Michal Brožka: Finanční trh bude vstřebávat válku na Ukrajině a ruskou finanční krizi

Michal Brožka: Finanční trh bude vstřebávat válku na Ukrajině a ruskou finanční krizi

Makroekonomický kalendář nabídne tento týden mnoho dat silného kalibru, ale ta budou hrát druhé housle. Na prvním místě bude eskalující konflikt na východě Evropy. Přijaté sankce odstřihnou Rusko od cizoměnového financování a vyvolají v něm finanční krizi. Otřes na finančním trhu může vyvolat potřebu dodávek likvidity od hlavních centrálních bank. Silná data z trhu práce v USA by současně měla trhy udržet v očekávání začátku růstu úrokových sazeb v březnu. Zvýšení inflace za únor připomene, jakým směrem se ubere příští prognóza ECB.

Centrální banky mohou být opatrnější

Eskalace konfliktu na Ukrajině během víkendu přiměla EU a USA k vystupňování sankcí a pomoci zahrnující mimo jiné dodávky vojenského materiálu. Nastala i shoda nad potřebou odpojit řadu ruských bank od finanční sítě SWIFT a sankcionování devizových rezerv Ruské centrální banky. Tyto operace uvrhnou Rusko do finanční krize, která záhy přejde v krizi reálné ekonomiky, přičemž charakter opatření je takový, že Rusko bude odstřiženo od možnosti se z této krize dostat jinak než reálným přizpůsobením, tedy výrazným propadem HDP. Jedná se o velmi rizikový vývoj, který nebude prospívat rizikovým aktivům. Pravděpodobně uvidíme další pokles akciových trhů, a naopak při známkách deeskalace naopak výrazné růsty, a to při značné diferenciaci dle expozic v postiženém regionu.

Evropské a americké akciové futures jsou v záporu, výnosy dluhopisů klesají. Cena ropy Brent vzrostla na 104 USD/barel. Příklon k bezpečným přístavům je patrný na posilujícím americkém dolaru.

Středoevropské měny a ceny aktiv budou pod vlivem geopolitického vývoje. Zveřejnění struktury HDP v ČR za Q4 21 bude analyticky zajímavé především s ohledem na slabší měsíční data z konce roku, nicméně z hlediska korunového finančního trhu to bude patrně bez vlivu. Kurz CZK/EUR se v pondělí ráno obchoduje mírně nad 25,0.

Makroekonomický kalendář přinese data těžkého kalibru jako je trh práce a ISM indexy aktivity v USA. V eurozóně budou zveřejněny předběžné výsledky inflace za únor. V případě USA jsou očekávána silná čísla, která by měla konvenovat s očekáváním růstu sazeb Fedu na březovém zasedání. Od inflace v eurozóně čekáme další zrychlení na 5,8 %. I zde narůstají očekávání na zvyšování sazeb ECB. Válka na Ukrajině je šokem, který sice v prvé fázi bude kvůli cenám energií proinflační, ale reakce měnové politiky není jednoznačná. Centrální banky budou vnímat zvýšenou nejistotu a mohou postupovat opatrněji. Navíc se budou nacházet v situaci, kdy může být potřeba nouzových dodávek likvidity v souvislosti se silnými finančními restrikcemi vůči Rusku. V situaci, kdy se Fed chystal začít snižovat objem své bilance, by tak paradoxně nyní mohlo dojít i k jeho mírnému navýšení, kdy důvodem ovšem není stimulace ekonomického růstu ale dodávky nouzové likvidity. I za současné situace je pravděpodobné, že v březnu uvidíme zvýšení úrokových sazeb Fedu a novou prognózu ECB, která bude signalizovat utahovaní její měnové politiky již v letošním roce.

Stres na finančním trhu byl minulý týden limitovaný

Nárůst averze vůči riziku ve spojitosti s napadením Ukrajiny ruskou armádou vedl v uplynulém týdnu k dalšímu růstu averze vůči riziku. Akciové trhy klesly, nicméně již v průběhu čtvrtka začaly růst. Koncem týdne dosáhla týdenní ztráta indexu S&P500 necelého jednoho procenta a v případě STOXX Europe 600 dvou procent. Ceny vládních dluhopisů USA či Německa při eskalaci konfliktu povyrostly, ale koncem týdne již tyto zisky opět smazaly. Dolar vůči euru ve čtvrtek posílil na úroveň 1,111 a později část zisků zkorigoval na 1,124 USD/EUR. Cena ropy Brent dosáhla ve čtvrtek 105 USD/barel. Brzy klesla k 98 USD/barel a oproti začátku týdne tak na jeho konci byla dražší o 4,4 %. K výrazně větším nárůstům došlo v případě plynu. Jeho futures na nejbližší měsíce oproti začátku týdne vzrostly o cca 30 %. Středoevropské měny oslabovaly, přičemž nejvíce maďarský forint a nejméně česká koruna. Její kurz dosáhl ve čtvrtek úrovně 25,10 CZK/EUR a následně zkorigoval k 24,70 CZK/EUR. Její týdenní oslabení tak činilo 1,6 %, což je s ohledem na rizika relativně malý výkyv.

Zveřejňovaná makroekonomická data minulý týden ve většině překvapila pozitivně. Šlo zejména o předstihové indikátory ze zemí eurozóny či německý Ifo index podnikatelské důvěry. Také indexy nákupních manažerů z USA vykázaly hodnoty nad očekávání, které ukazují na rostoucí aktivitu a důvěru v ekonomiku. Bohužel právě na indikátorech důvěry v nejbližší době pravděpodobně uvidíme negativní dopad války na Ukrajině.

V případě ČR minulý týden silně překvapilo oproti odhadům mnohem větší navýšení cen výrobců, které tak hovoří ve prospěch dalšího zvýšení úrokových sazeb ČNB. Dopad konfliktu na Ukrajině je nejistý a komplexní, nicméně výroky členů bankovní rady zatím akcentují jeho proinflační efekt. Stále se proto domníváme, že ČNB bude zvyšovat hlavní úrokovou sazbu k 5 % ze současných 4,5 %.

Zdroj informací

Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka

Datum

28. února 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

O platformě Trh firem




Reklama

Page generated in 2.0771 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál