Více jak 30 % lidí bez práce není registrováno na úřadě práce, a ani o tom neuvažuje

Více jak 30 % lidí bez práce není registrováno na úřadě práce, a ani o tom neuvažuje

Pro řadu lidí je registrace na úřadě práce společenské stigma i přesto, že přináší nemalé výhody. Jednou z nich je platba zdravotního pojištění, které si následně hradí jako samoplátci. Téměř 40 % nezaměstnaných je navíc bez práce déle jak rok. Tím však rapidně klesá šance na jejich opětovné zapojení se do pracovního procesu. Téměř 2 % nezaměstnaných se dále přiznalo k tomu, že pracují načerno. Data vyplývají z nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos mezi nezaměstnanými pro projekt K profesi jinak.

Více jak 30 % nezaměstnaných není registrováno na úřadech práce a ani o tom neuvažuje. Z celkového počtu 297 876 nezaměstnaných to činí přibližně 89 tisíc uchazečů o zaměstnání. V praxi to však znamená ztrátu značných výhod, od možnosti dostávat podporu v nezaměstnanosti, pracovní či psychologické poradenství, zdarma se rekvalifikovat nebo získat státem dotovanou úhradu zdravotního pojištění. Právě to je pro člověka bez příjmu nemalou položkou. Vyměřovacím základem pojistného je aktuální minimální mzda, ze které se vypočítá 13,5 %. Od 1.1.2021 tak měsíční pojistné činí 2 052 Kč. Tuto částku musejí samoplátci, tedy neregistrovaní uchazeči o zaměstnání, pravidelně odvádět.

Z průzkumu dále vyplynulo, že téměř 40 % nezaměstnaných je bez práce více jak 1 rok. Tím však značně klesá šance získat odpovídající pracovní uplatnění a začlenit se zpět do pracovního procesu. Obzvláště v některých dynamicky se rozvíjejících oborech, jako např. IT, může být roční prodleva značnou nevýhodou. „Je nutné dodat uchazečům o zaměstnání novou motivaci, která je povede nejen k evidenci na úřadech práce, ale rovněž ke zvyšování kvalifikace. V nabídce úřadů práce je řada zajímavých rekvalifikačních kurzů, které však nikdo nevyužívá. O tom svědčí také data za loňský rok, kdy se, ve srovnáním s rokem 2010, rekvalifikovalo desetinásobně méně osob. Systém rekvalifikací je totiž poměrně zastaralý, neefektivní a pomalý,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel UZS ČR.

Více volných pracovních míst než nezaměstnaných

Úřad práce ČR přitom na pracovním trhu evidoval koncem května 346 604 volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v té době činila 4,1 %. Lidé z nejpostiženějších oborů, jako například gastronomie nebo cestovní ruch, tak byli často nuceni změnit obor činnosti. Dle dat personální agentury Grafton Recruitment takto v uplynulém roce změnilo obor 14 % ekonomicky aktivních lidí. V častých případech však ne cestou zvýšení kvalifikace, ale přijetí pracovní nabídky v oboru, kde postačilo rychlé proškolení.

V následujících dvou letech plánuje změnu oboru dokonce více jak třetina zaměstnanců. „Tady už se bez funkčního systému rekvalifikací neobejdeme. Počet zaměstnaných ve věku od 15 let se v ČR pohybuje okolo 5,5 milionu. Bavíme se tedy zhruba o 770 000 osob, které zvažují změnu oboru v horizontu dvou let. To znamená desetitisíce rekvalifikací. Loni se přitom rekvalifikovalo jen něco málo přes 8 tisíc osob. Takové číslo nemá šanci stávající systém rekvalifikací pojmout, pokud má být skutečně efektivní a vést ke zlepšení podmínek na trhu práce,“ domnívá se říká Radovan Hauk, partner společnosti Moore Czech Republic. A dodává: „V západních zemích je přitom rekvalifikace běžnou součástí zvyšování odborné kvalifikace, prohlubování znalostí a tzv. hard skills. Oproti tomu v České republice jde spíše o jakési ad hoc řešení v reakci na ztrátu zaměstnání či jinou životní situaci.“

Rizika práce načerno

Jak průzkum dále ukázal, 2 % nezaměstnaných se navíc přiznali, že pracují načerno. Z celkového počtu 297 876 nezaměstnaných to činí necelých 6 tisíc osob. "Kvalifikovaný odhad počtu lidí pracujících na černo je až desetinásobek těch, kteří to přiznají v průzkumu. Reálně to tedy může být až 20 % nezaměstnaných,“ dodává Vít Jásek. Práce načerno s sebou přináší jednak nemalé daňové uniky pro stát, ale také riziko vyřazení z databáze úřadu práce, pokud si takto zaměstnanec přivydělává po dobu své evidence. Dalším rizikem je nemalý finanční postih od Státní inspekce práce, a to do výše 100 000 tisíc korun. Zaměstnavateli pak hrozí pokuta až do výše 10 mil. korun.

Zdroj informací

KZPS ČR a NejBusiness.cz

Datum

27. června 2021

Hledáme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.8494 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál