Zákon o ochraně spotřebitele - zákon č. 634/1992 Sb.

Zákon o ochraně spotřebitele - zákon č. 634/1992 Sb.

Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele  

 

 

 

 
   634/1992 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 16. prosince 1992
 
   o ochraně spotřebitele
 
   Změna: 217/1993 Sb.
 
   Změna: 40/1995 Sb.
 
   Změna: 104/1995 Sb.
 
   Změna: 110/1997 Sb.
 
   Změna: 356/1999 Sb.
 
   Změna: 64/2000 Sb.
 
   Změna: 145/2000 Sb.
 
   Změna: 64/2000 Sb. (část), 258/2000 Sb.
 
   Změna: 102/2001 Sb.
 
   Změna: 477/2001 Sb.
 
   Změna: 452/2001 Sb.
 
   Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.
 
   Změna: 227/2003 Sb.
 
   Změna: 277/2003 Sb. (část)
 
   Změna: 439/2003 Sb.
 
   Změna: 119/2004 Sb.
 
   Změna: 217/2004 Sb.
 
   Změna: 277/2003 Sb., 186/2004 Sb.
 
   Změna: 444/2005 Sb.
 
   Změna: 229/2006 Sb.
 
   Změna: 36/2008 Sb.
 
   Změna: 293/2009 Sb., 298/2009 Sb.
 
   Změna: 285/2009 Sb.
 
   Změna: 301/2009 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 155/2010 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb.
 
   Změna: 28/2011 Sb.
 
   Změna: 139/2011 Sb.
 
   Změna: 211/2011 Sb.
 
   Změna: 219/2011 Sb.
 
   Změna: 468/2011 Sb.
 
   Změna: 238/2012 Sb.
 
   Změna: 221/2012 Sb.
 
   Změna: 303/2013 Sb.
 
   Změna: 476/2013 Sb.
 
   Změna: 356/2014 Sb.
 
   Změna: 378/2015 Sb.
 
   Změna: 378/2015 Sb. (část)
 
   Federální  shromáždění  České  a  Slovenské  Federativní  Republiky  se
   usneslo na tomto zákoně:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   Úvodní ustanovení
 
   § 1
 
   Předmět a rozsah úpravy
 
   (1)  Tento  zákon  zapracovává  příslušné  předpisy  Evropské  unie^1),
   zároveň  navazuje  na přímo použitelné předpisy Evropské unie^31),^32),
   ^36)  a  upravuje  některé  podmínky  podnikání  významné  pro  ochranu
   spotřebitele,  úkoly  veřejné  správy  v oblasti ochrany spotřebitele a
   oprávnění    spotřebitelů,   sdružení   spotřebitelů^2)   nebo   jiných
   právnických  osob založených k ochraně spotřebitele, jakož i mimosoudní
   řešení spotřebitelských sporů.
 
   (2)  Ustanovení  zvláštních  předpisů  ^3) týkající se podmínek výroby,
   dovozu,  prodeje a označování výrobků a poskytování služeb nejsou tímto
   zákonem dotčena.
 
   (3)  Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení
   a  poskytování  služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České
   republiky.  Na  ostatní  případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s 
   podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.
 
   § 2
 
   Vymezení některých pojmů
 
   (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:
 
   a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské
   činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,
 
   b)  prodávajícím podnikatel,^4) který spotřebiteli prodává výrobky nebo
   poskytuje služby,
 
   c)  výrobcem  podnikatel,  který  zhotovil  výrobek anebo jeho součást,
   vytěžil  prvotní  surovinu  nebo  ji  dále zpracoval, anebo který se za
   výrobce označil,
 
   d)  dovozcem  podnikatel,  který  uvede  na  trh  výrobek  z jiného než
   členského státu Evropské unie,
 
   e) dodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím
   jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky,
 
   f)  výrobkem věc, která je určena k nabídce spotřebiteli, včetně práv a
   závazků s touto věcí souvisejících,
 
   g)  službou  jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce
   spotřebiteli, včetně práv a závazků s touto činností souvisejících,
 
   h) výrobkem nebezpečným svou zaměnitelností s potravinou výrobek, který
   není  potravinou,  má  však  tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení,
   objem  nebo  rozměry,  které  mohou  způsobit, že spotřebitelé, zejména
   děti,  jej  mohou  zaměnit  s potravinou a v důsledku toho si jej mohou
   dávat  do  úst,  cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské
   zdraví,  zejména  způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování
   zažívacího ústrojí,
 
   i)  obuví  výrobek  určený  k  ochraně  nebo  pokrytí  nohou,  který má
   připevněnou  podešev,  včetně  hlavních částí takové obuvi, i když jsou
   prodávány samostatně,
 
   j)  hlavními částmi obuvi součásti nebo dílce používané k výrobě obuvi,
   které tvoří:
 
   1.  vrchní  část obuvi jako sestava součástí vnější části svršku, která
   je připevněna k podešvi nebo mezipodešvi,
 
   2.  stélka  a  podšívka,  které jsou sestavou stélky a podšívky svršku,
   tvořící vnitřní část obuvi,
 
   3.  podešev  jako  spodní  část  obuvi,  připevněná ke svršku, která je
   vystavena oděru při používání obuvi,
 
   k)  usní  vyčiněná kůže, jejíž vláknitá struktura zůstala zachována a u 
   níž tloušťka konečné povrchové úpravy je menší než 0,15 mm včetně,
 
   l)  povrstvenou  usní useň s nánosem vrstvy, která je menší než třetina
   celkové tloušťky usně, ale je větší než 0,15 mm,
 
   m)  křišťálovým sklem sklo, které obsahuje oxid olovnatý, oxid barnatý,
   oxid  zinečnatý  a  oxid  draselný  samostatně nebo v kombinaci, a to v 
   množství  stanoveném  prováděcím  právním  předpisem.  Prováděcí právní
   předpis upraví i další technické podrobnosti,
 
   n) výrobkem porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí
 
   1. padělek, jímž je výrobek, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu
   majitele  ochranné  známky  umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s 
   ochrannou  známkou,  porušující  práva  majitele  ochranné známky podle
   zvláštního  právního  předpisu,^4b)  dále  veškeré  věci nesoucí takové
   označení  (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití,
   doklady  o  záruce  apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a
   samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení,
 
   2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek, který je rozmnoženinou nebo
   zahrnuje  rozmnoženinu  vyrobenou bez souhlasu majitele autorských práv
   nebo  práv  souvisejících s právem autorským nebo bez souhlasu majitele
   práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato
   práva podle zvláštních právních předpisů,^4c)
 
   3.   výrobek,  porušující  práva  majitele  patentu^4d)  nebo  užitného
   vzoru^4e)  nebo  práva  majitele  dodatkového  ochranného osvědčení pro
   léčiva  a  pro  přípravky  na ochranu rostlin podle zvláštního právního
   předpisu,^4d)
 
   4.  výrobek,  porušující  práva  toho,  jemuž  svědčí ochrana zapsaného
   označení původu nebo zeměpisného označení,^4f)
 
   o)  obchodní  praktikou  způsob  chování  prodávajícího  spočívající  v 
   konání,  opomenutí,  prohlášení,  obchodním  sdělení  včetně  reklamy a
   uvedení  na  trh související s propagací, prodejem nebo dodáním výrobku
   nebo služby spotřebiteli,
 
   p)  odbornou  péčí  úroveň  zvláštních dovedností a péče, kterou lze od
   podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá
   poctivým  obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti
   jeho činnosti,
 
   q)  nabídkou  ke  koupi  obchodní  sdělení,  které způsobem vhodným pro
   použitý  typ obchodního sdělení uvádí informace o výrobku nebo službě a
   cenu a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi,
 
   r)  rozhodnutím ohledně koupě rozhodnutí spotřebitele o tom, zda, jak a
   za  jakých  podmínek  výrobek  nebo  službu  koupí,  zda  za ně zaplatí
   najednou  nebo  částečně,  zda si je ponechá nebo neponechá nebo zda ve
   vztahu   k  nim  uplatní  právo  vyplývající  ze  smlouvy,  ať  již  se
   spotřebitel rozhodne jednat nebo zdržet se jednání,
 
   s)  podstatným  narušením  ekonomického  chování  spotřebitele  použití
   obchodní  praktiky,  která  významně  zhoršuje  schopnost  spotřebitele
   učinit  informované  rozhodnutí,  což  vede k tomu, že učiní rozhodnutí
   ohledně koupě, které by jinak neučinil,
 
   t)  nepatřičným  ovlivňováním  využívání  silnější pozice prodávajícího
   vůči  spotřebiteli  způsobem,  který  významně  omezuje  jeho schopnost
   učinit  informované  rozhodnutí,  a  to i bez použití fyzické síly nebo
   hrozby jejího použití,
 
   u)  přeshraničním  sporem  spor  z  kupní  smlouvy  nebo  ze  smlouvy o 
   poskytování  služeb,  jestliže  má spotřebitel v době, kdy si objednává
   výrobek nebo službu, bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo
   státě  tvořícím  Evropský  hospodářský  prostor, než je stát, v němž je
   usazen prodávající,
 
   v)  spotřebitelskou  soutěží  soutěž,  anketa  nebo  jiná  akce  o ceny
   pořádaná  pro  spotřebitele  v  přímé souvislosti s propagací, nabídkou
   nebo  prodejem  výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající
   či  jím  pověřená  osoba  zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným
   výběrem  peněžité  či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti
   zakoupení   určitého   výrobku  či  služby  a  doložení  tohoto  nákupu
   prodávajícímu  nebo  uzavření  smluvního vztahu s prodávajícím výrobku,
   nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a
   to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby.
 
   (2)  Prodávajícím  se  pro  účely tohoto zákona rozumí i fyzická osoba,
   která  prodává  spotřebiteli  rostlinné  a  živočišné výrobky z vlastní
   drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   Povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb
 
   § 3
 
   Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb
 
   (1) Prodávající je povinen:
 
   a)  prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit
   spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů,
 
   b)  prodávat  výrobky  a  poskytovat služby v předepsané nebo schválené
   jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních
   předpisů  anebo  v  jakosti  jím  uváděné;  není-li  jakost předepsána,
   schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé,
 
   c)  prodávat  výrobky  a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s 
   cenovými  předpisy  ^6)  a  ceny  při  prodeji výrobků nebo poskytování
   služeb  správně  účtovat;  při  konečném účtování prodávaných výrobků a
   poskytovaných  služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k 
   nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu.^6a)
 
   (2) Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem
   placení  požadovat  poplatek převyšující náklady, které prodávajícímu v 
   souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.
 
   § 3a
 
   Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou
 
   Prodávající,  který  v  souvislosti  s  uzavřenou  smlouvou používá pro
   komunikaci  se  spotřebitelem veřejnou komunikační službu, nesmí použít
   takovou  službu,  jejíž  využití by pro spotřebitele znamenalo účtování
   vyšších cen, než je běžná cena hovoru^1a).
 
   § 3b
 
   Ustanovení  § 3 odst. 2 a § 3a se nepoužijí na smlouvy uvedené v § 1840
   písm. a) až g), i) a j) a v § 1852 občanského zákoníku.
 
   § 4
 
   Nekalá obchodní praktika
 
   (1)  Obchodní  praktika  je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné
   péče   a   podstatně  narušuje  nebo  je  způsobilá  podstatně  narušit
   ekonomické  chování  spotřebitele,  kterému  je  určena,  nebo který je
   jejímu  působení  vystaven,  ve  vztahu  k  výrobku  nebo službě. Je-li
   obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se
   podle průměrného člena této skupiny.
 
   (2)  Obchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování
   určité  jednoznačně  vymezitelné  skupiny  spotřebitelů,  kteří  jsou z 
   důvodu  duševní  nebo  fyzické  slabosti,  věku nebo důvěřivosti zvlášť
   zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem,
   který   prodávající  může  rozumně  očekávat,  se  hodnotí  z  hlediska
   průměrného  člena  této  skupiny;  tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné
   reklamní  praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou
   míněna doslovně.
 
   (3) Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle §
   5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle
   §  5b.  Obchodní  praktiky,  které  se  považují  za  nekalé  za  všech
   okolností, jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona.
 
   (4)  Užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v 
   průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje.
 
   § 5
 
   Klamavá konání
 
   (1)  Obchodní  praktika  se  považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně
   nesprávnou  informaci  a  je  tedy  nepravdivá, což vede nebo může vést
   spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
 
   (2) Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou
   informaci,  jestliže  vede  nebo  může  vést  spotřebitele k rozhodnutí
   ohledně  koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí
   nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně
 
   a) existence a podstaty výrobku nebo služby,
 
   b)  hlavních  znaků  výrobku  nebo  služby,  jako  jsou  údaje o jejich
   dostupnosti,  výhodách,  rizicích,  provedení,  složení, příslušenství,
   poprodejním  servisu  a  vyřizování  reklamací  a  stížností,  výrobním
   postupu a datu výroby nebo dodání, způsobu dodání, způsobilosti k účelu
   použití,  možnosti  použití,  množství,  specifikaci,  zeměpisném  nebo
   obchodním původu, očekávaných výsledcích jejich použití nebo výsledcích
   a provedených zkouškách nebo kontrolách,
 
   c)  rozsahu  závazku  prodávajícího,  motivu  pro  obchodní  praktiku a
   podstaty  prodejního  postupu,  prohlášení  nebo  symbolu týkajících se
   přímého  nebo  nepřímého sponzorování nebo schválení prodávajícího nebo
   výrobku nebo služby,
 
   d)  ceny  nebo  způsobu  výpočtu  ceny anebo existence konkrétní cenové
   výhody,
 
   e) nutnosti servisu, náhradního dílu, výměny nebo opravy,
 
   f)  podstaty,  charakteristických  rysů  a práv prodávajícího nebo jeho
   zástupce,   například   jeho   identifikace  a  majetku,  způsobilosti,
   postavení,   schválení,  přidružení  nebo  vztahů,  práv  průmyslového,
   obchodního  nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání,
   nebo
 
   g)  práv  spotřebitele,  včetně  práva  na náhradní dodání nebo vrácení
   kupní  ceny  vyplývajících z práv z vadného plnění nebo rizika, kterému
   může být vystaven.
 
   (3)  Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných
   souvislostech,  s  přihlédnutím  ke všem jejím rysům a okolnostem, vede
   nebo  může  vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě,
   které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje
 
   a)  jakékoli  uvádění  výrobku  nebo  služby  na trh, včetně srovnávací
   reklamy, které vede k záměně s jiným výrobkem nebo službou,
 
   b)  jakékoli  uvádění  výrobku  nebo  služby  na trh, včetně srovnávací
   reklamy,  které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo
   jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího, nebo
 
   c)  nedodržení  jednoznačného  závazku  obsaženého  v kodexu chování, k 
   jehož dodržování se prodávající prokazatelně zavázal.
 
   § 5a
 
   Klamavá opomenutí
 
   (1)  Obchodní  praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných
   souvislostech  a  s  přihlédnutím  ke  všem  jejím  rysům, okolnostem a
   omezením  sdělovacího  prostředku  opomene  uvést  podstatné informace,
   které  v  dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně
   koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí
   ohledně této koupě, které by jinak neučinil.
 
   (2)  Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné
   informace   uvedené   v  odstavci  1  zatají  nebo  poskytne  nejasným,
   nesrozumitelným  nebo  nejednoznačným  způsobem  nebo  v  nevhodný  čas
   vzhledem  k  okolnostem  popsaným  v  odstavci 1 anebo neuvede obchodní
   záměr  obchodní  praktiky,  není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v 
   obou  případech  vede  nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně
   koupě, které by jinak neučinil.
 
   (3)  Nejsou-li  patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke
   koupi za podstatné informace
 
   a)  hlavní  znaky  výrobku  nebo  služby v rozsahu odpovídajícím danému
   sdělovacímu prostředku, jakož i výrobku nebo službě,
 
   b) adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem
   nebo na jeho účet,
 
   c)  cena  včetně  daní,  poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
   nebo  pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně
   stanovit  předem,  způsob  jejího  výpočtu,  a případně i veškeré další
   platby  za  dopravu  nebo  dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně
   stanovit  předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další
   platby,
 
   d)  ujednání  o  platebních  podmínkách,  dodání,  plnění  a vyřizování
   reklamací a stížností, pokud se odchylují od požadavků odborné péče,
 
   e)  právo  na  odstoupení  od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato
   práva existují, a podmínky jejich uplatnění.
 
   (4)  Informace,  jejichž  uvedení  je  povinné  podle právních předpisů
   provádějících   právo  Evropské  unie^6b),  které  se  týká  obchodních
   sdělení, včetně reklamy nebo uvádění na trh, se považují za podstatné v 
   rozsahu stanoveném právem Evropské unie.
 
   (5)  Pokud  sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktika šíří, klade
   omezení  na  prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k 
   opomenutí  informací,  vzít  v  úvahu  tato omezení i veškerá opatření,
   která prodávající přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím
   jinými prostředky.
 
   § 5b
 
   Agresivní obchodní praktika
 
   (1)  Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud ve svých věcných
   souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně
   zhoršuje   nebo   může  výrazně  zhoršit  svobodu  volby  nebo  chování
   spotřebitele  ve  vztahu  k  výrobku  nebo  službě,  a  to obtěžováním,
   donucováním  včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním,
   čímž  způsobí  nebo  může  způsobit,  že  spotřebitel  učiní rozhodnutí
   ohledně koupě, které by jinak neučinil.
 
   (2) Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží
 
   a) k načasování, místu, povaze nebo době trvání obchodní praktiky,
 
   b) ke způsobu jednání, jeho výhružnosti nebo urážlivosti,
 
   c)  k  vědomému  využití nepříznivé situace spotřebitele, která vede ke
   zhoršení  úsudku  spotřebitele, k ovlivnění jeho rozhodnutí ve vztahu k 
   výrobku nebo službě,
 
   d)   k   nepřiměřené  mimosmluvní  překážce  uložené  prodávajícím  pro
   uplatnění  práv  spotřebitele včetně uplatnění práv na ukončení smlouvy
   nebo změnu výrobku nebo služby nebo změnu prodávajícího, nebo
 
   e) k výhrůžce právně nepřípustným jednáním.
 
   § 5c
 
   Prokazování tvrzení
 
   (1)  Dozorový  orgán  je  oprávněn  požadovat  po  prodávajícím, aby ve
   správním  řízení  prokázal správnost skutkových tvrzení v souvislosti s 
   obchodní praktikou, jestliže se takový požadavek s ohledem na oprávněné
   zájmy  prodávajícího  a  kteréhokoliv  účastníka řízení jeví vzhledem k 
   okolnostem daného případu jako přiměřený.
 
   (2)  Pokud  prodávající  nepředloží  požadované důkazy podle odstavce 1
   nebo  pokud  dozorový orgán považuje důkazy předložené podle odstavce 1
   za nedostatečné, považují se skutková tvrzení za nesprávná.
 
   § 6
 
   Zákaz diskriminace spotřebitele
 
   Prodávající   nesmí   při   prodeji  výrobků  nebo  poskytování  služeb
   spotřebitele diskriminovat.
 
   § 7
 
   zrušen
 
   § 7a
 
   Zákaz  výroby,  dovozu,  vývozu,  nabízení,  prodeje a darování výrobků
   nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami
 
   Vyrábět,  dovážet,  vyvážet,  nabízet,  prodávat  nebo  darovat výrobky
   nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami se zakazuje.
 
   § 7b
 
   Zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely
 
   Nabízet  za  účelem  prodeje,  prodávat  a  vyvážet  mimo  území  České
   republiky  výrobky,  které  jsou  určeny  pro  humanitární  účely podle
   zvláštního právního předpisu^7), se zakazuje.
 
   § 8
 
   Zákaz nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících některá práva
   duševního vlastnictví
 
   Nabízet  za  účelem  prodeje,  prodávat  a skladovat výrobky porušující
   některá  práva  duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení
   chráněného podle zvláštního právního předpisu^4b), se zakazuje.
 
   § 8a
 
   (1)  Vykonává-li  dozorový  orgán  kontrolu  na  podnět  majitele práva
   duševního  vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve
   věci,  jsou  tyto  osoby  povinny  složit  přiměřenou jistotu (dále jen
   "jistota")  za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy
   kontrolou  nebude  prokázána  oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví
   vedoucí  dozorového  orgánu.  Základem  pro  výpočet  výše jistoty jsou
   průměrné  náklady  na  výkon  kontrolní činnosti za jednoho kontrolního
   pracovníka  a  den  podle  skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je
   majitel  práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní
   zájem  ve  věci,  povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od
   podání  podnětu.  Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá
   dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.
 
   (2)  Prokáže-li  se  kontrolou  oprávněnost  podnětu, je dozorový orgán
   povinen  poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly.
   Nebude-li   prokázána   oprávněnost  podnětu,  dozorový  orgán  zúčtuje
   skutečně  vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude
   částka  skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je
   dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě,
   která  prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný
   rozdíl.  V  případě,  že  skutečně  vynaložené  náklady budou vyšší než
   složená  jistota,  je  majitel  práva duševního vlastnictví nebo osoba,
   která  prokázala  právní  zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše
   skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění.
 
   (3) V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému
   orgánu  nepravdivou,  nepřesnou,  neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a
   vznikne-li  na  základě  těchto  podkladů rozhodnutím dozorového orgánu
   kontrolované   osobě  škoda,  odpovídá  za  tuto  škodu  majitel  práva
   duševního vlastnictví.
 
   Informační povinnosti
 
   § 9
 
   (1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech
   prodávaných  výrobků  nebo  charakteru  poskytovaných služeb, o způsobu
   použití   a  údržby  výrobku  a  o  nebezpečí,  které  vyplývá  z  jeho
   nesprávného  použití  nebo  údržby,  jakož  i  o  riziku souvisejícím s 
   poskytovanou  službou.  Jestliže  je  to  potřebné  s ohledem na povahu
   výrobku,  způsob  a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit,
   aby  tyto  informace  byly  obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby
   byly srozumitelné.
 
   (2)  Povinností  uvedených  v odstavci 1 se nemůže prodávající zprostit
   poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl
   výrobce,  dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na
   případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.
 
   § 10
 
   (1)  Prodávající  musí  zajistit,  aby jím prodávané výrobky byly přímo
   viditelně a srozumitelně označeny
 
   a)  označením  výrobce  nebo  dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud to
   povaha  výrobku  nebo  forma  prodeje vyžaduje, názvem výrobku, údaji o 
   hmotnosti  nebo  množství  nebo  velikosti,  popřípadě rozměru, dalšími
   údaji  potřebnými  dle  povahy  výrobku  k jeho identifikaci, popřípadě
   užití,
 
   b)  též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li
   o  obuv,  s  výjimkou  těch  výrobků,  které podle prováděcího právního
   předpisu označování nepodléhají.
 
   (2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla,
   zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele
   s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.
 
   (3)  Nelze-li  prodávané  výrobky  označit  přímo,  musí je prodávající
   viditelně  a  srozumitelně  označit  údaji uvedenými v odstavci 1 jiným
   vhodným  způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem
   k  jejich  povaze  takto  označit, je prodávající povinen tyto údaje na
   požádání   spotřebitele   nebo   orgánů,   které  provádějí  dozor  nad
   dodržováním   ustanovení  tohoto  zákona,  pravdivě  sdělit,  popřípadě
   doložit.
 
   (4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.
 
   (5)  Prodávající  nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné
   údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.
 
   (6)  Při  prodeji  použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou
   nebo  výrobků,  jejichž  užitné  vlastnosti  jsou  jinak  omezeny, musí
   prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit.
   Takové  výrobky  musí  být  prodávány  odděleně od ostatních výrobků. V 
   provozovně,  v  místě  vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být
   uloženy předměty, které neslouží k prodeji.
 
   (7)  Na prodej použitého výrobku se ustanovení odstavců 1 až 3 vztahuje
   pouze přiměřeně.
 
   § 10a
 
   Výrobce  nebo  jeho  zplnomocněný  zástupce^9b)  odpovídá  za  označení
   materiálů  použitých  v  hlavních  částech obuvi v souladu s prováděcím
   právním  předpisem  a za přesnost informací v označení obsažených. Tyto
   údaje  je  povinen  poskytnout dodavateli, jakož i prodávajícímu. Pokud
   výrobce  ani  jeho  zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě
   Evropské  unie,  přechází  tato  povinnost na osobu odpovědnou za první
   uvedení obuvi na trh Evropského společenství.
 
   § 11
 
   (1) Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9, 10, 12, 13,
   § 16 odst. 1 a 3 a § 19, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v 
   českém jazyce.
 
   (2)  Jednotlivé  informace  uvedené  v  § 9 a 10 mohou být poskytnuty v 
   podobě  symbolů  (piktogramů),  které  musí být srozumitelné, čitelné a
   úplné.  V  případě  prodeje  výrobků, při jejichž označení byly použity
   symboly (piktogramy), je prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo
   vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam.
 
   (3)  Fyzikální  veličiny  musí  být  vyjádřeny  v  měřicích  jednotkách
   stanovených zvláštním právním předpisem^10).
 
   § 11a
 
   Při  prodeji  výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky
   prostřednictvím    internetových   stránek   je   prodávající   povinen
   spotřebitele  předem  zřetelným  způsobem  informovat  o tom, zda platí
   nějaká omezení pro dodání výrobků nebo poskytnutí služby a jaké způsoby
   platby jsou přijímány.
 
   § 12
 
   Prodávající  je  povinen informovat v souladu s cenovými předpisy^11) a
   přímo použitelným předpisem Evropských společenství^11a) spotřebitele o 
   ceně  prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením
   výrobku  cenou  nebo  informaci  o  ceně výrobků či služeb jinak vhodně
   zpřístupnit.
 
   § 13
 
   Prodávající   je  povinen  spotřebitele  řádně  informovat  o  rozsahu,
   podmínkách  a  způsobu  uplatnění  práva  z  vadného  plnění  (dále jen
   „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.
 
   § 14
 
   Informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů
 
   (1)  Prodávající  informuje spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno
   dostupným  způsobem  o  subjektu  mimosoudního  řešení spotřebitelských
   sporů,  který  je  pro  daný typ nabízeného, prodávaného, poskytovaného
   nebo  zprostředkovaného  výrobku nebo služby věcně příslušný. Informace
   musí  zahrnovat  též  internetovou  adresu  tohoto  subjektu.  Jestliže
   prodávající  provozuje  internetové  stránky, uvede tyto informace i na
   těchto   internetových   stránkách.   Pokud   smlouva   uzavřená   mezi
   prodávajícím  a  spotřebitelem  odkazuje  na  obchodní  podmínky, uvede
   informace   podle  věty  první  a  druhé  rovněž  v  těchto  obchodních
   podmínkách.
 
   (2)  V  případě  sporu  mezi  spotřebitelem  a  prodávajícím,  který se
   nepodařilo   mezi   stranami   urovnat   přímo,   poskytne  prodávající
   spotřebiteli  informace  uvedené v odstavci 1 v listinné podobě nebo na
   jiném trvalém nosiči dat.
 
   § 14a
 
   Povinnosti provozovatele tržiště nebo tržnice
 
   Provozovatel  tržiště  (tržnice)^11d),  včetně  obce pronajímající část
   veřejného  prostranství  k  příležitostnému  stánkovému  prodeji,  jsou
   povinni  vést  evidenci  prodávajících,  která  musí  obsahovat údaje v 
   rozsahu  uvedeném ve zvláštním právním předpise^11e), a předložit ji na
   žádost  dozorovému  orgánu  nebo  orgánu  Celní správy České republiky.
   Evidenci  je  povinen  uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení
   evidenčního záznamu.
 
   Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb
 
   § 15
 
   (1)  Umožňuje-li  to  povaha  výrobku  a  forma prodeje, je prodávající
   povinen na žádost spotřebitele výrobek překontrolovat nebo předvést.
 
   (2)  Prodávající  je  povinen vydat spotřebiteli na jeho žádost písemné
   potvrzení   o  povinnostech  z  vadného  plnění  v  rozsahu  stanoveném
   zákonem^12).
 
   (3)  Není-li služba poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat
   spotřebiteli  písemné  potvrzení  o převzetí objednávky. Potvrzení musí
   obsahovat  označení  předmětu  služby,  její  rozsah,  jakost,  cenu za
   provedení služby a termín jejího plnění.
 
   § 16
 
   (1)  Na  žádost  spotřebitele  je  prodávající  povinen  vydat doklad o 
   zakoupení  výrobku  nebo  o  poskytnutí  služby s uvedením data prodeje
   výrobku  nebo  poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se
   jedná  a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu
   s  identifikačními  údaji  prodávajícího  obsahujícími jméno a příjmení
   nebo  název  nebo  obchodní  firmu,  případně název prodávajícího, jeho
   identifikační  číslo  osoby,  pokud  zvláštní  právní předpis nestanoví
   jinak.
 
   (2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také
   místo určení a datum dodávky.
 
   (3)  Při  prodeji  použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou
   nebo  výrobků,  jejichž  užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být
   tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.
 
   (4)  Na  žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je
   prodávající  povinen, jde-li o nákup použitého výrobku nebo výrobku bez
   dokladu   o   nabytí,   přijímání   tohoto   výrobku  do  zástavy  nebo
   zprostředkování   nebo   nákupu   či   přijetí  do  zástavy,  předložit
   identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu.^12b)
 
   § 17
 
   Vyžaduje-li to povaha výrobků, zejména s ohledem na hygienické podmínky
   prodeje  a charakter použití, je prodávající povinen výrobky prodávat v 
   hygienicky  nezávadných  obalech  nebo je do takových obalů při prodeji
   zabalit,  při  samoobslužném prodeji je povinen spotřebiteli poskytnout
   vhodný obalový materiál.
 
   § 18
 
   (1)  Prodávající je povinen informovat spotřebitele o peněžní částce za
   výkup  vratných zálohovaných obalů a tuto informaci na viditelném místě
   zpřístupnit.
 
   (2) O změně peněžní částky za vykupované vratné zálohované obaly nebo o 
   ukončení  výkupu  vratných  zálohovaných  obalů  je prodávající povinen
   informovat  spotřebitele  po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem
   provedení  změny  nebo  ukončení  výkupu.  Po tuto dobu nesmí být výkup
   těchto obalů zastaven.
 
   § 18a
 
   Výrobce  nebo  dovozce  a prodávající nesmí používat názvy jednotlivých
   druhů  křišťálového  skla a jim přiřazené symboly, uvedené v prováděcím
   právním předpisu, u těch výrobků, které nejsou tímto prováděcím právním
   předpisem  blíže charakterizovány, a to ani při reklamě těchto výrobků.
   Pokud výrobek ze skla nese firemní nebo výrobní označení či značku nebo
   obchodní  jméno nebo název obsahující označení "křišťál", "křišťálové",
   "crystal"  nebo  odvozeniny,  jsou  výrobce  nebo dovozce a prodávající
   povinni   toto   označení  doplnit  upřesňujícími  údaji  v  souladu  s 
   prováděcím právním předpisem.
 
   § 18b
 
   Neoprávněné používání ekoznačky^12c) se zakazuje.
 
   § 18c
 
   Užívání  ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo
   výhoda  spojená  s  ubytováním,  popřípadě  včetně  dopravy nebo jiných
   rekreačních  služeb^30),  nesmějí  být  uváděny  na  trh nebo prodávány
   spotřebiteli jako investice.
 
   § 19
 
   (1)  S  výjimkou  případů,  kdy  je  k  provedení  opravy  určena  jiná
   osoba,^13)  je  prodávající  povinen  přijmout  reklamaci  v  kterékoli
   provozovně,  v  níž  je  přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment
   prodávaných  výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo
   místě  podnikání.  Prodávající  je  povinen  spotřebiteli vydat písemné
   potvrzení  o  tom,  kdy  spotřebitel  právo  uplatnil,  co  je  obsahem
   reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále
   potvrzení  o  datu  a  způsobu  vyřízení  reklamace, včetně potvrzení o 
   provedení  opravy  a  době  jejího  trvání, případně písemné odůvodnění
   zamítnutí  reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené
   k provedení opravy.
 
   (2)  V  provozovně  musí  být po celou provozní dobu přítomen pracovník
   pověřený vyřizovat reklamace.
 
   (3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned,
   ve  složitých  případech  do  tří  pracovních  dnů.  Do  této  lhůty se
   nezapočítává  doba  přiměřená  podle druhu výrobku či služby potřebná k 
   odbornému  posouzení  vady.  Reklamace  včetně odstranění vady musí být
   vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění
   reklamace,  pokud  se  prodávající  se spotřebitelem nedohodne na delší
   lhůtě.  Marné  uplynutí  této  lhůty  se považuje za podstatné porušení
   smlouvy.
 
   (4)  Při  prodeji  nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je
   prodávající  povinen k informacím podle § 13 písemnou formou poskytnout
   zejména název nebo jméno a adresu prodávajícího, kde může spotřebitel i 
   po   ukončení   takového   prodeje  nebo  poskytování  služeb  uplatnit
   reklamaci.
 
   Povinnosti související s konáním organizovaných akcí
 
   § 20
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1) Prodávající, který v rámci organizované akce hodlá prodávat výrobky
   nebo poskytovat služby, případně je propagovat nebo nabízet, je povinen
   oznámit České obchodní inspekci údaje podle odstavce 4.
 
   (2)  Za organizovanou akci podle odstavce 1 se považuje akce určená pro
   omezený  počet  spotřebitelů,  kteří  na  ni  byli adresně či neadresně
   pozváni,  a  v  jejímž  průběhu  dochází k prodeji výrobků, poskytování
   služeb  nebo  k  jejich propagaci anebo k jejich nabízení, přičemž není
   rozhodující,  zda je součástí akce též doprava osob účastnících se této
   akce.
 
   (3) Oznámení podle odstavce 1 musí být učiněno nejpozději 10 pracovních
   dnů před konáním organizované akce.
 
   (4)  Oznámení  musí,  kromě  obecných  náležitostí stanovených správním
   řádem^37), dále obsahovat:
 
   a)  adresu  místa,  kde  se  prodej výrobků, poskytování služeb, jejich
   propagace anebo jejich nabízení uskuteční,
 
   b)   datum  konání  organizované  akce  včetně  jejího  předpokládaného
   časového harmonogramu,
 
   c)  identifikaci  výrobku  nebo  služby, jež budou v rámci organizované
   akce  propagovány,  nabízeny,  prodávány  nebo  poskytovány, s uvedením
   ceny,   za  kterou  budou  tyto  výrobky  či  služby  spotřebitelům  na
   organizované  akci nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně
   sjednaných se spotřebitelem na organizované akci,
 
   d) kopii pozvání k účasti na organizované akci.
 
   § 20a
 
   (1)  Prodávající  uvedený  v § 20 odst. 1 je povinen v každém pozvání k 
   účasti  na  organizovanou  akci  podle  §  20 vždy prokazatelně, jasně,
   čitelně a srozumitelně uvést:
 
   a)  adresu  místa  konání  organizované  akce,  popřípadě jinou přesnou
   identifikaci místa konání organizované akce,
 
   b)   datum  konání  organizované  akce  včetně  jejího  předpokládaného
   časového harmonogramu,
 
   c)  identifikaci  výrobku  nebo  služby, jež budou v rámci organizované
   akce  propagovány,  nabízeny,  prodávány  nebo  poskytovány, s uvedením
   ceny,   za  kterou  budou  tyto  výrobky  či  služby  spotřebitelům  na
   organizované  akci  skutečně  nabízeny  bez  zohlednění případných slev
   individuálně sjednaných se spotřebitelem na organizované akci,
 
   d) jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, která pořádá organizovanou
   akci, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a
   identifikační  číslo  osoby, jde-li o právnickou osobu, a identifikační
   údaje jejich zástupce, je-li ustaven,
 
   e)   pokud   je   prodávající   osobou  odlišnou  od  osoby  pořádající
   organizovanou akci, též jeho jméno, sídlo a identifikační číslo, jde-li
   o   podnikající   fyzickou   osobu,   nebo   obchodní  firmu,  sídlo  a
   identifikační  číslo,  jde-li o právnickou osobu, a identifikační údaje
   jejího zástupce, je-li ustaven.
 
   (2)  V  případě,  že  organizovanou  akci  pořádá  jiný  podnikatel než
   prodávající, má povinnost uvést v pozvání k účasti na organizované akci
   informace podle odstavce 1 tento podnikatel.
 
   § 20b
 
   (1)  Prodávající,  který  v  rámci organizované akce podle § 20 odst. 2
   prodává  výrobky nebo poskytuje služby, nesmí během této akce nebo před
   uplynutím  lhůty  sedmi  dnů od uzavření smlouvy požadovat ani přijmout
   plnění  odpovídající  kupní  ceně  nabízeného výrobku nebo služby anebo
   její  části.  Zákaz  uvedený  v  první  větě se vztahuje i na zálohu na
   uhrazení  ceny  nebo  jakýkoliv jiný poplatek. Tímto ustanovením nejsou
   dotčena ustanovení o odstoupení podle jiného právního předpisu^44).
 
   (2)  Porušení povinnosti podle odstavce 1 se považuje za závažný způsob
   porušení  podmínek  stanovených  zvláštním  právním předpisem ve smyslu
   živnostenského zákona^45).
 
   § 20c
 
   (1)  Ustanovení  §  20  a 20a se nepoužijí na pořádání veřejných dražeb
   podle zvláštního zákona^35).
 
   (2)  V případě akce organizované výlučně za účelem degustace, konzumace
   a  prodeje degustovaných výrobků se ustanovení § 20 a 20a nepoužijí. To
   neplatí,  je-li součástí takové akce též propagace, nabídka nebo prodej
   jiných výrobků anebo poskytování jiných služeb.
 
   (3)  V  případě  akce  organizované  výlučně  za  účelem individuálního
   sjednání  pojistné  smlouvy, penzijního připojištění, investiční služby
   nebo  obchodu  na trhu s investičními nástroji se ustanovení § 20 a 20a
   nepoužijí.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
 
   § 20d
 
   Spotřebitel   má   podle  tohoto  zákona  právo  na  mimosoudní  řešení
   spotřebitelského  sporu  z  kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování
   služeb (dále jen „spotřebitelský spor“) s výjimkou smluv uzavřených
 
   a)  v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými
   pracovníky   za   účelem   poskytování   zdravotní   péče^38),   včetně
   předepisování,    vydávání   a   poskytování   léčivých   přípravků   a
   zdravotnických prostředků,
 
   b) v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy,
 
   c) s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání.
 
   § 20e
 
   Subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
 
   Subjektem  mimosoudního  řešení spotřebitelských sporů ve smyslu tohoto
   zákona je
 
   a)  v  oblasti  finančních  služeb finanční arbitr v rozsahu působnosti
   stanoveném právním předpisem upravujícím finančního arbitra^39),
 
   b)  v  oblasti  elektronických  komunikací  a  poštovních  služeb Český
   telekomunikační  úřad  v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem
   upravujícím elektronické komunikace a poštovní služby^40),
 
   c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický
   regulační   úřad  v  rozsahu  působnosti  stanovené  právním  předpisem
   upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství^41),
 
   d) v případech, kdy není dána působnost orgánů uvedených v písmenech a)
   až c), Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem
   průmyslu  a  obchodu;  je-li  pověřeným  subjektem  profesní  komora  s 
   povinným  členstvím,  vykonává  působnost  v  oblasti  stanovené  jiným
   zákonem.
 
   § 20f
 
   (1)   Ministerstvo   průmyslu  a  obchodu  pověří  mimosoudním  řešením
   spotřebitelských  sporů  osobu,  která  o  to  písemně  požádá a doloží
   splnění  podmínek  stanovených  v části třetí a čtvrté tohoto zákona. O 
   pověření  rozhodne  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  nejpozději do 2
   měsíců od podání žádosti.
 
   (2) Pověřeným subjektem může být osoba, která
 
   a) je právnickou osobou založenou nebo zřízenou na ochranu spotřebitele
   anebo profesní komorou s povinným členstvím,
 
   b) má účelově vyhrazený rozpočet pro mimosoudní řešení spotřebitelských
   sporů, který je oddělený od rozpočtu této osoby,
 
   c)   prokáže,   že   fyzická   osoba   určená   k  mimosoudnímu  řešení
   spotřebitelských  sporů  je  plně  svéprávná,  má  odborné znalosti, je
   nezávislá   a   nestranná;   fyzická   osoba  se  považuje  za  odborně
   kvalifikovanou,   nezávislou   a   nestrannou,  pokud  splňuje  alespoň
   požadavky uvedené v § 20g a 20h,
 
   d) zajistí, že mimosoudní řešení sporu je pro spotřebitele bezplatné,
 
   e)  splňuje  podmínky  stanovené  právními předpisy na ochranu osobních
   údajů.
 
   (3)  Ministerstvo  průmyslu  a obchodu kontroluje, zda pověřený subjekt
   splňuje  podmínky  pro  mimosoudní  řešení spotřebitelských sporů podle
   tohoto  zákona.  Pokud zjistí, že pověřený subjekt nesplňuje některou z 
   těchto  podmínek,  vyzve  ho  k  okamžité nápravě. Nedojde-li k nápravě
   nejpozději  do  tří  měsíců,  Ministerstvo  průmyslu  a obchodu odebere
   dotčenému  subjektu  pověření  a  vyškrtne  jej ze seznamu. O příslušné
   změně  informuje  Evropskou  komisi. Opětovné udělení pověření je možné
   nejdříve po třech letech od vyškrtnutí ze seznamu.
 
   (4)  Jde-li  o  profesní komoru s povinným členstvím, vykonává kontrolu
   podle  odstavce  3 kontrolní orgán profesní komory podle jiného zákona;
   odstavec 3 věta druhá se použije obdobně. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě
   uvedené  v odstavci 3, upozorní kontrolní orgán Ministerstvo průmyslu a
   obchodu,  které  odebere  dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze
   seznamu.
 
   (5)  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  vyškrtne  subjekt mimosoudního
   řešení spotřebitelských sporů ze seznamu v případě jeho zrušení.
 
   (6)  Ministerstvo  průmyslu a obchodu vede seznam subjektů mimosoudního
   řešení spotřebitelských sporů. Seznam obsahuje tyto údaje:
 
   a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu,
 
   b) poplatky, jsou-li stanoveny,
 
   c)  jazyk  či  jazyky,  v  nichž může být předložen návrh na zahájení a
   vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů,
 
   d)  druhy sporů, na které lze použít mimosoudní řešení spotřebitelských
   sporů,
 
   e)  odvětví  a  kategorie  sporů,  které  subjekt  mimosoudního  řešení
   spotřebitelských sporů projednává,
 
   f)  informace  o  tom,  zda  je nezbytná fyzická přítomnost stran a zda
   mimosoudní  řešení spotřebitelských sporů je nebo může být vedeno ústní
   nebo písemnou formou,
 
   g) povahu výsledku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů,
 
   h)   důvody,  na  jejichž  základě  může  subjekt  mimosoudního  řešení
   spotřebitelských sporů řešení sporu odmítnout.
 
   (7)  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  zašle  seznam podle odstavce 8
   Evropské komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách spolu s 
   odkazem  na  příslušné internetové stránky Evropské komise. Seznam musí
   být dostupný též na trvalém nosiči dat.
 
   (8)  Ministerstvo  průmyslu a obchodu aktualizuje seznam bez zbytečného
   odkladu a příslušné informace oznamuje Evropské komisi.
 
   § 20g
 
   Odbornost
 
   Fyzická  osoba  určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských
   sporů  má  dostatečné  odborné  znalosti,  pokud  získala vysokoškolské
   vzdělání  v  oboru  právo  a  pokud má nezbytné znalosti a dovednosti v 
   oblasti soudního nebo mimosoudního řešení sporů.
 
   § 20h
 
   Nezávislost a nestrannost
 
   (1) Funkční období fyzické osoby určené k provádění mimosoudního řešení
   spotřebitelských  sporů činí alespoň 3 roky. Osoba nesmí být bezdůvodně
   zbavena  své funkce a musí být odměňována způsobem, který není vázán na
   výsledek mimosoudního řešení sporu.
 
   (2)    Fyzická   osoba   určená   k   provádění   mimosoudního   řešení
   spotřebitelských sporů nesmí přijímat pokyny od stran sporu nebo jejich
   zástupců.
 
   (3)   Pokud  fyzická  osoba  určená  k  provádění  mimosoudního  řešení
   spotřebitelských  sporů  kdykoliv  v  jeho  průběhu  zjistí  jakoukoliv
   okolnost, která by mohla ovlivnit její nezávislost či nestrannost, nebo
   by  mohla  vyvolat střet zájmů se stranou sporu, oznámí tuto skutečnost
   bez zbytečného odkladu pověřenému subjektu.
 
   (4) V případě oznámení skutečnosti podle odstavce 3 je pověřený subjekt
   povinen určit k vedení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu jinou
   fyzickou   osobou   nebo  navrhnout  stranám  postoupení  sporu  jinému
   příslušnému subjektu podle § 20e. Jinak může fyzická osoba pokračovat v 
   mimosoudním   řešení   sporu  pouze  tehdy,  pokud  byly  strany  sporu
   informovány o skutečnosti uvedené v odstavci 3 a nevznesly námitky.
 
   Povinnosti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
 
   § 20i
 
   Subjekt   mimosoudního   řešení   spotřebitelských  sporů  zveřejní  na
   internetových  stránkách  nebo  jiným  vhodným  způsobem  a na požádání
   poskytne na trvalém nosiči dat jasné a srozumitelné informace o 
 
   a) svých kontaktních údajích včetně poštovní a e-mailové adresy,
 
   b) tom, že je na seznamu vedeném Evropskou komisí,
 
   c)  osobách  určených  k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských
   sporů,  a  v  případě  jejich jmenování též o způsobu jmenování a délce
   mandátu,
 
   d)   svém  případném  členství  v  síti  subjektů  mimosoudního  řešení
   spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů,
 
   e) sporech, pro jejichž řešení je příslušný,
 
   f)  procesních  pravidlech  mimosoudního řešení spotřebitelských sporů,
   včetně  možnosti  stran  sporu  ukončit  v nich účast, a o důvodech, na
   jejichž základě může odmítnout zabývat se daným sporem,
 
   g)  jazycích, v nichž může být předložen návrh na zahájení mimosoudního
   řešení spotřebitelského sporu a ve kterých řešení probíhá,
 
   h)  pravidlech,  která  se  použijí  jako základ pro věcné řešení sporu
   (například právní předpisy, zásady, kodexy chování),
 
   i)  požadavcích,  které  musí strany splnit před zahájením mimosoudního
   řešení  spotřebitelského sporu, a o tom, zda strany sporu mohou ukončit
   svoji účast v řízení,
 
   j) nákladech, které mohou vzniknout stranám v souvislosti s mimosoudním
   řešením  spotřebitelského  sporu, jež hradí strany, včetně pravidel pro
   případné hrazení nákladů na konci řešení sporu,
 
   k) průměrné délce mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
 
   l)  právním účinku výsledku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
   včetně  případných  sankcí  za  nedodržení rozhodnutí, je-li pro strany
   závazné,
 
   m)  případné  vykonatelnosti rozhodnutí vydaného subjektem mimosoudního
   řešení spotřebitelských sporů.
 
   § 20j
 
   Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
 
   a)  provozuje  aktualizované internetové stránky, které obsahují snadno
   dostupné  informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů a které
   umožňují  podání  návrhu  na zahájení řešení sporu on-line, a to včetně
   příslušných  dokladů,  zveřejní  na  nich  odkaz na internetové stránky
   Evropské  komise týkající se mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
   a  pokud  možno  na  trvalém  nosiči  dat ve svých prostorách poskytuje
   seznam    subjektů    mimosoudního    řešení   spotřebitelských   sporů
   notifikovaných členskými státy Evropské komisi,
 
   b) poskytuje stranám sporu na jejich žádost informace uvedené v písmenu
   a) na trvalém nosiči dat,
 
   c) umožňuje výměnu informací mezi stranami sporu, a to i elektronickými
   prostředky, d) řeší vnitrostátní i přeshraniční spory,
 
   e)  spolupracuje se subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
   z  členských  států Evropské unie a zemí tvořících Evropský hospodářský
   prostor,  a  to zejména při řešení přeshraničních sporů, a podílí se na
   pravidelné  výměně  osvědčených  postupů týkajících se vnitrostátních i 
   přeshraničních sporů,
 
   f)   spolupracuje   s  vnitrostátními  orgány  dozoru  příslušnými  pro
   prosazování  právních  předpisů  na  ochranu  spotřebitele,  zejména  v 
   oblasti  vzájemné  výměny  informací  o praxi v oblastech podnikání, na
   kterou  si  spotřebitelé  opakovaně  stěžují, a poskytování technických
   posudků  a informací, pokud jsou nezbytné pro řešení jednotlivých sporů
   a jsou-li již k dispozici.
 
   § 20k
 
   Oznamovací  povinnost  subjektů  mimosoudního  řešení  spotřebitelských
   sporů
 
   (1)   Subjekt   mimosoudního   řešení   spotřebitelských  sporů  oznámí
   Ministerstvu průmyslu a obchodu:
 
   a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu,
 
   b)  údaje  o struktuře a financování, včetně údajů o osobách určených k 
   provádění   mimosoudního   řešení   spotřebitelských  sporů,  o  jejich
   odměňování a funkčním období,
 
   c)  procesní  pravidla,  podle kterých bude při řešení spotřebitelského
   sporu postupováno, včetně důvodů pro odmítnutí návrhu,
 
   d) poplatky, jsou-li stanoveny,
 
   e) průměrnou délku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
 
   f)  jazyk  či  jazyky,  v  nichž může být předložen návrh na zahájení a
   vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
 
   (2) Pověřený subjekt oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu kromě údajů
   uvedených v odstavci 1 též
 
   a) druhy sporů, které je oprávněn řešit,
 
   b)  prohlášení  o  způsobilosti  a  splnění požadavků stanovených tímto
   zákonem.
 
   (3)  Subjekt  mimosoudního  řešení  spotřebitelských sporů oznámí změny
   údajů  uvedených  v  odstavci  1  Ministerstvu  průmyslu  a obchodu bez
   zbytečného odkladu.
 
   (4)   Subjekt   mimosoudního  řešení  spotřebitelských  sporů  oznamuje
   Ministerstvu průmyslu a obchodu jednou za dva roky informace o 
 
   a)  počtu sporů, které mu byly předloženy, a druzích podnětů, k nimž se
   vztahovaly,
 
   b)  procentním podílu mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, která
   byla  zastavena nebo odmítnuta, aniž bylo dosaženo řešení, a procentním
   podílu důvodů zastavení nebo odmítnutí, pokud jsou známy,
 
   c) průměrné době potřebné k vyřešení sporu,
 
   d) míře dodržování výsledků mimosoudního řešení spotřebitelských sporů,
   je-li známa,
 
   e)  systémových  nebo  závažných  problémech,  jež se vyskytují často a
   vedou ke sporům mezi spotřebiteli a prodávajícími,
 
   f)  případné  spolupráci  subjektů  v  rámci sítě subjektů mimosoudního
   řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů a
   posouzení efektivnosti této spolupráce, pokud existuje,
 
   g)  odborné  přípravě  fyzických osob určených k provádění mimosoudního
   řešení spotřebitelských sporů,
 
   h)  posouzení  efektivity  mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a
   jeho možného zlepšení.
 
   (5)  Údaje  uvedené  v  odstavci  4 jsou obsahem výroční zprávy, kterou
   subjekt  mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejňuje na svých
   internetových  stránkách  nebo  jiným vhodným způsobem nebo na požádání
   poskytuje na trvalém nosiči dat.
 
   § 20l
 
   Pomoc v případě přeshraničních sporů
 
   (1)  V  případě  přeshraničních sporů pomáhá spotřebitelům v přístupu k 
   příslušnému   subjektu   mimosoudního   řešení  spotřebitelských  sporů
   Evropské spotřebitelské centrum Česká republika.
 
   (2)  Evropské  spotřebitelské  centrum  Česká  republika  je kontaktním
   místem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^36).
 
   § 20m
 
   Povinnosti  uvedené  v  ustanoveních  § 20i, 20j a § 20k odst. 5 tohoto
   zákona se nevztahují na finančního arbitra.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   POSTUP  ČESKÉ  OBCHODNÍ  INSPEKCE A POVĚŘENÉHO SUBJEKTU PŘI MIMOSOUDNÍM
   ŘEŠENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SPORŮ
 
   Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
 
   § 20n
 
   (1)  Mimosoudní  řešení  spotřebitelského  sporu  se  zahajuje na návrh
   spotřebitele.
 
   (2) Návrh podle odstavce 1 obsahuje
 
   a) identifikační údaje stran sporu,
 
   b) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností,
 
   c) označení, čeho se navrhovatel domáhá,
 
   d) datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu,
   u prodávajícího poprvé,
 
   e)  prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a
   nebyla    uzavřena   dohoda   stran   v   rámci   mimosoudního   řešení
   spotřebitelského  sporu  a  ani  nebylo  zahájeno  řízení  před soudem,
   rozhodčí  řízení  nebo  mimosoudní  řešení spotřebitelského sporu podle
   tohoto zákona,
 
   f) datum a podpis navrhovatele.
 
   (3)  K  návrhu  se  přiloží  doklad  o  skutečnosti, že se navrhovateli
   nepodařilo  spor  vyřešit  s  druhou  stranou přímo, a další písemnosti
   dokládající  tvrzené  skutečnosti,  jsou-li  k  dispozici.  K návrhu se
   přiloží plná moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci.
 
   (4)  Návrh lze podat písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky
   prostřednictvím  on-line formuláře uvedeného na internetových stránkách
   České  obchodní  inspekce,  podepsaný  uznávaným elektronickým podpisem
   nebo  zaslaný  prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh podává.
   Za  podmínky,  že je návrh do 10 dnů potvrzen, popřípadě doplněn jedním
   ze  způsobů  uvedených  ve větě první, je možno jej podat pomocí jiných
   technických  prostředků,  zejména prostřednictvím telefaxu nebo veřejné
   datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. U pověřeného
   subjektu  lze  návrh  podat  písemně  nebo elektronicky prostřednictvím
   on-line formuláře uvedeného na jeho internetových stránkách.
 
   § 20o
 
   Zahájení  mimosoudního  řešení  spotřebitelského  sporu  se považuje za
   uzavření  dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo
   o okolnosti, která právo zakládá, podle občanského zákoníku^42).
 
   § 20p
 
   Navrhovatel  může podat návrh u České obchodní inspekce nebo pověřeného
   subjektu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je
   předmětem sporu, u prodávajícího poprvé.
 
   § 20q
 
   Odmítnutí návrhu
 
   (1)  Neobsahuje-li návrh náležitosti podle § 20n odst. 2 nebo nejsou-li
   přiloženy  doklady  podle  § 20n odst. 3, vyzve Česká obchodní inspekce
   nebo  pověřený  subjekt navrhovatele k jejich doplnění ve lhůtě 15 dnů.
   Po  marném  uplynutí  této  lhůty Česká obchodní inspekce nebo pověřený
   subjekt návrh odmítne.
 
   (2)  Česká  obchodní  inspekce nebo pověřený subjekt návrh též odmítne,
   pokud z návrhu, přiložených písemností nebo jinak zjistí, že
 
   a) spor nenáleží do jejich věcné působnosti,
 
   b)  ve  věci  již  rozhodl soud nebo byl vydán rozhodčí nález nebo bylo
   zahájeno  řízení  u soudu nebo rozhodčí řízení, nebo již bylo ve stejné
   věci  zahájeno nebo ukončeno mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u 
   jiného subjektu uvedeného v § 20e tohoto zákona,
 
   c) navrhovatel podal návrh po uplynutí lhůty stanovené v § 20p, nebo
 
   d) návrh je zjevně bezdůvodný.
 
   (3) Návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže
 
   a)  jde o návrh podaný opětovně a navrhovatel při jeho podání nedoloží,
   že  splnil podmínky stanovené případně v rámci předchozího mimosoudního
   řešení spotřebitelského sporu, nebo
 
   b)  jeho podáním navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor
   druhé strany.
 
   (4)  Česká  obchodní  inspekce  nebo  pověřený subjekt informuje strany
   sporu  o  odmítnutí  návrhu  spolu s důvody odmítnutí do 15 dnů ode dne
   jeho  obdržení,  ledaže  skutečnosti  zakládající  důvod  pro odmítnutí
   zjistí  později.  V  takovém případě informuje strany sporu o odmítnutí
   bez  zbytečného  odkladu  od  okamžiku, kdy se o důvodech pro odmítnutí
   návrhu dozví.
 
   § 20r
 
   Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
 
   Mimosoudní  řešení  spotřebitelského  sporu je zahájeno dnem, kdy Česká
   obchodní inspekce nebo pověřený subjekt obdrží návrh podle § 20n. Pokud
   Česká  obchodní  inspekce nebo pověřený subjekt návrh neodmítne podle §
   20q, vyrozumí o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu obě
   strany sporu a poučí je, že
 
   a) nemusí být zastoupeny právním zástupcem^43),
 
   b)  mohou  využít nezávislé poradenství nebo zastupování či pomoc třetí
   osoby,
 
   c) spotřebitel může ukončit účast v mimosoudním řešení spotřebitelského
   sporu v kterékoli fázi,
 
   d) mají právo vyjadřovat k věci svůj názor,
 
   e)  mohou nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu,
   pořizovat  si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností
   předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim,
 
   f)  v  případech uvedených v § 20u odst. 2 budou informovány v listinné
   podobě  nebo na jiném trvalém nosiči dat o ukončení mimosoudního řešení
   spotřebitelského  sporu  a  o  skutečnostech,  které  vedly  k ukončení
   mimosoudního řešení spotřebitelského sporu,
 
   g)  zahájením  mimosoudního  řešení spotřebitelského sporu není dotčeno
   právo  stran  sporu  domáhat  se ochrany svých práv a oprávněných zájmů
   soudní cestou.
 
   § 20s
 
   Součinnost s Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem
 
   (1)  Prodávající  je  povinen  ve  lhůtě  15 pracovních dnů od doručení
   vyrozumění   podle  §  20r  poskytnout  České  obchodní  inspekci  nebo
   pověřenému subjektu vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu.
 
   (2)  Prodávající  je  povinen  úzce  spolupracovat  a  poskytnout České
   obchodní  inspekci  nebo  pověřenému  subjektu  součinnost  potřebnou k 
   efektivnímu průběhu mimosoudního řešení spotřebitelského sporu.
 
   Ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
 
   § 20t
 
   (1)  Mimosoudní  řešení  spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90
   dnů od jeho zahájení.
 
   (2)   U  zvlášť  složitých  sporů  lze  lhůtu  uvedenou  v  odstavci  1
   prodloužit,  a  to  nejvýše  o  dalších  90  dnů.  Strany  musí být bez
   zbytečného  odkladu  informovány  o  prodloužení této lhůty a o celkové
   době,  do  kdy lze očekávat, že bude mimosoudní řešení spotřebitelského
   sporu ukončeno.
 
   § 20u
 
   (1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu končí
 
   a) uzavřením dohody stran sporu,
 
   b)  jednostranným  prohlášením spotřebitele o ukončení účasti na řešení
   sporu oznámeným České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu,
 
   c)  smrtí,  prohlášením  za  mrtvého,  prohlášením  za nezvěstného nebo
   zánikem jedné ze stran sporu bez právního nástupce,
 
   d) marným uplynutím lhůty podle § 20t,
 
   e) odmítnutím návrhu podle § 20r.
 
   (2)   O  ukončení  mimosoudního  řešení  spotřebitelského  sporu  podle
   odstavce  1  písm.  b)  nebo  c) informuje Česká obchodní inspekce nebo
   pověřený subjekt bez zbytečného odkladu druhou stranu sporu. Dojde-li k 
   ukončení  mimosoudního  řešení  spotřebitelského sporu podle odstavce 1
   písm. d), informuje bez zbytečného odkladu obě strany sporu.
 
   (3) Dohoda podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu.
 
   § 20v
 
   Doručování
 
   Povinnost  České  obchodní  inspekce  nebo  pověřeného subjektu doručit
   stranám  sporu  písemnost  podle této části zákona je splněna, pokud je
   doručena   prostřednictvím  veřejné  datové  sítě  do  datové  schránky
   adresáta,  na  adresu uvedenou v návrhu na zahájení mimosoudního řešení
   spotřebitelského  sporu nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za
   účelem  doručování  sdělí  strany  sporu  České  obchodní inspekci nebo
   pověřenému subjektu. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že
   se adresát o doručení z důvodů okolností na jeho straně nedozvěděl.
 
   § 20w
 
   Náklady mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
 
   (1) Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se nezpoplatňuje.
 
   (2)  Náklady  spojené  s  mimosoudním řešením spotřebitelských sporů si
   strany nesou samy.
 
   § 20x
 
   Česká  obchodní  inspekce  nebo  pověřený  subjekt stanoví pravidla pro
   mimosoudní  řešení  spotřebitelských  sporů,  kterými podrobněji upraví
   postup  při  mimosoudním  řešení spotřebitelských sporů tak, aby byla v 
   souladu s pravidly podle této části zákona.
 
   § 20y
 
   Tato  část  upravuje  postup mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
   před Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem.
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   INFORMAČNÍ DATABÁZE O BONITĚ A DŮVĚRYHODNOSTI SPOTŘEBITELE
 
   § 20z
 
   (1)  Za  účelem  ochrany práv a právem chráněných zájmů prodávajících a
   spotřebitelů, spočívající v posuzování schopnosti a ochoty spotřebitelů
   plnit  své  závazky, se prodávající, kterým vůči spotřebitelům vznikají
   pohledávky  z  úvěrů  nebo  jiné pohledávky na dlouhodobé nebo opětovné
   plnění,   mohou   prostřednictvím   informačních   databází  (dále  jen
   „registr“) vzájemně informovat o identifikačních údajích spotřebitelů a
   o   záležitostech,  které  vypovídají  o  bonitě,  platební  morálce  a
   důvěryhodnosti  spotřebitelů, a to i v případě, kdy je jim podle jiného
   zákona^46)  uložena  povinnost  mlčenlivosti. Do činnosti registru musí
   být  zapojeno alespoň 10 prodávajících, kteří jsou bankami podle jiného
   zákona  upravujícího činnost bank, prodávajícími spotřebitelských úvěrů
   podle  jiného  zákona  upravujícího poskytování spotřebitelských úvěrů,
   platebními  institucemi  podle jiného zákona upravujícího platební styk
   nebo poskytovateli platebních služeb malého rozsahu podle jiného zákona
   upravujícího  platební  styk.  Registr může provozovat právnická osoba,
   která není prodávajícím a jejím hlavním účelem není podnikání (dále jen
   „provozovatel“),  za  podmínek  stanovených tímto zákonem. Pro vzájemné
   informování  a  zpracování  osobních  údajů  v  registru není zapotřebí
   souhlasu spotřebitele.
 
   (2)  Údaje  získané  podle odstavce 1 jsou prodávající oprávněni použít
   výhradně  k  předcházení  podvodnému jednání a k posouzení schopnosti a
   ochoty  spotřebitele  splnit  jeho  smluvní  závazky (posouzení bonity,
   platební  morálky  a  důvěryhodnosti). Prodávající a provozovatelé jsou
   povinni zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím
   tak,  jako  by  šlo  o  údaje  o  spotřebitelích,  kteří jsou s nimi ve
   smluvním  vztahu. Za zpracování údajů povolené podle tohoto odstavce se
   považuje   rovněž  tvorba  modelů,  které  vyhodnocují  pravděpodobnost
   podvodného  jednání  anebo  schopnost a ochotu spotřebitele splnit jeho
   smluvní  závazky,  a  to  jak  ze  strany  prodávajícího, tak ze strany
   provozovatele.
 
   (3)  Prodávající,  který  poskytuje  údaje spotřebitele do registru, je
   povinen  spotřebitele  předem  upozornit  na  skutečnost, že jeho údaje
   budou  nebo  mohou být vedeny v registru a v případě, že údaje obsahují
   informace   o   dluhu  spotřebitele  po  splatnosti,  je  dále  povinen
   informovat  spotřebitele  o  existenci  dluhu  a  vyzvat  jej  k úhradě
   takového dluhu.
 
   (4) V registru lze zpracovávat následující údaje
 
   a) identifikační údaje spotřebitele,
 
   b)   údaje   o   finančních   závazcích   spotřebitele  ze  smluv  mezi
   spotřebitelem  a  prodávajícími  užívajícími  registr,  včetně  údajů o 
   potenciálních  finančních  závazcích  spotřebitele  ze smluv, o kterých
   spotřebitel s prodávajícím jednal, ale k jejichž uzavření nedošlo,
 
   c) časové určení období, ke kterému se údaje vztahují,
 
   d) údaj o prodávajícím, který záznam zapsal.
 
   (5)  Při  poskytování údajů z registru prodávajícím se neposkytuje údaj
   podle  odstavce  4  písm.  d).  Provozovatel,  který  registr  vede, je
   oprávněn  rozsah  zpracovávaných  a  poskytovaných  osobních údajů dále
   omezit.  Pokud jsou z registru poskytovány údaje o dluzích spotřebitele
   po  splatnosti,  musí  být  společně s tímto údajem vždy poskytnut také
   údaj  o  tom,  zda  byl  dluh splněn a kdy ke splnění došlo. Při výměně
   informací   a   při  zpracování  dat  v  registru  jsou  prodávající  a
   provozovatelé  oprávněni  používat  rodné  číslo spotřebitele, pokud ho
   prodávající oprávněně získal.
 
   (6)  Prodávající  je  oprávněn  informaci  z registru požadovat v přímé
   souvislosti  s  konkrétním  obchodním  případem,  a,  pokud  se jedná o 
   registr,  který  eviduje  záznamy  o  závazcích spotřebitelů, u kterých
   nedošlo  k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelů, vždy jen
   se souhlasem spotřebitele.
 
   (7)  Souvislostí  s  konkrétním  obchodním případem podle odstavce 6 se
   rozumí
 
   a)  souvislost  s rozhodováním o poskytnutí služby či o prodeji výrobku
   vedoucí,  byť  i  potenciálně,  ke  vzniku  pohledávky prodávajícího za
   spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem
   budou  splněny  současně s uzavřením smlouvy nebo bezprostředně po něm,
   nebo
 
   b) souvislost s již vzniklou smlouvou nebo pohledávkou prodávajícího za
   spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem
   z této smlouvy již byly splněny.
 
   (8) Podmínka souvislosti s konkrétním obchodním případem podle odstavce
   6 vyžaduje, aby se požadavek týkal
 
   a)  spotřebitele  žádajícího  o  poskytnutí služby nebo o koupi výrobku
   vedoucí  ke  vzniku  pohledávky  nebo  osoby spotřebitele, za kterým má
   prodávající pohledávku,
 
   b)   osoby,  která  poskytla  nebo  hodlá  poskytnout  zajištění  dluhu
   spotřebitele, nebo
 
   c) osoby, která je s osobou podle písmene a) nebo b) ekonomicky spjata,
   pokud  posouzení  její  bonity  má  význam pro vyhodnocení schopnosti a
   ochoty  splnit  smluvní  závazky  osoby  podle  písmene  a) nebo b), za
   takovou osobu se považuje zejména zákonný zástupce spotřebitele.
 
   (9)  Spotřebitel  je  oprávněn  vůči provozovateli, který registr vede,
   písemně  vyjádřit  nesouhlas  s  evidencí údajů o své osobě v registru,
   který  eviduje  záznamy  o  závazcích spotřebitelů, u kterých nedošlo k 
   prodlení,  a  o  potenciálních  závazcích  spotřebitelů. Provozovatel v 
   takovém  případě  bez  zbytečného  odkladu  odstraní z registru všechny
   záznamy,  které  se  spotřebitele  týkají, a učiní opatření směřující k 
   tomu,  aby  další  záznamy  týkající  se téhož spotřebitele nemohly být
   zapsány.
 
   (10)  Provozovatel,  který  vede  registr,  je povinen s prodávajícími,
   kteří  budou  údaje  do  registru  poskytovat a z registru je získávat,
   uzavřít písemnou smlouvu, ve které je zaváže dodržovat povinnosti podle
   odstavců    3    až    8    a    jejíž   součástí   bude   ujednání   o 
   organizačně-technických  opatřeních  k  zabezpečení údajů. Provozovatel
   uzavření  smlouvy  odmítne,  pokud  ze  všech  okolností, které mu jsou
   známy,  vyplývá,  že  dotčený  prodávající  neskýtá  dostatečné  záruky
   dodržování  povinností  podle  odstavců  3 až 8, nebo od ní odstoupí či
   pozastaví   její   plnění,   pokud  takové  skutečnosti  vyjdou  najevo
   dodatečně.  Je  však  povinen  stanovit  stejné  podmínky  pro  přístup
   prodávajících  se  sídlem  nebo místem podnikání v jiném členském státě
   Evropské  unie  a prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v České
   republice.  Podmínky pro uzavření smlouvy zveřejní způsobem umožňujícím
   dálkový  přístup.  Oprávněnost  požadavku  na  poskytnutí  informace  z 
   registru podle odstavců 6 až 8 doloží prodávající, který má do registru
   přístup,  na  vyžádání  prodávajícímu  nebo  provozovateli,  který vede
   registr.
 
   (11)  Údaje  v  registru  o  závazku  spotřebitele mohou být v registru
   zpracovávány  po  dobu,  po kterou závazek spotřebitele trvá, a dále po
   dobu  3  let  po jeho splacení. Pokud závazek spotřebitele zanikl jinak
   než splacením nebo pokud jde o závazek promlčený nebo závazek, od jehož
   placení  byl  dlužník osvobozen podle jiného právního předpisu^47), lze
   informaci  o  takovém  závazku v registru zpracovávat nejdéle po dobu 3
   let od zániku takového závazku, od jeho promlčení nebo od okamžiku, kdy
   nastalo  osvobození  podle  jiného  právního  předpisu.  V  případě, že
   nedošlo  k  uzavření  smlouvy,  mohou být údaje zpracovávány v registru
   nejdéle  po  dobu 3 měsíců. I po uplynutí lhůt podle tohoto odstavce je
   prodávající  nebo  provozovatel, který registr vede, oprávněn uchovávat
   anonymizované  údaje  pro  statistické  účely a dále uchovávat doklady,
   které  v  souvislosti s údaji v registru získal nebo si obstaral, pokud
   je to potřebné za účelem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů.
 
   (12)  Vznik  registru  prodávající  nebo  provozovatel, který jej vede,
   oznámí   Úřadu   pro   ochranu   osobních  údajů  podle  jiného  zákona
   upravujícího ochranu osobních údajů.
 
   (13)  Spotřebitel  má  právo,  za úhradu odůvodněných nákladů, na výpis
   informací,  které  jsou  o  něm  vedeny v registru. Spotřebitel má dále
   právo požadovat po prodávajícím nebo provozovateli, který registr vede,
   opravu  nepřesných  nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru
   vedeny.
 
   (14)  Prodávající  nebo  provozovatel,  který  registr vede, je povinen
   opravit nepřesné nebo nesprávné údaje v registru, dozvěděl-li se o tom,
   že tyto údaje jsou nepřesné nebo nesprávné. Pokud žádost spotřebitele o 
   opravu  nepřesných  nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru
   vedeny,  není  vyřešena  bezprostředně,  prodávající nebo provozovatel,
   který  registr  vede,  údaje  dotčené  žádostí spotřebitele do vyřešení
   žádosti  spotřebitele  blokuje. Blokuje je takovým způsobem, že provede
   dočasné  zamezení  poskytování  údajů  z  registru,  které byly dotčeny
   žádostí  spotřebitele.  Místo  takových údajů poskytne prodávající nebo
   provozovatel,  který  registr  vede,  informaci  o  tom,  že údaje jsou
   blokovány.
 
   (15) Pokud jsou údaje vedené v registru předmětem sporu mezi příslušným
   prodávajícím a spotřebitelem, přičemž o takovém sporu je vedeno soudní,
   správní  nebo  rozhodčí řízení, v němž nebylo doposud vydáno pravomocné
   rozhodnutí  ve věci samé, nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu
   podle  tohoto  zákona,  je prodávající nebo provozovatel, který registr
   vede,  povinen  tuto  skutečnost  na  žádost  spotřebitele  v  registru
   poznamenat.
 
   § 20za
 
   Ustanovení  této  části  se  použijí  rovněž  na vztahy vzniklé v rámci
   podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti spotřebitele.
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   Úkoly veřejné správy
 
   § 21
 
   Ochrana před výrobky nebezpečnými svou zaměnitelností s potravinami
 
   Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a ostatní orgány veřejné
   správy jsou povinny činit v mezích své působnosti veškerá opatření, aby
   zamezily   dovozu,   vývozu   a   uvádění   výrobků  nebezpečných  svou
   zaměnitelností  s potravinami do oběhu nebo zamezily jejich další oběh.
   O výrobcích nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami v oběhu jsou
   povinny všemi dostupnými prostředky, zejména prostřednictvím hromadných
   sdělovacích prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.
 
   § 22
 
   zrušen
 
   § 23
 
   Dozor nad ochranou spotřebitele
 
   (1)  Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí
   Česká  obchodní inspekce^16), s výjimkou dozoru podle odstavců 2, 3, 4,
   7 až 12 a 15 až 17.
 
   (2)  Dozor  nad  dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm.
   b),   §  4  až  5b,  §  8,  §  9,  14a  a  17  na  úseku  zemědělských,
   potravinářských  a  tabákových  výrobků  provádí  Státní  zemědělská  a
   potravinářská inspekce^17).
 
   (3)  Dozor  nad  dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm.
   b),  §  4  až  5b,  § 8, § 9, § 10 odst. 1 a 3, § 14a a 17, pokud jde o 
   prodej  výrobků  a  poskytování  služeb,  které jsou upraveny zákonem o 
   ochraně veřejného zdraví, provádějí krajské hygienické stanice^18).
 
   (4)  Dozor  nad  dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm.
   b),  §  4 až 5b, § 8, § 9, 14a a 17 na úseku veterinární péče provádějí
   Státní   veterinární  správa,  krajské  veterinární  správy  a  Městská
   veterinární správa v Praze^19).
 
   (5)  Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9 až 13, § 14a až
   16  a  §  18  v  oblasti  obchodu  a  služeb^21)  provádějí  též obecní
   živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Nelze-li určit
   místní  příslušnost  podle  umístění provozovny, provádějí dozor obecní
   živnostenské úřady podle místa realizované činnosti.
 
   (6)   Inspektor  České  obchodní  inspekce  nebo  Státní  zemědělské  a
   potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona
   a  zjistil  výrobky,  které  naplňují  znaky porušení ustanovení § 8, a
   bylo-li  prokázáno,  že  se jedná o výrobky nebo zboží, vůči nimž celní
   úřad  vykonává  působnost  podle  přímo  použitelného předpisu Evropské
   unie,  je  oprávněn  takovéto  výrobky  nebo zboží zajistit. Zjištění a
   zajištěné výrobky nebo zboží postoupí celnímu úřadu.
 
   (7) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b, § 8, § 9,
   §  10  odst.  1  písm.  a) a § 10 odst. 5 až 7, § 11, 12 a 14a na úseku
   střelných  zbraní  a  střeliva provádí Český úřad pro zkoušení zbraní a
   střeliva^25).
 
   (8) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b, § 6, 12 a
   14  vykonává  Česká  národní  banka u osob podléhajících jejímu dohledu
   podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při
   výkonu  činnosti,  kterou  tyto  osoby  vykonávají na základě povolení,
   licence nebo registrace České národní banky.
 
   (9)  Dozor  nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b a § 8 na
   úseku léčiv provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv^27).
 
   (10)  Při  výkonu  dozoru  v oblasti regulace reklamy, která je nekalou
   obchodní  praktikou  podle  tohoto  zákona, se postupuje podle zákona o 
   regulaci reklamy^28).
 
   (11)  Dozor  nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 6, 12 a 14
   na  úseku  podnikání  v  energetických  odvětvích  provádí  Energetický
   regulační úřad.
 
   (12)  Česká  obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
   nebo  požadavků  stanovených  přímo  použitelným  předpisem  Evropských
   společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství
   a  vyvážet  z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže^29),
   nejedná-li se o surové kočičí a psí kůže.
 
   (13)  Česká  obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
   nebo  požadavků  stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie,
   který   upravuje  názvy  textilních  vláken  a  související  označování
   materiálového  složení  textilních  výrobků^31).  Postup  při provádění
   dozoru se řídí též přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se
   stanoví  požadavky  na  dozor  nad trhem týkající se uvádění výrobků na
   trh^32).
 
   (14)  Česká  obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
   vyplývajících    z    ustanovení   občanského   zákoníku   upravujících
   spotřebitelskou smlouvu, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání
   ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby^30).
 
   (15)  Dozor  nad dodržováním povinností stanovených v § 3 až 5b, § 6, §
   8,  § 9, § 11 až 14, § 15 až 16 a v § 19 na úseku služeb elektronických
   komunikací a poštovních služeb provádí Český telekomunikační úřad.
 
   (16)  Dozor  nad  dodržováním  povinností  stanovených  tímto zákonem u 
   profese  vykonávané členem profesní komory s povinným členstvím provádí
   příslušný  orgán  stanovený  zvláštním  právním  předpisem  a  zjištěné
   porušení  postihuje  podle  zvláštního  právního  předpisu,  s výjimkou
   profesí  v  oblasti  finančních služeb, kde je k dozoru příslušná Česká
   národní banka.
 
   (17)  Dozor  nad  dodržováním  povinností při zpracování osobních údajů
   stanovených  v  části  páté  tohoto  zákona  provádí  Úřad  pro ochranu
   osobních údajů.
 
   (18)  Česká  obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností
   stanovených  v  článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
   524/2013  o  řešení  spotřebitelských  sporů on-line a o změně nařízení
   (ES)   č.   2006/2004   a   směrnice   2009/22/ES  (nařízení  o  řešení
   spotřebitelských sporů on-line).
 
   § 23a
 
   (1)  Orgány uvedené v § 23 odst. 1 až 15 jsou oprávněny vydávat závazné
   pokyny  k  odstranění  zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního
   ohrožení  života,  zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej
   výrobků  nebo  poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li
   to  naléhavost  situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně
   doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.
 
   (2)  Proti  rozhodnutí  podle  odstavce  1  věta  druhá  je možno podat
   odvolání  do  tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
   Odvolání   nemá  odkladný  účinek  a  odvolací  orgán  o  něm  rozhodne
   neodkladně.
 
   (3)  Obnovit  prodej  výrobků  nebo  poskytování  služeb  anebo otevřít
   provozovnu  lze  až  po  uvedení  do nezávadného stavu a jen s písemným
   souhlasem  orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování
   služeb anebo uzavření provozovny rozhodl.
 
   (4)  Česká  obchodní inspekce je oprávněna zajistit kočičí a psí kůže a
   výrobky  obsahující  tyto  kůže,  s  výjimkou surových kočičích a psích
   kůží, a nařídit jejich zničení, a to na náklady toho, kdo porušil zákaz
   stanovený přímo použitelným předpisem Evropských společenství^29).
 
   (5)  Orgány  uvedené  v  §  23  odst.  1  až  15  jsou oprávněny uložit
   rozhodnutím  výrobci,  dovozci, dodavateli nebo prodávajícímu povinnost
   stáhnout  výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou z trhu. V 
   případě  bezprostředního  ohrožení  života,  vyžaduje-li  to naléhavost
   situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné
   vyhotovení rozhodnutí.
 
   (6)  Prodávající je povinen vyrozumět výrobce, dovozce nebo dodavatele,
   že  výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu,
   a  neprodleně  zajistit  v  součinnosti  s  nimi způsob vrácení výrobku
   nebezpečného  svou zaměnitelností s potravinou. Dodavatel je povinen na
   základě  vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového
   orgánu  o  stažení  výrobku  z trhu neprodleně zajistit v součinnosti s 
   výrobcem  způsob  vrácení  výrobku  nebezpečného  svou zaměnitelností s 
   potravinou.  Výrobce  nebo  dovozce  je  povinen  na základě rozhodnutí
   dozorového  orgánu  o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění
   dodavatelem  nebo  prodávajícím  o  stáhnutí  výrobku z trhu zajistit v 
   součinnosti   s   nimi   způsob   převzetí  výrobku  nebezpečného  svou
   zaměnitelností   s   potravinou.  Vrácení  nebo  zpětné  převzetí  jsou
   účastníci dodávek těchto výrobků stahovaných z trhu povinni zajistit ve
   lhůtě  stanovené  dozorovým  orgánem nebo, není-li lhůta stanovena, bez
   zbytečných průtahů a vyrozumět o tom dozorový orgán.
 
   (7)  Nedojde-li k vrácení nebo zpětnému převzetí výrobků podle odstavce
   5  v  souladu  s  rozhodnutím  dozorového  orgánu  nebo  bez zbytečných
   průtahů, je dozorový orgán oprávněn vedle uložení pokuty, je-li ohrožen
   život,  zdraví  nebo  majetek, nařídit zničení výrobku na náklady toho,
   kdo povinnost vrácení nebo zpětného převzetí těchto výrobků nesplnil.
 
   § 23b
 
   zrušen
 
   § 23c
 
   zrušen
 
   Správní delikty
 
   § 24
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)   Výrobce,  dovozce,  vývozce,  dodavatel,  prodávající  nebo  jiný
   podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že
 
   a) poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik,
 
   b)   vyrábí,  dováží,  vyváží,  nabízí,  prodává  nebo  daruje  výrobky
   nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami,
 
   c)  poruší  zákaz  vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských
   společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství
   a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže^29),
 
   d)  vyrábí,  dováží, uvádí na trh, nabízí nebo prodává textilní výrobky
   neoznačené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
   názvy  textilních vláken a související označování materiálového složení
   textilních  výrobků^31),  nebo  textilní výrobky, k nimž není připojena
   obchodní  dokumentace podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské
   unie^33), nebo
 
   e) použije neoprávněně ekoznačku.
 
   (2) Výrobce nebo podnikatel jako osoba odpovědná za první uvedení obuvi
   na  trh  Evropského společenství se dopustí správního deliktu tím, že v 
   rozporu  s  §  10a  neoznačí materiály použité v hlavních částech obuvi
   nebo tyto údaje neposkytne dodavateli, či prodávajícímu.
 
   (3) Výrobce, dovozce nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím,
   že v rozporu s § 18a používá názvy jednotlivých druhů křišťálového skla
   a  jim přiřazené symboly nebo nedoplní firemní nebo výrobní označení či
   značku  nebo  obchodní  firmu nebo název obsahující označení „křišťál“,
   „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny upřesňujícími údaji.
 
   (4)  Dodavatel,  prodávající  nebo vývozce se dopustí správního deliktu
   tím,  že  nabízí,  prodává  nebo  vyváží výrobky, které byly určeny pro
   humanitární  účely  a  označeny  nápisem  „humanita“  podle  zvláštního
   právního předpisu^7).
 
   (5)  Výrobce  nebo  dovozce  se  dopustí  správního deliktu tím, že bez
   zbytečných  průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nezajistí
   na  základě  rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo
   na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stažení výrobku z 
   trhu   způsob  převzetí  výrobku  nebezpečného  svou  zaměnitelností  s 
   potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z 
   trhu nevyrozumí dozorový orgán.
 
   (6) Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí neprodleně
   na   základě   vyrozumění  prodávajícího  nebo  na  základě  rozhodnutí
   dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu vrácení výrobku nebezpečného
   svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí
   výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán.
 
   (7) Prodávající se dopustí správního deliktu tím, že
 
   a)  nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb
   podle § 3,
 
   b) v rozporu s § 3a používá telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou,
 
   c)   při   prodeji   výrobků   nebo  poskytování  služeb  poruší  zákaz
   diskriminace spotřebitele podle § 6,
 
   d) poruší zákaz nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky
   porušující   práva   duševního  vlastnictví  nebo  neoprávněné  užívání
   označení podle zvláštního právního předpisu^4b),
 
   e) nesplní informační povinnost podle § 9 a § 10 odst. 2,
 
   f)  nezajistí, aby jím prodávané výrobky byly označeny podle § 10 odst.
   1, 3 a 4,
 
   g)  odstraní  nebo  změní  označení  výrobků  nebo  jiné  údaje uvedené
   výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem,
 
   h)  neupozorní při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků
   s  vadou  nebo  výrobků,  jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny,
   spotřebitele  předem  na  tyto  skutečnosti nebo takové výrobky prodává
   společně  s  ostatními výrobky anebo v provozovně, v místě vyhrazeném k 
   prodeji takových výrobků, umístí předměty, které neslouží k prodeji,
 
   i) poskytuje informace v rozporu s § 11,
 
   j) neinformuje spotřebitele podle § 11a,
 
   k) informaci o ceně poskytuje v rozporu s § 12,
 
   l) neinformuje spotřebitele podle § 13,
 
   m)  neposkytne  spotřebiteli  informace podle § 14 nebo čl. 14 nařízení
   Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013,
 
   n) nepředvede spotřebiteli výrobek podle § 15 odst. 1,
 
   o) nevydá spotřebiteli potvrzení podle § 15 odst. 2,
 
   p)  nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky podle §
   15 odst. 3,
 
   q) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení
   výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1,
 
   r)  nevyznačí  v  dokladu  o  zakoupení  výrobku  v  případě  prodeje s 
   následnou dodávkou místo určení a datum dodávky,
 
   s) nevyznačí při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s 
   vadou  nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, tyto
   skutečnosti v dokladu o zakoupení výrobku,
 
   t)  nesplní  povinnost  prodeje  výrobku  v hygienicky nezávadném obalu
   podle § 17,
 
   u)   neinformuje  spotřebitele  o  peněžní  částce  za  výkup  vratných
   zálohovaných  obalů  podle  § 18 odst. 1, nebo v rozporu s § 18 odst. 2
   neinformuje  spotřebitele  o  změně  peněžní  částky  za výkup vratných
   zálohovaných  obalů anebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů
   anebo výkup vratných zálohovaných obalů zastaví,
 
   v) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci nebo nevydá spotřebiteli
   písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji,
 
   w)  nezajistí,  aby  v  provozovně  byl po celou provozní dobu přítomen
   pracovník pověřený vyřizováním reklamace,
 
   x) nerozhodne o reklamaci nebo ji nevyřídí podle § 19 odst. 3,
 
   y)  neposkytne  při  prodeji  nebo  poskytování  služeb  mimo ohlášenou
   provozovnu informace podle § 19 odst. 4, nebo
 
   z) nesplní některou z povinností podle § 20s.
 
   (8)  Prodávající  se  dopustí správního deliktu dále tím, že nevyrozumí
   bez  zbytečných  průtahů  nebo  ve  lhůtě  stanovené  dozorovým orgánem
   výrobce,  dovozce  nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí
   dozorového  orgánu  stahován  z  trhu, nebo neprodleně nezajistí způsob
   vrácení  výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o 
   vrácení  nebo  zpětném  převzetí  výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí
   dozorový orgán.
 
   (9)  Prodávající  uvedený  v  § 20 odst. 1 se dopustí správního deliktu
   tím, že
 
   a) neoznámí údaje České obchodní inspekci podle § 20 odst. 1,
 
   b)  neučiní  oznámení České obchodní inspekci ve lhůtě podle § 20 odst.
   3, nebo
 
   c)  v  oznámení  České  obchodní  inspekci  podle  §  20  odst. 1 uvede
   nepravdivé nebo neúplné údaje.
 
   (10)  Prodávající  uvedený  v  §  20  odst. 1 nebo právnická osoba nebo
   podnikající  fyzická osoba uvedená v § 20a odst. 2 se dopustí správního
   deliktu  tím,  že v pozvání k účasti na organizované akci neuvede údaje
   podle § 20a odst. 1, nebo je uvede nepravdivě nebo neúplně.
 
   (11)  Prodávající  uvedený v § 20b odst. 1 se dopustí správního deliktu
   tím,  že během organizované akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od
   uzavření  smlouvy  od  spotřebitele  požaduje nebo od něj přijme plnění
   odpovídající  kupní  ceně  nabízeného  výrobku  nebo  služby anebo její
   části, či zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoli jiný poplatek.
 
   (12)  Prodávající  jako  osoba,  která  v  souvislosti s nabízením nebo
   uzavíráním  smlouvy,  ve  které  se  za úplatu sjednává dočasné užívání
   ubytovacího  zařízení  a  jiné rekreační služby podle § 1852 občanského
   zákoníku, se dopustí správního deliktu tím, že
 
   a)  neposkytne  spotřebiteli  údaje  podle  §  1854  odst. 2 občanského
   zákoníku v rozsahu a způsobem tam uvedeným,
 
   b)  neuvede  zřetelně na pozvánce k nabídkové nebo prodejní akci účel a
   povahu  této  akce  a  nezajistí,  aby byly po celou dobu jejího trvání
   spotřebiteli  k  dispozici  údaje  podle  §  1854  odst.  2  občanského
   zákoníku,
 
   c)  neupozorní  výslovně  spotřebitele  s  dostatečným  předstihem před
   uzavřením  smlouvy,  nebo  než  je  spotřebitel  vázán  svým návrhem na
   uzavření  smlouvy,  na  jeho  právo odstoupit od smlouvy, nebo na délku
   lhůty  k odstoupení a na zákaz platby záloh a jiných plnění nebo jejich
   zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení,
 
   d) nesdělí spotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 v jazyce požadovaném
   podle § 1854 odst. 3 občanského zákoníku nebo neuzavře se spotřebitelem
   smlouvu  v  jazyce požadovaném v § 1860 občanského zákoníku nebo nevydá
   spotřebiteli  úřední překlad textu smlouvy do jazyka uvedeného v § 1860
   občanského zákoníku,
 
   e) neuvede ve smlouvě údaje podle § 1856 odst. 1 občanského zákoníku,
 
   f)  neposkytne  spotřebiteli  řádně vyplněný formulář pro odstoupení od
   smlouvy,
 
   g)  neposkytne  spotřebiteli  písemně  údaje  podle § 1854 odst. 2 nebo
   písemně neupozorní na jejich změny,
 
   h) nezajistí, aby spotřebitel podepsal zvlášť každé ujednání o právu na
   odstoupení  od  smlouvy, o lhůtě k odstoupení a o zákazu platby záloh a
   jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení,
 
   i)  nevydá spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno
   její vyhotovení,
 
   j)  nerozdělí  u  smlouvy,  kterou  se nabývá za úplatu právo na výhodu
   spojenou  s  ubytováním,  popřípadě  s  dopravou  nebo jinými službami,
   platby  do ročních splátek v téže výši, popřípadě se zohledněním vývoje
   cen,  je-li  to  sjednáno,  nebo nezašle spotřebiteli výzvu k provedení
   platby písemně nejpozději 14 dnů přede dnem splatnosti,
 
   k)  v  rozporu  s  §  1864 občanského zákoníku požaduje nebo přijímá od
   spotřebitele zálohu či jiné plnění nebo jejich zajištění, nebo
 
   l) uvádí na trh nebo prodává užívání ubytovacího zařízení s noclehem na
   více  než  1  časový  úsek  nebo výhodu spojenou s ubytováním popřípadě
   včetně dopravy nebo jiných služeb jako investici.
 
   (13)  Provozovatel  tržiště (tržnice) se dopustí správního deliktu tím,
   že v rozporu s § 14a nevede nebo nepředloží evidenci prodávajících.
 
   (14) Za správní delikt se uloží pokuta do
 
   a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b), e),
   m) až s), u), w), y), z),
 
   b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 11 a 12,
 
   c)  3  000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až
   e),  odstavců  2  a 3, odstavce 7 písm. c), f), h), i), j), l), t), v),
   x),
 
   d)  5  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a
   b), odstavce 4, odstavce 7 písm. a), d), g), k) a odstavců 9, 10 a 13,
 
   e)  50  000  000  Kč,  jde-li  o  správní delikt podle odstavců 5 a 6 a
   odstavce 8.
 
   (15)  Příkazem  vydaným na místě lze za správní delikt uložit pokutu do
   výše 5 000 Kč.
 
   § 24a
 
   (1)  Fyzická  osoba,  která  prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné
   výrobky  z  vlastní  drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo
   lesní plodiny, se dopustí přestupku tím, že
 
   a)  nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb
   podle § 3,
 
   b)   při   prodeji   výrobků   nebo  poskytování  služeb  poruší  zákaz
   diskriminace spotřebitele podle § 6,
 
   c)  poruší  zákaz  vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských
   společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství
   a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže^29),
 
   d) poskytuje informaci o ceně v rozporu s § 12,
 
   e) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení
   výrobku  nebo  o  poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1,
   nebo
 
   f) použije neoprávněně ekoznačku.
 
   (2)  Za  přestupek  podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. V 
   blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
 
   Společná ustanovení ke správním deliktům
 
   § 24b
 
   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při  určení  výměry  pokuty  se  přihlédne  k závažnosti správního
   deliktu,  zejména  ke  způsobu  jeho  spáchání  a  jeho  následkům  a k 
   okolnostem, za nichž byl spáchán.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm  nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
   zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
 
   (5)  Správní  delikty podle tohoto zákona projedná správní orgán, který
   podle  §  23  vykonává  dozor  nad  dodržováním  povinnosti,  jež  byla
   spácháním  správního  deliktu  porušena.  Je-li  k projednání správního
   deliktu  příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten
   z  nich,  který  nejdříve  zahájil  správní řízení, a nebylo-li správní
   řízení zahájeno, tak ten, který porušení povinnosti zjistil jako první.
   O  zjištěném  porušení  povinnosti  správní orgán bezodkladně informuje
   správní orgán, který vykonává dozor nad dodržováním povinnosti z jiného
   hlediska nebo v rámci své působnosti v jiné oblasti.
 
   (6)  Pokuty  vybírá  správní  orgán, který je uložil. Příjem z pokut je
   příjmem  rozpočtu,  ze  kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu
   uložil.  Pokuta  je  splatná  do  30  dnů  ode  dne  nabytí právní moci
   rozhodnutí o správním deliktu.
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   Sdružení  spotřebitelů  a  jiné  právnické  osoby  založené  k  ochraně
   spotřebitele
 
   § 25
 
   Právní postavení
 
   (1)  Právní  postavení  sdružení spotřebitelů a jiných právnických osob
   založených  k  ochraně  spotřebitele  (dále  jen  "sdružení")  upravují
   zvláštní zákony.^15)
 
   (2) Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání
   ve  věci  ochrany  práv  spotřebitelů  může podat a účastníkem takového
   řízení může být
 
   a)  sdružení  nebo  profesní  organizace,  jež  mají oprávněný zájem na
   ochraně spotřebitele, nebo
 
   b) subjekt uvedený v seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení
   se  protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů (dále jen
   "seznam oprávněných osob"), aniž je dotčeno právo soudu přezkoumat, zda
   návrh na zahájení řízení byl podán oprávněným subjektem.
 
   (3)  Seznam  oprávněných osob je veden Komisí Evropských společenství a
   je zveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie^20).
 
   (4)  Do  seznamu oprávněných osob může být za Českou republiku navrženo
   sdružení, pokud
 
   a) bylo založeno v souladu s právním řádem České republiky^15),
 
   b)  aktivně  působí v oblasti ochrany spotřebitelů po dobu alespoň dvou
   let,
 
   c) je nezávislé a neziskové a
 
   d) má vypořádány veškeré finanční závazky k České republice.
 
   (5)  Žádost  o  zařazení  do  seznamu  předloží  sdružení  Ministerstvu
   průmyslu a obchodu spolu s doklady o splnění podmínek podle odstavce 4.
   Splňuje-li sdružení stanovené podmínky, navrhne Ministerstvo průmyslu a
   obchodu   Komisi  Evropských  společenství  jeho  zařazení  do  seznamu
   oprávněných osob.
 
   § 26
 
   Oprávnění vůči orgánům veřejné správy
 
   Sdružení  nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně
   spotřebitele,  jsou  oprávněna  činit  podněty orgánům veřejné správy v 
   souvislosti  s  jejich  dozorem nad ochranou zájmů spotřebitelů. Orgány
   veřejné  správy,  které  tyto  podněty  obdrží, jsou povinny informovat
   sdružení  nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně
   spotřebitele, o jejich vyřízení bez zbytečného odkladu, nejpozději však
   do dvou měsíců od obdržení podnětu.
 
   ČÁST OSMÁ
 
   Společná a závěrečná ustanovení
 
   § 27
 
   Ochrana spotřebitele při neoprávněném podnikání
 
   Povinnosti  prodávajících,  výrobců,  dovozců  nebo  dodavatelů  mají i 
   osoby,  které  provozují  činnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) až e)
   bez příslušného oprávnění.
 
   § 28
 
   zrušen
 
   § 28a
 
   Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou
 
   a) podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých
   v jejích hlavních částech,
 
   b)  seznam  druhů  obuvi, které nemusí být označeny údaji o materiálech
   použitých v jejich hlavních částech,
 
   c)  podmínky  pro  určování jednotlivých druhů křišťálového skla včetně
   názvů  těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných
   symbolů   a   metod  stanovení  příslušných  chemických  a  fyzikálních
   vlastností,  jakož  i pro označování výrobků z křišťálového skla včetně
   stanovení výrobků z křišťálového skla, které označování podléhají.
 
   § 29
 
   Účinnost
 
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
 
   Stráský v.r.
 
   Kováč v.r.
 
   Příloha 1
 
   Klamavé obchodní praktiky
 
   Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud prodávající
 
   a)  prohlašuje,  že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování (kodex
   chování)   nebo   že  tato  pravidla  chování  byla  schválena  určitým
   subjektem, ačkoli tomu tak není,
 
   b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení,
 
   c)  prohlašuje,  že jemu, jeho výrobku nebo jím poskytované službě bylo
   uděleno  schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, nebo
   takové prohlášení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo
   povolení,
 
   d)  nabízí  ke  koupi  výrobky  nebo  služby  za  určitou cenu, aniž by
   zveřejnil  důvody,  na  jejichž základě se může domnívat, že nebude sám
   nebo   prostřednictvím  jiného  podnikatele  schopen  zajistit  dodávku
   uvedených  nebo  rovnocenných  výrobků  nebo služeb za cenu platnou pro
   dané  období  a  v  přiměřeném  množství vzhledem k povaze výrobku nebo
   služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama),
 
   e)  s  úmyslem  propagovat  jiný  výrobek  nebo  službu nabízí ke koupi
   výrobek   nebo   službu  za  určitou  cenu  a  poté  je  odmítá  ukázat
   spotřebiteli  nebo  odmítá  přijetí objednávky nebo dodání výrobku nebo
   služby v přiměřené lhůtě nebo předvede vadný výrobek,
 
   f)  nepravdivě  uvádí,  že  výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po
   omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých
   podmínek  s  cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by
   mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí,
 
   g)  přislíbí  poskytnout  poprodejní  servis  spotřebiteli, s nímž před
   uzavřením  smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem členského
   státu, v němž se prodávající nachází, a následně poskytuje servis pouze
   v  jiném  jazyce,  aniž  to  spotřebiteli  před uzavřením smlouvy jasně
   sdělil,
 
   h) tvrdí nebo vytváří dojem, že prodej výrobku nebo služby je dovolený,
   i když tomu tak není,
 
   i)  uvádí  jako  přednost  nabídky  práva, která vyplývají spotřebiteli
   přímo ze zákona,
 
   j)  využívá  redakční  prostor  ve  sdělovacích  prostředcích k placené
   propagaci  svého výrobku nebo služby, aniž by spotřebitel mohl z obsahu
   sdělení,  z  obrázků  nebo  zvuků  jednoznačně rozpoznat, že se jedná o 
   reklamu,
 
   k)  uvádí  nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost
   spotřebitele  nebo  jeho  rodiny,  pokud  si  jeho  výrobek nebo službu
   nekoupí,
 
   l) propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitele může vyvolat dojem,
   že byl vyroben určitým výrobcem, ačkoliv tomu tak není,
 
   m)   vytvoří,   provozuje   nebo   propaguje  pyramidový  program,  kdy
   spotřebitel  zaplatí  za možnost získat odměnu, která závisí na získání
   dalších  spotřebitelů  do  programu,  nikoli  na  prodeji nebo spotřebě
   výrobku.
 
   n)  učiní  nepravdivé prohlášení, že zamýšlí ukončit svoji činnost nebo
   že přemísťuje provozovnu,
 
   o)  prohlašuje,  že  jím  nabízené  nebo  prodávané výrobky nebo služby
   usnadní výhru ve hrách založených na náhodě,
 
   p)  nepravdivě  prohlašuje,  že výrobek nebo služba může vyléčit nemoc,
   zdravotní poruchu nebo postižení,
 
   q)  poskytuje  nesprávné informace o tržních podmínkách nebo o možnosti
   opatřit  si  výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitele koupit si
   tento  výrobek  nebo  službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné
   tržní podmínky,
 
   r)  nabízí  výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by
   byly  ceny  uděleny  nebo  aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo
   byla udělena odpovídající náhrada,
 
   s)  uvádí  u  výrobku nebo služby slova „gratis", „zdarma", „bezplatně"
   nebo  slova  podobného  významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo
   službu  vynaložit  jakékoli  náklady,  s  výjimkou  nezbytných  nákladů
   spojených  s  reakcí  na  obchodní praktiku, s převzetím nebo doručením
   věci,
 
   t)  přiloží  k  propagačnímu  materiálu  výzvu k provedení platby, čímž
   vyvolá  u  spotřebitele  dojem,  že si nabízený výrobek nebo službu již
   objednal, ačkoli tomu tak není,
 
   u)  vyvolává  dojem  nebo  nepravdivě  uvádí,  že  nejedná  v rámci své
   podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitel, nebo
 
   v) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že poprodejní servis k výrobku
   je  poskytován  i  v  jiném  členském  státě,  než ve kterém je výrobek
   prodáván.
 
   Příloha 2
 
   Agresivní obchodní praktiky
 
   Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající
 
   a)  vytváří  dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo
   bez uzavření smlouvy,
 
   b)  osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel
   vyzval,  aby  jeho  bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání
   splatných  smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými
   právními předpisy,
 
   c)  opakovaně  činí  spotřebiteli  nevyžádané  nabídky  prostřednictvím
   telefonu,  faxu,  elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na
   dálku,  s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který
   je  v  souladu  s  příslušnými  právními  předpisy;  tím nejsou dotčena
   ustanovení  § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/1995 Sb., v platném znění
   a příslušná ustanovení zákona č. 480/2004 Sb. a zákona č. 101/2000 Sb.,
 
   d)  požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva vyplývajícího z 
   pojistné   smlouvy   předložil  doklady,  které  nelze  při  posuzování
   oprávněnosti   nároku   pokládat   za   důvodné   nebo   neodpovídá  na
   korespondenci, aby odradil spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících
   ze smlouvy,
 
   e)  prostřednictvím  reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky
   nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu,
 
   f)  požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky
   nebo  služby,  které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo
   požaduje  vrácení  či  uschování  nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o 
   náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy,
 
   g)  prohlašuje,  že  pokud  si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí,
   ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, nebo
 
   h)  vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, popřípadě
   že  vyhraje  cenu nebo jinou výhru, pokud bude jednat určitým způsobem,
   ačkoli  ve  skutečnosti  žádná taková cena ani obdobná výhra neexistuje
   nebo  pro  získání  ceny  nebo  jiné  obdobné  výhry  musí  spotřebitel
   vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl.III zákona č. 217/2004 Sb.
 
   Řízení  o  uložení  pokut  zahájená  přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
 
   Čl. II zákona č. 36/2008 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Řízení  zahájená  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
   podle  zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném
   do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. II zákona č. 356/2014 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Řízení  podle  zákona  č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto zákona, která byla zahájena před orgány Celní
   správy  České  republiky  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
   dokončí  podle  zákona  č.  634/1992  Sb.,  ve znění účinném přede dnem
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Rozhodl-li orgán Celní správy České republiky o pozastavení prodeje
   výrobků  nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny podle zákona
   č.  634/1992  Sb.,  ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  postupují  orgány  Celní  správy České republiky při udělování
   písemného  souhlasu  k obnovení prodeje výrobků nebo poskytování služeb
   anebo  otevření  provozovny  podle  zákona  č.  634/1992  Sb., ve znění
   účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   Čl. II zákona č. 378/2015 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1. Prodávající jsou povinni upravit všeobecné obchodní podmínky podle §
   14 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
   práva  a  povinnosti  s  tím  související  se  posuzují podle zákona č.
   634/1992  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   3. V informačních databázích obsahujících údaje spotřebitelů a případně
   dalších  subjektů  o  záležitostech, které vypovídají o jejich bonitě a
   důvěryhodnosti,   pokud   bylo   příslušné  zpracování  osobních  údajů
   registrováno  u  Úřadu pro ochranu osobních údajů před účinností tohoto
   zákona,  lze  po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat údaje v 
   rozsahu  stanoveném  tímto  zákonem  bez jejich souhlasu. Provozovatel,
   který  takovou  informační databázi vede a hodlá dále zpracovávat údaje
   spotřebitelů  a  případně  dalších  subjektů  bez  jejich  souhlasu, je
   povinen  databázi přizpůsobit úpravě tohoto zákona týkající se registrů
   do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   1)   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2005/29/ES  o  nekalých
   obchodních  praktikách  vůči  spotřebitelům  na vnitřním trhu a o změně
   směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES,
   98/27/ES  a  2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
   2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách).
 
   Směrnice Rady 69/493/EHS o sbližování právních předpisů členských států
   týkajících se křišťálového skla.
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES o sbližování právních a
   správních  předpisů  členských států týkajících se označování materiálů
   používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli.
 
   Směrnice  Rady  87/357/EHS  o  sbližování  právních  předpisů členských
   států,   týkajících   se   výrobků,   jejichž   skutečná   povaha  není
   rozpoznatelná   a   které   proto   ohrožují   zdraví  nebo  bezpečnost
   spotřebitelů.
 
   Směrnice   Evropského   parlamentu   a   Rady   2008/122/ES  o  ochraně
   spotřebitele  ve  vztahu  k  některým aspektům smluv o dočasném užívání
   ubytovacího    zařízení   (timeshare),   o   dlouhodobých   rekreačních
   produktech, o dalším prodeji a výměně.
 
   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011
   o  právech  spotřebitelů,  kterou  se  mění  směrnice  Rady 93/13/EHS a
   směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice
   Rady  85/577/EHS  a  směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady 97/7/ES.
   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013
   o  alternativním  řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES)
   č.  2006/2004  a  směrnice  2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení
   spotřebitelských sporů).
 
   1a)  Vyhláška  č.  117/2007  Sb.,  o  číslovacích plánech sítí a služeb
   elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.
 
   2) § 214 a násl. občanského zákoníku.
 
   3) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
   a  o  změně  a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  372/2011  Sb.,  o  zdravotních  službách a podmínkách jejich
   poskytování   (zákon  o  zdravotních  službách),  ve  znění  pozdějších
   předpisů,  zákon  ČNR  č.  133/1985  Sb.,  o  požární ochraně, ve znění
   pozdějších  předpisů,  zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a
   evidenci  hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů
   (plemenářský  zákon),  ve  znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998
   Sb.,  o  hnojivech,  pomocných  půdních  látkách, pomocných rostlinných
   přípravcích  a  substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
   (zákon  o  hnojivech),  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně  některých souvisejících zákonů
   (veterinární  zákon),  ve  znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994
   Sb.,  o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o 
   střelných  zbraních  a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  29/2000  Sb.,  o  poštovních  službách  a o změně
   některých  zákonů  (zákon  o  poštovních službách), ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  526/1990  Sb.,  o  cenách,  ve  znění  pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  143/2001  Sb.,  o ochraně hospodářské soutěže a o 
   změně  některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   4) § 420 občanského zákoníku.
 
   4b)  Zákon  č.  441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č.
   6/2002  Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o 
   změně  některých  dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění
   pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   4c) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s 
   právem  autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   Zákon   č.   527/1990   Sb.,   o  vynálezech,  průmyslových  vzorech  a
   zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   4d) Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   4e)  Zákon  č.  478/1992  Sb.,  o  užitných vzorech, ve znění zákona č.
   116/2000 Sb.
 
   4f)  Zákon  č.  452/2001  Sb.,  o ochraně označení původu a zeměpisných
   označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.
 
   6) Zákon č. 526/1990 Sb.
 
   6a)  Zákon  č.  6/1993  Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   6b) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 145/2010
   Sb.,  o  spotřebitelském  úvěru  a  o  změně některých zákonů, ve znění
   zákona  č.  43/2013  Sb., zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách
   podnikání  v  oblasti  cestovního  ruchu, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
   79/1997  Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících
   zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci
   reklamy  a  o  změně  a  doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
   rozhlasového  a  televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve
   znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o 
   změně  souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojistné  smlouvě),  ve  znění
   pozdějších předpisů.
 
   7) § 7b zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.
 
   9b)  §  5  odst.  1 písm. b) zákona č. 102/2001 Sb., ve znění zákona č.
   277/2003.
 
   10)  §  2  zákona  č.  505/1990  Sb., o metrologii, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   11)  §  13  zákona  č.  526/1990  Sb.,  o  cenách,  ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   11a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24.
   září  2008  o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve
   Společenství (přepracované znění).
 
   11d)  §  132  písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve
   znění zákona č. 217/2005 Sb.
 
   11e)  §  17  odst.  7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
   (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   12) § 2166 občanského zákoníku.
 
   12a)  §  31  odst. 12 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
   (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.
 
   12b)  §  31  odst.  4  až  7  zákona  č.  455/1991 Sb., o živnostenském
   podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   12c)  Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (ES)  č.  1980/2000  o 
   revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.
 
   13) § 2172 občanského zákoníku.
 
   15) Zejména zákon č. 83/1990 Sb. nebo občanský zákoník.
 
   16)  Zákon  ČNR  č.  64/1986  Sb.,  o České obchodní inspekci, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   17) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
   a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   18)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   9)  Zákon  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární  péči a o změně některých
   souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   20)  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  98/27/ES  o žalobách na
   zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů.
 
   21)   §   43   zákona   č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském  podnikání
   (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   21a)  Například  § 11a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
   na  výrobky  a  o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
   71/2000 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
 
   21b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
 
   21c) § 47 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.
 
   21d) § 11 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
 
   21e)  Zákon  č.  156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a
   pyrotechnických  předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
   zbraních  a  střelivu  (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.
   13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
   pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   21f)Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
 
   21g) § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
 
   21h)  Zákon  č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a  jejím
   vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   21i)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   21j)  Například  zákon  č.  114/1988  Sb.,  o  působnosti  orgánů České
   republiky  v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon
   č.  109/2002  Sb.,  o  výkonu  ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
   školských  zařízeních  a  o  preventivně  výchovné  péči  ve  školských
   zařízeních  a  o  změně  dalších  zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  170/2002  Sb.,  o  válečných  veteránech, ve znění zákona č.
   190/2005 Sb.
 
   21k)   Například   zákon   č.   248/1995   Sb.,  o  obecně  prospěšných
   společnostech   a  o  změně  a  doplnění  některých  zákonů,  ve  znění
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  227/1997  Sb., o nadacích a nadačních
   fondech  a  o  změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o 
   nadacích a nadačních fondech), ve znění zákona č. 210/2002 Sb. a zákona
   č.  257/2004  Sb.,  zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  3/2002  Sb.,  o  svobodě náboženského
   vyznání  a  postavení  církví  a  náboženských  společností  a  o změně
   některých  zákonů  (zákon  o církvích a náboženských společnostech), ve
   znění  nálezu  Ústavního  soudu č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a
   zákona č. 495/2005 Sb., zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
   č.  283/1991  Sb.,  o  Policii  České  republiky,  ve  znění pozdějších
   předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
 
   21l) § 51 občanského zákoníku.
 
   21m) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  337/1992  Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   25)  Zákon  č.  156/2000  Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a
   pyrotechnických  předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
   zbraních  a  střelivu  (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.
   13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
   pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   26) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
 
   27)   Zákon   č.  378/2007  Sb.,  o  léčivech  a  o  změnách  některých
   souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
 
   28)  Zákon  č.  40/1995  Sb.,  o  regulaci reklamy a o změně a doplnění
   zákona  č.  468/1991  Sb.,  o  provozování  rozhlasového  a televizního
   vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11.
   prosince   2007,   kterým   se  zakazuje  uvádět  na  trh,  dovážet  do
   Společenství  a  vyvážet  z  něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující
   tyto kůže.
 
   30) § 1852 až 1867 občanského zákoníku.
 
   31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27.
   září  2011  o  názvech  textilních  vláken  a  souvisejícím  označování
   materiálového  složení  textilních  výrobků  a  o zrušení směrnice Rady
   73/44/EHS   a   směrnic   Evropského   parlamentu  a  Rady  96/73/ES  a
   2008/121/ES.
 
   32)  Nařízení  Evropského  parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9.
   července  2008,  kterým  se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad
   trhem  týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení
   (EHS) č. 339/93.
 
   33)  Článek  14  odst.  3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
   1007/2011   ze  dne  27.  září  2011  o  názvech  textilních  vláken  a
   souvisejícím  označování  materiálového  složení textilních výrobků a o 
   zrušení  směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady
   96/73/ES a 2008/121/ES.
 
   35)  Zákon  č.  26/2000  Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   36)  Nařízení  Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21.
   května  2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení
   (ES)   č.   2006/2004   a   směrnice   2009/22/ES  (nařízení  o  řešení
   spotřebitelských sporů on-line).
 
   37) § 37 odst. 2 správního řádu.
 
   38)  Zákon  č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
   poskytování   (zákon  o  zdravotních  službách),  ve  znění  pozdějších
   předpisů.
 
   39)  Zákon  č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   40)  Zákon  č.  127/2005  Sb.,  o elektronických komunikacích a o změně
   některých  souvisejících  zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
   ve  znění  pozdějších  předpisů.  Zákon  č.  29/2000  Sb., o poštovních
   službách  a  o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   41)  Zákon  č.  458/2000  Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
   správy   v   energetických   odvětvích   a  o  změně  některých  zákonů
   (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   42) § 647 občanského zákoníku.
 
   43) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
 
   44) § 1829 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
 
   45)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   46)  Například  §  38  zákona  č.  21/1992  Sb.,  o  bankách,  ve znění
   pozdějších  předpisů,  §  11 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o 
   podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
   a  o  změně  některých  zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
   předpisů, § 127 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
 
   47)  §  414  zákona  č.  182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
   (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Platnost od

31. prosince 1992

Ke stažení

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Facebook

Page generated in 2.177 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál