Život ve stínu: je Evropa na pokraji krize duševního zdraví?

Život ve stínu: je Evropa na pokraji krize duševního zdraví?

Duševní zdraví mnoha Evropanů během koronavirové pandemie nesporně utrpělo. V loňském roce každý čtvrtý respondent v rámci výzkumu mezi 15 evropskými zeměmi přední farmaceutické společnosti STADA uvedl, že od vypuknutí pandemie se u něj výrazně zvýšila míra stresu – tento trend podle zprávy STADA Health Report 2022 pokračoval i tento rok.

Nicméně pandemie není hlavním viníkem, jelikož duševní zdraví evropské populace nebylo ani na jejím začátku příliš v rovnováze: i před vypuknutím pandemie míra osob, které samy uváděly, že trpí syndromem vyhoření nebo často mají pocit, že jsou na pokraji vyhoření, anebo jsou s tímto pocitem alespoň obeznámeny, vždy přesahovala 50 %. Tento rok dosáhl evropský průměr, který odpovídá i výsledkům mezi českými respondenty, historického maxima, a to téměř 60 %.

Míra sebehodnocení vyhoření je rekordně vysoká, náchylní jsou zejména obyvatelé ze střední a východní Evropy

Ačkoli 59 % Evropanů tvrdí, že se jejich duševní zdraví v posledních dvou letech v podstatě nezměnilo, míra sebehodnocení vyhoření nebyla nikdy vyšší. Počet lidí, kteří buď alespoň jednou v životě zažili pocit vyhoření, často mají dojem, že jsou na pokraji vyhoření, nebo skutečně „vyhořeli“, nyní dosahuje 59 %, což je o 5procentních bodů více než v loňském roce. Tato tendence je obzvláště vysoká v rámci střední a východní části kontinentu. V Polsku se 70 % respondentů cítí být přinejmenším na hranici rizika, že někdy utrpí syndrom vyhoření, následuje ho Rumunsko se 67 %, mezi českými respondenty tento pocit uvedlo 60 %.

Více než pětina dospělých v Nizozemsku (22 %), stejně jako přibližně pětina lidí v Srbsku (20 %) a v Belgii (19 %) uvádí, že již zažila syndrom vyhoření; naproti tomu to platí pro méně než jednoho z deseti Italů (9 %). Přibližně každý čtvrtý Ital (24 %) – stejný podíl jako v Rumunsku – se však cítí být na pokraji vyhoření. V České republice 16 % populace uvedlo, že již vyhořením prošlo, 19 % se cítí na pokraji vyhoření a 26 % označilo, že pocit vyhoření již vnímalo, ale odezněl. Naopak 17 % Francouzů a 18 % Němců jsou si nejvíce jisti, že se pro ně vyhoření v budoucnu nestane problémem, což potvrdilo jen 7 % Čechů.

V celé Evropě jsou vyhořením výrazně více ohroženy ženy (65 %) než muži (53 %). Lidé mladší 25 let (68 %) a mladí profesionálové ve věku 25 až 34 let (72 %) se cítí být výrazně ohroženější než všechny ostatní věkové skupiny, mezi lidmi staršími 55 let je potenciál vyhoření mnohem nižší (22 %). Ve skutečnosti se přibližně čtvrtina (24 %) všech evropských respondentů ve věku do 35 let domnívá, že je na pokraji vyhoření, což v České republice v této věkové skupině uvádí 25 % dotazovaných a 18 % potvrdilo, že již vyhořením prošlo. Asi nepřekvapí, že syndrom vyhoření či pocit, že se k němu schyluje, podstatně výrazněji potvrzují lidé, kteří mají finanční potíže.

Zhoršení celkové duševní pohody se projevuje zejména u jihoevropské populace

Bez ohledu na to, že země začátkem tohoto roku zrušily řadu omezení souvisejících s covidem, značný počet Evropanů hlásí od začátku pandemie rostoucí úroveň stresu. Více než jeden ze tří respondentů (37 %) tvrdí, že se jejich úroveň stresu od první vlny covidu výrazně zvýšila v porovnání s rokem 2021, z českých respondentů to potvrdilo dokonce 40 %. Celkově jde na evropské úrovni o nárůst o 12procentních bodů. Vzhledem k výše zmíněné míře potenciálního vyhoření to nepřekvapuje. Vyšší mírou stresu jsou postiženy jihoevropské země – více než polovina Italů (53 %) a téměř polovina Portugalců (47 %). Na druhou stranu 12 % lidí ve Velké Británii tvrdí, že se jejich úroveň stresu během pandemie zlepšila, ačkoli pro třetinu z nich (32 %) covid-19 přinesl větší stres. Mezi země, které tento trend trápí nejméně, patří Nizozemsko (24 %), Německo (27 %) a také Francie a Švýcarsko (po 28 %). Obecně lze říci, že ženy (43 %) pociťují větší stres než muži (30 %). Z hlediska věku se nejvíce pod tlakem cítili lidé mladší 25 let (46 %), v České republice to je dokonce 51 %.

Více než 35 % Evropanů má špatnou kvalitu spánku

S nárůstem úrovně stresu roste i počet Evropanů, kteří mají problémy se spánkem: více než každý třetí (35 %) si stěžuje na špatnou kvalitu spánku, což je o 20 % více než v roce 2021. V České republice to je 33 % dospělé populace. Mezi respondenty s nejhorší kvalitou spánku patří lidé ze Spojeného království, Francie (po 43 %) a Španělska (42 %). Naopak sotva každý čtvrtý člověk v Nizozemsku (27 %) uvádí, že má špatnou kvalitu spánku. Pouze 22 % Evropanů tvrdí, že pravidelně spí celou noc nerušeně, což odpovídá i výsledku v České republice. Seznam potenciálních viníků, kteří je připravují o odpočinek, je dlouhý.

V průměru každého třetího účastníka průzkumu trápí v noci starosti s každodenními problémy, včetně českých respondentů, v Polsku je to ale téměř polovina (47 %). Ženy (38 %) jsou výrazně častěji než muži (29 %) vystaveny myšlenkám na každodenní dilemata. Pocity úzkosti jsou na druhém místě s 26 %, přičemž obzvláště postiženi jsou lidé v Itálii (42 %), v České republice jsou však až na čtvrtém místě. Finanční starosti způsobují, že zhruba každý pátý Evropan (19 %) nemůže klidně spát. Dalších 16 % si stěžuje na rušení hlukem zvenčí a13 % na chrápání svého partnera. Volání přírody nutí 15 % lidí vstávat během noci, v České republice je to hned druhým nejčastějším důvodem, uvedlo ho celkem 20 % respondentů.

Jídlo, spánek a pohyb – to jsou zbraně proti zvýšené hladině stresu

Přiznání si problému je klíčem k řešení komplikací s duševním zdravím, ale co přesně dělají Evropané pro jejich řešení? Aby se vyrovnali se zvýšenou úrovní stresu, snaží se každý druhý (53 %) dodržovat zdravou stravu, u českých respondentů toto platí ve 43 % případů, a 42 % se zaměřuje na dodržování spánkového režimu, o což se snaží Čechů více, konkrétně 47 %. Přibližně každý třetí evropský respondent (32 %) směřuje svou přebytečnou energii do intenzivní fyzické aktivity, u Čechů je to trochu méně (26 %). Užívání doplňků stravy pro zlepšení celkové vitality se hodí 31 % odpovídajících, přičemž nejčastěji se na ně spoléhají občané střední a východní Evropy: jejich nejoddanějšími zastánci jsou Česká republika, Rumunsko a Srbsko (po 40 %).

Holistické aktivity, jako je jóga a pilates jsou velmi oblíbené zejména v Polsku (45 %), evropský průměr činí 24 %. Jen o málo více než pětina Evropanů (22 %) se při podpoře svého psychického zdraví spoléhá na léky na předpis, v České republice to je 19 %. Při hledání vnitřní rovnováhy pravidelně medituje 20 % evropských respondentů. Obecně lze říci, že ženy pečují o své duševní zdraví více než muži, přičemž 90 % z nich se věnuje alespoň jedné konkrétní aktivitě pro zlepšení své pohody.

Zdroj informací

STADA Arzneimittel AG a NejBusiness.cz

Datum

18. prosince 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2205 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál