Vývoj na trzích bude i dnes ve vleku zpráv o vývoji konfliktu na Ukrajině, což s sebou přináší zvýšenou volatilitu. Měny středoevropského regionu zřejmě zůstanou pod tlakem výprodejů. V USA bude zveřejněn počet nově vytvořených pracovních míst za únor, který by měl potvrdit proinflační působení amerického trhu práce a podpořit úmysl Fedu již v březnu zahájit cyklus zvyšování úrokových sazeb.
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině budou nadále negativním sentimentem ohroženy zejména středoevropské trhy. Výprodeje středoevropských měn budou bedlivě sledovat regionální centrální banky, které vyjádřily nespokojenost s depreciací měnových kurzů a komunikovaly odhodlanost vstoupit na devizový trh. Polská centrální banka dokonce v úterý uvedla, že proti oslabení zlotého již intervenovala.
Dnešní kalendář nabídne především data z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru podle nás výrazně překonal 500 tis. To spolu s dalším poklesem nezaměstnanosti potvrdí růst napětí tamního trhu práce a podpoří brzké zahájení cyklu utahování měnové politiky v USA, a to navzdory geopolitickému napětí, ze kterého plynou rizika pro hospodářský růst. Pro letošní rok očekáváme v Americe celkem pět kol zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu, přičemž první zvýšení by mělo nastat již na březnovém zasedání. Statistiky zveřejněné v Evropě budou spíše druhořadého významu, navíc se budou týkat především ledna, což jejich důležitost ve světle posledních událostí dále snižuje.
Na trzích včera pokračovala vysoká volatilita spojená s nejistým vývojem konfliktu na Ukrajině. Americké akcie sice včera nejprve rostly, zisky ale nakonec neudržely a skončily v červených číslech. Evropská seance na akciových trzích přinesla ještě výraznější ztráty. Pozitivní sentiment trhů směrem k USA se odrazil i na kurzu dolaru. Ten si ke společné evropské měně včera připsal dalšího půl procenta a pohyboval se lehce nad 1,10 USD/EUR. Dolar je v posledních dnech podporován nejen odhodláním Fedu k zahájení zvyšování sazeb již na nadcházejícím březnovém zasedání, ale i – ve srovnání s Evropou – mnohem menší závislostí na ruských energiích a geografickým odstupem od celého konfliktu. Cena barelu ropy Brent se včera pohybovala kolem 110 USD, což bude centrální banky v nejbližších měsících stavět před nepříjemné rozhodování, do jaké míry na tento proinflační nabídkový šok reagovat.
Data z amerického trhu práce potvrdily jeho dobrou kondici. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti se v uplynulém týdnu snížil více, než trhy očekávaly. Americký trh práce se tak pohledem statistik z poslední doby nachází v prostředí nedostatku pracovní síly a přilévá olej do ohně inflačních tlaků daných vysokými cenami energií, komodit, ale i předchozím narušením dodávek vstupů.
Výrazné překvapení včera přinesl lednový růst cen průmyslových výrobců v eurozóně. V lednu meziměsíčně vzrostly produkční ceny o dalších 5,2 % (oček. 2,8 %), což v meziročním vyjádření znamená růst již o 30,6 %. Nezajímavé není toto číslo ani z domácího pohledu. Vyšší zahraniční ceny se totiž zřejmě budou promítat i v nákladech českých výrobců (v lednu rostly české PPI meziročně o 19,2 %), což bude vytvářet dodatečný tlak na tuzemské spotřebitelské ceny i další růst sazeb ČNB.
Regionální měny byly v prostředí sílícího dolaru nadále pod tlakem výprodejů. Nejvíce oslabil polský zlotý, který se dnes ráno obchodoval poblíž 4,85 PLN/EUR. Ztrácela i česká koruna, která se pohybuje okolo 25,80 CZK/EUR. O něco menší ztráty inkasoval forint, který byl podpořen vyšším než očekáváným nárůstem týdenní depozitní úrokové sazby tamní centrální banky. Celkově tak středoevropské měny doplácí na svou geografickou blízkost celému konfliktu, závislost na ruských energiích a relativně vyšší podíl průmyslu.
Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
4. března 2022