Euro se vůči dolaru tento týden vzdálilo od parity, kterou opanovalo v týdnu předtím. Ještě na počátku týdne se sice kurz držel pouze těsně nad touto úrovní, velmi rychle se ale začal posunovat nad 1,02 USD/EUR v očekávání, že ECB na čtvrtečním zasedání doručí zvýšení sazeb o 50 bb. Tyto spekulace podpořily zveřejněné informace agenturou Reuters, a nakonec se ukázaly jako správné. ECB zároveň připravila nový program proti přílišnému nárůstu rozdílů mezi výnosy státních dluhopisů jednotlivých členských zemí.
Nicméně trhy vnímaly nedostatek detailnějších informací k mechanismu spuštění programu, jeho délce trvání a podobně. Euro tak v závěru týdne své týdenní zisky částečně korigovalo posunem k 1,015 USD/EUR. Pomohla tomu i dnešní předběžná data PMI za červenec. Zklamáním bylo zejména Německo, kde se indexy za průmysl i služby dostaly pod hladinu 50 bodů, tedy do pásma kontrakce aktivity. To na trzích vyvolalo posílení obav, že ekonomika eurozóny může spadnout do recese.
Na středoevropských devizových trzích panoval po většinu týdne klid. Díky posílení eura na počátku týdne zlotý i forint posílily a v podstatě si své zisky udržely po celý týden. V celotýdenním hodnocení tak maďarská měna končí se ziskem zhruba 0,7 %, polská si připsala půl procenta. Koruna si opět žila svým vlastním životem a prakticky po celý týden oscilovala v relativně úzkém pásmu 24,45 až 24,60 CZK/EUR. V závěru týdne se přitom držela spíše v horní části uvedeného intervalu. Zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB může být totiž začátek snižování atraktivního korunového diferenciálu. Většina nové bankovní rady se zřejmě do výraznějšího zvyšování sazeb již nepohrne.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
22. července 2022