Ekonomická krize přinese další polarizaci politické scény

Aktuální ekonomická krize s největší pravděpodobností přinese další polarizaci české politické scény, kterou lze sledovat od loňských parlamentních voleb. Většině lidí se výrazně zhorší finanční situace, přitom celkový stav ekonomiky i svou vlastní individuální ekonomickou situaci lidé většinou přičítají vládám. Té současné přitom nijak nepomáhá fakt, že její reálné možnosti, jak ovlivnit inflaci nebo cenu energií jsou velmi omezené, říká politolog z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) Vlastimil Havlík. Politizace uvedených témat se projevila také při sobotní protivládní demonstraci v Praze.

Hlavní témata posledních měsíců jako je válka na Ukrajině, rostoucí ceny energií a inflace tak trochu nutí dominantně pravicovou vládu dělat kroky, které známe spíše od levice, což může vyvolat pnutí uvnitř vládních stran. „Zhoršení ekonomické situace většiny lidí pravděpodobně přinese pokles důvěry ve vládní strany, možná i větší sociální nepokoje a může vést k posílení v současnosti opozičních stran,“ uvedl Vlastimil Havlík s tím, že aktuální hlavní témata českého předsednictví výrazně posilují v posledních volbách oslabený konflikt mezi pravicovou a levicovou politikou a kladou důraz na ekonomická témata.

Vědci SYRI analyzovali polarizaci na české politické scéně od loňských parlamentních voleb do současnosti. Loňské vítězství SPOLU a PirStan bylo podle vědců založené na antipopulistické kampani, která byla v podstatě logickou reakcí na ANO a také SPD. „Taková kampaň ale přináší ze své podstaty rizika. Kampaň vítězů voleb byla založená jednak na negativitě a jednak na vysoce moralistním a svým důsledkem nesmiřitelném apelu a podobně jako populismus tak přispívá k polarizaci,“ uvedl Havlík, který společně s kolegyní Alenou Kluknavskou analyzoval českou politickou scénu v článku pro prestižní časopis Journal of Common Market Studies.

Vědci upozorňují mimo jiné na to, že vítězná koalice sice tvrdila, že přináší slušnou a čestnou politiku, ale do pozadí ustoupila věcná řešení. „To může přinést zklamání voličů ze dvou důvodů. Politika sama o sobě není světem slušnosti a čestnosti, ale bojem o moc, pragmatickým řešení sporů, je plná kompromisů. Čili tento morální apel může být těžké naplnit. Za druhé se moc nedebatovalo o věcných řešeních témat, jako jsou daně, důchody, doprava, životní prostředí nebo práva sexuálních menšin,“ uvedl Havlík. Tento fakt podle něj znamená, že postupně se projevující postoje jednotlivých stran mohou být „překvapením“ pro voliče obou koalic a také vyvolávat spory uvnitř vládní koalice.

Další vývoj podle vědců bude záležet na externích faktorech jako je obrovský skok růstu cen energií v posledních dnech – tedy na tom, jak si vláda s tímto problémem poradí a jak příležitosti využije opozice. „Očekávám výrazné oživení významu ekonomických témat a posílení polarizace kolem nich. Je to hodně velká příležitost pro ANO, které si sice nevedlo moc dobře během pandemie, ale díky předchozímu makroekonomickému růstu a hodně silné redistributivní politice může být vnímáno nemalou částí voličů jako kompetentní alternativa vůči vládě. Ostatně do této role se už snaží dostat pomocí kampaně Za Babiše bylo líp,“ uvedl Havlík.

ANO podle něj v současné době přebírá voličskou základnu sociální demokracie a KSČM a vystupuje jako obhájce levicových voličů. Hnutí nyní volí spíše starší lidé a ti, kteří se mají ekonomicky hůře a očekávají silnou roli státu. V českém prostředí, které je typické odporem k tradičním stranám, se podle vědce otevřel prostor pro tzv. středový populismus, který je typický absencí jasnější ideologické orientace, kterou nahrazuje důraz na zdánlivě nepolitická nebo nestranická řešení. „Takto uspěl Babiš s příběhem nepolitického manažera, který zefektivní fungování státu a nahradí zkorumpovaný svět politických stran,“ uvedl Havlík s tím, že rétorika ANO se postupem času posouvá a trochu přibližuje příběhu levicově populistické strany Směr na Slovensku. Jak se bude situace vyvíjet dál, ukážou až další měsíce a roky. Vládnoucí koalici podle Havlíka nahrává fakt, že další parlamentní volby jsou až za tři roky.