Zelené certifikace kancelářských budov pozitivně ovlivňují jejich obsazenost a přinášejí vyšší výnosy z nájmu

Společnost CBRE, světový lídr v oblasti komerčních realitních služeb, shrnuje výsledky rozsáhlé komparativní analýzy zaměřené na benefity zelených certifikací v rámci kancelářských pronájmů. Na vzorku 58 miliónů m2 kancelářských ploch a 44 500 nájemních smluv uzavřených v 18 evropských státech včetně tuzemska ukazuje, jaké zhodnocení přinášejí zelené certifikace jako třeba BREEAM či LEED vlastníkům administrativních nemovitostí.

Na základě srovnání několika klíčových ukazatelů CBRE prokázala, že průměrná míra neobsazenosti je v certifikovaných budovách o téměř 2 % nižší než u necertifikované konkurence, zatímco cena za metr čtvereční pronajímaných prostor je naopak o 5,5 % vyšší. Zajímavé je i srovnání jednotlivých evropských trhů, ze kterého ten pražský vychází jako vyspělý. Vlastníci udržitelných budov zde dlouhodobě dosahují velmi dobrých výsledků.

Certifikované nemovitosti v Praze mají o 3 % nižší míru neobsazenosti

Míra neobsazenosti neboli interakce mezi nabídkou a poptávkou se v sektoru komerčních nemovitostí považuje za jeden z nejdůležitějších faktorů, který odráží reálnou situaci na trhu a mimo jiné ovlivňuje výši nájemného. „Hlavním kritériem při výběru nových kanceláří pro většinu společností i nadále zůstává lokalita. Z naší analýzy, která sleduje více než tříletý trend, nicméně jasně vyplývá nižší míra neobsazenosti u certifikovaných kancelářských budov. Konkrétně ke konci prvního pololetí letošního roku činila průměrná neobsazenost certifikovaných staveb napříč Evropou 6,1 %, zatímco u necertifikovaných dosahovala 7,9 %,” komentuje Jiří Stránský, vedoucí týmu pro oblast udržitelnosti v CBRE.

Největší propast ve výkonnosti těchto dvou typů nemovitostí je patrná v Rumunsku, kde bylo možné pozorovat rozdíl mezi neobsazeností certifikovaných a necertifikovaných budov ve výši až 20 % ve prospěch těch udržitelných. Následoval Londýn a Lisabon, kde tento rozdíl představoval 9 %.

„Praha je v tomto směru vyrovnanější, nicméně i tak zde certifikované nemovitosti dosahují lepší úrovně obsazenosti o cca 3 %,“ uvádí Jiří Stránský a vysvětluje: „Tuzemská metropole má jeden z nejvyšších podílů udržitelných budov na starém kontinentu. Podobně jako v Bratislavě, Varšavě, Amsterdamu či Stockholmu zde zaujímají i přes 40 % trhu, zatímco evropský standard je kolem 20 %.“ Důvodů, proč se středoevropský region řadí k premiantům (například Berlín, Kodaň, Lisabon či Řím nedosahují ani 10 %) je více: jedná se o poměrně mladé trhy, kde moderní kancelářská výstavba začala teprve před několika dekádami. Navíc developerská aktivita a s tím související konkurence je zde poměrně silná a vlastníci nemovitostí jsou ochotni dodatečně certifikovat i již existující objekty.

„Každopádně v globálu lze očekávat, že společně s rostoucí mírou společenské odpovědnosti firem a snahou o snižování energetické náročnosti budov dojde k dalšímu zvětšování rozdílu mezi mírou neobsazenosti certifikovaných a necertifikovaných staveb,“ popisuje Stránský.

Vlastníci certifikovaných nemovitostí v Praze si mohou říct o 18 % více na nájemném

Vzorek studie tvořilo 7 500 nájemních smluv v budovách s certifikací a 37 000 smluv v objektech bez certifikace, což představuje dosud nejrozsáhlejší průzkum zaměřený na kancelářské pronájmy na evropském kontinentu. Po důkladné analýze, během které byly zohledněny veškeré proměnné jako velikost nemovitosti a její stáří či lokalita, CBRE prokázala, že průměrné nájemné v udržitelných budovách je o 5,5 % vyšší než u necertifikovaných budov. Nejvíce přitom vlastníci prémiových nemovitostí vyberou v rumunských městech Temešvár (+ 22,5 %) a Kluž (+ 22 %), ovšem hned za nimi následuje Praha s 18 %. Nad hranicí +15 % se také drží Madrid, Aarhus, Bukurešť či Jasy.

„Dalším zjištěním, na které se klienti uvažující o certifikaci budov často ptají, je závěr, že u certifikovaných kancelářských budov vzniká přirážka k nájemnému vždy bez ohledu na rok výstavby. Toto představuje silný argument pro certifikaci stávajících budov,“ komentuje Jiří Stránský a uzavírá: „Motivy nájemců platit vyšší nájemné v udržitelných budovách jsou v zásadě dvě. Za prvé, nájemci si plně uvědomují, že vyšší nájem jim budou částečně kompenzovat nižší provozní náklady – ať už jde o spotřebu vody či energie. A za druhé, na trhu čím dál tím víc přibývá společností, které mají udržitelnost a principy ESG jako součást své firemní kultury, a tudíž jsou ochotny si za ni připlatit."