Podle Indexu prosperity patří české podnikatelské prostředí k nejhorším v Evropě

V eurounijním srovnání podnikatelského prostředí obsadila Česká republika 21. místo, vyplývá to z říjnového Indexu prosperity Česka. Vůbec nejhůře si tuzemsko vede v hodnocení podmínek pro založení podnikání, které jsou nejméně příznivé z celé EU. Jen samotné založení firmy u nás totiž trvá až 25 dní. Evropský průměr je přitom okolo 12 dnů. Zároveň je pro založení podnikání potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích. V Česku je rovněž i málo startupů, a to pouze 131 na milion obyvatel, což odpovídá 21. místu v EU. Právě startupy přitom mají velký potenciál proměnit Česko z montovny na „mozkovnu“.

Česká republika se v rámci 9. pilíře Indexu prosperity Česka, zaměřeném na podnikatelské prostředí, umístila v rámci unijní sedmadvacítky na 21. místě. Za špatným výsledkem stojí zejména podmínky pro založení podnikání, které jsou u nás podle posledního srovnání Světové banky nejméně příznivé z celé EU. Dále pak malý počet startupů či nízká tržní kapitalizace. „Oproti ekonomikám, jako jsou USA, Japonsko či Švýcarsko, je evropský kapitálový trh, ze kterého by mohly společnosti čerpat prostředky, málo rozvinutý. Tržní kapitalizace EU – tedy celková hodnota akcií evropských firem – v poměru k HDP, dosahuje jen něco málo přes 50 %. V USA je to téměř 200 % a ve Švýcarsku dokonce 270 %. Z jednotlivých zemí EU dosahuje největšího podílu obchodovaných akcií vůči HDP Německo (47 %), v Česku to jsou pak jen necelá 2 %,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Nejlepší podmínky pro podnikání jsou v severských státech. „Nejpříznivější podnikatelské prostředí mají ve Švédsku a Finsku. Tyto země profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny, zapříčiněných i vysokým podílem obnovitelných zdrojů. Naopak horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy,“ komentuje Milan Mařík, analytik portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

V Česku chybí startupy, na milion obyvatel jich máme jen 131

Ačkoliv status OSVČ můžete v Česku získat za 5 pracovních dní, založení firmy se u nás podle Světové banky může vyšplhat až na 25 dní. Odpovídá tomu i skutečnost, že je v Česku spíše průměrný počet firem, na milion obyvatel zde vychází 3 897 podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž unijní průměr činí 4 060. České republice tak ve srovnání s EU připadá 14. místo. Samotné zakládání firem a jejich řízení se přitom v nedávné době zjednodušilo. Na základě směrnice Evropské unie z roku 2019 měly členské země do letošního července umožnit digitální a cenově dostupné založení firmy všem členským státům. V současnosti je tak možné založit podnikání po celém území EU online.

Zatímco v podnikavosti je Česko spíše průměrné, podstatně hůř si stojí v počtu startupů. Podle společnosti Atomico jich v tuzemsku působí 131 na milion obyvatel, což odpovídá 21. místu v EU. Startupy přitom mohou výrazně pomoci české ekonomice. „Zejména technologické startupy jsou pro Česko cestou z montovny na mozkovnu, tedy cestou k větší konkurenceschopnosti pomocí znalostní ekonomiky. Ta se totiž výrazně podílí na HDP dané země a láká nové talenty, ne nadarmo bylo v Silicon Valley přes 30 % unicornů založeno přistěhovalci,” vysvětluje Jiří Skopový, vedoucí programu Seed Starter.

Začínající podnikatelé se bojí nejistého pravidelného příjmu a neúspěchu

Z průzkumu České spořitelny a agentury Kantar vyplývá, že mezi největší bariéry na začátku podnikání patří u studentů obavy z neúspěchu (55 % dotazovaných), nedostatku prostředků pro start podnikání (54 %) a nejistého pravidelného příjmu (49 %). Nejtěžší je v praxi při rozjezdu podnikání zvládnout potřebnou administrativu, získat zákazníky a vypořádat se s nepravidelným a nejistým příjmem. K řešení nedostatku kapitálu by mohla přispět vyšší tržní kapitalizace, ta je u nás nicméně 4. nejnižší v EU.

Jako nejefektivnější pomoc vnímají studenti především získávání zkušeností již během studia. „Za nejatraktivnější formu podpory pak považují možnost spolupracovat ve škole na projektu, ve kterém si vyzkouší podnikání v praxi. Stejně tak oceňují i přednášky lidí z praxe či možnost zapojit se do workshopu nebo stáže ve firmě,” říká Adam Daniel, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.

V Česku je 10. nejmenší korporátní daň v EU

České podnikatelské prostředí má ale i své světlé stránky. Například česká korporátní daň stanovená na 19 % je 10. nejnižší v EU. Zde jsou zároveň patrné poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco třeba v Maďarsku korporátní daň činí jen 9 %, ve Francii odpovídá 25 % a na Maltě dokonce 35 %.

Tuzemské firmy také patří v Unii mezi ty, které relativně významně investují do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 % HDP, což řadí Česko na 11. příčku v EU. Například ve Švédsku, kde je podle výsledků tohoto pilíře Indexu prosperity Česka podnikatelské prostředí nastaveno nejlépe z celé EU, podniky do výzkumu a rozvoje investují 2,6 % HDP.

Ještě loni měly české firmy (s odběrem 500–2 000 MWh) navíc i třetí nejnižší náklady na elektřinu. To se ale v poslední době dramaticky proměnilo. „Energie byly u nás řadu let velmi levné. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ale vzrostly jejich ceny – v některých případech až několikanásobně. Nejen pro řadu domácností, ale i firem jsou ceny nyní likvidační,” uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Podpora státu je tedy v tomto období důležitá, klíčový nicméně bude postoj EU. „Nyní potřebujeme jednotné celoevropské řešení. Bez něj dojde k tomu, že si členské státy začnou podporovat své podniky po svém. To by způsobilo, že bohatší státy si budou moci dovolit štědřejší podporu, což sníží konkurenceschopnost českých firem,” dodává Špicar.

Zahraniční firmy stojí v ČR za 43 % přidané hodnoty, v Německu jen za 19 %

Kromě zjednodušení legislativy a zvýšení podpory podnikání a startupů by podnikatelskému prostředí v Česku pomohlo zvýšení přidané hodnoty tvořené domácími firmami. Zahraniční firmy totiž v České republice stojí za 43 % veškeré přidané hodnoty, což je 23. nejvyšší podíl v EU. Například v Německu zahraniční firmy tvoří jen 19 % přidané hodnoty a ve Francii 17 %.

„Česká ekonomika je z velké části subdodavatelská, kdy řada firem působí jako dodavatel koncovému výrobci. Tím přicházíme o vyšší přidanou hodnotu, marži i nezávislost na odběratelích. Česká ekonomika nutně potřebuje transformaci. Té dosáhneme pomocí podpory vlastních finálních produktů, značek a investic do digitalizace a robotizace. I proto podporujeme iniciativu Druhé ekonomické transformace, ve které pomáháme firmám se změnou jejich obchodního modelu směrem k finálním produktům s vyšší přidanou hodnotou,“ říká závěrem Hrtúsová.