Veřejné budovy mají jít v úsporách příkladem

Veřejné budovy mají jít v úsporách příkladem

V září pomalu začíná topná sezóna. Vzhledem k vysokým cenám energií budou úřady, administrativní centra, školy i domácnosti muset více přemýšlet, jak ušetřit. Sektor budov totiž spotřebovává až 40 % celkové energie, z čehož dvě třetiny připadnou na vytápění. Kdo by měl jít příkladem, jsou právě komerční a veřejné budovy. Jen za vytápění vládních budov stát ročně utratí 1,4 miliardy korun. Snižování spotřeby ale není sezónní záležitostí. Zlepšování energetické účinnosti budov a investice do zateplení, výměny oken nebo zdroje vytápění jsou dnes ještě potřebnější.

Při realizaci komplexních renovací lze v nerezidenčním sektoru ušetřit až 77 PJ, tedy téměř polovinu energie vynaložené na provoz těchto budov. Od konce srpna jsou k dispozici první prostředky v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) a Operačním programu životní prostředí (OPŽP). K dispozici je až 36 miliard korun, které mohou obce, kraje i stát využít na renovace a výstavbu.

Veřejné a komerční budovy mohou ušetřit až polovinu energií

Budovy patří k největším žroutům energie v Evropě – tvoří až 40 % spotřeby. Necelé dvě třetiny této spotřeby přitom připadnou na vytápění, zbylou třetinu tvoří ohřev vody, osvětlení, spotřebiče a vaření. Přestože již řada evropských zemí využívá pro vytápění obnovitelné zdroje jako jsou dřevěné brikety, pelety, energie z tepelných čerpadel a solárních termických systémů, je zemní plyn ještě stále nejčastějším zdrojem vytápění.

Plánované omezení spotřeby plynu o 15 % pro nadcházející topnou sezónu, na kterém se na konci července dohodly státy EU, se proto nutně dotýká také sektoru budov, a to nejen rezidenčních, ale také komerčních a veřejných. Ty by přitom měly jít příkladem. Jen za teplo a plyn v budovách ve vlastnictví státu se ročně utratí 1,4 miliardy korun. Při snížení teploty o 1 stupeň přitom jde ušetřit až 6 % energií. Ještě větší úsporu mohou přinést renovace těchto budov. Podle dlouhodobé strategie renovací Ministerstva průmyslu a obchodu, na jejímž vytvoření se Šance pro budovy podílela, je potenciál úspor energie v nerezidenčním sektoru (veřejné a komerční budovy) na vytápění při realizaci komplexních a kvalitních renovací 50 až 77 PJ. Konečná spotřeba energie na provoz těchto budov se pohybuje okolo 124 PJ.

„S úsporami energie se zlepšuje i vnitřní prostředí budov a dopady na zdravotní stav lidí, kteří v nich tráví mnoho času. V Česku máme přibližně 118 tisíc škol, školek, nemocnic, úřadů a dalších budov ve vlastnictví státu, krajů a obcí. Na kvalitní renovace čekají tisíce těchto objektů. Pokud to technický stav budovy umožňuje, je ideální přiblížit se co nejvíce pasivnímu standardu, přičemž nemusí jít nutně o dosažení nejnižších číselných hodnot. Principy pasivního standardu však využívat lze. Koncept budovy, architektura a využité technologie by spolu měly spolupracovat a vzájemně se doplňovat, aby se snížila potřeba energie na vytápění,“ uvádí Vítězslav Malý, ředitel sdružení Centrum pasivního domu.

V září se otevřenou první dotační výzvy pro veřejné budovy, systém je složitý

Na renovace či výstavbu nových veřejných budov může stát, hejtmani a starostové obcí využít dotační programy. Ve výzvách je připraveno velké množství prostředků, programy se však vzájemně prolínají a vytvářejí složitý systém, ve kterém se lze jen obtížně orientovat.

Na konci srpna byly vyhlášeny první výzvy pro renovace a výstavbu budov v programu IROP pro složky Integrovaného záchranného systému (IZS). Souběžně Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje program na podporu renovací státních budov z Národního plánu obnovy (NPO). Koncem srpna vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí výzvy na výstavbu veřejných budov v Operačním programu životní prostředí (OPŽP), ty ale nejsou určeny pro Prahu.

„Vítáme, že jsou peníze směrovány právě do této oblasti a že obsahují energetická kritéria. Veřejné budovy by měly jít příkladem. Ale zorientovat se, co je určené pro koho, začíná být opravdu náročná disciplína. Některé výzvy se duplikují, jiné jsou zase jen pro určité kraje, další mají rozdílné požadavky na energetickou účinnost. Svůj podíl na tom má český resortismus, ale i snaha Komise přicházet se stále novými řešeními a programy. Ukázkou absurdity jsou peníze pro Integrovaný záchranný systém, kde resorty budou soupeřit o projekty. Vyhraje zjevně IROP, dotační matador, naopak sekce energetiky realizující Národní plán obnovy bude muset rychle hledat projekty jinde, aby o alokaci nepřišli,“ komentuje Šárka Tomanová, ředitelka profesního svazu Šance pro budovy.

 

Pro projekty, které spotřebují ročně energie za 1,5 až 2 miliony korun, je vhodné plánovat energeticky úspornou renovaci pomocí metody EPC (energetické služby se zárukou). Majitel budovy tak může zavést energeticky úsporná opatření bez nároku na vlastní kapitálový vklad, jelikož investice se splácí v průběhu let pouze z uspořených nákladů. Součástí těchto projektů je často i systém individuální kontroly teplot v jednotlivých místnostech (IRC), což může být odpověď na aktuálně diskutovaný požadavek vlády na snížení teploty ve veřejných prostorách. „Za necelých 30 let bylo v Česku díky metodě modernizováno více než 270 projektů v nemocnicích, školách, úřadech, sportovištích, divadlech či kulturních domech. Na plnění klimatických cílů se však paradoxně EPC podílí méně než 1 %,” shrnuje Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Ministerstvo pro místní rozvoj dá k dispozici během podzimu až 16,5 miliardy korun na výstavbu mateřských škol a modernizaci a rozšiřování učeben základních a středních škol. Zde energetická kritéria nastavená nejsou. „Obce by měly uvažovat progresivně a realizovat nízkouhlíkové stavby, ať už za pomoci instalace zdrojů, jako jsou fotovoltaiky a tepelná čerpadla, nebo materiálů, aby později neutrácely statisíce za provoz a aby nová budova sledovala vývoj v oblasti nemovitostí. Pro děti je nejdůležitější zdravé vnitřní prostředí, ke kterému napomáhá instalace vzduchotechniky a stavba z přírodních materiálů,“ připomíná Tomanová.

OPŽP je tradičně progresivní a jsou v něm připraveny 2 miliardy korun na výstavbu plusových, pasivních nebo nízkoenergetických budov veřejných subjektů. „Podle našich předběžných odhadů peníze vystačí na 15 až 20 projektů, protože program je velmi štědrý, co se týká spolufinancování, nabízí až 70% podporu. Obce projekty postupně připravovaly, očekáváme proto vysoký zájem. Na podání žádosti mají téměř rok, a to by mělo být dostačující,” uzavírá Tomanová.

Škol a domovů pro seniory ze dřeva přibývá

Čím dál častěji obce žádají o podporu výstavby z udržitelných přírodních materiálů jako je dřevo. Jen za rok 2021 přibyla více než desítka veřejných budov ze dřeva. Hlavním důvodem jejich rostoucí obliby je rychlost výstavby, která se může dle zvolené technologie a míry prefabrikace pohybovat v řádu několika dní, a není tedy tolik závislá na počasí. Také samotná montáž je méně hlučná a bezprašná. V neposlední řadě je využití dřeva ekologické a má pozitivní vliv na lidské zdraví i psychiku. „Dřevo na sebe váže uhlík, a pokud neshnije nebo se nespálí, uhlík je v něm zachován po celá desetiletí, tedy i v zabudovaném dřevě ve stavbě. Dřevěné domy tak fungují jako takový druhý les,“ uvádí Lenka Trandová, ředitelka asociace ADMD, která se od července stala členem profesního svazu Šance pro budovy.

„První mateřské školy či domovy pro seniory ze dřeva u nás začaly vyrůstat již před 10 lety. Takovým příkladem může být školka pro 40 dětí v jihočeské Olešnici, kde se pro dřevostavbu rozhodli právě kvůli rychlosti výstavby, čistotě staveniště, podpoře lokální ekonomiky a ekologii,“ jmenuje Lenka Trandová.

Zdroj informací

Šance pro budovy a NejBusiness.cz

Datum

3. září 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2664 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál