Zatímco první týdny po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině byly na finančních a komoditních trzích ve znamení vysoké volatility, tento týden byl prvním, který se vyznačoval výrazným snížením kolísavosti. K poklidnějšímu vývoji na akciových i devizových trzích přispěla absence zásadních informací z fronty i relativně nezajímavý ekonomický kalendář. Zasedání klíčových centrální ch bank se uskutečnilo v předchozích týdnech, chyběla i čerstvá „tvrdá“ ekonomická data. Publikovány byly pouze „měkké“ sentiment indikátory. Březnové PMI z velkých evropských zemí nakonec kvůli válce na Ukrajině nezaznamenaly tak výrazné propady, jak se trhy obávaly. Ve Spojených státech dokonce aktivita v průmyslu i sektoru služeb proti únoru dále vrostla. Naopak dnes zveřejněný německý ifo index podnikatelské důvěry za březen zklamal, a to zejména ve složce očekávání.
Euro se proti dolaru prakticky po celý týden drželo relativně stabilní v blízkosti hladiny 1,10 USD/EUR, v celotýdenním hodnocení o necelého půl procenta získal dolar. Ten je nadále podporován svou pozicí měny bezpečného přístavu v dobách zvýšeného geopolitického rizika a atraktivnějším úrokovým diferenciálem.
Ve středoevropském regionu kralovala česká koruna, i když i tady byl kurzový vývoj o mnoho klidnější. V celotýdenním hodnocení si koruna polepšila o zhruba tři čtvrtiny procenta. Naopak maďarský forint spíše stagnoval, polský zlotý dokonce o necelé půl procento oslabil. Korunu podporuje zejména rostoucí úrokový diferenciál. S blížícím se zasedáním bankovní rady k měnové politice příští čtvrtek se během týdne razantně zvyšovala tržní očekávaní na vzestup klíčové měnověpolitické sazby. Během týdne o celý 25 bodový „hike“. Nyní tak trh předvídá pro příští týden zvýšení sazeb o 75 bb. Trhy v tomto směru podpořila zejména jestřábí vyjádření členů bankovní rady.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
25. března 2022