Martin Gürtler: Trhy budou nadále sledovat především situaci na Ukrajině

Martin Gürtler: Trhy budou nadále sledovat především situaci na Ukrajině

Na trzích budou dnes nadále rezonovat především možné další informace o vývoji napětí na rusko-ukrajinských hranicích. Hrozba ozbrojeného konfliktu na trhy vnesla vyšší míru volatility, poslední zprávy jsou však spíše pozitivního charakteru. Dochází tak k postupnému poklesu rizikové averze. Investoři zůstávají i přesto vysoce senzitivní a hledají způsoby, jak přizpůsobit své investiční strategie. Situace se může opět rychle změnit, jak dokazuje včerejší varování od vedení NATO. Prim geopolitických témat umocňuje i fakt, že makroekonomický kalendář dnes nabídne pouze méně důležitá data z USA. Důležitým tématem zůstává také to, jaká bude reakce velkých centrálních bank na přetrvávající vysokou inflaci.

Makroekonomický kalendář toho dnes moc nenabídne

Dnešek přinese spíše méně významná makroekonomická data z USA, která pravděpodobně nebudou mít sílu ovlivnit dění na finančních trzích. Zveřejněn bude lednový vývoj nově vydaných stavebních povolení a zahájených staveb. V obou případech se čeká meziměsíční pokles. Vliv by na to mělo mít zejména rychlé šíření nové mutace omikron, které si na přelomu roku vyžádalo obnovení některých restrikcí. Jako každý čtvrtek budou i dnes zveřejněny americké počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za uplynulý týden. Trh očekává v podstatě stagnaci mírně nad 200 tis., kam se tyto počty vrátily po dočasném vzedmutí k 300 tis. v průběhu ledna (vlivem již zmíněného omikronu). Poblíž dvousettisícové úrovně jsme byli zvyklí vídat počty nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti před započetím koronavirové pandemie, což jen dokresluje obrázek aktuálně významně napjatého trhu práce v USA. Seznam indikátorů z Ameriky pak uzavírá ukazatel podnikatelské důvěry od filadelfského Fedu, který by se měl stejně jako v předchozích dvou měsících pohybovat poblíž 20 bodů.

Finanční trhy tak budou ve výsledku sledovat především další vývoj na Ukrajině. Ten byl přitom v předchozích dnech zdrojem zvýšené volatility, když trhy citlivě reagovaly na rychle se měnící informace ohledně hrozby vzniku ozbrojeného konfliktu na rusko-ukrajinských hranicích. Podle posledních dostupných informací se toto riziko snižuje a na finančních trzích je tak zřejmý alespoň částečný ústup rizikové averze. Od vedení Severoatlantické aliance však včera přišla opět znepokojivá zpráva o tom, že podle jejich pozorování k žádnému stahování ruských vojsk od ukrajinských hranic nedochází. Ceny komodit zůstávají na zvýšených úrovních – cena ropy Brent se nadále pohybuje v blízkosti 95 dolarů za barel.

Plynulejší dodávky působí na vyšší výkon průmyslu

Evropský průmysl v prosinci pozitivně překvapil, když docházelo k zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích. Průmyslová produkce v eurozóně vzrostla meziměsíčně o 1,2 %, zatímco se čekal růst o 0,3 %. V případě celé Evropské unie byl růst o něco mírnější, když činil 0,7 %. Je však vidět, že výkon průmyslu se stále odvíjí hlavně od toho, jak jsou jednotlivým výrobním podnikům dodávány potřebné součástky a materiály. To vede k výrazné volatilitě produkce a také k tomu, že vývoj mezi jednotlivými zeměmi je značně diferencovaný. Česko tak bylo v prosinci s meziměsíčním poklesem o 2,9 % nejhorší, zatímco v listopadu patřilo naopak k nejlepším, když jeho produkce vzrostla o 4,8 %.

Výrazně nad odhady v lednu rostly americké maloobchodní tržby i průmyslová produkce. V meziměsíčním vyjádření dosahoval růst maloobchodních tržeb 3,8 %, bez prodejů automobilů pak 3,3 %. Čekalo se přitom 2,0 %, respektive 0,9 %. Směrem k horšímu byly však naopak revidovány údaje za prosinec. Významně k lednovému nárůstu tržeb přispěly prodeje automobilů, které umožnila již zmíněná vyšší produkce. V poklesu v důsledku obnoveného šíření nákazy na druhou stranu pokračovaly tržby v oblasti stravování. Zhoršená pandemická situace favorizovala především prodeje přes internet. Podobně jako v Evropě byly zlepšující se dodávky součástek na přelomu roku patrné také na výkonu amerického průmyslu. Ten vzrostl meziměsíčně o 1,4 %, zatímco se čekal růst o 0,5 %.

Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda společně se svým poradcem Jakubem Matějů ve včerejším článku pro Hospodářské noviny uvedli: „Současná prognóza ČNB počítá s postupným návratem sazeb k nižším úrovním, jakmile inflační tlaky alespoň částečně poleví. S přibývajícími proinflačními signály je však zřejmé, že tato debata není na pořadu dne a dlouho nebude. Naopak bude třeba zvážit, jestli sazby ještě o něco nezvýšit.“

Optikou dění na finančních trzích patřil včerejšek k těm klidnějším, k čemuž přispělo částečné uklidnění situace na Ukrajině. Česká koruna se tak držela poblíž 24,35 CZK/EUR. Bez významnějšího pohybu se obešel také polský zlotý, zatímco maďarský forint o zhruba půl procenta oproti euru oslabil. Euro k dolaru sice zprvu nepatrně posílilo, poté se však vrátilo k 1,136 USD/EUR. Akciové trhy mírně korigovaly nárůst z přechozího dne.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

17. února 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

O platformě Trh firem




Reklama

Page generated in 1.4913 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál