Prosincová data z amerického trhu práce ukáží na solidní tvorbu nových pracovních míst. Krátkodobě se však na výsledcích může negativně projevit nastupující omikronová vlna. Zápis z posledního zasedání Fedu přinese hlubší vhled do jeho současné jestřábí politiky. Finální indikátory PMI potvrdí, že nálada ve službách v eurozóně je nejhorší od dubna letošního roku. Na vině je covid.
Ve Spojených státech bude zveřejněn ADP report mapující počet nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru za prosinec. Ten by měl ukázat na jejich solidní přírůstek, ačkoli rizika se koncentrují ve směru spíše nižší tvorby. Důvodem je nastupující vlna omikronu a s tím i spojená přísnější opatření. Nedomníváme se sice, že by firmy začaly propouštět, tvorba nových pozic může nicméně zpomalit. Stejně jako v případě varianty delta by se však mělo jednat o krátkodobý výkyv.
Kromě ADP reportu bude zveřejněn i zápis z prosincového zasedání americké centrální banky. Ta na něm oznámila urychlení omezování nákupů aktiv (o 30 mld. USD měsíčně místo původních 15 mld. USD). Zveřejněn byl i výhled vývoje úrokových sazeb. Ten počítá s jejich trojím zvýšením v letošním roce, v roce 2023 pak osm guvernérů z osmnácti vidí takovéto kroky čtyři a více, deset jich očekává tři a méně. Pro rok 2024 medián počítá s růstem sazeb na 2,1 %, čtyři guvernéři vidí klíčovou sazbu až na 2,9 %, jeden nad 3,0 %. Naše prognóza zatím počítá s trojím zvýšením v letošním roce (červen, září, prosinec), přičemž sazby by dále měly růst o 25 bb bodů každé tři měsíce, a to až do úrovně 2,00-2,25 %. Zatímco v letošním roce trh s trojím zvýšením úroků počítá, v delším horizontu jeho očekávání za naší prognózou i prognózou Fedu zatím zaostávají. Dnes zveřejněná data by měla hovořit spíše ve prospěch posilování dolaru. Jeho kurz by se v první polovině letošního roku měl podle naší prognózy dostat až pod úroveň 1,10 USD/EUR.
V eurozóně budou dnes zveřejněny pouze finální indikátory PMI za služeb a kompozitní indikátor. Index ve službách se podle předběžných údajů propadl v prosinci na 53,3 bodu z listopadových 55,5 bodů, tedy nejnižší hodnotu od dubna letošního roku. Na výsledcích se podepsal omikron. Za předkrizovou úrovní tak sektor služeb stále zaostává.
Během úterního obchodování se kurz koruny dostal pod hladinu 24,70 CZK/EUR a stále se tak pohybuje na nejsilnějších úrovní od roku 2012. Zde korunu drží široký úrokový diferenciál i vyhlídky na další utahování domácí měnové politiky. V dobrém rozmaru byly včera i ostatní regionální měny. Maďarský forint zpevnil o 0,8 % a posunul se na 363,7 HUF/EUR. Těžil tak zřejmě stále ještě z optimismu, který vyvolal v pondělí zveřejněný index PMI. Ten se v prosinci dostal na historicky nejvyšší úroveň (64,8 bodu). Polský zlotý posílil o 0,3 % na 4,567 PLN/EUR. Polská centrální banka mu další impulzy nedodala, když zvýšila úrokové sazby o očekávaných 50 bb. V utahování měnové politiky bude pokračovat i v následujících měsících. Klíčová sazba by se měla podle našeho odhadu dostat ze současných 2,25 % až na 4,25 %.
Společná evropská měna včera naopak mírně ztrácela, a to i navzdory nečekaně dobrým datům, která přišla z Německa. Počet nezaměstnaných Němců poklesl výrazně více, než se čekalo (o 23 tisíc), o desetinku se zlepšila i míra nezaměstnanosti (5,2 %). Ta už se tak pomalu blíží k předkrizovým úrovním (4,9 %). Pozitivně překvapily i listopadové německé maloobchodní tržby. Ani to však euru nezabránilo v oslabování a ve srovnání s předchozím dnem je tak společná evropská měna o 0,2 % slabší (na 1,312 USD/EUR).
Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
5. ledna 2022