Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele
634/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. prosince 1992
o ochraně spotřebitele
Změna: 217/1993 Sb.
Změna: 40/1995 Sb.
Změna: 104/1995 Sb.
Změna: 110/1997 Sb.
Změna: 356/1999 Sb.
Změna: 64/2000 Sb.
Změna: 145/2000 Sb.
Změna: 64/2000 Sb. (část), 258/2000 Sb.
Změna: 102/2001 Sb.
Změna: 477/2001 Sb.
Změna: 452/2001 Sb.
Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 227/2003 Sb.
Změna: 277/2003 Sb. (část)
Změna: 439/2003 Sb.
Změna: 119/2004 Sb.
Změna: 217/2004 Sb.
Změna: 277/2003 Sb., 186/2004 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 229/2006 Sb.
Změna: 36/2008 Sb.
Změna: 293/2009 Sb., 298/2009 Sb.
Změna: 285/2009 Sb.
Změna: 301/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 155/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 28/2011 Sb.
Změna: 139/2011 Sb.
Změna: 211/2011 Sb.
Změna: 219/2011 Sb.
Změna: 468/2011 Sb.
Změna: 238/2012 Sb.
Změna: 221/2012 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 476/2013 Sb.
Změna: 356/2014 Sb.
Změna: 378/2015 Sb.
Změna: 378/2015 Sb. (část)
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1),
zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^31),^32),
^36) a upravuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu
spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a
oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů^2) nebo jiných
právnických osob založených k ochraně spotřebitele, jakož i mimosoudní
řešení spotřebitelských sporů.
(2) Ustanovení zvláštních předpisů ^3) týkající se podmínek výroby,
dovozu, prodeje a označování výrobků a poskytování služeb nejsou tímto
zákonem dotčena.
(3) Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení
a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České
republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s
podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské
činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,
b) prodávajícím podnikatel,^4) který spotřebiteli prodává výrobky nebo
poskytuje služby,
c) výrobcem podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást,
vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za
výrobce označil,
d) dovozcem podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného než
členského státu Evropské unie,
e) dodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím
jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky,
f) výrobkem věc, která je určena k nabídce spotřebiteli, včetně práv a
závazků s touto věcí souvisejících,
g) službou jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce
spotřebiteli, včetně práv a závazků s touto činností souvisejících,
h) výrobkem nebezpečným svou zaměnitelností s potravinou výrobek, který
není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení,
objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména
děti, jej mohou zaměnit s potravinou a v důsledku toho si jej mohou
dávat do úst, cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské
zdraví, zejména způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování
zažívacího ústrojí,
i) obuví výrobek určený k ochraně nebo pokrytí nohou, který má
připevněnou podešev, včetně hlavních částí takové obuvi, i když jsou
prodávány samostatně,
j) hlavními částmi obuvi součásti nebo dílce používané k výrobě obuvi,
které tvoří:
1. vrchní část obuvi jako sestava součástí vnější části svršku, která
je připevněna k podešvi nebo mezipodešvi,
2. stélka a podšívka, které jsou sestavou stélky a podšívky svršku,
tvořící vnitřní část obuvi,
3. podešev jako spodní část obuvi, připevněná ke svršku, která je
vystavena oděru při používání obuvi,
k) usní vyčiněná kůže, jejíž vláknitá struktura zůstala zachována a u
níž tloušťka konečné povrchové úpravy je menší než 0,15 mm včetně,
l) povrstvenou usní useň s nánosem vrstvy, která je menší než třetina
celkové tloušťky usně, ale je větší než 0,15 mm,
m) křišťálovým sklem sklo, které obsahuje oxid olovnatý, oxid barnatý,
oxid zinečnatý a oxid draselný samostatně nebo v kombinaci, a to v
množství stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní
předpis upraví i další technické podrobnosti,
n) výrobkem porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí
1. padělek, jímž je výrobek, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu
majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s
ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle
zvláštního právního předpisu,^4b) dále veškeré věci nesoucí takové
označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití,
doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a
samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení,
2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek, který je rozmnoženinou nebo
zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských práv
nebo práv souvisejících s právem autorským nebo bez souhlasu majitele
práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato
práva podle zvláštních právních předpisů,^4c)
3. výrobek, porušující práva majitele patentu^4d) nebo užitného
vzoru^4e) nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro
léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního
předpisu,^4d)
4. výrobek, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného
označení původu nebo zeměpisného označení,^4f)
o) obchodní praktikou způsob chování prodávajícího spočívající v
konání, opomenutí, prohlášení, obchodním sdělení včetně reklamy a
uvedení na trh související s propagací, prodejem nebo dodáním výrobku
nebo služby spotřebiteli,
p) odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od
podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá
poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti
jeho činnosti,
q) nabídkou ke koupi obchodní sdělení, které způsobem vhodným pro
použitý typ obchodního sdělení uvádí informace o výrobku nebo službě a
cenu a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi,
r) rozhodnutím ohledně koupě rozhodnutí spotřebitele o tom, zda, jak a
za jakých podmínek výrobek nebo službu koupí, zda za ně zaplatí
najednou nebo částečně, zda si je ponechá nebo neponechá nebo zda ve
vztahu k nim uplatní právo vyplývající ze smlouvy, ať již se
spotřebitel rozhodne jednat nebo zdržet se jednání,
s) podstatným narušením ekonomického chování spotřebitele použití
obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele
učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí
ohledně koupě, které by jinak neučinil,
t) nepatřičným ovlivňováním využívání silnější pozice prodávajícího
vůči spotřebiteli způsobem, který významně omezuje jeho schopnost
učinit informované rozhodnutí, a to i bez použití fyzické síly nebo
hrozby jejího použití,
u) přeshraničním sporem spor z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o
poskytování služeb, jestliže má spotřebitel v době, kdy si objednává
výrobek nebo službu, bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo
státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je stát, v němž je
usazen prodávající,
v) spotřebitelskou soutěží soutěž, anketa nebo jiná akce o ceny
pořádaná pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou
nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající
či jím pověřená osoba zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným
výběrem peněžité či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti
zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu
prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku,
nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a
to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby.
(2) Prodávajícím se pro účely tohoto zákona rozumí i fyzická osoba,
která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní
drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny.
ČÁST DRUHÁ
Povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb
§ 3
Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb
(1) Prodávající je povinen:
a) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit
spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů,
b) prodávat výrobky a poskytovat služby v předepsané nebo schválené
jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních
předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána,
schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé,
c) prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s
cenovými předpisy ^6) a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování
služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a
poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k
nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu.^6a)
(2) Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem
placení požadovat poplatek převyšující náklady, které prodávajícímu v
souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.
§ 3a
Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou
Prodávající, který v souvislosti s uzavřenou smlouvou používá pro
komunikaci se spotřebitelem veřejnou komunikační službu, nesmí použít
takovou službu, jejíž využití by pro spotřebitele znamenalo účtování
vyšších cen, než je běžná cena hovoru^1a).
§ 3b
Ustanovení § 3 odst. 2 a § 3a se nepoužijí na smlouvy uvedené v § 1840
písm. a) až g), i) a j) a v § 1852 občanského zákoníku.
§ 4
Nekalá obchodní praktika
(1) Obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné
péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit
ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je
jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li
obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se
podle průměrného člena této skupiny.
(2) Obchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování
určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou z
důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť
zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem,
který prodávající může rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska
průměrného člena této skupiny; tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné
reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou
míněna doslovně.
(3) Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle §
5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle
§ 5b. Obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech
okolností, jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona.
(4) Užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v
průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje.
§ 5
Klamavá konání
(1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně
nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést
spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(2) Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou
informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí
ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí
nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně
a) existence a podstaty výrobku nebo služby,
b) hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou údaje o jejich
dostupnosti, výhodách, rizicích, provedení, složení, příslušenství,
poprodejním servisu a vyřizování reklamací a stížností, výrobním
postupu a datu výroby nebo dodání, způsobu dodání, způsobilosti k účelu
použití, možnosti použití, množství, specifikaci, zeměpisném nebo
obchodním původu, očekávaných výsledcích jejich použití nebo výsledcích
a provedených zkouškách nebo kontrolách,
c) rozsahu závazku prodávajícího, motivu pro obchodní praktiku a
podstaty prodejního postupu, prohlášení nebo symbolu týkajících se
přímého nebo nepřímého sponzorování nebo schválení prodávajícího nebo
výrobku nebo služby,
d) ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové
výhody,
e) nutnosti servisu, náhradního dílu, výměny nebo opravy,
f) podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho
zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti,
postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového,
obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání,
nebo
g) práv spotřebitele, včetně práva na náhradní dodání nebo vrácení
kupní ceny vyplývajících z práv z vadného plnění nebo rizika, kterému
může být vystaven.
(3) Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných
souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede
nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě,
které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje
a) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací
reklamy, které vede k záměně s jiným výrobkem nebo službou,
b) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací
reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo
jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího, nebo
c) nedodržení jednoznačného závazku obsaženého v kodexu chování, k
jehož dodržování se prodávající prokazatelně zavázal.
§ 5a
Klamavá opomenutí
(1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných
souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a
omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace,
které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně
koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí
ohledně této koupě, které by jinak neučinil.
(2) Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné
informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným,
nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas
vzhledem k okolnostem popsaným v odstavci 1 anebo neuvede obchodní
záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v
obou případech vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně
koupě, které by jinak neučinil.
(3) Nejsou-li patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke
koupi za podstatné informace
a) hlavní znaky výrobku nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému
sdělovacímu prostředku, jakož i výrobku nebo službě,
b) adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem
nebo na jeho účet,
c) cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
nebo pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně
stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další
platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně
stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další
platby,
d) ujednání o platebních podmínkách, dodání, plnění a vyřizování
reklamací a stížností, pokud se odchylují od požadavků odborné péče,
e) právo na odstoupení od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato
práva existují, a podmínky jejich uplatnění.
(4) Informace, jejichž uvedení je povinné podle právních předpisů
provádějících právo Evropské unie^6b), které se týká obchodních
sdělení, včetně reklamy nebo uvádění na trh, se považují za podstatné v
rozsahu stanoveném právem Evropské unie.
(5) Pokud sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktika šíří, klade
omezení na prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k
opomenutí informací, vzít v úvahu tato omezení i veškerá opatření,
která prodávající přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím
jinými prostředky.
§ 5b
Agresivní obchodní praktika
(1) Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud ve svých věcných
souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně
zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodu volby nebo chování
spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě, a to obtěžováním,
donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním,
čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí
ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(2) Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží
a) k načasování, místu, povaze nebo době trvání obchodní praktiky,
b) ke způsobu jednání, jeho výhružnosti nebo urážlivosti,
c) k vědomému využití nepříznivé situace spotřebitele, která vede ke
zhoršení úsudku spotřebitele, k ovlivnění jeho rozhodnutí ve vztahu k
výrobku nebo službě,
d) k nepřiměřené mimosmluvní překážce uložené prodávajícím pro
uplatnění práv spotřebitele včetně uplatnění práv na ukončení smlouvy
nebo změnu výrobku nebo služby nebo změnu prodávajícího, nebo
e) k výhrůžce právně nepřípustným jednáním.
§ 5c
Prokazování tvrzení
(1) Dozorový orgán je oprávněn požadovat po prodávajícím, aby ve
správním řízení prokázal správnost skutkových tvrzení v souvislosti s
obchodní praktikou, jestliže se takový požadavek s ohledem na oprávněné
zájmy prodávajícího a kteréhokoliv účastníka řízení jeví vzhledem k
okolnostem daného případu jako přiměřený.
(2) Pokud prodávající nepředloží požadované důkazy podle odstavce 1
nebo pokud dozorový orgán považuje důkazy předložené podle odstavce 1
za nedostatečné, považují se skutková tvrzení za nesprávná.
§ 6
Zákaz diskriminace spotřebitele
Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb
spotřebitele diskriminovat.
§ 7
zrušen
§ 7a
Zákaz výroby, dovozu, vývozu, nabízení, prodeje a darování výrobků
nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami
Vyrábět, dovážet, vyvážet, nabízet, prodávat nebo darovat výrobky
nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami se zakazuje.
§ 7b
Zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely
Nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet mimo území České
republiky výrobky, které jsou určeny pro humanitární účely podle
zvláštního právního předpisu^7), se zakazuje.
§ 8
Zákaz nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících některá práva
duševního vlastnictví
Nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující
některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení
chráněného podle zvláštního právního předpisu^4b), se zakazuje.
§ 8a
(1) Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva
duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve
věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen
"jistota") za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy
kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví
vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou
průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního
pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je
majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní
zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od
podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá
dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.
(2) Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán
povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly.
Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje
skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude
částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je
dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě,
která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný
rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než
složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba,
která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše
skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění.
(3) V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému
orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a
vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu
kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva
duševního vlastnictví.
Informační povinnosti
§ 9
(1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech
prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu
použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho
nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s
poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu
výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit,
aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby
byly srozumitelné.
(2) Povinností uvedených v odstavci 1 se nemůže prodávající zprostit
poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl
výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na
případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.
§ 10
(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo
viditelně a srozumitelně označeny
a) označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud to
povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku, údaji o
hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími
údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě
užití,
b) též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li
o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního
předpisu označování nepodléhají.
(2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla,
zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele
s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.
(3) Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající
viditelně a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným
vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem
k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na
požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad
dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě
doložit.
(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.
(5) Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné
údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.
(6) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou
nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí
prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit.
Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V
provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být
uloženy předměty, které neslouží k prodeji.
(7) Na prodej použitého výrobku se ustanovení odstavců 1 až 3 vztahuje
pouze přiměřeně.
§ 10a
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce^9b) odpovídá za označení
materiálů použitých v hlavních částech obuvi v souladu s prováděcím
právním předpisem a za přesnost informací v označení obsažených. Tyto
údaje je povinen poskytnout dodavateli, jakož i prodávajícímu. Pokud
výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě
Evropské unie, přechází tato povinnost na osobu odpovědnou za první
uvedení obuvi na trh Evropského společenství.
§ 11
(1) Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9, 10, 12, 13,
§ 16 odst. 1 a 3 a § 19, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v
českém jazyce.
(2) Jednotlivé informace uvedené v § 9 a 10 mohou být poskytnuty v
podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a
úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichž označení byly použity
symboly (piktogramy), je prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo
vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam.
(3) Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách
stanovených zvláštním právním předpisem^10).
§ 11a
Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky
prostřednictvím internetových stránek je prodávající povinen
spotřebitele předem zřetelným způsobem informovat o tom, zda platí
nějaká omezení pro dodání výrobků nebo poskytnutí služby a jaké způsoby
platby jsou přijímány.
§ 12
Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy^11) a
přímo použitelným předpisem Evropských společenství^11a) spotřebitele o
ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením
výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně
zpřístupnit.
§ 13
Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu,
podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen
„reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.
§ 14
Informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů
(1) Prodávající informuje spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno
dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských
sporů, který je pro daný typ nabízeného, prodávaného, poskytovaného
nebo zprostředkovaného výrobku nebo služby věcně příslušný. Informace
musí zahrnovat též internetovou adresu tohoto subjektu. Jestliže
prodávající provozuje internetové stránky, uvede tyto informace i na
těchto internetových stránkách. Pokud smlouva uzavřená mezi
prodávajícím a spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, uvede
informace podle věty první a druhé rovněž v těchto obchodních
podmínkách.
(2) V případě sporu mezi spotřebitelem a prodávajícím, který se
nepodařilo mezi stranami urovnat přímo, poskytne prodávající
spotřebiteli informace uvedené v odstavci 1 v listinné podobě nebo na
jiném trvalém nosiči dat.
§ 14a
Povinnosti provozovatele tržiště nebo tržnice
Provozovatel tržiště (tržnice)^11d), včetně obce pronajímající část
veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji, jsou
povinni vést evidenci prodávajících, která musí obsahovat údaje v
rozsahu uvedeném ve zvláštním právním předpise^11e), a předložit ji na
žádost dozorovému orgánu nebo orgánu Celní správy České republiky.
Evidenci je povinen uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení
evidenčního záznamu.
Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb
§ 15
(1) Umožňuje-li to povaha výrobku a forma prodeje, je prodávající
povinen na žádost spotřebitele výrobek překontrolovat nebo předvést.
(2) Prodávající je povinen vydat spotřebiteli na jeho žádost písemné
potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném
zákonem^12).
(3) Není-li služba poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat
spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí
obsahovat označení předmětu služby, její rozsah, jakost, cenu za
provedení služby a termín jejího plnění.
§ 16
(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o
zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje
výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se
jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu
s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení
nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho
identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak.
(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také
místo určení a datum dodávky.
(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou
nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být
tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.
(4) Na žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je
prodávající povinen, jde-li o nákup použitého výrobku nebo výrobku bez
dokladu o nabytí, přijímání tohoto výrobku do zástavy nebo
zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předložit
identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu.^12b)
§ 17
Vyžaduje-li to povaha výrobků, zejména s ohledem na hygienické podmínky
prodeje a charakter použití, je prodávající povinen výrobky prodávat v
hygienicky nezávadných obalech nebo je do takových obalů při prodeji
zabalit, při samoobslužném prodeji je povinen spotřebiteli poskytnout
vhodný obalový materiál.
§ 18
(1) Prodávající je povinen informovat spotřebitele o peněžní částce za
výkup vratných zálohovaných obalů a tuto informaci na viditelném místě
zpřístupnit.
(2) O změně peněžní částky za vykupované vratné zálohované obaly nebo o
ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů je prodávající povinen
informovat spotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem
provedení změny nebo ukončení výkupu. Po tuto dobu nesmí být výkup
těchto obalů zastaven.
§ 18a
Výrobce nebo dovozce a prodávající nesmí používat názvy jednotlivých
druhů křišťálového skla a jim přiřazené symboly, uvedené v prováděcím
právním předpisu, u těch výrobků, které nejsou tímto prováděcím právním
předpisem blíže charakterizovány, a to ani při reklamě těchto výrobků.
Pokud výrobek ze skla nese firemní nebo výrobní označení či značku nebo
obchodní jméno nebo název obsahující označení "křišťál", "křišťálové",
"crystal" nebo odvozeniny, jsou výrobce nebo dovozce a prodávající
povinni toto označení doplnit upřesňujícími údaji v souladu s
prováděcím právním předpisem.
§ 18b
Neoprávněné používání ekoznačky^12c) se zakazuje.
§ 18c
Užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo
výhoda spojená s ubytováním, popřípadě včetně dopravy nebo jiných
rekreačních služeb^30), nesmějí být uváděny na trh nebo prodávány
spotřebiteli jako investice.
§ 19
(1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná
osoba,^13) je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli
provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment
prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo
místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné
potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem
reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále
potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o
provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění
zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené
k provedení opravy.
(2) V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník
pověřený vyřizovat reklamace.
(3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned,
ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se
nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k
odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být
vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění
reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší
lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení
smlouvy.
(4) Při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je
prodávající povinen k informacím podle § 13 písemnou formou poskytnout
zejména název nebo jméno a adresu prodávajícího, kde může spotřebitel i
po ukončení takového prodeje nebo poskytování služeb uplatnit
reklamaci.
Povinnosti související s konáním organizovaných akcí
§ 20
nadpis vypuštěn
(1) Prodávající, který v rámci organizované akce hodlá prodávat výrobky
nebo poskytovat služby, případně je propagovat nebo nabízet, je povinen
oznámit České obchodní inspekci údaje podle odstavce 4.
(2) Za organizovanou akci podle odstavce 1 se považuje akce určená pro
omezený počet spotřebitelů, kteří na ni byli adresně či neadresně
pozváni, a v jejímž průběhu dochází k prodeji výrobků, poskytování
služeb nebo k jejich propagaci anebo k jejich nabízení, přičemž není
rozhodující, zda je součástí akce též doprava osob účastnících se této
akce.
(3) Oznámení podle odstavce 1 musí být učiněno nejpozději 10 pracovních
dnů před konáním organizované akce.
(4) Oznámení musí, kromě obecných náležitostí stanovených správním
řádem^37), dále obsahovat:
a) adresu místa, kde se prodej výrobků, poskytování služeb, jejich
propagace anebo jejich nabízení uskuteční,
b) datum konání organizované akce včetně jejího předpokládaného
časového harmonogramu,
c) identifikaci výrobku nebo služby, jež budou v rámci organizované
akce propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány, s uvedením
ceny, za kterou budou tyto výrobky či služby spotřebitelům na
organizované akci nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně
sjednaných se spotřebitelem na organizované akci,
d) kopii pozvání k účasti na organizované akci.
§ 20a
(1) Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 je povinen v každém pozvání k
účasti na organizovanou akci podle § 20 vždy prokazatelně, jasně,
čitelně a srozumitelně uvést:
a) adresu místa konání organizované akce, popřípadě jinou přesnou
identifikaci místa konání organizované akce,
b) datum konání organizované akce včetně jejího předpokládaného
časového harmonogramu,
c) identifikaci výrobku nebo služby, jež budou v rámci organizované
akce propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány, s uvedením
ceny, za kterou budou tyto výrobky či služby spotřebitelům na
organizované akci skutečně nabízeny bez zohlednění případných slev
individuálně sjednaných se spotřebitelem na organizované akci,
d) jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, která pořádá organizovanou
akci, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a
identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, a identifikační
údaje jejich zástupce, je-li ustaven,
e) pokud je prodávající osobou odlišnou od osoby pořádající
organizovanou akci, též jeho jméno, sídlo a identifikační číslo, jde-li
o podnikající fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a
identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, a identifikační údaje
jejího zástupce, je-li ustaven.
(2) V případě, že organizovanou akci pořádá jiný podnikatel než
prodávající, má povinnost uvést v pozvání k účasti na organizované akci
informace podle odstavce 1 tento podnikatel.
§ 20b
(1) Prodávající, který v rámci organizované akce podle § 20 odst. 2
prodává výrobky nebo poskytuje služby, nesmí během této akce nebo před
uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy požadovat ani přijmout
plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby anebo
její části. Zákaz uvedený v první větě se vztahuje i na zálohu na
uhrazení ceny nebo jakýkoliv jiný poplatek. Tímto ustanovením nejsou
dotčena ustanovení o odstoupení podle jiného právního předpisu^44).
(2) Porušení povinnosti podle odstavce 1 se považuje za závažný způsob
porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve smyslu
živnostenského zákona^45).
§ 20c
(1) Ustanovení § 20 a 20a se nepoužijí na pořádání veřejných dražeb
podle zvláštního zákona^35).
(2) V případě akce organizované výlučně za účelem degustace, konzumace
a prodeje degustovaných výrobků se ustanovení § 20 a 20a nepoužijí. To
neplatí, je-li součástí takové akce též propagace, nabídka nebo prodej
jiných výrobků anebo poskytování jiných služeb.
(3) V případě akce organizované výlučně za účelem individuálního
sjednání pojistné smlouvy, penzijního připojištění, investiční služby
nebo obchodu na trhu s investičními nástroji se ustanovení § 20 a 20a
nepoužijí.
ČÁST TŘETÍ
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
§ 20d
Spotřebitel má podle tohoto zákona právo na mimosoudní řešení
spotřebitelského sporu z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování
služeb (dále jen „spotřebitelský spor“) s výjimkou smluv uzavřených
a) v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými
pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče^38), včetně
předepisování, vydávání a poskytování léčivých přípravků a
zdravotnických prostředků,
b) v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy,
c) s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání.
§ 20e
Subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ve smyslu tohoto
zákona je
a) v oblasti finančních služeb finanční arbitr v rozsahu působnosti
stanoveném právním předpisem upravujícím finančního arbitra^39),
b) v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český
telekomunikační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem
upravujícím elektronické komunikace a poštovní služby^40),
c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický
regulační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem
upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství^41),
d) v případech, kdy není dána působnost orgánů uvedených v písmenech a)
až c), Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem
průmyslu a obchodu; je-li pověřeným subjektem profesní komora s
povinným členstvím, vykonává působnost v oblasti stanovené jiným
zákonem.
§ 20f
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu pověří mimosoudním řešením
spotřebitelských sporů osobu, která o to písemně požádá a doloží
splnění podmínek stanovených v části třetí a čtvrté tohoto zákona. O
pověření rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2
měsíců od podání žádosti.
(2) Pověřeným subjektem může být osoba, která
a) je právnickou osobou založenou nebo zřízenou na ochranu spotřebitele
anebo profesní komorou s povinným členstvím,
b) má účelově vyhrazený rozpočet pro mimosoudní řešení spotřebitelských
sporů, který je oddělený od rozpočtu této osoby,
c) prokáže, že fyzická osoba určená k mimosoudnímu řešení
spotřebitelských sporů je plně svéprávná, má odborné znalosti, je
nezávislá a nestranná; fyzická osoba se považuje za odborně
kvalifikovanou, nezávislou a nestrannou, pokud splňuje alespoň
požadavky uvedené v § 20g a 20h,
d) zajistí, že mimosoudní řešení sporu je pro spotřebitele bezplatné,
e) splňuje podmínky stanovené právními předpisy na ochranu osobních
údajů.
(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda pověřený subjekt
splňuje podmínky pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů podle
tohoto zákona. Pokud zjistí, že pověřený subjekt nesplňuje některou z
těchto podmínek, vyzve ho k okamžité nápravě. Nedojde-li k nápravě
nejpozději do tří měsíců, Ministerstvo průmyslu a obchodu odebere
dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze seznamu. O příslušné
změně informuje Evropskou komisi. Opětovné udělení pověření je možné
nejdříve po třech letech od vyškrtnutí ze seznamu.
(4) Jde-li o profesní komoru s povinným členstvím, vykonává kontrolu
podle odstavce 3 kontrolní orgán profesní komory podle jiného zákona;
odstavec 3 věta druhá se použije obdobně. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě
uvedené v odstavci 3, upozorní kontrolní orgán Ministerstvo průmyslu a
obchodu, které odebere dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze
seznamu.
(5) Ministerstvo průmyslu a obchodu vyškrtne subjekt mimosoudního
řešení spotřebitelských sporů ze seznamu v případě jeho zrušení.
(6) Ministerstvo průmyslu a obchodu vede seznam subjektů mimosoudního
řešení spotřebitelských sporů. Seznam obsahuje tyto údaje:
a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu,
b) poplatky, jsou-li stanoveny,
c) jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a
vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů,
d) druhy sporů, na které lze použít mimosoudní řešení spotřebitelských
sporů,
e) odvětví a kategorie sporů, které subjekt mimosoudního řešení
spotřebitelských sporů projednává,
f) informace o tom, zda je nezbytná fyzická přítomnost stran a zda
mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je nebo může být vedeno ústní
nebo písemnou formou,
g) povahu výsledku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů,
h) důvody, na jejichž základě může subjekt mimosoudního řešení
spotřebitelských sporů řešení sporu odmítnout.
(7) Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle seznam podle odstavce 8
Evropské komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách spolu s
odkazem na příslušné internetové stránky Evropské komise. Seznam musí
být dostupný též na trvalém nosiči dat.
(8) Ministerstvo průmyslu a obchodu aktualizuje seznam bez zbytečného
odkladu a příslušné informace oznamuje Evropské komisi.
§ 20g
Odbornost
Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských
sporů má dostatečné odborné znalosti, pokud získala vysokoškolské
vzdělání v oboru právo a pokud má nezbytné znalosti a dovednosti v
oblasti soudního nebo mimosoudního řešení sporů.
§ 20h
Nezávislost a nestrannost
(1) Funkční období fyzické osoby určené k provádění mimosoudního řešení
spotřebitelských sporů činí alespoň 3 roky. Osoba nesmí být bezdůvodně
zbavena své funkce a musí být odměňována způsobem, který není vázán na
výsledek mimosoudního řešení sporu.
(2) Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení
spotřebitelských sporů nesmí přijímat pokyny od stran sporu nebo jejich
zástupců.
(3) Pokud fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení
spotřebitelských sporů kdykoliv v jeho průběhu zjistí jakoukoliv
okolnost, která by mohla ovlivnit její nezávislost či nestrannost, nebo
by mohla vyvolat střet zájmů se stranou sporu, oznámí tuto skutečnost
bez zbytečného odkladu pověřenému subjektu.
(4) V případě oznámení skutečnosti podle odstavce 3 je pověřený subjekt
povinen určit k vedení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu jinou
fyzickou osobou nebo navrhnout stranám postoupení sporu jinému
příslušnému subjektu podle § 20e. Jinak může fyzická osoba pokračovat v
mimosoudním řešení sporu pouze tehdy, pokud byly strany sporu
informovány o skutečnosti uvedené v odstavci 3 a nevznesly námitky.
Povinnosti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
§ 20i
Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejní na
internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem a na požádání
poskytne na trvalém nosiči dat jasné a srozumitelné informace o
a) svých kontaktních údajích včetně poštovní a e-mailové adresy,
b) tom, že je na seznamu vedeném Evropskou komisí,
c) osobách určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských
sporů, a v případě jejich jmenování též o způsobu jmenování a délce
mandátu,
d) svém případném členství v síti subjektů mimosoudního řešení
spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů,
e) sporech, pro jejichž řešení je příslušný,
f) procesních pravidlech mimosoudního řešení spotřebitelských sporů,
včetně možnosti stran sporu ukončit v nich účast, a o důvodech, na
jejichž základě může odmítnout zabývat se daným sporem,
g) jazycích, v nichž může být předložen návrh na zahájení mimosoudního
řešení spotřebitelského sporu a ve kterých řešení probíhá,
h) pravidlech, která se použijí jako základ pro věcné řešení sporu
(například právní předpisy, zásady, kodexy chování),
i) požadavcích, které musí strany splnit před zahájením mimosoudního
řešení spotřebitelského sporu, a o tom, zda strany sporu mohou ukončit
svoji účast v řízení,
j) nákladech, které mohou vzniknout stranám v souvislosti s mimosoudním
řešením spotřebitelského sporu, jež hradí strany, včetně pravidel pro
případné hrazení nákladů na konci řešení sporu,
k) průměrné délce mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
l) právním účinku výsledku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
včetně případných sankcí za nedodržení rozhodnutí, je-li pro strany
závazné,
m) případné vykonatelnosti rozhodnutí vydaného subjektem mimosoudního
řešení spotřebitelských sporů.
§ 20j
Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
a) provozuje aktualizované internetové stránky, které obsahují snadno
dostupné informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů a které
umožňují podání návrhu na zahájení řešení sporu on-line, a to včetně
příslušných dokladů, zveřejní na nich odkaz na internetové stránky
Evropské komise týkající se mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
a pokud možno na trvalém nosiči dat ve svých prostorách poskytuje
seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
notifikovaných členskými státy Evropské komisi,
b) poskytuje stranám sporu na jejich žádost informace uvedené v písmenu
a) na trvalém nosiči dat,
c) umožňuje výměnu informací mezi stranami sporu, a to i elektronickými
prostředky, d) řeší vnitrostátní i přeshraniční spory,
e) spolupracuje se subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
z členských států Evropské unie a zemí tvořících Evropský hospodářský
prostor, a to zejména při řešení přeshraničních sporů, a podílí se na
pravidelné výměně osvědčených postupů týkajících se vnitrostátních i
přeshraničních sporů,
f) spolupracuje s vnitrostátními orgány dozoru příslušnými pro
prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitele, zejména v
oblasti vzájemné výměny informací o praxi v oblastech podnikání, na
kterou si spotřebitelé opakovaně stěžují, a poskytování technických
posudků a informací, pokud jsou nezbytné pro řešení jednotlivých sporů
a jsou-li již k dispozici.
§ 20k
Oznamovací povinnost subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských
sporů
(1) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí
Ministerstvu průmyslu a obchodu:
a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu,
b) údaje o struktuře a financování, včetně údajů o osobách určených k
provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, o jejich
odměňování a funkčním období,
c) procesní pravidla, podle kterých bude při řešení spotřebitelského
sporu postupováno, včetně důvodů pro odmítnutí návrhu,
d) poplatky, jsou-li stanoveny,
e) průměrnou délku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
f) jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a
vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
(2) Pověřený subjekt oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu kromě údajů
uvedených v odstavci 1 též
a) druhy sporů, které je oprávněn řešit,
b) prohlášení o způsobilosti a splnění požadavků stanovených tímto
zákonem.
(3) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí změny
údajů uvedených v odstavci 1 Ministerstvu průmyslu a obchodu bez
zbytečného odkladu.
(4) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznamuje
Ministerstvu průmyslu a obchodu jednou za dva roky informace o
a) počtu sporů, které mu byly předloženy, a druzích podnětů, k nimž se
vztahovaly,
b) procentním podílu mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, která
byla zastavena nebo odmítnuta, aniž bylo dosaženo řešení, a procentním
podílu důvodů zastavení nebo odmítnutí, pokud jsou známy,
c) průměrné době potřebné k vyřešení sporu,
d) míře dodržování výsledků mimosoudního řešení spotřebitelských sporů,
je-li známa,
e) systémových nebo závažných problémech, jež se vyskytují často a
vedou ke sporům mezi spotřebiteli a prodávajícími,
f) případné spolupráci subjektů v rámci sítě subjektů mimosoudního
řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů a
posouzení efektivnosti této spolupráce, pokud existuje,
g) odborné přípravě fyzických osob určených k provádění mimosoudního
řešení spotřebitelských sporů,
h) posouzení efektivity mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a
jeho možného zlepšení.
(5) Údaje uvedené v odstavci 4 jsou obsahem výroční zprávy, kterou
subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejňuje na svých
internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem nebo na požádání
poskytuje na trvalém nosiči dat.
§ 20l
Pomoc v případě přeshraničních sporů
(1) V případě přeshraničních sporů pomáhá spotřebitelům v přístupu k
příslušnému subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
Evropské spotřebitelské centrum Česká republika.
(2) Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je kontaktním
místem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^36).
§ 20m
Povinnosti uvedené v ustanoveních § 20i, 20j a § 20k odst. 5 tohoto
zákona se nevztahují na finančního arbitra.
ČÁST ČTVRTÁ
POSTUP ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCE A POVĚŘENÉHO SUBJEKTU PŘI MIMOSOUDNÍM
ŘEŠENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SPORŮ
Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
§ 20n
(1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje na návrh
spotřebitele.
(2) Návrh podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikační údaje stran sporu,
b) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností,
c) označení, čeho se navrhovatel domáhá,
d) datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu,
u prodávajícího poprvé,
e) prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a
nebyla uzavřena dohoda stran v rámci mimosoudního řešení
spotřebitelského sporu a ani nebylo zahájeno řízení před soudem,
rozhodčí řízení nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle
tohoto zákona,
f) datum a podpis navrhovatele.
(3) K návrhu se přiloží doklad o skutečnosti, že se navrhovateli
nepodařilo spor vyřešit s druhou stranou přímo, a další písemnosti
dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici. K návrhu se
přiloží plná moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci.
(4) Návrh lze podat písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky
prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na internetových stránkách
České obchodní inspekce, podepsaný uznávaným elektronickým podpisem
nebo zaslaný prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh podává.
Za podmínky, že je návrh do 10 dnů potvrzen, popřípadě doplněn jedním
ze způsobů uvedených ve větě první, je možno jej podat pomocí jiných
technických prostředků, zejména prostřednictvím telefaxu nebo veřejné
datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. U pověřeného
subjektu lze návrh podat písemně nebo elektronicky prostřednictvím
on-line formuláře uvedeného na jeho internetových stránkách.
§ 20o
Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu se považuje za
uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo
o okolnosti, která právo zakládá, podle občanského zákoníku^42).
§ 20p
Navrhovatel může podat návrh u České obchodní inspekce nebo pověřeného
subjektu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je
předmětem sporu, u prodávajícího poprvé.
§ 20q
Odmítnutí návrhu
(1) Neobsahuje-li návrh náležitosti podle § 20n odst. 2 nebo nejsou-li
přiloženy doklady podle § 20n odst. 3, vyzve Česká obchodní inspekce
nebo pověřený subjekt navrhovatele k jejich doplnění ve lhůtě 15 dnů.
Po marném uplynutí této lhůty Česká obchodní inspekce nebo pověřený
subjekt návrh odmítne.
(2) Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh též odmítne,
pokud z návrhu, přiložených písemností nebo jinak zjistí, že
a) spor nenáleží do jejich věcné působnosti,
b) ve věci již rozhodl soud nebo byl vydán rozhodčí nález nebo bylo
zahájeno řízení u soudu nebo rozhodčí řízení, nebo již bylo ve stejné
věci zahájeno nebo ukončeno mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u
jiného subjektu uvedeného v § 20e tohoto zákona,
c) navrhovatel podal návrh po uplynutí lhůty stanovené v § 20p, nebo
d) návrh je zjevně bezdůvodný.
(3) Návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže
a) jde o návrh podaný opětovně a navrhovatel při jeho podání nedoloží,
že splnil podmínky stanovené případně v rámci předchozího mimosoudního
řešení spotřebitelského sporu, nebo
b) jeho podáním navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor
druhé strany.
(4) Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt informuje strany
sporu o odmítnutí návrhu spolu s důvody odmítnutí do 15 dnů ode dne
jeho obdržení, ledaže skutečnosti zakládající důvod pro odmítnutí
zjistí později. V takovém případě informuje strany sporu o odmítnutí
bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se o důvodech pro odmítnutí
návrhu dozví.
§ 20r
Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu je zahájeno dnem, kdy Česká
obchodní inspekce nebo pověřený subjekt obdrží návrh podle § 20n. Pokud
Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh neodmítne podle §
20q, vyrozumí o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu obě
strany sporu a poučí je, že
a) nemusí být zastoupeny právním zástupcem^43),
b) mohou využít nezávislé poradenství nebo zastupování či pomoc třetí
osoby,
c) spotřebitel může ukončit účast v mimosoudním řešení spotřebitelského
sporu v kterékoli fázi,
d) mají právo vyjadřovat k věci svůj názor,
e) mohou nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu,
pořizovat si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností
předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim,
f) v případech uvedených v § 20u odst. 2 budou informovány v listinné
podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o ukončení mimosoudního řešení
spotřebitelského sporu a o skutečnostech, které vedly k ukončení
mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
g) zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu není dotčeno
právo stran sporu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů
soudní cestou.
§ 20s
Součinnost s Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem
(1) Prodávající je povinen ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení
vyrozumění podle § 20r poskytnout České obchodní inspekci nebo
pověřenému subjektu vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu.
(2) Prodávající je povinen úzce spolupracovat a poskytnout České
obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu součinnost potřebnou k
efektivnímu průběhu mimosoudního řešení spotřebitelského sporu.
Ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
§ 20t
(1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90
dnů od jeho zahájení.
(2) U zvlášť složitých sporů lze lhůtu uvedenou v odstavci 1
prodloužit, a to nejvýše o dalších 90 dnů. Strany musí být bez
zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové
době, do kdy lze očekávat, že bude mimosoudní řešení spotřebitelského
sporu ukončeno.
§ 20u
(1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu končí
a) uzavřením dohody stran sporu,
b) jednostranným prohlášením spotřebitele o ukončení účasti na řešení
sporu oznámeným České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu,
c) smrtí, prohlášením za mrtvého, prohlášením za nezvěstného nebo
zánikem jedné ze stran sporu bez právního nástupce,
d) marným uplynutím lhůty podle § 20t,
e) odmítnutím návrhu podle § 20r.
(2) O ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle
odstavce 1 písm. b) nebo c) informuje Česká obchodní inspekce nebo
pověřený subjekt bez zbytečného odkladu druhou stranu sporu. Dojde-li k
ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1
písm. d), informuje bez zbytečného odkladu obě strany sporu.
(3) Dohoda podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu.
§ 20v
Doručování
Povinnost České obchodní inspekce nebo pověřeného subjektu doručit
stranám sporu písemnost podle této části zákona je splněna, pokud je
doručena prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky
adresáta, na adresu uvedenou v návrhu na zahájení mimosoudního řešení
spotřebitelského sporu nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za
účelem doručování sdělí strany sporu České obchodní inspekci nebo
pověřenému subjektu. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že
se adresát o doručení z důvodů okolností na jeho straně nedozvěděl.
§ 20w
Náklady mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
(1) Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se nezpoplatňuje.
(2) Náklady spojené s mimosoudním řešením spotřebitelských sporů si
strany nesou samy.
§ 20x
Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt stanoví pravidla pro
mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, kterými podrobněji upraví
postup při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů tak, aby byla v
souladu s pravidly podle této části zákona.
§ 20y
Tato část upravuje postup mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
před Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem.
ČÁST PÁTÁ
INFORMAČNÍ DATABÁZE O BONITĚ A DŮVĚRYHODNOSTI SPOTŘEBITELE
§ 20z
(1) Za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů prodávajících a
spotřebitelů, spočívající v posuzování schopnosti a ochoty spotřebitelů
plnit své závazky, se prodávající, kterým vůči spotřebitelům vznikají
pohledávky z úvěrů nebo jiné pohledávky na dlouhodobé nebo opětovné
plnění, mohou prostřednictvím informačních databází (dále jen
„registr“) vzájemně informovat o identifikačních údajích spotřebitelů a
o záležitostech, které vypovídají o bonitě, platební morálce a
důvěryhodnosti spotřebitelů, a to i v případě, kdy je jim podle jiného
zákona^46) uložena povinnost mlčenlivosti. Do činnosti registru musí
být zapojeno alespoň 10 prodávajících, kteří jsou bankami podle jiného
zákona upravujícího činnost bank, prodávajícími spotřebitelských úvěrů
podle jiného zákona upravujícího poskytování spotřebitelských úvěrů,
platebními institucemi podle jiného zákona upravujícího platební styk
nebo poskytovateli platebních služeb malého rozsahu podle jiného zákona
upravujícího platební styk. Registr může provozovat právnická osoba,
která není prodávajícím a jejím hlavním účelem není podnikání (dále jen
„provozovatel“), za podmínek stanovených tímto zákonem. Pro vzájemné
informování a zpracování osobních údajů v registru není zapotřebí
souhlasu spotřebitele.
(2) Údaje získané podle odstavce 1 jsou prodávající oprávněni použít
výhradně k předcházení podvodnému jednání a k posouzení schopnosti a
ochoty spotřebitele splnit jeho smluvní závazky (posouzení bonity,
platební morálky a důvěryhodnosti). Prodávající a provozovatelé jsou
povinni zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím
tak, jako by šlo o údaje o spotřebitelích, kteří jsou s nimi ve
smluvním vztahu. Za zpracování údajů povolené podle tohoto odstavce se
považuje rovněž tvorba modelů, které vyhodnocují pravděpodobnost
podvodného jednání anebo schopnost a ochotu spotřebitele splnit jeho
smluvní závazky, a to jak ze strany prodávajícího, tak ze strany
provozovatele.
(3) Prodávající, který poskytuje údaje spotřebitele do registru, je
povinen spotřebitele předem upozornit na skutečnost, že jeho údaje
budou nebo mohou být vedeny v registru a v případě, že údaje obsahují
informace o dluhu spotřebitele po splatnosti, je dále povinen
informovat spotřebitele o existenci dluhu a vyzvat jej k úhradě
takového dluhu.
(4) V registru lze zpracovávat následující údaje
a) identifikační údaje spotřebitele,
b) údaje o finančních závazcích spotřebitele ze smluv mezi
spotřebitelem a prodávajícími užívajícími registr, včetně údajů o
potenciálních finančních závazcích spotřebitele ze smluv, o kterých
spotřebitel s prodávajícím jednal, ale k jejichž uzavření nedošlo,
c) časové určení období, ke kterému se údaje vztahují,
d) údaj o prodávajícím, který záznam zapsal.
(5) Při poskytování údajů z registru prodávajícím se neposkytuje údaj
podle odstavce 4 písm. d). Provozovatel, který registr vede, je
oprávněn rozsah zpracovávaných a poskytovaných osobních údajů dále
omezit. Pokud jsou z registru poskytovány údaje o dluzích spotřebitele
po splatnosti, musí být společně s tímto údajem vždy poskytnut také
údaj o tom, zda byl dluh splněn a kdy ke splnění došlo. Při výměně
informací a při zpracování dat v registru jsou prodávající a
provozovatelé oprávněni používat rodné číslo spotřebitele, pokud ho
prodávající oprávněně získal.
(6) Prodávající je oprávněn informaci z registru požadovat v přímé
souvislosti s konkrétním obchodním případem, a, pokud se jedná o
registr, který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelů, u kterých
nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelů, vždy jen
se souhlasem spotřebitele.
(7) Souvislostí s konkrétním obchodním případem podle odstavce 6 se
rozumí
a) souvislost s rozhodováním o poskytnutí služby či o prodeji výrobku
vedoucí, byť i potenciálně, ke vzniku pohledávky prodávajícího za
spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem
budou splněny současně s uzavřením smlouvy nebo bezprostředně po něm,
nebo
b) souvislost s již vzniklou smlouvou nebo pohledávkou prodávajícího za
spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem
z této smlouvy již byly splněny.
(8) Podmínka souvislosti s konkrétním obchodním případem podle odstavce
6 vyžaduje, aby se požadavek týkal
a) spotřebitele žádajícího o poskytnutí služby nebo o koupi výrobku
vedoucí ke vzniku pohledávky nebo osoby spotřebitele, za kterým má
prodávající pohledávku,
b) osoby, která poskytla nebo hodlá poskytnout zajištění dluhu
spotřebitele, nebo
c) osoby, která je s osobou podle písmene a) nebo b) ekonomicky spjata,
pokud posouzení její bonity má význam pro vyhodnocení schopnosti a
ochoty splnit smluvní závazky osoby podle písmene a) nebo b), za
takovou osobu se považuje zejména zákonný zástupce spotřebitele.
(9) Spotřebitel je oprávněn vůči provozovateli, který registr vede,
písemně vyjádřit nesouhlas s evidencí údajů o své osobě v registru,
který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelů, u kterých nedošlo k
prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelů. Provozovatel v
takovém případě bez zbytečného odkladu odstraní z registru všechny
záznamy, které se spotřebitele týkají, a učiní opatření směřující k
tomu, aby další záznamy týkající se téhož spotřebitele nemohly být
zapsány.
(10) Provozovatel, který vede registr, je povinen s prodávajícími,
kteří budou údaje do registru poskytovat a z registru je získávat,
uzavřít písemnou smlouvu, ve které je zaváže dodržovat povinnosti podle
odstavců 3 až 8 a jejíž součástí bude ujednání o
organizačně-technických opatřeních k zabezpečení údajů. Provozovatel
uzavření smlouvy odmítne, pokud ze všech okolností, které mu jsou
známy, vyplývá, že dotčený prodávající neskýtá dostatečné záruky
dodržování povinností podle odstavců 3 až 8, nebo od ní odstoupí či
pozastaví její plnění, pokud takové skutečnosti vyjdou najevo
dodatečně. Je však povinen stanovit stejné podmínky pro přístup
prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě
Evropské unie a prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v České
republice. Podmínky pro uzavření smlouvy zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Oprávněnost požadavku na poskytnutí informace z
registru podle odstavců 6 až 8 doloží prodávající, který má do registru
přístup, na vyžádání prodávajícímu nebo provozovateli, který vede
registr.
(11) Údaje v registru o závazku spotřebitele mohou být v registru
zpracovávány po dobu, po kterou závazek spotřebitele trvá, a dále po
dobu 3 let po jeho splacení. Pokud závazek spotřebitele zanikl jinak
než splacením nebo pokud jde o závazek promlčený nebo závazek, od jehož
placení byl dlužník osvobozen podle jiného právního předpisu^47), lze
informaci o takovém závazku v registru zpracovávat nejdéle po dobu 3
let od zániku takového závazku, od jeho promlčení nebo od okamžiku, kdy
nastalo osvobození podle jiného právního předpisu. V případě, že
nedošlo k uzavření smlouvy, mohou být údaje zpracovávány v registru
nejdéle po dobu 3 měsíců. I po uplynutí lhůt podle tohoto odstavce je
prodávající nebo provozovatel, který registr vede, oprávněn uchovávat
anonymizované údaje pro statistické účely a dále uchovávat doklady,
které v souvislosti s údaji v registru získal nebo si obstaral, pokud
je to potřebné za účelem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů.
(12) Vznik registru prodávající nebo provozovatel, který jej vede,
oznámí Úřadu pro ochranu osobních údajů podle jiného zákona
upravujícího ochranu osobních údajů.
(13) Spotřebitel má právo, za úhradu odůvodněných nákladů, na výpis
informací, které jsou o něm vedeny v registru. Spotřebitel má dále
právo požadovat po prodávajícím nebo provozovateli, který registr vede,
opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru
vedeny.
(14) Prodávající nebo provozovatel, který registr vede, je povinen
opravit nepřesné nebo nesprávné údaje v registru, dozvěděl-li se o tom,
že tyto údaje jsou nepřesné nebo nesprávné. Pokud žádost spotřebitele o
opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru
vedeny, není vyřešena bezprostředně, prodávající nebo provozovatel,
který registr vede, údaje dotčené žádostí spotřebitele do vyřešení
žádosti spotřebitele blokuje. Blokuje je takovým způsobem, že provede
dočasné zamezení poskytování údajů z registru, které byly dotčeny
žádostí spotřebitele. Místo takových údajů poskytne prodávající nebo
provozovatel, který registr vede, informaci o tom, že údaje jsou
blokovány.
(15) Pokud jsou údaje vedené v registru předmětem sporu mezi příslušným
prodávajícím a spotřebitelem, přičemž o takovém sporu je vedeno soudní,
správní nebo rozhodčí řízení, v němž nebylo doposud vydáno pravomocné
rozhodnutí ve věci samé, nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu
podle tohoto zákona, je prodávající nebo provozovatel, který registr
vede, povinen tuto skutečnost na žádost spotřebitele v registru
poznamenat.
§ 20za
Ustanovení této části se použijí rovněž na vztahy vzniklé v rámci
podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti spotřebitele.
ČÁST ŠESTÁ
Úkoly veřejné správy
§ 21
Ochrana před výrobky nebezpečnými svou zaměnitelností s potravinami
Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a ostatní orgány veřejné
správy jsou povinny činit v mezích své působnosti veškerá opatření, aby
zamezily dovozu, vývozu a uvádění výrobků nebezpečných svou
zaměnitelností s potravinami do oběhu nebo zamezily jejich další oběh.
O výrobcích nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami v oběhu jsou
povinny všemi dostupnými prostředky, zejména prostřednictvím hromadných
sdělovacích prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.
§ 22
zrušen
§ 23
Dozor nad ochranou spotřebitele
(1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí
Česká obchodní inspekce^16), s výjimkou dozoru podle odstavců 2, 3, 4,
7 až 12 a 15 až 17.
(2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm.
b), § 4 až 5b, § 8, § 9, 14a a 17 na úseku zemědělských,
potravinářských a tabákových výrobků provádí Státní zemědělská a
potravinářská inspekce^17).
(3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm.
b), § 4 až 5b, § 8, § 9, § 10 odst. 1 a 3, § 14a a 17, pokud jde o
prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o
ochraně veřejného zdraví, provádějí krajské hygienické stanice^18).
(4) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm.
b), § 4 až 5b, § 8, § 9, 14a a 17 na úseku veterinární péče provádějí
Státní veterinární správa, krajské veterinární správy a Městská
veterinární správa v Praze^19).
(5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9 až 13, § 14a až
16 a § 18 v oblasti obchodu a služeb^21) provádějí též obecní
živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Nelze-li určit
místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní
živnostenské úřady podle místa realizované činnosti.
(6) Inspektor České obchodní inspekce nebo Státní zemědělské a
potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona
a zjistil výrobky, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8, a
bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží, vůči nimž celní
úřad vykonává působnost podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie, je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a
zajištěné výrobky nebo zboží postoupí celnímu úřadu.
(7) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b, § 8, § 9,
§ 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 5 až 7, § 11, 12 a 14a na úseku
střelných zbraní a střeliva provádí Český úřad pro zkoušení zbraní a
střeliva^25).
(8) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b, § 6, 12 a
14 vykonává Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu
podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při
výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení,
licence nebo registrace České národní banky.
(9) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b a § 8 na
úseku léčiv provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv^27).
(10) Při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou
obchodní praktikou podle tohoto zákona, se postupuje podle zákona o
regulaci reklamy^28).
(11) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 6, 12 a 14
na úseku podnikání v energetických odvětvích provádí Energetický
regulační úřad.
(12) Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
nebo požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropských
společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství
a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže^29),
nejedná-li se o surové kočičí a psí kůže.
(13) Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
nebo požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie,
který upravuje názvy textilních vláken a související označování
materiálového složení textilních výrobků^31). Postup při provádění
dozoru se řídí též přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se
stanoví požadavky na dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na
trh^32).
(14) Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku upravujících
spotřebitelskou smlouvu, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání
ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby^30).
(15) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 až 5b, § 6, §
8, § 9, § 11 až 14, § 15 až 16 a v § 19 na úseku služeb elektronických
komunikací a poštovních služeb provádí Český telekomunikační úřad.
(16) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem u
profese vykonávané členem profesní komory s povinným členstvím provádí
příslušný orgán stanovený zvláštním právním předpisem a zjištěné
porušení postihuje podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou
profesí v oblasti finančních služeb, kde je k dozoru příslušná Česká
národní banka.
(17) Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů
stanovených v části páté tohoto zákona provádí Úřad pro ochranu
osobních údajů.
(18) Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
stanovených v článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení
(ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení
spotřebitelských sporů on-line).
§ 23a
(1) Orgány uvedené v § 23 odst. 1 až 15 jsou oprávněny vydávat závazné
pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního
ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej
výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li
to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně
doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věta druhá je možno podat
odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne
neodkladně.
(3) Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít
provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s písemným
souhlasem orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování
služeb anebo uzavření provozovny rozhodl.
(4) Česká obchodní inspekce je oprávněna zajistit kočičí a psí kůže a
výrobky obsahující tyto kůže, s výjimkou surových kočičích a psích
kůží, a nařídit jejich zničení, a to na náklady toho, kdo porušil zákaz
stanovený přímo použitelným předpisem Evropských společenství^29).
(5) Orgány uvedené v § 23 odst. 1 až 15 jsou oprávněny uložit
rozhodnutím výrobci, dovozci, dodavateli nebo prodávajícímu povinnost
stáhnout výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou z trhu. V
případě bezprostředního ohrožení života, vyžaduje-li to naléhavost
situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné
vyhotovení rozhodnutí.
(6) Prodávající je povinen vyrozumět výrobce, dovozce nebo dodavatele,
že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu,
a neprodleně zajistit v součinnosti s nimi způsob vrácení výrobku
nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Dodavatel je povinen na
základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového
orgánu o stažení výrobku z trhu neprodleně zajistit v součinnosti s
výrobcem způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s
potravinou. Výrobce nebo dovozce je povinen na základě rozhodnutí
dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění
dodavatelem nebo prodávajícím o stáhnutí výrobku z trhu zajistit v
součinnosti s nimi způsob převzetí výrobku nebezpečného svou
zaměnitelností s potravinou. Vrácení nebo zpětné převzetí jsou
účastníci dodávek těchto výrobků stahovaných z trhu povinni zajistit ve
lhůtě stanovené dozorovým orgánem nebo, není-li lhůta stanovena, bez
zbytečných průtahů a vyrozumět o tom dozorový orgán.
(7) Nedojde-li k vrácení nebo zpětnému převzetí výrobků podle odstavce
5 v souladu s rozhodnutím dozorového orgánu nebo bez zbytečných
průtahů, je dozorový orgán oprávněn vedle uložení pokuty, je-li ohrožen
život, zdraví nebo majetek, nařídit zničení výrobku na náklady toho,
kdo povinnost vrácení nebo zpětného převzetí těchto výrobků nesplnil.
§ 23b
zrušen
§ 23c
zrušen
Správní delikty
§ 24
nadpis vypuštěn
(1) Výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný
podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik,
b) vyrábí, dováží, vyváží, nabízí, prodává nebo daruje výrobky
nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami,
c) poruší zákaz vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských
společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství
a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže^29),
d) vyrábí, dováží, uvádí na trh, nabízí nebo prodává textilní výrobky
neoznačené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
názvy textilních vláken a související označování materiálového složení
textilních výrobků^31), nebo textilní výrobky, k nimž není připojena
obchodní dokumentace podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské
unie^33), nebo
e) použije neoprávněně ekoznačku.
(2) Výrobce nebo podnikatel jako osoba odpovědná za první uvedení obuvi
na trh Evropského společenství se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu s § 10a neoznačí materiály použité v hlavních částech obuvi
nebo tyto údaje neposkytne dodavateli, či prodávajícímu.
(3) Výrobce, dovozce nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 18a používá názvy jednotlivých druhů křišťálového skla
a jim přiřazené symboly nebo nedoplní firemní nebo výrobní označení či
značku nebo obchodní firmu nebo název obsahující označení „křišťál“,
„křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny upřesňujícími údaji.
(4) Dodavatel, prodávající nebo vývozce se dopustí správního deliktu
tím, že nabízí, prodává nebo vyváží výrobky, které byly určeny pro
humanitární účely a označeny nápisem „humanita“ podle zvláštního
právního předpisu^7).
(5) Výrobce nebo dovozce se dopustí správního deliktu tím, že bez
zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nezajistí
na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo
na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stažení výrobku z
trhu způsob převzetí výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s
potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z
trhu nevyrozumí dozorový orgán.
(6) Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí neprodleně
na základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí
dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu vrácení výrobku nebezpečného
svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí
výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán.
(7) Prodávající se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb
podle § 3,
b) v rozporu s § 3a používá telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou,
c) při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz
diskriminace spotřebitele podle § 6,
d) poruší zákaz nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky
porušující práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání
označení podle zvláštního právního předpisu^4b),
e) nesplní informační povinnost podle § 9 a § 10 odst. 2,
f) nezajistí, aby jím prodávané výrobky byly označeny podle § 10 odst.
1, 3 a 4,
g) odstraní nebo změní označení výrobků nebo jiné údaje uvedené
výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem,
h) neupozorní při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků
s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny,
spotřebitele předem na tyto skutečnosti nebo takové výrobky prodává
společně s ostatními výrobky anebo v provozovně, v místě vyhrazeném k
prodeji takových výrobků, umístí předměty, které neslouží k prodeji,
i) poskytuje informace v rozporu s § 11,
j) neinformuje spotřebitele podle § 11a,
k) informaci o ceně poskytuje v rozporu s § 12,
l) neinformuje spotřebitele podle § 13,
m) neposkytne spotřebiteli informace podle § 14 nebo čl. 14 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013,
n) nepředvede spotřebiteli výrobek podle § 15 odst. 1,
o) nevydá spotřebiteli potvrzení podle § 15 odst. 2,
p) nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky podle §
15 odst. 3,
q) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení
výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1,
r) nevyznačí v dokladu o zakoupení výrobku v případě prodeje s
následnou dodávkou místo určení a datum dodávky,
s) nevyznačí při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s
vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, tyto
skutečnosti v dokladu o zakoupení výrobku,
t) nesplní povinnost prodeje výrobku v hygienicky nezávadném obalu
podle § 17,
u) neinformuje spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných
zálohovaných obalů podle § 18 odst. 1, nebo v rozporu s § 18 odst. 2
neinformuje spotřebitele o změně peněžní částky za výkup vratných
zálohovaných obalů anebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů
anebo výkup vratných zálohovaných obalů zastaví,
v) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci nebo nevydá spotřebiteli
písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji,
w) nezajistí, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen
pracovník pověřený vyřizováním reklamace,
x) nerozhodne o reklamaci nebo ji nevyřídí podle § 19 odst. 3,
y) neposkytne při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou
provozovnu informace podle § 19 odst. 4, nebo
z) nesplní některou z povinností podle § 20s.
(8) Prodávající se dopustí správního deliktu dále tím, že nevyrozumí
bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem
výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí
dozorového orgánu stahován z trhu, nebo neprodleně nezajistí způsob
vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o
vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí
dozorový orgán.
(9) Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 se dopustí správního deliktu
tím, že
a) neoznámí údaje České obchodní inspekci podle § 20 odst. 1,
b) neučiní oznámení České obchodní inspekci ve lhůtě podle § 20 odst.
3, nebo
c) v oznámení České obchodní inspekci podle § 20 odst. 1 uvede
nepravdivé nebo neúplné údaje.
(10) Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 nebo právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba uvedená v § 20a odst. 2 se dopustí správního
deliktu tím, že v pozvání k účasti na organizované akci neuvede údaje
podle § 20a odst. 1, nebo je uvede nepravdivě nebo neúplně.
(11) Prodávající uvedený v § 20b odst. 1 se dopustí správního deliktu
tím, že během organizované akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od
uzavření smlouvy od spotřebitele požaduje nebo od něj přijme plnění
odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby anebo její
části, či zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoli jiný poplatek.
(12) Prodávající jako osoba, která v souvislosti s nabízením nebo
uzavíráním smlouvy, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání
ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle § 1852 občanského
zákoníku, se dopustí správního deliktu tím, že
a) neposkytne spotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 občanského
zákoníku v rozsahu a způsobem tam uvedeným,
b) neuvede zřetelně na pozvánce k nabídkové nebo prodejní akci účel a
povahu této akce a nezajistí, aby byly po celou dobu jejího trvání
spotřebiteli k dispozici údaje podle § 1854 odst. 2 občanského
zákoníku,
c) neupozorní výslovně spotřebitele s dostatečným předstihem před
uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na
uzavření smlouvy, na jeho právo odstoupit od smlouvy, nebo na délku
lhůty k odstoupení a na zákaz platby záloh a jiných plnění nebo jejich
zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení,
d) nesdělí spotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 v jazyce požadovaném
podle § 1854 odst. 3 občanského zákoníku nebo neuzavře se spotřebitelem
smlouvu v jazyce požadovaném v § 1860 občanského zákoníku nebo nevydá
spotřebiteli úřední překlad textu smlouvy do jazyka uvedeného v § 1860
občanského zákoníku,
e) neuvede ve smlouvě údaje podle § 1856 odst. 1 občanského zákoníku,
f) neposkytne spotřebiteli řádně vyplněný formulář pro odstoupení od
smlouvy,
g) neposkytne spotřebiteli písemně údaje podle § 1854 odst. 2 nebo
písemně neupozorní na jejich změny,
h) nezajistí, aby spotřebitel podepsal zvlášť každé ujednání o právu na
odstoupení od smlouvy, o lhůtě k odstoupení a o zákazu platby záloh a
jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení,
i) nevydá spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno
její vyhotovení,
j) nerozdělí u smlouvy, kterou se nabývá za úplatu právo na výhodu
spojenou s ubytováním, popřípadě s dopravou nebo jinými službami,
platby do ročních splátek v téže výši, popřípadě se zohledněním vývoje
cen, je-li to sjednáno, nebo nezašle spotřebiteli výzvu k provedení
platby písemně nejpozději 14 dnů přede dnem splatnosti,
k) v rozporu s § 1864 občanského zákoníku požaduje nebo přijímá od
spotřebitele zálohu či jiné plnění nebo jejich zajištění, nebo
l) uvádí na trh nebo prodává užívání ubytovacího zařízení s noclehem na
více než 1 časový úsek nebo výhodu spojenou s ubytováním popřípadě
včetně dopravy nebo jiných služeb jako investici.
(13) Provozovatel tržiště (tržnice) se dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 14a nevede nebo nepředloží evidenci prodávajících.
(14) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b), e),
m) až s), u), w), y), z),
b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 11 a 12,
c) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až
e), odstavců 2 a 3, odstavce 7 písm. c), f), h), i), j), l), t), v),
x),
d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a
b), odstavce 4, odstavce 7 písm. a), d), g), k) a odstavců 9, 10 a 13,
e) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 5 a 6 a
odstavce 8.
(15) Příkazem vydaným na místě lze za správní delikt uložit pokutu do
výše 5 000 Kč.
§ 24a
(1) Fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné
výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo
lesní plodiny, se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb
podle § 3,
b) při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz
diskriminace spotřebitele podle § 6,
c) poruší zákaz vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských
společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství
a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže^29),
d) poskytuje informaci o ceně v rozporu s § 12,
e) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení
výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1,
nebo
f) použije neoprávněně ekoznačku.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. V
blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
Společná ustanovení ke správním deliktům
§ 24b
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona projedná správní orgán, který
podle § 23 vykonává dozor nad dodržováním povinnosti, jež byla
spácháním správního deliktu porušena. Je-li k projednání správního
deliktu příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten
z nich, který nejdříve zahájil správní řízení, a nebylo-li správní
řízení zahájeno, tak ten, který porušení povinnosti zjistil jako první.
O zjištěném porušení povinnosti správní orgán bezodkladně informuje
správní orgán, který vykonává dozor nad dodržováním povinnosti z jiného
hlediska nebo v rámci své působnosti v jiné oblasti.
(6) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil. Příjem z pokut je
příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu
uložil. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí o správním deliktu.
ČÁST SEDMÁ
Sdružení spotřebitelů a jiné právnické osoby založené k ochraně
spotřebitele
§ 25
Právní postavení
(1) Právní postavení sdružení spotřebitelů a jiných právnických osob
založených k ochraně spotřebitele (dále jen "sdružení") upravují
zvláštní zákony.^15)
(2) Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání
ve věci ochrany práv spotřebitelů může podat a účastníkem takového
řízení může být
a) sdružení nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na
ochraně spotřebitele, nebo
b) subjekt uvedený v seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení
se protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů (dále jen
"seznam oprávněných osob"), aniž je dotčeno právo soudu přezkoumat, zda
návrh na zahájení řízení byl podán oprávněným subjektem.
(3) Seznam oprávněných osob je veden Komisí Evropských společenství a
je zveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie^20).
(4) Do seznamu oprávněných osob může být za Českou republiku navrženo
sdružení, pokud
a) bylo založeno v souladu s právním řádem České republiky^15),
b) aktivně působí v oblasti ochrany spotřebitelů po dobu alespoň dvou
let,
c) je nezávislé a neziskové a
d) má vypořádány veškeré finanční závazky k České republice.
(5) Žádost o zařazení do seznamu předloží sdružení Ministerstvu
průmyslu a obchodu spolu s doklady o splnění podmínek podle odstavce 4.
Splňuje-li sdružení stanovené podmínky, navrhne Ministerstvo průmyslu a
obchodu Komisi Evropských společenství jeho zařazení do seznamu
oprávněných osob.
§ 26
Oprávnění vůči orgánům veřejné správy
Sdružení nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně
spotřebitele, jsou oprávněna činit podněty orgánům veřejné správy v
souvislosti s jejich dozorem nad ochranou zájmů spotřebitelů. Orgány
veřejné správy, které tyto podněty obdrží, jsou povinny informovat
sdružení nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně
spotřebitele, o jejich vyřízení bez zbytečného odkladu, nejpozději však
do dvou měsíců od obdržení podnětu.
ČÁST OSMÁ
Společná a závěrečná ustanovení
§ 27
Ochrana spotřebitele při neoprávněném podnikání
Povinnosti prodávajících, výrobců, dovozců nebo dodavatelů mají i
osoby, které provozují činnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) až e)
bez příslušného oprávnění.
§ 28
zrušen
§ 28a
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou
a) podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých
v jejích hlavních částech,
b) seznam druhů obuvi, které nemusí být označeny údaji o materiálech
použitých v jejich hlavních částech,
c) podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla včetně
názvů těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných
symbolů a metod stanovení příslušných chemických a fyzikálních
vlastností, jakož i pro označování výrobků z křišťálového skla včetně
stanovení výrobků z křišťálového skla, které označování podléhají.
§ 29
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Stráský v.r.
Kováč v.r.
Příloha 1
Klamavé obchodní praktiky
Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud prodávající
a) prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování (kodex
chování) nebo že tato pravidla chování byla schválena určitým
subjektem, ačkoli tomu tak není,
b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení,
c) prohlašuje, že jemu, jeho výrobku nebo jím poskytované službě bylo
uděleno schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, nebo
takové prohlášení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo
povolení,
d) nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by
zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám
nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku
uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb za cenu platnou pro
dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo
služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama),
e) s úmyslem propagovat jiný výrobek nebo službu nabízí ke koupi
výrobek nebo službu za určitou cenu a poté je odmítá ukázat
spotřebiteli nebo odmítá přijetí objednávky nebo dodání výrobku nebo
služby v přiměřené lhůtě nebo předvede vadný výrobek,
f) nepravdivě uvádí, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po
omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých
podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by
mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí,
g) přislíbí poskytnout poprodejní servis spotřebiteli, s nímž před
uzavřením smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem členského
státu, v němž se prodávající nachází, a následně poskytuje servis pouze
v jiném jazyce, aniž to spotřebiteli před uzavřením smlouvy jasně
sdělil,
h) tvrdí nebo vytváří dojem, že prodej výrobku nebo služby je dovolený,
i když tomu tak není,
i) uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají spotřebiteli
přímo ze zákona,
j) využívá redakční prostor ve sdělovacích prostředcích k placené
propagaci svého výrobku nebo služby, aniž by spotřebitel mohl z obsahu
sdělení, z obrázků nebo zvuků jednoznačně rozpoznat, že se jedná o
reklamu,
k) uvádí nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost
spotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si jeho výrobek nebo službu
nekoupí,
l) propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitele může vyvolat dojem,
že byl vyroben určitým výrobcem, ačkoliv tomu tak není,
m) vytvoří, provozuje nebo propaguje pyramidový program, kdy
spotřebitel zaplatí za možnost získat odměnu, která závisí na získání
dalších spotřebitelů do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě
výrobku.
n) učiní nepravdivé prohlášení, že zamýšlí ukončit svoji činnost nebo
že přemísťuje provozovnu,
o) prohlašuje, že jím nabízené nebo prodávané výrobky nebo služby
usnadní výhru ve hrách založených na náhodě,
p) nepravdivě prohlašuje, že výrobek nebo služba může vyléčit nemoc,
zdravotní poruchu nebo postižení,
q) poskytuje nesprávné informace o tržních podmínkách nebo o možnosti
opatřit si výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitele koupit si
tento výrobek nebo službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné
tržní podmínky,
r) nabízí výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by
byly ceny uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo
byla udělena odpovídající náhrada,
s) uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis", „zdarma", „bezplatně"
nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo
službu vynaložit jakékoli náklady, s výjimkou nezbytných nákladů
spojených s reakcí na obchodní praktiku, s převzetím nebo doručením
věci,
t) přiloží k propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby, čímž
vyvolá u spotřebitele dojem, že si nabízený výrobek nebo službu již
objednal, ačkoli tomu tak není,
u) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své
podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitel, nebo
v) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že poprodejní servis k výrobku
je poskytován i v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek
prodáván.
Příloha 2
Agresivní obchodní praktiky
Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající
a) vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo
bez uzavření smlouvy,
b) osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel
vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání
splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými
právními předpisy,
c) opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím
telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na
dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který
je v souladu s příslušnými právními předpisy; tím nejsou dotčena
ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/1995 Sb., v platném znění
a příslušná ustanovení zákona č. 480/2004 Sb. a zákona č. 101/2000 Sb.,
d) požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva vyplývajícího z
pojistné smlouvy předložil doklady, které nelze při posuzování
oprávněnosti nároku pokládat za důvodné nebo neodpovídá na
korespondenci, aby odradil spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících
ze smlouvy,
e) prostřednictvím reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky
nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu,
f) požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky
nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo
požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o
náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy,
g) prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí,
ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, nebo
h) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, popřípadě
že vyhraje cenu nebo jinou výhru, pokud bude jednat určitým způsobem,
ačkoli ve skutečnosti žádná taková cena ani obdobná výhra neexistuje
nebo pro získání ceny nebo jiné obdobné výhry musí spotřebitel
vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje.
Vybraná ustanovení novel
Čl.III zákona č. 217/2004 Sb.
Řízení o uložení pokut zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 36/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 356/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení podle zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena před orgány Celní
správy České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dokončí podle zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodl-li orgán Celní správy České republiky o pozastavení prodeje
výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny podle zákona
č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, postupují orgány Celní správy České republiky při udělování
písemného souhlasu k obnovení prodeje výrobků nebo poskytování služeb
anebo otevření provozovny podle zákona č. 634/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 378/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Prodávající jsou povinni upravit všeobecné obchodní podmínky podle §
14 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
práva a povinnosti s tím související se posuzují podle zákona č.
634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. V informačních databázích obsahujících údaje spotřebitelů a případně
dalších subjektů o záležitostech, které vypovídají o jejich bonitě a
důvěryhodnosti, pokud bylo příslušné zpracování osobních údajů
registrováno u Úřadu pro ochranu osobních údajů před účinností tohoto
zákona, lze po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat údaje v
rozsahu stanoveném tímto zákonem bez jejich souhlasu. Provozovatel,
který takovou informační databázi vede a hodlá dále zpracovávat údaje
spotřebitelů a případně dalších subjektů bez jejich souhlasu, je
povinen databázi přizpůsobit úpravě tohoto zákona týkající se registrů
do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých
obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně
směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES,
98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách).
Směrnice Rady 69/493/EHS o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se křišťálového skla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES o sbližování právních a
správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů
používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli.
Směrnice Rady 87/357/EHS o sbližování právních předpisů členských
států, týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není
rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost
spotřebitelů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně
spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání
ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních
produktech, o dalším prodeji a výměně.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011
o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a
směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice
Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013
o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES)
č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení
spotřebitelských sporů).
1a) Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb
elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 214 a násl. občanského zákoníku.
3) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších
předpisů, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a
evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů
(plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998
Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných
přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
(zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994
Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o
střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně
některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o
změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění
pozdějších předpisů.
4) § 420 občanského zákoníku.
4b) Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č.
6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o
změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších
předpisů.
4c) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a
zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
4d) Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4e) Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č.
116/2000 Sb.
4f) Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných
označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.
6) Zákon č. 526/1990 Sb.
6a) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších
předpisů.
6b) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 145/2010
Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění
zákona č. 43/2013 Sb., zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách
podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci
reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o
změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění
pozdějších předpisů.
7) § 7b zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.
9b) § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 102/2001 Sb., ve znění zákona č.
277/2003.
10) § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších
předpisů.
11) § 13 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
předpisů.
11a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24.
září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve
Společenství (přepracované znění).
11d) § 132 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve
znění zákona č. 217/2005 Sb.
11e) § 17 odst. 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) § 2166 občanského zákoníku.
12a) § 31 odst. 12 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.
12b) § 31 odst. 4 až 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 o
revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.
13) § 2172 občanského zákoníku.
15) Zejména zákon č. 83/1990 Sb. nebo občanský zákoník.
16) Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES o žalobách na
zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů.
21) § 43 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21a) Například § 11a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
71/2000 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
21b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
21c) § 47 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.
21d) § 11 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
21e) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a
pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.
13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
21f)Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
21g) § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
21h) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
21i) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
21j) Například zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č.
190/2005 Sb.
21k) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních
fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o
nadacích a nadačních fondech), ve znění zákona č. 210/2002 Sb. a zákona
č. 257/2004 Sb., zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského
vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně
některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve
znění nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a
zákona č. 495/2005 Sb., zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
21l) § 51 občanského zákoníku.
21m) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a
pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.
13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
27) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých
souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění
zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11.
prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do
Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující
tyto kůže.
30) § 1852 až 1867 občanského zákoníku.
31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27.
září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování
materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady
73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a
2008/121/ES.
32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9.
července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad
trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení
(EHS) č. 339/93.
33) Článek 14 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a
souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o
zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady
96/73/ES a 2008/121/ES.
35) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších
předpisů.
36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21.
května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení
(ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení
spotřebitelských sporů on-line).
37) § 37 odst. 2 správního řádu.
38) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších
předpisů.
39) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších
předpisů.
40) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních
službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve
znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
42) § 647 občanského zákoníku.
43) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
44) § 1829 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
45) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
46) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
pozdějších předpisů, § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů, § 127 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
47) § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.