Třetina malých a středních exportérů ztratila trhy

Třetina malých a středních exportérů ztratila za posledních 12 měsíců některé své trhy kvůli rostoucím nákladům, ale také kvůli válce na Ukrajině. Řada z nich však bravurně našla trhy nové. Polovina exportérů plánuje vstoupit na nové trhy, ale jako úskalí vnímá rostoucí náklady.Další zajímavá data přináší aktuální průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) na téma export.

Dvě třetiny firem neztratily v posledním roce žádné trhy. Třetina firem, které o trhy přišly, uvádí trhy související s válkou na Ukrajině (v Rusku, na Ukrajině či v Bělorusku). „Ukazuje se, že české firmy jsou velmi schopné se poprat s krizí a problémy, které se na ně v posledním období valily“, říká Petr Milata, člen představenstva AMSP ČR a garant pro oblast exportu.

Na druhou stranu třetina firem uvádí, že jejich konkurenceschopnost klesla částečně nebo dokonce výrazně. Je zřejmé, že více zahraniční trhy ztratily větší firmy s větším obratem a větším podílem exportu na tržbách. Je to zapříčiněno hlavně orientací těchto větších exportérů na větší množství trhů, kde samozřejmě i riziko ztráty může být větší, s velkou pravděpodobností do těchto ztrát trhů vstupuje i válka na Ukrajině.
Vidíme však i poměrně pozitivní zprávy, kdy se nám poměr ztracených a získaných exportních trhů u jednotlivých skupin exportérů téměř překrývá. Je tedy vysoce pravděpodobné, že firmy, které trhy ztratily, byly schopny naopak některé nové trhy získat. Ukazuje se, že firmy jsou schopny reagovat i na nepředvídatelné krizové situace.

Většina firem chce investovat do své konkurenceschopnosti

Z průzkumu dále vyplývá, že většina firem se v následujících 2 letech chystá investovat do zvýšení své konkurenceschopnosti. „Chuť českých exportérů investovat do konkurenceschopnosti je vysoká již delší dobu. EGAP loni podpořil vývoz českých firem do zahraničí v objemu 41,2 miliardy korun a z toho plných 36,2 miliard připadá právě na investice. Trend pokračuje i letos, kdy podporujeme například objemově významné investice do rozšíření stávajících kapacit exportujících firem,“ doplňuje David Havlíček, předseda představenstva EGAP.
S investicemi do rozvoje a modernizace umí nově pomoci i Česká exportní banka (ČEB). „Investice do digitalizace, nových technologií nebo snižování energetické náročnosti posilují vývozní potenciál a konkurenceschopnost firem. Jsem rád, že právě v těchto oblastech můžeme firmám nově nabídnout konkrétní finanční produkty včetně úvěrů, záruk i odkupů pohledávek“, říká Daniel Krumpolc, generální ředitel ČEB.

„Průzkum z mého pohledu přináší i optimistické zjištění, kdy téměř dvě třetiny firem uvedly, že neztratily své exportní trhy a více než třetině z nich se podařilo nový trh získat. Zároveň polovina firem plánuje do dvou let na nové trhy vstoupit. Průzkum potvrzuje klíčovou roli bank, které svými produkty a službami pomáhají s exportními aktivitami svých klientů. V tomto ohledu má Komerční banka (KB) firmám co nabídnout, a to zejména díky zázemí mezinárodní bankovní skupiny Société Générale disponující znalostí místního prostředí v 66 zemích světa, kde působí,“ uvádí David Formánek, člen představenstva KB zodpovědný za korporátní a investiční bankovnictví.

Více jak polovina firem plánuje vstoupit na nové trhy, zejména evropské

Téměř polovina firem uvádí, že největší překážkou pro vstup na nové trhy je, že je zákazníci či partneři neznají. „Ukazuje se, že jedna z nejvíce podceňovaných dovedností firem je jejich sebeprezentace a marketingové aktivity cílené přímo na partnery či zákazníky v zahraničí,“ podotýká Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR.

Více než polovina firem plánuje během následujících dvou let vstoupit na nové trhy, většinou na ty evropské. Máme tu však nevyužitý potenciál u ca 20 % firem, které ještě nejsou rozhodnuty. Zde je nutné zjistit důvody, kvůli kterým tyto firmy stále váhají a snažit se je co nejvíce motivovat tak, aby chuť firem exportovat rostla. Nejčastěji zmiňovaným aktuálním problémem jsou rostoucí náklady, ať už jde o ceny energií, nalezení nového partnera/zákazníka, ceny dopravy a vstupů obecně.

Firmy hledají informace o nástrojích a službách poskytovaných státními institucemi v oblasti podpory exportu a/nebo podnikání převážně na internetu. MSP zde v zásadě potvrdily známé rčení: “Pomocnou ruku hledej na konci svého ramene“. V naprosté většině se MSP v exportních aktivitách spolehly samy na sebe.

Současně však z průzkumu plyne, že banka hraje v exportu firem významnou roli, ať už se jedná o proúvěrování výroby exportních zakázek, záruky nebo odkupy pohledávek k rychlejší otočce cash flow firem. Firma tím může poskytnout svému zahraničnímu zákazníkovi například delší splatnost a tím získat další část konkurenční výhody.

Chybí lepší úvěrové podmínky pro firmy

V podstatně menší míře pak firmy využily služeb specializované exportní agentury CzechTrade (17 %) nebo dalších státních institucí. „Tuto poměrně robustní infrastrukturu státu MSP sice v daních platí, ale prakticky nevyužívají. Zpravidla proto, že mají pocit, že jejich produkty jsou šité na míru spíše velkým hráčům“, uvádí Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR. Výrazně méně pak firmy využívají i konkrétních webů těchto institucí. Svědčí to o určité nepřehlednosti či nekonsolidovanosti státní podpory, kdy firmy tápou v tom, kdo a jak je příslušný k jaké pomoci.

Od své banky by firmy segmentu MSP ve smyslu exportu nejvíce uvítaly pomoc ve formě lepších úvěrových podmínek (22 %) a nízkého úročení (16 %). V odpovědích respondentů často zaznívalo přání, aby banka za sjednanou odměnu (úrok, cena úvěru) byla schopna čelit většímu riziku.
Narážely tak patrně na požadavek velmi vysokého zajištění, které je mnohdy v zahraničí nižší. Trochu překvapivým zjištěním bylo určité podceňování rizika nezaplacení od zahraničních partnerů – 40 % firem uvedlo, že toto riziko prakticky neřeší. Je možné, že jde o dlouhodobé partnery či osobní kontakty, a spíše méně dominantní exportní aktivitu. Na druhé straně 55 % firem MSP se standardně zajišťuje proti riziku nezaplacení či podobné komplikaci, s níž je poměrně běžné se na zahraničních trzích setkat.

Zdroj informací

Datum