Exportéři mírně optimističtí. Brexit jim zatím neublížil, ale bojí se dopadů covidu

Mezi exportéry zavládla mírně optimističtější nálada než v roce 2019. Nárůst vývozu v příštích 12 měsících očekává 38 procent exportérů, pokles pouze 7 procent. Index exportního sebevědomí díky tomu narostl na 31 procent, což je ale stále pod dlouhodobým průměrem. Navzdory zmíněnému optimismu přibylo oproti roku 2019 exportérů zastávajících názor, že podmínky pro export firem v ČR se zhoršily. Myslí si to třetina z nich, před dvěma lety to byla jenom desetina.

Vyplynulo to z velkého Exportního výzkumu, který pro společnost DHL Express během letošního podzimu provedla mezi 500 českými exportéry výzkumná agentura Confess Research a který se s výjimkou roku 2020 koná každoročně. Výzkum se kromě toho zaměřil na řadu dalších témat, například na vnímání Brexitu, exportních příležitostí do Německa, Ruska a Číny, rozpohybovaného kurzu koruny či pandemie Covid-19.

„Zajímavé byly například závěry našeho výzkumu ohledně dopadů Brexitu na české exportéry. 70 procent společností exportujících do Velké Británie sice vnímá dopady Brexitu negativně, přesto se ale podíl firem exportujících do Británie oproti situaci před Brexitem zatím významně nezměnil. Do Velké Británie nyní vyváží 38 procent českých exportérů,“ komentoval výsledky obchodní ředitel DHL Express Jakub Tomšovský.

Hrozby pro export včetně Covidu-19

Globální pandemie Covid-19 představuje hrozbu pro export podle více než poloviny českých exportérů. Z nich byla 4 procenta v důsledku pandemie donucena propouštět zaměstnance, 8 procent omezilo jejich nábor, výrobu pak omezilo 9 procent.

Jako hlavní výzvy pro export vidí firmy také riziko dalšího růstu přepravních nákladů a riziko nedostatku čipů, materiálu, ale i základních surovin. To potvrzuje například i Radek Pelda, manažer nákupu logistických služeb Doosan Bobcat EMEA, výrobce rypadel, nakladačů a další stavební a zemědělské techniky.

V menší míře pak vývozci vidí jako riziko rovněž nedostupnost dopravy. „Nepochybně v době pandemie dochází k problémům v nákladní námořní přepravě, a to ovlivňuje celý dodavatelský řetězec. Problémem je i nedostatek nákladního prostoru v pasažérské letecké přepravě,“ dokládá toto riziko příklady z praxe Jakub Tomšovský z DHL Express. Když se naopak měli vývozci vyjádřit k hlavním příležitostem pro růst exportu, zmiňovali růst poptávky, inovace a nové trhy.

Vnímání exportních příležitostí

Silná pozice Německa se nezměnila, v žebříčku očekávaných exportních příležitostí si udrželo první místo. Významně rovněž posílila pozice Slovenska, které se dostalo na třetí místo těsně za Rusko. Naopak v letošním roce nastal posun ve vnímání Ruska a Číny mezi českými exportéry. Když vývozci hodnotili očekávané největší exportní příležitosti do budoucna, obě tyto země si oproti roku 2019 v jejich očích pohoršily o polovinu. Například Rusko nyní jmenovalo jako největší exportní příležitost do budoucna sedm procent vývozců. Před dvěma lety to přitom bylo čtrnáct procent. U Číny pak nastal pokles z deseti procent na pět a pád ze třetího na šesté místo.

Vliv kurzu koruny

Podle exportérů był nejvýznamnějším externím faktorem pomáhajícím exportu kurz koruny. Zmíněné vyjádření pravděpodobně reflektuje zejména první polovinu roku 2020, kdy díky nástupu koronavirové pandemie koruna vůči euru výrazně zeslábla. Nyní se naopak kurz koruny stává kvůli svému růstu pro exportéry spíše hrozbou.

Export a eEcommerce

Zajímavý je také pohled na český export z hlediska eCommerce. Online prodej nyní provozuje více exportérů než před nástupem pandemie koronaviru v roce 2019. Konkrétně je to teď 27 procent, předtím 21 procent vývozců. V průměru přitom tento prodej tvoří 12 procent celkového obratu dotazovaných firem. Přes e-shop exportéři nejčastěji prodávají vlastní výrobky, které směřují přímo ke koncovým zákazníkům.

V současné chvíli e-shopy exportují své zboží nejčastěji do zemí střední a východní Evropy. Na druhém místě je západní Evropa. Mezi faktory, které by napomohly k větší expanzi do zahraničí prostřednictvím eCommerce, exportéři zmiňují například marketingovou podporu, vyšší rychlost přepravy nebo rozvoj zahraničních partnerství. Často jsou uváděny i různé aspekty zahraničního platebního styku.

Projektový manažer společnosti Fillamentum vyrábějící a vyvážející vlákna pro 3D tisk Vladimír Bartoň k tomu dodává: „Další zvyšování rychlosti přepravy by nám při exportu do zahraničí opravdu výrazně pomohlo. Naše výrobky mohou být sebekvalitnější, ale posledním článkem celého procesu je doručení zboží a pokud v této fázi nastane nějaký problém, zákazník si to hned v paměti spojí i s naší značkou.“

Exportní výzkum DHL se koná pravidelně každý rok, a jednotlivé trendy je tak možné dobře porovnávat. Výjimkou byl rok 2020, kdy výzkum neproběhl kvůli opatřením spojeným s Covidem-19. Letošní výzkum byl realizován agenturou Confess Research v září-říjnu 2021. Odpovídalo v něm 501 českých exportních firem (tedy společností, kde alespoň část obratu tvoří export). Výzkum proběhl metodou CATI (telefonické dotazování) a respondenty byli firemní decision makeři, tedy ředitelé nebo jiní členové top managementu zodpovědní za export.