Jana Steckerová: Data z amerického trhu práce utvrdí Fed v tom, že je na čase začít jednat

Sympozium v Jackson Hole potvrdilo ochotu americké centrální banky začít s omezováním nákupů aktiv. Konkrétní detaily ale oznámeny nebyly. V tom, že je čas začít jednat, by měla Fed utvrdit páteční data z trhu práce. Ta ukáží na další solidní tvorbu pracovních míst i pokles nezaměstnanosti. Kromě dat z trhu práce stojí za zmínku i tamní spotřebitelská důvěra a průmyslový ISM. Oba ukazatele čeká korekce. I tak se ale udrží vysoko na dlouhodobým průměrem. Mírný pokles čeká i důvěru v eurozóně. Naopak k rychlému růstu se odhodlá inflace v eurozóně, a to dokonce na nejvyšší hodnoty od roku 2011. V Česku se dozvíme, co stálo za překvapivě nízkým růstem HDP ve druhém čtvrtletí. Čeká nás i PMI, který stejně jako v dalších zemích eurozóny mírně zkoriguje. U českých mezd za druhé čtvrtletí očekáváme solidní dynamiku. I tak ale tempo růstu zaostane za prognózou ČNB.

Inflace v eurozóně je nejvýše od roku 2011

Symposium v Jackson Hole v pátek odstartoval šéf amerického Fedu Jerome Powell. Ten prohlásil, že bylo dosaženo dalšího podstatného pokroku v oblasti naplnění inflačního cíle i cíle plné zaměstnanosti. Dále dodal, že pokud se ekonomika bude vyvíjet očekávaným směrem, bylo by vhodné zahájit omezování nákupů aktiv ještě v tomto roce. Fed bude nicméně podle jeho slov pečlivě vyhodnocovat nadcházející data, včetně rizik. Opět také zdůraznil, že omezování nákupů aktiv automaticky neznamená, že Fed začne ihned zvyšovat úrokové sazby. K tomu dojde až tehdy, když se inflace udrží nad dvěma procenty po určitou dobu a bude dosaženo plné zaměstnanosti. Na výraznější posilovaní si tedy americký dolar bude muset ještě počkat. Konkrétní datum a postup, jakým Fed bude objemy nákupů snižovat, ale na konferenci v Jackson Halle nezaznělo. Tato oznámení očekáváme až na řádném zasedání 22. září.

Další indikaci, zda Fed konkrétní informace ohledně ukončování nákupů aktiv zveřejní v září nebo až v listopadu, by měla přinést páteční data z amerického trhu práce. Ta by měla ukázat na další silnou tvorbu nových pracovních míst (690 tisíc), ačkoli úrovní z června a července nebude dosaženo. To je dáno tím, že ve školství již nebude přibývat tolik volných míst, jako tomu bylo v minulých měsících. I tak by ale srpnová statistika z trhu práce měla Fed utvrdit v tom, že je čas začít jednat. Míra nezaměstnanosti zřejmě poklesla z červencových 5,4 % na srpnových 5,2 %.

Kromě dat z trhu práce si zaslouží pozornost americké indikátory důvěry. Spotřebitelskou důvěru čeká zřejmě mírná korekce s tím, jak nadšení ze znovuotevření ekonomiky pomalu vyprchává a na scénu se vrací obavy z dalšího šíření koronaviru. I tak se ale úroveň důvěry udrží vysoko nad dlouhodobým průměrem. Podobně na tom bude i americký ISM z průmyslu. I ten zřejmě mírně zkoriguje. Snaha firem obnovovat zásoby i plné objednávkové knihy však udrží i tento ukazatel vysoko nad historickým průměrem.

Hlavním číslem v eurozóně bude srpnová inflace. Ta zřejmě v meziročním srovnání vyskočí na 2,8 %, jádrová inflace pak na 1,5 %. Cenový růst bude dán nejen nízkou srovnávací základnou z loňského roku, ale i růstem cen potravin, vyššími cenami ve službách, dražšími pohonnými hmotami i celkovou normalizací cen zboží. Poblíž těchto úrovní se inflace bude zřejmě držet i ve zbytku letošního roku. Z dlouhodobějšího pohledu však současný cenový vývoj považujeme spíše za návrat k předkrizovému vývoji s tím, že po normalizaci cen a odeznění vlivu statistické základny (snížení DPH v Německu v loňském roce) se celková i jádrová inflace v příštím roce vrátí k úrovním okolo 1 %. Z ostatních dat bude zveřejněn pouze indikátor ekonomického sentimentu (ESI) a finální indikátory PMI. Oba ukazatele potvrdí, že kromě sektoru služeb se nálada mírně zhoršuje.

V Česku bude publikován druhý zpřesněný odhad HDP za Q2. Podle prvního odhadu ekonomika přidala pouze o 0,6 % q/q, přičemž trh počítal s růstem o 2 %. Bude tak zajímavé zjistit, co se za výsledky skrývá, pokud tedy statistický úřad nepřijde i s revizí dat. Z hlediska struktury očekáváme, že hlavním přispěvatelem byla spotřeba domácností, pozitivní příspěvek však zřejmě přišel i ze strany investic. Čisté exporty byly naopak pravděpodobně brzdou. Kromě toho bude zveřejněn i vývoj mezd za druhé čtvrtletí. Očekáváme jejich růst jak v soukromém sektoru, tak i veřejném. Zde bude opět vidět vliv vyplácených odměn ve zdravotnictví. Celkově očekáváme růst nominálních mezd o 7,8 % a reálných o 5,5 %. Pokud je náš odhad správný, zůstanou data za prognózou ČNB, která počítá s nominálním růstem o 12 %.

Přešlapování před Jackson Hole

Minulý týden byl ve znamení padajících indikátorů důvěry. Zhoršila se spotřebitelská důvěra v eurozóně, PMI ve zpracovatelském průmyslu i německý IFO index. I tak se ale všechny indikátory drží nejen nad předkrizovými úrovněmi, ale i nad dlouhodobým průměrem. Euro navzdory slábnoucí důvěře mělo tendenci proti dolaru posilovat. Zatímco v pondělí se společná evropská měna obchodovala ještě pod úrovní 1,170 USD/EUR, v závěru týdne se přibližovala hladině 1,180 USD/EUR. Celkově byl však minulý týden spíše o vyčkávání na sympozium v Jackson Hole.

Z mírného posilování eura regionální měny tentokrát mnoho nevytěžily. Na silnější úrovně se v průběhu týdne dostal pouze maďarský forint, který benefitoval z rozhodnutí tamní centrální banky zvýšit klíčovou tříměsíční depozitní sazbu o dalších 30 bb, a to na úroveň 1,5 %. Nejednalo se navíc určitě o poslední utažení měnové politiky v letošním roce. Další očekáváme v září a prosinci. Na konci roku by tak základní úroková sazba měla dosáhnout rovných 2 %. Nakonec však i forint ze svých úterních zisků ve zbytku týdne většinu ztratil a v pátek se opět pohyboval na úrovni 350 HUF/EUR, kde v pondělí otevíral. Česká koruna se v průběhu týdne pohybovala převážně v pásmu 25,50-25,55 CZK/EUR. K výraznějším pohybům jí chyběly zajímavější impulsy. Podobně na tom byl i polský zlotý, který se obchodoval většinu týdne v rozmezí 4,57-4,58 PLN/EUR.

Zdroj informací

Datum