Zákon o státní sociální podpoře - zákon č. 117/1995 Sb.

Zákon o státní sociální podpoře - zákon č. 117/1995 Sb.

Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře   

 

 


   117/1995 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 26. května 1995
 
   o státní sociální podpoře
 
   Změna: 137/1996 Sb.
 
   Změna: 132/1997 Sb.
 
   Změna: 242/1997 Sb. (část)
 
   Změna: 242/1997 Sb.
 
   Změna: 91/1998 Sb. (část)
 
   Změna: 158/1998 Sb.
 
   Změna: 91/1998 Sb.
 
   Změna: 360/1999 Sb.
 
   Změna: 118/2000 Sb.
 
   Změna: 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 492/2000 Sb.
 
   Změna: 271/2001 Sb.
 
   Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.
 
   Změna: 125/2003 Sb.
 
   Změna: 424/2003 Sb., 438/2003 Sb., 453/2003 Sb.
 
   Změna: 453/2003 Sb. (část), 53/2004 Sb.
 
   Změna: 237/2004 Sb.
 
   Změna: 315/2004 Sb.
 
   Změna: 453/2003 Sb. (část)
 
   Změna: 436/2004 Sb.
 
   Změna: 562/2004 Sb.
 
   Změna: 124/2005 Sb.
 
   Změna: 168/2005 Sb.
 
   Změna: 377/2005 Sb.
 
   Změna: 218/2005 Sb.
 
   Změna: 204/2005 Sb., 381/2005 Sb., 552/2005 Sb.
 
   Změna: 113/2006 Sb.
 
   Změna: 134/2006 Sb.
 
   Změna: 115/2006 Sb.
 
   Změna: 214/2006 Sb.
 
   Změna: 362/2003 Sb., 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 585/2006 Sb. (část)
 
   Změna: 213/2007 Sb.
 
   Změna: 379/2007 Sb.
 
   Změna: 261/2007 Sb., 269/2007 Sb., 367/2007 Sb.
 
   Změna: 239/2008 Sb.
 
   Změna: 189/2006 Sb., 585/2006 Sb. (část), 261/2007 Sb. (část), 129/2008
   Sb., 305/2008 Sb., 382/2008 Sb., 414/2008 Sb., 449/2008 Sb.
 
   Změna: 326/2009 Sb.
 
   Změna: 306/2008 Sb., 362/2009 Sb., 326/2009 Sb. (část), 461/2009 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb., 346/2010 Sb., 347/2010 Sb., 414/2010 Sb., 427/2010
   Sb.
 
   Změna: 73/2011 Sb.
 
   Změna: 364/2011 Sb., 366/2011 Sb., 408/2011 Sb.
 
   Změna: 375/2011 Sb.
 
   Změna: 401/2012 Sb. (část)
 
   Změna: 331/2012 Sb.
 
   Změna: 428/2011 Sb., 399/2012 Sb., 401/2012 Sb., 482/2012 Sb.
 
   Změna: 48/2013 Sb.
 
   Změna: 267/2013 Sb.
 
   Změna: 306/2013 Sb.
 
   Změna: 458/2011 Sb. (část), 303/2013 Sb., 344/2013 Sb., 440/2013 Sb.
 
   Změna: 64/2014 Sb.
 
   Změna: 101/2014 Sb.
 
   Změna: 458/2011 Sb., 250/2014 Sb., 252/2014 Sb., 253/2014 Sb., 327/2014
   Sb.
 
   Změna: 332/2014 Sb.
 
   Změna: 377/2015 Sb., 395/2015 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
   § 1
 
   Státní sociální podpora
 
   (1)  Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu
   a  ostatní  základní  osobní  potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při
   některých  dalších  sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve
   stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.
 
   (2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.
 
   (3)  Tento  zákon  se  použije  na právní vztahy, které nejsou upraveny
   přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních
   dávek uvedených v § 2^1).
 
   § 2
 
   nadpis vypuštěn
 
   Dávky státní sociální podpory jsou
 
   a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu
 
   1. přídavek na dítě,
 
   2. příspěvek na bydlení,
 
   3. porodné,
 
   b) ostatní dávky
 
   1. rodičovský příspěvek,
 
   2. pohřebné.
 
   § 2a
 
   Orgány  státní  sociální  podpory, které vykonávají státní správu podle
   tohoto zákona, jsou
 
   a)  Úřad  práce  České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní
   město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
 
   b) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
 
   § 3
 
   Okruh oprávněných osob
 
   (1)  Dávky  státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených
   podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby
   společně s ní posuzované
 
   a)  jsou  na  území  České  republiky  hlášeny  k trvalému pobytu podle
   zvláštního   právního   předpisu^1c),  jde-li  o  státní  občany  České
   republiky, nebo
 
   b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního
   předpisu^1d), jde-li o cizince,
 
   podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště
 
   (2)  Dávky  státní  sociální  podpory  dále náleží podle odstavce 1 i v
   případě,  kdy  osoba  a  osoby společně s ní posuzované nemají na území
   České  republiky  trvalý  pobyt podle zvláštního právního předpisu^1d),
   pokud jsou
 
   a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního
   právního  předpisu^1e),  s  výjimkou  žadatelů  o  udělení  mezinárodní
   ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode
   dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,
 
   b)  cizinci  narozenými  na  území České republiky a hlášenými na území
   České  republiky  k  pobytu  podle  zvláštního právního předpisu^1e), s 
   výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém
   středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku,
 
   c)  nezletilými  cizinci  svěřenými  na  území  České republiky do péče
   nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,
 
   d)  cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným
   právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na
   území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k 
   dlouhodobému  pobytu na území České republiky podle zvláštního právního
   předpisu^1f),
 
   e)  rodinnými  příslušníky  cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo
   vydáno  povolení  k  dlouhodobému pobytu na území České republiky podle
   zvláštního právního předpisu^1f),
 
   f)  cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území
   České  republiky  za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního
   předpisu^1g),
 
   g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana^1h),
 
   h)  cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území
   České  republiky  za  účelem  výkonu  zaměstnání  vyžadujícího  vysokou
   kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu^56),
 
   i)  cizinci,  kterým  byla  vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního
   právního předpisu^66),
 
   j)  cizinci  zaměstnanými  na území České republiky nebo cizinci, kteří
   již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a
   jsou  v  evidenci  uchazečů  o  zaměstnání^4),  pokud  jim  bylo vydáno
   povolení   k   dlouhodobému  pobytu  na  území  České  republiky  podle
   zvláštního právního předpisu^67),
 
   k) rodinnými příslušníky^68) cizinců uvedených v písmenech f), h), i) a
   j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České
   republiky podle zvláštního právního předpisu^67),
 
   l)  osobami,  jejichž  nárok  vyplývá  z  přímo  použitelných  předpisů
   Evropské   unie^1)  nebo  osobami  zaměstnanými,  samostatně  výdělečně
   činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými
   příslušníky  majícími  právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské
   unie^69),
 
   podmínkou  je,  že  mají  na  území  České republiky bydliště. Podmínka
   bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l).
 
   (3) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi^57).
 
   (4)  Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech
   prominout podmínku trvalého pobytu.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ
 
   Příjem rozhodný pro přiznání dávky
 
   § 4
 
   Příjem  rozhodný  pro  přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví
   jako  měsíční  průměr  příjmů  rodiny  připadajících na rozhodné období
   (dále  jen  "rozhodný příjem"). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví
   jako  součet  jednotlivých  měsíčních  průměrů příjmů oprávněné osoby a
   osob s ní společně posuzovaných.
 
   § 5
 
   (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
 
   a)  z  příjmů,  které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
   zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
 
   1.  příjmy  ze  závislé  činnosti  podle  zákona  o  daních z příjmů, s 
   výjimkou  částky,  která  se  považuje  za  příjem z důvodu bezplatného
   používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z 
   příjmů  a  s  výjimkou  částky  odpovídající  příjmu,  kterého  dosáhlo
   nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném
   v odstavci 8,
 
   2.  příjmy  ze  samostatné  činnosti  podle zákona o daních z příjmů, a
   jde-li  o  uvedené  příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální
   částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci
   7;   pokud   podnikání   nebo   jinou   výdělečnou  činnost  vykonávalo
   nezaopatřené  dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem
   částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,
 
   3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,
 
   4.  ostatní  příjmy  podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v 
   loteriích,  sázkách  a  jiných  podobných  hrách  a  výher z reklamních
   soutěží  a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a
   cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže,
   nebo  jde  o  soutěžící  vybrané  pořadatelem  soutěže  anebo  příjmu z 
   jednorázové  náhrady  práv  s  povahou  opakovaného  plnění  na základě
   ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
 
   a  to  po  odpočtu  výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
   udržení,  přičemž  jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou
   paušální  částkou,  považují  se za výdaje vynaložené na jeho dosažení,
   zajištění  a  udržení  předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů,
   odpočítávaných  z  takových  příjmů  podle zákona o daních z příjmů, po
   odpočtu  pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní
   politiku  zaměstnanosti  a  pojistného  na veřejné zdravotní pojištění,
   pokud  nebyly  pojistné  a  příspěvek  zahrnuty  do těchto výdajů, a po
   odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
 
   b)  z  příjmů,  které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od
   daně z příjmů, tyto příjmy:
 
   1.  příjem  přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná
   plnění  poskytovaná  ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady
   nebo  uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby,
   která  se  pro  účely  stanovení rozhodného příjmu považuje za společně
   posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,
 
   2.  odchodné,  výsluhový  příspěvek,  odbytné  u  vojáků  z  povolání a
   příslušníků    bezpečnostních    sborů    podle   zvláštních   právních
   předpisů^3c),
 
   3.  příjmy  z  prodeje  podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje
   cenného  papíru,  přesahuje-li  doba  mezi jeho nabytím a prodejem dobu
   pěti  let,  a  to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od
   daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
 
   4.  příjmy  plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
   rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu^3e),
 
   5.  náhrada mzdy (platu, odměny) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od
   čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013
   do  dvacátého  prvního  kalendářního  dne dočasné pracovní neschopnosti
   (karantény) podle zvláštních právních předpisů^3i),
 
   6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle
   zákona upravujícího důchodové spoření,
 
   7.  odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z 
   rozpočtu  Evropské  unie  poslanci  nebo  bývalému  poslanci Evropského
   parlamentu,  zvolenému  na  území  České  republiky,  dále zaopatření a
   náhrada   výdajů  poskytované  z  rozpočtu  Evropské  unie  pozůstalému
   manželovi  nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance
   Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
 
   8.  příjmy  ze  závislé  činnosti  vykonávané na území České republiky,
   plynoucí  poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými
   nerezidenty,  od  zaměstnavatelů  se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
   podle zákona o daních z příjmů,
 
   9.  příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
   přípravy,
 
   10. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
   podle    zvláštních    právních   předpisů   vojákům   a   příslušníkům
   bezpečnostních  sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo
   mezinárodních  bezpečnostních  sborů mimo území České republiky po dobu
   působení v zahraničí,
 
   a  to  po  odpočtu  výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
   udržení  a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
   o  daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové
   výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
 
   c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně
   z příjmu připadající na tuto dávku,
 
   d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,^4)
 
   e)  příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v 
   částce,  v  jaké  byly  vyplaceny,  popřípadě  po odpočtu výdajů, daní,
   pojistného  a  příspěvku  uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto
   příjmy už započteny podle písmen a) až d),
 
   f)  rodičovský  příspěvek  pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na
   bydlení,
 
   g) přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,
 
   h)  mzdové  nároky  podle  zákona  o  ochraně  zaměstnanců při platební
   neschopnosti  zaměstnavatele  a  o  změně  některých zákonů,^4a) a to v 
   rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,
 
   i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a
   to  za  podmínek,  v  rozsahu  a ve výši, v jaké se započítávají příjmy
   uvedené v písmenech f) až h).
 
   (2)  Do  rozhodného  příjmu  se  započítává  každý z příjmů uvedených v 
   odstavci  1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu
   z  jiného  druhu  příjmů  ani  o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž
   došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje.
   Jestliže  z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného
   příjmu  [odstavec  1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně
   posuzovaná  uhrazuje  přeplatek  na  dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky,
   které  jí  byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že
   uvedená  dávka  byla  poskytnuta  v nesprávné výši, snižuje se rozhodný
   příjem  o  částku  této  úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové
   úhradě  došlo.  Byla-li  poplatníkovi  daně z příjmů zvýšena, popřípadě
   snížena  daň  z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v 
   odstavci  1  se  o  toto  zvýšení  snižuje, popřípadě se o toto snížení
   zvyšuje  v  tom  kalendářním  roce,  zjišťuje-li  se rozhodný příjem za
   kalendářní  rok,  nebo  v  tom  kalendářním  čtvrtletí,  zjišťuje-li se
   rozhodný  příjem  za  kalendářní  čtvrtletí,  v  němž  došlo k takovému
   zaúčtování.   Věta  čtvrtá  platí  obdobně,  jde-li  o  přeplatky  nebo
   nedoplatky  na  pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
   politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
 
   (3)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje rozhodný příjem,
   kalendářní  rok  [§  6  písm.  a)],  započítávají  se  příjmy uvedené v 
   odstavci 1
 
   a)  v  písmenu  a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z 
   příjmů podle zákona o daních z příjmů,
 
   b)  v  písmenu b) bodech 1 až 4 a 6 v tom kalendářním roce, v němž byly
   vyplaceny,
 
   c)  v  písmenu b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním roce, v němž byly
   plátcem zaúčtovány,
 
   d)  v  písmenech  c),  d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly
   vyplaceny.
 
   (4)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje rozhodný příjem,
   kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené
 
   a)  v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly
   zaúčtovány,
 
   b)  v  odstavci  1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v 
   němž byly vyplaceny,
 
   c)  v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v 
   odstavci  1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly
   vyplaceny,
 
   d) v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním čtvrtletí,
   v němž byly plátcem zaúčtovány.
 
   (5)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje rozhodný příjem,
   kalendářní  čtvrtletí  [§  6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba
   podle  svého  prohlášení  vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v 
   odstavci  1  písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti
   do rozhodného příjmu částka odpovídající
 
   a)  měsíčnímu  průměru  stanovenému  z  příjmů  z  uvedené  činnosti za
   kalendářní  rok,  který  bezprostředně  předchází kalendářnímu roku, do
   něhož  spadá  počátek období od 1. července do 30. června následujícího
   kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),
 
   b)  měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období
   zahrnuté  do  daňového  přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně
   předchází  kalendářnímu  roku,  do  něhož  spadá  počátek  období od 1.
   července  do  30.  června  následujícího kalendářního roku, na které se
   dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na
   účtování  v  hospodářském  roce  a  naopak  podle § 7 odst. 14 zákona o 
   daních z příjmů, nebo
 
   c)  jedné  dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů
   stanovenou  paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který
   bezprostředně  předchází  kalendářnímu  roku,  do  něhož  spadá počátek
   období  od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§
   51),  stanovena  daň  paušální  částkou  podle  §  7a zákona o daních z 
   příjmů,
 
   nejméně  však  částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen
   a)  a  b)  se  stanoví  za  kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala
   alespoň  po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené
   v odstavci 1 písm. a) bodu 2.
 
   (6)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje rozhodný příjem,
   kalendářní  čtvrtletí  [§  6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba
   podle  svého  prohlášení  vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v 
   odstavci  1  písm.  a)  bodu  2,  avšak  která podle svého prohlášení v 
   kalendářním  roce  bezprostředně  předcházejícím  kalendářnímu roku, do
   něhož  spadá  počátek období od 1. července do 30. června následujícího
   kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by
   měla  příjem  uvedený  v  odstavci  1  písm.  a)  bodu 2, nevykonávala,
   započítává  se  jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka
   odpovídající  25  %  průměrné  měsíční  mzdy v národním hospodářství za
   kalendářní  rok  předcházející  období  od  1.  července  do 30. června
   následujícího  kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje;
   pro  stanovení  částky  průměrné  mzdy  v  národním  hospodářství platí
   odstavec  7  věta  druhá obdobně. Při stanovení rozhodného příjmu podle
   věty  první  se  ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2
   věty čtvrté nepřihlíží.
 
   (7)  Za  příjem  uvedený  v  odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro
   účely  tohoto  zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která
   se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního
   právního   předpisu,^38)  měsíčně  nejméně  částka  odpovídající  50  %
   průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,
 
   a)  za  který  se  zjišťuje  rozhodný  příjem,  je-li rozhodným obdobím
   kalendářní rok,
 
   b)  předcházející  období  od  1.  července do 30. června následujícího
   kalendářního roku, na které se porodné a příspěvek na bydlení přiznává;
   to platí i přiznává-li se příspěvek na bydlení v rámci tohoto období na
   dobu kratší (§ 51 odst. 2).
 
   Částku  uvedenou  v  předchozí  větě  vyhlašuje  Ministerstvo  práce  a
   sociálních  věcí  ve  Sbírce  zákonů  sdělením  podle  průměrné  mzdy v 
   národním  hospodářství  vyhlášené  Českým statistickým úřadem s tím, že
   tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
 
   (8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem
 
   a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl
   nezaopatřenému  dítěti  zaúčtován  v měsících červenec a srpen, a to ve
   výši  po  odpočtu  pojistného  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na
   státní   politiku  zaměstnanosti  a  pojistného  na  veřejné  zdravotní
   pojištění,  po  odpočtu  daně  z  příjmů  připadající  na tyto příjmy a
   případně  po  odpočtu  částky,  která  se  považuje  za příjem z důvodu
   bezplatného  používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely
   podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,
 
   b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců
   červenec  a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z 
   podnikání  a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za
   který  se  zjišťuje  rozhodný  příjem,  nebo  v  případech  uvedených v 
   odstavci  6  částka  tam  uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná
   výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.
 
   (9)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje rozhodný příjem,
   kalendářní  rok,  započtou  se  příjmy  ze  zahraničí  obdobné  příjmům
   uvedeným  v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona
   o  daních  z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této
   daně.  V  ostatních  případech  se  příjmy ze zahraničí obdobné příjmům
   uvedeným  v  odstavci  1  započtou  v tom rozhodném období, v němž byly
   vyplaceny.  Je-li  příjem  uvedený  v  odstavci 1 vyplácen v cizí měně,
   přepočte  se  na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou
   národní  bankou^31)  platného k prvnímu dni rozhodného období, za které
   se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet
   měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný
   kurz,  se  použije  kurz  této  měny  obvykle používaný bankami v České
   republice  k  prvnímu  dni  rozhodného  období,  za  které  se zjišťuje
   rozhodný  příjem.  Je-li  příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z 
   příjmů  podle  zákona  o daních z příjmů,^3) přepočte se na českou měnu
   způsobem  platným  pro  účely  daně  z příjmů, a to v případech, kdy je
   rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.
 
   § 6
 
   Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
 
   a)  u  přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku,
   do  něhož  spadá  počátek  období od 1. října do 30. září následujícího
   kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle
   § 51 prokázat rozhodný příjem,
 
   b) jde-li o 
 
   1.  příspěvek na bydlení, období kalendářního čtvrtletí předcházejícího
   kalendářnímu  čtvrtletí,  na které se nárok na výplatu dávky prokazuje,
   popřípadě nárok na dávku uplatňuje,
 
   2.  porodné, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí,
   ve kterém se dítě (děti) narodilo.
 
   § 7
 
   (1)  Za  rodinu  se  pro  účely  tohoto  zákona  považuje, není-li dále
   stanoveno  jinak,  oprávněná  osoba a společně s ní posuzované osoby, a
   není-li  těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná
   z  osob  nemůže  být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně
   posuzovaná   osoba   současně  ve  více  rodinách,  jde-li  o  společně
   posuzované  osoby  pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského
   příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro
   účely  přídavku  na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s 
   jinými  osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle
   odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.
 
   (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,
 
   a) nezaopatřené děti (§ 11),
 
   b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují
   i  osoby,  jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči
   rodičů  na  základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner^31a)
   rodiče  nebo  uvedené  osoby,  vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené
   osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
 
   c)  manželé,  partneři^31a)  nebo  druh  a  družka,  nejde-li  o rodiče
   posuzované podle písmene b),
 
   d)  nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a
   jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,
 
   pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady
   na své potřeby.^7)
 
   (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na
   své  potřeby,  se  považuje  vždy  za  splněnou, není-li dále stanoveno
   jinak, jde-li o 
 
   a)  nezletilé  nezaopatřené  dítě  a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)];
   pokud  rodiče  dítěte  uvedení  v  odstavci  2 písm. b) části věty před
   středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s 
   nezaopatřeným  nezletilým  dítětem  rodič, s nímž dítě společně žije, a
   bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy
   obou  rodičů  podle  zvláštního  právního  předpisu,^7a)  posuzuje se s 
   nezaopatřeným  nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto
   rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni
   kalendářního čtvrtletí,
 
   b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou
   v  témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;^1) ustanovení písmene a) části
   věty za středníkem přitom platí obdobně,
 
   c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.
 
   (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení)
   pro  péči  o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za
   plné  přímé  zaopatření  se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro
   péči  o  děti  nebo  mládež,  poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem
   stravování, ubytování a ošacení.
 
   (5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby,
   s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny
   k  trvalému  pobytu;^1a)  podmínka,  aby  spolu  trvale žily a společně
   uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.
 
   (6)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  může  při  rozhodování o dávkách v 
   případech,  kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně
   po  dobu  tří  měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují
   jako  osoby  společně  posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v 
   případech,  kdy  některá  ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu
   tří  měsíců  prokazatelně  byt  neužívá,  rozhodnout,  že  se  k ní při
   posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když
   je v bytě hlášena k trvalému pobytu.
 
   (7)  Za  osamělého  rodiče  se  pro účely tohoto zákona považuje rodič,
   který  je  svobodný,  ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K 
   druhovi  (družce)  se  jako  ke společně posuzované osobě přihlíží, jen
   žije-li  s  oprávněnou  osobou  (odstavec  1)  nebo s osobou uvedenou v 
   odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič,
   který žije v registrovaném partnerství^31a).
 
   (8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby,
   které  se  přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§
   12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k 
   trvalému pobytu.
 
   (9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence
   nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za
   osobu  společně  posuzovanou  po  uplynutí  prvního kalendářního měsíce
   trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu
   trestu  odnětí  svobody.  Navazuje-li  na dobu vazby doba výkonu trestu
   odnětí  svobody  nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence,
   obě  doby  se  pro  stanovení  kalendářního měsíce podle předchozí věty
   sčítají.
 
   (10)  Za  rozhodnutí  příslušného  orgánu  o  svěření  dítěte  do  péče
   nahrazující  péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí
   soudu o 
 
   a) svěření dítěte do péče jiné osoby^32),
 
   b) osvojení dítěte^33),
 
   c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele^34),
 
   d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením^35),
 
   e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte^36),
 
   f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou
   dobu^37),
 
   g)   svěření  dítěte  do  předpěstounské  péče  zájemci  o  pěstounskou
   péči^18),
 
   h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.
 
   (11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro
   nárok  na  dávky  státní  sociální  podpory  posuzuje, až do rozhodnutí
   soudu,  podání  návrhu  soudu  na zahájení soudního řízení o ustanovení
   osoby  poručníkem  dítěte,  jestliže  tato  osoba  o dítě, k němuž nemá
   vyživovací povinnost, osobně pečuje.
 
   (12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3
   písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se
   kterým   občan  členského  státu  Evropské  unie  uzavřel  registrované
   partnerství   na  základě  právních  předpisů  jiného  členského  státu
   Evropské unie.
 
   § 8
 
   Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši
 
   (1)  Pro  nárok  na  dávky nebo jejich výši se částkou životního minima
   rozumí   částka   životního  minima  stanovená  zákonem  o  životním  a
   existenčním  minimu^8).  Závisí-li stanovení částky podle věty první na
   počtu  osob,  berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.
   Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  rozumí  se částkou životního minima
   posuzované  osoby  částka, která by příslušela této osobě též s ohledem
   na  pořadí  osoby  při posuzování podle zákona o životním a existenčním
   minimu^8).
 
   (2)  Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte,
   rozumí  se  částkou  životního  minima  dítěte  částka životního minima
   nezaopatřeného  dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen
   "částka životního minima dítěte").
 
   (3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu^8)
   pro  stanovení  částek  podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v 
   kalendářním měsíci, za který dávka náleží.
 
   § 9
 
   zrušen
 
   § 10
 
   Výdělečná činnost
 
   (1) Výdělečnou činností se rozumí činnost
 
   a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,
 
   b)  osoby  samostatně  výdělečně  činné;  za osobu samostatně výdělečně
   činnou  se  pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou
   považuje pro účely důchodového pojištění,^38) nebo
 
   c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
 
   (2)  Příjmy  z  výdělečné  činnosti  se  pro účely tohoto zákona rozumí
   příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.
 
   (3)  Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro
   přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.
 
   § 11
 
   Nezaopatřené dítě
 
   (1)  Za  nezaopatřené  dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do
   skončení  povinné  školní  docházky,  a  poté, nejdéle však do 26. roku
   věku, jestliže
 
   a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
 
   b)  se  nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
   výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
 
   c)  z  důvodu  dlouhodobě  nepříznivého  zdravotního stavu je neschopno
   vykonávat  soustavnou  výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu
   pro   účely  tohoto  zákona  upravuje  zákon  upravující  organizaci  a
   provádění sociálního zabezpečení^58)
 
   (2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za
   nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky
   Úřadu  práce  jako  uchazeč  o  zaměstnání  a  nemá  nárok na podporu v 
   nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
 
   (3)   Za   nezaopatřené  dítě  nelze  však  považovat  dítě,  které  je
   poživatelem  invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu
   třetího stupně.
 
   § 12
 
   Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
 
   (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
 
   a)  studium  na  středních  a vysokých školách v České republice,^10) s 
   výjimkou
 
   1. studia za trvání služebního poměru,
 
   2.  dálkového,  distančního,  večerního  nebo  kombinovaného  studia na
   středních  školách,  je-li  dítě v době takového studia výdělečně činno
   podle  §  10  nebo  má-li  v  době  takového  studia nárok na podporu v 
   nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
 
   b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
   činnost   pro  osoby  se  zdravotním  postižením^38a)  prováděná  podle
   předpisů o zaměstnanosti,^10a)
 
   c)  studium  na  středních  nebo vysokých školách v cizině, pokud podle
   rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na
   roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice,
 
   d)  studium  v  České  republice,  které  je podle § 15 svým rozsahem a
   obsahem  postaveno  na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a
   uskutečňuje  se  v  jednoletých  kurzech cizích jazyků s denní výukou v 
   rozsahu  stanoveném  prováděcím  právním  předpisem  a  uskutečňovaných
   právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první
   maturitní  zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce,
   ve kterém zahajují toto studium,
 
   e)    studium    uskutečňované   podle   zahraničních   středoškolských
   vzdělávacích  programů  vzdělávacími  institucemi  působícími  v  České
   republice v případě, že
 
   1.  vzdělávací  instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední
   správou  nebo  hlavním  místem  své  podnikatelské  činnosti  na  území
   členského  státu  Evropské  unie, nebo byla zřízena nebo založena podle
   práva  členského  státu  Evropské  unie,  pokud  je  v  této vzdělávací
   instituci  a  v  daném  vzdělávacím  programu  Ministerstvem  školství,
   mládeže  a  tělovýchovy  povoleno  plnění povinné školní docházky podle
   školského zákona^64), nebo
 
   2.  se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České
   republiky  při  diplomatických  misích nebo konzulárních úřadech cizích
   států,
 
   f)  příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve
   nebo  náboženské  společnosti  registrované  podle  zákona o církvích a
   náboženských  společnostech,  která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po
   dobu 2 let,
 
   g) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů^65).
 
   (2)  Studiem  na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto
   zákona rozumí studium
 
   a)  na  středních  školách a konzervatořích,^39) zapsaných do rejstříku
   škol a školských zařízení,^40)
 
   b)  na  středních  školách  zřizovaných  ministerstvy  obrany, vnitra a
   spravedlnosti,^41)
 
   c)  na  vyšších  odborných  školách^42)  zapsaných  do rejstříku škol a
   školských zařízení.^40)
 
   (3)  Studiem  na  vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto
   zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a
   doktorském studijním programu.^43)
 
   § 13
 
   Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole
 
   (1)  Soustavná  příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§
   12  odst.  2)  začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku
   školy.  Jestliže  žák  začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem,
   začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto
   povinnosti plnit.
 
   (2)  Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole
   se považuje také
 
   a)   doba   od   skončení  výuky  v  jednom  školním  roce  do  počátku
   následujícího  školního  roku,  jestliže dítě pokračuje bez přerušení v 
   dalším studiu,
 
   b)  doba  od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li
   tato  zkouška  konána  v  květnu  nebo červnu, do konce období školního
   vyučování  školního  roku,^44)  v  němž  byla taková zkouška konána; to
   platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,
 
   c)  doba  školních  prázdnin  bezprostředně  navazujících  na  skončení
   studia^45)  nebo  dobu  uvedenou  v  písmenu b), není-li dále stanoveno
   jinak.
 
   (3)  Dobu  školních  prázdnin  uvedenou  v  odstavci  2  písm. c) nelze
   považovat  za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední
   škole, jestliže
 
   a)  dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle §
   10,
 
   b)   dítě   mělo   po   celý   kalendářní  měsíc  nárok  na  podporu  v 
   nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,^4)
 
   c)  výdělečná  činnost  uvedená  v  písmenu  a)  a  nárok  na podporu v 
   nezaměstnanosti  nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na
   sebe  v  průběhu  kalendářního  měsíce  navazují tak, že trvají po celý
   kalendářní měsíc,
 
   d)  poslední  ročník  studia  probíhal po dobu výkonu vojenské základní
   nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.^46)
 
   Omezení  uvedené  v  písmenech  a)  až  c)  neplatí,  stalo-li  se dítě
   studentem  vysoké  školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou
   přípravu na povolání na střední škole.
 
   § 14
 
   Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
 
   (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12
   odst.  3)  začíná  nejdříve  dnem,  kdy  se dítě stává studentem vysoké
   školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
 
   (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
 
   a)  doba  od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo
   studentem  vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším
   studiu,
 
   b)  kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně^10b) studium na vysoké
   škole,  a  dále  kalendářní  měsíc následující po kalendářním měsíci, v 
   němž  dítě  ukončilo  řádně^10b)  studium  na  vysoké škole, pokud dítě
   nevykonává  po  celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá
   po  celý  kalendářní  měsíc  nárok  na  podporu  v nezaměstnanosti nebo
   podporu při rekvalifikaci,
 
   c)  doba  od  ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo
   studentem  téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné
   vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole,
   nejdéle  však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním
   měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
 
   d)  doba  přerušení  studia  na vysoké škole, po kterou by jinak trvala
   mateřská nebo rodičovská dovolená^10c).
 
   § 15
 
   (1)  Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12
   odst.  1  písm.  d)  (dále  jen „vzdělávací instituce“), jsou uvedeny v 
   seznamu  vzdělávacích  institucí  poskytujících  jednoleté kurzy cizích
   jazyků  s  denní  výukou  (dále  jen „seznam“), který vede Ministerstvo
   školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a
   sociálních  věcí  vzdělávací  instituce  do  seznamu  zařazuje.  Seznam
   obsahuje  identifikační  údaje  vzdělávací  instituce,  označení studia
   podle § 12 odst. 1 písm. d), datum zařazení do seznamu a datum ukončení
   platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.
 
   (2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí
   o  zařazení  do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení
   dříve v souladu s odstavcem 6.
 
   (3)  Při  zařazování  do  seznamu  podle odstavce 1 se posuzuje zejména
   obsah   a   rozsah  studia,  splnění  podmínek  odborné  a  pedagogické
   způsobilosti   osob,   které  se  podílejí  na  vzdělávání,  a  splnění
   náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.
 
   (4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže
 
   a)  k  žádosti  nepřiložila  doklady  stanovené  v  prováděcím  právním
   předpise,
 
   b)  v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě
   je neopravila nebo nedoplnila,
 
   c)  nejsou  dány  předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce
   personální nebo materiální,
 
   d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.
 
   (5)  Činnost  vzdělávacích  institucí  je  podle  potřeby  kontrolována
   orgánem,  který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle §
   12 odst. 1 písm. d) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3.
 
   (6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu
   vyřadí, jestliže
 
   a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,
 
   b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,
 
   c)  uvedla  nebo  uvádí  nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o 
   studiu,
 
   d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,
 
   e) o to písemně požádá.
 
   (7)   Ministerstvo   školství,   mládeže   a  tělovýchovy  v  dohodě  s 
   Ministerstvem  práce  a  sociálních  věcí  stanoví  prováděcím  právním
   předpisem  náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu,
   doklady  k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné
   a  pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování
   studia  podle  §  12  odst.  1  písm. d), materiálně technické podmínky
   prostor,  ve  kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování
   studia,  obsah  a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání
   údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
 
   § 16
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1) Za povinnou školní docházku^11) se pro účely tohoto zákona považuje
   též
 
   a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali
   základní vzdělání, v základním vzdělávání,^11a)
 
   b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,^11b)
 
   c)    pokračování   žáků   se   zdravotním   postižením   v   základním
   vzdělávání,^11c)
 
   d)  kurz  pro  získání  základního  vzdělání organizovaný základní nebo
   střední  školou  ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26
   let, které nezískaly základní vzdělání.^11d)
 
   (2)  Za  povinnou  školní  docházku  se  považuje  též  období školních
   prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování
   školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky.
   Dobu  školních  prázdnin  uvedenou  ve  větě  první  nelze považovat za
   povinnou   školní  docházku,  jestliže  dítě  v  této  době  vykonávalo
   výdělečnou  činnost  nebo  mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo
   podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až
   c).  Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném
   školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   DÁVKY
 
   HLAVA PRVNÍ
 
   PŘÍDAVEK NA DÍTĚ
 
   § 17
 
   Podmínky nároku na přídavek na dítě
 
   Nárok  na  přídavek  na  dítě  má  nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný
   příjem  v  rodině  nepřevyšuje  součin částky životního minima rodiny a
   koeficientu 2,40.
 
   § 18
 
   Výše přídavku na dítě
 
   Výše  přídavku  na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené
   dítě ve věku
 
   a) do 6 let 500 Kč,
 
   b) od 6 do 15 let 610 Kč,
 
   c) od 15 do 26 let 700 Kč.
 
   § 19
 
   Výplata přídavku na dítě
 
   (1)  Přídavek  na  dítě  náležející  zletilému nezaopatřenému dítěti se
   vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.
 
   (2)  Přídavek  na  dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se
   vyplácí  osobě,  která  má  dítě  v  přímém  zaopatření,  a to do konce
   kalendářního  měsíce,  v  němž  nezaopatřené  dítě dovršilo zletilosti.
   Přídavek  na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky
   přídavku  na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci,
   v  němž dovršilo zletilosti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém
   zaopatření  více  osob,  vyplácí  se  přídavek  na dítě osobě určené na
   základě  dohody  těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská
   pobočka Úřadu práce, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto
   osob se bude přídavek na dítě vyplácet.
 
   (3)  Je-li  nezletilé  nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7
   odst.  4  věta  druhá)  ústavu  (zařízení) pro péči o děti nebo mládež,
   vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu
   nezletilého  nezaopatřeného  dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti
   nebo  mládež,  v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena
   na  dobu  zahrnující  celý  kalendářní  měsíc, vyplatí ústav (zařízení)
   přídavek  na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po
   tuto  dobu  v  přímém  zaopatření.  V  době  přerušení pobytu platí pro
   výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.
 
   HLAVA DRUHÁ
 
   zrušena
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 20
 
   zrušen
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 21
 
   zrušen
 
   § 22
 
   zrušen
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 23
 
   zrušen
 
   HLAVA TŘETÍ
 
   PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
 
   § 24
 
   Podmínky nároku na příspěvek na bydlení
 
   (1)  Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který
   je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže
 
   a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v 
   rodině  a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu
   0,35, a
 
   b)  součin  rozhodného  příjmu  v rodině a koeficientu 0,30, a na území
   hlavního   města   Prahy   koeficientu  0,35,  není  vyšší  než  částka
   normativních nákladů na bydlení.
 
   (2)  Za  vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je
   byt,  který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za
   vlastníka  bytu  se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva
   bydlení  odvozeného  od  vlastnického  práva druhého manžela^70), pokud
   nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za
   nájemce  bytu  se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní
   právo^47b).  Za  dobu  trvání  nájemního  vztahu se pro účely nároku na
   příspěvek  na  bydlení  považuje  i  doba  od zániku členství v bytovém
   družstvu  do  uplynutí  lhůty  k  vyklizení bytu, doba od smrti nájemce
   služebního  bytu  nebo  bytu  zvláštního  určení  do  uplynutí  lhůty k 
   vyklizení  tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo
   bytu  zvláštního  určení  jeho  nájemcem  do uplynutí lhůty k vyklizení
   tohoto bytu.
 
   (3)  Splňuje-li  podmínky  nároku  na  příspěvek  na bydlení více osob,
   náleží  příspěvek  na  bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě
   dohody  těchto  osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka
   Úřadu  práce,  která  o  příspěvku  rozhoduje,  které  z těchto osob se
   příspěvek na bydlení přizná.
 
   (4)  Změní-li  oprávněná  osoba,  která  je  v  bytě hlášena k trvalému
   pobytu,  tento  pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této
   změně  pro  účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního
   měsíce.  To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v 
   bytě   hlášena   k   trvalému  pobytu,  změní  tento  pobyt  v  průběhu
   kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.
 
   (5)  Bytem  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí soubor místností nebo
   samostatná  obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
   a  vybavením  splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
   užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.
 
   § 25
 
   Náklady na bydlení
 
   (1) Náklady na bydlení tvoří
 
   a)  u  bytů  užívaných  na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za
   plnění  poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do
   nájemného,
 
   b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí
   za kalendářní měsíc:
 
+--------------------------------+------------+
|   Počet osob v rodině podle    |     Kč     |
|         § 7 odst. 5 zákona     |            |
+--------------------------------+------------+
| jedna                          |    1 923   |
+--------------------------------+------------+
| dvě                            |    2 632   |
+--------------------------------+------------+
| tři                            |    3 441   |
+--------------------------------+------------+
| čtyři a více                   |    4 150   |
+--------------------------------+------------+
 
   c)  u  bytů  uvedených  v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu,
   vodné,  stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva;
   náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:
 
+--------------------------------+------------+
|   Počet osob v rodině podle    |     Kč     |
|         § 7 odst. 5 zákona     |            |
+--------------------------------+------------+
| jedna                          |     706    |
+--------------------------------+------------+
| dvě                            |     966    |
+--------------------------------+------------+
| tři                            |   1 263    |
+--------------------------------+------------+
| čtyři a více                   |   1 561    |
+--------------------------------+------------+
 
   (2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví
   jako  jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející
   kalendářnímu  čtvrtletí,  na které se nárok na výplatu dávky prokazuje,
   popřípadě   nárok   na  dávku  uplatňuje.  Do  nákladů  na  bydlení  se
   započítávají náklady na bydlení
 
   a)   uhrazené  v  rozhodném  období  oprávněnou  osobou  nebo  společně
   posuzovanými  osobami,  pokud  v  bytě, na který je uplatňován nárok na
   příspěvek  na  bydlení,  žily  v rozhodném období a současně v něm byly
   hlášeny k trvalému pobytu,
 
   b)   uhrazené  v  rozhodném  období  oprávněnou  osobou  nebo  společně
   posuzovanými  osobami v bytě, v němž v rozhodném období fakticky žily a
   hradily  uvedené náklady na bydlení, avšak neměly v něm trvalý pobyt po
   celé rozhodné období, nebo jeho část, a zároveň v době podání žádosti o 
   dávku již mají tyto osoby v tomto bytě trvalý pobyt,
 
   c)  ve  výši  80  %  příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud
   oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo
   po  část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok
   na  příspěvek  na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh
   společně  posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu
   poskytován  příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady
   na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.
 
   (3)  Pro  zjištění  nákladů  na  bydlení  za  kalendářní  čtvrtletí  se
   započítávají  i  částky  tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto
   kalendářním  čtvrtletí  zaplaceny  jako záloha nebo byly v tomto období
   doplaceny,  a  to  i  za  období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za
   které  se  náklady  na  bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního
   čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako
   přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení
   v  tom  kalendářním  čtvrtletí,  kdy  k  vrácení částky došlo, a to i v
   případě,  že  vrácená  částka  byla  za  dobu delší než toto kalendářní
   čtvrtletí.
 
   § 26
 
   Normativní náklady na bydlení
 
   (1) Normativní náklady na bydlení činí pro
 
   a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy
 
+------------------+--------------------------------------------------------------+
| Počet osob       |   Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč  |
| v rodině podle   +--------------------------------------------------------------+
| § 7 odst. 5      |   Praha   |   více než |   50 000 - |  10 000 -  | do 9 999  |
| zákona           |           |   100 000  |   99 999   |  49 999    |  |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
| jedna            |   7 731   |    6 146   |    5 858   |   4 996    |   4 811  |
| dvě              |  11 114   |    8 945   |    8 551   |   7 372    |   7 119  |
| tři              |  15 114   |   12 277   |   11 762   |  10 220    |   9 890  |
| čtyři a více     |  18 947   |   15 526   |   14 905   |  13 046    |  12 648  |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
 
   b) byty v družstevních bytech a bytech vlastníků
 
+------------------+--------------------------------------------------------------+
| Počet osob       |   Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč  |
| v rodině podle   +--------------------------------------------------------------+
| § 7 odst. 5      |   Praha   |   více než |   50 000 - |  10 000 -  | do 9 999  |
| zákona           |           |   100 000  |   99 999   |  49 999    |  |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
| jedna            |   4 484   |    4 484   |    4 484   |    4 484   |   4 484  |
| dvě              |   6 703   |    6 703   |    6 703   |    6 703   |   6 703  |
| tři              |   9 316   |    9 316   |    9 316   |    9 316   |   9 316  |
| čtyři a více     |  11 887   |   11 887   |   11 887   |   11 887   |  11 887  |
+------------------+-----------+------------+------------+------------+-----------+
 
   (2)  Pro  nárok  na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30.
   června  následujícího  kalendářního  roku  je  pro  stanovení měsíčních
   nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního
   roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období.
 
   (3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci
   1 jsou platné pro období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 27
 
   Výše příspěvku na bydlení
 
   (1)  Výše  příspěvku  na  bydlení  činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi
   normativními  náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným
   koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
 
   (2)  Pokud  jsou  náklady  na  bydlení  nižší než normativní náklady na
   bydlení,  náleží  příspěvek  na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na
   bydlení  a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na
   území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
 
   (3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše
   příspěvku  na  bydlení,  nedosahuje  částky  životního  minima  rodiny,
   započítává  se  pro  stanovení  výše příspěvku na bydlení jako rozhodný
   příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.
 
   § 27a
 
   zrušen
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 28
 
   Vláda  nařízením  stanoví  vždy  k  1. lednu pro období do 31. prosince
   následujícího kalendářního roku výši
 
   a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického
   úřadu o imputovaném nájemném,
 
   b)   částek,   které  se  započítávají  za  pevná  paliva  podle  změny
   spotřebitelských indexů pevných paliv,
 
   c)  částek  normativních  nákladů  na bydlení podle nárůstu nájemného a
   nákladů  srovnatelných  s  nájemným a změny indexů spotřebitelských cen
   pro  část  nákladů  na  bydlení  uvedených  v  §  25  odst. 1 písm. c),
   popřípadě   rozdělení   obcí   podle   počtu   obyvatel  pro  stanovení
   normativních nákladů na bydlení.
 
   § 29
 
   zrušen
 
   HLAVA PÁTÁ
 
   RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 30
 
   Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše
 
   (1)  Rodič,  který  po  celý  kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně
   pečuje  o  dítě,  které  je  nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský
   příspěvek  nejdéle  do  4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby,
   kdy  byla  na  rodičovském  příspěvku  vyplacena  z důvodu péče o totéž
   nejmladší  dítě  v  rodině  celková  částka  220  000  Kč, není-li dále
   stanoveno jinak.
 
   (2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3
   a  4  je  rozhodující  výše  denního vyměřovacího základu pro stanovení
   peněžité  pomoci  v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem
   nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.
 
   (3)  Rodič  může  volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň
   jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v 
   rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující
   7  600  Kč  až  do  částky  11  500  Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše
   rodičovského   příspěvku   nesmí  přesáhnout  70  %  30násobku  denního
   vyměřovacího  základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke
   dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází
   se  při  stanovení  výše  rodičovského  příspěvku  z  toho vyměřovacího
   základu, který je vyšší.
 
   (4)  Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč
   měsíčně, jestliže
 
   a)  lze  alespoň  jednomu  z  rodičů  v rodině stanovit k datu narození
   nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce
   nepřevyšující 7 600 Kč,
 
   b)   ke  dni  narození  nejmladšího  dítěte,  které  zakládá  nárok  na
   rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto,
   že  v  průběhu  pobírání  rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu
   péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na
   peněžitou  pomoc  v  mateřství  a  nárok  na  rodičovský  příspěvek  na
   nejmladší  dítě  v  rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský
   příspěvek náležející na starší dítě;
   odstavec 3 věta druhá platí i zde.
 
   (5)  Nelze-li  stanovit  žádnému  z  rodičů  v  rodině  k datu narození
   nejmladšího  dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a
   4,  náleží  rodičovský  příspěvek  ve  výši  7  600 Kč měsíčně do konce
   devátého  měsíce  věku  nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve
   výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.
 
   (6)  Dojde-li  v  rodině  ke  změně osob, které jsou pro stanovení výše
   rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím
 
   a)  dojde  ke  změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4,
   nebo
 
   b)  dojde  k  takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle
   odstavce 4 stanovit podle odstavce 3,
 
   stanoví  se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od
   kalendářního  měsíce  následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek
   došlo.
 
   (7)  Volbu  výše  rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič,
   který  uplatnil  nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského
   příspěvku  lze  měnit,  nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních
   měsíců  po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a
   to  i  v  případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné
   osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku
   nelze  provést  zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na
   základě  písemné  žádosti  oprávněné  osoby,  která se podává u krajské
   pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.
 
   (8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku
   od  celkové  částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka,
   která  byla  naposledy  na  rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se
   tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední
   kalendářní měsíc.
 
   § 30a
 
   (1)  Nárok  na  rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší
   dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího
   kalendářnímu  měsíci,  ve  kterém  se stalo nejmladším dítětem v rodině
   jiné  dítě,  které  zakládá  nárok  na  rodičovský  příspěvek, a to i v
   případě,  že  nebyla  vyplacena  celková částka rodičovského příspěvku.
   Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem
   v  rodině  stalo  jiné  dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním
   měsíci,  v  němž  vznikl  nárok,  ve výši, která náleží z důvodu péče o 
   dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině.
 
   (2)  Při  péči  o  totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek
   nebo  splňují-li  podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na
   rodičovský  příspěvek  v  jednom  kalendářním měsíci oba rodiče tak, že
   každý  ji  splňuje  po  část  měsíce,  náleží  rodičovský příspěvek jen
   jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se
   rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku
   rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.
 
   § 30b
 
   Podmínka osobní celodenní péče o dítě
 
   (1)  Podmínka  osobní  celodenní  a  řádné péče pro nárok na rodičovský
   příspěvek  po  celý  kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za
   splněnou i v kalendářním měsíci, v němž
 
   a) se dítě narodilo,
 
   b)  rodič  měl  po  část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na
   peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s 
   porodem,
 
   c)  osoba  dítě  převzala  do  péče  nahrazující péči rodičů na základě
   rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 a 11),
 
   d)  dítě  dosáhlo  věku  4  let, do kterého náleží rodičovský příspěvek
   podle § 30 odst. 1,
 
   e) dítě nebo rodič zemřeli,
 
   f)  rodič  převzal  do  péče  vlastní dítě, které bylo do doby převzetí
   svěřeno  do  péče  jiné  osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu
   nebo  převzal  do  péče  dítě,  které  bylo do dne převzetí umístěno na
   základě  rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo
   dítěti  poskytováno  plné  přímé  zaopatření  anebo převzal dítě z péče
   poskytovatele  zdravotních  služeb,  které trvalo déle než 3 kalendářní
   měsíce.
 
   (2)  Je-li  rodič  pobírající  rodičovský  příspěvek  nebo  dítě, které
   zakládá  nárok  na  rodičovský  příspěvek,  ze  zdravotních  důvodů  ve
   zdravotnickém  zařízení  lůžkové  péče  déle  než  3 kalendářní měsíce,
   nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce
   poskytování  lůžkové  péče.  V  této době však může rodič provést volbu
   podle  §  30  odst. 3 nebo 4. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě
   umístěné  ze  zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče
   osobně celodenně a řádně pečuje.
 
   (3)  Má-li  v  rodině  jeden  z  rodičů  v  kalendářním měsíci nárok na
   peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s 
   porodem,  rodičovský  příspěvek  náleží,  jen je-li vyšší, a to ve výši
   rozdílu  mezi  rodičovským  příspěvkem  a  těmito  dávkami nemocenského
   pojištění.  Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok
   na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5^3i).
 
   § 31
 
   (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7
   odst.  1  až  4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí
   podmínka  trvalého  pobytu  a  bydliště  na  území  České republiky být
   splněna  jen  u  oprávněné  osoby  a  u  dítěte  zakládajícího nárok na
   rodičovský příspěvek.
 
   (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která
   převzala  dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté
   do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě,
   jež  bylo  převzato  do  této  péče  na  základě rozhodnutí příslušného
   orgánu,  dítě,  jehož  rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera^31a).
   Je-li  rodičem  dítěte  zakládajícího  nárok  na  rodičovský  příspěvek
   nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud
   nerozhodl  o  pozastavení  výkonu  povinnosti  a  práva  péče  o dítě u 
   nezletilého rodiče.
 
   (3)  Podmínka  osobní  celodenní  péče  se  též  považuje za splněnou a
   rodičovský příspěvek náleží, jestliže
 
   a)  dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu
   nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v 
   kalendářním měsíci,
 
   b)  dítě  pravidelně  navštěvuje  léčebně  rehabilitační  zařízení nebo
   mateřskou  školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti
   nebo  jesle  se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně
   postižené  a  mentálně  retardované  v  rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny
   denně,
 
   c)  dítě  zdravotně  postižené  pravidelně  navštěvuje jesle, mateřskou
   školu  nebo  jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu
   nepřevyšujícím 6 hodin denně,
 
   d)  dítě  navštěvuje  jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení
   pro  děti  předškolního  věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a
   jestliže  oba  rodiče  nebo  osamělý rodič je osobou závislou na pomoci
   jiné  osoby  ve  stupni  III  (těžká  závislost)  nebo stupni IV (úplná
   závislost) podle zákona o sociálních službách,
 
   e)  rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy
   uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo
   studentem  soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15),
   s  výjimkou  studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených
   sil;
 
   docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.
 
   § 32
 
   zrušen
 
   HLAVA ŠESTÁ
 
   zrušena
 
   § 33
 
   zrušen
 
   § 34
 
   zrušen
 
   § 35
 
   zrušen
 
   HLAVA SEDMÁ
 
   zrušena
 
   Díl první
 
   zrušen
 
   § 36
 
   zrušen
 
   Díl druhý
 
   zrušen
 
   § 37
 
   zrušen
 
   § 38
 
   zrušen
 
   § 39
 
   zrušen
 
   Díl třetí
 
   zrušen
 
   § 40
 
   zrušen
 
   § 40a
 
   zrušen
 
   § 40b
 
   zrušen
 
   Díl čtvrtý
 
   zrušen
 
   § 41
 
   zrušen
 
   Díl pátý
 
   zrušen
 
   § 42
 
   zrušen
 
   Díl šestý
 
   zrušen
 
   § 43
 
   zrušen
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 43a
 
   zrušen
 
   § 43b
 
   zrušen
 
   HLAVA OSMÁ
 
   PORODNÉ
 
   § 44
 
   Podmínky nároku na porodné
 
   (1)  Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé
   dítě,  nepřevyšuje-li  rozhodný příjem v rodině součin částky životního
   minima rodiny a koeficientu 2,70.
 
   (2)  Nárok  na  porodné  žena  nemá,  pokud  jí před porodem vznikl již
   dvakrát nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé
   péče  nahrazující  péči  rodičů nebo v případě, že se jí již jedno živé
   dítě  narodilo  a  druhé  dítě  do  1 roku věku převzala do trvalé péče
   nahrazující péči rodičů, není-li dále stanoveno jinak.
 
   (3)  Nárok  na  porodné  má  rovněž  otec  prvního  nebo  druhého  živě
   narozeného  dítěte,  jestliže  žena,  která  dítě  nebo  děti porodila,
   zemřela  a  ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a
   porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.
 
   (4)  Nárok  na  porodné  podle  odstavce 3 nemá otec, jemuž již dvakrát
   vznikl  nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé
   péče nahrazující péči rodičů.
 
   (5)  Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno
   jinak.
 
   § 45
 
   Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče
 
   (1)  Nárok  na  porodné  má  také  osoba, která převzala do trvalé péče
   nahrazující  péči  rodičů  dítě  do  1 roku jeho věku, a toto dítě bylo
   prvním nebo druhým dítětem této osoby, bez ohledu na to, zda první dítě
   porodila nebo převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na
   porodné  vzniká  dnem  převzetí  dítěte do trvalé péče nahrazující péči
   rodičů,  přičemž  dnem  převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o 
   převzetí  dítěte  do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je,
   že  rozhodný  příjem  v  rodině  této  osoby  nepřevyšuje součin částky
   životního minima rodiny a koeficientu 2,70.
 
   (2)  Nárok  na  porodné  podle  odstavce  1 náleží i v případě, že před
   převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na
   porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.
 
   (3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje
   dítě  převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li
   o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a), b) a d).
 
   (4)  V  případě  svěření  dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů
   manželům  náleží  porodné  jen  jednomu  z  manželů určenému na základě
   dohody  manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném
   rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.
 
   § 46
 
   Výše a výplata porodného
 
   (1)  Výše  porodného  činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé
   dítě.
 
   (2) Porodné se vyplatí jednorázově.
 
   HLAVA DEVÁTÁ
 
   POHŘEBNÉ
 
   § 47
 
   Podmínky nároku na pohřebné
 
   (1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb
 
   a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo
 
   b)  osobě,  která  byla  ke  dni  smrti  rodičem nezaopatřeného dítěte,
   jestliže  dítě  nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3)
   na území České republiky.
 
   (2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka
   jen  jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok
   na   pohřebné   vzniká   dnem   pohřbení   podle   zvláštního  právního
   předpisu^48a).
 
   (3)  Podmínka  trvalého  pobytu  a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro
   nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.
 
   § 48
 
   Výše a výplata pohřebného
 
   (1) Výše pohřebného činí 5000 Kč.
 
   (2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH
 
   HLAVA PRVNÍ
 
   Díl první
 
   Nárok na dávku a její výplatu
 
   § 49
 
   (1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto
   zákonem.
 
   (2)  Nárok  na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto
   zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o 
   přiznání dávky.
 
   § 50
 
   Podmínkou  nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a
   společně  s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další
   právnické  osoby  a  fyzické  osoby  sdělily  orgánům  státní  sociální
   podpory,  pokud  o  dávce  rozhodují,  vyplácí ji nebo kontrolují, výši
   příjmu  těchto  osob,  skutečnosti  prokazující  nezaopatřenost dítěte,
   nepříznivý  zdravotní  stav,  údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a
   další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu
   potřebném  pro  rozhodování  o  dávce,  její  výši  a  výplatě. Mělo-li
   nezaopatřené  dítě  nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu
   výplata  dávky  po  dovršení  zletilosti,  udělí-li takové dítě písemný
   souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu
   rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.
 
   § 51
 
   (1)  Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných
   příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této
   dávky  za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána
   výše  rozhodných  příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li
   prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se
   zastaví  od  splátky  následující  po  splátce této dávky náležející za
   kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její
   výplatu  na  období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do
   31.  října  bezprostředně  následujícího po dni 30. září, do něhož měla
   být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1.
   listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na
   dítě  za  dobu,  za  kterou  výplata  této  dávky podle tohoto odstavce
   nenáležela,  přídavek  na  dítě  se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato
   dávka  nevyplácela.  Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po
   zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na
   dítě  opětovně  vznikne  zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro
   nárok  splněny.  Zpětně  lze  přídavek  na dítě podle věty páté a šesté
   přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.
 
   (2)  Příspěvek  na  bydlení se přiznává na období od 1. července do 30.
   června  následujícího  kalendářního  roku nebo v rámci tohoto období na
   dobu  kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tuto dávku jen po tuto
   kratší  dobu.  Příspěvek  na  bydlení  náležející podle věty první se v 
   rámci  uvedeného  období  vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí
   nebo  v  rámci  tohoto  kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li
   nárok  na  tuto  dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí.
   Je-li  příspěvek  na  bydlení  vyplácen  k  poslednímu dni kalendářního
   čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním
   čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce
   tohoto  následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných
   příjmů  za  kalendářní  čtvrtletí,  k  jehož  poslednímu dni byla dávka
   vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se
   výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc,
   do  jehož  konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na
   bydlení  na  následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný
   příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená
   dávka  vyplácet,  nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty
   třetí  až  páté  neplatí,  jde-li  o  příspěvek  na bydlení vyplácený k 
   poslednímu  dni  kalendářního  čtvrtletí  končícího  dnem  30.  června.
   Ustanovení  věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů
   na  bydlení.  Prokáže-li  se  nárok  na výplatu příspěvku na bydlení za
   dobu,  za  kterou  výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela,
   nebo  prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku
   na  tuto  dávku  podle  tohoto  odstavce,  postupuje  se  obdobně podle
   odstavce 1 věty páté až sedmé.
 
   (3)  Splňuje-li  oprávněná  osoba  po část kalendářního měsíce nárok na
   dávku  podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního
   měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc
   dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.
 
   (4)  Splňuje-li  oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2
   písm.  a)  bodech  1  a 2, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto
   dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.
 
   (5)  Nedosahují-li  dávky  za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v 
   této částce.
 
   § 52
 
   Změní-li  se  v  období,  na  něž  byla  dávka přiznána, okruh společně
   posuzovaných  osob  nebo  jiné  skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku
   nebo  její  výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke
   kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53
   odst. 3.
 
   § 53
 
   (1) Dávka neprávem
 
   a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,
 
   b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,
 
   c) odepřená, nebo
 
   d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,
   se  přizná  nebo  zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení
   náleží,  nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující
   o  dávkách  zjistil,  nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání
   dávky oprávněná osoba požádala.
 
   (2) Dávka neprávem
 
   a) přiznaná,
 
   b) vyplácená, nebo
 
   c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,
   se  odejme  nebo  se  její  výplata  zastaví  nebo  sníží,  a  to  dnem
   následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena.
   Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.
 
   (3)  Došlo-li  podle  § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její
   výši, dávka se
 
   a)  přizná,  vyplatí  nebo  se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři
   měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově
   nárok  na  dávku  nebo  její  výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o 
   přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo
 
   b)  odejme,  její  výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode
   dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka
   vyplacena.
   Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.
 
   (4)  Dojde-li  ke  změně  částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se
   výše dávky ode dne této změny.
 
   § 54
 
   (1)  Nárok  na  dávku  nezaniká  uplynutím  času, není-li tímto zákonem
   stanoveno jinak.
 
   (2)  Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v §
   2  písm.  a)  bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1, zaniká uplynutím tří
   měsíců  ode  dne,  od  kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí,
   jde-li  o  případ  uvedený v § 53 odst. 1 a v § 62 odst. 5. Lhůta podle
   předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.
 
   (3)  Nárok  na  dávku  uvedenou v § 2 písm. b) bodu 2, zaniká, nebyl-li
   uplatněn do jednoho roku
 
   a) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,
 
   b) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,
 
   c)  ode  dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu,^48a) jde-li o 
   pohřebné  podle  § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v §
   53 odst. 1.
 
   (4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
   nebo  ve  výkonu  ochranného  opatření zabezpečovací detence, zaniká jí
   nárok  na  dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního
   měsíce  vazby  nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného
   opatření  zabezpečovací  detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu
   trestu  odnětí  svobody  nebo  výkonu ochranného opatření zabezpečovací
   detence,  obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí
   věty  sčítají.  Ustanovení  věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu
   přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li
   o  nárok  na  rodičovský  příspěvek  odsouzené  ženy po dobu, po kterou
   pečuje  o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby
   ve  výkonu  trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního
   právního  předpisu^48b).  Ustanovení  věty první neplatí také, jde-li o 
   nárok  na  rodičovský  příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu
   vazby  má  u  sebe  své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního
   předpisu^48d).
 
   § 54a
 
   Zvláštní  ustanovení  o  důsledcích  neplnění  povinné  školní docházky
   dítěte
 
   (1)  Jestliže  byla  alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce
   podle   zvláštního   právního   předpisu^62)   za  neplnění  povinností
   souvisejících  s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte
   v  rodině,  tak  se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku,
   který  náleží  rodiči  z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá
   částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po
   kalendářním  měsíci,  ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení
   sankce  uvedené  ve  větě  první,  již  je nárok na částku rodičovského
   příspěvku  nižší  než  22  800  Kč,  odečte se tato zbývající částka od
   celkové  částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a
   zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem
   na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.
 
   (2)  Odstavec  1  neplatí  v  případech,  kdy  rodiči náleží rodičovský
   příspěvek  podle ustanovení § 30 odst. 5. V případech uvedených ve větě
   první  platí,  že  nárok  na výplatu rodičovského příspěvku nemá rodič,
   kterému  byla  uložena sankce podle zvláštního právního předpisu^62) za
   neplnění  povinností  souvisejících  s  řádným  plněním  povinné školní
   docházky   dítěte  v  rodině,  a  to  po  dobu  3  kalendářních  měsíců
   následujících  po  kalendářním  měsíci,  ve kterém rozhodnutí o uložení
   sankce nabylo právní moci. Nárok na rodičovský příspěvek za toto období
   nemůže uplatnit ani druhý z rodičů.
 
   (3) Nárok na výplatu odměny pěstouna nebo odměny pěstouna ve zvláštních
   případech  vůči  dítěti,  které  řádně neplní povinnou školní docházku,
   nemá  pěstoun,  kterému byla pravomocně uložena sankce podle zvláštního
   právního  předpisu^62)  za  neplnění  povinností souvisejících s řádným
   plněním  povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a
   to  po  dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci,
   ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci.
 
   (4)  Rodič  pobírající  rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo
   druhému  z  rodičů  byla  pravomocným  rozhodnutím uložena sankce podle
   zvláštního  právního  předpisu^62),  je  povinen písemně oznámit orgánu
   státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu
   nebo  druhému  z  rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce za
   neplnění  povinností  souvisejících  s  plněním povinné školní docházky
   dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
 
   (5)  Orgán,  který  pravomocně  rozhodl  o  uložení  sankce rodiči nebo
   pěstounovi  za  neplnění  povinností  souvisejících  s  plněním povinné
   školní  docházky  dítěte  podle  zvláštního  právního  předpisu^62), je
   povinen  písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který uvedeným
   osobám  vyplácí  rodičovský  příspěvek  nebo  odměnu  pěstouna  (odměnu
   pěstouna ve zvláštních případech), že tuto sankci uložil, a to do 8 dnů
   po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
 
   Díl druhý
 
   Přechod nároku na dávky
 
   § 55
 
   Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.
 
   § 56
 
   (1)  Zemřela-li  oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují
   do  dalšího  řízení  o  dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne
   smrti  oprávněné  osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při
   stanovení  rozhodného  příjmu  podle  § 7, jde-li o dávky poskytované v 
   závislosti  na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7
   odst. 2.
 
   (2)  Byla-li  dávka  přiznána  před  smrtí  oprávněné osoby, vyplatí se
   splatné  částky,  které  nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,
   stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.
 
   (3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.
 
   Díl třetí
 
   Výplata dávek
 
   § 57
 
   (1)  Dávky  uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 se
   vyplácejí  měsíčně,  a  to  po  uplynutí  kalendářního měsíce, za který
   náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po
   tomto  měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po
   uplynutí   kalendářního  čtvrtletí,  za  které  dávka  náležela,  a  to
   nejpozději   do   konce  kalendářního  měsíce  následujícího  po  tomto
   kalendářním  čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s 
   příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně,
   vyplácet  za  delší  období,  než je uvedeno v předchozí větě; sjednané
   delší  období  nesmí  přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém
   případě  vyplatí  nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího
   po tomto období.
 
   (2)  Dávky  uvedené  v  §  2  písm. a) bodu 3, a § 2 písm. b) bodu 2 se
   vyplácejí  nejpozději  do  konce  kalendářního  měsíce následujícího po
   měsíci, v němž byla dávka přiznána.
 
   (3) zrušen
 
   (4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
 
   § 58
 
   (1)  Dávky  vyplácí  krajská  pobočka Úřadu práce, která je příslušná k 
   rozhodování o dávkách.
 
   (2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a)
   bodech  1  a  2,  §  2 písm. b) bodu 1 ke změně místa, kde je oprávněná
   osoba  hlášena  k trvalému pobytu, zastaví krajská pobočka Úřadu práce,
   která  byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky,
   a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v 
   němž  se  o  změně  trvalého  pobytu  oprávněné osoby dozvěděl. Krajská
   pobočka  Úřadu  práce  uvedená  v  předchozí větě předá krajské pobočce
   Úřadu  práce  příslušné  podle  místa  trvalého  pobytu oprávněné osoby
   podklady,  na  jejichž  základě  byla dávka přiznána. Příslušná krajská
   pobočka  Úřadu  práce  vyplácí  dávku od měsíční splátky následující po
   měsíci, v němž byla dávka zastavena.
 
   (3)  Dávka  se  vyplácí  v  české měně převodem na platební účet určený
   příjemcem  dávky,  nebo  poštovním  poukazem,  a  to  podle  rozhodnutí
   příjemce  dávky.  Oprávněná  osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z 
   uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o 
   změnu  způsobu  výplaty  dávky,  je krajská pobočka Úřadu práce povinna
   provést   změnu   způsobu   výplaty   dávky   od   kalendářního  měsíce
   následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.
 
   § 59
 
   (1)  Příjemcem  dávky  je  oprávněná  osoba. Namísto oprávněné osoby je
   příjemcem dávky
 
   a)  zákonný  zástupce  nebo  opatrovník  oprávněné osoby, pokud nejde o 
   případy uvedené v písmenech b) až d),
 
   b)  jiná  osoba,  jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na
   základě  rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v 
   písmenech c) a d),
 
   c)  osoba,  která  má  nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření,
   jde-li  o výplatu dávky podle § 19 odst. 2 nebo § 35, nejde-li o případ
   uvedený v písmenu d),
 
   d)  ústav  (zařízení)  pro  péči  o  děti  nebo mládež, je-li nezletilá
   oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).
 
   (2)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  namísto příjemců dávky uvedených v 
   odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou
   dávky  dosavadnímu  příjemci  zřejmě  nedosáhlo účelu, kterému má dávka
   sloužit,  nebo  kdyby  tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce
   dávky  povinen  vyživovat,  anebo  nemůže-li  oprávněná  osoba  výplatu
   přijímat.  Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se
   vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.
 
   (3)  V  případě,  že příjemci dávky státní sociální podpory, nejde-li o 
   jednorázové dávky, je vyplácen prostřednictvím zvláštního příjemce nebo
   formou  poukázek podle zvláštního právního předpisu^48f) také příspěvek
   na   živobytí   nebo   doplatek  na  bydlení^48g)  alespoň  po  dobu  6
   kalendářních  měsíců  po  sobě jdoucích, je krajská pobočka Úřadu práce
   povinna rozhodnout o ustanovení zvláštního příjemce pro přijímání dávek
   státní sociální podpory, jsou-li splněny podmínky, za nichž se ustavuje
   zvláštní  příjemce  podle  odstavce  2.  Pokud nebudou splněny podmínky
   uvedené  v  odstavci  2  pro  ustanovení zvláštního příjemce podle věty
   první,  krajská  pobočka  Úřadu  práce o tom vydá usnesení, které pouze
   poznamená  do  spisu.  Pro  stanovení podmínky 6 kalendářních měsíců po
   sobě   jdoucích  se  doby  poskytování  uvedených  dávek  hmotné  nouze
   prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek sčítají.
 
   (4)  Osoby  a  ústav  (zařízení)  uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a
   zvláštní  příjemce  jsou  povinni  dávku  použít  ve prospěch oprávněné
   osoby.  Zvláštní  příjemce  ustanovený  oprávněné  osobě,  která nemůže
   výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.
 
   (5)  Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku
   použít  bez  souhlasu  oprávněné  osoby k úhradě nedoplatku nájemného z 
   bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
 
   (6)  Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen
   fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.
 
   (7)  Příspěvek  na  bydlení  lze  použít  bez souhlasu příjemce k přímé
   úhradě  nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce
   příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb.
 
   § 60
 
   Dávky se do ciziny nevyplácejí.
 
   HLAVA DRUHÁ
 
   Díl první
 
   Povinnost  a  odpovědnost  oprávněné  osoby,  příjemce  dávky  a  osoby
   společně posuzované
 
   § 61
 
   (1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce
   Úřadu  práce  do  osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání
   nároku na dávku, její výši nebo výplatu.
 
   (2)  Byl-li  příjemce  dávky  vyzván příslušným orgánem státní sociální
   podpory,  aby  osvědčil  skutečnosti  rozhodné pro nárok na dávku, její
   výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi
   dnů  ode  dne  doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory
   delší  lhůtu;  neučiní-li  tak  v  určené lhůtě, může být výplata dávky
   zastavena,  dávka  může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce
   byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.
 
   (3)  Osoba  společně  posuzovaná  je  povinna v souvislosti s řízením o 
   dávce
 
   a)  osvědčit  skutečnosti  rozhodné  pro nárok na dávku, její výši nebo
   výplatu,
 
   b)  písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce změny ve skutečnostech,
   které osvědčila podle písmene a).
 
   (4)  Osoba  společně  posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v 
   odstavci  3  písm.  a)  a  c)  na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba
   společně  posuzovaná  odmítne  splnit  povinnosti  uvedené v odstavci 3
   písm.  a),  je  krajská  pobočka  Úřadu  práce  povinna vyzvat společně
   posuzovanou  osobu,  aby  tyto  povinnosti  splnila do osmi dnů ode dne
   vyzvání; krajská pobočka Úřadu práce může s osobou společně posuzovanou
   dohodnout  pro  splnění  uvedených  povinností  dobu delší než osm dnů.
   Povinnost  uloženou  v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná
   povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.
 
   (5)  Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem
   oprávněné  osoby  nebo  společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba
   nebo  tato  společně  posuzovaná  osoba  povinny  podrobit se vyšetření
   zdravotního  stavu  nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným
   orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené
   orgánem,  který  uvedenou  povinnost  uložil.  Výplata  dávky  může být
   zastavena,  nebo  dávka  může  být  odejmuta  jestliže  se osoba, jejíž
   zdravotní  stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu
   nebo  jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento
   následek upozorněn.
 
   § 62
 
   (1)  Příjemce  dávky,  který  nesplnil některou jemu uloženou povinnost
   nebo   přijal   dávku   nebo  její  část,  ačkoliv  musel  z  okolností
   předpokládat,  že  byla  vyplacena  neprávem  nebo ve vyšší částce, než
   náležela,  nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v 
   nesprávné  výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí,
   jde-li  o  přeplatek  na  rodičovském  příspěvku.  Jestliže  byl rodiči
   vyplacen  rodičovský  příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku
   na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce
   vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.
 
   (2)  Jestliže  osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila,
   že  dávka  byla  vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku
   toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.
 
   (3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily
   přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a
   nerozdílně.  Oprávněná  osoba  a  osoba  s  ní  společně  posuzovaná se
   vzájemně  vypořádají  podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání
   mezi  těmito  osobami  rozhodují soudy.^48d) Podle tohoto ustanovení se
   postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.
 
   (4)  Nárok  na  vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši
   zaniká  uplynutím  tří  let  ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá
   lhůta  neplyne  po  dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po
   dobu  řízení  a  provádění  výkonu  rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu
   přeplatku  prováděny  srážky  z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny
   splátky na základě dohody o uznání dluhu.
 
   (5)  Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl
   rodiči  vyplacen  rodičovský  příspěvek  z  důvodu  péče  o dítě, které
   přestalo  být  nejmladším  dítětem  v rodině, pokud na tuto dobu rodiči
   náležel  rodičovský  příspěvek  z  důvodu péče o později narozené dítě,
   které  se  stalo  nejmladším  dítětem  v  rodině.  Částka  rodičovského
   příspěvku,  která  nenáležela  proto,  že  dítě přestalo být nejmladším
   dítětem  v  rodině,  a  částka rodičovského příspěvku, která náležela z 
   důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině,
   se  zúčtují;  uvedená  zúčtovaná  částka  se  započte do celkové částky
   náležející  z  důvodu  péče  o  dítě  v  rodině, které se stalo později
   nejmladším dítětem v rodině.
 
   (6)  Povinnost  vrátit  přeplatek  nevzniká,  jestliže  tento přeplatek
   nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.
 
   (7)  O  povinnosti  vrátit  dávku  nebo její část podle odstavců 1 až 3
   rozhoduje  krajská  pobočka  Úřadu  práce,  která  dávku  vyplácí  nebo
   naposledy  vyplácela.  Částky  neprávem přijaté mohou být sráženy též z 
   běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o 
   jinou  dávku  podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom
   platí   obdobně  předpisy  o  výkonu  soudních  rozhodnutí  srážkou  ze
   mzdy.^48h)  Přeplatky  vybírá  krajská  pobočka  Úřadu  práce,  která o 
   povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.
 
   Díl druhý
 
   Povinnosti státních orgánů a dalších osob
 
   § 63
 
   (1)  Státní  orgány,  další  právnické  osoby  a  fyzické  osoby, vyjma
   příjemců  dávek,  oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61),
   osoby jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory,
   který  o  dávce  rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o 
   dávku  a  osoby  společně  posuzované,  sdělit bezplatně údaje rozhodné
   podle  tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li
   však  o  údaje  týkající  se  zdravotního stavu vyžádané orgánem státní
   sociální  podpory  a  nejde o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého
   zdravotního  stavu  podle  zákona  upravujícího  organizaci a provádění
   sociálního   zabezpečení^58),   platí   o   úhradě  zdravotních  výkonů
   poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy.^19)
 
   (2)  Jestliže  státní  orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit
   údaje  rozhodné  podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo
   výplatu  jen  za  podmínky,  že byly pro sdělení takových údajů zbaveny
   mlčenlivosti,  má  se  za  to,  že  jsou  pro  případ  uvedených  údajů
   mlčenlivosti  zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně
   sdělila,  že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný
   souhlas  k  tomu,  aby  státní orgány a další právnické a fyzické osoby
   sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.
 
   (3)  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí  je správcem informačního
   systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích
   těchto  dávek  a  žadatelích  o  tyto  dávky  a osobách s nimi společně
   posuzovaných.  Údaje  z  tohoto  informačního  systému sděluje krajským
   pobočkám  Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální
   podpory,  a  to  v  rozsahu  nezbytném  pro  provádění  státní sociální
   podpory;  Ministerstvu  školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje
   nezbytné  pro  přiznání  stipendia  v  případě  tíživé sociální situace
   studenta podle zvláštního předpisu^3a). Ministerstvo práce a sociálních
   věcí dále z tohoto informačního systému poskytuje v elektronické podobě
   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup Rejstříku trestů údaje nezbytné
   pro   ověření   totožnosti   osoby,  která  podle  zvláštního  právního
   předpisu^19a)  žádá  v  elektronické  podobě  o  vydání  výpisu  nebo o 
   nahlédnutí  do opisu z evidence Rejstříku trestů a orgánům zeměměřickým
   a  katastrálním^60)  údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která
   činí  podání  v  elektronické  podobě ve věcech patřících do působnosti
   těchto  orgánů.  Státní  orgány  a další právnické a fyzické osoby jsou
   povinny  poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých
   informačních   systémů,   jedná-li  se  o  údaje  nezbytné  pro  vedení
   informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a
   ve  lhůtách  určených  Ministerstvem  práce  a  sociálních věcí. Orgány
   státní  sociální  podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro
   rozhodování  o  dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně
   osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
   přístup  a  zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Veškeré údaje,
   které  jsou  vedeny  v  informačním  systému  o dávkách státní sociální
   podpory,   jsou   součástí  Jednotného  informačního  systému  práce  a
   sociálních věcí^61).
 
   (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona
   na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů,
   potřebný  pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a
   poskytuje  tento  aplikační  program  orgánům  státní sociální podpory.
   Orgány  státní  sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při
   jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.
 
   (5)  Ministerstvo  vnitra nebo Policie České republiky pro účely státní
   sociální  podpory  poskytuje  Ministerstvu  práce  a  sociálních věcí a
   orgánům státní sociální podpory
 
   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
 
   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
 
   c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
 
   d)  údaje  z  registru  rodných  čísel o fyzických osobách, kterým bylo
   přiděleno  rodné  číslo,  avšak  nejsou vedeny v informačních systémech
   uvedených v písmenech b) a c).
 
   (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c) adresa místa pobytu,
 
   d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v 
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
 
   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
   údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
   rozhodnutí,
 
   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
 
   (7) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou
 
   a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  popřípadě jejich změna, rodné
   příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) pohlaví a jeho změna,
 
   d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
   stát, na jehož území se narodil,
 
   e) rodné číslo a jeho změny,
 
   f) státní občanství,
 
   g)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého pobytu,
 
   h)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
   republiky,
 
   i) omezení svéprávnosti,
 
   j)  rodné  číslo  otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo
   opatrovníka;  v  případě,  že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce
   nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení
   a datum narození,
 
   k) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
   moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  soudu  o neexistenci manželství, datum zániku
   manželství  smrtí  jednoho  z  manželů,  nebo  datum nabytí právní moci
   rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
   byl  v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
   den  smrti,  popřípadě  jako  den,  který  manžel prohlášený za mrtvého
   nepřežil,  anebo  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
   manželství,
 
   l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
   moci  rozhodnutí  soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
   partnerství,  datum  zániku  registrovaného partnerství smrtí jednoho z 
   partnerů,  nebo  datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení
   jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí
   soudu  o  prohlášení  za  mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako
   den,  který  partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí
   právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
 
   m)  rodné  číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě
   partnerem  cizinec,  který  nemá  přiděleno  rodné  číslo,  jeho jméno,
   popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,
 
   n) rodné číslo dítěte,
 
   o)  u  osvojení  dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
   dítěte,  původní  a  nové  rodné  číslo  dítěte, datum a místo narození
   dítěte,  rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o 
   osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
 
   p)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
   republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
 
   q)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
 
   (8) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. c) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) pohlaví a jeho změna,
 
   d) místo a stát narození,
 
   e) rodné číslo a jeho změny,
 
   f) státní občanství,
 
   g) druh a adresa místa pobytu,
 
   h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
 
   i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
 
   j) omezení svéprávnosti,
 
   k)  správní  nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
   na území České republiky,
 
   l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
   moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  soudu  o neexistenci manželství, datum zániku
   manželství  smrtí  jednoho  z  manželů,  nebo  datum nabytí právní moci
   rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
   byl  v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
   den  smrti,  popřípadě  jako  den,  který  manžel prohlášený za mrtvého
   nepřežil,  anebo  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
   manželství,
 
   m)  jméno,  popřípadě  jména, příjmení partnera, rodné číslo nebo datum
   narození  partnera,  datum  a  místo vzniku registrovaného partnerství,
   datum  nabytí  právní  moci  rozhodnutí  soudu  o  neplatnosti  nebo  o 
   neexistenci  registrovaného  partnerství,  datum  zániku registrovaného
   partnerství  smrtí  jednoho  z  partnerů, nebo datum nabytí právní moci
   rozhodnutí  soudu  o  prohlášení  jednoho  z partnerů za mrtvého a den,
   který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
   nepřežil,  anebo  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
   registrovaného partnerství,
 
   n)  jméno,  popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
   jeho  rodné  číslo;  v  případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
   narození,
 
   o)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  otce,  matky, popřípadě jiného
   zákonného zástupce nebo opatrovníka, pokud jsou cizinci, a jejich rodné
   číslo;  v  případě,  že  jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo
   opatrovník  nemá  rodné  číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a
   datum narození,
 
   p)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
   republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
 
   q)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
 
   (9) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. d) jsou
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) den, měsíc a rok narození,
 
   c)  místo  narození;  u  fyzické  osoby  narozené v cizině místo a stát
   narození,
 
   d) rodné číslo a jeho změny.
 
   (10)  Údaje,  které  jsou  vedeny  jako  referenční  údaje  v základním
   registru   obyvatel,  se  využijí  z  agendového  informačního  systému
   evidence  obyvatel  nebo agendového informačního systému cizinců, pouze
   pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
 
   (11)  Z  poskytovaných  údajů  lze v konkrétním případě použít vždy jen
   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
 
   (12) Orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení všech
   údajů  z informačního systému, které byly získány na základě zpracování
   údajů  o  státní  sociální  podpoře  (odstavec 3), a všech písemností a
   spisů  týkajících  se  pravomocně ukončených správních řízení o dávkách
   státní  sociální  podpory  po dobu 15 kalendářních let následujících po
   kalendářním  roce,  v  němž  došlo  k  pravomocnému  ukončení  takového
   správního  řízení  nebo  k  poslednímu  uložení  údajů  do informačního
   systému.  Pro  účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a
   písemnost podle zvláštního právního předpisu.^19g)
 
   § 63a
 
   Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob
 
   (1)  Jestliže  další  fyzická  nebo  právnická  osoba  (§  63  odst. 1)
   nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro
   nárok  na  dávku,  její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly
   nesprávné,  a  v  důsledku  toho  vznikl přeplatek na dávce, jsou další
   fyzické  nebo  právnické  osoby  povinny  jej  nahradit.  Věta první se
   vztahuje  i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle §
   63  jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky
   zjišťují.  Ustanovení  §  62 odst. 4 a 6 a odst. 7 věta první platí zde
   obdobně.
 
   (2)  Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a
   osoby  uvedené  v  §  61, odpovídají krajské pobočce Úřadu práce, která
   dávku  vyplatila,  za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně.
   Ustanovení  §  62  odst.  3  věta druhá a třetí a odst. 4 a 6 platí zde
   obdobně.
 
   § 64
 
   (1)  Zaměstnanci  České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o 
   skutečnostech,  se  kterými  se seznámili při provádění státní sociální
   podpory  nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak.
   Tato  povinnost  trvá  i  po  skončení  pracovního  vztahu.  Povinnosti
   zachovávat  mlčenlivost  mohou  být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze
   tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu
   a účelu.
 
   (2)  Údaje  týkající  se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních
   orgánů  nebo  jiných  fyzických  nebo právnických osob, které se orgány
   státní  sociální  podpory  při  své  činnosti  dozvědí,  sdělují  jiným
   subjektům,  jen  stanoví-li  tak  zvláštní  zákon^20) nebo tento zákon;
   jinak  mohou  tyto  údaje  sdělit  jiným  subjektům  jen  se  souhlasem
   oprávněné  osoby  nebo  příjemce  dávky,  státního  orgánu  nebo jiných
   fyzických nebo právnických osob.
 
   (3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat
 
   a)  orgánům  sociálního zabezpečení^49) a obecním úřadům údaje potřebné
   pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění
   a  o  dalších  sociálních  dávkách  a  orgánům  sociálního  zabezpečení
   posuzujícím zdravotní stav podle podle zvláštního právního předpisu^58)
   údaje  o  nezaopatřenosti  dítěte,  obecním  úřadům a krajským úřadům a
   Úřadu  pro  mezinárodněprávní  ochranu  dětí  údaje  potřebné pro účely
   sociálně-právní ochrany dětí,
 
   b) správcům daně^50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,
 
   c)  zdravotním  pojišťovnám^51) údaje potřebné pro stanovení pojistného
   na veřejné zdravotní pojištění,
 
   d)  orgánům  činným  v  trestním  řízení^53) údaje potřebné pro trestní
   řízení,
 
   e)  soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení
   a správní řízení,
 
   f)  orgánům oprávněným podle zvláštního zákona^54) ke kontrole činností
   orgánů   státní  sociální  podpory  údaje  potřebné  k  provádění  této
   kontroly,
 
   g)  Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických
   registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.
 
   (4)  Orgány  státní  sociální podpory jsou povinny poskytnout Veřejnému
   ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle
   zvláštního zákona.
 
   (5)  Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální
   podpory  získají  při  své  činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních
   jmenných   údajů  využívány  zaměstnanci  těchto  orgánů  při  vědecké,
   publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních
   věcí pro analytickou a koncepční činnost.
 
   (6)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce, která je příslušná k rozhodování o 
   dávce,  je  povinna  na  žádost  fyzické  nebo  právnické  osoby, která
   prokáže,  že  má  vůči  jiné  osobě  podle pravomocného a vykonatelného
   rozhodnutí  splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je
   poživatelem  dávky  podle  tohoto  zákona  a  v jaké výši je tato dávka
   vyplácena.
 
   (7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání
   stipendia  podle  zvláštního právního předpisu^54a) na žádost oprávněné
   osoby,  která  pobírá  přídavek  na  dítě,  písemně  sdělit,  že příjem
   rozhodný  pro  přiznání  přídavku  na  dítě  nepřevýšil  součin  částky
   životního minima rodiny a koeficientu 1,50.
 
   § 64a
 
   (1)   Orgány   státní   sociální  podpory  jsou  oprávněny  získávat  a
   zpracovávat  údaje  potřebné  pro rozhodování o dávkách státní sociální
   podpory  a  obdobných  dávkách  v  cizině v souvislosti s plněním úkolů
   vyplývajících pro ně z práva Evropské unie,^1) a to v rozsahu nezbytném
   pro plnění těchto úkolů.
 
   (2)  Pro  povinnost  státních  orgánů a dalších právnických a fyzických
   osob  sdělovat  Ministerstvu  práce  a  sociálních  věcí  a  příslušným
   institucím  v  cizině údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro
   Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí  a  pro tyto instituce z práva
   Evropské  unie,^1)  a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní
   sociální  podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta čtvrtá
   obdobně.
 
   (3)  Údaje  získané orgány státní sociální podpory podle odstavců 1 a 2
   jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3.
 
   (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje
 
   a)  České  správě  sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů
   údaje  o  datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro
   plnění  úkolů  vyplývajících  pro  ni  z  práva  Evropské  unie,^1) a z 
   mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují
   v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup,
 
   b) na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z 
   práva Evropské unie^1) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné
   pro  plnění  těchto  úkolů,  a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto
   úkolů.
 
   Díl třetí
 
   § 65
 
   Kontrolní činnost
 
   (1)  Orgány  státní  sociální  podpory, které o dávce rozhodují nebo ji
   vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat,
   mají   právo  přezkoumat  správnost  a  úplnost  podkladů  předložených
   právnickými  a  fyzickými  osobami  uvedenými  v  § 63 v řízení o dávce
   státní  sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů
   podle  věty  první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními
   orgány, není-li dále stanoveno jinak.
 
   (2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v 
   odstavci  1  větě  první  pověření  provedením  kontroly mají oprávnění
   kontrolovat   u  právnických  nebo  fyzických  osob  plnění  povinností
   uložených  v  § 63. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle
   věty   první   jen  povinností,  které  banka  plní  podle  §  63  jako
   zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.
   Věta  druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který
   plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro
   nárok nebo výši dávky zjišťují.
 
   Díl čtvrtý
 
   Správní delikty
 
   Oddíl 1
 
   Přestupky
 
   § 65a
 
   (1)  Fyzická  osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí
   přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně
   údaje  rozhodné  podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo
   výplatu.
 
   (2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná
   nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že
 
   a) nesplní povinnost osvědčit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na
   dávku, její výši nebo výplatu nebo ohlásit změny v těchto skutečnostech
   podle § 61 odst. 1 až 4 ve stanovené lhůtě, nebo
 
   b)  nepodrobí  se  ve  stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo
   jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5.
 
   (3)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za
   přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
 
   Oddíl 2
 
   Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
 
   § 65b
 
   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
   deliktu  tím,  že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně
   údaje  rozhodné  podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo
   výplatu.
 
   (2)  Je-li  právnická  osoba  nebo  podnikající fyzická osoba příjemcem
   dávky,  dopustí  se  správního  deliktu,  jestliže  nesplní  ohlašovací
   povinnost  uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě
   podle § 61 odst. 2.
 
   (3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000
   Kč.
 
   Oddíl 3
 
   Společná ustanovení
 
   § 65c
 
   (1)   Právnická  osoba  za  delikt  neodpovídá,  jestliže  prokáže,  že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl spáchán.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   orgán státní sociální podpory o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne,
   kdy  se  o  něm  dověděl,  nejpozději  však  do  3 let ode dne, kdy byl
   spáchán.
 
   (4)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o 
   odpovědnosti a postihu právnické osoby.
 
   (5) K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný
 
   a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li
   o správní delikt podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1,
 
   b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti
   sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu
   nebo  jinému  odbornému vyšetření, jde-li o správní delikty podle § 65a
   odst. 2.
 
   (6)  Pokuty  vybírá  orgán  státní  sociální  podpory, který je uložil.
   Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
 
   HLAVA TŘETÍ
 
   ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
 
   Díl první
 
   § 66
 
   Orgány rozhodující o dávkách
 
   (1) O dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce.
 
   (2)  Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, kde
   je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů,
   pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).
 
   Díl druhý
 
   § 67
 
   Zahájení řízení
 
   (1)  Řízení  o  přiznání  dávky  se zahajuje na základě písemné žádosti
   oprávněné  osoby  podané  příslušné  krajské  pobočce  Úřadu  práce  na
   tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze
   podat  nejdříve  60  dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku
   státní sociální podpory žádá.
 
   (2)  Řízení  o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o 
   zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci
   úřední krajskou pobočkou Úřadu práce.
 
   (3)  Řízení  o  volbě  nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné
   žádosti  oprávněné  osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v 
   písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.
 
   (4) Pokud není oprávněná osoba svéprávná^55) jednají za ni její zákonní
   zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba
   svěřena  na  základě  rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby,
   zastupuje  ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba.
   Je-li  nezletilá  oprávněná  osoba  v  plném  přímém  zaopatření ústavu
   (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o 
   dávkách  tento  ústav  (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba
   uvedená  ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode
   dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva krajské pobočky Úřadu práce, aby
   o  dávku  pro  nezletilou  osobu  požádal,  nebo  v  případě, kdy pobyt
   zákonného  zástupce  (osoby  uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o 
   rodičovský  příspěvek  nebo  porodné,  má  právo jednat v řízení o tuto
   dávku  i  nezletilý  rodič  starší  16  let  a  může  mu být tato dávka
   vyplácena.
 
   § 68
 
   Náležitosti žádosti
 
   (1)  Žádost  o  dávku  musí  obsahovat  kromě  náležitostí  stanovených
   správním řádem
 
   a)  určení,  jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena
   (§ 58 odst. 2),
 
   b)  doklad  o  výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných
   osob  (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky
   podmíněno příjmem,
 
   c) jde-li o rodičovský příspěvek,
 
   1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského
   poskytovaného   v   souvislosti  s  porodem  a  doklad  o  výši  jejich
   vyměřovacího základu,
 
   2.  jméno,  příjmení,  rodné  číslo,  místo pobytu nejmladšího dítěte v 
   rodině,  které  zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v 
   rodině  mladších  4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok
   na rodičovský příspěvek,
 
   3.  jméno,  příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících
   rodinu podle § 31 odst. 1,
 
   4.  potvrzení  o  pobytu  dítěte uvedeného v bodě 2 v jeslích, mateřské
   škole  nebo  jiném  zařízení pro děti předškolního věku, nebo v léčebně
   rehabilitačním zařízení,,
 
   5.  volbu  nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši, pokud rodič tuto
   volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,
 
   d) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na
   dávku nebo její výši potřebné,
 
   e)  doklad  o  tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na
   základě  vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za
   plnění  poskytovaná  s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1
   písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,
 
   f) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm.
   b) bodu 5^3i),
 
   g) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1
   písm.  b)  bodu  1  a  údaj  o  tom, která z osob společně posuzovaných
   výživné nebo obdobné plnění poskytovala,
 
   h) skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné.
 
   (2)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje rozhodný příjem,
   kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
 
   a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
 
   1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),
 
   2.  v  §  5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou
   daně podle zákona o daních z příjmů,
 
   3. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10,
 
   4.  v  §  5  odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle
   zákona  o  daních  z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle
   zákona o daních z příjmů,
 
   5.  v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č.
   4,  jedná-li  se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je
   prokázat potvrzením,
 
   b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.
 
   (3)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje rozhodný příjem,
   kalendářní   čtvrtletí,   považují  se  za  doklad,  kterým  se  příjmy
   prokazují,
 
   a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
 
   1.  v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v §
   5 odst. 1 písm. b), bodech 2 až 10,
 
   2.  v  §  5  odst.  1  písm.  e),  jedná-li se o příjmy obdobné příjmům
   uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,
 
   b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.
 
   (4)  Pokud  jsou  některé  z  příjmů  prokazovány  způsobem  uvedeným v 
   odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán státní sociální
   podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o 
   takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.
 
   (5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající
   v  kalendářním  roce,  v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky
   povinné  školní  docházky  po  tomto  roce  následující,  a potvrzení o 
   přípravě  na  budoucí  povolání  pro  prokázání  nezaopatřenosti dítěte
   [odstavec  1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30.
   září,  pokud  v  jednotlivých  případech  krajská  pobočka  Úřadu práce
   neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.
 
   (6)  Lze-li  skutečnosti  uvedené  v  odstavci  1  ověřit  z rozhodnutí
   příslušných  orgánů^21)  nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení
   potvrzení.
 
   § 68a
 
   Důkazní prostředky
 
   V  řízení  o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na
   technických  nosičích  dat,  mikrografické  záznamy,  tištěné  produkty
   optického  archivačního  systému  a  tištěné nebo fotografické produkty
   jiné  výpočetní  techniky  místo  originálu listiny, podle jehož obsahu
   byly  pořízeny,  pokud  z  povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit
   originál nebo úředně ověřený opis listiny.
 
   § 68b
 
   Podání a jiné úkony
 
   Je-li  podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis
   (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit
 
   a)   též  na  počítačové  sestavě,  zveřejněné  v  elektronické  podobě
   Ministerstvem práce a sociálních věcí,
 
   b)  v  elektronické  podobě  a  elektronicky  podepsat podle zvláštního
   právního  předpisu,^21a)  pokud  Ministerstvo  práce  a sociálních věcí
   zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.
 
   § 68c
 
   Účastníci řízení
 
   V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení
 
   a) oprávněná osoba,
 
   b) příjemce dávky (§ 59),
 
   c)  osoba  společně  s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo
   právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,
 
   d)  fyzická  nebo  právnická  osoba,  jde-li  o rozhodnutí o ustanovení
   zvláštního příjemce podle § 59.
 
   § 69
 
   Vydávání rozhodnutí
 
   (1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že
 
   a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,
 
   b) dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2,
 
   c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst.
   1 a 2 a § 58 odst. 2,
 
   d)  jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst.
   6,
 
   e)  přichází  v  úvahu  více  oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce
   rozhoduje  o  tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li krajská pobočka
   Úřadu  práce  rozhodovat  podle  §  7 odst. 6 nebo o zvláštním příjemci
   podle § 59,
 
   f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 4,
 
   g)  jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle §
   30 a 30a.
 
   (2)  Proti  rozhodnutí  o  prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3
   odst. 4 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.
 
   § 70
 
   (1)  Rozhoduje-li  krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy
   se  nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o 
   dávce  a  její  výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se
   nedoručuje,  nenáleží-li  výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a
   odst.  2  věty  čtvrté.  Písemné  oznámení  o  dávce  se  nedoručuje do
   vlastních rukou.
 
   (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů
   ode dne výplaty první splátky
 
   a) dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky,
 
   b)  rodičovského  příspěvku  po  dovršení  věkové hranice dítěte, která
   zakládá  nárok  na volbu rodiče na rodičovský příspěvek, jde-li o volbu
   nároku  rodiče  na  rodičovský  příspěvek  podle § 30 odst. 1 a krajská
   pobočka Úřadu práce rozhodnutí nevydala.
 
   (3)  Námitky  se  podávají  písemně  u  příslušné krajské pobočky Úřadu
   práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů
   ode  dne,  kdy  jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které
   byly podány opožděně, se nepřihlíží.
 
   (4)  Oznámení  se  nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení
   částek  životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení
   věku  stanoveného  pro  používání  vyšší  částky  životního minima. Pro
   podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.
 
   § 70a
 
   Vyhotovování písemností
 
   Při  vyhotovení oznámení a dalších písemností s použitím automatizované
   výpočetní  techniky mohou být tato oznámení a další písemnosti vydány s 
   předtištěným razítkem úřadu a s předtištěným jménem, příjmením a funkcí
   oprávněné  osoby.  Předchozí věta neplatí, jde-li o vyhotovení a vydání
   rozhodnutí.
 
   § 71
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými
   pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí.
 
   (2) Odvolání nemá odkladný účinek.
 
   § 72
 
   Náklady řízení
 
   Orgány  státní  sociální podpory, Ministerstvo práce a sociálních věcí,
   účastníci  řízení  a  osoby společně posuzované nemají nárok na náhradu
   nákladů vzniklých v řízení o dávkách.
 
   § 72a
 
   (1) Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají
   tyto  orgány,  pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon
   rozhodnutí  provádí  ten  orgán  státní  sociální  podpory, který vydal
   rozhodnutí v prvním stupni řízení.
 
   (2)  Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově,
   podléhají  výkonu rozhodnutí^21b) jen podle předpisů upravujících výkon
   rozhodnutí  srážkou  ze mzdy^21c). Dávky státní sociální podpory, které
   jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí.
 
   § 73
 
   zrušen
 
   § 73a
 
   Soudní přezkum
 
   Ze  soudního  přezkumu  jsou  vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky
   trvalého pobytu podle § 3 odst. 4.
 
   § 73b
 
   zrušen
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
 
   Základní ustanovení
 
   § 74
 
   (1) Pro nároky na
 
   a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,^23)
 
   b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)
 
   c)  příspěvek  na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o 
   pěstounské péči,^25)
 
   d)  podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském
   pojištění,^26)zákona  o  nemocenské  péči  v  ozbrojených  silách^27) a
   zákona o sociálním zabezpečení,^24)
 
   které  vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech
   a)  a  d),  nebo  před  1.  listopadem  1995, jde-li o nároky uvedené v 
   písmenech  b)  a  c),  a  které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo
   nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo
   změnu  výše  dávek  za  dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle
   písmen a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v 
   písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.
 
   (2) Pro nároky na
 
   a)  přídavky  na  děti  podle  předpisů  o  nemocenském pojištění^26) a
   výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,^27)
 
   b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)
 
   c)  příplatek  k  přídavkům  na  děti  a  výchovnému  na dítě, které je
   dlouhodobě  těžce  zdravotně  postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo
   mimořádnou   péči   zvlášť   náročnou,  podle  předpisů  o  nemocenském
   pojištění^26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,^27)
 
   d)  příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně
   postižené  a  vyžaduje  mimořádnou  péči  nebo  mimořádnou  péči zvlášť
   náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,^24)
 
   e)  státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva
   Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,^28)
 
   f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,^29)
 
   g)  příspěvek  na  úhradu  za  užívání  bytu  podle  zákona o sociálním
   zabezpečení,^24)
 
   které  vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech
   a),  c)  a  f),  nebo  před  1.  únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v 
   písmenech  b),  d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány
   nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí
   nebo  změnu  výše  dávek  za  dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky
   uvedené  v  písmenech  a),  c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o 
   nároky  uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před
   1. lednem 1996.
 
   (3)  Nároky  na  dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny
   před
 
   a) 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),
 
   b)  1.  listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a
   c),
 
   c)  1.  lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a
   f),
 
   d) 1. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e)
   a g),
 
   přiznají  nebo  o  nich  rozhodnou  státní orgány, další právnické nebo
   fyzické  osoby,  které  byly  příslušné  k rozhodování o těchto dávkách
   podle  předpisů  platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v 
   písmenech  a)  a  b),  a  podle  předpisů platných před 1. lednem 1996,
   jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).
 
   (4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle
   předpisů  platných  před  1.  říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za
   dávky  uvedené  v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před
   1. lednem 1996.
 
   § 75
 
   (1)  Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za
   měsíc  září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí
   naposledy za měsíc říjen 1995.
 
   (2)  Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za
   měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g)
   se  vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený
   v  §  74  odst.  2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní
   čtvrtletí roku 1995.
 
   (3)  Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická
   nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.
 
   § 76
 
   Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím
 
   a) 30. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),
 
   b) 31. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),
 
   c)  31.  prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a),
   c) a f),
 
   d)  31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d),
   e) a g).
 
   § 77
 
   (1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené
 
   a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,
 
   b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,
 
   c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,
 
   d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,
 
   je  příslušný  k  rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní
   úřad  podle  místa,  kde  je  oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu
   podle zvláštních předpisů (§ 3).
 
   (2)  Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před
   1.  únorem  1996  přiznat,  nebyl-li  nárok na tuto dávku uplatněn před
   uvedeným dnem.
 
   (3)  Dávky  podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k 
   rozhodování  o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se
   hradí z prostředků státní sociální podpory.
 
   (4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.
 
   § 78
 
   Vznikne-li  nárok  na  dávky  podle  tohoto zákona dnem jeho účinnosti,
   platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.
 
   § 79
 
   Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte
 
   (1)  Státní  orgány,  další  právnické a fyzické osoby, které ke dni 1.
   listopadu  1995  vyplácejí  k  přídavkům  na  děti  nebo  k  výchovnému
   příplatek  na  dítě,  které  je  dlouhodobě těžce zdravotně postižené a
   vyžaduje  mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený
   v  §  74  odst.  2  písm.  c)  a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995
   okresní  správě  sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož
   podkladě  byl  uvedený  příplatek  k  přídavkům na děti nebo výchovnému
   vyplácen,  sdělit  jméno,  adresu  a  rodné  číslo tohoto dítěte a opis
   dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.
 
   (2)  Okresní  správa  sociálního  zabezpečení může na základě uvedeného
   sdělení  posoudit,^30) zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě
   těžce  zdravotně  postižené,  dítě  dlouhodobě zdravotně postižené nebo
   dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   zrušena
 
   § 79a
 
   zrušen
 
   § 79b
 
   zrušen
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
   § 80
 
   Zrušovací ustanovení
 
   Zrušují se:
 
   1.  Zákon  č.  117/1966  Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o 
   děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.
 
   2.  Zákonné  opatření  Předsednictva  Federálního  shromáždění  České a
   Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím
   příspěvku,  ve  znění  zákona  č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb.,
   zákona  České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č.
   37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
 
   3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o 
   určení  státního  orgánu,  který  je  v některých případech příslušný k 
   výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní
   rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
 
   4.  Zákon  č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.
   117/1992 Sb.
 
   5.  Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
   národní  rady  č.  482/1991  Sb.,  o  sociální  potřebnosti,  a některé
   navazující zákony.
 
   6. Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.
 
   7.  Zákon  č.  319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.
   109/1995 Sb.
 
   8.  Nařízení  vlády  Československé socialistické republiky č. 106/1979
   Sb.,  kterým  se  zvyšují  hranice  příjmů  přípustné  pro  poskytování
   některých sociálních dávek na děti.
 
   9.  Nařízení  vlády  č.  154/1993  Sb.,  o zvýšení některých sociálních
   dávek.
 
   10.  Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního
   minima a některé sociální dávky.
 
   11.  Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a
   podpory při narození dítěte.
 
   12.  Vyhláška  Ústřední  rady  odborů  č.  95/1968  Sb.,  o poskytování
   přídavků  na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984
   Sb.,  vyhlášky  č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České
   národní  rady  č.  582/1991  Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č.
   311/1993 Sb.
 
   13.  §  5  vyhlášky  Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a
   Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů
   vykonávajících  pěstounskou  péči  ve  zvláštních  zařízeních, ve znění
   zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
 
   14.  Vyhláška  Federálního  ministerstva  práce  a  sociálních  věcí č.
   235/1990   Sb.,   kterou  se  provádí  zákonné  opatření  Předsednictva
   Federálního   shromáždění  č.  206/1990  Sb.,  o  státním  vyrovnávacím
   příspěvku,  ve  znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb.,
   zákona  č.  578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní
   rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
 
   15.  Vyhláška  Ministerstva  financí  č.  73/1993 Sb., o způsobu úhrady
   nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.
 
   § 81
 
   Účinnost
 
   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29
   a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna
   1996.
 
   Uhde v. r.
 
   Havel v. r.
 
   Klaus v. r.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.II zákona č. 271/2001 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Rozhodný  příjem pro účely státní sociální podpory se stanoví podle
   předpisů  platných  po  dni účinnosti tohoto zákona, jde-li o dávky, na
   které vznikl nárok po dni účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Odsouzené  ženě náleží rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě ve
   výkonu trestu nejdříve za kalendářní měsíc následující po dni účinnosti
   tohoto zákona.
 
   Čl.II zákona č. 125/2003 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Podle  čl.  I  bodu  1 se při stanovení rozhodného příjmu pro účely
   státní sociální podpory postupuje od 1. října 2003.
 
   2.  Byla-li  žádost  o dávku nebo její výplatu podána oprávněnou osobou
   přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování
   nároku  na  výplatu  dávky  nebo  její  části  a  nároku na dávku podle
   právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   3.  Čl.  I  bod  4  se  vztahuje  na přeplatky na rodičovském příspěvku
   vzniklé nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. IX zákona č. 424/2003 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Údaje  z  informačního  systému,  písemnosti a spisy uvedené v čl. VIII
   bodu  1,  jejichž skartační lhůty neuplynuly ke dni 1. ledna 2004, jsou
   Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící
   státní  sociální  podporu  povinny  uschovat tak, aby k jejich skartaci
   nedošlo před uplynutím 15 kalendářních let následujících po kalendářním
   roce,  v  němž došlo k poslednímu uložení údajů do informačního systému
   nebo  v  němž  bylo pravomocně ukončeno správní řízení o dávkách státní
   sociální  podpory,  jde-li  o  písemnosti  a  spisy  týkající se státní
   sociální podpory.
 
   Čl.II zákona č. 453/2003 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených
   k výkonu práce do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které ke
   dni  31. března 2004 plnily úkoly při provádění státní sociální podpory
   podle  zvláštního  právního  předpisu,  přechází  dnem účinnosti tohoto
   zákona  z  těchto  obecních úřadů podle § 249 odst. 2 zákoníku práce na
   stát.  Za  stát  v  pracovněprávních  vztazích jedná organizační složka
   státu  -  příslušný  úřad  práce, jímž je úřad práce, v jehož obvodu se
   nachází  obecní  úřad  obce  uvedený  ve větě první. Věta první a druhá
   neplatí pro hlavní město Prahu.
 
   2.  Správní  řízení  zahájená ve státní sociální podpoře obecním úřadem
   obce  s  rozšířenou  působností  nebo krajským úřadem přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí
   orgány  státní  sociální  podpory  podle působnosti svěřené jim ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   3.  Lhůty  pro  vydání správních rozhodnutí se v případech podle bodu 2
   orgánům státní sociální podpory prodlužují o 30 dnů.
 
   4.   Výkon   rozhodnutí  zahájený  obecním  úřadem  obce  s  rozšířenou
   působností  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  nebo  výkon
   rozhodnutí,  který bude možné zahájit až po dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  dokončí  nebo  provedou  úřady  státní  sociální podpory podle
   působnosti svěřené jim ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   5.  Pro  provedení spisové rozluky v souvislosti s převodem činností ve
   státní  sociální  podpoře  od  1.  dubna 2004 na orgány státní sociální
   podpory  uvedené  v  čl.  I bodu 2 se použijí přiměřeně zvláštní právní
   předpisy,  které  upravovaly  provedení spisové rozluky v souvislosti s 
   ukončením  činnosti  okresních  úřadů,  s  tím,  že písemnosti, spisy a
   spisovny přejdou z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úřady
   práce,  s  výjimkou  případů, kdy pro provádění státní sociální podpory
   bude příslušné hlavní město Praha.
 
   6.  Pracoviště státní sociální podpory, na nichž se před 1. dubnem 2004
   prováděla  státní  sociální  podpora,  se  dnem  1.  dubna 2004 stávají
   pracovišti  těch  orgánů  státní sociální podpory, na která podle čl. I 
   přecházejí příslušné činnosti ve státní sociální podpoře.
 
   7. Při stanovení rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory se
   podle čl. I bodů 5 až 13 postupuje nejdříve, jde-li o nárok na sociální
   příplatek a příspěvek na bydlení, od 1. července 2004, a jde-li o nárok
   na přídavek na dítě, od 1. října 2004.
 
   8.  Zaopatřovací  příspěvek  (čl. I body 22 a 23) se vyplatí naposledy,
   jde-li  o  nárok  za  prosinec  2003;  příspěvek  na dopravu se vyplatí
   naposledy, jde-li o nárok náležející za měsíc červen 2004.
 
   9.  Přeplatky  na  rodičovském  příspěvku  vzniklé  z důvodu vykonávání
   výdělečné  činnosti  ve  větším rozsahu, než umožňovaly předpisy účinné
   před  1.  lednem  2004,  a z důvodu zúčtování rodičovského příspěvku, o 
   nichž nebylo před 1. lednem 2004 pravomocně rozhodnuto, se nevymáhají.
 
   10.  Podmínky nároku na rodičovský příspěvek, jeho výplatu a výši se za
   období  před 1. lednem 2004 posuzují podle předpisů účinných před tímto
   dnem s tím, že zúčtování rodičovského příspěvku se provede naposledy za
   kalendářní rok 2002.
 
   11. Smlouvy, včetně jejich dodatků, uzavřené mezi Ministerstvem práce a
   sociálních  věcí  a  obcemi,  jejichž obecní úřady prováděly ke dni 31.
   března  2004  státní  sociální podporu, o bezplatném přenechání majetku
   České republiky uvedeného v Čl. CXVII bodu 12 zákona č. 320/2002 Sb., o 
   změně  a  zrušení  některých  zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
   okresních   úřadů,   včetně   majetku  tvořícího  informační  systém  a
   přenechaném  do  užívání těmto obcím po 31. prosinci 2002, se ke dni 1.
   dubna  2004 zrušují. Předchozí věta se netýká smluv, na jejichž základě
   byl takový majetek přenechán do užívání hlavnímu městu Praze a krajským
   úřadům.
 
   Čl.II zákona č. 124/2005 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Výše  dávek  ze  státní sociální podpory, které náleží ke dni účinnosti
   tohoto zákona, se k tomuto dni posoudí znovu podle čl. I tohoto zákona,
   jestliže  oprávněná osoba do 3 kalendářních měsíců následujících po dni
   účinnosti tohoto zákona prokáže, že její příjmy z podnikání nebo z jiné
   samostatné  výdělečné  činnosti  a  takové  příjmy  osob  společně s ní
   posuzovaných,  k  nimž  bylo  přihlédnuto při rozhodování o dávce, jsou
   příjmy osob, které vykonávají činnost, která se považuje podle zákona o 
   důchodovém  pojištění  za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo
   jde  o  příjmy  osob,  jejichž  činnost  se  nepovažuje  podle zákona o 
   důchodovém  pojištění  za  činnost  osob  samostatně  výdělečně činných
   proto, že tuto činnost nevykonávaly soustavně.
 
   Čl.II zákona č. 204/2005 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Nároky  na  rodičovský  příspěvek  v případě, že dítě navštěvuje jesle,
   mateřskou  školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku,
   se posuzují podle čl. I od počátku kalendářního měsíce následujícího po
   měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.
 
   Čl.XV zákona č. 112/2006 Sb.
 
   1.  Výše dávek státní sociální podpory, na něž vznikne nárok přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se přepočtou podle zákona č. 117/1995
   Sb.,  o  státní  sociální  podpoře,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona, od splátky náležející za leden 2007.
 
   2.  Příspěvek na bydlení náležející podle dosavadních právních předpisů
   se  vyplatí  naposledy  za  prosinec 2006, jde-li o nárok vzniklý podle
   dosavadních právních předpisů.
 
   Čl. II zákona č. 113/2006 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Řízení  o  pokutách,  zahájená  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona  a  do  tohoto  dne  pravomocně  neukončená,  se  dokončí  podle
   dosavadních právních předpisů.
 
   2.  Rozhodný  příjem pro účely dávek státní sociální podpory se stanoví
   podle  předpisů  platných  ode dne 1. dubna 2006, jde-li o dávky státní
   sociální  podpory,  na  které vznikl nárok po dni 31. března 2006, nebo
   zjišťuje-li  se  výše  rozhodných  příjmů  podle  §  51 zákona o státní
   sociální podpoře po dni 31. března 2006.
 
   Čl.VII zákona č. 134/2006 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Výše  odměny  pěstouna,  na  niž  vznikl  nárok  přede  dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se  přepočte  podle čl. VI tohoto zákona od
   splátky  dávky náležející za kalendářní měsíc následující po dni nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Příspěvek  na  péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou
   pomoc  se  vyplatí  naposledy,  jde-li  o  nárok  na tento příspěvek za
   předchozí kalendářní měsíc, v němž nabyl účinnosti tento zákon.
 
   Čl.XXIV zákona č. 261/2007 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.   Přídavek  na  dítě,  sociální  příplatek  a  rodičovský  příspěvek
   náležející ve výši podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném
   do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec
   2007.
 
   2.  Úřady  státní  sociální  podpory stanoví nárok na přídavek na dítě,
   jestliže  náležel  ke  dni 31. prosince 2007, podle zvláštních právních
   předpisů účinných po 31. prosinci 2007 bez žádosti, nejpozději do konce
   měsíce února 2008, není-li dále stanoveno jinak.
 
   3.  Nároky  na  dávky  státní  sociální  podpory, které vznikly před 1.
   lednem  2008,  se  posoudí za dobu před 1. lednem 2008 podle zvláštních
   právních  předpisů,  ve  znění  účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   4. Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zvláštních právních předpisů,
   ve  znění  účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od 1.
   ledna 2008
 
   a)  v  základní  výměře do 3 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v 
   rodině  zakládající  nárok  na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2008
   dosáhlo  21  měsíců věku, a po dosažení 3 let věku tohoto dítěte náleží
   rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte,
 
   b)  ve  snížené  výměře do 4 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v 
   rodině  zakládající  nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2007
   dosáhlo 3 let věku před 1. lednem 2008.
 
   5.  O nároku na rodičovský příspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nárok na
   rodičovský  příspěvek,  který  náležel  ke  dni 31. prosince 2007 podle
   zvláštních  právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona, rozhodne úřad státní sociální podpory na základě žádosti
   o rodičovský příspěvek podané tomuto úřadu.
 
   6. Rozhodný příjem s přihlédnutím k čl. XXIII bodům 2 a 3 se stanoví
 
   a)  od  ledna 2008, jde-li o nárok na sociální příplatek nebo příspěvek
   na bydlení,
 
   b)  nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku
   na  dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 2 a prokáže, že
   takový  příjem  přijala  od osoby s ní společně posuzované pro nárok na
   tento přídavek na dítě,
 
   c)  nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku
   na dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 3.
 
   Čl. XIV zákona č. 382/2008 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Doba  6  kalendářních měsíců po sobě jdoucích podle § 59 odst. 3 zákona
   č.  117/1995  Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009, se počítá od
   1. ledna 2009.
 
   Čl. II zákona č. 414/2008 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Na  Úřad  práce  hlavního města Prahy přecházejí dnem 1. ledna 2009
   práva  a  povinnosti  z  pracovněprávních  vztahů zaměstnanců městských
   částí hlavního města Prahy zařazených k výkonu práce do úřadů městských
   částí  hlavního města Prahy, kteří k 31. prosinci 2008 plnili úkoly při
   provádění státní sociální podpory.
 
   2.  Příslušná  městská část hlavního města Prahy dohodne se zaměstnanci
   uvedenými  v bodě 1 přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
   na  stát  - Úřad práce hlavního města Prahy. Takto provedená delimitace
   je závazná.
 
   3.  Správní  řízení  v  oblasti státní sociální podpory zahájená do 31.
   prosince  2008  úřady městských částí hlavního města Prahy a pravomocně
   neskončená  dokončí  Úřad  práce  hlavního  města Prahy. Lhůty k vydání
   rozhodnutí se v těchto případech prodlužují o 30 pracovních dnů ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   4.  Žádosti o dávky státní sociální podpory za dobu před 1. lednem 2009
   uplatněné  po  31.  prosinci  2008  posuzuje  Úřad práce hlavního města
   Prahy.
 
   5.  Výkon rozhodnutí nařízený úřadem městské části hlavního města Prahy
   v oblasti dávek státní sociální podpory, které je vykonatelné, zahájený
   do  31.  prosince  2008 a výkon pravomocného rozhodnutí v této oblasti,
   které  nebylo  možné zahájit do 31. prosince 2008, dokončí nebo provede
   Úřad práce hlavního města Prahy; výnosy z provedených výkonů rozhodnutí
   jsou příjmem státního rozpočtu.
 
   6.  Úřady  městských  částí  hlavního  města  Prahy  provedou  u  všech
   dokumentů  v  oblasti  státní  sociální  podpory, u kterých se dnem 31.
   prosince 2008 naplní skartační lhůty, skartační řízení.
 
   7. Písemnosti, na jejichž základě se poskytuje státní sociální podpora,
   a  písemnosti  týkající  se správních řízení uvedených v bodu 4 předají
   úřady  městských  částí hlavního města Prahy Úřadu práce hlavního města
   Prahy ke dni 1. ledna 2009.
 
   8.  Pohledávky,  které  vznikly  z rozhodovací činnosti městských částí
   hlavního  města  Prahy podle zákona o státní sociální podpoře, ve znění
   platném  do  31.  prosince  2008,  jsou  počínaje  dnem  1.  ledna 2009
   pohledávkami  České  republiky, se kterými je příslušný hospodařit Úřad
   práce hlavního města Prahy.
 
   9.  Řízení  ve  věcech,  u nichž přešla působnost z územních finančních
   orgánů  na  celní  úřady, zahájená územními finančními úřady přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, dokončí orgán, před nímž bylo řízení
   zahájeno.
 
   10.  Příslušné  městské  části jsou povinny strpět umístění převáděných
   zaměstnanců  v  dosavadních  prostorách,  včetně obslužných prostor, za
   nájemné  nepřevyšující  výši  nájemného  v  místě  obvyklou a za úhradu
   prokázaných  provozních  nákladů  do  31.  prosince  2010, pokud nebude
   dohodnuto jinak.
 
   11. Nárok na rodičovský příspěvek v nižší výměře podle čl. I bodů 5 a 6
   se přizná na základě žádosti nejdříve ode dne účinnosti tohoto zákona.
 
   12.  Nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) zákona o 
   státní  sociální  podpoře  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  se poskytuje bez žádosti, jestliže rodičovský příspěvek
   náleží ke dni 31. prosince 2009 a náleží i po tomto datu.
 
   Čl. XV zákona č. 326/2009 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Přídavek  na dítě náležející před 1. červencem 2009 podle zákona č.
   117/1995  Sb.,  o  státní  sociální podpoře, ve znění účinném do dne 1.
   července 2009, náleží naposledy za červen 2009.
 
   2.  Úřady práce do 31. července 2009 stanoví nově výši přídavku na dítě
   podle  §  18 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
   ve  znění  účinném  ode  dne  1. července 2009, bez žádosti; oznámení o 
   změně výše přídavku na dítě se nedoručuje a založí se pouze do spisu.
 
   Čl. XII zákona č. 362/2009 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Přídavek  na  dítě  podle  §  17  a 18 náležející přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto zákona podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném
   do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  náleží  naposledy za měsíc
   prosinec 2009.
 
   2. Úřady práce do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
   stanoví  nově  nárok  na  přídavek  na dítě a jeho výši podle § 17 a 18
   zákona  č.  117/1995  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   3.  Úřady  práce  doručí  nejpozději  do  dne  výplaty přídavku na dítě
   náležející za měsíc leden 2010 písemné sdělení o změně přídavku na dítě
   podle § 17 a 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
 
   4.  Úřady  práce  do  31.  ledna  2011  stanoví  nově výši rodičovského
   příspěvku  podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění
   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. VIII zákona č. 347/2010 Sb.
 
   zrušen
 
   Čl. VI zákona č. 366/2011 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Podmínka  bydliště  na území České republiky podle § 3 odst. 2 až 4
   zákona  č.  117/1995  Sb.,  ve  znění tohoto zákona, pro nárok na dávky
   státní  sociální  podpory  se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31.
   prosinci  2011; jde-li o nároky na dávky státní sociální podpory, které
   vznikly  před  1.  lednem  2012  podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění
   účinném  ke  dni  účinnosti tohoto zákona, uvedená podmínka bydliště na
   území  České  republiky  se vztahuje na nároky na dávky státní sociální
   podpory od 1. října 2012.
 
   2.  Nárok  na  rodičovský  příspěvek,  který  ke  dni 31. prosince 2011
   náležel podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti
   tohoto zákona, z důvodu péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo
   dlouhodobě  těžce  zdravotně  postižené, jde-li o dítě, které je ke dni
   účinnosti  tohoto  zákona  mladší 3 let, bude náležet i po 31. prosinci
   2011,  nejdéle  však  do  3  let  věku  tohoto dítěte, ve výši 7 600 Kč
   měsíčně s tím, že úprava výše rodičovského příspěvku při jeho souběhu s 
   peněžitou   pomocí   v   mateřství   nebo  nemocenským  poskytovaným  v 
   souvislosti  s  porodem  platí  i zde. Rodičovský příspěvek bude po 31.
   prosinci  2011  vyplácet  příslušný  orgán  státní sociální podpory bez
   žádosti  v  případě,  že dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek
   nemá  zároveň  nárok  na  příspěvek  na  péči. Má-li toto dítě nárok na
   příspěvek  na  péči,  musí  rodič  nejpozději do 31. ledna 2012 písemně
   provést  volbu  pouze  jedné  dávky,  protože  §  30b odst. 4 zákona č.
   117/1995  Sb.,  ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
   platí  i  pro  tyto  případy.  Po provedené volbě krajská pobočka Úřadu
   práce odejme druhou dávku.
 
   3.  Nejde-li  o  nárok  na  rodičovský příspěvek podle bodu 2, nárok na
   rodičovský  příspěvek  podle  § 30 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č.
   117/1995  Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne  31.  prosince 2011, náleží
   naposledy  za  měsíc  prosinec 2011. Rodičovský příspěvek, který náleží
   podle  věty  první do dne účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy
   za  prosinec  2011. O zániku nároku na rodičovský příspěvek zašle orgán
   státní  sociální  podpory  jeho  poživateli  sdělení,  v  němž současně
   informuje o nárocích dítěte po 31. prosinci 2011.
 
   4.  Jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, na který vznikl nárok přede
   dnem  účinnosti  tohoto  zákona  a který bude náležet i po 31. prosinci
   2011, může rodič
 
   a) čerpat rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011 podle právní úpravy
   platné přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebo
 
   b)  nejdříve 1. ledna 2012 požádat o změnu rodičovského příspěvku podle
   právní úpravy platné ode dne 1. ledna 2012, přičemž částky rodičovského
   příspěvku  vyplacené  před 1. lednem 2012 se započtou do celkové částky
   rodičovského  příspěvku  podle § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve
   znění   účinném   ode   dne   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona.  Změna
   rodičovského  příspěvku  se  provede  na základě písemné žádosti podané
   rodičem.
 
   5.  Dítě,  kterému  ke  dni  účinnosti  tohoto  zákona  náleží  z dávek
   pěstounské  péče  příspěvek  na  úhradu  potřeb  dítěte podle zákona č.
   117/1995  Sb.,  ve  znění  účinném  ke  dni účinnosti tohoto zákona, se
   považuje pro účely tohoto příspěvku nejdéle do 31. prosince 2012
 
   a)  za  dítě,  které  je  osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve
   stupni  I  (lehká  závislost),  bylo-li  před 1. lednem 2012 dlouhodobě
   nemocné,
 
   b)  za  dítě,  které  je  osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve
   stupni  II  (středně  těžká  závislost),  bylo-li  před  1. lednem 2012
   dlouhodobě zdravotně postižené,
 
   c)  za  dítě,  které  je  osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve
   stupni  III  (těžká  závislost)  nebo  ve  stupni IV (úplná závislost),
   bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě těžce zdravotně postižené, pokud
   dítě  nebylo  posouzeno  podle  zákona  o sociálních službách pro účely
   příspěvku na péči.
 
   6. Nárok na sociální příplatek podle čl. VIII bodu 2 zákona č. 347/2010
   Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními
   v  působnosti  Ministerstva  práce  a  sociálních věcí, zaniká dnem 31.
   prosince 2011. O zániku nároku na sociální příplatek zašle orgán státní
   sociální  podpory  jeho  poživateli  sdělení,  které  se  nedoručuje do
   vlastních rukou.
 
   7.  Řízení  o  dávkách  státní  sociální  podpory zahájená a pravomocně
   neskončená  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
   právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   8.  Ustanovení § 54a zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném
   ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, se použije vůči rodičům nebo
   pěstounovi,  kterým  byla  uložena  sankce  podle  zvláštního  právního
   předpisu  za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné
   školní  docházky  dítěte  v  rodině  nebo v pěstounské péči, pokud tato
   sankce  nabyla  právní  moci  nejdříve  počínaje  dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona.
 
   9.  V  případech, kdy rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek přede
   dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona, se na základě uložení pravomocné
   sankce  podle  zvláštního  právního  předpisu  za  neplnění  povinností
   souvisejících  s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině
   postupuje  ohledně  nároku  na  výplatu  rodičovského  příspěvku  podle
   ustanovení  §  54a  odst.  2 zákona o státní sociální podpoře, ve znění
   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. X zákona č. 401/2012 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Nároky  na  dávky  pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., ve
   znění  účinném  do  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, zanikají dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona. Výplata dávek pěstounské péče, která
   náleží  podle  věty  první  do  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, se
   provede naposledy za měsíc prosinec 2012.
 
   2.  O  zániku  nároku  na  dávky  pěstounské  péče  podle  bodu 1 zašle
   nejpozději  do 30. listopadu 2012 krajská pobočka Úřadu práce oprávněné
   osobě  písemné  sdělení,  v  němž  současně  informuje  o  nárocích  na
   pěstounské  dávky  a  jejich  uplatnění  po dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona  podle  jiného  právního předpisu. Toto sdělení se nedoručuje do
   vlastních rukou.
 
   Čl. II zákona č. 331/2012 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Nárok na rodičovský příspěvek, který rodiči ke dni nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  nenáležel  z důvodu nároku na příspěvek na péči, náleží
   nejdříve  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona na základě písemné
   žádosti  podané  rodičem. Částky rodičovského příspěvku vyplacené přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  z  důvodu péče o totéž dítě se
   započítávají do celkové částky 220 000 Kč.
 
   2.  Rodiči,  kterému  náleží  rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011
   podle  právní  úpravy  účinné  přede  dnem  nabytí  účinnosti zákona č.
   366/2011  Sb.,  náleží  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona nadále
   tento  příspěvek  v  pevných  částkách  bez  možnosti volby výše dávky.
   Celková  výše  rodičovského  příspěvku  není  v  tomto  případě omezena
   částkou  220  000 Kč. Ostatní podmínky nároku na rodičovský příspěvek a
   jeho  výplatu  se  posuzují  podle  právní úpravy účinné ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  včetně  souběhu  rodičovského  příspěvku  a
   příspěvku   na   péči  náležejícímu  dítěti,  které  zakládá  nárok  na
   rodičovský  příspěvek.  Možnost  požádat o změnu rodičovského příspěvku
   podle  právní  úpravy  účinné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na
   základě  písemné  žádosti rodiče je zachována s tím, že dosud vyplacené
   částky  rodičovského  příspěvku  při  péči  o totéž dítě se započtou do
   celkové částky 220 000 Kč.
 
   Čl. III zákona č. 267/2013 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Studium  v  jednoletých  kurzech  cizích  jazyků  s  denní výukou podle
   prováděcího  právního  předpisu  vydaného  na  základě  §  15 zákona č.
   117/1995  Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. srpna
   2012,  a  na základě § 108 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
   pojištění,  ve  znění účinném do 31. srpna 2012, a platného k 31. srpnu
   2012,  zahájené  nejpozději  ve  školním  roce 2013/2014 se považuje za
   studium  na  středních  školách  pro  účely  státní  sociální podpory a
   důchodového pojištění.
 
   Čl. IV zákona č. 306/2013 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Osoba,  které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka
   vyplácena  způsobem podle § 58 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění
   účinném  do  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána
   krajskou   pobočkou   Úřadu  práce  České  republiky  nejpozději  do  1
   kalendářního  měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně
   nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
   sociálních systémů.
 
   2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu
   způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu
   1.  Lhůta  uvedená v § 58 odst. 3 větě třetí zákona č. 117/1995 Sb. zde
   neplatí.
 
   3.  Pokud  osoba  nesdělí  krajské  pobočce Úřadu práce České republiky
   způsob  výplaty  dávky  podle  bodu  1 do 3 kalendářních měsíců ode dne
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou
   pobočkou  Úřadu  práce  České  republiky,  nejpozději  však  od šestého
   kalendářního  měsíce  následujícího  po  dni  nabytí  účinnosti  tohoto
   zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky
   příjemcem  dávky,  a  nebude-li  takový  účet, bude vyplácena poštovním
   poukazem.
 
   Čl. IV zákona č. 252/2014 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Příjmy  uvedené  v § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb., ve
   znění  účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se poprvé
   započtou  pro  dávky  státní  sociální  podpory přiznané nejdříve od 1.
   ledna  2015,  je-li  rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje příjem,
   kalendářní  čtvrtletí,  a  pro  dávky  státní sociální podpory přiznané
   nejdříve od 1. října 2015, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok.
 
   Čl. II zákona č. 253/2014 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Jde-li  o  dítě  narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči
   rodičů  před  1. lednem 2015, náleží porodné podle § 44 až 46 zákona č.
   117/1995  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   1)  Nařízení  Evropského  parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29.
   dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
 
   Nařízení  Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září
   2009,  kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004
   o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
 
   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (EU) č. 1231/2010 ze dne 24.
   listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004
   a  nařízení  (ES)  č.  987/2009  na státní příslušníky třetích zemí, na
   které  se  tato  nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní
   příslušnosti.
 
   Nařízení  Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna
   2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
 
   1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
 
   1b)  Zákon  č.  73/2011  Sb.,  o  Úřadu práce České republiky a o změně
   souvisejících zákonů.
 
   1c)  §  10  a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
   číslech  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve
   znění  zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006
   Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.
 
   1d)  §  76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991
   Sb.,  o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o 
   azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb.,
   o  pobytu  cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
   ve  znění  zákona  č.  161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č.
   379/2007  Sb.§  87g  a  87h  zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č.
   161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.
 
   1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona
   č. 350/2005 Sb.§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002
   Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.
 
   1f)  §  42c  zákona  č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a
   zákona č. 379/2007 Sb.
 
   1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.
 
   1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
 
   3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.
   35/1993  Sb.,  zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č.
   196/1993  Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.
   85/1994  Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č.
   32/1995  Sb. a zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.
   149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č.
   18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č.
   210/1997 Sb.
 
   3a)  §  74  a  násl.  zákona  č.  220/1999 Sb., o průběhu základní nebo
   náhradní  služby  a  vojenských cvičení a o některých právních poměrech
   vojáků v záloze.
 
   3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,
   ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
 
   3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   Zákon  č.  361/2003  Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
   sborů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   3d) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
 
   3d)  Zákon  č.  42/1992  Sb.,  o úpravě majetkových vztahů a vypořádání
   majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
 
   3e)  Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
 
   § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb.
 
   3g)  §  7  odst.  2  vyhlášky  č.  19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a
   hmotném  zabezpečení  pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k 
   dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb.
 
   3h)  Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
   pracovní  pohotovost  v rozpočtových a některých dalších organizacích a
   orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o 
   služebním  poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   3i) Například § 192 zákoníku práce.
 
   3i) Například § 192 zákoníku práce.
 
   4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
 
   4a)   Zákon  č.  118/2000  Sb.,  o  ochraně  zaměstnanců  při  platební
   neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
 
   7) § 115 občanského zákoníku.
 
   7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině.
 
   8) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
 
   9)  Zákon  ČNR  č.  582/1991  Sb.,  o organizaci a provádění sociálního
   zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993
   Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994
   Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.
 
   10)  Zákon  č.  29/1984  Sb.,  o  soustavě  základních a středních škol
   (školský  zákon),  ve  znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990
   Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993
   Sb.,  zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č.
   49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb.
 
   Zákon  č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993
   Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.
 
   10a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
 
   10b) § 55 zákona č. 111/1998 Sb.
 
   10c)  §  195  až  198  zákona  č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   11) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   11a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   11b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   11c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   11d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   18) § 963 občanského zákoníku.
 
   19)  §  2  odst.  4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
   pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.
 
   19a)  §  16a  zákona  č.  269/1994  Sb.,  o  Rejstříku trestů, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   19b)  Zákon  č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o 
   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   19c)  Zákon  č.  40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
   České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
   19d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   19e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o 
   Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   19f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
 
   19g)  §  2  písm.  a)  a  b)  vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při
   provádění  spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních
   úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.
 
   20)  Například  §  128  občanského  soudního  řádu,  ve znění zákona č.
   519/1991  Sb.,  a  § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb.,
   zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.
 
   21)  Například  §  8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a
   provádění  sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.,
   a  §  12  odst.  2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a
   působnosti  orgánů  České  republiky  na  úseku zaměstnanosti, ve znění
   zákona ČNR č. 272/1992 Sb.
 
   21a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
   dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
 
   21b)  Například  § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního
   řádu,  §  73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   21c) § 299 občanského soudního řádu.
 
   22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
 
   22a) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   23)  Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.
   117/1992 Sb.
 
   24)  Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
   110/1990  Sb.,  zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č.
   46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona
   č.  578/1991  Sb.,  zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb.,
   zákona  ČNR  č.  589/1992  Sb.,  zákona  ČNR  č. 37/1993 Sb., zákona č.
   84/1993  Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č.
   307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
 
   25)  Zákon  č.  50/1973  Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č.
   118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
 
   26)  Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v 
   mateřství  a  o  přídavcích  na děti z nemocenského pojištění, ve znění
   zákona  č.  99/1972  Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb.,
   zákona  č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb.,
   zákona  č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991
   Sb.,  zákona  ČNR  č.  37/1993  Sb.,  zákona č. 266/1993 Sb., zákona č.
   308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
 
   Vyhláška  Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění
   některých  pracovníků  a  o  poskytování  dávek  nemocenského pojištění
   občanům  ve  zvláštních  případech,  ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb.,
   vyhlášky  č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987
   Sb.,  vyhlášky  č.  148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č.
   263/1990  Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona
   ČNR  č.  582/1991  Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993
   Sb.,  zákona  ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č.
   196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.
 
   Vyhláška  Ústřední  rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení
   č.  141/1958  Ú.l.,  o  nemocenském  pojištění a důchodovém zabezpečení
   odsouzených,  ve  znění  vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965
   Sb.,  vyhlášky  č.  95/1968  Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č.
   263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.
 
   27)  Zákon  č.  32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve
   znění  zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření
   Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984
   Sb.,  zákona  č.  180/1990  Sb.,  zákona  ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č.
   308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.
 
   28)  Zákonné  opatření  Předsednictva  Federálního  shromáždění ČSFR č.
   206/1990  Sb.,  o  státním  vyrovnávacím  příspěvku, ve znění zákona č.
   245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona
   ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.
 
   29)  Zákon  č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.
   109/1995 Sb.
 
   30)  §  8  zákona  ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992
   Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
 
   31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
 
   31a)  Zákon  č.  115/2006  Sb.,  o  registrovaném partnerství a o změně
   některých souvisejících zákonů.
 
   32) § 45 zákona o rodině.
 
   32) § 953 občanského zákoníku.
 
   33) § 63 a 74 zákona o rodině.
 
   33) § 796 občanského zákoníku.
 
   34) § 69 zákona o rodině.
 
   34) § 824 občanského zákoníku.
 
   35) § 78 zákona o rodině.
 
   35) § 826 občanského zákoníku.
 
   36) § 928 občanského zákoníku.
 
   37) § 958 občanského zákoníku.
 
   38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
 
   38a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.
 
   39)  §  57  až  91  zákona  č.  561/2004 Sb., o předškolním, základním,
   středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
 
   40) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   41) § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   42) § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.
 
   43)  §  45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
   doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
 
   44)  § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a
   zákona č. 138/1995 Sb.
 
   45)  §  25  zákona  č.  29/1984  Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a
   zákona č. 138/1995 Sb.
 
   46)  Například  zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb.,
   zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   47b) § 745 a 746 občanského zákoníku.
 
   47c)  §  36  a  37  zákona  č.  561/2004 Sb., o předškolním, základním,
   středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
 
   47d)  §  7  zákona  č.  108/2006  Sb.,  o sociálních službách, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   48a)  Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   48b)  §  67  zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o 
   změně některých souvisejících zákonů.
 
   48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.
 
   48d)  §  28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č.
   52/2004 Sb.
 
   48f) § 43 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   48g)  §  4  odst.  1  písm.  a)  a  b) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   48h) § 299 a 317 občanského soudního řádu.
 
   49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
   zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb.,
   o   působnosti   orgánů   České  socialistické  republiky  v  sociálním
   zabezpečení,  ve  znění  zákona  ČNR  č.  125/1990  Sb.,  zákona ČNR č.
   210/1990  Sb.,  zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb.,
   zákona  ČNR  č.  9/1991  Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č.
   582/1991  Sb.,  zákona  č.  84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu
   Ústavního  soudu  ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č.
   238/1995 Sb.
 
   50)  § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
   znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.
 
   51)  §  1  zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně
   České republiky.
 
   Zákon  ČNR  č.  280/1992  Sb.,  o  resortních, oborových, podnikových a
   dalších  zdravotních  pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.,
   zákona  ČNR  č.  15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996
   Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.
 
   53)  §  12  zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění
   zákona  č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb.,
   zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.
 
   54)  § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
   zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a
   zákona č. 296/1995 Sb.
 
   54a)  §  91  zákona  č.  111/1998  Sb.,  o vysokých školách a o změně a
   doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   55) § 26 a násl. občanského zákoníku.
 
   55) § 49 a násl. občanského zákoníku.
 
   56) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
 
   57) § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
 
   58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   60) Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   61) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
 
   62) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   64)  §  38  odst.  1  písm.  c)  zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
   základním,  středním,  vyšším  odborném  a  jiném  vzdělávání  (školský
   zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.
 
   65)  § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
   ochranné  výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči
   ve  školských  zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   66) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   67) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   68) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   69)  Čl.  7  odst.  3  a  čl.  24 směrnice Evropského parlamentu a Rady
   2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných
   příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o 
   změně  nařízení  č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS,
   72/194/EHS,  73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a
   93/96/EHS.
 
   70) § 744 občanského zákoníku.

Platnost od

1. října 1995

Ke stažení

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.7671 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál