Martin Gürtler: ČNB intervenuje na devizovém trhu

Martin Gürtler: ČNB intervenuje na devizovém trhu

Česká národní banka dnes vstoupila na devizový trh, aby zabránila oslabování české koruny. Ta za posledních čtrnáct dní vlivem rusko-ukrajinského konfliktu proti euru ztratila zhruba šest procent. Lze nalézt dva důvody pro toto rozhodnutí. Jedním je stabilizace korunového trhu, který je pod tlakem odlivu kapitálu v důsledku globálního nárůstu rizika. Druhým důvodem jsou další silné inflační tlaky, které oslabující koruna spolu s rostoucími cenami energetických komodit vytváří. Intervenční hladinu ČNB nezveřejnila a ani to od ní neočekáváme. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Vlivem aktuálního vývoje je rizikem, že tuzemské sazby překročí hranici 5 % a jejich snižování se odsune až do příštího roku.

Česká národní banka na svých internetových stránkách zveřejnila informaci, že se rozhodla vstoupit na devizový trh a intervenovat proti oslabující koruně. Tuto možnost přitom připouštěla mnohokrát v minulosti, když uváděla, že provádí svou měnovou politiku v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu. To jinými slovy znamená, že při náhlých výkyvech kurzu koruny je připravena jeho vývoj regulovat. Za posledních čtrnáct dní přitom tuzemská měna vůči euru ztratila přibližně 6 % své hodnoty. Jde především o reakci na rusko-ukrajinský konflikt, který se na finanční trzích projevil nárůstem rizikové averze a tlakem na odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů, mezi které patří i trh s českou korunou. Cílem kroků centrální banky je tak trh s tuzemskou měnou stabilizovat. Výprodejní tlak je patrný u všech měn středoevropského regionu a na devizový trh tak tento týden vstoupila také polská centrální banka. Svou připravenost k tomuto kroku již vyjádřila i maďarská centrální banka.

Důvodem intervencí proti oslabování české koruny je však zřejmě i mírnění inflačních tlaků přicházejících ze zahraničí, které nelze ovlivnit pomocí vyšších úrokových sazeb. To se týká hlavně vysokých cen energetických komodit, kterých je Rusko významným producentem. Obavy o možné přerušení dodávek tak v předchozích dnech vyhnaly ceny energií dále vzhůru. Ropa Brent stojí více než 110 dolarů za barel, což je nejvíce od roku 2014. Jen od začátku letošního roku zdražila ropa o přibližně třetinu. Poblíž svých maxim se pohybuje i cena zemního plynu, který je do Evropy z velké části dovážen právě z Ruska. ČR je na tomto plynu závislá téměř ze 100 procent. Rychlým tempem navíc rostou produkční ceny v eurozóně, jak ukázala včera zveřejněná data. V lednu to bylo meziročně o 30,6 %. To vše bude vytvářet další tlak na již tak vysokou tuzemskou inflaci, který by mohlo případné rychlé oslabování koruny ještě zesílit.

Mimo informování o vstupu na devizový trh ČNB žádné další informace, podle jejího prohlášení, sdělovat nebude. Nelze tak pravděpodobně předpokládat, že by centrální banka vyhlásila úroveň, nad kterou kurz koruny nenechá oslabit, ačkoliv s nějakou takovouto úrovní může ČNB interně pracovat. Ta by se přitom mohla v průběhu času měnit podle dalšího vývoje cen energetických komodit či zahraničních výrobních cen. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Oproti situaci kurzového závazku mezi roky 2013 a 2017, kdy úrokové sazby dosáhly nulové dolní hranice, nyní ve směru vzhůru žádné omezení neexistuje.

ČNB bude pravděpodobně pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Náš základní scénář pro následující zasedání na konci března zahrnuje zvýšení repo sazby o 25 bb, výrazná proinflační rizika posledního vývoje však indikují spíše zvýšení o 50 bb. Rizikem je i to, že úrokové sazby nakonec překročí hranici 5 %. Pokud nebude mít současný rusko-ukrajinský konflikt opravdu silné dopady na reálnou ekonomiku, lze pak navíc očekávat, že snižování úrokových sazeb se spíše posune až do příštího roku. Příští týden přinese řadu důležitých makro indikátorů z tuzemské ekonomiky, které poskytnou další vodítko pro vývoj měnové politiky. Využitím kurzu koruny jako dalšího nástroje měnové politiky však může ČNB předejít tomu, aby nemusela úrokové sazby zvyšovat výrazně nad 5 %. V kombinaci s aktuálně velmi rychlým růstem nákladů by totiž další strmý nárůst úrokových sazeb již mohl ohrozit finanční stabilitu. Prostoru pro obranu české koruny před nadměrným oslabováním má ČNB více než dost. Objem jejích devizových rezerv dosahuje zhruba 60 % HDP a je z celosvětového pohledu druhý nejvyšší.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

4. března 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

O platformě Trh firem




Reklama

Page generated in 2.6144 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál