jsou určeni, nejsou
   nalezeni   ani   po   provedení  důsledného  vyhledávání  podle  §  27b
   zaznamenaného  způsobem  stanoveným  tímto zákonem, dílo se považuje za
   osiřelé,  pokud  jde o práva autorů, kteří nejsou určeni nebo nalezeni.
   Pokud  jde o autory, kteří jsou určeni a nalezeni, použije se ve vztahu
   k jejich právům § 12.
 
   (3) Za osiřelá se za splnění podmínek podle odstavce 1 považují všechna
   díla autora, není-li prokázán opak.
 
   (4)  Dílo  se  nepovažuje  za  osiřelé,  odpadnou-li podmínky uvedené v 
   odstavci  1.  Autor  je  oprávněn kdykoli ukončit status osiřelého díla
   tím,  že  písemně  oznámí  své  autorství  k  dílu kolektivnímu správci
   vedoucímu   příslušný  rejstřík  osiřelých  děl  podle  tohoto  zákona.
   Dojde-li  k  užití  osiřelého  díla  podle  §  37a, ukončí autor status
   osiřelého díla písemným oznámením osobě, která dílo užila v souladu s §
   37a  odst. 1. Pokud jde o dílo uvedené v odstavci 2 větě první, použijí
   se  pro  jeho  autory, kteří nejsou určeni nebo nalezeni, věty první až
   třetí obdobně.
 
   (5)  Díla  uvedená  v  § 37a odst. 1 až 4, která se považují za osiřelá
   podle odstavců 1 až 4 v některém z členských států Evropské unie nebo v 
   některém  ze  států tvořících Evropský hospodářský prostor, se považují
   za  osiřelá  a  mohou  být užita podle § 37a ve všech členských státech
   Evropské  unie  a  ve  všech  státech  tvořících  Evropský  hospodářský
   prostor.
 
   § 27b
 
   (1)  Důsledné  vyhledávání za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, se
   provede  před  užitím  díla nahlédnutím do vhodných informačních zdrojů
   příslušných  pro jednotlivé druhy děl s cílem určit nebo nalézt autora,
   a  to  v  tom  z  členských  států  Evropské  unie  nebo v tom ze států
   tvořících  Evropský  hospodářský  prostor,  kde bylo dílo poprvé vydáno
   nebo   poprvé   odvysíláno.  V  případě  díla  kinematografického  nebo
   audiovizuálního,  jehož  výrobce  má  sídlo  nebo  obvyklé  bydliště  v 
   některém  z  členských  států  Evropské  unie  nebo v některém ze států
   tvořících Evropský hospodářský prostor, se důsledné vyhledávání provede
   v  tom  z  členských  států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících
   Evropský  hospodářský  prostor,  kde  má  výrobce  sídlo  nebo  obvyklé
   bydliště.  V  případech  podle  §  37a  odst. 3 se důsledné vyhledávání
   provede  v  tom  z  členských  států  Evropské unie nebo v tom ze států
   tvořících  Evropský  hospodářský  prostor,  kde je usazena osoba, která
   dílo zveřejnila.
 
   (2)  V případě, že existují důkazy naznačující, že významné informace o 
   autorovi  by  mohly  být  nalezeny  v jiných než v odstavci 1 uvedených
   státech,  využijí  se  rovněž zdroje informací dostupné v těchto jiných
   státech.
 
   (3)  Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, do nichž musí
   být nahlédnuto, je stanoven v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
 
   ODDÍL 8
 
   Volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného díla
 
   § 28
 
   (1)  Dílo,  u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý
   bez  dalšího volně užít; ustanovení odstavce 2 a § 11 odst. 5 věty prvé
   tím není dotčeno.
 
   (2) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula
   doba  trvání  majetkových  práv,  vznikají  takovým zveřejněním výlučná
   majetková  práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl
   autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.
 
   (3) Právo podle odstavce 2 trvá 25 let od zveřejnění díla. Ustanovení §
   27 odst. 8 platí obdobně.
 
   DÍL 4
 
   Výjimky a omezení práva autorského
 
   ODDÍL 1
 
   Obecné ustanovení
 
   § 29
 
   (1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních
   případech  stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití
   díla  není  v  rozporu  s  běžným  způsobem užití díla a ani jím nejsou
   nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
 
   (2)  Volná  užití  a  zákonné  licence,  s  výjimkou  licence  úřední a
   zpravodajské  (§  34),  licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence
   pro  dočasné  rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu
   (§  38b)  a  licence  pro  nepodstatné  vedlejší užití díla (§ 38c), se
   vztahují pouze na dílo zveřejněné.
 
   ODDÍL 2
 
   Volná užití a zákonné licence
 
   § 30
 
   Volná užití
 
   (1)  Za  užití  díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní
   potřebu   fyzické  osoby,  jehož  účelem  není  dosažení  přímého  nebo
   nepřímého  hospodářského  nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento
   zákon jinak.
 
   (2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu
   zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
 
   (3)  Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je
   užití  počítačového  programu  či  elektronické  databáze  i pro osobní
   potřebu  fyzické  osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo
   podnikající  fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i 
   pro  takovou  potřebu;  stejně  je užitím podle tohoto zákona zhotovení
   rozmnoženiny  či  napodobeniny  díla  architektonického  stavbou  i pro
   osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby
   nebo   podnikající   fyzické   osoby   (§   30a)   a  pořízení  záznamu
   audiovizuálního  díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu
   (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
 
   (4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní
   potřebu  fyzické  osoby  podle  odstavce  1  musí  být jako taková vždy
   zřetelně označena.
 
   (5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní
   potřebu  fyzické  osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než
   tam uvedenému účelu.
 
   (6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.
 
   § 30a
 
   Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad
 
   (1) Do práva autorského nezasahuje
 
   a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
 
   b)  právnická  osoba  nebo  podnikající  fyzická  osoba, která pro svou
   vlastní vnitřní potřebu,
 
   c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
 
   d)  ten,  kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby
   nebo podnikající fyzické osoby
 
   zhotoví  tiskovou  rozmnoženinu  díla  na  papír  nebo  podobný podklad
   fotografickou  technikou  nebo  jiným  postupem  s  podobnými účinky, s 
   výjimkou  případu,  kdy  jde  o  vydaný notový záznam díla hudebního či
   hudebně  dramatického,  a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas
   platí odměnu podle § 25.
 
   (2) Ustanovení § 30 odst. 4 až 6 se použijí obdobně.
 
   § 30b
 
   Do  práva  autorského  nezasahuje  ten,  kdo užije dílo v souvislosti s 
   předvedením   či   opravou  přístroje  zákazníkovi  v  rozsahu  k  tomu
   nezbytném.
 
   ODDÍL 3
 
   Bezúplatné zákonné licence
 
   § 31
 
   Citace
 
   (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
 
   a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve
   svém díle,
 
   b)  užije  výňatky  z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo
   recenze  vztahující  se  k  takovému  dílu, vědecké či odborné tvorby a
   takové  užití  bude  v  souladu  s  poctivými  zvyklostmi  a  v rozsahu
   vyžadovaném konkrétním účelem,
 
   c)  užije  dílo  při  vyučování  pro  ilustrační účel nebo při vědeckém
   výzkumu,   jejichž   účelem   není   dosažení  přímého  nebo  nepřímého
   hospodářského   nebo   obchodního   prospěchu,   a   nepřesáhne  rozsah
   odpovídající sledovanému účelu;
 
   vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo
   anonymní,  nebo  jméno  osoby,  pod  jejímž  jménem  se  dílo  uvádí na
   veřejnost, a dále název díla a pramen.
 
   (2)  Do  práva  autorského  nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo
   drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije;
   ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
 
   § 32
 
   Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje
 
   (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy
   nebo  prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije
   v  rozsahu  nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv
   jiného  užití  k  přímému  nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu
   prospěchu.  Je-li  to  obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o 
   dílo  anonymní,  nebo  jméno  osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
   veřejnost, a dále název díla a pramen.
 
   (2) V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.
 
   § 33
 
   Užití díla umístěného na veřejném prostranství
 
   (1)  Do  práva  autorského  nezasahuje  ten,  kdo  kresbou, malbou nebo
   grafikou,  fotografií  nebo  filmem  nebo  jinak zaznamená nebo vyjádří
   dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných
   cestách  nebo  na  jiném  veřejném  prostranství;  do  autorského práva
   nezasahuje  ani  ten,  kdo  takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané
   dílo  dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li
   o  dílo  anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
   veřejnost, a dále název díla a umístění.
 
   (2)  Ustanovení  odstavce  1  se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či
   napodobeniny  díla  architektonického  stavbou  a  na rozmnožování nebo
   rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.
 
   § 34
 
   Úřední a zpravodajská licence
 
   Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije
 
   a)  v  odůvodněné  míře  dílo  na  základě  zákona  pro  účely  veřejné
   bezpečnosti,  pro  soudní  nebo  správní  řízení nebo k jinému úřednímu
   účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
 
   b)  dílo  ve  spojitosti  se  zpravodajstvím  týkajícím  se  aktuálních
   událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
 
   c)  v  odpovídající  míře  dílo  v  periodickém  tisku,  televizním  či
   rozhlasovém   vysílání   nebo  jiném  hromadném  sdělovacím  prostředku
   zpřístupňujícím   zpravodajství   o   aktuálních   věcech  politických,
   hospodářských  nebo  náboženských,  uveřejněné  již  v  jiném hromadném
   sdělovacím  prostředku  nebo  jeho  překlad; takto převzaté dílo a jeho
   překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto
   ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
 
   d)  politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v 
   rozsahu  odpovídajícím  informativnímu  účelu;  právo  autora  na užití
   takových děl v souboru zůstává nedotčeno;
 
   v  případech  podle  písmen  b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora,
   nejde-li  o  dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo
   uvádí  na  veřejnost,  a  dále  název  díla  a  pramen,  ledaže je to v 
   případech podle písmen b) a d) nemožné.
 
   § 35
 
   Užití  díla  v  rámci  občanských  či  náboženských obřadů nebo v rámci
   úředních  akcí  pořádaných  orgány  veřejné  správy,  v  rámci školních
   představení a užití díla školního
 
   (1)  Do  práva  autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého
   nebo  nepřímého  hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při
   občanských či náboženských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných
   orgány veřejné správy.
 
   (2)  Do  práva  autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého
   nebo  nepřímého  hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při
   školních  představeních,  v  nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo
   učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
 
   (3)   Do  práva  autorského  také  nezasahuje  škola  nebo  školské  či
   vzdělávací  zařízení,  užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého
   hospodářského  nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní
   potřebě  dílo  vytvořené  žákem nebo studentem ke splnění školních nebo
   studijních  povinností  vyplývajících  z  jeho právního vztahu ke škole
   nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).
 
   (4)  Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1
   až 3 použije přiměřeně.
 
   § 36
 
   Omezení práva autorského k dílu soubornému
 
   Do  práva  autorského  k  dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel
   souborného  díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu
   a pro běžné využívání jeho obsahu.
 
   § 37
 
   Knihovní licence
 
   (1)  Do  práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie,
   škola,   vysoká   škola   a   jiné  nevýdělečné  školské  a  vzdělávací
   zařízení^4),
 
   a)   zhotoví-li  rozmnoženinu  díla,  která  neslouží  k  přímému  nebo
   nepřímému  hospodářskému  nebo  obchodnímu  účelu,  pro  své archivní a
   konzervační potřeby,
 
   b) zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo
   ztracena,  a  o němž lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit,
   že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla,
   jež   byla   poškozena  nebo  ztracena;  takovou  oprávněně  zhotovenou
   rozmnoženinu může také podle odstavce 2 půjčovat,
 
   c)  zpřístupňuje-li  dílo,  včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné
   pro  takové  zpřístupnění,  které je součástí jeho sbírek a jehož užití
   není   předmětem   prodejních  nebo  licenčních  podmínek,  s  výjimkou
   sdělování díla způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, jednotlivcům ze strany
   veřejnosti   prostřednictvím   k  tomu  určených  technických  zařízení
   umístěných  v  jeho  objektech,  a  to  výhradně pro účely výzkumu nebo
   soukromého  studia  takových  osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit
   rozmnoženinu  díla;  ustanovení  § 30a odst. 1 písm. c) a d) tím nejsou
   dotčena,
 
   d)  půjčuje-li  originály  nebo  rozmnoženiny  obhájených  diplomových,
   rigorózních,  disertačních  a  habilitačních prací na místě samém, a to
   výhradně  pro  účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití
   autor nevyloučil.
 
   (2)  Do  práva  autorského  nezasahuje  osoba  uvedená  v  odstavci  1,
   půjčuje-li  originály  nebo  rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena
   odměna,  která  přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze
   č.  1  k  tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování
   zveřejněných  děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li
   originály  nebo  rozmnoženiny  vydaných  děl školní knihovny a knihovny
   vysokých  škol,  Národní  knihovna  České  republiky,  Moravská  zemská
   knihovna  v Brně, Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna,
   Národní pedagogická knihovna Komenského, Knihovna Ústavu zemědělských a
   potravinářských  informací,  Knihovna  Národního  filmového  archivu  a
   Parlamentní knihovna České republiky.
 
   (3)   Ustanovení   odstavce   2   se  nevztahuje  na  rozmnoženiny  děl
   zaznamenaných  na  zvukové  či  zvukově  obrazové záznamy, ledaže jde o 
   půjčování  na  místě  samém.  Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při
   takovém   půjčování   zamezit   možnosti   pořízení  rozmnoženiny  díla
   zaznamenaného na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu.
 
   (4) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za
   účelem  nabídky  k  půjčení  a  zpřístupnění  obsahu svých sbírek užije
   rozmnoženinu  díla  či  jeho  části obsažené na obálce, případně včetně
   tematického  obsahu  díla  v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může
   také   zpřístupňovat   veřejnosti,   zamezí-li  zhotovení  rozmnoženiny
   výtvarného  díla,  která  by  mohla  být  užita  k přímému či nepřímému
   hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vždy
   povinna v katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to možné a nejde-li
   o  dílo  anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
   veřejnost.
 
   (5)  Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna, lze-li to na ní spravedlivě
   požadovat,  předkládat  příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost
   vždy  souhrnně  za  kalendářní  rok  nejpozději  do konce následujícího
   kalendářního   měsíce   informace  o  počtu  uskutečněných  výpůjček  a
   informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.
 
   § 37a
 
   Licence pro určitá užití osiřelého díla
 
   (1)  Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, která
   výhradně  k  dosažení  cílů  souvisejících s jejím posláním ve veřejném
   zájmu
 
   a)  rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v 
   §  18  odst.  2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé
   dílo  v podobě knihy, časopisu, novin nebo jiné písemnosti nebo osiřelé
   dílo  kinematografické  nebo  audiovizuální  a  jde  o  dílo,  které je
   součástí jejích sbírek nebo archivu, nebo
 
   b) zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
 
   (2)  Do  práva  autorského  nezasahuje provozovatel vysílání ze zákona,
   který  výhradně  k  dosažení  cílů  souvisejících  s  jeho  posláním ve
   veřejném zájmu
 
   a)  rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v 
   §  18  odst.  2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé
   dílo  kinematografické  nebo  audiovizuální  a  jde  o  dílo,  které je
   obsaženo  v  jeho  archivu a bylo jím nebo z jeho podnětu vyrobeno před
   31. prosincem 2002, nebo
 
   b) zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
 
   (3)  Ustanovení  odstavců  1 a 2 se vztahují na dílo, které bylo poprvé
   vydáno,   nebo,  nebylo-li  vydáno,  poprvé  odvysíláno  v  některém  z 
   členských  států  Evropské  unie  nebo  v  některém  ze států tvořících
   Evropský   hospodářský  prostor.  Nedošlo-li  k  takovému  vydání  nebo
   odvysílání  a  dílo bylo zveřejněno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2
   se  souhlasem autora, vztahují se na ně tato ustanovení, lze-li rozumně
   předpokládat,  že  by autor proti jeho užití podle odstavců 1 a 2 neměl
   námitek.
 
   (4)  Ustanovení  odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na díla vložená nebo
   začleněná do osiřelého díla nebo tvořící jeho nedílnou součást.
 
   (5)  Při užití osiřelého díla způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 lze
   vytvářet  příjmy  výlučně  za  účelem pokrytí nákladů, které vzniknou v 
   souvislosti   s  digitalizací  osiřelých  děl  a  jejich  zpřístupněním
   veřejnosti.
 
   (6)  Za  účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, zajistí osoba uvedená v 
   odstavci  1  nebo  2  důsledné vyhledávání podle § 27b a bude uchovávat
   záznamy o jeho provedení.
 
   (7)  Při každém užití osiřelého díla je osoba uvedená v odstavci 1 nebo
   2 povinna uvádět jméno jeho autora, byl-li určen.
 
   (8)  Osoby  uvedené  v  odstavcích  1  a  2 jsou povinny bez zbytečného
   odkladu poskytnout ministerstvu v písemné formě
 
   a)  výsledky  každého  svého  důsledného  vyhledávání, na jehož základě
   dospěly k závěru, že určité dílo se považuje za osiřelé,
 
   b) informace o užití podle odstavce 1 nebo 2,
 
   c)  informace o jakékoli změně statusu osiřelého díla, které tyto osoby
   užily nebo užívají podle odstavce 1 nebo 2,
 
   d) své kontaktní údaje.
 
   (9)  Ministerstvo  výsledky a informace, které obdrží podle odstavce 8,
   předá   bez  zbytečného  odkladu  Úřadu  pro  harmonizaci  na  vnitřním
   trhu^14).
 
   (10) Autor, který ukončil status osiřelého díla podle § 27a odst. 4, má
   právo  na  odměnu vůči osobě, která dotčené dílo užila podle odstavce 1
   nebo  2. Při určení výše odměny se přihlédne k účelu a okolnostem užití
   díla, jakož i k rozsahu újmy způsobené autorovi tímto užitím.
 
   (11)  Právo na odměnu podle odstavce 10 se řídí právním řádem státu, ve
   kterém je usazena osoba povinná k placení této odměny.
 
   § 38
 
   Licence pro zdravotně postižené
 
   (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
 
   a)  výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím
   jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého
   hospodářského  nebo  obchodního  prospěchu  zhotoví  nebo  dá  zhotovit
   rozmnoženinu  vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může
   být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého
   nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
 
   b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého
   nebo  nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou
   složku   zvukově   obrazového   záznamu  audiovizuálního  díla  slovním
   vyjádřením  obrazové  složky;  takto  doplněná  zvuková  složka zvukově
   obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována,
   rozšiřována  a  sdělována,  neděje-li  se  tak  za  účelem přímého nebo
   nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
 
   (2)  Do  práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1,
   půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby zdravotně
   postižených v souvislosti s jejich postižením.
 
   (3) Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.
 
   § 38a
 
   Licence pro dočasné rozmnoženiny
 
   (1)  Do  práva  autorského  nezasahuje  ten,  kdo provádí dočasné úkony
   rozmnožování  děl,  které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a
   nezbytnou  součást  technologického  procesu,  nemají  žádný samostatný
   hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit
 
   a)  přenos  díla  počítačovou  nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami
   uskutečněný prostředníkem, nebo
 
   b) oprávněné užití díla.
 
   (2)  Udělí-li  autor  smlouvou oprávnění k vysílání díla, nezasahuje do
   jeho  autorského  práva  rozhlasový  nebo  televizní  vysílatel,  který
   zhotoví  dočasný  záznam  díla  svými  vlastními  prostředky  a pro své
   vlastní vysílání.
 
   § 38b
 
   Licence pro fotografickou podobiznu
 
   Do  práva  autorského  nezasahuje  ten,  kdo  zhotoví rozmnoženinu díla
   fotografického,  které  je jeho podobiznou a které si úplatně objednal;
   takto  pořízenou  rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít,
   není-li takové užití zapovězeno.
 
   § 38c
 
   Nepodstatné vedlejší užití díla
 
   Do   práva   autorského  nezasahuje  ten,  kdo  náhodně  užije  dílo  v 
   souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.
 
   § 38d
 
   Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým
 
   Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
 
   a)  pronajímá,  půjčuje  nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla
   užitého  umění  vyjádřeného  v  užitné podobě nebo architektonické dílo
   vyjádřené stavbou,
 
   b)  navrhne  nebo  provede  změnu dokončené stavby, která je vyjádřením
   architektonického  díla,  v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty
   díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to
   na  něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu
   autora   a   na   vyžádání  mu  poskytnout  dokumentaci  stavby  včetně
   vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
 
   § 38e
 
   Licence pro sociální zařízení
 
   Do  práva  autorského  nezasahuje  také poskytovatel zdravotních služeb
   nebo  sociální  zařízení,  kteří nebyli zřízeni nebo založeni za účelem
   dosažení  zisku,  zejména  nemocnice  a  věznice,  které zhotoví záznam
   vysílaných  děl  a  takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v 
   těchto  zařízeních v rozsahu odpovídajícím účelu této licence. Právo na
   odměnu podle § 25 není dotčeno.
 
   § 38f
 
   Do  práva  autorského  nezasahuje  ten, kdo umožňuje příjem současného,
   úplného   a  nezměněného  rozhlasového  nebo  televizního  vysílání  na
   přijímačích  téže  budovy,  popřípadě  komplexu budov k sobě prostorově
   nebo  funkčně  přináležejících,  pomocí  společných  domovních antén za
   podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílání
   a  společný  příjem  není  využíván  za  účelem  přímého nebo nepřímého
   hospodářského nebo obchodního prospěchu.
 
   § 39
 
   Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla
   vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením
 
   Do  práva  autorského  nezasahuje  vlastník  ani  osoba,  která  si  od
   vlastníka  vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie
   nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové
   dílo  nebo  je  k  vystavení  bezplatně  poskytne,  ledaže to autor při
   převodu  vlastnictví  k  takovému  originálu  nebo  takové rozmnoženině
   zapověděl  a  vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být
   muselo,  zejména proto, že zapovězení je zapsáno v rejstříku vedeném za
   tím účelem kolektivním správcem.
 
   DÍL 5
 
   Ochrana práva autorského
 
   § 40
 
   (1)  Autor,  do  jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu
   hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména
 
   a) určení svého autorství,
 
   b)  zákazu  ohrožení  svého  práva,  včetně  hrozícího  opakování, nebo
   neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby,
   neoprávněného  obchodního  odbytu,  neoprávněného  dovozu  nebo  vývozu
   originálu   nebo   rozmnoženiny  či  napodobeniny  díla,  neoprávněného
   sdělování  díla  veřejnosti,  jakož  i  neoprávněné  propagace,  včetně
   inzerce a jiné reklamy,
 
   c)  sdělení  údajů  o  způsobu  a rozsahu neoprávněného užití, o původu
   neoprávněně  zhotovené  rozmnoženiny  či napodobeniny díla, o způsobu a
   rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s 
   neoprávněným  užitím  díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného
   užití  díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či
   napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva
   na  informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě,
   která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a
   dále zejména vůči osobě, která
 
   1.  má  nebo  měla  v  držení  neoprávněně  zhotovenou  rozmnoženinu či
   napodobeninu  díla  za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo
   obchodního prospěchu,
 
   2.   využívá   nebo   využívala   za   účelem  přímého  nebo  nepřímého
   hospodářského  nebo  obchodního  prospěchu  službu,  která  neoprávněně
   zasahuje  nebo  zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje
   nebo ohrožovala,
 
   3.   poskytuje  nebo  poskytovala  za  účelem  přímého  nebo  nepřímého
   hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech,
   které   neoprávněně  zasahují  do  práva  autora  nebo  je  neoprávněně
   ohrožují, anebo
 
   4.  byla  označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která
   se   účastní   pořízení,   výroby   nebo   distribuce  rozmnoženiny  či
   napodobeniny  díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují
   do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,
 
   d) odstranění následků zásahu do práva, zejména
 
   1.  stažením  neoprávněně  zhotovené  rozmnoženiny či napodobeniny díla
   nebo  zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování
   nebo jiného užití,
 
   2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny
   či  napodobeniny  díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43
   odst. 2,
 
   3.  zničením  neoprávněně  zhotovené  rozmnoženiny či napodobeniny díla
   nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
 
   4.  zničením  nebo  odstraněním  materiálů a nástrojů použitých výlučně
   nebo   převážně   k   výrobě   neoprávněně  zhotovené  rozmnoženiny  či
   napodobeniny  díla  nebo  zařízení,  výrobku  nebo součástky podle § 43
   odst. 2,
 
   e)  poskytnutí  přiměřeného  zadostiučinění  za způsobenou nemajetkovou
   újmu, zejména
 
   1. omluvou,
 
   2.   zadostiučiněním   v   penězích,   pokud   by  se  přiznání  jiného
   zadostiučinění  nejevilo  postačujícím;  výši peněžitého zadostiučinění
   určí  soud,  který  přihlédne  zejména  k  závažnosti  vzniklé újmy a k 
   okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda
   o narovnání,
 
   f) zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování
   nebo ohrožování práva autora.
 
   (2)  Opatření  podle  odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti
   porušení  práva  a  musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména
   spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
 
   (3)  Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku
   právo  uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl,
   a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
 
   (4)  Právo  na  náhradu  škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle
   zvláštních  právních  předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého
   zisku  se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která
   by  byla  obvyklá  za  získání  takové  licence  v  době  neoprávněného
   nakládání  s  dílem.  Výše  bezdůvodného  obohacení vzniklého na straně
   toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou
   licenci,  činí  dvojnásobek  odměny,  která  by  byla za získání takové
   licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
 
   § 41
 
   Udělí-li  autor jiné osobě výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít,
   nebo je-li této osobě toto oprávnění nebo výkon majetkových práv k dílu
   svěřen  ze  zákona, má právo se domáhat nároků podle § 40 odst. 1 písm.
   b)  až  d)  a odst. 3 a 4 pouze osoba, jejíž takto smluvně nebo zákonem
   nabyté  výhradní  oprávnění  bylo  ohroženo nebo porušeno; právo autora
   domáhat  se ostatních nároků, jakož i v této souvislosti nároku podle §
   40 odst. 3 zůstává nedotčeno.
 
   § 42
 
   (1)  Autor  může  požadovat  od  celních orgánů a orgánů vykonávajících
   státní  statistickou  službu  informace  o obsahu a rozsahu dovozu nebo
   přijetí zboží, které
 
   a)  je  rozmnoženinou  jeho  díla nebo zvukovým, zvukově obrazovým nebo
   jiným záznamem takového díla,
 
   b)  má  k  pořízení  takové  rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný
   nosič),
 
   c)  je přístrojem k zhotovení zvukových, zvukově obrazových nebo jiných
   záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo
 
   d) je zařízením, výrobkem nebo součástkou podle § 43 odst. 2,
 
   a  nahlížet  do celních a statistických dokumentů v rozsahu nezbytném k 
   tomu,  aby  zjistil,  zda  dovoz nebo přijetí takového zboží k užití na
   území celé České republiky jsou oprávněné podle tohoto zákona, nebo aby
   zjistil   údaje   rozhodné   pro   uplatnění   práv   z  tohoto  zákona
   vyplývajících.
 
   (2)  Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při vývozu nebo při odeslání
   zboží.
 
   (3)  Informace  podle  odstavců  1  a  2  může požadovat také příslušný
   kolektivní  správce,  jakož  i  právnická  osoba  oprávněná hájit zájmy
   autorů  ,  nebo  osoby,  kterým  ze  zákona přísluší oprávnění k výkonu
   majetkových práv k dílu (§ 58) nebo ze smlouvy výhradní oprávnění.
 
   § 42a
 
   zrušen
 
   § 43
 
   (1)  Do  práva  autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné
   technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
 
   (2)  Do  práva  autorského  neoprávněně  zasahuje také ten, kdo vyrábí,
   dováží,  přijímá,  rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo
   pronájem  nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky
   nebo poskytuje služby, které
 
   a)  jsou  za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny,
   propagovány nebo uváděny na trh,
 
   b)  mají  vedle  obcházení  účinných technických prostředků jen omezený
   obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo
 
   c)  jsou  určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem
   umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků.
 
   (3)  Účinnými  technickými  prostředky  podle  tohoto  zákona se rozumí
   jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé
   funkci  určena  k  tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve
   vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla
   může  autor  kontrolovat  uplatněním  kontroly přístupu nebo ochranného
   procesu  jako  je  šifrování,  kódování  nebo  jiná  úprava  díla  nebo
   uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.
 
   (4) Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, §
   31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 38, §
   38a odst. 2 a § 38e v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor, který
   pro  své  dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen
   zpřístupnit  své  dílo  oprávněným  uživatelům  v  rozsahu nezbytném ke
   splnění  účelu  uvedeného  užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo,
   pro  které  použil  technické  prostředky podle odstavce 3, i v případě
   zhotovení  záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání
   autorovi,  aby  přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových
   rozmnoženin.
 
   (5)  Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autorem či
   s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.
 
   (6)  Technické  prostředky  ke  splnění  povinností  podle  odstavce  4
   používané  autorem  dobrovolně  nebo  na základě dohod požívají ochrany
   podle odstavců 1 až 3.
 
   § 44
 
   (1)  Do  práva  autorského  zasahuje  též  ten,  kdo bez svolení autora
   způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského
   tím, že
 
   a) odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv
   k dílu, nebo
 
   b)  rozšiřuje,  dováží  nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo
   sděluje  veřejnosti,  a  to  i  způsobem  podle  § 18 odst. 2, dílo, ze
   kterého  byla  informace  o  správě  práv  nedovoleně  odstraněna  nebo
   změněna.
 
   (2)  Informací  o  správě  práv  k  dílu  podle  odstavce 1 je jakákoli
   informace  určená  autorem, která identifikuje dílo, autora nebo jiného
   nositele  práva,  nebo  informace o způsobech a podmínkách užití díla a
   jakákoli  čísla  nebo  kódy, které takovou informaci představují. Totéž
   platí  i  pro informaci, která je připojena k rozmnoženině díla nebo se
   objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.".
 
   § 45
 
   Do  práva  autorského  neoprávněně  zasahuje  též ten, kdo pro své dílo
   používá  názvu  nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem
   pro  dílo  téhož  druhu,  jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny
   obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.
 
   DÍL 6
 
   zrušen
 
   ODDÍL 1
 
   zrušen
 
   § 46
 
   zrušen
 
   § 47
 
   zrušen
 
   § 48
 
   zrušen
 
   § 49
 
   zrušen
 
   § 50
 
   zrušen
 
   § 51
 
   zrušen
 
   § 52
 
   zrušen
 
   § 53
 
   zrušen
 
   § 54
 
   zrušen
 
   § 55
 
   zrušen
 
   ODDÍL 2
 
   zrušen
 
   § 56
 
   zrušen
 
   ODDÍL 3
 
   zrušen
 
   § 57
 
   zrušen
 
   DÍL 7
 
   Zvláštní ustanovení o některých dílech
 
   § 58
 
   Zaměstnanecké dílo
 
   (1)  Není-li  sjednáno  jinak,  zaměstnavatel vykonává svým jménem a na
   svůj  účet  autorova  majetková  práva  k dílu, které autor vytvořil ke
   splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního
   vztahu  k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho
   členem  (zaměstnanecké  dílo).  Zaměstnavatel  může  právo výkonu podle
   tohoto  odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže
   se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.
 
   (2)  Smrtí  nebo  zánikem  zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat
   majetková  práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce,
   nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.
 
   (3)  Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu
   vůbec  nebo  je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu
   zaměstnavatel  za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na
   straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
 
   (4)   Autorova   osobnostní  práva  k  zaměstnaneckému  dílu  zůstávají
   nedotčena.  Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému
   dílu,  má  se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování
   včetně  překladu,  spojení  s jiným dílem, zařazení do díla souborného,
   jakož  i  k  tomu,  aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým
   jménem, ledaže je sjednáno jinak.
 
   (5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli
   svolení  k  dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ,
   že  jeho  právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí,
   jakož  i  pro  případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec
   dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.
 
   (6)   Není-li  sjednáno  jinak,  má  autor  zaměstnaneckého  díla  vůči
   zaměstnavateli  právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda
   nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného
   nepoměru  k  zisku  z  využití  práv  k  zaměstnaneckému dílu a významu
   takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije
   na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně
   považují, ledaže je sjednáno jinak.
 
   (7)  Počítačové  programy a databáze, jakož i kartografická díla, která
   nejsou  kolektivními  díly,  se považují za zaměstnanecká díla i tehdy,
   byla-li  autorem  vytvořena  na  objednávku;  objednatel  se  v takovém
   případě  považuje  za  zaměstnavatele.  Ustanovení § 61 se na tato díla
   nevztahuje.
 
   (8)  Práva  a  povinnosti  podle  odstavců  1  až 6 zůstávají skončením
   právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.
 
   (9) V případě agenturního zaměstnání^4d) se pro účely tohoto ustanovení
   za   zaměstnavatele   považuje  zaměstnavatel,  u  kterého  zaměstnanec
   agentury  práce  dočasně  vykonává  práci  podle  pracovní smlouvy nebo
   dohody  o  pracovní  činnosti,  není-li  mezi agenturou práce a takovým
   zaměstnavatelem dohodnuto jinak.
 
   (10)  Ustanovení  odstavců  1  až 6 a odstavce 8 platí obdobně pro díla
   vytvořená   ke   splnění   povinností   vyplývajících  ze  vztahu  mezi
   společností  a  autorem,  který  je  statutárním  orgánem  nebo  členem
   statutárního  či  jiného  orgánu  společnosti anebo společníkem veřejné
   obchodní  společnosti  či  komplementářem  komanditní  společnosti^4e);
   obchodní  společnost  se  v takovém případě považuje za zaměstnavatele.
   Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů,
   kteří  jsou  jejich  orgány či členy orgánů. Ustanovení § 61 se na díla
   vzniklá podle tohoto odstavce nevztahuje.
 
   § 59
 
   Kolektivní dílo
 
   (1)  Kolektivním  dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů,
   které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby
   a  uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do
   takového díla nejsou schopny samostatného užití.
 
   (2)  Kolektivní  díla  se  považují  za zaměstnanecká díla podle § 58 i 
   tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě
   považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.
 
   (3)   Dílo  audiovizuální  a  díla  audiovizuálně  užitá  nejsou  dílem
   kolektivním.
 
   § 60
 
   Školní dílo
 
   (1)  Škola  nebo  školské  či  vzdělávací  zařízení  mají  za obvyklých
   podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35
   odst.  3).  Odpírá-li  autor takového díla udělit svolení bez závažného
   důvodu,  mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho
   vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.
 
   (2)  Není-li  sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či
   poskytnout  jinému  licenci,  není-li  to v rozporu s oprávněnými zájmy
   školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
 
   (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat,
   aby  jim  autor  školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s 
   užitím  díla  či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl
   na  úhradu  nákladů,  které  na  vytvoření  díla vynaložily, a to podle
   okolností  až  do  jejich  skutečné  výše;  přitom  se přihlédne k výši
   výdělku  dosaženého  školou  nebo  školským  či vzdělávacím zařízením z 
   užití školního díla podle odstavce 1.
 
   § 61
 
   Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
 
   (1)  Je-li  dílo  autorem  vytvořené  na  základě  smlouvy o dílo (dílo
   vytvořené  na  objednávku),  platí,  že  autor  poskytl licenci k účelu
   vyplývajícímu  ze  smlouvy,  není-li  sjednáno  jinak. K užití díla nad
   rámec  takového  účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční
   smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
 
   (2)  Není-li  sjednáno  jinak,  autor může dílo vytvořené na objednávku
   užít  a  poskytnout  licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými
   zájmy objednatele.
 
   (3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem
   jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).
 
   Dílo audiovizuální
 
   § 62
 
   Obecná ustanovení
 
   (1)   Audiovizuálním   dílem   je   dílo   vytvořené   uspořádáním  děl
   audiovizuálně  užitých,  ať  již zpracovaných, či nezpracovaných, které
   sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících
   dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem, či nikoli, vnímatelných
   zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
 
   (2)  Zpracovat  dílo  a  zařadit  je do díla audiovizuálního lze jen se
   svolením autora.
 
   § 63
 
   Autor audiovizuálního díla
 
   (1)  Autorem  audiovizuálního  díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena
   práva autorů děl audiovizuálně užitých.
 
   (2)  Má  se  za  to,  že prohlášení o audiovizuálním díle a o právech k 
   takovému  dílu,  včetně  práv  týkajících  se  jeho  užití,  zapsané  v 
   rejstříku  audiovizuálních  děl  vedeném  podle mezinárodní smlouvy, je
   pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení
   nemůže  být  platné  podle  tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným
   prohlášením v takovém rejstříku.
 
   (3)  Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního
   díla  udělil  výrobci  prvotního  záznamu audiovizuálního díla písemnou
   smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že
 
   a)  tomuto  výrobci  poskytl  i  výhradní  a neomezenou licenci k užití
   audiovizuálního  díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky,
   jakož  i  k  užití  fotografií  vytvořených  v  souvislosti s pořízením
   prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást
   takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že
 
   b)  se  s  tímto  výrobcem  dohodl  na  odměně ve výši, která je v době
   uzavření  smlouvy  za  smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy
   pro takový druh díla obvyklá.
 
   (4)  Pro  vztah  mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního
   záznamu  audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení od smlouvy pro
   změnu  přesvědčení  autora  podle  občanského  zákoníku^13)  nepoužije,
   ledaže  je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně
   a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.
 
   § 64
 
   Díla audiovizuálně užitá
 
   (1)   Není-li   sjednáno   jinak,  platí  pro  případ,  že  autor  díla
   audiovizuálně  užitého,  s  výjimkou  díla  hudebního,  udělil  výrobci
   prvotního  záznamu  audiovizuálního  díla písemnou smlouvou oprávnění k 
   zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci
 
   a)  udělil  svolení  dílo  beze  změny nebo po zpracování či jiné změně
   zařadit  do  díla  audiovizuálního,  zaznamenat  je  pro prvotní záznam
   takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky,
   že
 
   b)  mu  poskytl  i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při
   užití   audiovizuálního   díla,   jakož   i  fotografií  vytvořených  v 
   souvislosti  s  pořízením  prvotního záznamu, a to s možností oprávnění
   tvořící  součást  takové  licence  zcela  nebo  zčásti poskytnout třetí
   osobě, a že
 
   c)  se s ním dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy
   za  smluvních  podmínek  obdobných  obsahu této smlouvy pro takový druh
   díla obvyklá.
 
   (2) Není-li sjednáno jinak, může autor díla audiovizuálně užitého podle
   odstavce  1  udělit  svolení  k  zařazení  takového díla do jiného díla
   audiovizuálního  či  zařadit  je  do  takového  díla sám až po uplynutí
   deseti let od udělení svolení podle odstavce 1.
 
   (3) Ustanovení § 63 odst. 4 platí obdobně.
 
   Počítačové programy
 
   § 65
 
   Obecná ustanovení
 
   (1)  Počítačový  program,  bez  ohledu  na formu jeho vyjádření, včetně
   přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.
 
   (2)   Myšlenky   a   principy,  na  nichž  je  založen  jakýkoli  prvek
   počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení
   s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.
 
   § 66
 
   Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu
 
   (1)  Do  práva  autorského  nezasahuje  oprávněný uživatel rozmnoženiny
   počítačového programu, jestliže
 
   a)  rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový
   program,  je-li  to  nezbytné  k  využití oprávněně nabyté rozmnoženiny
   počítačového  programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového
   programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,
 
   b)  jinak  rozmnožuje,  překládá,  zpracovává,  upravuje  či jinak mění
   počítačový  program,  je-li  to  nezbytné  k  využití  oprávněně nabyté
   rozmnoženiny  počítačového  programu  v souladu s jeho určením, není-li
   dohodnuto jinak,
 
   c)   zhotoví  si  záložní  rozmnoženinu  počítačového  programu,  je-li
   nezbytná pro jeho užívání,
 
   d)  zkoumá,  studuje  nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost
   počítačového  programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž
   je  založen  kterýkoli  prvek  počítačového  programu,  činí-li tak při
   takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo
   při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
 
   e)   rozmnožuje   kód   nebo   překládá  jeho  formu  při  rozmnožování
   počítačového  programu  nebo  při  jeho  překladu  či jiném zpracování,
   úpravě  či  jiné  změně,  je-li  k  ní  oprávněn,  a to samostatně nebo
   prostřednictvím  jím  pověřené  osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo
   překlad  nezbytné  k získání informací potřebných k dosažení vzájemného
   funkčního  propojení  nezávisle  vytvořeného  počítačového  programu  s 
   jinými  počítačovými  programy,  jestliže informace potřebné k dosažení
   vzájemného  funkčního  propojení  nejsou  pro  takové osoby dříve jinak
   snadno  a  rychle  dostupné  a  tato  činnost  se  omezuje  na ty části
   počítačového  programu,  které  jsou  potřebné  k  dosažení  vzájemného
   funkčního propojení.
 
   (2)  Za  rozmnožování  počítačového  programu  podle  tohoto  zákona se
   považuje  i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení
   počítačového  programu  do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení,
   provoz a přenos.
 
   (3) Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem
   nebo  půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program
   není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.
 
   (4)  Informace  získané  při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí
   být   poskytnuty  jiným  osobám,  ledaže  je  to  nezbytné  k  dosažení
   vzájemného   funkčního  propojení  nezávisle  vytvořeného  počítačového
   programu,  ani  využity  k  jiným  účelům  než  k  dosažení  vzájemného
   funkčního  propojení  nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále
   nesmějí  být  tyto  informace  využity  ani  k vývoji, zhotovení nebo k 
   obchodnímu  využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému
   programu  v  jeho  vyjádření  nebo  k  jinému jednání ohrožujícímu nebo
   porušujícímu právo autorské.
 
   (5)  Pro omezení autorských práv k počítačovému programu podle odstavce
   1 platí ustanovení § 29 odst. 1.
 
   (6)   Oprávněným   uživatelem  rozmnoženiny  počítačového  programu  je
   oprávněný   nabyvatel  rozmnoženiny  počítačového  programu,  který  má
   vlastnické  či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za
   účelem  jejího  využití,  nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále
   oprávněný   nabyvatel   licence   nebo   jiná  osoba  oprávněná  užívat
   rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně
   nabytou  rozmnoženinu  počítačového  programu  v  rozsahu  stanoveném v 
   odstavci  1  (minimální  rozsah),  pokud  není smlouvou dohodnut rozsah
   širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci
   1 písm. b) dohodou zúžit.
 
   (7)  Ustanovení  §  30a  až  33, § 34 písm. b) až d), § 35 až 38, § 38a
   odst.  1  písm. b), § 38a odst. 2, § 38b až 39, § 43 odst. 1 a 4 až 6 a
   ustanovení  občanského  zákoníku  o  odstoupení  od  smlouvy  pro změnu
   přesvědčení autora^13) se na počítačový program nevztahují.
 
   (8)  Právní  ochranou  technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena
   ustanovení  odstavce  1  písm.  d)  a  e) v rozsahu nezbytném k využití
   těchto  omezení.  Autor, který pro své dílo použil technické prostředky
   podle   §  43  odst.  3,  je  povinen  zpřístupnit  počítačový  program
   oprávněnému  uživateli  v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit
   počítačový  program  chráněný  technickými  prostředky uvedením jména a
   adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
 
   HLAVA II
 
   PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM
 
   DÍL 1
 
   Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
 
   § 67
 
   Umělecký výkon a výkonný umělec
 
   (1)  Umělecký  výkon  je  výkon  herce,  zpěváka, hudebníka, tanečníka,
   dirigenta,  sbormistra,  režiséra  nebo jiné osoby, která hraje, zpívá,
   recituje,  předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční
   lidové  kultury.  Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž
   jím provádí umělecké dílo.
 
   (2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.
 
   § 68
 
   Společný zástupce výkonných umělců
 
   (1)  Při  nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení
   téhož  díla  více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru,
   tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné
   umělce  jejich  jménem  a  na  jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako
   společný  zástupce.  Umělecký  vedoucí tělesa není společným zástupcem,
   určí-li  většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou
   osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny
   členů uměleckého tělesa.
 
   (2)  Ustanovení  odstavce  1 o společném zástupci neplatí pro výkonného
   umělce  -  sólistu,  dirigenta  a režiséra divadelního představení; tím
   není  dotčeno  právo  těchto  osob  být  společným  zástupcem výkonných
   umělců.
 
   § 69
 
   Obsah práva výkonného umělce
 
   Právo  výkonného  umělce  zahrnuje  výlučná  práva  osobnostní (§ 70) a
   výlučná práva majetková (§ 71).
 
   § 70
 
   Osobnostní práva výkonného umělce
 
   (1)  Výkonný  umělec  má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého
   výkonu.
 
   (2)  Sólista,  vytváří-li  výkon  sám, a dirigent, sbormistr, divadelní
   režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má
   právo  rozhodnout,  zda  a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při
   zveřejnění  a  dalším  užití  jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům
   uměleckého  tělesa  přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu
   ke  společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně
   vytvářejí;  tím  není  vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí
   věty.
 
   (3) Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech
   odůvodněných způsobem užití výkonu.
 
   (4)  Výkonný  umělec  má  právo  na  ochranu  před  každým znetvořením,
   zkomolením  nebo  jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho
   pověsti;  výkonní  umělci  podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe
   přiměřený vzájemný ohled.
 
   § 71
 
   Majetková práva výkonného umělce
 
   (1)  Výkonný  umělec  má  právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo
   jiným  zpracované  či  jinak  změněné  podobě  a udělit jinému smlouvou
   oprávnění  k  výkonu  tohoto  práva;  jiný může umělecký výkon užít bez
   udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
 
   (2) Právem umělecký výkon užít je
 
   a) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,
 
   b) právo na záznam živého výkonu,
 
   c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,
 
   d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
 
   e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
 
   f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
 
   g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.
 
   (3)  Výkonný  umělec  má  právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním
   jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
 
   (4)  Výkonný  umělec,  jenž  poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou
   výhradní  a  neomezenou  licenci  k užití svého zaznamenaného výkonu za
   jednorázovou  odměnu,  má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna
   mu  přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně
   následujícím  po  roce,  ve  kterém  uplynulo  50  let ode dne, kdy byl
   zvukový  záznam  oprávněně  vydán,  nebo, nedošlo-li k takovému vydání,
   oprávněně  sdělen  veřejnosti.  Práva  na  roční  doplňkovou  odměnu se
   výkonný umělec nemůže vzdát.
 
   § 72
 
   Úplatná zákonná licence
 
   (1)  Do  práva  výkonného  umělce  nezasahuje, kdo užije umělecký výkon
   zaznamenaný  na  zvukový  záznam  vydaný  k  obchodním účelům vysíláním
   rozhlasem   nebo   televizí,  přenosem  rozhlasového  nebo  televizního
   vysílání;  výkonnému  umělci  však  přísluší  právo na odměnu za takové
   užití.  Toto  právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím
   příslušného kolektivního správce.
 
   (2)  Zvukovým  záznamem  vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto
   ustanovení  rozumí  zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány
   prodejem , nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst.
   2.
 
   (3)  Do  práva  výkonného  umělce  však  zasahuje  ten, kdo před užitím
   způsobem  uvedeným  v  odstavci  1  neuzavře  s  příslušným kolektivním
   správcem  smlouvu,  kterou  se  stanoví  výše  odměny za takové užití a
   způsob jejího placení.
 
   (4) Do práva výkonného umělce zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní
   správce  zakázal  další  užití  výkonu  způsobem uvedeným v odstavci 1,
   protože  je  vůči němu v prodlení se zaplacením odměny za takový způsob
   užití a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím
   účelem   mu  kolektivním  správcem  poskytnuté.  Neomezí-li  kolektivní
   správce  takový  zákaz  na kratší dobu, trvá zákaz až do doby, kdy bude
   závazek  zaplatit odměnu splněn nebo jinak zanikne; dojde-li k porušení
   zákazu,  neskončí  však bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu
   dříve, než budou vypořádány i nároky z takového porušení vzniklé.
 
   § 72a
 
   Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce
 
   (1)  Pokud  po  uplynutí  50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu
   oprávněně  vydán,  nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen
   veřejnosti,  výrobce  zvukového  záznamu  nenabízí  rozmnoženiny tohoto
   záznamu  v  hmotné  podobě  k prodeji v dostatečném množství nebo tento
   záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může
   výkonný   umělec   písemně  oznámit  výrobci  zvukového  záznamu  úmysl
   odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k 
   užití  svého  zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit
   nejdříve  prvního  dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po
   roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy
   může  výkonný  umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového
   záznamu  ve  lhůtě  1  roku  ode  dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl
   odstoupit  od  smlouvy  oznámil,  nevyužil dotčený záznam oběma způsoby
   uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu.
   Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.
 
   (2)  Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců,
   mohou  tito  výkonní  umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro
   odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije
   přiměřeně § 68.
 
   § 72b
 
   Opatření k vyvážení smluvních vztahů
 
   Pokud   výkonný  umělec  poskytl  výrobci  zvukového  záznamu  smlouvou
   výhradní  a  neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má
   podle  této  smlouvy  nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním
   dnem  kalendářního  roku  bezprostředně následujícím po roce, ve kterém
   uplynulo  50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo,
   nedošlo-li  k  takovému  vydání,  oprávněně  sdělen  veřejnosti, nebude
   výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné
   dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.
 
   § 73
 
   Trvání majetkových práv výkonného umělce
 
   Majetková  práva  výkonného  umělce  trvají 50 let od vytvoření výkonu.
   Byl-li  však  v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen
   veřejnosti
 
   a)  jiný  než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za
   50  let  ode  dne,  kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení
   veřejnosti  takového  záznamu,  a  to  podle  toho,  která  z uvedených
   událostí nastane dříve, nebo
 
   b) zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode
   dne,  kdy  došlo  k  prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti
   takového  záznamu,  a to podle toho, která z uvedených událostí nastane
   dříve.
 
   § 74
 
   Použití úpravy hlavy I 
 
   Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a
   3,  § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, 25a a 26, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b,
   §  28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a)
   až  c),  §  35,  §  37 až 38a, § 38c, § 38e, 38f, § 40 až 44 a 58, § 62
   odst.  2 a § 64 odst. 1 a 3 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho
   výkony.
 
   DÍL 2
 
   Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
 
   § 75
 
   Zvukový záznam a jeho výrobce
 
   (1)  Zvukový  záznam  je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu
   výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.
 
   (2) Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na
   svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné
   zvuky,  nebo  jejich  vyjádření,  nebo  pro kterou tak z jejího podnětu
   učiní jiná osoba.
 
   § 76
 
   Obsah práva výrobce zvukového záznamu
 
   (1)  Výrobce  zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový
   záznam  užít  a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva;
   jiný  může  zvukový  záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v 
   případech stanovených tímto zákonem.
 
   (2) Právem zvukový záznam užít je
 
   a) právo na rozmnožování zvukového záznamu,
 
   b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
 
   c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
 
   d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
 
   e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.
 
   (3) Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.
 
   (4)  Výrobce  zvukového  záznamu  má  právo  na  odměnu v souvislosti s 
   rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
 
   (5) Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.
 
   § 76a
 
   Povinnosti  výrobce  zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou
   odměnou
 
   (1)  Na  platby  roční  doplňkové  odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce
   zvukového  záznamu  povinen  vyčlenit  částku  ve  výši  20  % z příjmů
   získaných  v  průběhu  kalendářního roku, jenž předchází roku, za který
   tato  odměna  přísluší,  z  rozmnožování,  rozšiřování a zpřístupňování
   veřejnosti  způsobem  uvedeným  v  §  18  odst.  2 zvukového záznamu po
   uplynutí  50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo,
   nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle
   věty  první  se  rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením
   nákladů.
 
   (2)  Výrobce  je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který
   má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci
   veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.
 
   (3)  Výrobce  je  povinen  částku  vyčleněnou  podle  odstavce 1 odvést
   příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí
   jednotlivým  oprávněným  výkonným  umělcům,  nejpozději  do  31. března
   kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.
 
   (4)  Příjmy  z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3,
   které  se  nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich
   obdržení  vyplatit,  se  uplynutím  této  doby stávají příjmem Státního
   fondu kultury České republiky.
 
   § 77
 
   Trvání práva výrobce zvukového záznamu
 
   Právo  výrobce  zvukového  záznamu  trvá  50  let od pořízení zvukového
   záznamu.Pokud  je  však  zvukový  záznam  v průběhu této doby oprávněně
   vydán, zaniká právo výrobce až za 70 let od takového vydání. Nedojde-li
   během  doby  podle  věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během
   této  doby  zvukový  záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené
   právo uplynutím 70 let ode dne tohoto sdělení.
 
   § 77a
 
   Došlo-li  k  odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového
   záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.
 
   § 78
 
   Použití úpravy hlavy I 
 
   Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §
   13  až  16,  §  18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28
   odst.  1,  §  29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až
   c),  §  35,  § 37 až 38a, § 38c, § 38e, 38 f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2
   platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.
 
   DÍL 3
 
   Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
 
   § 79
 
   Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce
 
   (1)  Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam
   jiné  řady  zaznamenaných,  spolu  souvisejících  obrazů vyvolávajících
   dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem, či nikoli, vnímatelných
   zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
 
   (2) Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba,
   která  na  svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo
   pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
 
   § 80
 
   Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu
 
   (1)  Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj
   zvukově  obrazový  záznam  užít  a  udělit  jinému smlouvou oprávnění k 
   výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení
   takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
 
   (2) Právem zvukově obrazový záznam užít je
 
   a) právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,
 
   b)  právo  na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového
   záznamu,
 
   c)  právo  na  pronájem  originálu  nebo rozmnoženin zvukově obrazového
   záznamu,
 
   d)  právo  na  půjčování  originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového
   záznamu,
 
   e)  právo  na  vysílání  a  jiné  sdělování  zvukově obrazového záznamu
   veřejnosti.
 
   (3) Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti
   s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
 
   (4) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.
 
   § 81
 
   Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu
 
   Právo  výrobce  zvukově  obrazového  záznamu  trvá  50  let od pořízení
   zvukově  obrazového  záznamu.  Je-li  však v této době zvukově obrazový
   záznam  zveřejněn,  zaniká  právo  výrobce  až  za  50  let od takového
   zveřejnění.
 
   § 82
 
   Použití úpravy hlavy I 
 
   Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §
   13  až  16,  §  18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28
   odst.  1,  §  29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až
   c),  §  35,  §  37 až 38a, § 38c, § 38e, 38f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2
   platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.
 
   DÍL 4
 
   Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání
 
   § 83
 
   Vysílání a vysílatel
 
   (1)  Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo
   jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.
 
   (2)   Vysílatel   je  fyzická  nebo  právnická  osoba,  která  na  svou
   odpovědnost  uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich
   vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu
   učiní jiná osoba.
 
   § 84
 
   Obsah práva vysílatele
 
   (1)  Vysílatel  má  výlučné  majetkové právo své vysílání užít a udělit
   jinému  smlouvou  oprávnění  k  výkonu tohoto práva; jiný může vysílání
   užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto
   zákonem.
 
   (2) Právem vysílání užít je
 
   a) právo na záznam vysílání,
 
   b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,
 
   c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,
 
   d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.
 
   (3) Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.
 
   § 85
 
   Trvání práva vysílatele
 
   Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.
 
   § 86
 
   Použití úpravy hlavy I 
 
   Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, §
   13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28 odst. 1, §
   29,  §  30  odst.  1,  2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až c), § 35
   odst.  1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 38 odst. 1 písm. a), § 38a, § 38c,
   §  38e, § 38f, § 40 až 44 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele
   a jeho vysílání.
 
   Díl 5
 
   Právo nakladatele
 
   § 87
 
   Nakladatel  má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny
   pro  osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání
   díla. Ustanovení § 27 odst. 8 platí obdobně.
 
   HLAVA III
 
   ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE
 
   § 88
 
   Vymezení pojmu
 
   Databází  je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo
   jiných  prvků,  systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně
   přístupných  elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu
   jejich vyjádření.
 
   § 88a
 
   (1)  Zvláštní  práva  k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze,
   pokud  pořízení,  ověření  nebo  předvedení obsahu databáze představuje
   kvalitativně  nebo  kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda
   databáze  nebo  její  obsah  jsou  předmětem  autorskoprávní  nebo jiné
   ochrany.
 
   (2)  Každý  nový  kvalitativně  nebo  kvantitativně  podstatný vklad do
   databáze  spočívající  v  doplnění,  zkrácení  či jiných úpravách má za
   následek nový běh trvání práva podle § 93.
 
   § 89
 
   Pořizovatel databáze
 
   Pořizovatel  databáze  je  fyzická  nebo právnická osoba, která na svou
   odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní
   jiná osoba.
 
   § 90
 
   Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze
 
   (1)  Pořizovatel  databáze  má  právo na vytěžování nebo na zužitkování
   celého  obsahu  databáze  nebo  její  kvalitativně  nebo  kvantitativně
   podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.
 
   (2)  Vytěžováním  podle odstavce 1 se rozumí trvalý nebo dočasný přepis
   celého  obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to
   jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.
 
   (3)   Zužitkováním   podle   odstavce   1  se  rozumí  jakýkoli  způsob
   zpřístupnění  veřejnosti  celého  obsahu  databáze  nebo jeho podstatné
   části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými
   způsoby přenosu.
 
   (4)   Půjčování  originálu  nebo  rozmnoženiny  (§  16)  databáze  není
   vytěžování podle odstavce 2 ani zužitkování podle odstavce 3.
 
   (5)  Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných
   částí  obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je
   na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.
 
   (6) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.
 
   § 91
 
   Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze
 
   Do  práva  pořizovatele  databáze,  která  byla  zpřístupněna jakýmkoli
   způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo
   zužitkovává  kvalitativně  nebo  kvantitativně nepodstatné části obsahu
   databáze  nebo  její  části,  a  to k jakémukoli účelu, za podmínky, že
   tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či
   opakovaně,  a  bez  újmy  oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že
   nezpůsobuje  újmu  autorovi  ani  nositeli  práv souvisejících s právem
   autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.
 
   § 92
 
   Bezúplatné zákonné licence
 
   Do   práva   pořizovatele  jím  zpřístupněné  databáze  též  nezasahuje
   oprávněný  uživatel,  který  vytěžuje  nebo zužitkovává podstatnou část
   obsahu databáze
 
   a) pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30 odst. 3 zůstává nedotčeno,
 
   b)  pro  účely  vědecké  nebo  vyučovací,  uvede-li  pramen,  v rozsahu
   odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a
 
   c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
 
   § 93
 
   Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi
 
   Zvláštní  právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze.
   Je-li  však  v  této  době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo
   pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.
 
   § 94
 
   Použití úpravy hlavy I 
 
   (1)  Ustanovení § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, §
   18  odst.  2  a 4, § 27 odst. 8, § 27a, § 27b, § 28 odst. 1, § 29, § 30
   odst. 1 a 3 a § 40 až 44 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.
 
   (2)  Ustanovení  §  3  písm.  a)  platí  přiměřeně  i  pro pořizovatele
   databáze, která je součástí právního předpisu.
 
   HLAVA IV
 
   KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV
 
   § 95
 
   (1)  Účelem  kolektivní  správy  práv  podle  tohoto  zákona  (dále jen
   "kolektivní  správa")  je  kolektivní  uplatňování a kolektivní ochrana
   majetkových  práv  autorských a majetkových práv souvisejících s právem
   autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.
 
   (2) Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší
 
   a)  majetkové  právo autorské nebo majetkové právo související s právem
   autorským,
 
   b) ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58), nebo
 
   c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného
   pro  celou  dobu  trvání  majetkových  práv  a  alespoň pro území České
   republiky s právem poskytnout podlicenci
   (dále  jen  "nositelé  práv")  k  jejich společnému prospěchu, a to při
   výkonu  jejich  majetkových  práv  ke  zveřejněným  nebo  ke zveřejnění
   nabídnutým  dílům,  uměleckým  výkonům,  zvukovým  a  zvukově obrazovým
   záznamům (dále jen "předměty ochrany"), pokud jiný než kolektivní výkon
   těchto  práv  je  nedovolený (§ 96) nebo neúčelný; za předmět ochrany k 
   zveřejnění  nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel
   práva   písemně  oznámí  příslušnému  kolektivnímu  správci  za  účelem
   zařazení takového předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany.
 
   (3)  Zprostředkování  uzavření  licenční nebo jiné smlouvy není výkonem
   kolektivní  správy. Výkonem kolektivní správy též není příležitostné či
   krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.
 
   § 96
 
   Práva povinně kolektivně spravovaná
 
   (1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou
 
   a) právo na odměnu za
 
   1.  užití  uměleckého  výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k 
   obchodním  účelům,  vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí  nebo přenosem
   rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 72 odst. 1),
 
   2.  užití  zvukového  záznamu,  vydaného  k obchodním účelům, vysíláním
   rozhlasem  nebo  televizí  nebo  přenosem rozhlasového nebo televizního
   vysílání (§ 76 odst. 3),
 
   3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo
   zvukově  obrazového  záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu
   pomocí  přístroje  na  nenahraný  nosič  takového záznamu [§ 25 odst. 1
   písm. b), § 28 odst. 2, § 71 odst. 3, § 76 odst. 4 a § 80 odst. 3],
 
   4.  zhotovení  rozmnoženiny  díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo
   pro  vlastní  vnitřní  potřebu  právnické  osoby či podnikající fyzické
   osoby  pomocí  přístroje  k  zhotovování tiskových rozmnoženin na papír
   nebo  podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby [§ 25 odst. 1
   písm. a), § 28 odst. 2, § 87],
 
   5. opětný prodej originálu díla uměleckého (§ 24),
 
   6. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst.
   2,
 
   b)  právo  na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny
   díla  či  výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově
   obrazový záznam,
 
   c)  právo  na  užití  kabelovým  přenosem  děl,  živých výkonů a výkonů
   zaznamenaných  na  zvukový  nebo  na zvukově obrazový záznam s výjimkou
   takových  výkonů,  jejichž  zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům
   [písmeno  a)  bod  1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově
   obrazových  záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním
   účelům  [písmeno  a)  bod  2];  a dále s výjimkou případů, kdy právo na
   kabelový  přenos  vykonává  vysílatel  ke svému vlastnímu vysílání, bez
   ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává
   na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práva,
 
   d) právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.
 
   (2)  Nositelé  práv  jsou  pro výkon práv podle odstavce 1, jakož i pro
   domáhání  se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení
   z  neoprávněného  výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni
   ze zákona příslušným kolektivním správcem.
 
   (3)  Příslušný  kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení
   odměn  či  příjmů  z  vydaného bezdůvodného obohacení, které vybral při
   výkonu  povinné  kolektivní  správy,  pouze  k  takovým nositelům práv,
   jejichž  práva  k  týmž  předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl
   kolektivně  spravuje  na  základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto
   účelem  přihlásili  k  evidenci;  nepřihlíží  k předmětům ochrany dosud
   nezveřejněným.  Při  rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25
   odst. 3 písm. a) a c) bere příslušný kolektivní správce v úvahu použití
   a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43.
 
   (4)  Ten, komu vznikne oprávnění ke kabelovému přenosu podle zvláštních
   právních  předpisů,^5)  je  povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní
   správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.
 
   § 97
 
   Kolektivní správce
 
   (1)  Kolektivním  správcem  je  ten,  kdo  získal  oprávnění  k  výkonu
   kolektivní správy.
 
   (2)  Kolektivním  správcem může být pouze bezúhonná právnická osoba, ve
   které  se  přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní
   nositelé  práv, které při kolektivní správě zastupuje. Za bezúhonnou se
   pro   účely  tohoto  zákona  nepovažuje  právnická  osoba,  která  byla
   odsouzena  pro úmyslný trestný čin související s činnostmi kolektivního
   správce anebo činnostmi podobné povahy, pokud se na ni nehledí, jako by
   nebyla odsouzena.
 
   (3)  Kolektivní  správa  je  vykonávána soustavně, vlastním jménem a na
   vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.
 
   (4)  Kolektivní  správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět
   činnosti.
 
   (5)  Kolektivní  správce  může  pověřit  zastupováním  při  výkonu  jím
   kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o 
 
   a)  osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává
   na  území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o 
   dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě,
 
   b)  tuzemského  kolektivního  správce,  který je také oprávněn k výkonu
   kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.
 
   (6) Smlouva podle odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.
 
   (7) Osoba pověřená podle odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem a
   na  účet  kolektivního  správce,  který  ji  pověřil;  tím není dotčena
   povinnost   takového   kolektivního   správce  převést  získané  výnosy
   zastupovaným nositelům práv.
 
   (8)  Dohody  o  sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani
   dohody podle odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou
   soutěž podle zvláštních předpisů.
 
   § 98
 
   Oprávnění k výkonu kolektivní správy
 
   (1)   O   udělení  oprávnění  k  výkonu  kolektivní  správy  (dále  jen
   "oprávnění") rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
 
   (2) Žádost musí obsahovat
 
   a)  název,  sídlo,  identifikační  číslo  osoby,  bylo-li  přiděleno, a
   označení  statutárního  orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt
   osoby,  která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy,
   a  způsob  jednání  jménem  žadatele;  je-li členem statutárního orgánu
   tohoto  žadatele  právnická osoba, rozumí se členem statutárního orgánu
   žadatele  fyzická  osoba,  která  jménem  právnické  osoby funkci člena
   statutárního orgánu žadatele vykonává,
 
   b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,
 
   c)  vymezení  předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i 
   vymezení jejich druhu.
 
   (3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit
 
   a)  doklad  osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle §
   97 odst. 2,
 
   b)  vzorový  návrh  smlouvy  s nositeli práv při zastupování při výkonu
   kolektivní správy,
 
   c)  návrh  rozúčtovacího  řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla
   pro  výplatu  vybraných  odměn,  vylučující  svévolný postup při jejich
   rozdělování   a   přihlížející  k  uplatnění  zásady  podpory  kulturně
   významných děl a výkonů,
 
   d)  jmenný  seznam  nositelů  práv,  kteří projevili zájem o kolektivní
   správu  svých  práv  žadatelem, s uvedením jejich místa trvalého pobytu
   nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich
   zveřejněných  předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s 
   podpisy těchto nositelů práv,
 
   e)  jmenný  seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají
   být  kolektivně  spravována,  s  uvedením  jejich místa trvalého pobytu
   nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich
   zveřejněných  předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s 
   podpisy těchto nositelů práv,
 
   f)  odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad
   nákladů na výkon kolektivní správy,
 
   g) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,
 
   h)  v případě, že nemá sídlo na území České republiky, výpis z evidence
   Rejstříku  trestů  nebo  odpovídající  doklad vydaný příslušným orgánem
   státu, ve kterém má sídlo.
 
   (4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.
 
   (5)  O  žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode
   dne  podání  žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této
   lhůtě,  může  ji  ministr  přiměřeně  prodloužit.  O  tomto prodloužení
   ministerstvo  účastníka bez zbytečného odkladu vyrozumí. Ministerstvo v 
   řízení   o   udělení   oprávnění  přihlíží  zejména  k  tomu,  zda  lze
   předpokládat,  že  žadatel  je  způsobilý  k  řádnému a účelnému výkonu
   kolektivní správy.
 
   (6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,
 
   a)  jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle odstavců
   2 a 3,
 
   b)  který  žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy
   kolektivní výkon je účelný,
 
   c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a
   pokud  jde  o  díla,  pro  výkon  téhož  práva k témuž druhu díla, nemá
   oprávnění již jiná osoba, a
 
   d)  který  splňuje  předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní
   správy.
 
   (7)  Ministerstvo  může  udělit  oprávnění k vybírání odměn pro všechny
   autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským
   podle  §  25  a  §  37  odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě
   oprávnění  jiného  kolektivního  správce zahrnuje jen rozdělování takto
   vybraných  odměn  autorům  anebo  nositelům práv souvisejících s právem
   autorským jím zastupovaným.
 
   (8)  Výrokovou  část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s 
   údajem  o  dni  nabytí  právní  moci  tohoto  rozhodnutí,  ministerstvo
   zveřejní  způsobem  umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději
   však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.
 
   (9)  Rozhodování  o  udělení  oprávnění  se  řídí  obecnými  předpisy o 
   správním řízení,^6) pokud tento zákon nestanoví jinak.
 
   (10)  Za  účelem  doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo
   vyžádá   podle   zvláštního  právního  předpisu^12)  výpis  z  evidence
   Rejstříku  trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a
   výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
   to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
   § 99
 
   Odnětí oprávnění
 
   (1) Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže
 
   a)  dodatečně  zjistí,  že  v  době  udělení oprávnění nebyly žadatelem
   splněny  předpoklady  pro  udělení  oprávnění,  anebo  tyto  po udělení
   oprávnění  odpadly,  a  nedojde-li  k nápravě v ministerstvem stanovené
   přiměřené lhůtě, anebo nelze-li nápravu zjednat,
 
   b) kolektivní správce o to požádá.
 
   (2)  Ministerstvo  může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce
   porušuje  povinnosti  uložené  mu  tímto  zákonem  a nezjedná nápravu v 
   ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě.
 
   (3)  Účastníkem  řízení  je  kolektivní  správce, jemuž má být v řízení
   oprávnění odejmuto.
 
   (4)  Oprávnění  odnímané  podle  odstavce  1 písm. a) zanikne dnem, kdy
   rozhodnutí  nabude  právní  moci,  nestanoví-li  se  v  rozhodnutí  den
   pozdější;  mezi  dnem  právní  moci rozhodnutí a dnem zániku uvedeným v 
   rozhodnutí  nesmí uplynout lhůta delší než 6 měsíců. Oprávnění odnímané
   podle  odstavce 1 písm. b) zanikne posledním dnem kalendářního roku, ve
   kterém uplyne 6 měsíců ode dne doručení takové žádosti ministerstvu.
 
   (5)  Ustanovení  §  98  odst.  5  věty první až třetí platí přiměřeně a
   ustanovení § 98 odst. 8 a 9 platí obdobně.
 
   § 100
 
   Vztahy   kolektivního   správce  k  zastupovaným  nositelům  práv  a  k 
   uživatelům předmětů ochrany
 
   (1) Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v 
   rozsahu uděleného oprávnění
 
   a)  zastupovat  každého  nositele  práv při výkonu jeho práva, které ze
   zákona kolektivně spravuje,
 
   b)  převzít  za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při
   výkonu  jeho práva, pokud o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému
   užití  předmětu  ochrany,  a  není-li pro výkon téhož práva ve vztahu k 
   témuž  předmětu  ochrany,  a  pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k 
   témuž  druhu  díla, zastupován již zahraniční osobou podle ustanovení §
   97 odst. 5 písm. a),
 
   c)  zastupovat  každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu s 
   ním sjednaném,
 
   d) zastupovat nositele práv za rovných podmínek,
 
   e)  vést  rejstřík  nositelů  práv  smluvně  zastupovaných  a  rejstřík
   nositelů  práv  přihlášených  k  evidenci; rejstřík smí obsahovat pouze
   údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,
 
   f)  vést  rejstřík  předmětů  ochrany  a  rejstřík  osiřelých  předmětů
   ochrany,  k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty
   známy;  rejstříky  smí  obsahovat  pouze  údaje,  které jsou nezbytné k 
   výkonu kolektivní správy,
 
   g)  sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k 
   určitému  předmětu  ochrany  pro výkon určitého práva, a vydat o tom na
   žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,
 
   h)  uzavírat  s  uživateli  předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými
   hájit  zájmy  v  nich  sdružených  uživatelů nebo s osobami oprávněnými
   zastupovat  zájmy  uživatelů  podle  zvláštního  právního předpisu^6a),
   kteří  užívají  předměty  ochrany  týmž  nebo podobným způsobem, nebo s 
   osobami  povinnými  platit odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a
   rovných podmínek smlouvy, kterými se pro uživatele
 
   1.  poskytuje  oprávnění  k  výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž
   takové právo kolektivně spravují,
 
   2.  stanovuje  výše  a způsob placení odměn podle § 96 odst. 1 písm. a)
   bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění,
 
   3.  stanovuje  výše a způsob placení odměn podle § 19 odst. 1 a 2, a to
   na základě počtu osob, kterým je dílo sděleno,
 
   4. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,
 
   i)  domáhat  se  vlastním  jménem  na  účet zastupovaných nositelů práv
   nároku  na  náhradu  škody,  nároku  na vydání bezdůvodného obohacení z 
   neoprávněného  výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení
   se  neoprávněného  výkonu  kolektivně  spravovaného  práva,  ledaže  se
   nositel  práva,  je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo
   je to nehospodárné,
 
   j)  vybírat  v  souladu  se  zákonem  a  smlouvami podle písmene h) pro
   nositele práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení,
   rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem; sazby odměn
   stanovené  právními předpisy a odměny pro jednotlivé způsoby užití jsou
   vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty,
 
   k)  vést  evidenci  vybraných  odměn  a  příjmů z vydaného bezdůvodného
   obohacení  a  umožnit  nositeli  práv  kontrolu  správnosti  výše  jemu
   vyplacené odměny či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,
 
   l)  vytvářet  rezervní  fond  z  vybraných  odměn a případných příjmů z 
   bezdůvodného obohacení,
 
   m)   vyhotovovat   řádnou  účetní  závěrku,  ověřovat  ji  auditorem  a
   předkládat  ji  včetně  zprávy  auditora  ministerstvu  bez  zbytečného
   odkladu  po  jejím  ověření  a schválení nejvyšším orgánem kolektivního
   správce,
 
   n)  vyhotovovat  do 30. června každého roku výroční zprávu o činnosti a
   hospodaření  (dále  jen  "výroční  zpráva") za uplynulý kalendářní rok,
   obsahující  též řádnou účetní závěrku a zprávu auditora; výroční zpráva
   musí  obsahovat  úplný  a pravdivý popis všech rozhodných skutečností a
   musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,
 
   o)  zveřejňovat  řádnou  účetní  závěrku  včetně  zprávy  auditora  bez
   zbytečného odkladu od jejího vyhotovení v Obchodním věstníku,
 
   p)  informovat  ministerstvo  o  všech  změnách  v  údajích uvedených v 
   žádosti  o  udělení oprávnění podle § 98 odst. 2 písm. a) včetně změn v 
   osobě,  která  je  statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem
   takového  orgánu,  a  tyto  změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději
   však do 15 dnů od takové změny,
 
   r) poskytnout ministerstvu kopii
 
   1.  změny  dokumentů přikládaných k žádosti o udělení oprávnění podle §
   98 odst. 3 písm. a) až c) do 15 dnů od takové změny,
 
   2.  kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne,
   kdy o to ministerstvo požádá,
 
   3.  smlouvy  podle § 97 odst. 5 uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů
   ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,
 
   4. rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, pokud je kolektivní
   správce  účastníkem  řízení,  do  15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo
   požádá,
 
   s)  zveřejňovat  vhodným  způsobem  umožňujícím  i  dálkový přístup pro
   jednotlivé  způsoby užití předmětu ochrany návrh výše odměn nebo způsob
   jejich určení,
 
   t) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo jiných příslušných
   orgánů  v  řízení,  jehož  je  kolektivní správce účastníkem a které má
   zásadní význam pro jeho činnost.
 
   (2)  Kolektivní  správce  zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho
   účet.   Kolektivní  správce  vykonává  kolektivní  správu  nevýdělečně.
   Kolektivní   správce   je   však   oprávněn  požadovat  náhradu  účelně
   vynaložených nákladů.
 
   (3)  Uživatelé  předmětů  ochrany,  jakož  i  osoby  povinné  k  platbě
   zvláštních  odměn jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon
   kolektivní správy a bez vážných důvodů kolektivnímu správci neodmítnout
   poskytnutí  k  tomu  potřebných  informací.  Kolektivní  správce  nesmí
   informace  zjištěné  při kontrolní činnosti využít k jinému účelu než k 
   výkonu  kolektivní  správy.  Kolektivní správce je oprávněn kontrolovat
   řádné  a  včasné  plnění  smluv  jím  uzavřených  při výkonu kolektivní
   správy;  uživatelé  předmětů  ochrany,  jakož  i osoby povinné k platbě
   zvláštních   odměn  či  jiní  účastníci  takových  smluv  jsou  povinni
   kolektivnímu správci tuto činnost umožnit.
 
   (4)   Provozovatel   provozovny  či  jiného  prostoru,  který  poskytne
   provozovnu  či  jiný  prostor  k  provozování nedivadelně provozovaného
   hudebního  díla  s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen
   "veřejná   hudební   produkce"),   je  povinen  poskytnout  příslušnému
   kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti
   provozovatele veřejné hudební produkce.
 
   (5)  Dodavatel  živé  veřejné  hudební  produkce  je  povinen předložit
   provozovateli  živé  veřejné  produkce program produkce s uvedením jmen
   autorů  a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 20 dnů
   před  konáním  produkce.  Provozovatel živé veřejné hudební produkce je
   povinen  tento  program  produkce  s  uvedením jmen autorů a názvů děl,
   která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu správci, a
   to  nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve smlouvě mezi
   provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak.
 
   (6)  Při uzavírání smluv podle odstavce 1 písm. h) se přihlédne zejména
   k 
 
   a) tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo
   jiné hospodářské činnosti,
 
   b)  přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který
   uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany, a to
   včetně  četnosti využití ubytovacích prostor za účelem získání takového
   prospěchu, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,
 
   c)  charakteru  a  specifikům  místa  nebo regionu, ve kterém dochází k 
   užití předmětu ochrany,
 
   d) účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.
 
   (7)  Kolektivní  správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn
   nebo  návrhu  způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob
   sdružujících  příslušné  uživatele  předmětů  ochrany,  pokud se takové
   osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že
   sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.
 
   § 100a
 
   (1)  Kolektivní  správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže
   uplatňovat  zdržovací  nárok  [§  40  odst.  1  písm. b)], ani nárok na
   náhradu  škody  nebo  na  vydání  bezdůvodného obohacení podle zvláštní
   úpravy  tohoto  zákona  (§  40  odst.  4)  z  neoprávněného  zásahu  do
   kolektivně  spravovaného  práva  nebo  ohrožení  takového  práva, pokud
   uživatel  nebo  osoba  oprávněná  hájit zájmy v ní sdružených uživatelů
   řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v 
   souvislosti  s  takovým  zásahem či ohrožením práva jednání směřující k 
   uzavření  smlouvy  vyžadované tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této
   souvislosti  s  využitím zprostředkovatele podle tohoto zákona (§ 102),
   anebo  pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručil
   písemnou  žádost o pověření společného zástupce podle § 101 odst. 11, a
   to po dobu než bude tento zástupce pověřen.
 
   (2)  Ustanovením  odstavce  1  není dotčen nárok na vydání bezdůvodného
   obohacení   ve   výši   obvyklé   odměny   podle   zvláštních  právních
   předpisů.^6b)
 
   (3)  Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká či
   odpadá,  pokud  by  neuplatnění  zdržovacího  nároku  bylo  v rozporu s 
   oprávněnými  společnými  zájmy  nositelů  práv,  zejména proto, že by z 
   jednání  uživatele  nebo  osoby  oprávněné  hájit zájmy v ní sdružených
   uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo
   by  bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle
   zvláštních právních předpisů.^6b)
 
   § 101
 
   Kolektivní a hromadné smlouvy
 
   (1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle § 100 odst. 1 písm. h)
   bodu  1  oprávnění  k  výkonu  práva  užít  předměty ochrany určené buď
   jednotlivě,  nebo  hromadně,  což  zahrnuje všechny předměty ochrany, k 
   nimž   takové  právo  kolektivně  spravuje.  Pokud  kolektivní  správce
   poskytne  oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany
   (pro účely tohoto zákona "hromadná smlouva") a pokud jsou pro rozdělení
   vybraných  odměn  potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů
   ochrany,  je  kolektivní  správce  oprávněn  takové  údaje od uživatele
   požadovat.  Hromadná  smlouva  musí  být  sjednána  písemně. Ustanovení
   předchozí  věty  se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle § 100 odst. 1
   písm. h) bodů 2 až 4.
 
   (2)  Kolektivní  správce  nesmí  uživatelům  předmětů  ochrany  ukládat
   omezení, která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.
 
   (3)  Povinnost  podle  §  100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá,
   bylo-li  by  uzavření  smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy
   nositelů  práv,  nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být
   poskytnuto  oprávnění  vztahující  se  k  předmětu  ochrany  jednotlivě
   určenému,  bylo-li  by  uzavření  smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy
   nositele práv k takovému předmětu ochrany.
 
   (4) Povinnost uzavřít podle § 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou
   osobou  sdružující  uživatele  (pro  účely  tohoto  zákona  "kolektivní
   smlouva")  kolektivní  správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření
   takové  smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů,
   které taková osoba sdružuje.
 
   (5)   Kolektivní  smlouva  musí  být  sjednána  písemně  a  jednotlivým
   sdruženým uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu
   správci  přímo;  tím  není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet
   nositelů práv.
 
   (6)  Kolektivní  správce  je  oprávněn  uživateli, který je vůči němu v 
   prodlení  se  zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné
   třicetidenní  lhůtě  za  tím  účelem  kolektivním  správcem poskytnuté,
   dočasně,  na  dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému
   by  byl  uživatel  jinak  ze  smlouvy  uzavřené  s kolektivním správcem
   oprávněn.
 
   (7)  Kolektivnímu  správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle § 72
   odst.  4 a § 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé,
   tak  i  pro  všechny  umělecké  výkony  a zvukové záznamy, k nimž práva
   kolektivně spravuje.
 
   (8)  Kolektivní  správce  je  oprávněn poskytovat uživateli oprávnění k 
   výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní.
 
   (9)   Poskytne-li   hromadnou   smlouvou  podle  odstavce  1  příslušný
   kolektivní správce licenci
 
   a)  k  provozování  uměleckých  výkonů  ze zvukového záznamu vydaného k 
   obchodním účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,
 
   b)  k  nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze
   zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,
 
   c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,
 
   d)  k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu
   děl,  uměleckých  výkonů,  zvukových  záznamů  nebo  zvukově obrazových
   záznamů,
 
   e) k půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového
   programu   nebo   k   půjčování   díla  nebo  výkonu  výkonného  umělce
   zaznamenaného  na  zvukový  nebo  zvukově obrazový záznam a k půjčování
   takových záznamů,
 
   f)   k   zpřístupňování   díla,  zahrnující  i  zhotovení  rozmnoženiny
   zveřejněného  díla,  knihovnou^6a) jednotlivcům ze strany veřejnosti na
   požádání podle § 18 odst. 2 pro účely výzkumu a soukromého studia; toto
   ustanovení  se  nevztahuje  na  počítačové  programy, zvukové a zvukově
   obrazové  záznamy,  vydané  notové  záznamy  díla  hudebního či hudebně
   dramatického  a  na  díla,  která jsou předmětem licenčních smluv, nebo
   jestliže to nositel práva zakázal,
 
   g)  k  živému  nedivadelnímu  provozování  díla, pokud provozování díla
   nesměřuje   k   dosažení  přímého  nebo  nepřímého  hospodářského  nebo
   obchodního prospěchu,
 
   platí,  že  je  takto  licence  poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným
   předmětům  ochrany,  a  jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů
   práv  smluvně  zastupovaných,  ale  i  všech  ostatních,  kteří  se pak
   považují  za  zastupované  ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální
   ani  díla  audiovizuálně  užitá, pokud jde o licenci podle písmene c) a
   e), ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči
   uživateli  a  příslušnému  kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy
   pro  konkrétní  případ  či  pro  všechny  případy  vyloučí; nemůže však
   vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě licence podle písmene d).
 
   (10)  Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení
   odměn,  které  vybral  na základě hromadné smlouvy podle odstavce 9 pro
   smluvně  nezastupované  nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj
   za tímto účelem přihlásili k evidenci. Je povinen vyzvat k evidenci ty,
   pro které odměny vybral a kteří mu jsou známi.
 
   (11)  V případě, kdy uživatel předmětů ochrany uzavírá smlouvy, jejichž
   předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany,
   k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň dva kolektivní správci,
   je  takový  uživatel  oprávněn  kteréhokoli z nich písemně požádat, aby
   příslušní   kolektivní   správci   pověřili  uzavřením  jediné  smlouvy
   společného  zástupce podle § 97 odst. 5; kolektivní správce, jemuž byla
   žádost   o  pověření  společného  zástupce  doručena,  o  této  žádosti
   neprodleně  vyrozumí  všechny  příslušné kolektivní správce. Ustanovení
   věty  první  se  použije obdobně v případě uzavírání kolektivních smluv
   podle  odstavce  4 a v případě vymáhání nároku na náhradu škody nebo na
   vydání  bezdůvodného obohacení tehdy, nebyl-li takový nárok již žalobou
   uplatněn u soudu. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců
   podle   tohoto  ustanovení  platí,  že  se  tím  sleduje  účelný  výkon
   kolektivní správy.
 
   (12)  Kolektivní  správce,  kterému  bylo  podle  §  98 odst. 7 uděleno
   oprávnění  k  vybírání  odměn pro všechny autory, je povinen poskytnout
   odměny  jinému  kolektivnímu správci k rozdělení autorům, jejichž práva
   tento jiný kolektivní správce spravuje.
 
   § 102
 
   Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv
 
   (1)   K   usnadnění  sjednávání  kolektivních  smluv,  popřípadě  smluv
   hromadných [§ 100 odst. 1 písm. h)] mohou smluvní strany využít jednoho
   nebo  více  zprostředkovatelů  jmenovaných k tomu účelu ministerstvem z 
   nezávislých  odborníků. Zprostředkovatelem pro účely tohoto zákona může
   být  plně  svéprávná  fyzická  osoba,  která  souhlasí  s  výkonem této
   činnosti.  Seznam  zprostředkovatelů  je  veřejně  přístupný;  vede jej
   ministerstvo s přihlédnutím k návrhům kolektivních správců a uživatelů,
   popř. jejich sdružení.
 
   (2)  Nedohodnou-li  se smluvní strany na zprostředkovateli do 30 dnů od
   předložení  návrhu kteroukoli smluvní stranou na sjednání smlouvy podle
   odstavce  1  zprostředkovatelem, určí zprostředkovatele ministerstvo do
   14 dnů od předložení žádosti.
 
   (3)   Žádost   předkládá  zprostředkovateli  kterákoli  smluvní  strana
   písemně.  V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a
   stanovisko  druhé  smluvní  strany.  Smluvní  strany  jsou  povinny  si
   poskytovat při zprostředkování potřebnou součinnost.
 
   (4)  Zprostředkovatelé jsou povinni být nápomocni při jednání smluvních
   stran,  popřípadě  i  předkládat  stranám  vlastní  návrhy do 30 dnů od
   předložení žádosti.
 
   (5)  Nevyjádří-li  žádná  ze  stran  do  30  dnů  od  předložení návrhu
   zprostředkovatele  podle  odstavce  1 námitky k tomuto návrhu, má se za
   to, že jej strany přijaly.
 
   (6)  Zprostředkovatel  má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní
   strany,  a  na  náhradu  nutně  vynaložených  nákladů. Nedohodnou-li se
   smluvní  strany  se  zprostředkovatelem  na  odměně za jeho činnost při
   sjednávání    kolektivní    či    hromadné    smlouvy,    činí   odměna
   zprostředkovatele  dvojnásobek  minimální  mzdy  platné pro zaměstnance
   odměňovaného  měsíční  mzdou.^7)  Odměnu  zprostředkovatele  a  náklady
   spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.
 
   § 103
 
   Dohled ministerstva
 
   (1)   Ministerstvo   vykonává  dohled  nad  kolektivními  správci  práv
   oprávněnými k výkonu kolektivní správy podle tohoto zákona.
 
   (2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněno
 
   a)  vyžádat  si podle zvláštního právního předpisu^12) výpis z evidence
   Rejstříku  trestů  kolektivního  správce;  žádost  o  vydání  výpisu  z 
   evidence  Rejstříku  trestů  a  výpis  z  evidence  Rejstříku trestů se
   předávají  v  elektronické  podobě,  a  to způsobem umožňujícím dálkový
   přístup,
 
   b)  ukládat  při  zjištění závad v dodržování tohoto zákona povinnost k 
   nápravě, stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu a ukládat pokuty.
 
   (3)  Nesplní-li  kolektivní  správce  uloženou  povinnost  k nápravě ve
   stanovené  lhůtě,  může  mu  ministerstvo ke splnění uložené povinnosti
   uložit  donucovací pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Úhrn
   takto uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 500 000 Kč.
 
   (4)  Zjistí-li  ministerstvo  porušení povinností kolektivního správce,
   které  pro  něj  vyplývají  z  tohoto  zákona, může uložit kolektivnímu
   správci  pokutu  až  do  výše  500  000  Kč.  Pokuta může být uložena i 
   opakovaně.  Pokutu  lze  uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy
   ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti. Při stanovení výše
   pokuty  ministerstvo  přihlíží  k  závažnosti  porušení povinnosti a ke
   způsobenému následku.
 
   (5)  Pokuty  vybírá a vymáhá ministerstvo a jsou příjmem Státního fondu
   kultury České republiky.
 
   (6)  Uložením  povinnosti  k  nápravě a pokuty podle tohoto zákona není
   dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
 
   (7)   Dohledem   ministerstva  není  dotčen  dozor  Úřadu  pro  ochranu
   hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu^8).
 
   § 104
 
   Pravidla pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem
 
   (1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,
 
   a)  jde-li  o  přístroj  k  zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných
   nosičů  zvukových  záznamů,  autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům
   zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem,
 
   b)  jde-li  o  přístroj  k  zhotovení  zvukově  obrazových  záznamů a z 
   nenahraných  nosičů  takových  záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům
   audiovizuálních  děl,  autorům  děl literárních, dramatických a hudebně
   dramatických,   autorům   děl   hudebních  s  textem  nebo  bez  textu,
   kameramanům,    architektům,    scénografům,   kostýmním   výtvarníkům,
   výtvarníkům  a  autorům  děl  choreografických a pantomimických, a 40 %
   výkonným  umělcům  a  výrobcům  zvukově obrazových záznamů (z toho 25 %
   výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům).
 
   (2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejedná-li se o 
   odměny  podle  odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm.
   b) a odst. 4 přísluší 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl literárních
   včetně  děl  vědeckých  a  děl  kartografických  a  15  %  autorům  děl
   výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl.
 
   (3)  Z  odměn  vybraných  podle  § 37 odst. 2 přísluší 75 % autorům děl
   literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25 % autorům
   děl výtvarných.
 
   HLAVA V 
 
   SOUBĚH OCHRANY
 
   § 105
 
   Právo  autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani
   právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle
   práva  autorského  nevylučuje  ochranu  stanovenou  zvláštními právními
   předpisy.
 
   HLAVA VI
 
   SPRÁVNÍ DELIKTY
 
   § 105a
 
   Přestupky
 
   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
 
   a)  neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
   obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
 
   b)  neoprávněně  zasahuje  do práva autorského způsobem uvedeným v § 43
   odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo
 
   c)  jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,
   nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.
 
   (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000
   Kč,  za  přestupek  podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 Kč a za
   přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč.
 
   § 105b
 
   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
 
   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
   deliktu tím, že
 
   a)  neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
   obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
 
   b)  neoprávněně  zasahuje  do práva autorského způsobem uvedeným v § 43
   odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo
 
   c)  jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,
   nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.
 
   (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 150
   000  Kč,  za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000
   Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50 000 Kč.
 
   § 105c
 
   Společná ustanovení
 
   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při  určení  výměry  pokuty  se  přihlédne  k závažnosti správního
   deliktu,  zejména  ke  způsobu  jeho  spáchání  a  jeho  následkům  a k 
   okolnostem, za nichž byl spáchán.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)   Správní  delikty  podle  tohoto  zákona  v  přenesené  působnosti
   projednává  v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v 
   jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.
 
   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^8a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
   o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
 
   (6)  Pokuty  vybírá  a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je
   příjmem  rozpočtu,  ze  kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu
   uložil.
 
   HLAVA VII
 
   USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
 
   § 106
 
   Ustanovení přechodná
 
   (1)  Tímto  zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí
   jeho  účinnosti.  Právní  vztahy  vzniklé  přede  dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  a  práva  a  povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z 
   odpovědnosti  za  porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
 
   (2)  Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly
   běžet  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, jakož i lhůty pro
   uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i 
   když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   (3)  Doba  trvání  majetkových  práv  se  řídí  tímto  zákonem i tehdy,
   začala-li  běžet  před  jeho  nabytím  účinnosti. Pokud již doba trvání
   těchto  práv  před  nabytím  účinnosti  tohoto  zákona uplynula a podle
   tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se
   obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se
   doba  trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím
   účinnosti  tohoto  zákona  lze  však  volně  rozšiřovat ještě 2 roky po
   nabytí jeho účinnosti.
 
   (4)  Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly
   podle  dosavadních  předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2
   odst.  2]  nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona.
   Za  výrobce  českého  zvukově  obrazového  záznamu audiovizuálního díla
   zveřejněného  v  době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní
   filmový    archiv.^9)    Za    výrobce   zvukově   obrazového   záznamu
   audiovizuálních  děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991,
   k  nimž  podle zvláštních právních předpisů^10) vykonává práva autorská
   Státní fond kinematografie, se považuje tento fond.
 
   (5)  Ustanovením  odstavce  4  není dotčeno právo hospodaření Národního
   filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.
 
   (6)  Ustanovení  odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o 
   databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před
   účinností tohoto zákona.
 
   (7)  Oprávnění  k  výkonu  hromadné  správy  udělená  podle dosavadních
   předpisů  se  považují  za  oprávnění  ke  kolektivní správě práv podle
   tohoto  zákona.  Obsah  a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do
   souladu  s  tímto  zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí
   účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.
 
   (8)  Správní  řízení  zahájená  před  účinností tohoto zákona se ukončí
   podle tohoto zákona.
 
   § 107
 
   Ustanovení závěrečná
 
   (1)  Ustanovení  tohoto  zákona  se  vztahují na díla autorů a umělecké
   výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať
   byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.
 
   (2)  Na  díla  a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez
   státní   příslušnosti   vztahují  se  ustanovení  tohoto  zákona  podle
   mezinárodních  smluv,  jimiž  je  Česká  republika  vázána a které byly
   vyhlášeny  ve  Sbírce  zákonů  České  republiky,  a není-li jich, je-li
   zaručena vzájemnost.
 
   (3)  Není-li  splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje
   se  tento  zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou
   státními  občany  České  republiky,  byla-li  poprvé  v České republice
   zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.
 
   (4) Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než
   ve státu původu díla.^11)
 
   (5)  Ustanovení  tohoto  zákona  se vztahují na zvukové záznamy výrobců
   zvukových  záznamů,  kteří  mají na území České republiky bydliště nebo
   sídlo;  na  zvukové  záznamy  zahraničních výrobců zvukových záznamů se
   vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.
 
   (6)  Na  zvukově  obrazové  záznamy,  rozhlasové  a televizní vysílání,
   zveřejněná  volná  díla  podle  §  28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem
   podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   Změna zákona o oceňování majetku
 
   § 108
 
   Zákon  č.  151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů
   (zákon o oceňování majetku), se mění takto:
 
   1.  V  nadpisu  §  17 se za slovo "poznatků" vkládá čárka a doplňují se
   slova  "některých  majetkových  práv souvisejících s právem autorským a
   práv pořizovatele databáze".
 
   2.  V  § 17 odst. 1 se za slovo "(know-how)" vkládá čárka a vkládají se
   slova  včetně  poznámky  pod čarou č. 17a) "majetková práva, která jsou
   obsahem   práv  souvisejících  s  právem  autorským,  s  výjimkou  práv
   výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,^17a)
 
   17a)  Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
   s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".
 
   3.  V § 17 odst. 3 písm. a) se na konci za slovy "písmene b)," doplňují
   slova "c) nebo d),".
 
   4.  V  §  17  odst.  3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
   písmena c) a d), která znějí:
 
   "c)  činí  u  příslušných  práv souvisejících s právem autorským takový
   počet  let,  který  zbývá  do  ukončení padesátileté doby trvání těchto
   práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a
 
   d)  činí  u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do
   ukončení  patnáctileté  doby  trvání  těchto  práv, v případě, že nelze
   zjistit počet let podle písmene a).".
 
   5. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:
 
   "(5)  Majetková  práva  autorská  a  majetková  práva  výkonných umělců
   jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.".
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   zrušena
 
   § 109
 
   zrušen
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   Změna zákona o přestupcích
 
   § 110
 
   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
   zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
   zákona  č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.
   a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
 
   1. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní:
 
   "a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
   obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,".
 
   2. V § 32 odstavec 2 zní:
 
   "(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000
   Kč.  Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 5
   000 Kč.".
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   Změna živnostenského zákona
 
   § 111
 
   V  §  3  odst.  1  zákona  č.  455/1991  Sb., o živnostenském podnikání
   (živnostenský  zákon),  ve  znění  zákona  č.  591/1992  Sb., zákona č.
   600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.
   200/1994  Sb.,  zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona
   č.  356/1999 Sb., písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 2) a 2a)
   znějí:
 
   "b)  využívání  výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními
   zákony, jejich původci nebo autory,^2)
 
   c)  výkon  kolektivní  správy  práva  autorského a práv souvisejících s 
   právem autorským podle zvláštního právního předpisu,^2a)
 
   2)  Zákon  č.  527/1990  Sb.,  o  vynálezech,  průmyslových  vzorech  a
   zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
 
   Zákon  č.  121/2000  Sb.,  o právu autorském, o právech souvisejících s 
   právem  autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č.
   529/1991  Sb.,  o  ochraně  topografií  polovodičových  prvků, ve znění
   zákona  č.  116/2000  Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve
   znění zákona č. 116/2000 Sb.
 
   2a) Zákon č. 121/2000 Sb.".
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   Změna zákona o daních z příjmů
 
   § 112
 
   V  §  4  odst.  1  zákona  č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
   zákona  č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb.,
   zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
   zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb.,
   zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,
   zákona  č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,
   zákona  č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu
   č.  3/2000  Sb.  a  zákona  č.  103/2000  Sb., se za písmenem zd) tečka
   nahrazuje  čárkou  a doplňuje se písmeno ze), které včetně poznámky pod
   čarou č. 64a) zní:
 
   "ze)  příjmy  plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního
   právního  předpisu^64a)  a  ve  formě  autorské  rozmnoženiny,  v počtu
   obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo
   práv souvisejících s právem autorským.
 
   64a)  Zákon  č.  37/1995  Sb.,  o  neperiodických publikacích. Zákon č.
   53/1959  Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990
   Sb.
 
   Zákon  č.  121/2000  Sb.,  o právu autorském, o právech souvisejících s 
   právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   zrušena
 
   § 113
 
   zrušen
 
   ČÁST OSMÁ
 
   Změna  zákona o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu
   příbuzných
 
   § 114
 
   V  zákoně  č.  237/1995  Sb.,  o hromadné správě autorských práv a práv
   autorskému  právu  příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, se
   část I zrušuje.
 
   ČÁST DEVÁTÁ
 
   zrušena
 
   § 115
 
   zrušen
 
   ČÁST DESÁTÁ
 
   Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
 
   § 116
 
   V  zákoně  č.  468/1991  Sb.,  o provozování rozhlasového a televizního
   vysílání,  ve  znění  zákona  č.  597/1992  Sb., zákona č. 36/1993 Sb.,
   zákona  č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,
   zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb.,
   se § 26 zrušuje.
 
   ČÁST JEDENÁCTÁ
 
   ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
 
   § 117
 
   Zrušují se:
 
   1.  Zákon  č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých
   (autorský zákon).
 
   2.  Zákon  č.  89/1990  Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965
   Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
 
   3.  Zákon  č.  86/1996  Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965
   Sb.,  o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve
   znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993
   Sb. a zákona č. 237/1995 Sb.
 
   ČÁST DVANÁCTÁ
 
   ÚČINNOST
 
   § 118
 
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.
 
   Klaus v. r.
 
   Havel v. r.
 
   Zeman v. r.
 
   Příloha 1
 
   Sazebník  odměn  při  opětném  prodeji  originálu  díla  uměleckého,  v 
   souvislosti  s  rozmnožováním díla pro osobní potřebu a v souvislosti s 
   půjčováním děl
 
   1. Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny odvádět odměnu při opětném
   prodeji  originálu díla uměleckého na území České republiky příslušnému
   kolektivnímu  správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní
   správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí
 
a) 4 % z části kupní ceny do                           50 000 EUR,
 
b) 3 % z části kupní ceny nad        50 000 EUR do     200 000 EUR,
 
c) 1 % z části kupní ceny nad        200 000 EUR do    350 000 EUR,
 
d) 0,5 % z části kupní ceny nad      350 000 EUR do    500 000 EUR,
 
e) 0,25 % z části kupní ceny nad     500 000 EUR.
 
   Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.
 
   2.  Osoby  uvedené  v  § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d), které
   mají  sídlo  nebo  trvalý  pobyt,  popřípadě  pobyt  alespoň  183 dnů v 
   příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na
   území  České  republiky,  jsou  povinny  odvádět  odměny  dvakrát ročně
   příslušnému  kolektivnímu  správci,  jemuž  bylo  podle  tohoto  zákona
   uděleno  oprávnění  k  výkonu  kolektivní  správy v rozsahu zahrnujícím
   vybírání odměn od těchto osob.
 
   3.  Jednorázové  odměny  příslušející  při dovozu nebo přijetí nebo při
   prvním  prodeji  přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z 
   prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání
   jenom  zvuku  nebo  jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný
   záznam.   U   rozhlasových  a  televizních  přijímačů,  které  umožňují
   zhotovení záznamu vysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných
   přijímačů.
 
   4.  Osoby  uvedené  v  § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které
   mají  sídlo  nebo  trvalý  pobyt,  popřípadě  pobyt  alespoň  183 dnů v 
   příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na
   území  České  republiky,  jsou  povinny  odvádět  odměny  dvakrát ročně
   příslušnému  kolektivnímu  správci,  jemuž  bylo  podle  tohoto  zákona
   uděleno  oprávnění  k  výkonu  kolektivní  správy v rozsahu zahrnujícím
   vybírání odměn od těchto osob.
 
   5.  Osoby  uvedené  v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu
   příslušející  podle  § 25 odst. 5 jednou ročně příslušnému kolektivnímu
   správci,  jemuž  bylo  podle  tohoto  zákona uděleno oprávnění k výkonu
   kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
 
   6. Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla
 
a) černobílou    0,20 Kč za stránku,
 
b) barevnou      0,40 Kč za stránku.
 
   7.  Pravděpodobný  počet  zhotovených  tiskových rozmnoženin děl činí u 
   poskytovatelů rozmnožovacích služeb
 
   a)  v  prostorách  knihoven,  muzeí,  galerií, školských a vzdělávacích
   zařízení  70  %  z  celkového  počtu  tiskových rozmnoženin zhotovených
   poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu,
 
   b)  v prostorách archivů, státních úřadů a úřadů územních samosprávných
   celků  a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z 
   celkového   počtu   tiskových  rozmnoženin  zhotovených  poskytovatelem
   rozmnožovacích služeb za úplatu.
 
   8.  Osoby  uvedené  v  § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d), které
   mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt
   alespoň  183  dnů  v  příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v 
   několika  obdobích,  na  území  České  republiky,  jsou povinny odvádět
   odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle
   tohoto  zákona  uděleno  oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu
   zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
 
   9.  Za  osoby  uvedené  v  § 37 odst. 1 platí odměnu podle § 37 odst. 2
   jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci stát.
 
   10. Odměna za půjčování činí 0,50 Kč za jednu výpůjčku.
 
   Příloha 2
 
   Seznam  informačních  zdrojů  pro  důsledné vyhledávání, které musí být
   prověřeny  s cílem zjistit totožnost autora nebo jiného nositele práv k 
   osiřelému  dílu  nebo nositele práv k jinému osiřelému předmětu ochrany
   nebo jejich bydliště či pobyt
 
   Informačními zdroji podle § 27b odst. 3 se rozumějí
 
   1. v případě vydaných neperiodických publikací
 
   a)  katalogy  Národní  knihovny  České  republiky,  Národního archivu a
   zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
 
   b) zdroje sdružení vydavatelů a autorů v příslušném státě,
 
   c)  stávající  databáze  a  rejstříky WATCH (Writers, Artists and Their
   Copyright  Holders  -  spisovatelé,  výtvarní  umělci a nositelé jejich
   autorských   práv)   a  ISBN  (International  Standard  Book  Number  -
   mezinárodní standardní číslo knihy) a databáze vydaných knih,
 
   d)  rejstříky  příslušných  kolektivních  správců, zejména kolektivních
   správců spravujících právo na rozmnožování,
 
   e)  zdroje  propojující  databáze  a  rejstříky,  včetně  VIAF (Virtual
   International  Authority Files - Virtuální mezinárodní seznamy autorit)
   a ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works -
   Přístupné rejstříky informací o právech a osiřelých dílech),
 
   f)  seznam  autorů,  jejichž  majetková  práva zdědil stát nebo jejichž
   majetková  práva  státu  připadla,  vedený Státním fondem kultury České
   republiky,
 
   g)  titulky  a  další  informace  uvedené  na  vydaných  neperiodických
   publikacích,
 
   h) povinné výtisky;
 
   2. v případě periodického tisku
 
   a)  katalogy  Národní  knihovny  České  republiky,  Národního archivu a
   zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
 
   b)  rejstřík  ISSN  (International Standard Serial Number - mezinárodní
   standardní číslo seriálové publikace),
 
   c) zdroje sdružení vydavatelů, autorů a novinářů v příslušném státě,
 
   d)  rejstříky  příslušných  kolektivních  správců,  včetně kolektivních
   správců spravujících právo na rozmnožování,
 
   e)  seznam  autorů,  jejichž  majetková  práva zdědil stát nebo jejichž
   majetková  práva  státu  připadla,  vedený Státním fondem kultury České
   republiky,
 
   f) titulky a další informace v periodickém tisku,
 
   g) povinné výtisky;
 
   3.  v  případě  děl  výtvarných, včetně děl fotografických, děl užitého
   umění,  děl  architektonických  a  dalších  takových  děl,  která  jsou
   obsažena  v knihách, odborných časopisech, novinách a jiném periodickém
   tisku nebo v jiných dílech
 
   a) zdroje uvedené v bodech 1 a 2,
 
   b)  rejstříky  příslušných  kolektivních  správců, zejména kolektivních
   správců  spravujících  práva autorů děl výtvarných, včetně kolektivních
   správců spravujících právo na rozmnožování,
 
   c) databáze fotobank,
 
   d)  seznam  autorů,  jejichž  majetková  práva zdědil stát nebo jejichž
   majetková  práva  státu  připadla,  vedený Státním fondem kultury České
   republiky,
 
   e) titulky a další informace uvedené na díle nebo na přebalu díla;
 
   4. v případě audiovizuálních děl, děl audiovizuálně užitých a zvukových
   záznamů
 
   a)  katalogy  a  povinné  archivační  rozmnoženiny  Národního filmového
   archivu, Národního archivu a zahraničních institucí obdobného významu,
 
   b)  zdroje  sdružení  výrobců  audiovizuálních  děl a zvukových záznamů
   usazených v příslušném státě,
 
   c)  databáze  institucí  pečujících  o  filmové nebo zvukové dědictví a
   národních knihoven,
 
   d)  databáze  s  příslušnými  normami  a  identifikátory  jako  je ISAN
   (International  Standard  Audiovisual  Number  - mezinárodní standardní
   číslo   audiovizuálního  záznamu)  pro  audiovizuální  materiály,  ISWC
   (International  Standard  Music  Work Code - mezinárodní standardní kód
   hudebního  díla)  pro  hudební  díla  a  ISRC  (International  Standard
   Recording  Code  -  mezinárodní  standardní  kód zvukového záznamu) pro
   zvukové záznamy,
 
   e)  rejstříky  příslušných  kolektivních  správců, zejména kolektivních
   správců zastupujících autory, výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů
   a výrobce zvukově obrazových záznamů,
 
   f)   databáze   ostatních   významných  sdružení  zastupujících  určité
   kategorie nositelů práv,
 
   g)  seznamy  nositelů  práv,  jejichž  majetková práva zdědil stát nebo
   jejichž  majetková  práva státu připadla, vedené Státním fondem kultury
   České republiky nebo Státním fondem kinematografie,
 
   h) titulky a další informace uvedené na přebalu díla.“.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.II zákona č. 216/2006 Sb.
 
   Přechodná a závěrečná ustanovení
 
   1.  Pro  částky  vyjádřené  v eurech se použije kurz vyhlašovaný Českou
   národní bankou ke dni uzavření smlouvy o převodu.
 
   2.  Doba  trvání  práva  výrobce zvukového záznamu podle § 77 zákona č.
   121/2000  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   se  řídí  tímto  zákonem  i  tehdy,  začala-li  běžet přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto zákona. Pokud právo výrobce zvukového záznamu podle §
   77  zákona  č.  121/2000  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  zaniklo  v  období  od 22. prosince 2002 do dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona, obnovuje se toto právo ke dni nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  na zbývající dobu podle § 77 zákona č. 121/2000 Sb., ve
   znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   3.   Za   výrobce   zvukově  obrazového  záznamu  audiovizuálního  díla
   zveřejněného  v  době  od  1.  ledna 1950 do 31. prosince 1992, k němuž
   Česká  televize  podle  zákona č. 36/1993 Sb., o některých opatřeních v 
   oblasti  rozhlasového  a televizního vysílání, vykonává práva autorská,
   se považuje Česká televize.
 
   4.  Správní  řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
   účinnosti   tohoto   zákona,  se  dokončí  podle  dosavadních  právních
   předpisů.
 
   5.  Právní  vztahy  vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
   práva  a  povinnosti  z  nich  vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za
   porušení  smluv  uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí
   dosavadními předpisy.
 
   Čl. XXI zákona č. 420/2011 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Řízení  zahájená  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
   dne  neukončená  se  dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
   posuzují podle dosavadních právních předpisů.
 
   Čl. II zákona č. 228/2014 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1. Ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode
   dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  vztahuje na hudební díla s 
   textem  a  díla  hudebně  dramatická, u nichž je v některém z členských
   států  Evropské  unie  nebo  v  některém  ze  států  tvořících Evropský
   hospodářský prostor dne 1. listopadu 2013 chráněno alespoň hudební dílo
   nebo  text,  popřípadě  libreto, a na hudební díla s textem vzniklá ode
   dne 1. listopadu 2013. Větou první nejsou dotčena užití hudebních děl s 
   textem  a  děl  hudebně  dramatických, k nimž došlo do dne 1. listopadu
   2013, ani práva nabytá k těmto dílům třetími osobami.
 
   2.  Není-li ve smlouvě, kterou výkonný umělec poskytl výrobci zvukového
   záznamu  výhradní  a  neomezenou  licenci  k  užití svého zaznamenaného
   uměleckého  výkonu  a  která  byla  uzavřena  do dne 1. listopadu 2013,
   výslovně  dohodnuto  jinak,  má  se  za  to,  že tato smlouva zůstává v 
   platnosti  i  po okamžiku, kdy by podle § 73 zákona č. 121/2000 Sb., ve
   znění  účinném  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona, majetková
   práva výkonného umělce zanikla.
 
   3.  Ustanovení  §  71 odst. 4, § 72a až 73, § 76a až 77a a § 96 odst. 1
   písm.  d)  zákona  č.  121/2000  Sb.,  ve  znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto zákona, se vztahují na umělecké výkony zaznamenané na
   zvukový  záznam  a na zvukové záznamy, byly-li do dne 1. listopadu 2013
   chráněny  podle  zákona  č.  121/2000  Sb., ve znění účinném přede dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byly-li pořízeny po tomto datu.
 
   Čl. IV zákona č. 356/2014 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Řízení podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona, která byla zahájena před orgány Celní správy
   České  republiky  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
   podle  zákona  č.  121/2000  Sb.,  ve  znění  účinném přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   1)  Směrnice  Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých
   předpisů  týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při
   družicovém vysílání a kabelovém přenosu.
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o 
   právní ochraně databází.
 
   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001
   o   harmonizaci   určitých  aspektů  autorského  práva  a  práv  s  ním
   souvisejících v informační společnosti.
 
   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o 
   právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004
   o dodržování práv duševního vlastnictví.
 
   Směrnice  Evropského  parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince
   2006  o  právu  na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti
   duševního  vlastnictví  souvisejících  s autorským právem (kodifikované
   znění).
 
   Směrnice  Evropského  parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince
   2006   o   době   ochrany  autorského  práva  a  určitých  práv  s  ním
   souvisejících (kodifikované znění).
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009
   o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění).
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011,
   kterou  se  mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a
   určitých práv s ním souvisejících.
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012
   o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.
 
   1a) § 116 občanského zákoníku.
 
   1b)  Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o 
   změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   2) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.
 
   3)   Zákon   č.  496/2012  Sb.,  o  audiovizuálních  dílech  a  podpoře
   kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).
 
   4)  Zákon  č.  257/2001  Sb.,  o  knihovnách  a  podmínkách provozování
   veřejných  knihovnických  a  informačních  služeb  (knihovní zákon), ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č.  122/2000  Sb.,  o  ochraně  sbírek  muzejní povahy a o změně
   některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č.  499/2004  Sb.,  o  archivnictví  a  spisové službě a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č.  561/2004  Sb.,  o  předškolním,  základním, středním, vyšším
   odborném  a  jiném  vzdělávání  (školský  zákon),  ve  znění pozdějších
   předpisů.
 
   Zákon  č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
   zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
 
   4d) Zákoník práce.
 
   4e) § 66 odst. 2 obchodního zákoníku.
 
   5)  Zákon  č.  468/1991  Sb.,  o provozování rozhlasového a televizního
   vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
 
   6)  Zákon  č.  71/1967  Sb.,  o správním řízení (správní řád), ve znění
   zákona č. 29/2000 Sb.
 
   6a) Zákon č. 257/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   6b)  §  451  a  násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   7)  §  2  odst.  1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální
   mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
 
   8)  Zákon  č.  143/2001  Sb.,  o  ochraně hospodářské soutěže a o změně
   některých  zákonů  (zákon  o  ochraně  hospodářské  soutěže),  ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   8a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
 
   9)  § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a
   archivování  audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a
   některých dalších předpisů.
 
   10)  Zákon č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb. § 14 zákona
   č. 273/1993 Sb.
 
   11)  Článek 5 odst. 4 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých
   děl  ze  dne  9.  září  1886,  doplněné  v  Paříži  dne 4. května 1896,
   revidované  v  Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20.
   března  1914  a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26.
   června  1948,  ve  Stockholmu  dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24.
   července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.).
 
   12)  Zákon  č.  269/1994  Sb.,  o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   13) § 2382 občanského zákoníku.
 
   14)  Nařízení  Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19.
   dubna  2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné
   známky  a  průmyslové  vzory)  svěřují úkoly související s prosazováním
   práv  duševního  vlastnictví,  včetně  sdružování  zástupců veřejného a
   soukromého   sektoru   v  podobě  Evropského  střediska  pro  sledování
   porušování práv duševního vlastnictví.

Platnost od

1. prosince 2000

Ke stažení

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4112 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál