Jaromír Gec: Vysoká inflace dál ukrajuje z kupní síly mezd, růstu produktivity práce navzdory

Meziroční růst průměrné mzdy v ČR v letošním druhém čtvrtletí výrazně zpomalil. Ve druhém čtvrtletí činil 4,4 % po 7,3 % v prvním čtvrtletí. Jeho zpomalení bylo způsobeno zejména vysokou srovnávací základnou loňského druhého čtvrtletí, které bylo ve znamení mimořádných odměn v sektoru zdravotnictví a sociální péče souvisejících s pandemií. V mezičtvrtletním vyjádření naopak došlo k dalšímu zrychlení mzdové dynamiky (po sezónním očištění dle ČSÚ z 1,2 % na 1,3 %). V prostředí napjatého trhu práce se tak zřejmě začala do mzdových požadavků výrazněji promítat vysoká inflace, což bylo dále podpořeno i pokračujícím oživením ekonomiky.

Růst mezd v soukromém sektoru byl tažen nejen zpracovatelským průmyslem, ale i službami. Vůbec nejrychleji se zvyšovaly v odvětvích na opačných stranách mzdového spektra, konkrétně v ubytování stravování a pohostinství, kde je mzdová úroveň nejnižší (+ 11,3 % y/y na 23 586 CZK) a na druhé straně v informačních a komunikačních činnostech (+ 11 % y/y na 69 854 CZK). K růstu mezd v soukromém sektoru ale výrazně přispěl vzhledem ke své váze také obchod (+ 8,8 % y/y na 37 265 CZK). Mzdovou dynamiku v soukromém sektoru (8,7 % y/y) i nadále podporoval napjatý trh práce. Červencová míra nezaměstnanosti ve výši 2,3 % byla jen mírně nad předpandemickou úrovní a zůstala nejnižší ze států EU.

V reálném vyjádření došlo vlivem vysoké inflace k prohloubení meziročního poklesu průměrné mzdy z 3,5 % v prvním čtvrtletí na 9,8 % v letošním druhém čtvrtletí. Jedná se o vůbec nejrychlejší meziroční pokles kupní síly mezd od počátku měření v roce 2001. Inflace totiž ve druhém čtvrtletí vystoupala na meziročních 15,8 %, zatímco v prvním čtvrtletí činila v průměru 11,2 %. Růst reálných mezd tak stále více zaostává za vývojem (reálné) produktivity práce, která ve stejném období vzrostla o 1,2 % y/y. Pokles reálných příjmů se již začal projevovat v reálné spotřebě domácností, která se mezičtvrtletně snižuje již třičtvrtě roku. Ve srovnání s naším odhadem (-10,2 % y/y) byl pokles reálných mezd o něco mírnější. Naopak tržní očekávání (-9,5 %) překvapil vývoj ve druhém čtvrtletí nepatrně horším výsledkem.

Oproti odhadu ČNB byla mzdová dynamika viditelně silnější. Centrální banka očekávala nominální nárůst mezd o 2,7 % y/y, v reálném vyjádření pak pokles o -13,1 % y/y. Po spotřebě domácností ve druhém čtvrtletí a zrychlování růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně v průběhu třetího čtvrtletí se tak jedná o další proinflační překvapení poslední prognózy ČNB. Bilanci rizik naopak částečně kompenzuje nižší než očekávaná inflace v červenci. Čistě datově tedy nové indikátory z našeho pohledu zatím ukazují na potřebu dalšího utažení měnové politiky. Ve světle posledních komentářů z ČNB se nicméně většina pro takový krok na nadcházejícím zářijovém zasedání bankovní rady pravděpodobně nenajde.

Zaměstnanost po přepočtu na plné úvazky vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,3 %, zatímco o čtvrtletí dříve se zvýšila o 0,9 % y/y. V první polovině roku tak touto optikou v tuzemské ekonomice přetrvávala vysoká poptávka po pracovní síle.

Objem mezd a platů podle zveřejněných dat ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,7 % po předchozích 8,3 %.

Za celý letošní rok očekáváme, že růst nominálních mezd překročí 8 %, což ale vzhledem k vysoké inflaci znamená jejich reálný pokles o více než 7 %. V příštím roce by se měl vlivem napětí na pracovním trhu podle nás předchozí pokles kupní síly mezd částečně korigovat, když by si po očištění o inflaci měly připsat 1,7 %, což by v nominálním vyjádření znamenalo růst průměrné mzdy o 13 %.

Zdroj informací

Datum