Zákon o státní sociální podpoře - zákon č. 117/1995 Sb.
Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
117/1995 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. května 1995
o státní sociální podpoře
Změna: 137/1996 Sb.
Změna: 132/1997 Sb.
Změna: 242/1997 Sb. (část)
Změna: 242/1997 Sb.
Změna: 91/1998 Sb. (část)
Změna: 158/1998 Sb.
Změna: 91/1998 Sb.
Změna: 360/1999 Sb.
Změna: 118/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 492/2000 Sb.
Změna: 271/2001 Sb.
Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 125/2003 Sb.
Změna: 424/2003 Sb., 438/2003 Sb., 453/2003 Sb.
Změna: 453/2003 Sb. (část), 53/2004 Sb.
Změna: 237/2004 Sb.
Změna: 315/2004 Sb.
Změna: 453/2003 Sb. (část)
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 562/2004 Sb.
Změna: 124/2005 Sb.
Změna: 168/2005 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 218/2005 Sb.
Změna: 204/2005 Sb., 381/2005 Sb., 552/2005 Sb.
Změna: 113/2006 Sb.
Změna: 134/2006 Sb.
Změna: 115/2006 Sb.
Změna: 214/2006 Sb.
Změna: 362/2003 Sb., 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 585/2006 Sb. (část)
Změna: 213/2007 Sb.
Změna: 379/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 269/2007 Sb., 367/2007 Sb.
Změna: 239/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb., 585/2006 Sb. (část), 261/2007 Sb. (část), 129/2008
Sb., 305/2008 Sb., 382/2008 Sb., 414/2008 Sb., 449/2008 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 362/2009 Sb., 326/2009 Sb. (část), 461/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 346/2010 Sb., 347/2010 Sb., 414/2010 Sb., 427/2010
Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 364/2011 Sb., 366/2011 Sb., 408/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 401/2012 Sb. (část)
Změna: 331/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 399/2012 Sb., 401/2012 Sb., 482/2012 Sb.
Změna: 48/2013 Sb.
Změna: 267/2013 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 458/2011 Sb. (část), 303/2013 Sb., 344/2013 Sb., 440/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 101/2014 Sb.
Změna: 458/2011 Sb., 250/2014 Sb., 252/2014 Sb., 253/2014 Sb., 327/2014
Sb.
Změna: 332/2014 Sb.
Změna: 377/2015 Sb., 395/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Státní sociální podpora
(1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu
a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při
některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve
stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.
(2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.
(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny
přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních
dávek uvedených v § 2^1).
§ 2
nadpis vypuštěn
Dávky státní sociální podpory jsou
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu
1. přídavek na dítě,
2. příspěvek na bydlení,
3. porodné,
b) ostatní dávky
1. rodičovský příspěvek,
2. pohřebné.
§ 2a
Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle
tohoto zákona, jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní
město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
§ 3
Okruh oprávněných osob
(1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených
podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby
společně s ní posuzované
a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle
zvláštního právního předpisu^1c), jde-li o státní občany České
republiky, nebo
b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního
předpisu^1d), jde-li o cizince,
podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště
(2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v
případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území
České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu^1d),
pokud jsou
a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního
právního předpisu^1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní
ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode
dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,
b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území
České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu^1e), s
výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém
středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku,
c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče
nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,
d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným
právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na
území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k
dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního
předpisu^1f),
e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo
vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu^1f),
f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území
České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního
předpisu^1g),
g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana^1h),
h) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území
České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou
kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu^56),
i) cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního
právního předpisu^66),
j) cizinci zaměstnanými na území České republiky nebo cizinci, kteří
již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a
jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání^4), pokud jim bylo vydáno
povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu^67),
k) rodinnými příslušníky^68) cizinců uvedených v písmenech f), h), i) a
j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České
republiky podle zvláštního právního předpisu^67),
l) osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů
Evropské unie^1) nebo osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně
činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými
příslušníky majícími právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské
unie^69),
podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. Podmínka
bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l).
(3) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi^57).
(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech
prominout podmínku trvalého pobytu.
ČÁST DRUHÁ
VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ
Příjem rozhodný pro přiznání dávky
§ 4
Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví
jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období
(dále jen "rozhodný příjem"). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví
jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a
osob s ní společně posuzovaných.
§ 5
(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s
výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného
používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z
příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo
nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném
v odstavci 8,
2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, a
jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální
částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci
7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo
nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem
částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,
3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,
4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v
loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výher z reklamních
soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a
cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže,
nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z
jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě
ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou
paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení,
zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů,
odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po
odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po
odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od
daně z příjmů, tyto příjmy:
1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná
plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady
nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby,
která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně
posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,
2. odchodné, výsluhový příspěvek, odbytné u vojáků z povolání a
příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních
předpisů^3c),
3. příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje
cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu
pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od
daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu^3e),
5. náhrada mzdy (platu, odměny) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od
čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013
do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti
(karantény) podle zvláštních právních předpisů^3i),
6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle
zákona upravujícího důchodové spoření,
7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z
rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského
parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a
náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému
manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance
Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky,
plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými
nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
podle zákona o daních z příjmů,
9. příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
přípravy,
10. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům
bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo
mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu
působení v zahraničí,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové
výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně
z příjmu připadající na tuto dávku,
d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,^4)
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v
částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní,
pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto
příjmy už započteny podle písmen a) až d),
f) rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na
bydlení,
g) přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,
h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^4a) a to v
rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,
i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a
to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy
uvedené v písmenech f) až h).
(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v
odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu
z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž
došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje.
Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného
příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně
posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky,
které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že
uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný
příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové
úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě
snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v
odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení
zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za
kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se
rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému
zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo
nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v
odstavci 1
a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z
příjmů podle zákona o daních z příjmů,
b) v písmenu b) bodech 1 až 4 a 6 v tom kalendářním roce, v němž byly
vyplaceny,
c) v písmenu b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním roce, v němž byly
plátcem zaúčtovány,
d) v písmenech c), d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly
vyplaceny.
(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené
a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly
zaúčtovány,
b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v
němž byly vyplaceny,
c) v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v
odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly
vyplaceny,
d) v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním čtvrtletí,
v němž byly plátcem zaúčtovány.
(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba
podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti
do rozhodného příjmu částka odpovídající
a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za
kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do
něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího
kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),
b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období
zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně
předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.
července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se
dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na
účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o
daních z příjmů, nebo
c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů
stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který
bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek
období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§
51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z
příjmů,
nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen
a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala
alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené
v odstavci 1 písm. a) bodu 2.
(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba
podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v
kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do
něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího
kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by
měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala,
započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka
odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za
kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června
následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje;
pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí
odstavec 7 věta druhá obdobně. Při stanovení rozhodného příjmu podle
věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2
věty čtvrté nepřihlíží.
(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro
účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která
se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního
právního předpisu,^38) měsíčně nejméně částka odpovídající 50 %
průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,
a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím
kalendářní rok,
b) předcházející období od 1. července do 30. června následujícího
kalendářního roku, na které se porodné a příspěvek na bydlení přiznává;
to platí i přiznává-li se příspěvek na bydlení v rámci tohoto období na
dobu kratší (§ 51 odst. 2).
Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a
sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v
národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že
tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem
a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl
nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve
výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní
pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a
případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu
bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely
podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,
b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců
červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z
podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za
který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v
odstavci 6 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná
výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.
(9) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům
uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona
o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této
daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům
uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly
vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně,
přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou
národní bankou^31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které
se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet
měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný
kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České
republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje
rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z
příjmů podle zákona o daních z příjmů,^3) přepočte se na českou měnu
způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je
rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.
§ 6
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku,
do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího
kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle
§ 51 prokázat rozhodný příjem,
b) jde-li o
1. příspěvek na bydlení, období kalendářního čtvrtletí předcházejícího
kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje,
popřípadě nárok na dávku uplatňuje,
2. porodné, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí,
ve kterém se dítě (děti) narodilo.
§ 7
(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále
stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a
není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná
z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně
posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně
posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského
příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro
účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s
jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle
odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.
(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,
a) nezaopatřené děti (§ 11),
b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují
i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči
rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner^31a)
rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené
osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé, partneři^31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče
posuzované podle písmene b),
d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a
jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,
pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady
na své potřeby.^7)
(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na
své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno
jinak, jde-li o
a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)];
pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před
středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s
nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a
bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy
obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,^7a) posuzuje se s
nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto
rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni
kalendářního čtvrtletí,
b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou
v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;^1) ustanovení písmene a) části
věty za středníkem přitom platí obdobně,
c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.
(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za
plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro
péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem
stravování, ubytování a ošacení.
(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby,
s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny
k trvalému pobytu;^1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně
uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.
(6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v
případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně
po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují
jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v
případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu
tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při
posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když
je v bytě hlášena k trvalému pobytu.
(7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič,
který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K
druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen
žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v
odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič,
který žije v registrovaném partnerství^31a).
(8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby,
které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§
12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k
trvalému pobytu.
(9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence
nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za
osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce
trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu
trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu
odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence,
obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty
sčítají.
(10) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče
nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí
soudu o
a) svěření dítěte do péče jiné osoby^32),
b) osvojení dítěte^33),
c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele^34),
d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením^35),
e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte^36),
f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou
dobu^37),
g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou
péči^18),
h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.
(11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro
nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí
soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení
osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá
vyživovací povinnost, osobně pečuje.
(12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3
písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se
kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované
partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu
Evropské unie.
§ 8
Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši
(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima
rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a
existenčním minimu^8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na
počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.
Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima
posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem
na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním
minimu^8).
(2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte,
rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima
nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen
"částka životního minima dítěte").
(3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu^8)
pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v
kalendářním měsíci, za který dávka náleží.
§ 9
zrušen
§ 10
Výdělečná činnost
(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost
a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,
b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně
činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou
považuje pro účely důchodového pojištění,^38) nebo
c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí
příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.
(3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro
přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.
§ 11
Nezaopatřené dítě
(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do
skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku
věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu
pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a
provádění sociálního zabezpečení^58)
(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za
nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky
Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je
poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu
třetího stupně.
§ 12
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
a) studium na středních a vysokých školách v České republice,^10) s
výjimkou
1. studia za trvání služebního poměru,
2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na
středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno
podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
činnost pro osoby se zdravotním postižením^38a) prováděná podle
předpisů o zaměstnanosti,^10a)
c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle
rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na
roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice,
d) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a
obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a
uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v
rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných
právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první
maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce,
ve kterém zahajují toto studium,
e) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských
vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České
republice v případě, že
1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední
správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území
členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle
práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací
instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle
školského zákona^64), nebo
2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České
republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích
států,
f) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve
nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a
náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po
dobu 2 let,
g) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů^65).
(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto
zákona rozumí studium
a) na středních školách a konzervatořích,^39) zapsaných do rejstříku
škol a školských zařízení,^40)
b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a
spravedlnosti,^41)
c) na vyšších odborných školách^42) zapsaných do rejstříku škol a
školských zařízení.^40)
(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto
zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a
doktorském studijním programu.^43)
§ 13
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§
12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku
školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem,
začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto
povinnosti plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole
se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku
následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v
dalším studiu,
b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li
tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního
vyučování školního roku,^44) v němž byla taková zkouška konána; to
platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,
c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení
studia^45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno
jinak.
(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze
považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední
škole, jestliže
a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle §
10,
b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,^4)
c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na
sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý
kalendářní měsíc,
d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní
nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.^46)
Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě
studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou
přípravu na povolání na střední škole.
§ 14
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12
odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké
školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo
studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším
studiu,
b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně^10b) studium na vysoké
škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v
němž dítě ukončilo řádně^10b) studium na vysoké škole, pokud dítě
nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá
po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo
podporu při rekvalifikaci,
c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo
studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné
vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole,
nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním
měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala
mateřská nebo rodičovská dovolená^10c).
§ 15
(1) Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12
odst. 1 písm. d) (dále jen „vzdělávací instituce“), jsou uvedeny v
seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích
jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a
sociálních věcí vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam
obsahuje identifikační údaje vzdělávací instituce, označení studia
podle § 12 odst. 1 písm. d), datum zařazení do seznamu a datum ukončení
platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí
o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení
dříve v souladu s odstavcem 6.
(3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména
obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické
způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění
náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.
(4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže
a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním
předpise,
b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě
je neopravila nebo nedoplnila,
c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce
personální nebo materiální,
d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.
(5) Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována
orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle §
12 odst. 1 písm. d) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3.
(6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu
vyřadí, jestliže
a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,
b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,
c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o
studiu,
d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,
e) o to písemně požádá.
(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s
Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním
předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu,
doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné
a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování
studia podle § 12 odst. 1 písm. d), materiálně technické podmínky
prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování
studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání
údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
§ 16
nadpis vypuštěn
(1) Za povinnou školní docházku^11) se pro účely tohoto zákona považuje
též
a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali
základní vzdělání, v základním vzdělávání,^11a)
b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,^11b)
c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním
vzdělávání,^11c)
d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo
střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26
let, které nezískaly základní vzdělání.^11d)
(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních
prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování
školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky.
Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za
povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo
výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo
podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až
c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném
školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.
ČÁST TŘETÍ
DÁVKY
HLAVA PRVNÍ
PŘÍDAVEK NA DÍTĚ
§ 17
Podmínky nároku na přídavek na dítě
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný
příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a
koeficientu 2,40.
§ 18
Výše přídavku na dítě
Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené
dítě ve věku
a) do 6 let 500 Kč,
b) od 6 do 15 let 610 Kč,
c) od 15 do 26 let 700 Kč.
§ 19
Výplata přídavku na dítě
(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se
vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se
vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce
kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti.
Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky
přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci,
v němž dovršilo zletilosti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém
zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na
základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská
pobočka Úřadu práce, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto
osob se bude přídavek na dítě vyplácet.
(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7
odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež,
vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu
nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti
nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena
na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení)
přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po
tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro
výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.
HLAVA DRUHÁ
zrušena
nadpis vypuštěn
§ 20
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 23
zrušen
HLAVA TŘETÍ
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
§ 24
Podmínky nároku na příspěvek na bydlení
(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který
je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže
a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v
rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu
0,35, a
b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území
hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka
normativních nákladů na bydlení.
(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je
byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za
vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva
bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela^70), pokud
nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za
nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní
právo^47b). Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na
příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém
družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce
služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k
vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo
bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení
tohoto bytu.
(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob,
náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě
dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka
Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se
příspěvek na bydlení přizná.
(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému
pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této
změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního
měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v
bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu
kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.
(5) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo
samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.
§ 25
Náklady na bydlení
(1) Náklady na bydlení tvoří
a) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za
plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do
nájemného,
b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí
za kalendářní měsíc:
+--------------------------------+------------+
| Počet osob v rodině podle | Kč |
| § 7 odst. 5 zákona | |
+--------------------------------+------------+
| jedna | 1 923 |
+--------------------------------+------------+
| dvě | 2 632 |
+--------------------------------+------------+
| tři | 3 441 |
+--------------------------------+------------+
| čtyři a více | 4 150 |
+--------------------------------+------------+
c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu,
vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva;
náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:
+--------------------------------+------------+
| Počet osob v rodině podle | Kč |
| § 7 odst. 5 zákona | |
+--------------------------------+------------+
| jedna | 706 |
+--------------------------------+------------+
| dvě | 966 |
+--------------------------------+------------+
| tři | 1 263 |
+--------------------------------+------------+
| čtyři a více | 1 561 |
+--------------------------------+------------+
(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví
jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející
kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje,
popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se
započítávají náklady na bydlení
a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně
posuzovanými osobami, pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na
příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období a současně v něm byly
hlášeny k trvalému pobytu,
b) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně
posuzovanými osobami v bytě, v němž v rozhodném období fakticky žily a
hradily uvedené náklady na bydlení, avšak neměly v něm trvalý pobyt po
celé rozhodné období, nebo jeho část, a zároveň v době podání žádosti o
dávku již mají tyto osoby v tomto bytě trvalý pobyt,
c) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud
oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo
po část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok
na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh
společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu
poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady
na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.
(3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se
započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto
kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období
doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za
které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního
čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako
přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení
v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v
případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní
čtvrtletí.
§ 26
Normativní náklady na bydlení
(1) Normativní náklady na bydlení činí pro
a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy
+------------------+--------------------------------------------------------------+
| Počet osob | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč |
| v rodině podle +--------------------------------------------------------------+
| § 7 odst. 5 | Praha | více než | 50 000 - | 10 000 - | do 9 999 |
| zákona | | 100 000 | 99 999 | 49 999 | |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
| jedna | 7 731 | 6 146 | 5 858 | 4 996 | 4 811 |
| dvě | 11 114 | 8 945 | 8 551 | 7 372 | 7 119 |
| tři | 15 114 | 12 277 | 11 762 | 10 220 | 9 890 |
| čtyři a více | 18 947 | 15 526 | 14 905 | 13 046 | 12 648 |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
b) byty v družstevních bytech a bytech vlastníků
+------------------+--------------------------------------------------------------+
| Počet osob | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč |
| v rodině podle +--------------------------------------------------------------+
| § 7 odst. 5 | Praha | více než | 50 000 - | 10 000 - | do 9 999 |
| zákona | | 100 000 | 99 999 | 49 999 | |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
| jedna | 4 484 | 4 484 | 4 484 | 4 484 | 4 484 |
| dvě | 6 703 | 6 703 | 6 703 | 6 703 | 6 703 |
| tři | 9 316 | 9 316 | 9 316 | 9 316 | 9 316 |
| čtyři a více | 11 887 | 11 887 | 11 887 | 11 887 | 11 887 |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
(2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30.
června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních
nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního
roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období.
(3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci
1 jsou platné pro období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015.
nadpis vypuštěn
§ 27
Výše příspěvku na bydlení
(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi
normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným
koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
(2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na
bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na
bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na
území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
(3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše
příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny,
započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný
příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.
§ 27a
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 28
Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince
následujícího kalendářního roku výši
a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického
úřadu o imputovaném nájemném,
b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny
spotřebitelských indexů pevných paliv,
c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a
nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen
pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c),
popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení
normativních nákladů na bydlení.
§ 29
zrušen
HLAVA PÁTÁ
RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK
nadpis vypuštěn
§ 30
Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše
(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně
pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský
příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby,
kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž
nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále
stanoveno jinak.
(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3
a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení
peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem
nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.
(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň
jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v
rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující
7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše
rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního
vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke
dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází
se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího
základu, který je vyšší.
(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč
měsíčně, jestliže
a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození
nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce
nepřevyšující 7 600 Kč,
b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na
rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto,
že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu
péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na
peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na
nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský
příspěvek náležející na starší dítě;
odstavec 3 věta druhá platí i zde.
(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození
nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a
4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce
devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve
výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.
(6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše
rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím
a) dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4,
nebo
b) dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle
odstavce 4 stanovit podle odstavce 3,
stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od
kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek
došlo.
(7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič,
který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského
příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních
měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a
to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné
osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku
nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na
základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské
pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.
(8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku
od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka,
která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se
tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední
kalendářní měsíc.
§ 30a
(1) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší
dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího
kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině
jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a to i v
případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku.
Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem
v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním
měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o
dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině.
(2) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek
nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na
rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že
každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen
jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se
rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku
rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.
§ 30b
Podmínka osobní celodenní péče o dítě
(1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský
příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za
splněnou i v kalendářním měsíci, v němž
a) se dítě narodilo,
b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na
peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s
porodem,
c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě
rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 a 11),
d) dítě dosáhlo věku 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek
podle § 30 odst. 1,
e) dítě nebo rodič zemřeli,
f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí
svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu
nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na
základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo
dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče
poskytovatele zdravotních služeb, které trvalo déle než 3 kalendářní
měsíce.
(2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které
zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů ve
zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než 3 kalendářní měsíce,
nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce
poskytování lůžkové péče. V této době však může rodič provést volbu
podle § 30 odst. 3 nebo 4. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě
umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče
osobně celodenně a řádně pečuje.
(3) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na
peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s
porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši
rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského
pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok
na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5^3i).
§ 31
(1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7
odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí
podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být
splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na
rodičovský příspěvek.
(2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která
převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté
do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě,
jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného
orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera^31a).
Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek
nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud
nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u
nezletilého rodiče.
(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a
rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu
nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v
kalendářním měsíci,
b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo
mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti
nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně
postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny
denně,
c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou
školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu
nepřevyšujícím 6 hodin denně,
d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení
pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a
jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci
jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná
závislost) podle zákona o sociálních službách,
e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy
uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo
studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15),
s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených
sil;
docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.
§ 32
zrušen
HLAVA ŠESTÁ
zrušena
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
HLAVA SEDMÁ
zrušena
Díl první
zrušen
§ 36
zrušen
Díl druhý
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
§ 39
zrušen
Díl třetí
zrušen
§ 40
zrušen
§ 40a
zrušen
§ 40b
zrušen
Díl čtvrtý
zrušen
§ 41
zrušen
Díl pátý
zrušen
§ 42
zrušen
Díl šestý
zrušen
§ 43
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 43a
zrušen
§ 43b
zrušen
HLAVA OSMÁ
PORODNÉ
§ 44
Podmínky nároku na porodné
(1) Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé
dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního
minima rodiny a koeficientu 2,70.
(2) Nárok na porodné žena nemá, pokud jí před porodem vznikl již
dvakrát nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé
péče nahrazující péči rodičů nebo v případě, že se jí již jedno živé
dítě narodilo a druhé dítě do 1 roku věku převzala do trvalé péče
nahrazující péči rodičů, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě
narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě nebo děti porodila,
zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a
porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.
(4) Nárok na porodné podle odstavce 3 nemá otec, jemuž již dvakrát
vznikl nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé
péče nahrazující péči rodičů.
(5) Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno
jinak.
§ 45
Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče
(1) Nárok na porodné má také osoba, která převzala do trvalé péče
nahrazující péči rodičů dítě do 1 roku jeho věku, a toto dítě bylo
prvním nebo druhým dítětem této osoby, bez ohledu na to, zda první dítě
porodila nebo převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na
porodné vzniká dnem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči
rodičů, přičemž dnem převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o
převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je,
že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 2,70.
(2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před
převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na
porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.
(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje
dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li
o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a), b) a d).
(4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů
manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě
dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném
rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.
§ 46
Výše a výplata porodného
(1) Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé
dítě.
(2) Porodné se vyplatí jednorázově.
HLAVA DEVÁTÁ
POHŘEBNÉ
§ 47
Podmínky nároku na pohřebné
(1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb
a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo
b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte,
jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3)
na území České republiky.
(2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka
jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok
na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního
předpisu^48a).
(3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro
nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.
§ 48
Výše a výplata pohřebného
(1) Výše pohřebného činí 5000 Kč.
(2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH
HLAVA PRVNÍ
Díl první
Nárok na dávku a její výplatu
§ 49
(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto
zákonem.
(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto
zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o
přiznání dávky.
§ 50
Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a
společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další
právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální
podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši
příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte,
nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a
další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu
potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li
nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu
výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný
souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu
rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.
§ 51
(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných
příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této
dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána
výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li
prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se
zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za
kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její
výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do
31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla
být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1.
listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na
dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce
nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato
dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po
zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na
dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro
nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté
přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.
(2) Příspěvek na bydlení se přiznává na období od 1. července do 30.
června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na
dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tuto dávku jen po tuto
kratší dobu. Příspěvek na bydlení náležející podle věty první se v
rámci uvedeného období vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí
nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li
nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí.
Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního
čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním
čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce
tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných
příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka
vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se
výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc,
do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na
bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný
příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená
dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty
třetí až páté neplatí, jde-li o příspěvek na bydlení vyplácený k
poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června.
Ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů
na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za
dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela,
nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku
na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle
odstavce 1 věty páté až sedmé.
(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na
dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního
měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc
dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.
(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2
písm. a) bodech 1 a 2, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto
dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.
(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v
této částce.
§ 52
Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně
posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku
nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke
kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53
odst. 3.
§ 53
(1) Dávka neprávem
a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,
b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,
c) odepřená, nebo
d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,
se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení
náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující
o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání
dávky oprávněná osoba požádala.
(2) Dávka neprávem
a) přiznaná,
b) vyplácená, nebo
c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,
se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem
následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena.
Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.
(3) Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její
výši, dávka se
a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři
měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově
nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o
přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo
b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode
dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka
vyplacena.
Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.
(4) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se
výše dávky ode dne této změny.
§ 54
(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem
stanoveno jinak.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v §
2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1, zaniká uplynutím tří
měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí,
jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1 a v § 62 odst. 5. Lhůta podle
předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.
(3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodu 2, zaniká, nebyl-li
uplatněn do jednoho roku
a) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,
b) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,
c) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu,^48a) jde-li o
pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v §
53 odst. 1.
(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí
nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního
měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného
opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu
trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací
detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí
věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu
přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li
o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou
pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby
ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního
právního předpisu^48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o
nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu
vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního
předpisu^48d).
§ 54a
Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky
dítěte
(1) Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce
podle zvláštního právního předpisu^62) za neplnění povinností
souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte
v rodině, tak se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku,
který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá
částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po
kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení
sankce uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského
příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od
celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a
zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem
na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.
(2) Odstavec 1 neplatí v případech, kdy rodiči náleží rodičovský
příspěvek podle ustanovení § 30 odst. 5. V případech uvedených ve větě
první platí, že nárok na výplatu rodičovského příspěvku nemá rodič,
kterému byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu^62) za
neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní
docházky dítěte v rodině, a to po dobu 3 kalendářních měsíců
následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení
sankce nabylo právní moci. Nárok na rodičovský příspěvek za toto období
nemůže uplatnit ani druhý z rodičů.
(3) Nárok na výplatu odměny pěstouna nebo odměny pěstouna ve zvláštních
případech vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku,
nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce podle zvláštního
právního předpisu^62) za neplnění povinností souvisejících s řádným
plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a
to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci,
ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci.
(4) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo
druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce podle
zvláštního právního předpisu^62), je povinen písemně oznámit orgánu
státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu
nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce za
neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky
dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení sankce rodiči nebo
pěstounovi za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné
školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu^62), je
povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který uvedeným
osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu
pěstouna ve zvláštních případech), že tuto sankci uložil, a to do 8 dnů
po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Díl druhý
Přechod nároku na dávky
§ 55
Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.
§ 56
(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují
do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne
smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při
stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v
závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7
odst. 2.
(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se
splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,
stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.
(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.
Díl třetí
Výplata dávek
§ 57
(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 se
vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který
náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po
tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po
uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to
nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto
kalendářním čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s
příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně,
vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané
delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém
případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího
po tomto období.
(2) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodu 3, a § 2 písm. b) bodu 2 se
vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po
měsíci, v němž byla dávka přiznána.
(3) zrušen
(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 58
(1) Dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k
rozhodování o dávkách.
(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a)
bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 ke změně místa, kde je oprávněná
osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví krajská pobočka Úřadu práce,
která byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky,
a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v
němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Krajská
pobočka Úřadu práce uvedená v předchozí větě předá krajské pobočce
Úřadu práce příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby
podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušná krajská
pobočka Úřadu práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po
měsíci, v němž byla dávka zastavena.
(3) Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený
příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí
příjemce dávky. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z
uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o
změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna
provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.
§ 59
(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je
příjemcem dávky
a) zákonný zástupce nebo opatrovník oprávněné osoby, pokud nejde o
případy uvedené v písmenech b) až d),
b) jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na
základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v
písmenech c) a d),
c) osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření,
jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2 nebo § 35, nejde-li o případ
uvedený v písmenu d),
d) ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá
oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).
(2) Krajská pobočka Úřadu práce namísto příjemců dávky uvedených v
odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou
dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka
sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce
dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu
přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se
vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.
(3) V případě, že příjemci dávky státní sociální podpory, nejde-li o
jednorázové dávky, je vyplácen prostřednictvím zvláštního příjemce nebo
formou poukázek podle zvláštního právního předpisu^48f) také příspěvek
na živobytí nebo doplatek na bydlení^48g) alespoň po dobu 6
kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je krajská pobočka Úřadu práce
povinna rozhodnout o ustanovení zvláštního příjemce pro přijímání dávek
státní sociální podpory, jsou-li splněny podmínky, za nichž se ustavuje
zvláštní příjemce podle odstavce 2. Pokud nebudou splněny podmínky
uvedené v odstavci 2 pro ustanovení zvláštního příjemce podle věty
první, krajská pobočka Úřadu práce o tom vydá usnesení, které pouze
poznamená do spisu. Pro stanovení podmínky 6 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích se doby poskytování uvedených dávek hmotné nouze
prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek sčítají.
(4) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a
zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné
osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže
výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.
(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku
použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z
bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
(6) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen
fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.
(7) Příspěvek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé
úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce
příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb.
§ 60
Dávky se do ciziny nevyplácejí.
HLAVA DRUHÁ
Díl první
Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby
společně posuzované
§ 61
(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce
Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání
nároku na dávku, její výši nebo výplatu.
(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální
podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její
výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi
dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory
delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky
zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce
byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.
(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o
dávce
a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu,
b) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce změny ve skutečnostech,
které osvědčila podle písmene a).
(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v
odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba
společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3
písm. a), je krajská pobočka Úřadu práce povinna vyzvat společně
posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne
vyzvání; krajská pobočka Úřadu práce může s osobou společně posuzovanou
dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů.
Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná
povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.
(5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem
oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba
nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření
zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným
orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené
orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být
zastavena, nebo dávka může být odejmuta jestliže se osoba, jejíž
zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu
nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento
následek upozorněn.
§ 62
(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost
nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností
předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než
náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v
nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí,
jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči
vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku
na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce
vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.
(2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila,
že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku
toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.
(3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily
přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a
nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se
vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání
mezi těmito osobami rozhodují soudy.^48d) Podle tohoto ustanovení se
postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.
(4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši
zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá
lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po
dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu
přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny
splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(5) Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl
rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které
přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči
náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě,
které se stalo nejmladším dítětem v rodině. Částka rodičovského
příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším
dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z
důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině,
se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky
náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později
nejmladším dítětem v rodině.
(6) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek
nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.
(7) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3
rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo
naposledy vyplácela. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z
běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o
jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom
platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze
mzdy.^48h) Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o
povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.
Díl druhý
Povinnosti státních orgánů a dalších osob
§ 63
(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma
příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61),
osoby jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory,
který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o
dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné
podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li
však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní
sociální podpory a nejde o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění
sociálního zabezpečení^58), platí o úhradě zdravotních výkonů
poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy.^19)
(2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit
údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny
mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů
mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně
sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný
souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby
sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního
systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích
těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně
posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje krajským
pobočkám Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální
podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální
podpory; Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje
nezbytné pro přiznání stipendia v případě tíživé sociální situace
studenta podle zvláštního předpisu^3a). Ministerstvo práce a sociálních
věcí dále z tohoto informačního systému poskytuje v elektronické podobě
způsobem umožňujícím dálkový přístup Rejstříku trestů údaje nezbytné
pro ověření totožnosti osoby, která podle zvláštního právního
předpisu^19a) žádá v elektronické podobě o vydání výpisu nebo o
nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů a orgánům zeměměřickým
a katastrálním^60) údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která
činí podání v elektronické podobě ve věcech patřících do působnosti
těchto orgánů. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou
povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých
informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení
informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a
ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány
státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro
rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně
osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Veškeré údaje,
které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální
podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a
sociálních věcí^61).
(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona
na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů,
potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a
poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory.
Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při
jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.
(5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely státní
sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a
orgánům státní sociální podpory
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(7) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území se narodil,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) omezení svéprávnosti,
j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo
opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce
nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení
a datum narození,
k) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení
jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí
soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako
den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
m) rodné číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě
partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,
n) rodné číslo dítěte,
o) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození
dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o
osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(8) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení partnera, rodné číslo nebo datum
narození partnera, datum a místo vzniku registrovaného partnerství,
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o
neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného
partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den,
který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
registrovaného partnerství,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
narození,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce nebo opatrovníka, pokud jsou cizinci, a jejich rodné
číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo
opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a
datum narození,
p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(9) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo a jeho změny.
(10) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním
registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému
evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze
pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(11) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(12) Orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení všech
údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování
údajů o státní sociální podpoře (odstavec 3), a všech písemností a
spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách
státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po
kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového
správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního
systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a
písemnost podle zvláštního právního předpisu.^19g)
§ 63a
Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob
(1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1)
nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro
nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly
nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další
fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se
vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle §
63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky
zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 a 6 a odst. 7 věta první platí zde
obdobně.
(2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a
osoby uvedené v § 61, odpovídají krajské pobočce Úřadu práce, která
dávku vyplatila, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně.
Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 6 platí zde
obdobně.
§ 64
(1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální
podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak.
Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti
zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze
tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu
a účelu.
(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních
orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány
státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným
subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon^20) nebo tento zákon;
jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem
oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných
fyzických nebo právnických osob.
(3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat
a) orgánům sociálního zabezpečení^49) a obecním úřadům údaje potřebné
pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění
a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení
posuzujícím zdravotní stav podle podle zvláštního právního předpisu^58)
údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a
Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely
sociálně-právní ochrany dětí,
b) správcům daně^50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,
c) zdravotním pojišťovnám^51) údaje potřebné pro stanovení pojistného
na veřejné zdravotní pojištění,
d) orgánům činným v trestním řízení^53) údaje potřebné pro trestní
řízení,
e) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení
a správní řízení,
f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona^54) ke kontrole činností
orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této
kontroly,
g) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických
registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.
(4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny poskytnout Veřejnému
ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle
zvláštního zákona.
(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální
podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních
jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké,
publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních
věcí pro analytickou a koncepční činnost.
(6) Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o
dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která
prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného
rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je
poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka
vyplácena.
(7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání
stipendia podle zvláštního právního předpisu^54a) na žádost oprávněné
osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem
rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 1,50.
§ 64a
(1) Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny získávat a
zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální
podpory a obdobných dávkách v cizině v souvislosti s plněním úkolů
vyplývajících pro ně z práva Evropské unie,^1) a to v rozsahu nezbytném
pro plnění těchto úkolů.
(2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických
osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a příslušným
institucím v cizině údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro
Ministerstvo práce a sociálních věcí a pro tyto instituce z práva
Evropské unie,^1) a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní
sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta čtvrtá
obdobně.
(3) Údaje získané orgány státní sociální podpory podle odstavců 1 a 2
jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3.
(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje
a) České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů
údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro
plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropské unie,^1) a z
mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují
v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z
práva Evropské unie^1) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné
pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto
úkolů.
Díl třetí
§ 65
Kontrolní činnost
(1) Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji
vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat,
mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených
právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce
státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů
podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními
orgány, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v
odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění
kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností
uložených v § 63. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle
věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako
zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.
Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který
plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro
nárok nebo výši dávky zjišťují.
Díl čtvrtý
Správní delikty
Oddíl 1
Přestupky
§ 65a
(1) Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí
přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně
údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu.
(2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná
nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost osvědčit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na
dávku, její výši nebo výplatu nebo ohlásit změny v těchto skutečnostech
podle § 61 odst. 1 až 4 ve stanovené lhůtě, nebo
b) nepodrobí se ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo
jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za
přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
Oddíl 2
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 65b
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně
údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu.
(2) Je-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem
dávky, dopustí se správního deliktu, jestliže nesplní ohlašovací
povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě
podle § 61 odst. 2.
(3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000
Kč.
Oddíl 3
Společná ustanovení
§ 65c
(1) Právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
orgán státní sociální podpory o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne,
kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl
spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o
odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný
a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li
o správní delikt podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1,
b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti
sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu
nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o správní delikty podle § 65a
odst. 2.
(6) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil.
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA TŘETÍ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
Díl první
§ 66
Orgány rozhodující o dávkách
(1) O dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce.
(2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, kde
je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů,
pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).
Díl druhý
§ 67
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti
oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na
tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze
podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku
státní sociální podpory žádá.
(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o
zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci
úřední krajskou pobočkou Úřadu práce.
(3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné
žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v
písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.
(4) Pokud není oprávněná osoba svéprávná^55) jednají za ni její zákonní
zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba
svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby,
zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba.
Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu
(zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o
dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba
uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode
dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva krajské pobočky Úřadu práce, aby
o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt
zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o
rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto
dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka
vyplácena.
§ 68
Náležitosti žádosti
(1) Žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených
správním řádem
a) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena
(§ 58 odst. 2),
b) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných
osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky
podmíněno příjmem,
c) jde-li o rodičovský příspěvek,
1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského
poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši jejich
vyměřovacího základu,
2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v
rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v
rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok
na rodičovský příspěvek,
3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících
rodinu podle § 31 odst. 1,
4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodě 2 v jeslích, mateřské
škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku, nebo v léčebně
rehabilitačním zařízení,,
5. volbu nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši, pokud rodič tuto
volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,
d) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na
dávku nebo její výši potřebné,
e) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na
základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za
plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1
písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,
f) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm.
b) bodu 5^3i),
g) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1
písm. b) bodu 1 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných
výživné nebo obdobné plnění poskytovala,
h) skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné.
(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),
2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou
daně podle zákona o daních z příjmů,
3. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10,
4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle
zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle
zákona o daních z příjmů,
5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č.
4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je
prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy
prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v §
5 odst. 1 písm. b), bodech 2 až 10,
2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům
uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.
(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v
odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán státní sociální
podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o
takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.
(5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající
v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky
povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o
přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte
[odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30.
září, pokud v jednotlivých případech krajská pobočka Úřadu práce
neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.
(6) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí
příslušných orgánů^21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení
potvrzení.
§ 68a
Důkazní prostředky
V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na
technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty
optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty
jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu
byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit
originál nebo úředně ověřený opis listiny.
§ 68b
Podání a jiné úkony
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis
(§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit
a) též na počítačové sestavě, zveřejněné v elektronické podobě
Ministerstvem práce a sociálních věcí,
b) v elektronické podobě a elektronicky podepsat podle zvláštního
právního předpisu,^21a) pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí
zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.
§ 68c
Účastníci řízení
V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení
a) oprávněná osoba,
b) příjemce dávky (§ 59),
c) osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo
právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,
d) fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení
zvláštního příjemce podle § 59.
§ 69
Vydávání rozhodnutí
(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že
a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,
b) dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2,
c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst.
1 a 2 a § 58 odst. 2,
d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst.
6,
e) přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce
rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li krajská pobočka
Úřadu práce rozhodovat podle § 7 odst. 6 nebo o zvláštním příjemci
podle § 59,
f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 4,
g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle §
30 a 30a.
(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3
odst. 4 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.
§ 70
(1) Rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy
se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o
dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se
nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a
odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do
vlastních rukou.
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů
ode dne výplaty první splátky
a) dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky,
b) rodičovského příspěvku po dovršení věkové hranice dítěte, která
zakládá nárok na volbu rodiče na rodičovský příspěvek, jde-li o volbu
nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 a krajská
pobočka Úřadu práce rozhodnutí nevydala.
(3) Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu
práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů
ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které
byly podány opožděně, se nepřihlíží.
(4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení
částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení
věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro
podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.
§ 70a
Vyhotovování písemností
Při vyhotovení oznámení a dalších písemností s použitím automatizované
výpočetní techniky mohou být tato oznámení a další písemnosti vydány s
předtištěným razítkem úřadu a s předtištěným jménem, příjmením a funkcí
oprávněné osoby. Předchozí věta neplatí, jde-li o vyhotovení a vydání
rozhodnutí.
§ 71
nadpis vypuštěn
(1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými
pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí.
(2) Odvolání nemá odkladný účinek.
§ 72
Náklady řízení
Orgány státní sociální podpory, Ministerstvo práce a sociálních věcí,
účastníci řízení a osoby společně posuzované nemají nárok na náhradu
nákladů vzniklých v řízení o dávkách.
§ 72a
(1) Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají
tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon
rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal
rozhodnutí v prvním stupni řízení.
(2) Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově,
podléhají výkonu rozhodnutí^21b) jen podle předpisů upravujících výkon
rozhodnutí srážkou ze mzdy^21c). Dávky státní sociální podpory, které
jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí.
§ 73
zrušen
§ 73a
Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky
trvalého pobytu podle § 3 odst. 4.
§ 73b
zrušen
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Základní ustanovení
§ 74
(1) Pro nároky na
a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,^23)
b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)
c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o
pěstounské péči,^25)
d) podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském
pojištění,^26)zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách^27) a
zákona o sociálním zabezpečení,^24)
které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech
a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v
písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo
nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo
změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle
písmen a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v
písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.
(2) Pro nároky na
a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění^26) a
výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,^27)
b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)
c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je
dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo
mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském
pojištění^26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,^27)
d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně
postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť
náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)
e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva
Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,^28)
f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,^29)
g) příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním
zabezpečení,^24)
které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech
a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v
písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány
nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí
nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky
uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o
nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před
1. lednem 1996.
(3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny
před
a) 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),
b) 1. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a
c),
c) 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a
f),
d) 1. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e)
a g),
přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo
fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách
podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v
písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1. lednem 1996,
jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).
(4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle
předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za
dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před
1. lednem 1996.
§ 75
(1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za
měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí
naposledy za měsíc říjen 1995.
(2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za
měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g)
se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený
v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní
čtvrtletí roku 1995.
(3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická
nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.
§ 76
Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím
a) 30. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),
b) 31. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),
c) 31. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a),
c) a f),
d) 31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d),
e) a g).
§ 77
(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené
a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,
b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,
c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,
d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,
je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní
úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu
podle zvláštních předpisů (§ 3).
(2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před
1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před
uvedeným dnem.
(3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k
rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se
hradí z prostředků státní sociální podpory.
(4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.
§ 78
Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti,
platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.
§ 79
Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte
(1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1.
listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému
příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a
vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený
v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995
okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož
podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému
vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis
dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného
sdělení posoudit,^30) zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě
těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo
dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).
ČÁST ŠESTÁ
zrušena
§ 79a
zrušen
§ 79b
zrušen
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 80
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o
děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.
2. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a
Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím
příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb.,
zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č.
37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o
určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k
výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní
rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
4. Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.
117/1992 Sb.
5. Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé
navazující zákony.
6. Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.
7. Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.
109/1995 Sb.
8. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979
Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování
některých sociálních dávek na děti.
9. Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních
dávek.
10. Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního
minima a některé sociální dávky.
11. Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a
podpory při narození dítěte.
12. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování
přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984
Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České
národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č.
311/1993 Sb.
13. § 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a
Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů
vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění
zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
14. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva
Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím
příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb.,
zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní
rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
15. Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady
nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.
§ 81
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29
a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna
1996.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 271/2001 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Rozhodný příjem pro účely státní sociální podpory se stanoví podle
předpisů platných po dni účinnosti tohoto zákona, jde-li o dávky, na
které vznikl nárok po dni účinnosti tohoto zákona.
2. Odsouzené ženě náleží rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě ve
výkonu trestu nejdříve za kalendářní měsíc následující po dni účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 125/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Podle čl. I bodu 1 se při stanovení rozhodného příjmu pro účely
státní sociální podpory postupuje od 1. října 2003.
2. Byla-li žádost o dávku nebo její výplatu podána oprávněnou osobou
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování
nároku na výplatu dávky nebo její části a nároku na dávku podle
právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Čl. I bod 4 se vztahuje na přeplatky na rodičovském příspěvku
vzniklé nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IX zákona č. 424/2003 Sb.
Přechodné ustanovení
Údaje z informačního systému, písemnosti a spisy uvedené v čl. VIII
bodu 1, jejichž skartační lhůty neuplynuly ke dni 1. ledna 2004, jsou
Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící
státní sociální podporu povinny uschovat tak, aby k jejich skartaci
nedošlo před uplynutím 15 kalendářních let následujících po kalendářním
roce, v němž došlo k poslednímu uložení údajů do informačního systému
nebo v němž bylo pravomocně ukončeno správní řízení o dávkách státní
sociální podpory, jde-li o písemnosti a spisy týkající se státní
sociální podpory.
Čl.II zákona č. 453/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených
k výkonu práce do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které ke
dni 31. března 2004 plnily úkoly při provádění státní sociální podpory
podle zvláštního právního předpisu, přechází dnem účinnosti tohoto
zákona z těchto obecních úřadů podle § 249 odst. 2 zákoníku práce na
stát. Za stát v pracovněprávních vztazích jedná organizační složka
státu - příslušný úřad práce, jímž je úřad práce, v jehož obvodu se
nachází obecní úřad obce uvedený ve větě první. Věta první a druhá
neplatí pro hlavní město Prahu.
2. Správní řízení zahájená ve státní sociální podpoře obecním úřadem
obce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí
orgány státní sociální podpory podle působnosti svěřené jim ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v případech podle bodu 2
orgánům státní sociální podpory prodlužují o 30 dnů.
4. Výkon rozhodnutí zahájený obecním úřadem obce s rozšířenou
působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon
rozhodnutí, který bude možné zahájit až po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, dokončí nebo provedou úřady státní sociální podpory podle
působnosti svěřené jim ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Pro provedení spisové rozluky v souvislosti s převodem činností ve
státní sociální podpoře od 1. dubna 2004 na orgány státní sociální
podpory uvedené v čl. I bodu 2 se použijí přiměřeně zvláštní právní
předpisy, které upravovaly provedení spisové rozluky v souvislosti s
ukončením činnosti okresních úřadů, s tím, že písemnosti, spisy a
spisovny přejdou z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úřady
práce, s výjimkou případů, kdy pro provádění státní sociální podpory
bude příslušné hlavní město Praha.
6. Pracoviště státní sociální podpory, na nichž se před 1. dubnem 2004
prováděla státní sociální podpora, se dnem 1. dubna 2004 stávají
pracovišti těch orgánů státní sociální podpory, na která podle čl. I
přecházejí příslušné činnosti ve státní sociální podpoře.
7. Při stanovení rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory se
podle čl. I bodů 5 až 13 postupuje nejdříve, jde-li o nárok na sociální
příplatek a příspěvek na bydlení, od 1. července 2004, a jde-li o nárok
na přídavek na dítě, od 1. října 2004.
8. Zaopatřovací příspěvek (čl. I body 22 a 23) se vyplatí naposledy,
jde-li o nárok za prosinec 2003; příspěvek na dopravu se vyplatí
naposledy, jde-li o nárok náležející za měsíc červen 2004.
9. Přeplatky na rodičovském příspěvku vzniklé z důvodu vykonávání
výdělečné činnosti ve větším rozsahu, než umožňovaly předpisy účinné
před 1. lednem 2004, a z důvodu zúčtování rodičovského příspěvku, o
nichž nebylo před 1. lednem 2004 pravomocně rozhodnuto, se nevymáhají.
10. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek, jeho výplatu a výši se za
období před 1. lednem 2004 posuzují podle předpisů účinných před tímto
dnem s tím, že zúčtování rodičovského příspěvku se provede naposledy za
kalendářní rok 2002.
11. Smlouvy, včetně jejich dodatků, uzavřené mezi Ministerstvem práce a
sociálních věcí a obcemi, jejichž obecní úřady prováděly ke dni 31.
března 2004 státní sociální podporu, o bezplatném přenechání majetku
České republiky uvedeného v Čl. CXVII bodu 12 zákona č. 320/2002 Sb., o
změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
okresních úřadů, včetně majetku tvořícího informační systém a
přenechaném do užívání těmto obcím po 31. prosinci 2002, se ke dni 1.
dubna 2004 zrušují. Předchozí věta se netýká smluv, na jejichž základě
byl takový majetek přenechán do užívání hlavnímu městu Praze a krajským
úřadům.
Čl.II zákona č. 124/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Výše dávek ze státní sociální podpory, které náleží ke dni účinnosti
tohoto zákona, se k tomuto dni posoudí znovu podle čl. I tohoto zákona,
jestliže oprávněná osoba do 3 kalendářních měsíců následujících po dni
účinnosti tohoto zákona prokáže, že její příjmy z podnikání nebo z jiné
samostatné výdělečné činnosti a takové příjmy osob společně s ní
posuzovaných, k nimž bylo přihlédnuto při rozhodování o dávce, jsou
příjmy osob, které vykonávají činnost, která se považuje podle zákona o
důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo
jde o příjmy osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zákona o
důchodovém pojištění za činnost osob samostatně výdělečně činných
proto, že tuto činnost nevykonávaly soustavně.
Čl.II zákona č. 204/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Nároky na rodičovský příspěvek v případě, že dítě navštěvuje jesle,
mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku,
se posuzují podle čl. I od počátku kalendářního měsíce následujícího po
měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.
Čl.XV zákona č. 112/2006 Sb.
1. Výše dávek státní sociální podpory, na něž vznikne nárok přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se přepočtou podle zákona č. 117/1995
Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, od splátky náležející za leden 2007.
2. Příspěvek na bydlení náležející podle dosavadních právních předpisů
se vyplatí naposledy za prosinec 2006, jde-li o nárok vzniklý podle
dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 113/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o pokutách, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
2. Rozhodný příjem pro účely dávek státní sociální podpory se stanoví
podle předpisů platných ode dne 1. dubna 2006, jde-li o dávky státní
sociální podpory, na které vznikl nárok po dni 31. března 2006, nebo
zjišťuje-li se výše rozhodných příjmů podle § 51 zákona o státní
sociální podpoře po dni 31. března 2006.
Čl.VII zákona č. 134/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Výše odměny pěstouna, na niž vznikl nárok přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se přepočte podle čl. VI tohoto zákona od
splátky dávky náležející za kalendářní měsíc následující po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc se vyplatí naposledy, jde-li o nárok na tento příspěvek za
předchozí kalendářní měsíc, v němž nabyl účinnosti tento zákon.
Čl.XXIV zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek
náležející ve výši podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec
2007.
2. Úřady státní sociální podpory stanoví nárok na přídavek na dítě,
jestliže náležel ke dni 31. prosince 2007, podle zvláštních právních
předpisů účinných po 31. prosinci 2007 bez žádosti, nejpozději do konce
měsíce února 2008, není-li dále stanoveno jinak.
3. Nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1.
lednem 2008, se posoudí za dobu před 1. lednem 2008 podle zvláštních
právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
4. Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zvláštních právních předpisů,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od 1.
ledna 2008
a) v základní výměře do 3 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v
rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2008
dosáhlo 21 měsíců věku, a po dosažení 3 let věku tohoto dítěte náleží
rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte,
b) ve snížené výměře do 4 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v
rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2007
dosáhlo 3 let věku před 1. lednem 2008.
5. O nároku na rodičovský příspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nárok na
rodičovský příspěvek, který náležel ke dni 31. prosince 2007 podle
zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, rozhodne úřad státní sociální podpory na základě žádosti
o rodičovský příspěvek podané tomuto úřadu.
6. Rozhodný příjem s přihlédnutím k čl. XXIII bodům 2 a 3 se stanoví
a) od ledna 2008, jde-li o nárok na sociální příplatek nebo příspěvek
na bydlení,
b) nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku
na dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 2 a prokáže, že
takový příjem přijala od osoby s ní společně posuzované pro nárok na
tento přídavek na dítě,
c) nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku
na dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 3.
Čl. XIV zákona č. 382/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích podle § 59 odst. 3 zákona
č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009, se počítá od
1. ledna 2009.
Čl. II zákona č. 414/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Na Úřad práce hlavního města Prahy přecházejí dnem 1. ledna 2009
práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců městských
částí hlavního města Prahy zařazených k výkonu práce do úřadů městských
částí hlavního města Prahy, kteří k 31. prosinci 2008 plnili úkoly při
provádění státní sociální podpory.
2. Příslušná městská část hlavního města Prahy dohodne se zaměstnanci
uvedenými v bodě 1 přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
na stát - Úřad práce hlavního města Prahy. Takto provedená delimitace
je závazná.
3. Správní řízení v oblasti státní sociální podpory zahájená do 31.
prosince 2008 úřady městských částí hlavního města Prahy a pravomocně
neskončená dokončí Úřad práce hlavního města Prahy. Lhůty k vydání
rozhodnutí se v těchto případech prodlužují o 30 pracovních dnů ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Žádosti o dávky státní sociální podpory za dobu před 1. lednem 2009
uplatněné po 31. prosinci 2008 posuzuje Úřad práce hlavního města
Prahy.
5. Výkon rozhodnutí nařízený úřadem městské části hlavního města Prahy
v oblasti dávek státní sociální podpory, které je vykonatelné, zahájený
do 31. prosince 2008 a výkon pravomocného rozhodnutí v této oblasti,
které nebylo možné zahájit do 31. prosince 2008, dokončí nebo provede
Úřad práce hlavního města Prahy; výnosy z provedených výkonů rozhodnutí
jsou příjmem státního rozpočtu.
6. Úřady městských částí hlavního města Prahy provedou u všech
dokumentů v oblasti státní sociální podpory, u kterých se dnem 31.
prosince 2008 naplní skartační lhůty, skartační řízení.
7. Písemnosti, na jejichž základě se poskytuje státní sociální podpora,
a písemnosti týkající se správních řízení uvedených v bodu 4 předají
úřady městských částí hlavního města Prahy Úřadu práce hlavního města
Prahy ke dni 1. ledna 2009.
8. Pohledávky, které vznikly z rozhodovací činnosti městských částí
hlavního města Prahy podle zákona o státní sociální podpoře, ve znění
platném do 31. prosince 2008, jsou počínaje dnem 1. ledna 2009
pohledávkami České republiky, se kterými je příslušný hospodařit Úřad
práce hlavního města Prahy.
9. Řízení ve věcech, u nichž přešla působnost z územních finančních
orgánů na celní úřady, zahájená územními finančními úřady přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán, před nímž bylo řízení
zahájeno.
10. Příslušné městské části jsou povinny strpět umístění převáděných
zaměstnanců v dosavadních prostorách, včetně obslužných prostor, za
nájemné nepřevyšující výši nájemného v místě obvyklou a za úhradu
prokázaných provozních nákladů do 31. prosince 2010, pokud nebude
dohodnuto jinak.
11. Nárok na rodičovský příspěvek v nižší výměře podle čl. I bodů 5 a 6
se přizná na základě žádosti nejdříve ode dne účinnosti tohoto zákona.
12. Nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) zákona o
státní sociální podpoře ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona se poskytuje bez žádosti, jestliže rodičovský příspěvek
náleží ke dni 31. prosince 2009 a náleží i po tomto datu.
Čl. XV zákona č. 326/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Přídavek na dítě náležející před 1. červencem 2009 podle zákona č.
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do dne 1.
července 2009, náleží naposledy za červen 2009.
2. Úřady práce do 31. července 2009 stanoví nově výši přídavku na dítě
podle § 18 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
ve znění účinném ode dne 1. července 2009, bez žádosti; oznámení o
změně výše přídavku na dítě se nedoručuje a založí se pouze do spisu.
Čl. XII zákona č. 362/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Přídavek na dítě podle § 17 a 18 náležející přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za měsíc
prosinec 2009.
2. Úřady práce do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
stanoví nově nárok na přídavek na dítě a jeho výši podle § 17 a 18
zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Úřady práce doručí nejpozději do dne výplaty přídavku na dítě
náležející za měsíc leden 2010 písemné sdělení o změně přídavku na dítě
podle § 17 a 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
4. Úřady práce do 31. ledna 2011 stanoví nově výši rodičovského
příspěvku podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. VIII zákona č. 347/2010 Sb.
zrušen
Čl. VI zákona č. 366/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Podmínka bydliště na území České republiky podle § 3 odst. 2 až 4
zákona č. 117/1995 Sb., ve znění tohoto zákona, pro nárok na dávky
státní sociální podpory se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31.
prosinci 2011; jde-li o nároky na dávky státní sociální podpory, které
vznikly před 1. lednem 2012 podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění
účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, uvedená podmínka bydliště na
území České republiky se vztahuje na nároky na dávky státní sociální
podpory od 1. října 2012.
2. Nárok na rodičovský příspěvek, který ke dni 31. prosince 2011
náležel podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti
tohoto zákona, z důvodu péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo
dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jde-li o dítě, které je ke dni
účinnosti tohoto zákona mladší 3 let, bude náležet i po 31. prosinci
2011, nejdéle však do 3 let věku tohoto dítěte, ve výši 7 600 Kč
měsíčně s tím, že úprava výše rodičovského příspěvku při jeho souběhu s
peněžitou pomocí v mateřství nebo nemocenským poskytovaným v
souvislosti s porodem platí i zde. Rodičovský příspěvek bude po 31.
prosinci 2011 vyplácet příslušný orgán státní sociální podpory bez
žádosti v případě, že dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek
nemá zároveň nárok na příspěvek na péči. Má-li toto dítě nárok na
příspěvek na péči, musí rodič nejpozději do 31. ledna 2012 písemně
provést volbu pouze jedné dávky, protože § 30b odst. 4 zákona č.
117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
platí i pro tyto případy. Po provedené volbě krajská pobočka Úřadu
práce odejme druhou dávku.
3. Nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle bodu 2, nárok na
rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č.
117/1995 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011, náleží
naposledy za měsíc prosinec 2011. Rodičovský příspěvek, který náleží
podle věty první do dne účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy
za prosinec 2011. O zániku nároku na rodičovský příspěvek zašle orgán
státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, v němž současně
informuje o nárocích dítěte po 31. prosinci 2011.
4. Jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, na který vznikl nárok přede
dnem účinnosti tohoto zákona a který bude náležet i po 31. prosinci
2011, může rodič
a) čerpat rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011 podle právní úpravy
platné přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebo
b) nejdříve 1. ledna 2012 požádat o změnu rodičovského příspěvku podle
právní úpravy platné ode dne 1. ledna 2012, přičemž částky rodičovského
příspěvku vyplacené před 1. lednem 2012 se započtou do celkové částky
rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změna
rodičovského příspěvku se provede na základě písemné žádosti podané
rodičem.
5. Dítě, kterému ke dni účinnosti tohoto zákona náleží z dávek
pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona č.
117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, se
považuje pro účely tohoto příspěvku nejdéle do 31. prosince 2012
a) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve
stupni I (lehká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě
nemocné,
b) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve
stupni II (středně těžká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012
dlouhodobě zdravotně postižené,
c) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve
stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),
bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě těžce zdravotně postižené, pokud
dítě nebylo posouzeno podle zákona o sociálních službách pro účely
příspěvku na péči.
6. Nárok na sociální příplatek podle čl. VIII bodu 2 zákona č. 347/2010
Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními
v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zaniká dnem 31.
prosince 2011. O zániku nároku na sociální příplatek zašle orgán státní
sociální podpory jeho poživateli sdělení, které se nedoručuje do
vlastních rukou.
7. Řízení o dávkách státní sociální podpory zahájená a pravomocně
neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Ustanovení § 54a zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije vůči rodičům nebo
pěstounovi, kterým byla uložena sankce podle zvláštního právního
předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné
školní docházky dítěte v rodině nebo v pěstounské péči, pokud tato
sankce nabyla právní moci nejdříve počínaje dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
9. V případech, kdy rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se na základě uložení pravomocné
sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností
souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině
postupuje ohledně nároku na výplatu rodičovského příspěvku podle
ustanovení § 54a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. X zákona č. 401/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nároky na dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikají dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona. Výplata dávek pěstounské péče, která
náleží podle věty první do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se
provede naposledy za měsíc prosinec 2012.
2. O zániku nároku na dávky pěstounské péče podle bodu 1 zašle
nejpozději do 30. listopadu 2012 krajská pobočka Úřadu práce oprávněné
osobě písemné sdělení, v němž současně informuje o nárocích na
pěstounské dávky a jejich uplatnění po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona podle jiného právního předpisu. Toto sdělení se nedoručuje do
vlastních rukou.
Čl. II zákona č. 331/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na rodičovský příspěvek, který rodiči ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona nenáležel z důvodu nároku na příspěvek na péči, náleží
nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě písemné
žádosti podané rodičem. Částky rodičovského příspěvku vyplacené přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodu péče o totéž dítě se
započítávají do celkové částky 220 000 Kč.
2. Rodiči, kterému náleží rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011
podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti zákona č.
366/2011 Sb., náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nadále
tento příspěvek v pevných částkách bez možnosti volby výše dávky.
Celková výše rodičovského příspěvku není v tomto případě omezena
částkou 220 000 Kč. Ostatní podmínky nároku na rodičovský příspěvek a
jeho výplatu se posuzují podle právní úpravy účinné ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, včetně souběhu rodičovského příspěvku a
příspěvku na péči náležejícímu dítěti, které zakládá nárok na
rodičovský příspěvek. Možnost požádat o změnu rodičovského příspěvku
podle právní úpravy účinné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na
základě písemné žádosti rodiče je zachována s tím, že dosud vyplacené
částky rodičovského příspěvku při péči o totéž dítě se započtou do
celkové částky 220 000 Kč.
Čl. III zákona č. 267/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou podle
prováděcího právního předpisu vydaného na základě § 15 zákona č.
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. srpna
2012, a na základě § 108 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění účinném do 31. srpna 2012, a platného k 31. srpnu
2012, zahájené nejpozději ve školním roce 2013/2014 se považuje za
studium na středních školách pro účely státní sociální podpory a
důchodového pojištění.
Čl. IV zákona č. 306/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka
vyplácena způsobem podle § 58 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána
krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1
kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně
nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů.
2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu
způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu
1. Lhůta uvedená v § 58 odst. 3 větě třetí zákona č. 117/1995 Sb. zde
neplatí.
3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky
způsob výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou
pobočkou Úřadu práce České republiky, nejpozději však od šestého
kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky
příjemcem dávky, a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním
poukazem.
Čl. IV zákona č. 252/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé
započtou pro dávky státní sociální podpory přiznané nejdříve od 1.
ledna 2015, je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem,
kalendářní čtvrtletí, a pro dávky státní sociální podpory přiznané
nejdříve od 1. října 2015, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok.
Čl. II zákona č. 253/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Jde-li o dítě narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči
rodičů před 1. lednem 2015, náleží porodné podle § 44 až 46 zákona č.
117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29.
dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září
2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004
o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24.
listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004
a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na
které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní
příslušnosti.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna
2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
1b) Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů.
1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve
znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006
Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.
1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č.
379/2007 Sb.§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č.
161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.
1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona
č. 350/2005 Sb.§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002
Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.
1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a
zákona č. 379/2007 Sb.
1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.
1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.
35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č.
196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.
85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č.
32/1995 Sb. a zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.
149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č.
18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č.
210/1997 Sb.
3a) § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo
náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech
vojáků v záloze.
3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,
ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů, ve znění pozdějších předpisů.
3d) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání
majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
§ 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb.
3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a
hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k
dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb.
3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a
orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o
služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších
předpisů.
3i) Například § 192 zákoníku práce.
3i) Například § 192 zákoníku práce.
4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
7) § 115 občanského zákoníku.
7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině.
8) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
9) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993
Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994
Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.
10) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol
(školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990
Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993
Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č.
49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993
Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.
10a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
10b) § 55 zákona č. 111/1998 Sb.
10c) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
11) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.
11a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
11b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.
11c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
11d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.
18) § 963 občanského zákoníku.
19) § 2 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.
19a) § 16a zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění
pozdějších předpisů.
19b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
19c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
19d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
19f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
19g) § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při
provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních
úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.
20) Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č.
519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb.,
zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.
21) Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.,
a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a
působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění
zákona ČNR č. 272/1992 Sb.
21a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
21b) Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního
řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
21c) § 299 občanského soudního řádu.
22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
22a) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.
117/1992 Sb.
24) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č.
46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona
č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb.,
zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č.
84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č.
307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
25) Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č.
118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
26) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v
mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění
zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb.,
zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb.,
zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991
Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č.
308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění
některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění
občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb.,
vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987
Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č.
263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona
ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993
Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č.
196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení
č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení
odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965
Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č.
263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.
27) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve
znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření
Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č.
308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.
28) Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č.
206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č.
245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona
ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
29) Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.
109/1995 Sb.
30) § 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992
Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně
některých souvisejících zákonů.
32) § 45 zákona o rodině.
32) § 953 občanského zákoníku.
33) § 63 a 74 zákona o rodině.
33) § 796 občanského zákoníku.
34) § 69 zákona o rodině.
34) § 824 občanského zákoníku.
35) § 78 zákona o rodině.
35) § 826 občanského zákoníku.
36) § 928 občanského zákoníku.
37) § 958 občanského zákoníku.
38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
38a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.
39) § 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
40) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.
41) § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
42) § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.
43) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a
zákona č. 138/1995 Sb.
45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a
zákona č. 138/1995 Sb.
46) Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb.,
zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47b) § 745 a 746 občanského zákoníku.
47c) § 36 a 37 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
47d) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
pozdějších předpisů.
48a) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
48b) § 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o
změně některých souvisejících zákonů.
48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.
48d) § 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č.
52/2004 Sb.
48f) § 43 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
48g) § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
48h) § 299 a 317 občanského soudního řádu.
49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb.,
o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č.
210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb.,
zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č.
582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu
Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č.
238/1995 Sb.
50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.
51) § 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně
České republiky.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a
dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.,
zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996
Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.
53) § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění
zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb.,
zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.
54) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a
zákona č. 296/1995 Sb.
54a) § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
55) § 26 a násl. občanského zákoníku.
55) § 49 a násl. občanského zákoníku.
56) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
57) § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
61) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
62) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
64) § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.
65) § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči
ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
66) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
67) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
68) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
69) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných
příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o
změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS,
72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a
93/96/EHS.
70) § 744 občanského zákoníku.
Platnost od
Ke stažení
Sociální sítě NejBusiness.cz
Přihlášení
Doporučujeme
Pro firmy
Nabídky práce
Názory a komentáře
Peronálie
Trh firem
Veřejné zakázky a poptávky
Certifikace a systémy řízení
Export a nové trhy
Investice a investoři
Investujte do našich projektů
Nákup a prodej firem
Obchod a noví zákaznící
Pojištění
Rozložení rizik
Strategický rozvoj firmy
Trh zaměstnanců
Uč se a vyhraj!
Úvěry a financování
Volné kapacity
Zákony a jiná legislativa
NejBusiness Pro firmy
NejBusiness Clients
NejBusiness Companies and Products
NejBusiness Connection
NejBusiness Consulting
NejBusiness Finance
NejBusiness Help
NejBusiness HR
NejBusiness PR
NejBusiness Risks and Strategy
Reklama
Zajímavosti
Naše projekty a aktivity
