Martin Gürtler: Nižší evropská inflace a silnější trh práce v USA

Martin Gürtler: Nižší evropská inflace a silnější trh práce v USA

Z evropských ekonomických dat tento týden zaujaly především prosincové odhady inflace, které zaostaly za očekáváními napříč kontinentem. Inflace za celou eurozónu v prosinci zpomalila z 10,1 % na meziročních 9,2 %, zatímco se čekalo 9,5 %. Po třech měsících se tak opět vrátila do jednociferného teritoria a roste šance, že vrchol má již za sebou. Prosincový meziměsíční pokles evropských spotřebitelských cen v průměru o 0,3 % jde z velké části na vrub opatřením německé vlády, která se rozhodla pomoci domácnostem s vysokými cenami energií.

Jedná se v podstatě o obdobu tuzemského úsporného tarifu se stejným charakterem dopadu do inflace. Nižší tlaky na růst spotřebitelských cen ale plynou i z výrazného obratu na energetických trzích, který se udál v posledních několika měsících. Jak u surové ropy, tak i plynu a elektřiny došlo ke snížení jejich velkoobchodní ceny na předválečnou úroveň začátku loňského roku. Silněji se tento faktor již nyní projevuje ve vývoji cen průmyslových výrobců, které v listopadu zaznamenaly druhý meziměsíční pokles v řadě. Fundamentální cenové tlaky však zůstávají v evropské ekonomice nadále silné. Potvrzuje to prosincový odhad jádrové inflace.

Ta v eurozóně dokonce zrychlila v meziročním vyjádření z 5,0 % na 5,2 %, o desetinu více než se čekalo. Vyšší dynamiku vykázaly jak ceny zboží, tak i služeb. Přispívá k tomu napjatý trh práce s rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti, který se promítá v rostoucí dynamice mezd. V prosinci počet nezaměstnaných v Německu překvapivě klesl o 13 tis., když se naopak očekával nárůst o 15 tis. Podle našeho odhadu jádrová inflace v eurozóně setrvá poblíž 5 % po celé první pololetí a do konce letošního roku se pravděpodobně nedostane pod 3 %. ECB bude tudíž pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Vrcholu depozitní sazba podle naší prognózy dosáhne letos v červenci na úrovni 3,75 % oproti nynějším 2 %. Rizika přitom hodnotíme jako vychýlená ve směru ještě většího nárůstu. Obdobně i finanční trh nyní zaceňuje vrchol evropských sazeb v polovině roku při jejich dalším zvýšení v souhrnu o zhruba 150 bb.

Americký trh práce zůstává významným zdrojem inflačních tlaků a důvodem pro Fed, proč dále zvyšovat úrokové sazby. V prosinci bylo v USA v nezemědělském sektoru vytvořeno 223 tis. nových pracovních míst, oproti očekávání tedy o zhruba 20 tis. více. Největší nárůst zaměstnanosti zaznamenaly méně kvalifikované profese v oblasti služeb, kde však stále zaměstnanost zaostává za předpandemickou úrovní. Ve srovnání s odhady byla nižší i míra nezaměstnanosti, která klesla na 3,5 % (čekalo se 3,7 %). Touto optikou tedy silné napětí na americkém trhu práce stále přetrvává. Růst mezd i tak v prosinci mírně zpomalil. Tento týden zveřejněný zápis z posledního zasedání Fedu potvrdil odhodlání americké centrální banky dále zvyšovat úrokové sazby, a to i přesto, že to může vést k recesi ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti.

Členové FOMC rovněž vyjádřili znepokojení nad tržním očekáváním ohledně jejich dalších kroků. Finanční trh totiž již pro druhou polovinu letošního roku počítá se snižováním sazeb Fedu, z vrcholu poblíž 5 % během jara. Se snižováním úrokových sazeb však na druhou stranu letos nepočítá ani jeden člen FOMC. Nedůvěra investorů na finančních trzích v odhodlání Fedu držet sazby na vyšší úrovni po delší dobu může podle členů FOMC ztížit snahu o zkrocení inflace.

Americký dolar tento týden k euru mírně posílil. Přidal zhruba půl procenta. Globální úrokové sazby vesměs klesaly. Česká koruna v průběhu první poloviny týdne posílila k 24 CZK/EUR a poblíž této úrovně se pak držela v jeho zbytku. Kurz tuzemské měny se tak přiblížil historicky nejsilnější úrovni mírně pod 23,90 CZK/EUR, které bylo dosaženo zhruba v polovině roku 2008, tedy v předvečer globální finanční krize. Posilující trend koruny z posledních dnů je však těžké vysvětlit ekonomickými daty. Ty naopak spíše hrají v její neprospěch. Zmínit lze problém tzv. dvojího deficitu, tedy výrazného schodku veřejných financí a deficitu na běžném účtu platební bilance.

V neprospěch koruny hraje i očekávané pokračování zužujícího se úrokového diferenciálu, když zatímco ČNB již se zvyšováním úrokových sazeb pravděpodobně skončila, tak ECB a americký Fed v tom budou podle všeho dále pokračovat. Negativním faktorem je i nastupující recese tuzemské ekonomiky. Podobné neduhy však trápí také ostatní země rozvíjejících se trhů, kam koruna spadá, a v očích investorů tak nakonec může tuzemská měna vycházet relativně dobře.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

6. ledna 2023

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

O platformě Trh firem




Reklama

Page generated in 1.3073 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál