Lesníci z ČR a Rakouska budou sdílet informace. Pomůže jim to i při kalamitě

Čeští a rakouští lesníci si budou sdílet informace o aktuální situaci na obou stranách hranice. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a dalších expertních pracovišť pro ně chystají manuál, jak se chovat v rizikových situacích jako je například kůrovcová kalamita. Sucho, vítr, oheň ani kůrovec totiž neznají hranice a včasný zásah je pro snížení rizika nebo třeba omezení šíření kůrovce klíčový. Menší vlastníci přitom ani neví, kde základní informace o lese hledat. To se týká jak informací o současných a potenciálních rizicích, tak situace, jak se chovat, když nastane kalamita.

„Malí vlastníci jednoduše nejsou odborníci a nemají finance na specialisty. Často ani nevědí, na jaké dotace mají nárok, kde hledat informace o současných a potenciálních rizicích a na koho se obrátit s dotazem ohledně možných doporučení a řešení,“ uvedl Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, podle kterého jedinečnost manuálu spočívá v jeho stručné ucelenosti a zprostředkování všech potřebných informačních zdrojů na jednom místě. Nabízí také možnost srovnání praxe a legislativy na obou stranách hranice.

Vlastníci lesů v manuálu ještě letos najdou přehled aktuálních a potenciálních rizik v dotčených regionech i doporučení preventivních opatření. „Velice aktuální jsou také informace o tom, co dělat po kalamitě, jakým způsobem se chopit obnovy lesa s ohledem na konkrétní přírodní a klimatické podmínky dané lokality s cílem přechodu od tradičního lesa věkových tříd k lesu trvale tvořivému. Jinými slovy se vlastníci naučí pěstovat druhově, věkově a strukturně bohatý les,“ uvedl Pokorný. Manuál nabízí také srovnání systémů finančních podpor do lesnictví a lesního hospodářství v České republice a Rakousku. U našich sousedů funguje přesná cílenost finančních podpor na řešení konkrétních problémů. Příkladem je náhrada za zničený lesní majetek kalamitou, zakládání pestrých a odolných porostů včetně managementu smrku, prevence a kontrola lesních požárů a další.

Zajímavostí je, že v Rakousku v některých oblastech platí oproti ČR jiný legislativní rámec. Všechny lesy podléhají úřednímu dozoru, úřady kontrolují plnění všech exekutivních a legislativních regulí. Pokud vlastníci lesů nedbají předpisů, mají úřady pravomoc provádět okamžitě možná či nezbytná bezpečnostní opatření, a ty pak vlastníkovi naúčtovat. Ten, kdo nedodrží předepsaná opatření k ochraně lesa a dopustí se přestupku, může dostat pokutu až do 7270 euro nebo dokonce nepodmíněný trest až do délky trvání 4 týdnů.

Lesnický manuál je koncipován tak, aby příliš nezahlcoval obecnými informacemi, ale naopak poskytl jasné informace a doporučení dle stanoviště, dřeviny, nejpravděpodobnějšího ohrožení, velikosti majetku, jak z pohledu prevence, akutních kroků a opatření, tak následné obnovy včetně finančního a ekonomického hlediska jednotlivých opatření. „Manuál má uživateli ušetřit čas a snáze se zorientovat v dané problematice, odpovědět na jeho otázky a poskytnout doporučení pro konkrétní typ lesa či rizika,“ říká vědec.

Vědci chystají také web, na kterém budou vlastníci lesa s odborníky sdílet informace o aktuálních a potenciálních hrozbách, zveřejní také síť demonstračních a provozních ploch pro přeměnu a přestavbu lesů, které bude možné v případě zájmu navštívit a konzultovat informace s místním revírníkem.

Situace poškození lesů zejména v příhraničních oblastech České republiky a Rakouska trvá již několik let. „Pro vlastníky, správce lesů a další zúčastněné instituce je to velký společenský a hospodářský problém, ovšem i výzva. V průběhu řešení se ukázalo, kolik dílčích místních opatření vedoucích k řešení kalamity ovlivňuje lesy, a to i na druhé straně hranice, a jak by se krize v lesním hospodářství mohly v budoucnu efektivněji řešit lepší výměnou a sdílením informací,“ dodal Pokorný.