Jak pocítí změny klimatu banky a jejich klienti?

Mohlo by se zdát, že globální oteplování je především přirozený problém spojený s rizikem povodní, sucha nebo klimatických změn. Mezitím změna klimatu, tzn. fyzická rizika (včetně požárů způsobených suchem nebo záplav), m významný dopad na rozvoj různých odvětví, včetně finančního. Banky již dnes musí brát v úvahu dva typy rizik, která se promítají do ztrát - fyzické riziko a transformační riziko.

Od konce 19. století se průměrná teplota na Zemi zvýšila o 0,95 - 1,20 stupně Celsia. Rozdíl, který se z pohledu našeho každodenního vnímání tepla a chladu může zdát nepatrný, je však pro přírodu a její procesy obrovskou změnou. Zvyšování průměrné teploty ovlivňuje délku vegetačního období rostlin, výskyt konkrétních druhů živočichů v daném území a hospodaření s vodou. Klimatologové odhadují, že oteplení o 2 stupně drasticky zvýší riziko katastrofických změn životního prostředí. Co to ale znamená pro banky a finanční sektor?

Sucho nebo povodně znamenají finanční ztráty

Pro podnikání jsou klimatické změny další rizikovou oblastí, která musí být zohledněna při řízení. Finanční instituce zvažují dva druhy rizika – prvním je fyzické riziko. Vychází z možného výskytu jednorázových nebo chronických jevů počasí, které způsobují přímé ztráty. Patří mezi ně například povodně, které mohou zaplavit serverovny, sklady, výrobní prostory a znemožnit každodenní podnikatelské aktivity.

Druhým typem nebezpečí je transformační riziko. Týká se finančních důsledků souvisejících s přechodem na model nízkoemisní ekonomiky, který si vynucuje politika Evropské unie. V transformačním riziku jsou také důsledky technologického vývoje a změny nálad a preferencí zákazníků. Vzhledem k univerzální povaze těchto hrozeb nepatří pouze do finančního sektoru. Naopak, každé odvětví může čelit fyzickým a transformačním rizikům.

„Změna klimatu si vynucuje potřebu vypracovat záložní plány kontinuity podnikání, a tím ovlivňuje efektivitu, narušuje dodavatelské řetězce, snižuje investice, zvyšuje ceny a náklady na řešení krize. Bankovní sektor má jistou výhodu, protože dlouhodobě využívá pokročilé analytiky, které umožňují odhadnout a připravit se na nebezpečí,“ uvedl Petr Šlajchrt, Country Director společnosti SAS Institute pro Českou republiku.

Banky nejsou dostatečně připraveny na klimatické riziko

Klimatické riziko bylo klasifikováno Světovým ekonomickým fórem v The Global Risk Report jako jedna z nejkritičtějších a nejzávažnějších oblastí v nadcházejících letech.

„Doposud se manažeři rizik, zejména manažeři kreditních rizik, museli zabývat analýzami v průběhu dalších čtvrtletí, let a maximálně dekády. V současné době musí být analýzy klimatických rizik prováděny po desetiletí a zde se zátěžové testy stávají užitečným nástrojem, který umožňuje zohlednit změny makro i mikroekonomických faktorů,“ poznamenal Petr Šlajchrt.

Donedávna Evropská centrální banka (ECB) hodnotila, že téměř žádná banka v eurozóně není připravena na rizika spojená se změnou klimatu. ECB navrhla první verzi nařízení, které obsahuje pokyny a hlavní kroky umožňující efektivní zohlednění klimatických rizik. Stále však neexistuje žádný univerzální model pro finanční sektor.

Starost o klima může generovat zisky

Společnosti, které chtějí optimalizovat náklady vyplývající z praktických důsledků globálního oteplování, by měly využívat nástroje vybavené umělou inteligencí (AI) a strojovým učením (ML). To jim umožní předvídat, měřit a chápat dopady těchto procesů v kontextu chování zákazníků, právních změn, podmínek financování nebo trhu práce.

Pokročilá analytika založená na algoritmech AI / ML umožní zjistit, které části podnikatelského prostředí jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu. Mohou to být konkrétní tržní sektory, geografické oblasti nebo dokonce dodavatelé. Prognóza má zaručí dostatečný časový prostor pro odpovídající reakci.

„Důležité je také to, že modely ukážou, co se může stát, pokud se tato opatření neprovedou. Každý ze scénářů závisí na mnoha makro- a mikroekonomických proměnných. Bez analytiky podporované AI / ML bychom proto nebyli schopni poskytovat tak kvalitní předpovědní ukazatele,“ doplnil Petr Šlajchrt.

Výzvy, včetně klimatické krize, jsou také příležitostí k remodelaci procesů a dokonce ke zvýšení zisků. Společnosti se snaží být „zelené“, aby si vybudovaly lepší image u svých zákazníků (kteří mohou být ochotni zaplatit vyšší cenu za „zelené“ produkty), získávají nižší marži na úvěry na investice od bank, a to vše v rámci udržitelné obchodní strategie. První obchodní zkušenosti již ukazují pozitivní reakce na „zelené“ produkty, ať už v oblasti pojištění nebo bankovnictví – úroky na trhu „zelených dluhopisů“.