Výkyvy na trhu práce ovlivňují čím dál častěji politické faktory

Od roku 2010 zmizelo z českého a slovenského trhu přes 400 tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti je na rekordních minimech i v Polsku a Rumunsku. Průměrné mzdy v regionu V4 se dorovnaly na podobnou úroveň (cca 1195 euro), které se po skokovém nárůstu přiblížily i mzdy pracovníků v Rumunsku (1070 euro, za posledních 9 let je to nárůst o 184 %). To vše vyvolává otázku, kterou si v posledních letech kladou personalisté a manažeři týmů v mnoha firmách: „Kde brát lidi?“.

Trhy se vyvíjejí výrazně rozdílnou rychlostí a předvídatelnost změn začínají ovlivňovat i jiné faktory než jen ekonomické. Zatímco v poslední dekádě byly výkyvy na trhu práce ovlivněny liberalizací pracovních trhů, jejich prolínáním v rámci Evropské unie, a také nástupem nových generací s odlišným postojem k pracovními životu, dnes se k nim čím dál tím častěji přidávají faktory politické, jak naznačuje generální ředitel personální agentury Manuvia Peter Dosedla: „O zaměstnanosti a nezaměstnanosti už nerozhoduje jen nabídka a poptávka, ale i různé politické obchodní dohody, jako například ocel čínského původu vyráběná v Turecku a dovážená do Evropy, nebo kompletace elektroniky v EU, i když jde v podstatě o rozložené hotové výrobky.“ To na jedné straně zajišťuje zaměstnanost, jejíž kapacity se ale zároveň z domácích trhů těžko naplňují. Je proto potřeba hledat jinde.

Pracovní mobilita se odvíjí buď v závislosti na otevřenosti pracovních trhů (tedy toho, jak snadno může cizinec v zemi práci získat), nebo (postupným přesunem na západ) podle toho, jak se vyvíjí minimální a průměrná mzda. „Pro pracovníky ze zemí jako je třeba Rumunsko, kde došlo k velkému nárůstu mezd, přestává být region střední Evropy zajímavý a stává se spíše přestupní stanicí na západní trhy. Objekt našeho zájmu se tak nutně posouvá víc na východ, kde lidé vnímají naši nabídku pracovních a platových podmínek ještě jako zajímavou,“ říká Peter Dosedla.

Po Ukrajině a Balkánu se bude pozornost rozšiřovat i na Bělorusko, Makedonii, Bosnu a Hercegovinu, anebo dokonce Řecko. V další vlně pak mluví o zemích jako Vietnam, Filipíny nebo Mongolsko. „Podle oficiálních dat nedosahuje v Bělorusku nezaměstnanost ani jednoho procenta, neoficiálně se ale hovoří až o 20% nezaměstnanosti. Podobně bych četl čísla v Mongolsku. Avšak to, jestli bude tato pracovní síla dostupná i pro náš region, záleží na naší imigrační konkurenceschopnosti. Blízký východ a okolní země mají benevolentnější imigrační systém, a tak hlavní proud pracovníků z těchto exotických zemí končí právě tam. Náš region pro tyto zaměstnance ztrácí body i v tom, že si tu s angličtinou nevystačí,“ vysvětluje Peter Dosedla.

Trhy práce se mění a mění se i práce samotná

„Prázdné domácí rybníky nezasytí vyhladovělá oddělení, ať už v nich pracují bílé nebo modré límečky, a proto práce dnešního úspěšného personalisty nemůže spočívat v dlouhodobě osvědčených, tradičních postupech, ale je nutné flexibilní budování méně robustních systémů, které dokáží rychle reagovat na změny na trhu,“ apeluje Peter Dosedla. Jednou z těch dlouhodobých změn je rostoucí podíl automatizace a větší zapojování umělé inteligence. To může přinést pozitivní změnu v tom, že rutinní práci převezmou stroje a náplň většiny zbývajících pracovních pozic bude pestřejší, a tudíž atraktivnější. „Umělá inteligence nás nenahradí, spíš nám pomáhá. Lidský mozek je nejdokonalejší počítač, i když ho využíváme jen na pár procent, přesto dokáže každý den vyprodukovat tisíce řešení,“ uzavírá optimisticky Peter Dosedla.