Evropa vyslyšela požadavky českých podnikatelů

Příští parlament a komise snad sníží administrativu a přehodnotí povinnosti, které EU podnikatelům ukládá. Prioritou nové Evropské komise by se mohlo stát snížení administrativní zátěže podnikatelů.
Tu bývalý italský premiér Enrico Letta ve své nově zveřejněné zprávě označil za hlavní překážku rozvoje jednotného trhu. Jeho doporučení se promítla i do závěrů včerejšího summitu lídrů EU.

„Enrico Letta při psaní zprávy o vnitřním trhu pečlivě naslouchal, s jakými problémy se české firmy potýkají v EU. A nejen to, jejich požadavky zanesl do své zprávy, věnuje jim dokonce jednu celou kapitolu, v níž upozorňuje, že EU musí bojovat zejména s regulacemi a byrokracií. Ukazuje to, že Komora dokáže a může ovlivňovat evropskou diskusi o podmínkách podnikání,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Podnikatelé na jednání s Enricem Lettou, organizovaném v lednu v pražském Florentinu Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy, apelovaly zejména na „regulační detox“ a snížení administrativní zátěže, racionalizaci ESG reportingu nebo harmonizaci evropských technických norem pro zkoušení a certifikaci průmyslových výrobků v EU.
Upozornily i na to, že některé země EU neuznávají odborné kvalifikace nebo že je zatěžuje povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s národními daňovými předpisy.

Právo na zjednodušení

Enrico Letta ve své zprávě doporučil EU, aby přehodnotila povinnosti v oblasti podávání zpráv a předpisů, které musí podniky dodržovat. Za účelem zjednodušení plnění těchto povinností má EU legislativu přepracovat a také snížit počet nově přijímaných legislativních materiálů.

EU by nově mohla do legislativy zakotvit „právo na zjednodušení“. To by mohlo vést k plošnému snížení a modernizaci ohlašovacích povinností. Vedle toho by se zavedl princip „digital by default“ a také nové pravidlo, aby firmy předkládaly tytéž informace úřadům pouze jednou.

Objektivnější podobu by mohlo dostat i posuzování dopadů nově přijímané legislativy na podnikatele.

„Posouzení dopadů by mělo být zaměřeno na kvalifikované objasnění návrhu. To přispěje ke kvalitě a transparentnosti rozhodovacího procesu,“ upřesňuje Alena Mastantuono z Hospodářské komory, která v Bruselu působí jako členka Evropského hospodářského a sociálního výboru.

V souladu s dlouhodobě prosazovanou prioritou Hospodářské komory Letta navrhuje, aby byla posouzení dopadu na podnikatele průběžně aktualizována v návaznosti na dynamiku legislativního návrhu.

„To by v praxi znamenalo, že změní-li europoslanci nebo členské země v Radě text podstatným způsobem, mělo by se to odrazit i v samotném posouzení dopadů do podnikatelského prostředí. V praxi totiž dochází k tomu, že nejen podnikatelé neznají dopad schválených aktů, protože konečná verze textu je velmi vzdálena té původní, pro kterou bylo posouzení zpracováno. EU by se tak mohla více řídit příslovím ‚dvakrát měř, jednou řež‘,“ uzavřela Mastantuono.