HK ČR doporučuje vládě, aby vyhodnotila rizika zavedení daně z neočekávaných zisků

Daň z neočekávaných zisků zhorší z pohledu firem předvídatelnost daňového systému, protože může být neočekávaně uvalena na jakýkoli sektor pokaždé, když kterákoli vláda bude potřebovat dodatečný rozpočtový zdroj. Firmy na toto riziko budou muset reagovat, patrně přirážkou ve svých cenách, čímž dojde ke zbytečnému roztáčení inflační spirály. Hospodářská komora doporučuje vládě, aby před zavedením daně z neočekávaných zisků (windfall tax) řádně vyhodnotila všechna rizika, neboť může způsobit dlouhodobé škody v ekonomice.

„Podnikatelská činnost se neřídí volebním obdobím, většina investičních projektů má mnohem delší horizont než čtyři roky. Pro rozhodování o jejich efektivitě je proto potřebná co nejvyšší možná míra jistoty, v jaké zemi budeme žít a podnikat za deset či patnáct let. Proto podnikatelé místo nesystémových změn tolik potřebují stabilitu prostředí, ve kterém podnikají,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý důvod, proč Hospodářská komora v minulých dnech Ministerstvu financí adresovala požadavek, aby vláda nový typ zdanění vůbec nezaváděla, a pokud by k tomu kroku přece jen přikročila, aby navrhovanou sazbu daně alespoň snížila ze 60 jen na 30 %.

Podle propočtů Hospodářské komory by aplikace vládou plánované 60% sazby nově navržené daně z neočekávaných zisků totiž v mezních situacích znamenala, že stát firmě odebere až 79 % z jejího celkového zisku. „Nelze označit za rozumnou daňovou politiku, když stát poplatníkovi daně odčerpá více příjmu, respektive zisku, než mu ponechá,“ je přesvědčen Dlouhý.

Šéf Komory připomněl, že nedůvěra podnikatelů ve vládou navrhované opatření pramení i z toho, že Česká republika nemá vládou schválenou dlouhodobou strategii vývoje daní, tzv. daňovou politiku, přičemž ani programové prohlášení vlády není vodítkem pro legitimní očekávání podnikatelů. Absence celkových představ o žádoucí podobě budoucího daňového mixu proto vyvolává u podnikatelů nedůvěru i v případě, že by se dílčí opatření mohla jevit jako rozumná. Hospodářská komora doporučila vládě v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě už loni, aby vypracovala projednala, schválila a zveřejnila daňovou politiku, což by pomohlo ke transparentnosti a předvídatelnosti, která je zásadní pro další rozvoj podnikání v zemi. Vláda to ale dosud neučinila.

Hospodářská komora za vážný problém daně z neočekávaných zisků považuje mimo jiné arbitrárnost stanovení odvětví, na která nová daň dolehne. Návrh totiž otevírá stavidla tomu, aby se kdykoli v budoucnu ukázalo na odvětví, které má být potrestáno novou daní. Nová daň bude také odrazovat zahraniční investory od investic v České republice, kvůli čemuž dojde ke zpomalení přítoku zahraničního kapitálu do české ekonomiky.

Hospodářská komora přitom už v minulosti připomínala, že podniky, které vykáží za letošní či kterýkoliv budoucí rok vysoké zisky bez ohledu na vynaložené vlastní úsilí, odvedou do státní kasy více peněz automaticky. Konstrukce stávající daně z příjmů právnických osob totiž v České republice má v sobě již vertikální daňovou spravedlnost zabudovánu.

„Lze to ilustrovat na zjednodušeném příkladu. Jestliže firma měla náklady deset milionů korun a výnosy dvacet milionů korun, měla zisk deset milionů, ze kterého zaplatí daň. Když se firmě – nezaslouženě, bez vlastního přičinění – výnosy zečtyřnásobí z dvaceti na osmdesát milionů korun, a náklady zůstanou v původní výši 10 milionů korun, nezaplatí na dani čtyřikrát, ale rovnou sedmkrát tolik, tedy ze sedmdesáti milionů korun,“ zopakoval Dlouhý.

I když se návrh tváří, že cílí na mimořádný, jakoby nezasloužený zisk tím, že dosažený zisk srovnává se ziskem vykázaným v předchozích letech, podle Hospodářské komory neadekvátně zachází s historickými hodnotami zisku, které zcela nedostatečně indexuje. Řada firem se totiž cíleně dynamicky rozvíjí, což se projevuje přirozeným meziročním růstem zisku, a vedle toho firmám v důsledku inflace rostou zisky jen zdánlivě, tzv. nominálně.

„Ministerstvem navržené jen 20% navýšení historického průměru zisků jako srovnávací základny pro klasifikaci toho, co je, anebo už není očekávaný zisk, vypadá jako průhledná snaha dostat do nového daňového chomoutu co nejvíce poplatníků, což se možná dá z povrchního rozpočtového hlediska pochopit, ale systémově to dává pochybný signál podnikatelskému sektoru: volte při svém rozvoji taková organizační a daňová schémata, abyste pro české berňáky vykazovali co nejmenší meziroční nárůst zisku, a odváděli tak v České republice co nejnižší daně. A to už je velmi diskutabilní rozpočtová pobídka,“ doplnil Dlouhý.

Hospodářská komora v minulých dnech po Ministerstvu financí požadovala, aby stát, pokud by již k přirážce ke zdanění zisků přikročil, používanou 20% indexaci podstatně zvýšil, např. na 50 %.