Výzvy českého trhu práce – flexibilita a mobilita práce

Fungoval by dánský model flexibilního pracovního trhu Flexicurity v českých podmínkách? Proč stojí za to se jím inspirovat? Co by se muselo v českém prostředí změnit? Jak se dá budovat úspěšná a udržitelná spolupráce státu, zaměstnavatelů a odborových organizací? Na tyto otázky hledali odpovědi zástupci zaměstnavatelů, sociálního dialogu, veřejných a soukromých odborných institucí na konferenci „Skandinávská inspirace II. – Flexibilita a mobilita práce, zkušenosti zaměstnavatelů v ČR“.

Nízká flexibilita českého pracovního trhu vytváří bariéry jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Typicky například pro rodiče s malými dětmi - zejména matky - nebo naopak pro lidi ve věku 50+. V období tzv. přehřáté ekonomiky se stále zřetelněji ukazuje, že schopnost zaměstnavatelů fungovat flexibilně, patří ke klíčovým konkurenčním výhodám na trhu práce.

Tři společnosti, které se aktivně účastnily pilotní fáze projektu „Flexibilita a mobilita“ - ČSOB, NNIT a soukromá základní škola Bodlák a Pampeliška -, představily své zkušenosti se zaváděním flexibility a mobility v jejich pracovním prostředí.

„Jsme přesvědčeni, že flexibilní přístup nejen z hlediska umožňování flexibilních forem práce, bude stále větším lákadlem pro budoucí kolegy a že pokud chceme patřit v našem segmentu k preferovaným zaměstnavatelům, musíme se na tuto cestu vydat,“ sdělila Gabriela Vaňková, HR Manager společnosti NNIT.

Unikátní je i zkušenost společnosti ČSOB, která flexibilitu zavádí v prostředí velké nadnárodní korporace s více než 7000 zaměstnanci. „Intenzivně se snažíme, aby zaměstnanci ČSOB vnímali jako zaměstnavatele, který flexibilitu nejen podporuje, ale také ji žije a takto ji i prezentovali ve svém okolí,“ řekla na diskusním panelu pilotní firme Simona Zálešáková z ČSOB.

Inovativním počinem je také zavádění flexibilního pracovního prostředí a interní mobility ve školství. „Cílem zavádění flexibility v Základní škole Bodlák a Pampeliška je úspěšná příprava budoucích zaměstnavatelů i zaměstnanců na možnost volby a flexibilní trh práce,“ řekl ředitel školy Jan Jiterský, Bodlák.

Aby mohly být flexibilní formy práce dostupné pro všechny zaměstnavatele, je nezbytné, aby stát pro ně vytvářel takové podmínky, které jim flexibilní formy práce umožní nabízet bez rozdílu jejich velikosti a zaměření. Podmínky by měly být i motivační a měly by tvořit klíčovým zásady prosazování politiky a principů tzv. work life balance.

Proto byl druhý diskusní panel konference zaměřen na téma sociálního dialogu, diskutovali na něm mj. zástupci a zástupkyně tripartity, Ministerstva práce a sociálních věcí, odborů, Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů, zástupce velkého zaměstnavatelů v ČR společnost Škoda Auto).

V rámci využívání flexibilních forem práce patří České republice spodní příčky žebříčku zemí v rámci EU. Závěrečný panel konference propojil názory a zkušenosti z pohledu expertů a také zástupců/zástupkyň firem na možnosti a rozvoj flexibilních forem práce vůči různým skupinám zaměstnanců.

„Flexibilní úvazky jsou jedním z potřebných nástrojů k zapojení žen s malými dětmi a důchodců na trhu práce. Z vyšší zaměstnanosti žen s malými dětmi  a důchodců profitují nejen oni samotní, ale také ekonomika jako celek, zaměstnavatelé i stát. Tím, že nevytváříme vhodné podmínky pro práci u těchto skupin, zbytečně plýtváme s lidským potenciálem České republiky,“ uvedl v rámci diskuse Jiří Šatava, z IDEA při CERGE-EI.

Měření Age Management

Flexibilita práce je pro českou ekonomiku klíčová. Ukázalo to i měření Age Managementu, který uskutečnila aliance odpovědného podnikání Byznys pro společnost, mezi téměř 50 velkými i malými výrobními i nevýrobními společnostmi. Zkoumala se oblast HR s ohledem na věk zaměstnanců. Jeden ze závěrů měření konstatuje, že čeští zaměstnavatelé mají malé zkušenosti s flexibilitou práce, stále pro ně představuje jakousi bariéru, nikoliv příležitost na pracovním trhu a potřebují v této sféře výrazně podpořit. Proces měření Age managementu a jeho vyhodnocení byl realizován ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

„Pokud nezmění firmy přemýšlení o pracovním trhu, nebudou mít dostatek kvalifikovaných sil. Proto firmy adaptují nástroje diverzity a inkluze, age managementu, ale i flexibility práce,“ uvedla předsedkyně Byznysu pro společnost Pavlína Kalousová.

Inspirace dánským modelem Felxicurity pro ČR

Dánský model Flexicurity je ukázkou funkčního a úspěšného modelu spolupráce státních institucí, firem a zaměstnanců. Jsme si vědomi toho, že dánský model vychází z jiného kulturního a hodnotového prostředí. Přesto věříme, že může být dobrou inspirací pro systematickou podporu a rozšíření flexibility českého pracovního trhu. Flexibilita neznamená pouze zkrácené či částečné úvazky – jak často bývá v ČR mylně vykládáno. Flexibilita (funkční) představuje legislativní systém, umožňující zaměstnancům i zaměstnavatelům lépe pracovat s časem, prostředím,  respektovat životní a osobní situaci lidí, i priority a strategické plány firem ke spokojenosti všech. Odborníci se shodují –  inspirace Dánskem je v ČR víc než žádoucí! Těžili by z toho všichni – zaměstnanci, zaměstnavatelé i stát

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovní síly na českém trhu, nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců pro specifické profese. Současně musíme reagovat na demografické změny způsobené především stárnutím obyvatelstva, měnící se styl života a požadavky na jeho kvalitu. Zaměstnanci volají po lepším sladění osobního a pracovního života. Na pracovním trhu jsou také dlouhodobě opomíjené skupiny – ženy, matky malých dětí, lidé 50+, absolventi škol atd., kteří by díky flexibilitě mohli naplno využít své schopnosti a dovednosti. V dnešním globalizovaném světě už řada firem využívá mezinárodní až virtuální týmy, roste využití informačních a komunikačních technologií, robotizace a automatizace pracovních profesí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR odhaduje, že kdyby začalo pracovat víc maminek s malými dětmi, HDP by se zvýšilo ročně o půl procenta. „Opravdu jde o odhad. Přestaňme se honit za čísly jako HDP, ale vytvořme podmínky,“ říká tajemník konfederace Jan Zikeš. 

Flexibilní práci lze zavést k užitku všech v jakékoli organizaci, bez ohledu na sektor, odvětví či velikost či životní fázi. Její zavedení ale vyžaduje systémové změny – lepší propojení činnosti Úřadů práce formou aktivní podpory uchazečů o zaměstnání, zvyšování jejich kvalifikací atd., MPSV formou změn v sociálním zabezpečení, firem ve způsobu práce a jako takový je nutno jej správně plánovat, řídit a být připraven učit se nové dovednosti.

Zdroj informací

Datum

Diskuse