Martin Gürtler: Konflikt na Ukrajině vnáší na finanční trhy velkou míru nejistoty a obav

Martin Gürtler: Konflikt na Ukrajině vnáší na finanční trhy velkou míru nejistoty a obav

Hlavním tématem dneška zůstává konflikt na Ukrajině, další kroky Ruska a odvetná opatření Západu. Včerejší vpád ruských vojsk na ukrajinské území dále akceleroval nárůst rizikové averze na finančních trzích. Pod výprodejním tlakem tak zůstávají rizikovější aktiva a rozvíjející se trhy. Výrazně rostou ceny komodit. Z makroekonomických dat bude dnes zveřejněn finální odhad německého HDP za čtvrté čtvrtletí, který potvrdí mezičtvrtletní pokles o 0,7 %. Důvodem byla především slabá spotřeba domácností, která doplatila na protiepidemické restrikce. Ty se však s ustupující pandemií uvolňují, což by se mělo pozitivně odrazit v únorové důvěře v ekonomiku eurozóny. V USA bude sledován lednový vývoj objednávek zboží dlouhodobé spotřeby a také osobních příjmů a výdajů.

Německá ekonomika doplatila na slabou spotřebu domácností

Finanční trhy budou i dnes fungovat v prostředí vysoké nejistoty ohledně dalšího vývoje na Ukrajině, převládat tak pravděpodobně i nadále bude výprodej rizikovějších aktiv. Ten mohou umocnit další zprávy ohledně reakce Západu na vpád ruských vojsk na Ukrajinu, ať už půjde o další ekonomické sankce či možnou vojenskou odpověď. Nad rámec již zavedených sankcí se stále diskutuje možné odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, které by v podstatě vedlo k zamezení výměny zboží a služeb mezi ním a zbytkem světa. To by se však týkalo i dodávek energetických komodit do Evropy a řada evropských států včele s Německem je tak zatím proti. Dnes tak zřejmě můžeme očekávat další tlak na posílení aktiv bezpečného přístavu jako je americký dolar, švýcarský frank či třeba zlato. Naopak měny středoevropského regionu mohou být negativně ovlivněny zvýšenou rizikovou averzí vůči rozvíjejícím se trhům.

Nezbytné bude sledovat také vývoj cen komodit, které v předchozích dnech výrazně zdražily. Ty totiž mohou ještě dále umocnit již tak silné inflační tlaky. Celkově tak bude důležité, jak finanční trhy vyhodnotí protisměrně působící informace. Z ekonomického pohledu je totiž otázkou, jak zareagují centrální banky. Zdali budou vnímat konflikt na Ukrajině jako nabídkový šok působící v proinflačním směru, či se budou obávat negativních dopadů na globální poptávku. Včera se vyjádřilo hned několik představitelů amerického Fedu, kteří nadále indikují první zvýšení úrokových sazeb na březnovém zasedání. Dnes by se k tomuto tématu měla vyjádřit šéfka ECB Christine Lagardeová.

Přestože makroekonomická data budou i dnes pravděpodobně upozaděna, nezajímavá úplně nebudou. Zveřejněn bude konečný odhad vývoje německého HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ten by měl podle nás pouze potvrdit mezičtvrtletní pokles tamní ekonomiky o 0,7 %. Důvodem byla především slabá spotřeba domácností, v které se odrážely silné restrikce související s obnoveným šířením koronavirové nákazy. Soukromé výdaje se tak podle nás v Německu snížily mezičtvrtletně o 0,7 %. V rámci evropských ukazatelů upoutá jistě pozornost také důvěra v ekonomiku eurozóny za únor. Ta by měla vlivem snižujících se počtů nových případů covid-19, rozvolňujících se opatření a příslibu konce pandemie vzrůst.

Zlepšení nálady by mělo být patrné především v sektoru služeb, který na restrikce doplácel nejvíce. Zveřejněn bude také konečný odhad evropské spotřebitelské důvěry, který však pravděpodobně jen potvrdí její další pokles. Na domácnosti totiž silně dopadá výrazná inflace a zejména pak rychle rostoucí ceny energií. Za Atlantikem bude sledován vývoj předstihových ukazatelů za leden. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA podle našeho odhadu zaznamenaly jen nepatrný meziměsíční nárůst. Poblíž prosincových úrovní se podle nás pohybovaly i osobní příjmy Američanů, jejich výdaje však i vlivem výrazné inflace povyskočily meziměsíčně o 1,7 %. To by bylo v souladu s výrazným lednovým nárůstem tamních maloobchodních tržeb meziměsíčně o 3,8 %.

Rizikovější aktiva pod výprodejovým tlakem

Včerejší napadení Ukrajiny Ruskem vedlo k dalšímu odklonu investorů od rizikovějších aktiv. Americký dolar posílil proti euru v průběhu evropského obchodování o přibližně 1,5 %. Zhruba ve stejném rozsahu oslabila česká koruna, která se obchodovala v blízkosti 25 CZK/EUR. Ještě více proti euru ztratil maďarský forint a polský zlotý, a to více než 2 %. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování klesaly o zhruba 4 až 5 % a k poklesu docházelo i u tržních úrokových sazeb. Zatímco ty dolarové klesaly v podstatě po celé délce výnosové křivky, korunové sazby zaznamenaly nárůst v případě splatností od jednoho roku do tří let. Vliv mohlo mít i zveřejnění oficiálního stanoviska ČNB k dění na Ukrajině, podle kterého centrální banka neočekává významné dopady konfliktu na růst české ekonomiky. Důvodem je podle ČNB nízký podíl Ukrajiny a Ruska na českém vývozu. Zde je však nutné zmínit, že zprostředkovaně může být tento vliv silnější z důvodu významně vyšší expozice vývozu našeho největšího obchodního partnera Německa.

Celkově hodnotí ČNB aktuální situaci na Ukrajině jako proinflační riziko, spočívající zejména ve výrazném nárůstu cen energetických komodit. Ve směru vyšších úrokových sazeb pak může podle centrální banky působit i slabší kurz koruny. Ve vztahu k tomu ČNB dodává „V rámci režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.“.

Včera zveřejněná data zapadla v záplavě zpráv z Ukrajiny, investoři však v podstatě o nic zásadního nepřišli. Důvěra v tuzemskou ekonomiku za únor odrážela ústup pandemie a vzrostla z 5,5 na 7,2 bodu. To je nejvyšší úroveň od loňského července a více než dvojnásobek oproti úrovni z listopadu a prosince. Pokračující nárůst důvěry probíhal především u podnikatelů, kteří již pravděpodobně vyhlížejí návrat do normálu. Důvěra v oblasti služeb vzrostla na nejvyšší úroveň od ledna 2020. Další zlepšení zaznamenal také průmysl a stavebnictví, kde svou roli zřejmě sehrály i postupně se zmírňující problémy v dodavatelských řetězcích. Jen nepatrně se naopak zhoršil sentiment v odvětví obchodu. Spotřebitelská důvěra sice mírně vzrostla, i přesto však zůstává nízká, a to hlavně v důsledku výrazné inflace. Ta totiž ukrajuje velkou část kupní síly domácností. Data z USA přinesla zanedbatelnou revizi mezičtvrtletního růstu tamní ekonomiky za čtvrté čtvrtletí z 6,9 % na 7,0 % (v anualizovaném vyjádření). Týdenní počty amerických žádostí o podporu v nezaměstnanosti se vyvíjely v souladu s očekáváními, když se udržely mírně nad 200 tis.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

25. února 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

O platformě Trh firem




Reklama

Page generated in 1.7189 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál