Jaromír Gec: Trhy očekávají, že Fed bude muset brzy zasáhnout

Nejdůležitějším údajem, který v tomto týdnu rozvířil globální finanční trhy, byla lednová inflace v USA. Ta trhy znovu překvapila, když byla stejně jako v prosinci oproti očekáváním vyšší. Meziročně dosáhl růst spotřebitelských cen 7,5 %, což překonalo tržní konsenzus i náš odhad shodně o 0,3 pb. Jednalo se navíc o nejvyšší inflaci za poslední čtyři dekády. Meziměsíčně se ceny zvýšily v průměru o 0,6 %, přičemž z hlediska struktury byl jejich růst poměrně plošný. Přispěly k němu jak ceny potravin a energií, tak i vyšší náklady na bydlení a ceny služeb. To indikuje, že se cenové tlaky začaly na začátku roku rozlévat napříč ekonomikou. V kombinaci se solidními statistikami z amerického trhu práce, který dál přikládá pod kotel, se tak závěr týdne nesl hlavně v duchu růstu sázek na brzké a výraznější zvýšení sazeb Fedem. Trh má aktuálně zaceněn růst klíčové úrokové sazby o více než 1pb do letošního července, přičemž na nejbližším zasedání 16. března je již očekáváno většinově její zvýšení o „nadstandardních“ 50bb.

Prosincová průmyslová produkce v Německu i ČR trhy spíše zklamala. V ČR klesla meziměsíčně o 2,9 %, a to po výrazném listopadovém nárůstu meziměsíčně o 4,9 %. Výrazná volatilita průmyslových dat souvisí s nárazovým charakterem produkce v automobilovém průmyslu s tím, jak jsou výrobcům dodávány nezbytné součástky. Německá průmyslová produkce klesla po sezonním očištění meziměsíčně o 0,3 (oček. růst o 0,5 %). Za prosincovým poklesem stál zejména slabý výkon stavebnictví, který německý statistický úřad započítává do celkové průmyslové produkce.

Bez zahrnutí stavebnictví a energetiky se tamní produkce v průmyslu zvýšila meziměsíčně o 1,2 %, což lze považovat za relativně dobrý výsledek. Přispěla k němu zejména výroba zboží investičního charakteru. Letos bychom se měli dočkat významnějšího oživení v průmyslu, a to hlavně vlivem lépe fungujících dodavatelských řetězců. Známky zlepšení jsme již pozorovali koncem loňského roku, což dokazuje i vývoj v německém automobilovém průmyslu. Zde v posledním loňském čtvrtletí vzrostla výroba mezičtvrtletně o 13,2 %. Na vlně oživení by se v letošním roce měl svézt i český průmysl, u kterého čekáme letos růst o přibližně 6 %.

Rovněž tuzemské maloobchodní tržby zůstaly v prosinci za očekáváním. V meziměsíčním srovnání po sezónním očištění reálně poklesly o 1 %, když náš odhad počítal alespoň s jejich stagnací. Výsledek koresponduje s nízkou úrovní spotřebitelské důvěry, na kterou koncem roku velmi negativně zapůsobila zrychlující inflace, a to zejména turbulence na trhu s energiemi. Ve prospěch lepšího výsledku naopak stále hovoří dobrá situace na trhu práce, ale před koncem roku pravděpodobně u lidí převážila opatrnost. Důležité bude, jak se na začátku roku bude vyvíjet inflace a také mzdy. Pokud by slabost ve spotřebě domácností měla pokračovat, bylo by to signálem pro ČNB, která v prognóze pro letošek počítá s jejím reálným růstem o vysokých 6 %, že by s utahováním měnové politiky měla brzdit.

Americké akcie v závěru týdne v reakci na inflační data klesaly, zatímco výnosy dluhopisů i tržní úrokové sazby rostly. Zisky si se zvyšujícími se spekulacemi na nárůst amerických měnově-politických sazeb připsal dolar, který se téměř celý pátek obchodoval pod hranici 1,14 USD/EUR. Měny středoevropského regionu měly tendenci po zveřejnění inflace v USA oslabovat. Polský zlotý tak tak na konci týdne téměř vymazal předchozí zisky, které inkasoval po zvýšení základní sazby tamní centrální banky o dalších 50bb na 2,75 %. U maďarského forintu nepříznivý vliv rostoucích amerických výnosů v závěrů týdne vykompenzovala tamní překvapivě vysoká lednová inflace, která podpořila sázky na další utažení měnové politiky. Silnější dolar potom v kombinaci se slabšími makrodaty z uplynulého týdne přispěl i k oslabení koruny, která se v pátek vrátila do blízkosti 24,4 CZK/EUR.

Zdroj informací

Datum