Zákon o krajích - zákon č. 129/2000 Sb.

Zákon o krajích - zákon č. 129/2000 Sb.

Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) 

 

 

 
   129/2000 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 12. dubna 2000
 
   o krajích
 
   (krajské zřízení)
 
   Změna: 273/2001 Sb.
 
   Změna: 450/2001 Sb.
 
   Změna: 320/2001 Sb.
 
   Změna: 231/2002 Sb. (část)
 
   Změna: 404/2002 Sb.
 
   Změna: 231/2002 Sb.
 
   Změna: 229/2003 Sb.
 
   Změna: 216/2004 Sb.
 
   Změna: 257/2004 Sb.
 
   Změna: 421/2004 Sb.
 
   Změna: 626/2004 Sb.
 
   Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.
 
   Změna: 234/2006 Sb.
 
   Změna: 186/2006 Sb.
 
   Změna: 298/2008 Sb.
 
   Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.
 
   Změna: 477/2008 Sb.
 
   Změna: 326/2009 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb., 118/2010 Sb., 199/2010 Sb., 347/2010 Sb.
 
   Změna: 246/2011 Sb.
 
   Změna: 364/2011 Sb.
 
   Změna: 142/2012 Sb.
 
   Změna: 239/2012 Sb.
 
   Změna: 457/2011 Sb.
 
   Změna: 303/2013 Sb.
 
   Změna: 64/2014 Sb.
 
   Změna: 24/2015 Sb.
 
   Změna: 298/2015 Sb.
 
   Změna: 106/2016 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   HLAVA I 
 
   OBECNÁ USTANOVENÍ
 
   DÍL 1
 
   Postavení krajů a jejich orgánů
 
   § 1
 
   (1) Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.
 
   (2) Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní
   příjmy  vymezené  zákonem  a  hospodaří za podmínek stanovených zákonem
   podle  vlastního  rozpočtu.  Kraj  vystupuje  v  právních vztazích svým
   jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
 
   (3)  Kraj  je  samostatně  spravován  zastupitelstvem  kraje  (dále jen
   "zastupitelstvo");  dalšími  orgány  kraje  jsou  rada  kraje (dále jen
   "rada"),  hejtman  kraje  (dále  jen "hejtman") a krajský úřad. Orgánem
   kraje  je  též zvláštní orgán kraje (dále jen "zvláštní orgán") zřízený
   podle zákona.
 
   (4)  Kraj  pečuje  o  všestranný  rozvoj  svého území a o potřeby svých
   občanů.
 
   § 2
 
   (1)  Kraj  spravuje  své  záležitosti  samostatně (dále jen "samostatná
   působnost").  Státní  orgány  mohou do samostatné působnosti zasahovat,
   jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon.
   Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem.
 
   (2)  Státní  správu,  jejíž  výkon  byl  zákonem  svěřen orgánům kraje,
   vykonávají  orgány  kraje  jako  svou přenesenou působnost (§ 29 a 30).
   Kraj  je  při  výkonu  státní  správy správním obvodem. Kraj je povinen
   zabezpečit výkon přenesené působnosti.
 
   (3) Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání
   veřejný zájem.
 
   (4)  Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel
   územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.^1)
 
   § 3
 
   zrušen
 
   § 4
 
   Pokud  zvláštní  zákon  upravuje  působnost krajů a nestanoví, že jde o 
   přenesenou  působnost,  platí,  že  jde  vždy  o  činnosti  patřící  do
   samostatné působnosti krajů.
 
   § 5
 
   (1) Kraj může mít znak a vlajku.
 
   (2)  Předseda  Poslanecké  sněmovny  může  kraji,  který nemá znak nebo
   vlajku, na jeho návrh znak nebo vlajku udělit.
 
   (3)  Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje změnit znak nebo
   vlajku kraje.
 
   (4)  Kraje  a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické
   osoby mohou užívat znak a vlajku kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak
   kraje  jen  s  jeho  souhlasem.  K užívání vlajky kraje není nutný jeho
   souhlas.
 
   DÍL 2
 
   Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje
 
   § 6
 
   Obecně  závaznou  vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho
   samostatné  působnosti  lze  ukládat  povinnosti  fyzickým a právnickým
   osobám, jen stanoví-li tak zákon.
 
   § 7
 
   Na  základě  a  v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené
   působnosti,  je-li k tomu kraj zákonem zmocněn; tyto právní předpisy se
   nazývají nařízení kraje.
 
   § 8
 
   (1)  Obecně  závazné  vyhlášky  kraje  musí  být  v souladu se zákony a
   nařízení  kraje  musí  být  v  souladu  se  zákony  a právními předpisy
   vydanými vládou a ústředními správními úřady.
 
   (2)  Obecně  závazná  vyhláška kraje a nařízení kraje (dále jen "právní
   předpis  kraje")  nabývá  platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních
   předpisů kraje (dále jen "Věstník").
 
   (3)  Dnem  vyhlášení právního předpisu kraje je den rozeslání příslušné
   částky Věstníku, který musí být uveden v jejím záhlaví.
 
   (4)  Právní  předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení
   ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.
 
   (5)  Vyžaduje-li  to  naléhavý  obecný  zájem,  lze  výjimečně stanovit
   dřívější  počátek účinnosti právního předpisu kraje, nejdříve však dnem
   vyhlášení. Dřívější počátek účinnosti musí být v právním předpise kraje
   uveden.  V  těchto  případech  se  právní předpis kraje zveřejní též na
   úřední  desce^2) krajského úřadu (dále jen "úřední deska"), na úředních
   deskách  obecních  úřadů  obcí,  kterých  se  dotýká,  a  v  hromadných
   informačních prostředcích.
 
   (6)  Věstník  se  vydává  v  postupně  číslovaných  částkách označených
   pořadovými  čísly.  Právní  předpisy  kraje  se  ve  Věstníku  označují
   pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná
   řada  jednotlivých  částek  Věstníku,  se  uzavírá  vždy koncem každého
   kalendářního roku.
 
   (7)  Věstník  musí být každému přístupný na krajském úřadu, na obecních
   úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo").
 
   (8)  Kraj  zveřejní  stejnopis  Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový
   přístup.
 
   (9)  Kraj zašle obecně závaznou vyhlášku kraje neprodleně po dni jejího
   vyhlášení  ministerstvu.  Kraj  zašle  nařízení kraje neprodleně po dni
   jeho  vyhlášení  věcně  příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu
   správnímu úřadu.
 
   § 9
 
   zrušen
 
   § 10
 
   zrušen
 
   DÍL 3
 
   Ukládání pokut právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
 
   § 11
 
   (1)  Kraj  může  uložit  pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a
   fyzické  osobě,  která  je podnikatelem (dále jen "osoba"), porušila-li
   povinnost stanovenou právním předpisem kraje.
 
   (2)  Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj
   o  porušení  povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2
   let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
 
   (3)  Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 kraj přihlíží zejména k 
   povaze,  závažnosti,  době  trvání  a  následkům protiprávního jednání,
   jakož i k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby,
   která se protiprávního jednání dopustila.
 
   (4)  Pokutu  podle  odstavce  1 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za
   porušení povinnosti podle odstavce 1 vyšší sankci.
 
   (5) Uložení pokuty podle odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v odstavci
   1  povinnosti  odstranit  závadný  stav  ve  lhůtě  stanovené  krajem s 
   přihlédnutím k okolnostem případu.
 
   (6) Výnos pokut je příjmem kraje.
 
   nadpis vypuštěn
 
   DÍL 4
 
   Občané kraje
 
   § 12
 
   (1)  Občanem  kraje  je  fyzická  osoba, která je státním občanem České
   republiky  a  je přihlášena k trvalému pobytu^5) v některé obci nebo na
   území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
 
   (2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
 
   a)  volit  a  být  volen  do  zastupitelstva  za  podmínek  stanovených
   zákonem,^6)
 
   b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá
   stanoviska k projednávaným věcem,
 
   c)  nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o 
   výsledku  přezkoumání  hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do
   usnesení  a  zápisů  z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů
   zastupitelstva  (dále jen "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a
   pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
 
   d)   požadovat  projednání  určité  záležitosti  v  oblasti  samostatné
   působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1
   000  občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do
   60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
 
   e)  podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je
   vyřizují  bezodkladně,  nejdéle  však  do  60  dnů,  jde-li o působnost
   zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
 
   f)  vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za
   uplynulý  kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím
   řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
 
   g)  hlasovat  v  krajském  referendu  za podmínek stanovených zvláštním
   zákonem.
 
   (3)  Oprávnění  uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba,
   která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.
 
   § 13
 
   Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku
   18  let,  je  cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v 
   některé  obci  nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li
   tak  mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla
   vyhlášena.
 
   § 13a
 
   Kraj může ocenit významné životní události svých občanů.
 
   HLAVA III
 
   PŮSOBNOST KRAJE
 
   DÍL 1
 
   Samostatná působnost kraje
 
   § 14
 
   (1)  Do  samostatné  působnosti  kraje  patří záležitosti, které jsou v 
   zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje.
 
   (2)  Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v 
   §  11,  35,  36  a  59,  s  výjimkou  vydávání  nařízení  kraje, a dále
   záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon.
 
   (3)  Kraj  může  pro  výkon  samostatné  působnosti zakládat a zřizovat
   právnické  osoby  a  organizační  složky  kraje,  pokud zákon nestanoví
   jinak.
 
   (4)  Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí
   přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu
   může obec podat žalobu podle zvláštního zákona.
 
   (5)  Kraje  jsou  povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemi
   opatření dotýkající se jejich působnosti.
 
   § 15
 
   (1)  Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se
   dotýkají  působnosti  kraje.  Státní  orgány  jsou povinny, pokud je to
   možné,  předem  projednat  s  krajem  opatření dotýkající se působnosti
   kraje.
 
   (2)  Státní  orgány  a  orgány obcí poskytují orgánům kraje na požádání
   bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti.
 
   Tuto  povinnost  má i kraj vůči státním orgánům a orgánům obcí. Ochrana
   údajů  a  utajovaných  informací  podle zvláštních právních předpisů^7)
   zůstává nedotčena.
 
   (3)  Kraje  jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně
   údajů katastru nemovitostí.
 
   § 15a
 
   (1)  Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby
   právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
 
   (2)  Kraj  vydává  potvrzení  potřebná pro uplatnění práva v cizině i v
   případě,  že  právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované
   údaje jsou mu známy.
 
   § 16
 
   Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí
 
   a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
 
   b)  v  ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na
   základě zákona.
 
   Hospodaření kraje
 
   § 17
 
   (1)  Majetek  kraje  musí  být využíván účelně a hospodárně v souladu s 
   jeho  zájmy  a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj
   je  povinen  pečovat  o  zachování  a  rozvoj  svého majetku. Kraj vede
   účetnictví podle zákona o účetnictví.
 
   (2)  Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo
   zneužitím.  S  nepotřebným  majetkem  kraj naloží způsoby a za podmínek
   stanovených zvláštními předpisy,^9) pokud tento zákon nestanoví jinak.
 
   (3) Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
 
   a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
   určeny  pro  investici  uskutečňovanou  s finanční podporou ze státního
   rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu,
 
   b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
   určeny pro investici do krajem nebo obcí vlastněné nemovitosti,
 
   c) těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec,
 
   d)  těch,  v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji),
   obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.
 
   (4)  Právní  jednání  učiněná  v  rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou
   neplatná.
 
   (5)  Stát  neručí  za  hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek
   nepřevezme stát smluvně.
 
   (6)  Kraj  je  povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a
   včas  uplatňovat  právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného
   obohacení.
 
   (7) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své
   závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto
   závazků vyplývajících.
 
   § 18
 
   (1)  Záměr kraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo
   vypůjčit  hmotnou  nemovitou  věc  nebo právo stavby anebo je přenechat
   jako  výprosu  a  záměr  kraje smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve
   vlastnictví kraje kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím
   v  příslušném  orgánu kraje vyvěšením na úřední desce,^2) aby se k němu
   mohli  zájemci  vyjádřit  a  předložit  své  nabídky. Nemovitá věc se v 
   záměru  označí  údaji  podle  zvláštního  zákona^9a)  platnými  ke  dni
   zveřejnění  záměru.  Pokud  kraj  záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je
   právní jednání neplatné.
 
   (2)  Při  úplatném  převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši,
   která  je  v  daném  místě  a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou
   státem.  Odchylka  od  ceny  obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu
   nižší  než  obvyklou.  Není-li  odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je
   právní jednání neplatné.
 
   (3)  Ustanovení  odstavce  1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále
   jde-li  o  pronájem,  pacht anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší
   než  90  dnů  nebo  jde-li  o  pronájem,  pacht,  výprosu nebo výpůjčku
   právnické  osobě,  jejímž  zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo
   kterou   kraj  ovládá^30),  nebo  jde-li  o  pronájem  silničního  nebo
   silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic
   podle zvláštního zákona^9b).
 
   (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht
   nebo  pronájem  majetku  svěřeného  příspěvkovým  organizacím  zřízeným
   krajem,  nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací
   listině jinak.
 
   § 19
 
   Usnesení,  jímž  zastupitelstvo  nebo  rada  rozhodly  o  nabytí věci v 
   dražbě,  ve  veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí
   jiným  obdobným  způsobem,  se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o 
   nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle
   tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu^22).
 
   § 20
 
   (1) Hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo
   financí.  Ministerstvo  financí  může  přezkoumáním  hospodaření  kraje
   pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
 
   (2)   Závěrečný   účet   spolu  se  zprávou  o  výsledcích  přezkoumání
   hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do
   30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
 
   (3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.^9c)
 
   § 21
 
   Hospodaření  kraje  s  dotacemi  ze  státního  rozpočtu  republiky a ze
   státních  fondů  republiky  kontroluje  Ministerstvo  financí  nebo jím
   pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl
   porušen   zákon,  Ministerstvo  financí  uloží  opatření  k  odstranění
   zjištěných nedostatků.
 
   § 22
 
   Sestavování   rozpočtu   a  závěrečného  účtu  kraje  a  hospodaření  s 
   prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.
 
   § 23
 
   (1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání kraje předchozím
   zveřejněním,  schválením  nebo  souhlasem,  opatří  se  listina o tomto
   právním  jednání  doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou
   splněny.  Je-li listina touto doložkou krajem opatřena, má se za to, že
   povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
 
   (2)  Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě
   rady,  lze  učinit  jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato
   právní jednání kraje neplatná.
 
   (3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2, v 
   § 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
 
   Spolupráce krajů
 
   § 24
 
   (1) Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi.
 
   (2)  Na  spolupráci  krajů  s  ostatními  kraji a s obcemi nelze použít
   ustanovení   občanského   zákoníku   o   spolku^11)   a   o  smlouvě  o 
   společnosti^29).
 
   § 25
 
   zrušen
 
   § 26
 
   Kraj nemůže být členem svazku obcí.^12)
 
   Spolupráce s ostatními subjekty
 
   § 27
 
   Na   spolupráci   mezi  kraji  a  právnickými  a  fyzickými  osobami  v 
   občanskoprávních  vztazích  lze použít ustanovení občanského zákoníku o 
   spolku^11) a o smlouvě o společnosti^29).
 
   § 28
 
   Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států
 
   Kraj  může  spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a
   být členem jejich mezinárodních sdružení.
 
   DÍL 2
 
   Přenesená působnost
 
   § 29
 
   (1)  Orgány  kraje  vykonávají  na  svém  území přenesenou působnost ve
   věcech, které stanoví zákon.
 
   (2)  Kraj  obdrží  ze  státního  rozpočtu  příspěvek na výkon přenesené
   působnosti. Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s 
   ministerstvem.
 
   § 30
 
   Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí
 
   a) při vydávání nařízení kraje zákony a jinými právními předpisy,
 
   b) v ostatních případech též
 
   1.  usneseními  vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení
   vlády  a  směrnice  ústředních  správních úřadů nemohou ukládat orgánům
   kraje  povinnosti,  pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti
   směrnic  ústředních  správních  úřadů je jejich publikování ve Věstníku
   vlády pro orgány krajů a orgány obcí;
 
   2.  opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole
   výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
 
   HLAVA IV
 
   ORGÁNY KRAJE
 
   DÍL 1
 
   Zastupitelstvo
 
   § 31
 
   (1)  Zastupitelstvo  se  skládá  z  členů  zastupitelstva.  Počet členů
   zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel
 
a) do 600 000 obyvatel                                   45 členů,
 
b) nad 600 000 do 900 000 obyvatel                       55 členů,
 
c) nad 900 000 obyvatel                                  65 členů.
 
   (2)  Rozhodující  pro  stanovení  počtu  členů  zastupitelstva je počet
   obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
 
   (3)  Počet  členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský
   úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce^2) a dále ve
   Věstníku.
 
   § 32
 
   (1)   Funkce   člena   zastupitelstva   je  veřejnou  funkcí.^13)  Člen
   zastupitelstva  nesmí  být  pro  výkon  své  funkce  zkrácen na právech
   vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
 
   (2)  Podmínky  vzniku  a  zániku  mandátu člena zastupitelstva upravuje
   zvláštní zákon.^6)
 
   § 33
 
   (1) Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde
   ukončením hlasování.
 
   (2)   Člen   zastupitelstva   skládá   na   začátku   prvního  zasedání
   zastupitelstva,  jehož  se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění:
   "Slibuji  věrnost  České  republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že
   svoji  funkci  budu  vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a
   řídit se Ústavou a zákony České republiky."
 
   (3)  Člen  zastupitelstva  skládá  slib před zastupitelstvem pronesením
   slova   "slibuji".  Složení  slibu  potvrdí  člen  zastupitelstva  svým
   podpisem.
 
   § 34
 
   (1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo
 
   a)  předkládat  zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy
   na projednání,
 
   b)  vznášet  dotazy,  připomínky  a  podněty  na radu a její jednotlivé
   členy,  na  předsedy  výborů,  na  statutární  orgány právnických osob,
   jejichž  zakladatelem  je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a
   organizačních  složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď
   musí obdržet do 30 dnů,
 
   c)  požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, jakož
   i  od  zaměstnanců  právnických  osob,  které kraj zřídil, informace ve
   věcech,  které  souvisejí  s  výkonem jejich funkce; informace musí být
   poskytnuta do 30 dnů.
 
   (2)   Člen   zastupitelstva   je   povinen   zúčastňovat   se  zasedání
   zastupitelstva,  popřípadě  zasedání  jiných orgánů kraje, je-li jejich
   členem,  plnit  úkoly,  které  mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů
   kraje  a  jednat  a  vystupovat  tak,  aby nebyla ohrožena vážnost jeho
   funkce.
 
   (3)  Člen  zastupitelstva,  u  něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho
   podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje
   mohl  znamenat  výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou,
   pro  fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona
   nebo  plné  moci  (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před
   zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat.
 
   Pravomoc zastupitelstva
 
   § 35
 
   (1)   Zastupitelstvo   rozhoduje  ve  věcech  patřících  do  samostatné
   působnosti.  Ve  věcech  přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje,
   jen stanoví-li tak zákon.
 
   (2) Zastupitelstvu je vyhrazeno
 
   a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
 
   b)  předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů,^15)
   má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
 
   c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
 
   d)  koordinovat  rozvoj  územního  obvodu, schvalovat strategie rozvoje
   územního  obvodu  kraje  podle  zvláštních  zákonů,  zajišťovat  jejich
   realizaci a kontrolovat jejich plnění,
 
   e)  schvalovat  koncepce  rozvoje  cestovního  ruchu  na  území  kraje,
   zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
 
   f) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,
 
   g) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,
 
   h)  rozhodovat  o  spolupráci  kraje  s  jinými  kraji  a o mezinárodní
   spolupráci,
 
   i)  schvalovat  rozpočet  kraje,  schvalovat  závěrečný  účet  kraje  a
   schvalovat účetní závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni,
 
   j)  zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje;
   k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,
 
   k)  rozhodovat  o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich
   zakladatelské   listiny,   společenské  smlouvy,  zakládací  smlouvy  a
   stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
 
   l)  delegovat  zástupce  kraje,  s  výjimkou  § 59 odst. 1 písm. j), na
   valnou  hromadu  obchodních  společností,  v  nichž  má kraj majetkovou
   účast,
 
   m) navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností,
   v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
 
   n)  volit  a  odvolávat  hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další
   členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,
 
   o)  stanovit  počet  uvolněných  členů  rady, jakož i funkce, pro které
   budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
 
   p)  zřizovat  a  zrušovat  výbory,  volit a odvolávat jejich předsedy a
   členy,
 
   q) rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva a o odměnách
   podle § 50 odst. 4 a 5,
 
   r)   stanovit   zásady   pro   poskytování   cestovních  náhrad  členům
   zastupitelstva (§ 53),
 
   s)  rozhodovat  o  peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů
   výborů,  komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy
   zastupitelstva,
 
   t) udělovat ceny kraje,
 
   u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,
 
   v) plnit další úkoly stanovené zákonem.
 
   (3)  Zastupitelstvo  rozhoduje  o  zrušení  usnesení  rady,  jsou-li mu
   předložena k rozhodnutí podle § 62.
 
   § 36
 
   Zastupitelstvu   je   dále  vyhrazeno  rozhodování  o  těchto  právních
   jednáních kraje:
 
   a)  nabytí  a  převod hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských
   sítí a pozemních komunikací,
 
   b)  poskytování  věcných  a  peněžitých  darů podle zvláštního zákona v 
   hodnotě nad 100 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním
   roce,
 
   c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200 000 Kč v 
   jednotlivém  případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce
   a  uzavření  veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o 
   účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,
 
   d) poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití,
   s  výjimkou  poskytování  dotací v době vyhlášení krizového stavu podle
   jiného právního předpisu ^28), je-li dotace poskytována v souvislosti s 
   vyhlášeným krizovým stavem,
 
   e) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 200 000 Kč,
 
   f) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč,
 
   g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
 
   h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč,
 
   i)  uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí
   ručitelského   závazku,   o  přistoupení  k  závazku  a  ke  smlouvě  o 
   společnosti,
 
   j) zastavení nemovitostí,
 
   k) vydání komunálních dluhopisů,
 
   l) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
 
   m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob,
 
   n)  nabytí  a  převod  práva  stavby  a  smluvní zřízení práva stavby k 
   pozemku ve vlastnictví kraje,
 
   o)  zpeněžení  hmotné  nemovité  věci  ve  vlastnictví kraje nebo práva
   stavby  ve  veřejné  dražbě  a  nabytí  hmotné nemovité věci nebo práva
   stavby  krajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo
   jiným  obdobným  způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo
   zčásti svěřit radě nebo hejtmanovi.
 
   § 37
 
   Zastupitelstvo  má  právo  vyhradit  si  další  pravomoci  v samostatné
   působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1.
 
   § 38
 
   zrušen
 
   Jednání zastupitelstva
 
   § 39
 
   (1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní
   hejtman  po  uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb
   nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí
   této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost
   hlasování  podán,  do  15  dnů  ode  dne právní moci rozhodnutí soudu o 
   posledním  z  podaných  návrhů,  pokud žádnému z podaných návrhů nebylo
   vyhověno.
 
   (2)   Ustavujícímu   zasedání   předsedá   zpravidla   nejstarší   člen
   zastupitelstva  do  doby, než je zvolen hejtman nebo náměstek hejtmana.
   Ustavující  zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana, náměstka hejtmana a
   další  členy  rady.  Pokud  se  tak  nestane,  předsedající  ustavující
   zasedání  přeruší.  Současně zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání
   pokračovat  tak,  aby  se  uskutečnilo  nejdéle  do  7  dnů  od  konání
   přerušeného jednání.
 
   (3)  Jestliže  se  ustavující  zasedání  nově  zvoleného zastupitelstva
   nekonalo  ve  lhůtě  podle  odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty
   ministerstvo,  ledaže  soud  vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na
   neplatnost   hlasování.   Informaci  o  svolání  ustavujícího  zasedání
   zastupitelstva  zveřejní  ministerstvo  v  rozsahu stanoveném v § 42 po
   dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
 
   § 40
 
   (1) Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3
   měsíce.  Zasedání  zastupitelstva  písemně  svolává  a  řídí  zpravidla
   hejtman.
 
   (2)  K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba
   souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.
 
   § 41
 
   (1)  Jestliže  při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu
   není  přítomna  nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí
   předsedající  toto  zasedání  zastupitelstva.  Do  15  dnů se koná jeho
   náhradní zasedání.
 
   (2)  Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman
   je  povinen  svolat  zasedání  zastupitelstva  tak,  aby se uskutečnilo
   nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu.
 
   (3)   Nesvolá-li  hejtman  zasedání  zastupitelstva  podle  předchozích
   odstavců, učiní tak náměstek hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.
 
   § 42
 
   (1) Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci
   o   místě,   době   a   navrženém   programu   připravovaného  zasedání
   zastupitelstva  vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce^2) krajského
   úřadu, kromě toho může informaci zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
 
   (2) V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu^28)
   se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání
   zastupitelstva  podle  odstavce  1  zveřejní  na úřední desce krajského
   úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva; záležitosti,
   které  se  netýkají  vyhlášeného  krizového  stavu,  mohou být na tomto
   zasedání  projednávány  pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna
   nejméně 10 dnů před zasedáním zastupitelstva.
 
   (3)  Návrh  programu  jednání  zastupitelstva  připravuje  a  předkládá
   zastupitelstvu ke schválení rada.
 
   (4)  O  zařazení  návrhů  dalších bodů programu, přednesených v průběhu
   zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.
 
   (5) Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený
   zástupce,  poslanec,  senátor  a  požádá-li  o  slovo, musí mu být vždy
   uděleno.
 
   § 43
 
   O  průběhu  zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje
   hejtman  nebo  náměstek hejtmana a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je
   nutno  pořídit  do  10  dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o 
   počtu  přítomných  členů  zastupitelstva,  schválený  program  jednání,
   průběh  a  výsledek  hlasování  a  přijatá usnesení a musí být uložen u 
   krajského  úřadu  k  nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti
   zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.
 
   § 44
 
   Zastupitelstvo  vydá  jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání
   zastupitelstva a výborů.
 
   § 45
 
   (1)  Klesne-li  počet  členů  zastupitelstva o více než polovinu oproti
   počtu  stanovenému  v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci, do doby, než
   bude  zvoleno  zastupitelstvo  nové,  zabezpečuje  jeho úkoly stávající
   zastupitelstvo.   V  takovém  případě  však  nepřísluší  zastupitelstvu
   vykonávat  působnost  podle  §  35 odst. 2 a § 36, s výjimkou přijímání
   rozpočtových  opatření  a  stanovení  pravidel rozpočtového provizoria.
   Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.
 
   (2)  Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak,
   aby  bylo  schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode
   dne,  kdy  byl  odvolán  nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne
   ustavujícího  zasedání,  ministerstvo  je  rozpustí  a  ministr  vnitra
   vyhlásí  nové  volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může
   kraj podat žalobu k soudu. Ustanovení § 60a a 64b se použijí obdobně.
 
   Odměňování členů zastupitelstva
 
   § 46
 
   (1)  Členům  zastupitelstva,  kteří  jsou  pro  výkon funkce dlouhodobě
   uvolněni,^16)   a   členům,   kteří   před  zvolením  do  funkce  člena
   zastupitelstva  nebyli  v  pracovním  poměru,  ale vykonávají funkci ve
   stejném  rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, (dále
   jen   "uvolnění  členové  zastupitelstva")  přísluší  za  výkon  funkce
   uvolněného  člena  zastupitelstva odměna podle tohoto zákona. Odměna se
   vyplácí z rozpočtových prostředků kraje.
 
   (2)  Odměnou  se  rozumí  peněžitá  plnění poskytovaná krajem uvolněným
   členům  zastupitelstva  za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují
   plnění   poskytovaná  v  souvislosti  s  výkonem  jejich  funkce  podle
   zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.
 
   (3) Odměnou podle odstavce 1 je
 
   a) měsíční odměna (§ 48),
 
   b) odměna při skončení funkčního období (§ 50).
 
   (4) Členům zastupitelstva, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen
   "neuvolnění  členové  zastupitelstva"),  jsou-li  v  pracovním  poměru,
   poskytne  zaměstnavatel  pro  výkon  funkce  pracovní  volno s náhradou
   mzdy;^17)  rozsah  doby  potřebné  k výkonu funkce v konkrétním případě
   určí  kraj.  Náhradu  mzdy  uhradí  kraj  jejich  zaměstnavateli  podle
   zvláštního   předpisu.^17)  Neuvolněným  členům  zastupitelstva,  kteří
   nejsou  v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých
   rozpočtových  prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem
   jejich  funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy
   na příslušný kalendářní rok.
 
   § 47
 
   Neuvolněným  členům  zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta
   měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 48
 
   (1)  Měsíční  odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu
   vykonávané  funkce  a  podle  počtu  obyvatel kraje a ve výši stanovené
   prováděcím právním předpisem.
 
   (2)  Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné
   pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let
   věku,  měsíční  odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci
   3;  v  kalendářním  měsíci,  v  němž  z  těchto  důvodů  uvolněný  člen
   zastupitelstva  vykonával  funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční
   odměna v poměrné výši.
 
   (3)   Uvolněnému   členu  zastupitelstva  měsíční  odměna  za  první  3
   kalendářní  dny  dočasné  pracovní  neschopnosti  nenáleží,  za první 3
   kalendářní  dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den
   ve  výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního
   dne   dočasné   pracovní  neschopnosti  nebo  karantény  do  čtrnáctého
   kalendářního  dne  a  v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do
   dvacátého  prvního  kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo
   karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 %
   jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny
   ve  snížené  výši  podle  věty  první se jedna třicetina měsíční odměny
   upraví  stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro
   stanovení  nemocenského  z  nemocenského  pojištění.  Měsíční odměna ve
   snížené  výši  stanovená  podle  věty první se snižuje o 50 %, jde-li o 
   případy,  kdy  se  nemocenské  podle  předpisů  o nemocenském pojištění
   snižuje  na  polovinu.  Výše  měsíční  odměny ve snížené výši stanovené
   podle  věty  první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje
   na celé koruny směrem nahoru.
 
   § 49
 
   zrušen
 
   § 50
 
   (1)    Uvolněnému    členu    zastupitelstva   a   neuvolněnému   členu
   zastupitelstva,  pokud  vykonává funkci hejtmana, jemuž ke dni voleb do
   zastupitelstva  příslušela  měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po
   dobu  3  měsíců  od  konání  voleb do zastupitelstva, pokud mu nevznikl
   opětovný nárok na měsíční odměnu.
 
   (2)  Pokud  dosavadní hejtman nebo náměstek hejtmana vykonává pravomoci
   podle § 64b, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.
 
   (3) Členovi zastupitelstva, který vykonává pravomoc podle § 64b, náleží
   měsíční  odměna  ve  stejné  výši,  která by podle prováděcího právního
   předpisu náležela hejtmanovi.
 
   (4)   Uvolněnému   členovi   zastupitelstva   a   neuvolněnému  členovi
   zastupitelstva,  který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční
   odměna,  a jemuž zanikl mandát přede dnem voleb do zastupitelstva, může
   být  tato  odměna  poskytována  ještě  po  dobu 3 měsíců ode dne zániku
   mandátu.
 
   (5)   Uvolněnému   členovi   zastupitelstva   a   neuvolněnému  členovi
   zastupitelstva,  který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční
   odměna,  a  byl  z  této funkce odvolán nebo se jí vzdal, může být tato
   odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo
   odvolání z funkce.
 
   § 51
 
   Splatnost  a  výplata  odměny  členům  zastupitelstva, jakož i srážky z 
   odměny   se   řídí   právními   předpisy  upravujícími  platové  poměry
   zaměstnanců  obcí^18)  a  zákoníkem práce. Pro rozsah a pořadí srážek z 
   odměny  se  použije  zákoník  práce obdobně. Pro tyto účely se posuzuje
   odměna  členům  zastupitelstva jako plat zaměstnance v pracovním poměru
   ke  kraji, kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva
   se posuzují jako zaměstnanci.
 
   § 52
 
   (1)  Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy
   byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.
 
   (2)  Odměna  se  neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne,
   který stanoví zastupitelstvo.
 
   (3) V případě souběhu výkonu několika funkcí
 
   a)  náleží  uvolněnému  členovi  zastupitelstva  měsíční  odměna  podle
   funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,
 
   b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnout měsíční odměnu až
   do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.
 
   § 53
 
   Členovi  zastupitelstva  náleží  v  souvislosti  s  výkonem jeho funkce
   cestovní  náhrady  ve  výši a za podmínek stanovených právními předpisy
   platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.^19)
 
   § 54
 
   (1)  Uvolněný  člen  zastupitelstva  má nárok na dovolenou podle tohoto
   zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.
 
   (2)  Pokud  jeho  funkční  období  netrvalo po dobu celého kalendářního
   roku,  má  nárok  na  poměrnou  část  dovolené,  která  činí za každý i 
   započatý  kalendářní  měsíc  trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu
   dovolené za kalendářní rok.
 
   (3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.
 
   (4)  Kraj  poskytne  uvolněnému  členovi  zastupitelstva  též  tu  část
   dovolené,  kterou  nevyčerpal  před  uvolněním k výkonu veřejné funkce.
   Nevyčerpal-li  uvolněný  člen  zastupitelstva  dovolenou před uplynutím
   doby  uvolnění  k  výkonu  veřejné  funkce,  poskytne  mu ji uvolňující
   zaměstnavatel.
 
   § 55
 
   Na  vztahy  vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva
   se  vztahují  ustanovení  zákoníku  práce,  pokud tento zákon nestanoví
   jinak.
 
   § 56
 
   zrušen
 
   DÍL 2
 
   Rada
 
   § 57
 
   (1) Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při
   výkonu   své   působnosti   odpovídá  rada  zastupitelstvu.  Rada  může
   rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.
 
   (2)  Radu  tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další
   členové  rady,  kteří  jsou voleni z členů zastupitelstva.. Počet členů
   rady činí v kraji s počtem
 
a) do 600 000 obyvatel                                    9 členů,
 
b) nad 600 000 obyvatel                                  11 členů.
 
   (3)  Je-li hejtman nebo náměstek hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto
   funkci rezignoval, přestává být i členem rady.
 
   § 58
 
   (1)  Rada  se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává
   hejtman.  Schůze  rady  jsou  neveřejné.  Rada může k jednotlivým bodům
   svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby.
 
   (2)  K  platnému  usnesení,  volbě  nebo  rozhodnutí  je třeba souhlasu
   nadpoloviční většiny všech členů rady.
 
   (3)  O  průběhu  schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se vždy uvede
   počet  přítomných  členů  rady, schválený program schůze rady, průběh a
   výsledek  hlasování  a  přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo
   náměstek  hejtmana,  spolu s ověřovateli. Zápis, který je nutno pořídit
   do  10  dnů  po  skončení  schůze,  musí být uložen u krajského úřadu k 
   nahlédnutí  členům  zastupitelstva  kraje. O námitkách člena rady proti
   zápisu rozhodne nejbližší schůze rady.
 
   (4)  Rada  podává  na  každém  zasedání  zastupitelstva  zprávu  o  své
   činnosti.
 
   § 59
 
   (1)  Rada  připravuje  návrhy  a  podklady pro jednání zastupitelstva a
   zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno
 
   a)   zabezpečovat  hospodaření  podle  schváleného  rozpočtu,  provádět
   rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
 
   b)  stanovit  počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do
   zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na
   platy těchto zaměstnanců,
 
   c)  na  návrh  ředitele krajského úřadu (dále jen "ředitel") jmenovat a
   odvolávat  vedoucí  odborů  krajského  úřadu  v  souladu  se  zvláštním
   zákonem;  jmenování  nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele
   je neplatné,
 
   d)  zřizovat  a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen "komise"),
   jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
 
   e)  ukládat  krajskému  úřadu  úkoly  v oblasti samostatné působnosti a
   kontrolovat jejich plnění,
 
   f)   přezkoumávat   opatření   přijatá  krajským  úřadem  v  samostatné
   působnosti,
 
   g)  vyřizovat  návrhy,  připomínky  a podněty obcí a právnických osob z 
   územního obvodu kraje,
 
   h) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
 
   i)   vykonávat   zakladatelské  a  zřizovatelské  funkce  ve  vztahu  k 
   právnickým  osobám,  organizačním  složkám,  které  byly  zřízeny  nebo
   založeny  krajem  nebo  které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem,
   včetně  jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu
   a  odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich
   činnosti,  o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny,
   a přijímat příslušná opatření k nápravě,
 
   j)  rozhodovat  ve  věcech  kraje  jako  jediného  společníka  obchodní
   společnosti,
 
   k) vydávat nařízení kraje,
 
   l) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy
   zastupitelstva nebo komisemi rady,
 
   m) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,
 
   n)  schvalovat  účetní  závěrku  krajem  zřízené příspěvkové organizace
   sestavenou k rozvahovému dni.
 
   (2) Rada rozhoduje o těchto právních jednáních kraje:
 
   a)  o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 200 000 Kč
   v  jednotlivém  případě  fyzickým  nebo právnickým osobám v kalendářním
   roce  a  uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li
   se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,
 
   b) o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 200 000 Kč,
 
   c)  o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 200 000
   Kč,
 
   d)  o  uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18
   měsíců,
 
   e) o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,
 
   f) o poskytování věcných a finančních darů do 100 000 Kč v jednotlivých
   případech.
 
   (3) Rada zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech patřících do
   samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo
   pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.
 
   (4)  Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu rozhodování
   podle  odstavce  2 písm. e). Dále může svěřit hejtmanovi nebo krajskému
   úřadu zcela nebo zčásti rozhodování podle odstavce 3.
 
   § 60
 
   (1)  Poklesne-li  v  průběhu  funkčního období počet členů rady tak, že
   rada  není  usnášeníschopná  (§  58  odst.  2) a na nejbližším zasedání
   zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná
   byla,  vykonává  její  působnost,  až do zvolení potřebného počtu členů
   rady,  zastupitelstvo.  V  těchto  případech zastupitelstvo může svěřit
   hejtmanovi výkon pravomoci rady.
 
   (2)  Je-li  rada  odvolána  jako celek a není-li současně s tím zvolena
   nová  rada,  vykonává  dosavadní  rada své pravomoci až do zvolení nové
   rady.
 
   § 60a
 
   (1)  Rada  vykonává  své  pravomoci  podle  tohoto zákona i po ukončení
   funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady.
 
   (2)  Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je
   rada  ode  dne  právní  moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná
   ustavující  zasedání  nově  zvoleného  zastupitelstva,  kromě pravomocí
   stanovených  v  odstavci  1,  oprávněna  stanovit pravidla rozpočtového
   provizoria a schvalovat rozpočtová opatření^19a).
 
   DÍL 3
 
   Hejtman
 
   § 61
 
   (1) Hejtman zastupuje kraj navenek.
 
   (2)   Hejtmana   a   náměstka   hejtmana   (náměstky   hejtmana)   volí
   zastupitelstvo  z řad svých členů. Hejtman a náměstek hejtmana musí být
   občany  České republiky. Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu.
   Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.
 
   (3) Hejtman
 
   a) s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,
 
   b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele v 
   souladu  se  zvláštním  zákonem;  jmenování  nebo odvolání ředitele bez
   předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
 
   c)  stanoví  podle  zvláštního  předpisu^21)  plat řediteli a ukládá mu
   úkoly,
 
   d)  na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti
   zvláštní orgány,
 
   e)  odpovídá  za  včasné  objednání  přezkoumání  hospodaření  kraje za
   uplynulý kalendářní rok,
 
   f) odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,^22)
 
   g)  vykonává  další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud
   jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.
 
   h)  plní  obdobné  úkoly  jako  statutární  orgán  zaměstnavatele podle
   zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.
 
   (4)  Hejtman  svolává  a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady,
   podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z 
   jednání rady.
 
   § 62
 
   Hejtman  pozastaví  výkon  usnesení  rady,  má-li za to, že je usnesení
   nesprávné.   Věc   pak   předloží  k  rozhodnutí  nejbližšímu  zasedání
   zastupitelstva.
 
   § 63
 
   zrušen
 
   § 64
 
   Hejtmana  zastupuje  náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více
   náměstků  hejtmana  a  svěřit  jim  některé  úkoly.  Náměstek hejtmana,
   kterého   určí   zastupitelstvo,   zastupuje   hejtmana   v  době  jeho
   nepřítomnosti  nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci (§ 48 odst. 2
   a § 54).
 
   § 64a
 
   Je-li  hejtman  ze  své  funkce  odvolán nebo se funkce vzdal a není-li
   současně  zvolen  nový  hejtman,  vykonává  jeho pravomoci podle tohoto
   zákona  náměstek  hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování
   hejtmana  (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového náměstka hejtmana
   nebo  byl-li  náměstek  hejtmana  z funkce odvolán nebo se funkce vzdal
   současně  s hejtmanem, pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí hejtmana
   některého z členů rady.
 
   § 64b
 
   Dosavadní  hejtman  v období ode dne voleb do zastupitelstva do zvolení
   nového hejtmana nebo náměstka hejtmana vykonává pravomoci podle § 61; v 
   tomto  období  vykonává  své pravomoci též dosavadní náměstek hejtmana.
   Nevykonává-li   dosavadní  hejtman  své  pravomoci  podle  věty  první,
   vykonává  je  dosavadní náměstek hejtmana, a je-li dosavadních náměstků
   hejtmana  více,  ten,  kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo
   zastupováním  hejtmana,  jinak  ten, kterého pověřil dosavadní hejtman.
   Vykonával-li  ke  dni  voleb  pravomoci hejtmana člen rady podle § 64a,
   použijí se věty první a druhá obdobně.
 
   § 64c
 
   (1)  Hejtman  má  právo  užívat  při  významných příležitostech závěsný
   odznak.  Závěsný  odznak  má  uprostřed  velký  státní znak a po obvodu
   odznaku je uveden název Česká republika.
 
   (2)  Rada  může  stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat
   jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.
 
   DÍL 4
 
   Zvláštní orgány
 
   § 65
 
   (1)  Hejtman  zřizuje  pro  výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,
   pokud tak stanoví zvláštní zákon.
 
   (2)  V  čele  zvláštního orgánu může být jen osoba, která, nestanoví-li
   zvláštní  zákon^23)  jinak,  prokázala  zvláštní odbornou způsobilost v 
   oblasti  přenesené  působnosti,  pro  jejíž  výkon  byl  zvláštní orgán
   zřízen.  Pro  prokázání  zvláštní  odborné způsobilosti osoby stojící v 
   čele  zvláštního  orgánu  platí  obdobně ustanovení zvláštních právních
   předpisů    upravujících   toto   prokázání   pro   úředníky   územních
   samosprávných celků.
 
   (3)  Ustanovení  odstavce  2  se  nevztahuje  na  případy,  kdy  v čele
   zvláštního orgánu stojí na základě ustanovení zákona hejtman.
 
   DÍL 5
 
   Krajský úřad
 
   § 66
 
   Krajský   úřad   plní   úkoly   v   samostatné  působnosti  uložené  mu
   zastupitelstvem  a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může
   ukládat  úkoly  krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí
   zákonem.  Krajský  úřad  rozhoduje  v samostatné působnosti v případech
   stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem^23a).
 
   § 67
 
   (1)  Krajský  úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které
   jsou  zákonem  svěřeny  zastupitelstvu  a  radě nebo zvláštnímu orgánu.
   Krajský úřad
 
   a)  přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce v řízení podle zvláštních
   zákonů,^22a)  pokud  není  zákonem  tato  působnost  svěřena zvláštnímu
   orgánu nebo zákon nestanoví jinak,
 
   b) ukládá sankce podle zákona,
 
   c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím,
 
   d)  zabezpečuje  koordinaci  výstavby  a  provozu  informačního systému
   kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
 
   e) provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí,
 
   f) zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,^22c)
 
   g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
 
   (2)  Krajský  úřad  kontroluje  v potřebném rozsahu a prostředky, které
   zákon  dává  k  dispozici,  činnost  orgánů  obcí  při výkonu přenesené
   působnosti.
 
   § 68
 
   (1)  Krajský  úřad  tvoří  ředitel  a  zaměstnanci  kraje  zařazení  do
   krajského  úřadu (dále jen "zaměstnanec"). V čele krajského úřadu stojí
   ředitel. Ředitele v případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.
 
   (2) Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.
 
   § 69
 
   (1)  Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému
   úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.
 
   (2) Ředitel
 
   a)   zajišťuje  úkoly  v  přenesené  působnosti  kraje  vyplývající  ze
   zvláštních zákonů,
 
   b)  podává  Ústavnímu  soudu návrh na zrušení nařízení obce za podmínek
   stanovených zvláštním právním předpisem^22d),
 
   c)  podle zvláštních předpisů plní vůči zaměstnancům kraje zařazeným do
   krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,
 
   d)  stanoví  podle  zvláštních  předpisů^21)  platy  zaměstnancům kraje
   zařazeným do krajského úřadu,
 
   e)  je nadřízeným všech zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu
   a kontroluje jejich činnost,
 
   f)  vydává  zejména organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační
   řád krajského úřadu,
 
   g) je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje,
 
   h) určuje po projednání s hejtmanem své zástupce,
 
   i) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem,
 
   j) plní úkoly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou
   a další úkoly stanovené zákonem.
 
   (3) Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a schůzí
   rady s hlasem poradním.
 
   (4)   Ředitel  nesmí  vykonávat  funkce  v  politických  stranách  a  v 
   politických  hnutích.  Jeho  funkce je neslučitelná s funkcí poslance a
   senátora  Parlamentu  České  republiky  a s funkcí člena zastupitelstva
   územního samosprávného celku.
 
   § 69a
 
   Krajský úřad v přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené
   působnosti    svěřené    orgánům   obcí   podle   zvláštního   právního
   předpisu^22e).
 
   § 70
 
   (1)  Všechny  písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se samostatné
   působnosti  se  v  záhlaví  označují  názvem  kraje  s  uvedením  názvu
   příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.
 
   (2)  Všechny  písemnosti  vyhotovené orgány kraje týkající se přenesené
   působnosti  se v záhlaví označují slovy "Krajský úřad" s uvedením názvu
   kraje  a  současně  se uvede i název odboru či zvláštního orgánu, který
   písemnost vyhotovil. Toto neplatí pro nařízení kraje.
 
   § 70a
 
   Razítko kraje
 
   Kraj  může  používat  vlastní razítko. Razítko může kraj používat jen v 
   případech,  kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka
   s malým státním znakem.
 
   § 71
 
   zrušen
 
   § 72
 
   zrušen
 
   § 73
 
   zrušen
 
   § 74
 
   zrušen
 
   § 75
 
   zrušen
 
   HLAVA V 
 
   ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY
 
   Výbory
 
   § 76
 
   (1)  Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány
   výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu.
 
   (2) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.
 
   § 77
 
   (1)  Výbory  plní  úkoly,  kterými  je  pověří  zastupitelstvo.  Ze své
   činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.
 
   (2) Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
 
   (3)  K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů
   výborů.  Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda
   výboru.
 
   § 78
 
   (1) Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor
   pro  výchovu,  vzdělávání  a  zaměstnanost.  Tyto  výbory  jsou nejméně
   pětičlenné.
 
   (2)  Kraj,  v  jehož  územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu
   alespoň  5%  občanů  kraje  hlásících  se  k národnosti jiné než české,
   zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek
   zastupující  zájmy  národnostní  menšiny^31).  Nejméně  polovinu  členů
   výboru  musí  tvořit  příslušníci  národnostních  menšin,  ledaže  tuto
   podmínku  nelze  splnit  pro  nedostatek  kandidátů z řad národnostních
   menšin.
 
   (3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce
   hejtmana,  ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na
   krajském úřadu.
 
   (4) Finanční výbor
 
   a)  provádí  kontrolu  hospodaření  s  majetkem a finančními prostředky
   kraje,
 
   b)  provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených
   nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,
 
   c)  provádí  kontrolu  využití  dotací a návratných finančních výpomocí
   poskytnutých  krajem  z jeho prostředků obcím; za tímto účelem je výbor
   oprávněn  požadovat  od  obcí  příslušné  podklady  a obce jsou povinny
   poskytnout výboru požadovanou součinnost,
 
   d)   plní   další   úkoly  ve  finanční  oblasti,  kterými  jej  pověří
   zastupitelstvo.
 
   (5) Kontrolní výbor
 
   a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,
 
   b)  kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským
   úřadem na úseku samostatné působnosti,
 
   c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.
 
   (6) Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost
 
   a)  v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a
   vyjadřuje  se  k  síti škol a školských zařízení, studijních a učebních
   oborů a k jejich změnám v působnosti kraje,
 
   b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými
   zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje,
 
   c)  vyjadřuje  se  k  záměrům  na poskytování dotací v oblasti mládeže,
   tělovýchovy a sportu,
 
   d)  projednává  zprávy  o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol,
   školských zařízení a předškolních zařízení, které kraj zřizuje,
 
   e)  plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří
   zastupitelstvo.
 
   § 79
 
   (1)  O  provedené  kontrole  výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět
   kontroly,  jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující
   k  odstranění  nedostatků.  Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec,
   jehož činnosti se kontrola týkala.
 
   (2)  Výbor  předloží zápis zastupitelstvu; v případě kontrolního zápisu
   se  k  zápisu  připojí  vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž
   činnosti se kontrola týkala.
 
   § 80
 
   Komise
 
   (1)  Rada  zřizuje  jako  své  iniciativní a poradní orgány komise. Svá
   stanoviska a náměty předkládají komise radě.
 
   (2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
 
   (3) Komise je ze své činnosti odpovědna radě.
 
   HLAVA VI
 
   DOZOR
 
   § 80a
 
   zrušen
 
   DÍL 1
 
   Dozor  nad  vydáváním  a  obsahem  obecně  závazných  vyhlášek  krajů a
   usnesení,  rozhodnutí  a  jiných  opatření  orgánů  krajů  v samostatné
   působnosti
 
   § 81
 
   (1)   Odporuje-li   obecně   závazná   vyhláška   kraje  zákonu,  vyzve
   ministerstvo  kraj  ke zjednání nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60
   dnů  od  doručení  výzvy, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti
   této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky kraje je
   pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v 
   rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
   Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo
   své  rozhodnutí  o  pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje
   zruší  neprodleně  poté,  co  obdrží  sdělení kraje o zjednání nápravy,
   jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána
   náprava.
 
   (2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky kraje s lidskými
   právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost
   bez  předchozí  výzvy  ke  zjednání  nápravy.  Účinnost  obecně závazné
   vyhlášky  kraje  je  pozastavena  dnem doručení rozhodnutí ministerstva
   kraji.  Ministerstvo  v  rozhodnutí  současně  stanoví  kraji  lhůtu ke
   zjednání  nápravy.  Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené
   lhůtě,  ministerstvo  své  rozhodnutí  o  pozastavení  účinnosti obecně
   závazné vyhlášky kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o 
   zjednání  nápravy,  jehož  přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje,
   kterou byla zjednána náprava.
 
   (3)  Nezjedná-li  zastupitelstvo  kraje  nápravu  ve  stanovené lhůtě a
   není-li  proti  rozhodnutí  ministerstva  podle  odstavce  1  a 2 podán
   rozklad,  podá  ministerstvo  do  30  dnů  od uplynutí lhůty pro podání
   rozkladu  Ústavnímu  soudu  návrh  na  zrušení  obecně závazné vyhlášky
   kraje.  Je-li  proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán
   rozklad,  podá  ministerstvo takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode
   dne  právní  moci  rozhodnutí  o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut.
   Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,
   rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky
   kraje  pozbývá  platnosti  dnem,  kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude
   právní moci.
 
   (4)  Zjedná-li  zastupitelstvo kraje nápravu před rozhodnutím Ústavního
   soudu  o návrhu podle odstavce 3, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost
   Ústavnímu   soudu   a   ministerstvu.  Ministerstvo  své  rozhodnutí  o 
   pozastavení  účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší do 15 dnů od
   doručení  sdělení  kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně
   závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.
 
   § 82
 
   (1)  Je-li  usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu kraje v 
   samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem
   a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku kraje, vyzve ministerstvo kraj ke
   zjednání  nápravy.  Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60 dnů
   od  doručení  výzvy,  pozastaví  ministerstvo  výkon takového usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti.
   Výkon   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu  kraje  v 
   samostatné   působnosti   je   pozastaven   dnem   doručení  rozhodnutí
   ministerstva  kraji.  Ministerstvo  v rozhodnutí současně stanoví kraji
   přiměřenou  lhůtu  ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje
   nápravu  ve  stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení
   výkonu  usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu  kraje  v 
   samostatné  působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o 
   zjednání  nápravy,  jehož  přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
   opatření  orgánu  kraje  v  samostatné působnosti, kterým byla zjednána
   náprava.
 
   (2)  V  případě  zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného  opatření  orgánu  kraje v samostatné působnosti se zákonem může
   ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného
   opatření  orgánu  kraje  v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke
   zjednání  nápravy.  Výkon  takového  usnesení,  rozhodnutí  nebo jiného
   opatření  orgánu  kraje  v  samostatné  působnosti  je  pozastaven dnem
   doručení  rozhodnutí  ministerstva  kraji.  Ministerstvo  v  rozhodnutí
   současně  stanoví  kraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný
   orgán  kraje  nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o 
   pozastavení  výkonu  usnesení,  rozhodnutí  nebo jiného opatření orgánu
   kraje  v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení
   kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo
   jiné  opatření  orgánu  kraje  v  samostatné  působnosti,  kterým  byla
   zjednána náprava.
 
   (3)  Nezjedná-li  příslušný  orgán  kraje  ve stanovené lhůtě nápravu a
   není-li  proti  rozhodnutí  ministerstva  podle  odstavce  1  a 2 podán
   rozklad,  podá  ministerstvo  do  30  dnů  od uplynutí lhůty pro podání
   rozkladu  příslušnému  soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného  opatření  orgánu  kraje  v  samostatné  působnosti. Je-li proti
   rozhodnutí  ministerstva  podle  odstavce  1  a  2  podán rozklad, podá
   ministerstvo  takový  návrh  příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní
   moci  rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud
   tento   návrh   odmítne,   zamítne   nebo  řízení  zastaví,  rozhodnutí
   ministerstva  o  pozastavení  výkonu  usnesení,  rozhodnutí nebo jiného
   opatření  orgánu  kraje v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem,
   kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
 
   (4)  Zjedná-li  příslušný  orgán  kraje před rozhodnutím soudu o návrhu
   podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost soudu a
   ministerstvu.   Ministerstvo   své   rozhodnutí  o  pozastavení  výkonu
   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného  opatření orgánu kraje v samostatné
   působnosti  zruší  do  15  dnů  od  doručení  sdělení  kraje o zjednání
   nápravy,  jehož  přílohou  je  usnesení,  rozhodnutí nebo jiné opatření
   orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
 
   (5)  Ministerstvo o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
   opatření  orgánu kraje v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již
   bylo  vykonáno;  v  takovém  případě  podá  pouze  návrh  soudu na jeho
   zrušení.
 
   (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních
   předpisů  občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy
   jsou  dozor  nebo  kontrola výkonu samostatné působnosti krajů upraveny
   zvláštním právním předpisem^25).
 
   DÍL 2
 
   Dozor  nad  vydáváním a obsahem nařízení krajů a usnesení, rozhodnutí a
   jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti
 
   § 83
 
   (1)  Odporuje-li  nařízení  kraje zákonu nebo jinému právnímu předpisu,
   vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj
   ke  zjednání  nápravy.  Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60
   dnů  od doručení výzvy, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
   ústřední  správní  úřad  o pozastavení účinnosti tohoto nařízení kraje.
   Účinnost  nařízení  kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně
   příslušného  ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu kraji.
   Věcně   příslušné  ministerstvo  nebo  jiný  ústřední  správní  úřad  v 
   rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
   Zjedná-li  příslušný  orgán  kraje  nápravu  ve  stanovené lhůtě, věcně
   příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o 
   pozastavení  účinnosti  nařízení kraje zruší neprodleně poté, co obdrží
   sdělení  kraje  o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje,
   kterým byla zjednána náprava.
 
   (2)  V  případě  zřejmého  rozporu  nařízení  kraje  s lidskými právy a
   základními  svobodami  může  věcně  příslušné  ministerstvo  nebo  jiný
   ústřední  správní  úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke
   zjednání  nápravy. Účinnost nařízení kraje je pozastavena dnem doručení
   rozhodnutí   věcně  příslušného  ministerstva  nebo  jiného  ústředního
   správního  úřadu kraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední
   správní  úřad  v  rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke
   zjednání  nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené
   lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své
   rozhodnutí  o  pozastavení  účinnosti  nařízení  kraje zruší neprodleně
   poté,  co  obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i 
   nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.
 
   (3)  Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, podá
   věcně  příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů
   ode  dne  uplynutí  lhůty  pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení
   nařízení kraje. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo
   řízení  zastaví,  rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného
   ústředního  správního  úřadu  o  pozastavení  účinnosti  nařízení kraje
   pozbývá  platnosti  dnem,  kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní
   moci.
 
   (4)  Zjedná-li příslušný orgán kraje před rozhodnutím Ústavního soudu o 
   návrhu  podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost
   Ústavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu
   správnímu  úřadu.  Věcně  příslušné  ministerstvo  nebo  jiný  ústřední
   správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší do
   15  dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je
   i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 84
 
   (1)  Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v 
   přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích
   též  usnesení  vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření
   věcně  příslušného  ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu
   přijatému   při  kontrole  výkonu  přenesené  působnosti,  vyzve  věcně
   příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj ke zjednání
   nápravy.  Nezjedná-li  kraj  nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, věcně
   příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení,
   rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu  kraje  zruší a o rozhodnutí o 
   zrušení  usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu  kraje v 
   přenesené působnosti informuje krajský úřad.
 
   (2)  V  případě  zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
   jiného  opatření  orgánu  kraje  v přenesené působnosti se zákonem může
   věcně  příslušné  ministerstvo  nebo  jiný ústřední správní úřad takové
   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiné  opatření  orgánu  kraje  zrušit  bez
   předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
 
   DÍL 3
 
   Společná ustanovení k dozoru
 
   § 85
 
   (1)  Kraj  vyvěsí  neprodleně  na  úřední desce krajského úřadu po dobu
   nejméně 15 dnů
 
   a)  rozhodnutí  soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné
   opatření orgánu kraje v samostatné působnosti,
 
   b)  rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o 
   zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu kraje.
 
   (2) Ve Věstníku kraj neprodleně oznámí
 
   a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,
 
   b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,
 
   c)  nález  Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis kraje nebo
   jeho jednotlivá ustanovení,
 
   d)  rozhodnutí  Ústavního  soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o 
   pozastavení účinnosti právního předpisu kraje platnosti.
 
   (3) Kraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí
   a  jiná opatření orgánů kraje v samostatné působnosti. Kraj na požádání
   zašle  neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu
   správnímu  úřadu  usnesení,  rozhodnutí  a jiná opatření orgánů kraje v 
   přenesené působnosti.
 
   (4)  Na  rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení kraje a o zrušení
   usnesení,  rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  orgánu kraje v přenesené
   působnosti   se   ustanovení   správního  řádu  nepoužijí,  s  výjimkou
   ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
 
   (5)  Ustanovení  dílů  1  a  2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony
   orgánů kraje učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
 
   HLAVA VII
 
   KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
 
   § 86
 
   (1)  Nestanoví-li  zvláštní  právní  předpis  jinak,  kontrolují  výkon
   samostatné  působnosti  svěřené  orgánům  krajů  ministerstvo  a  výkon
   přenesené působnosti svěřené orgánům krajů věcně příslušná ministerstva
   nebo jiné ústřední správní úřady.
 
   (2)  Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné
   správy  uvedených v odstavci 1, při které se zjišťuje, zda orgány krajů
   dodržují
 
   a)  při  výkonu  samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s 
   výjimkou  právních  předpisů  občanského,  obchodního  nebo  pracovního
   práva,
 
   b)  při  výkonu  přenesené  působnosti zákony, jiné právní předpisy a v 
   jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů a
   opatření  příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu
   přenesené působnosti.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 87
 
   Kontrola výkonu samostatné působnosti
 
   (1)   Požádá-li   kraj  o  doporučení  opatření  k  nápravě  nedostatků
   zjištěných  kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o 
   kontrole.
 
   (2)  Hejtman,  popřípadě  jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání
   zastupitelstva  konaném  po  ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo s 
   výsledky uskutečněné kontroly.
 
   (3)  V  případě,  že  byl  kontrolou  shledán  nezákonný  postup kraje,
   předloží  hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením
   s  výsledky  uskutečněné  kontroly  zastupitelstvu též návrh opatření k 
   nápravě  kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování,
   popřípadě  jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o 
   jednání  zastupitelstva  v  této věci včetně návrhu opatření k nápravě,
   popřípadě  sdělení  o způsobu nápravy, kraj neprodleně vyvěsí na úřední
   desce  krajského  úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci
   zašle kraj ministerstvu.
 
   (4) Kraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.
 
   § 88
 
   Kontrola výkonu přenesené působnosti
 
   (1)  Při  kontrole  výkonu  přenesené  působnosti svěřené orgánům krajů
   jedná  za  tyto  orgány  v  případě  krajského  úřadu  ředitel nebo jím
   pověřená  osoba  a  v  případě  ostatních orgánů kraje hejtman nebo jím
   pověřená osoba.
 
   (2)  Osoba  uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků
   zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.
 
   § 89
 
   zrušen
 
   § 90
 
   zrušen
 
   § 91
 
   zrušen
 
   § 91a
 
   zrušen
 
   HLAVA VIII
 
   VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM
 
   § 92
 
   (1)  Při  výkonu  přenesené  působnosti  jsou  orgány územní samosprávy
   podřízeny příslušnému ministerstvu.
 
   (2)  Příslušná  ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní
   správy  vykonávané  orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon
   státní   správy   vydáváním  právních  předpisů  a  směrnic;  podmínkou
   platnosti  směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o 
   vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.
 
   § 92a
 
   Vztah ministerstev ke krajům
 
   Příslušná  ministerstva,  do  jejichž  působnosti  náleží  úseky státní
   správy vykonávané orgány kraje,
 
   a)  přezkoumávají  rozhodnutí  orgánů  kraje  vydaná na úseku přenesené
   působnosti  ve  správním  řízení;^4) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů
   kraje  vydaných  ve  správním  řízení  se vztahují ustanovení správního
   řádu,
 
   b)  kontrolují  výkon  přenesené  působnosti  orgány  kraje na svěřeném
   úseku.
 
   § 93
 
   Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti
 
   a)   koordinuje  vydávání  směrnic  ministerstev  a  jiných  ústředních
   správních  úřadů,  jež  se  dotýkají  přenesené  působnosti  kraje nebo
   přenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů
   a  orgány  obcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů
   je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,
 
   b)   kontroluje   dodržování  usnesení  a  opatření  vlády  v  činnosti
   příslušných  orgánů  kraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem
   obcím,
 
   c) organizuje porady ředitelů krajských úřadů,
 
   d)  ve  spolupráci  s příslušnými ústředními správními úřady organizuje
   provádění   kontrol   na   vybraných  úsecích  činnosti  orgánů  kraje,
   vyhodnocuje  jejich  výsledky  a  předkládá  vládě  návrhy  na potřebná
   opatření,
 
   e)  řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu
   a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci
   projektů.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 93a
 
   zrušen
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 93b
 
   zrušen
 
   § 93c
 
   zrušen
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 93d
 
   zrušen
 
   § 93e
 
   zrušen
 
   § 93f
 
   zrušen
 
   § 93g
 
   zrušen
 
   § 93h
 
   zrušen
 
   § 93i
 
   zrušen
 
   HLAVA IX
 
   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
 
   Společná ustanovení
 
   § 94
 
   (1)  Je-li  orgánům  kraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech
   fyzických   a  právnických  osob  ve  věcech  patřících  do  samostatné
   působnosti   kraje,  k  řízení  je  příslušný  krajský  úřad;  na  jeho
   rozhodování se vztahuje správní řád,^4) pokud tento nebo zvláštní zákon
   nestanoví   jinak.  K  přezkoumávání  těchto  rozhodnutí  je  příslušné
   ministerstvo, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak^25a); odvolací orgán
   nemůže rozhodnutí změnit.
 
   (2)   Skutečnosti  nasvědčující  vyloučení  zaměstnance  zařazeného  do
   krajského  úřadu^27)  z  projednávání  a  rozhodování  věci ve správním
   řízení  se  oznamují  příslušnému  vedoucímu  odboru  krajského  úřadu;
   skutečnosti  nasvědčující  vyloučení  vedoucího  odboru krajského úřadu
   nebo  vedoucího  nebo  člena  zvláštního  orgánu  se  oznamují řediteli
   krajského   úřadu.   O   podjatosti  rozhoduje  zaměstnanec,  jemuž  se
   skutečnosti   nasvědčující  vyloučení  oznamují;  ten  také  v  případě
   rozhodnutí   o  vyloučení  pro  podjatost  učiní  potřebná  opatření  k 
   zajištění dalšího řízení.
 
   (3)  Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud
   není  podán  návrh  na  soudní  výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem
   vybírá  a vymáhá kraj;^26) výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní
   zákon nestanoví jinak.
 
   (4)  Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto
   zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
 
   § 94a
 
   (1) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné
   ústřední  správní  úřady  využívají ze základního registru obyvatel pro
   výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c) adresa místa pobytu,
 
   d)  datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v 
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
 
   e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a
   datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
 
   (2) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné
   ústřední  správní  úřady  využívají  z  informačního  systému  evidence
   obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) pohlaví,
 
   d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
 
   e) rodné číslo,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   g)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého  pobytu,  případně  též  adresa, na kterou mají být doručovány
   písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
 
   h)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
   republiky,
 
   i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
   opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození
   a  u  opatrovníka,  který  se  narodil  v  cizině, místo a stát, kde se
   narodil,
 
   j)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  rodné  číslo  otce,  matky,
   popřípadě jiného zákonného zástupce,
 
   k)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
   republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
 
   l)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
 
   (3) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné
   ústřední  správní  úřady  využívají  z informačního systému cizinců pro
   výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) rodné číslo,
 
   d) pohlaví,
 
   e)  místo  a  stát,  kde  se  cizinec narodil; v případě, že se cizinec
   narodil na území České republiky, místo a okres narození,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
 
   g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
 
   h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
 
   i) omezení svéprávnosti,
 
   j)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  otce,  matky, popřípadě jiného
   zákonného zástupce,
 
   k)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
   republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
 
   l)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
 
   (4)  Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
   jen  takové  údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
   které  jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
   se  využijí  z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
   systému  cizinců,  pouze  pokud  jsou  ve tvaru předcházejícím současný
   stav.
 
   § 95
 
   Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
 
   Přechodná ustanovení
 
   § 96
 
   (1) Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru
   k  okresnímu  úřadu  zaměstnance,  kteří  budou určeni ministerstvem na
   základě  výsledků  výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito
   zaměstnanci  zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů
   kraje a výkon působnosti krajského úřadu.
 
   (2)  Pro  Brněnský  kraj  zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad
   Brno-venkov,  pro  Ostravský  kraj  Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský
   kraj Okresní úřad Plzeň-sever.
 
   (3)  Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých
   podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z 
   okresních úřadů na příslušné kraje.
 
   § 97
 
   Ustavující  zasedání  zastupitelstev  zvolených  ve volbách v roce 2000
   svolá   ministr   vnitra.  Termín  jeho  konání  stanoví  tak,  aby  se
   uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.
 
   § 97a
 
   (1)  Kraje  obdrží ze státního rozpočtu příspěvek^27a) určený na úhradu
   nákladů  spojených  s  převzetím  výkonu  státní správy v souvislosti s 
   druhou  fází  reformy  veřejné správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro
   rok 2003.
 
   (2) Výši příspěvku pro jednotlivé kraje určí vláda svým usnesením.
 
   (3)   Příspěvek   neobdrží   kraje,  které  budou  dlouhodobě  využívat
   administrativní  budovy  v  majetku  státu  nebo  na  něž tento majetek
   přejde.
 
   (4)  V  případě,  že  kraje  budou  administrativní  budovy  dlouhodobě
   využívat pouze částečně, odstavec 3 se použije přiměřeně.
 
   Závěrečná ustanovení
 
   § 98
 
   Zmocňovací ustanovení
 
   Vláda vydá nařízení k provedení § 47 a 48.
 
   § 99
 
   Účinnost
 
   (1)  Tento  zákon  nabývá  účinnosti  dnem  voleb  do  zastupitelstev v 
   krajích,  s  výjimkou  ustanovení  §  7,  29,  30  a 67, která nabývají
   účinnosti dnem 1. ledna 2001.
 
   (2)  Ustanovení  §  96 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve
   Sbírce zákonů.
 
   Klaus v. r.
 
   Havel v. r.
 
   v z. Rychetský v. r.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.IV zákona č. 234/2006 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Řízení  o  pozastavení  účinnosti právního předpisu kraje, zahájená
   přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
   právních předpisů.
 
   2.  Řízení  o  pozastavení  výkonu  usnesení,  rozhodnutí nebo opatření
   orgánu  kraje  v  samostatné  působnosti,  zahájená  přede  dnem nabytí
   účinnosti   tohoto   zákona,  se  dokončí  podle  dosavadních  právních
   předpisů.
 
   3.  Kontrola  výkonu  přenesené  působnosti  krajů, zahájená přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních
   předpisů.
 
   Čl.LV zákona č. 261/2007 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Byl-li uvolněný člen zastupitelstva uznán dočasně práce neschopným nebo
   mu  byla  nařízena  karanténa  před  1.  lednem 2009, měsíční odměna ve
   snížené  výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále
   nemocenské  za  podmínek,  ve  výši  a  po dobu podle právních předpisů
   účinných ke dni 31. prosince 2008.
 
   Čl. XXII zákona č. 347/2010 Sb.
 
   zrušen
 
   Čl. XIX zákona č. 364/2011 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Jestliže  dočasná  pracovní  neschopnost  vznikla  nebo  karanténa byla
   nařízena  před  1.  lednem  2014  a  trvá  ještě  v  roce  2014, náleží
   uvolněnému členu zastupitelstva kraje měsíční odměna podle § 48 odst. 3
   zákona č. 129/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
 
   Čl. XVIII zákona č. 239/2012 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Schvalování  účetní  závěrky podle § 35 odst. 2 písm. i) a § 59 odst. 1
   písm.  o)  zákona  č.  129/2000  Sb.,  ve  znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
 
   Čl. IV zákona č. 106/2016 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Pokud  orgán  kraje rozhodl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o 
   majetkoprávním  jednání,  posoudí se splnění podmínek pro toto jednání,
   které  jsou  stanoveny  krajským  zřízením,  podle krajského zřízení ve
   znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   1)  Zákon  č.  320/2001  Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o 
   změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
 
   1a)  Zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o 
   změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
 
   2) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
 
   4)  Zákon  č.  71/1967  Sb.,  o správním řízení (správní řád), ve znění
   zákona č. 29/2000 Sb.
 
   5)  Zákon  č.  133/2000  Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o 
   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
 
   Zákon  č.  326/1999  Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o 
   změně některých zákonů.
 
   6)  Zákon  č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně
   některých zákonů.
 
   7) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a
   o  změně  některých  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č.
   101/2000  Sb.,  o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve
   znění  pozdějších předpisů a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické
   službě, ve znění pozdějších předpisů.
 
   9) Například občanský zákoník.
 
   9a)  §  8  zákona  č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální
   zákon).
 
   9b)  §  25  zákona  č.  13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   9c)  Zákon  č.  420/2004  Sb.,  o  přezkoumávání  hospodaření  územních
   samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
 
   10) Obchodní zákoník.
 
   11) § 214 a násl. občanského zákoníku.
 
   12) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
 
   13) § 2 odst. 1, § 124, 206 zákoníku práce.
 
   15) § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
 
   16) § 124 zákoníku práce.
 
   17)  §  17  nařízení  vlády  č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
   práce a některé další zákony.
 
   18)  §  16  až  18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní
   pohotovost   v  rozpočtových  a  v  některých  dalších  organizacích  a
   orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
 
   19)  Například  zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   19a)  §  13  odst.  2  a  §  16  zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
   pravidlech územních rozpočtů.
 
   21) Zákon č. 143/1992 Sb.
 
   22) Zákon č. 106/1999 Sb.
 
   22a)  Zákon  č.  71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č.  337/1992  Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   22b) § 129 a 129b zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
   znění zákona č. 234/2006 Sb.
 
   22c)  §  6  odst.  7  zákona  č.  273/2001  Sb.,  o právech příslušníků
   národnostních menšin a o změně některých zákonů.
 
   22d) § 125 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
 
   22e)  §  125  a 126 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006
   Sb.
 
   23) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona
   č. 67/1993 Sb.
 
   23a)  Například  §  22  odst.  7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
   pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
 
   25)  Zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o 
   změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   Zákon   č.   420/2004   Sb.,   o   přezkoumávání  hospodaření  územních
   samosprávných  celků  a  dobrovolných  svazků  obcí, ve znění zákona č.
   413/2005 Sb.
 
   25a)  Například  §  22  odst.  8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
   pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
 
   26)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   27) § 9 zákona č. 71/1967 Sb.
 
   27a)  §  7  odst.  1  písm.  r)  zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
   pravidlech  a  o  změnách  některých  souvisejících  zákonů (rozpočtová
   pravidla).
 
   28)  §  2  písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
   některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   29) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
 
   30) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
   (zákon o obchodních korporacích).
 
   31)  §  5  zákona  č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních
   menšin a o změně některých zákonů.
 
   § 214 občanského zákoníku.

Platnost od

1. ledna 2001

Ke stažení

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Facebook

Page generated in 2.4345 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál