Trh úvěrů v ČR v roce 2018

Nové úvěry, nízké úrokové sazby, přesun do segmentu úvěrů s dlouhodobou splatností. To jsou jen některé z trendů, které v oblasti spotřebitelských úvěrů přinesl rok 2018, kdy se naplno projevila novelizace Zákona o spotřebitelských úvěrech. Zvyšuje se ale také množství refinancovaných úvěrů. Kromě positivních zpráv sledujeme také ale ty negativní, které legislativní změna přinesla – kupříkladu zcela nekontrolovatelnou činnost lichvářů.

Licenci ČNB pro poskytování spotřebitelských úvěrů jako nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru zatím získalo 87 subjektů.

Poskytovatelé a zprostředkovatelé spotřebitelského úvěru k 9.12.2018

V posledních letech většina bank v České republice začala poskytovat nové spotřebitelské úvěry za nebývale nízké klientské úrokové sazby. Z analýzy na úrovni jednotlivých bank vyplývá, že za tímto vývojem stojí snížená koncentrace trhu (vyšší konkurence na trhu) a do určité míry také uvolněná měnová politika spolu se změnami na trhu úvěrů na bydlení a hypoték.

Vedle propadu úrokových sazeb dochází ke změně struktury úvěrů na spotřebu směrem k úvěrům s dlouhou splatností. Zároveň dochází ke zvyšování podílu účelových úvěrů na spotřebu a poklesu podílu nesplácených úvěrů.

Nárůst podílu refinancovaných úvěrů, který se projevuje jednak vykazovaným nárůstem těchto úvěrů, ale také nárůstem dopočteného odlivu úvěrů.

Dopad změny v zákoně o spotřebitelském úvěru je značný. Počet oficiálních nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů se snížil na přibližně sto subjektů, nad kterými nově vykonává dohled ČNB. Část ze zaniklých subjektů se přesunula do nelegální oblasti nebo využívá různých kliček pro pokračování svého podnikání.

Za nejběžnější považujeme přesun k půjčkám pro živnostníky, úvěrovým tržištím, k půjčkám mezi fyzickými osobami nebo přesun k podomnímu poskytování půjček.

Celkový objem trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů odhadujeme na zhruba 65 miliard korun, (cca 20% celého trhu). Došlo k poklesu objemu tradičních spotřebitelských úvěrů v „šedé zóně“, jejichž celkovou výši odhadujeme na hodnotu kolem 10 miliard korun. Přestože počet poskytovatelů nebo zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů operujících na hraně zákona je nižší, obáváme se přesunu těchto subjektů do ilegální sféry, kde působí bez jakékoliv regulace a poskytují vysoce rizikové úvěry za lichvářských podmínek. Především spotřebitelé v tíživé životní situaci, kteří jsou příliš rizikoví pro licencované poskytovatele, vidí lichváře jako poslední formu záchrany. Klíčovou příčinou rozvoje predátorských úvěrů je pak nízká finanční gramotnost a nedostatečné chápání úvěrových podmínek.

Přímým pozitivním důsledkem zákona o spotřebitelském úvěru je zpřísnění podmínek a omezení počtu nespolehlivých poskytovatelů spotřebitelských půjček, čímž dochází k poklesu poskytování rizikových úvěrů. Negativním důsledkem je naopak snaha o obcházení platné legislativy (P2P tržiště, půjčky na účelově zakládané živnosti, rozvoj zastaváren apod.) nebo přesun do oblasti mikropůjček. Přesto v těchto oblastech existují služby, které se nechovají predátorsky. Mezi ně patří například Kamali (mikropůjčka), Penizenaklik od České spořitelny (mikro půjčka) nebo platforma Zonky (P2P).

I přes rostoucí zadluženost domácností je jejich celkové zadlužení v mezinárodním měřítku vzhledem k hrubému domácímu produktu relativně nízké a pohybuje se kolem 31,3 procenta HDP.

Poslední roky se úvěrový trh nesl především ve znamení nízkých úrokových sazeb a nízké nezaměstnanosti, což se projevilo ve velkém nárůstů úvěrů na bydlení, a to i přes neustálý nárůst cen bytů a domů. Lze předpokládat, že investice domácností do nemovitostí do určité míry podpořily růst dražšího trhu spotřebitelských úvěrů z důvodu implementace opatření ČNB na hypoteční úvěry (omezením 100% financování hypoték mohly některé domácnosti využít dlouh. spotřebitelské úvěry k dofinancování úvěrů na bydlení).

Pozitivní je s ohledem na nízkou nezaměstnanost a růst příjmů pokles podílu klientských úvěrů se selháním v domácím bankovním sektoru. Po výrazném zvýšení podílu úvěrů se selháním v domácím bankovním sektoru u úvěrů na spotřebu po světové finanční krizi a české recesi (2008-2014), došlo v posledních letech opět k prudkému snížení tohoto podílu.

Trh spotřebitelských úvěrů prochází obdobím technologické proměny, kdy rozšíření internetu a sdílených služeb umožnilo vznik P2P platforem (vzájemné půjčování mezi lidmi).

Například v Česku jsou to nebankovní půjčky, v jejichž rámci lidé půjčují lidem, a je možné je získat u P2P platforem (např. Zonky, Benefi nebo Bankerat), V Česku musí být provozovatel platformy licencován jako platební instituce a stará se o zveřejňování poptávky a nabídky půjček, prověřuje úvěruschopnost žadatele a administruje celý proces půjčky a splácení.

Situace v oblasti insolvenčních návrhů na fyzické osoby a schválených oddlužení se díky ekonomické situaci stabilizovala. Nicméně statisíce osob v exekuci, mnohdy vícenásobné, která je pozůstatkem historických problémů jak osob, tak eskalace nákladů za úroky, právníky a exekutory jsou v období růstu dosud nedořešeny, což je varovné.

Významní hráči poskytující spotřebitelské úvěry předpokládají další vývoj trhu bez výrazných změn. Především dojde k pokračujícímu růstu trhu. Trendem je narůstající podíl digitálních kanálů na prodeji půjček a inovace produktů, především ve zvyšování flexibility splátek.

Zdroj informací

Datum

Diskuse