Vánoce slavíme v Česku tradičně, sociální sítě využíváme během Štědrého dne méně než obvykle

K večeři kapr a bramborový salát jedině s vajíčkem a hráškem. Dárky nosí Ježíšek nejčastěji pod živý stromeček se špičkou. Používání technologií se během vánočních svátků snažíme omezovat.

Vánoce slaví 96 % Čechů, zbývající 4 % dodržují alespoň některé z vánočních tradic nebo darují svým blízkým dárky. V naprosté většině českých domácností (93 %) nosí dárky Ježíšek. Z tradičních zvyků se nejvíce dodržuje nevstávání od stolu při večeři. Dvě třetiny lidí navíc uvedly, že nemají u stolu během štědrovečerní večeře telefon. Sociální sítě využíváme během Štědrého dne méně než obvykle a tzv. digitální půst drží dokonce 10 % lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti ESET realizovaného agenturou Median ve dnech 9. až 12. prosince 2022 na 820 respondentech v České republice.

„Naší ambicí bylo zjistit, jak vypadají současné Vánoce v Česku. Přestože nás zajímaly primárně naše aktivity související s digitální komunikací během svátků či využíváním technologií obecně, využili jsme této příležitosti, abychom se podívali na Vánoce jako na celek,“ říká Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.

Ze zjištění společnosti ESET vyplynulo, že Vánoce mají v Česku silnou tradici, nějakým způsobem je oslavuje 96 % dotázaných. Významně častěji oslavy Vánoc probíhají v nejmenších obcích a v rodinách s dětmi. Samoživitelky a samoživitelé s dětmi slaví Vánoce méně, podobně jako lidé žijící v partnerství bez dětí. Nejméně ctí tradice spjaté s Vánoci ti, kdo žijí sami.

Nejvíce dotázaných si při štědrovečerní večeři pochutnává na kaprovi (58 %) s tradičním českým bramborovým salátem (91 %). Obliba kapra stoupá s věkem – mezi nejstaršími ho večeří 64 % dotázaných. Pouze 17 % dotázaných zabíjí kapra doma, a to nejčastěji v menších obcích a na Moravě.

Druhým nejoblíbenějším pokrmem je kuřecí řízek, celkově ho večeří necelá polovina (48 %) Čechů. Na třetím místě je vepřový řízek, uvedlo ho 31 % dotázaných.

Celkem 88 % Čechů dává do bramborového salátu vařená vajíčka, tři čtvrtiny hrášek a polovina i šunku nebo salám. Hrášek se těší významně větší oblibě na Moravě, kde ho dává do salátu 82 % dotázaných, naopak šunku nebo salám přidává pouze 28 % Moravanů.

Smrček nebo jedle

Naprostá většina (93 %) Čechů uvedla, že v jejich domácnosti nosí dárky Ježíšek. Ve více než polovině případů naděluje dárky pod živý řezaný stromeček, na jehož vrcholku se pyšní vánoční špička. Vánočním stromečkům kraluje u Čechů jedle, kterou má doma čtvrtina dotázaných. Následuje smrk, který preferují obyvatelé menších obcí a lidé žijící mimo Prahu a Střední Čechy, v tomto regionu je naopak upřednostňovaná borovice.

Téměř všichni dotázaní darují k Vánocům fyzické dárky (93 %). Dárkové poukazy na zboží nebo službu daruje třetina dotázaných. Častěji se jedná o respondenty s vyšším vzděláním (34 % lidí s maturitou a 45 % vysokoškoláků). Peníze daruje 21 % dotázaných, častěji muži (24 %) a respondenti s nejnižším vzděláním ZŠ nebo SŠ bez maturity (30 %). Digitálními dárky, jako jsou digitální předplatné, e-knihy, online vzdělávací kurzy apod., obdarovávají své blízké nejčastěji mladší a vzdělanější respondenti.

Zhruba pětina všech respondentů uvedla, že dárky také vyrábí, častěji se jedná o ženy (28 %) a obyvatelé Čech (25 %), spíše než lidi žijící na Moravě (14 %).

Od večeře nevstávat

Z tradičních zvyků se nejvíce dodržuje nevstávání od stolu při večeři. Tuto tradici dodržuje 69 % lidí, o něco více pak ti, kteří žijí s partnerem/kou a s dětmi (76 %). U stolu během večeře také nemají telefon dvě třetiny dotázaných. Celkem 15 % lidí u stolu telefon má za účelem fotografování a filmování. A zhruba stejný počet respondentů má telefon u štědrovečerní večeře pro případ nouze s vypnutými upozorněními.

„Pověry a tradice nám umožňují najít smysl, ale taky mít věci pod kontrolou. Díky dodržování zvyklostí redukujeme naši vlastní úzkost při představě naplnění různých pověr. Druhý faktor naproti tomu je, že večeře je známkou pospolitosti a rituály pojící se s jídlem mají posílit mezilidské vztahy. I proto je možná udržují více rodiny s dětmi, kde může být kladený důraz na propojení rodiny u štědrovečerní večeře,“ hodnotí psycholožka Kamila Ryšánková.

Mezi trojici nejpopulárnějších tradic se dále řadí kapří šupiny pod talířem (48 %) a krájení jablka (40 %). V závěsu za nimi je ještě tradice vánočního půstu, který drží zhruba třetina respondentů. Na Moravě se postí na Štědrý den dokonce 45 % obyvatel.

Popelka ze záznamu?

Dle dat z průzkumu využívá na Štědrý den technologie ke komunikaci a konzumaci audiovizuálního obsahu stejně jako každý jiný den polovina Čechů. Zbývající polovina se dělí téměř přesně na dvě stejné části – respondenty, kteří používají technologie méně nebo drží digitální půst, a respondenty, kteří technologie využívají více. K digitálnímu půstu se hlásí významně častěji nejstarší respondenti (15 %). Rodiny s dětmi (16 %) deklarují využívání technologií více než obvykle, ale pouze pasivně (pouze sledování TV/online obsahu, poslech rádia, čtení e-knihy).

Necelé dvě třetiny dotázaných sledují na Štědrý večer filmy a pohádky v televizi v přesný čas uvedení. Zpětné přehrávání nebo záznam využívají častěji mladší respondenti (15–30 let 17 % a 31–50 let 16 %) nebo partneři bez dětí (19 %). Online platformy (YouTube, Netflix, Disney+, apod.) využívají především respondenti v mladší a střední věkové kategorii a 15 % respondentů nesleduje během Štědrého večera nic a tráví čas jinak, přičemž 12 % offline (hraním deskových her, procházkou, povídáním si) a 3 % online (na sociálních sítích, hraním online her apod.). Čas online bez sledování filmů a pohádek tráví významně nejčastěji nejmladší respondenti (15–30 let 7 %).

„Mladší respondenti můžou trávit více času online čistě z toho důvodu, že se to pro ně stává přirozenější. Jsou více v kontaktu se sociálními sítěmi, je pro ně běžné touto formou komunikovat s okolím a získávat informace. Taky může hrát roli i potřeba být ve spojení se svými přáteli nebo můžou být poháněni FoMO, tedy strachem z toho, že promeškají něco důležitého,“ dodává Kamila Ryšánková.

K tradičnímu půstu se přidává půst digitální

Oddych od sociálních sítí si dopřává 18 % Čechů a 32 % jich sdílí obsah méně než obvykle. Více než třetina dotázaných své chování na sociálních sítích na Štědrý den nemění.

„Digitálním půstem chápeme období, kdy se vzdáme používání určitých druhů technologií. Může se jednat o určité dny v týdnu, měsíci nebo jen pár hodin v průběhu daného dne. Nadužívání chytrých telefonů s řadou sociálních platforem a různých komunikačních nástrojů je stále palčivější věc, se kterou se více či méně úspěšně perou mladší i starší generace,“ vysvětluje Žáčková ze společnosti ESET.

Dodržování digitálního půstu od sociálních sítí stoupá s věkem. Nejstarší respondenti drží digitální půst častěji nebo nepoužívají sítě vůbec. Ovšem ti, kteří sociální sítě používají, je také častěji (4 %) používají během Štědrého dne více než nejmladší (2 %) respondenti.

„V dnešní době se o digitálním půstu či detoxu a všímavosti během svátků mnohem více mluví a lidé se i tímto mohou inspirovat, přičemž hlavním cílem je podpořit duševní a fyzické zdraví. Pro někoho může být náročné odložit elektronická zařízení jen tak ze dne na den a vůbec po nich nesáhnout. U takových osob může vzrůst napětí, úzkost i stres. V těchto momentech je lepší jít na to postupně nebo případně nedělat tak razantní opatření. Vyzkoušejte nejdříve odkládat telefon hodinu před usnutím a ráno ho vzít do ruky až hodinu po probuzení a postupně časy protahovat, omezit notifikace, přepnout telefon na nějakou dobu do režimu letadlo,“ radí Ryšánková.

„Digitální detox může mít pozitivní vliv na náš spánek, pozornost a soustředění. Mimo jiné si díky detoxu můžeme naplno užít čas strávený s rodinou. U některých to pomůže předejít zklamání ze způsobu, jakým tráví vánoční svátky, a umožní jim to se v reálném čase nesrovnávat s ostatními, kteří na sociální sítě přispívají,“ dodává Ryšánková.

Polovina přispívajících na charitu si ji neověřuje

Necelá polovina (44 %) Čechů během adventu přispívá na charitu, nejčastěji se jedná o jednorázové dárcovské SMS a koupi konkrétního zboží nebo služby (oba způsoby 14 %). Polovina (52 %) přispívajících na charitu během adventu si ji neověřuje, přispívá mediálně známým organizacím a věří jim. Pro dalších 8 % přispívajících není ověřování charity důležité.

„Solidarity během adventu bohužel zneužívají i podvodníci, kteří mohou vytvářet falešné sbírky nebo podvržené QR kódy, platební brány či kopie webů známých charit. Vždy si tedy zkontrolujte, že číslo účtu adresáta odpovídá oficiálnímu bankovnímu účtu charity, zejména pokud využíváte k platbě QR kód nebo obecně platbu převodem. Pokud přispíváte přímo na webu charity, ujistěte se, že se jedná o její oficiální stránky. Neklikejte proto na náhodné odkazy z řetězových e-mailů, příspěvků na sociálních sítích či ve vyhledávačích, zadávejte adresu webu raději ručně. Ujistěte se, že je stránka bezpečná, tedy obsahuje na začátku adresy písmena „https“ a ikonu zámečku. U seriózní charity můžete také požadovat vystavení potvrzení o daru,“ uzavírá Žáčková ze společnosti ESET.

Průzkum společnosti ESET se uskutečnil formou online panelu společnosti MEDIAN, s.r.o., který mezi 9. a 12. prosincem 2022 vyplnilo 820 respondentů ve věku 15 a více let.