Analýza zcela trhá Bartošův návrh nového stavebního zákona, v porovnání s původní verzí propadl

Analýza zcela trhá Bartošův návrh nového stavebního zákona, v porovnání s původní verzí propadl

Hodnocení dopadů regulace /RIA/ návrhu nového stavebního zákona z pera Ministerstva pro místní rozvoj mluví zcela jednoznačně: je to zásadní zhoršení současného stavu, nepřináší positivní změnu, a nepřináší takovou míru transparentnosti, jako tomu bylo v komplexní rekodifikaci stavebního práva, která byla schválena v minulém roce. Předkládaná novela je tedy bezesporu krokem zpět. Návrh je potřeba stáhnout, a ve spolupráci s odbornými skupinami se vrátit k původním tezím, na kterých byl konsensus, a na nich postavit skutečně efektivní stavební legislativu.

„Vyhodnocení dopadů regulace (RIA) návrhu novely nového stavebního zákona, které je dohledatelné v elektronickém systému e-klep, a které vzniklo na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj, které jej do systému vložilo, nelze nazvat jinak, než debaklem ministra Bartoše a jeho úředníků. V porovnání s komplexní rekodifikací, která byla přijata v loňském roce, dopadl nový materiál doslova jak sedláci u Chlumce,“ hodnotí Ing. Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.

Na co, mimo jiné, RIA novely stavebního zákona, kterým se bude 8. září 2022 zabývat Legislativní rada vlády, upozorňuje? Hlavní nevýhodou tohoto modelu je, že neumožňuje procesní integraci a snížení počtu podkladových aktů tak, aby bylo možné předejít úmyslným obstrukcím. Není tedy pravdou, že jde o 1 řízení, 1 proces, 1 razítko. V porovnáním s rekodifikací z roku 2021, která byla současnou koalicí „odložena“, i vůči původní vládní hybridní verzi přináší nový návrh jednoznačně nejnižší efektivitu výkonu stavební agendy (kvůli nejnižší možnosti koncentrace znalostí či specializace příslušných úředních osob) a nejnižší možnosti sdílení personálních kapacit. Má také nesrovnatelně nižší možnosti jednotného metodického řízení, kontrolovatelnosti, a vynutitelnosti úředního postupu.

RIA vytýká novému návrhu také nižší transparentnost použití finančních prostředků ze státní kasy z pohledu jejich konkrétního využití, eliminaci nejnižšího počtu podkladových aktů, které jsou opakovaně přezkoumávány či žalovány závazné lhůty, tedy fakticky dojde k jejich nárůstu, nejmenší zkrácení průměrné doby povolovacího procesu kvůli eliminaci menšího počtu soudních řízení a z možných variant zcela nejnižšího makroekonomického prorůstového efektu. Tedy bez ohledu na současnou situaci je vybrána z pohledu rozpočtu nejdražší a nejhorší možná varianta. Jinými slovy – vše zásadní, co nový návrh měl přinést a co bylo deklarováno, není. To podtrhují také nesouhlasy dalších klíčových ministerstev s normou.

„Bohužel nejsme překvapeni, právě na toto jsme celou dobu upozorňovali, a je to nevyhnutelný dopad absolutní nekomunikace MMR s odborníky a odtržení od praxe. Nový návrh vznikl zcela netransparentně, za zavřenými dveřmi MMR, bez jakékoli skutečné diskuse. Ministr Bartoš nesvolával pracovní skupiny ani kolegia, sám se jednáním o návrhu vyhýbal, vypořádání připomínkového řízení bylo fraškou,“ upozorňuje Kadeřábek.

Výsledkem bude další ztracený rok, kdy se české stavebnictví bude nořit hlouběji do propasti, a to v době, kdy naopak potřebuje zásadní impuls k obnově.

Zdroj informací

Asociace developerů a NejBusiness.cz

Datum

10. září 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

O platformě Trh firem




Reklama

Page generated in 1.7113 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál