Jaromír Gec: Inflace v eurozóně i americký trh práce na vzestupu

Jaromír Gec: Inflace v eurozóně i americký trh práce na vzestupu

Aprílový den pro tvůrce měnové politiky zřejmě příliš zábavný nebude. Březnová inflace v eurozóně by měla dosáhnout nového rekordu, a to hlavně vlivem dalšího růstu cen energií. V zámoří budou zveřejněna data z amerického trhu práce, která patrně potvrdí jeho výrazné napětí. To bude podporovat jestřábí naladění Fedu a sázky na „nadstandardní“ zvýšení sazeb.

 

Data podpoří utahování měnových politik

V eurozóně se dočkáme předběžných údajů o březnové inflaci. Trh očekává meziroční inflaci ve výši 6,7 %, avšak vzhledem k již zveřejněným inflačním statistikám z tohoto týdne z Francie (5,1 %), Německa (7,6 %) i Španělska (9,8 %), které trhy překvapovaly nahoru, je pravděpodobné, že inflace v eurozóně zrychlí výrazněji, podle naší původní prognózy až k 7,5 %. Hlavní příčinou prudkého nárůstu meziroční inflace budou patrně zvyšující se ceny energií, u kterých očekáváme v březnu meziroční růst o 46,5 % (v únoru 32 %). Na rozdíl od posledních několika měsíců, kdy dynamiku cen energií tlačily nahoru dominantně plyn a elektřina, to však bude v březnu odrážet hlavně nárůst cen pohonných hmot. V ČR dnes bude zveřejněn PMI ve zpracovatelském průmyslu za březen. Na pozadí konfliktu na Ukrajině a jeho dopadů na dostupnost některých vstupů, ale i v návaznosti na lockdowny v Číně v důsledku opětovného šíření koronaviru, očekáváme oproti únoru jeho mírné zhoršení. Přesto by se měl tuzemský PMI stále pohybovat výrazně nad 50 body, což značí pokračující zvyšování aktivity.

V USA se budou dnešní data točit okolo březnového vývoje na trhu práce. Očekáváme viditelný pokles nezaměstnanosti na 3,6 %, která tak již prakticky dosáhne předpandemické úrovně (3,5 %). Zároveň by mělo dojít k dalšímu výraznému nárůstu zaměstnanosti v nezemědělském sektoru. Ta však vlivem nižší míry participace stále úrovňově za předpandemickou úrovní zaostává. Potenciální pracovníci se do pracovní síly vracejí pomaleji, než roste poptávka práci, v důsledku čehož roste napětí na trhu práce. Nedostatek zaměstnanců je patrný zejména v některých službách (např. v restauracích). Vzhledem k tomu, že Fed na posledním zasedání zdůraznil, že jeho další kroky budou podmíněny daty, nahrává série silných čísel z amerického trhu práce z poslední doby svižnému nárůstu sazeb. Trh aktuálně očekává do konce roku jejich zvýšení o zhruba 2 pb, což znamená, že by mělo minimálně na jednom zasedání dojít dokonce k nárůstu sazeb o více než „standardních“ 25 bb. Několik zástupců Fedu již vyjádřilo svou otevřenost pro podporu hiku o 50 bb na květnovém zasedání.

ČNB nepřekvapivě zvedla sazby na 5 %

ČNB včera opět zvýšila úrokové sazby. Klíčová dvoutýdenní repo sazba vzrostla o dalších 50 bb na 5 %, což odpovídalo našim očekáváním, avšak zaostalo za finančním trhem, který se klonil spíše k nárůstu o 75 bb. Na tiskové konferenci guvernér uvedl, že bilance rizik poslední prognózy ČNB je vychýlena směrem k nižšímu ekonomickému růstu a vyšší inflaci. Dalšímu výraznějšímu růstu sazeb však podle nás nenahrává zmínka o tom, že ČNB bude výjimkovat primární cenové dopady konfliktu na Ukrajině, a to vzhledem k jejich externí a nabídkové povaze. V souladu s tím nadále očekáváme na příštím zasedání v květnu růst sazeb o dalších 50 bb na 5,5 % a jejich následné setrvání na této úrovni po zbytek letošního roku.

Na tiskové konferenci guvernér také zmínil, že experti měnové sekce doporučovali mírně vyšší ‚hike‘ o 75 bb, členové bankovní rady se ale nakonec většinově přiklonili k menšímu nárůstu o 50 bb. Ohledně použití kurzu jako nástroje měnové politiky guvernér uvedl, že nadále preferuje jako primární nástroj úrokové sazby, nicméně debatu o použití kurzu do budoucna nevylučuje. Více o dnešním zasedání zde: https://bit.ly/3tVl9AF. V ČR byl včera zveřejněn také třetí odhad HDP za čtvrté čtvrtletí 2021.

Březnové statistiky potvrdily odolnost německého trhu práce. Počet nezaměstnaných i po propuknutí konfliktu na Ukrajině dále mírně klesal. Míra nezaměstnanosti se přitom dle očekávání stabilizovala na 5 %. O něco více „znepokojující“ byly německé maloobchodní tržby, které v únoru meziměsíčně vzrostly „jen“ o 0,3 %, a to navíc při výrazné revizi lednových dat směrem dolů z původních 2 % m/m na 0 %. To naznačuje, že dynamika spotřeby domácností byla v zemi našeho hlavního obchodního partnera v letošním prvním čtvrtletí slabá už před válkou na Ukrajině. Zda slabší poptávkovou stranu vykompenzuje výrobní sektor napoví statistiky průmyslové produkce a zakázek příští týden.

Na trzích včera převládal negativní sentiment, a to při relativně nízké volatilitě. Akciové indexy v Americe i Evropě poklesly o více než 1 %. Částečně tak opadl optimismus z předchozích dní, kdy trhy reagovaly na náznaky posunu ve vyjednáváních a zprávy o deeskalaci konfliktu. To se však prozatím na bojišti nepotvrdilo a NATO naopak varuje před plánem Ruska na zintenzivnění útoků. Cena ropy Brent se dnes ráno pohybovala poblíž 104 USD/barel, tedy zhruba o 10 USD/barel níže než ve středu, a to patrně v reakci na zprávy o uvolnění strategických rezerv této komodity ze strany USA s cílem tlumit inflační tlaky z cen energií.

Dolar včera v tomto prostředí k euru posílil o zhruba 0,7 % pod hranici 1,11 USD/EUR. Polský zlotý i maďarský forint tak mírně ztrácely. Reakce koruny navzdory určitému zklamání z mírnějšího než trhy očekávaného růstu sazeb byla poměrně vlažná. Česká koruna se tak obchodovala po celý den v pásmu 24,36-24,48 CZK/EUR.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

1. dubna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

O platformě Trh firem




Reklama

Page generated in 1.1716 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál