Komunální volby mají letos větší význam než v minulosti

Blížící se komunální volby budou mít pro některé politické strany větší význam než v minulosti. Promítají se do nich i velká témata jako je energetické krize, vysoké inflace a velké sociální nejistoty a nespokojenosti. Opoziční strany zejména ANO Andreje Babiše se zjevně rozhodly přeměnit komunální volby v protestní hlasování proti vládní politice s cílem vládu co nejvíce oslabit a ukázat její slabou podporu veřejnosti, říká politolog z Národního institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) Lubomír Kopeček.

ANO i SPD používají centralizovaný styl kampaně, která má napříč republikou takřka stejnou vizuální a obsahovou podobu. „To bývalo i v minulosti, ovšem v letošních volbách je to zesílené větším významem voleb pro ANO, když už není vládní, ale opoziční strana a používá je jako klacek na vládu,“ uvedl Lubomír Kopeček s tím, že protestní ladění kampaně se podobá přístupu opoziční ČSSD v krajských volbách 2008 nebo 2012. Tehdy byly hlavním tématem poplatky ve zdravotnictví, o čtyři roky později pak církevní restituce. V obou případech šlo o celonárodní a nikoliv regionální témata.

Druhá a v současnosti méně viditelná dimenze voleb souvisí s organizací stran. Jak ANO, tak ještě víc SPD, jsou strany budované kolem lídra. Lokální struktury v nich mají vedlejší roli a fungují pro stranické centrum spíše jako servisní podpora. „Na druhou stranu je pravda, že především místní elity ANO už v minulosti dobře těžily z vysokých volebních výsledků na místní úrovni, protože zajišťují saturaci jejich ambicí při zastoupení na radnicích měst. ANO, na rozdíl od SPD, je dnes viditelně pro povolební vyjednávání přijatelnější politický partner, než bylo ve svých počátcích,“ uvedl Kopeček s tím, že ANO Andreje Babiše ze stávající vlny nespokojenosti vytěží ve volbách mnohem víc než SPD.

Oproti tomu strany, které tvoří současnou vládní koalici, jsou decentralizované a pro řadu jejich politiků je primární komunální rovina, nikoliv ta celostátní. „Zvlášť silně je to vidět u STAN, která má mimochodem z vládních stran největší problém najít lidi, kteří by mohli zastávat ministerské funkce, což je hodně dáno právě zaměřením jejich politiků na komunální a krajská témata. U lidovců je přitom tradiční hlavní organizační báze strany soustředěná v menších obcích a zajišťuje nadstandardní počet komunálních mandátů,“ uvedl Kopeček.

Aktuální poměrně nepříznivou celkovou atmosféru ve společnosti podle Kopečka zřejmě nejvíce pocítí Piráti, kteří jsou převážně stranou velkých měst, navíc jsou závislejší, než ostatní vládní strany, na mladších voličích, kteří jsou u komunálních voleb méně ochotní k nim přijít. U některých větších měst se Piráti nemusí dostat přes 5 % klauzuli. „U STAN pravděpodobně špatný výsledek voleb, i kdyby neprošla v Praze ani do zastupitelstva, nic zvláštního nevyvolá. Synergický efekt koalice SPOLU ve velkých městech tam, kde byl převzatý celostátní model ODS, lidovci a TOP 09, může fungovat jako menší brzda proti velkému voličskému propadu,“ říká politolog.

Volby podle Kopečka zesílí už teď patrné vnitřní napětí u vládních stran. „Asi tu budeme mít několik emotivních povolebních dnů s ostřejší výměnou názorů mezi některými politiky vládních stran. Patrně to bude největší otřes, který tato vláda z hlediska vnitřních sporů zažije od svého vzniku a možná to skončí nějakou dílčí rekonstrukcí. Je ale málo pravděpodobné, že by druhořadé volby, což komunální a senátní volby svou povahou jsou, skončily rozpadem vládní koalice,“ dodal Kopeček.