Michal Brožka: Dnes uvidíme sílící trh práce v USA a umírněnější inflaci v eurozóně

Americký trh práce pravděpodobně ukáže za prosinec výrazné zlepšení. Od předběžného výsledku inflace v eurozóně se ve stejném měsíci čekají v současném kontextu relativně umírněná čísla. Silnější německé průmyslové objednávky indikují šanci na růst tamější průmyslové výroby. Česká průmyslová výroba za listopad by měla ukázat silný růst a přispět i ke zlepšení obchodní bilance. Záznam z minulého zasedání ČNB odhalí pocit nutnosti většiny členů bankovní rady pokračovat v utahování měnové politiky.

Česká data odhalí výrazný nárůst průmyslu za listopad

Dnešní den bude bohatý na důležitá data. Největší sledovanost získají tradičně data z amerického trhu práce za prosinec, od kterého se čeká solidní růst počtu nových pracovních míst i další snížení míry nezaměstnanosti. Připomeňme, že „předskokan“ v podobě ADP reportu o tvorbě pracovních míst v soukromém sektoru odhady výrazně překonal. Na druhou stranu data o nově vytvořených pracovních místech jsou bohatá na překvapení.

Pozornost dnes získají i data z druhé strany oceánu. Včera zveřejněné průmyslové objednávky z Německa indikují šanci na růst tamější průmyslové výroby. Údaje o objednávkách jsou ale notoricky volatilní, takže data o produkci mohou stále překvapit v obou směrech. Zveřejněn bude také první odhad inflace v eurozóně. Včera zveřejněná data ukázala na mírné zpomalení růstu spotřebitelských cen v Německu. V případě eurozóny SG počítá se stagnací meziroční míry inflace na 4,9 % a trh v průměru s mírným zpomalením na 4,8 % y/y. Vyšší výsledek by znamenal růst spekulací na dřívější utahování měnové politiky ECB, a naopak překvapení směrem dolů by mohlo být vykládáno jako počátek slábnutí inflačních tlaků. Na to se ale zdá být opravdu příliš brzy.

V domácím kalendáři bude zajímavý vývoj průmyslové výroby, která by za listopad s ohledem na růst výroby aut měla zaznamenat silný meziměsíční nárůst o 4,7 % (SWDA). To by znamenalo snížení meziročního propadu na 0,6 % (WDA) a bez očištění o kalendářní vlivy dokonce růst 2,0 %. Šlo by o výrazné posílení z nízkých úrovní, které by mělo podpořit i obchodní bilanci a současně hovoří ve prospěch posilování koruny. Odhad trhu je nicméně blízký našemu, takže by jeho zveřejnění nemělo mít významnější tržní vliv. Ten by nemělo mít ani třetí čtení HDP za třetí čtvrtletí. Z pohledu trhu bude naopak dnes důležité zveřejnění zápisu z minulého zasedání ČNB. Měli bychom zde vidět jasné indikace ochoty zvyšovat úrokové sazby dál. Pro dvoutýdenní repo sazbu očekáváme vrchol v Q2 na 5,0 %. Koruně spekulace na další zvyšování úrokových sazeb prospívají. Nicméně z hlediska jejího celoročního letošního vývoje jsme spíše skeptičtí. Očekávané utahování měnových politik v USA a eurozóně by na korunu mohlo doléhat silně negativně, zejména pokud se již ve druhé polovině roku bude více spekulovat na pokles českých úrokových sazeb.

Koruna u hladiny 24,50 CZK/EUR

Akciové trhy včera v Evropě i USA klesaly. Finanční trh započítával vyšší šance na budoucí utahování měnových politik centrálních bank. Výnosy vládních dluhopisů USA i Německa rostly. Dolar proti euru poletoval ze strany na stranu.

Spotřebitelské ceny v Německu v prosinci rostly mírně nad odhady meziměsíčním tempem 0,3 %. Harmonizovaný meziroční index inflace se tak snížil na 5,7 % z předchozího tempa 6,0 %. Na to, zda se jedná o první signál slábnutí inflačních tlaků, je příliš brzy. Negativní překvapení včera trhům poskytl index nákupních manažerů ISM z oblasti služeb USA. Ten se v prosinci snížil z hodnoty 69,1 b. na 62,0 bodu. To je stále velmi vysoká hodnota, nicméně trh počítal v průměru s 67,0 body.

Komu se včera opět dařilo, byly středoevropské měny. Koruna posílila o 0,6 % a na krátko se dotkla úrovně 24,50 CZK/EUR. Jen o trochu slabší posílení zaznamenaly polský zlotý a maďarský forint. Deficit státního rozpočtu ČR za minulý rok dosáhl v souladu s naším očekáváním 420 mld Kč.

Zdroj informací

Datum