Agrivoltaiku brzdí zatím legislativa a vysoké ceny panelů

Budování agrivoltaických systémů brzdí zatím vysoké ceny a zejména nedořešený legislativní rámec. Do budoucna by se ale měly stát alternativou a stabilizovat ekonomickou situaci zemědělců. Fotovoltaické panely vytváří stín pro plodiny pěstované pod nimi v horkých letních měsících, chrání květy a plody před krupobitím a prudkým deštěm. Stejně tak chrání před pozdními jarními mrazy, což je v českých podmínkách v posledních letech velký problém.

Agrivoltaika navíc nabízí zemědělcům výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a může být v budoucnu jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky, říká Ondřej Polák z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty MENDELU.

Agrivoltaika je v současné době pojmem zejména v souvislosti s využitím zemědělské půdy pro pěstování plodin či případně pastvu dobytka a výroby elektrické energie prostřednictvím fotovoltaických panelů. „Jedním z cílů tohoto směru je zejména zvýšit využitelnost zemědělské plochy. Spolu s tím nám agrivoltaika přináší řadu benefitů, ať už přímých nebo nepřímých. Jde o kombinované využití plochy zejména pro zemědělskou výrobu a sekundární využití pro výrobu elektřiny pomocí fotovoltaických systémů,“ uvedl Ondřej Polák.

Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. První větší plocha se chystá i v ČR díky společnosti ZENERGO Energy s.r.o., odborníkům z MENDELU, ČVUT FEL a VSÚO Holovousy s.r.o. Experti se letos inspirovali ve Francii na exkurzi Solární asociace, kde studovali technické řešení, výhody a nevýhody různých typů FV panelů, výběr vhodných plodin a další aspekty.

Tyto a další informace se v současné době vyhodnocují s cílem postavit největší agrivoltaický systém v ČR o rozloze 3 ha pro produkci trvalých kultur. „Spolu s tím připravujeme i prostor s různými typy fotovoltaických panelů pro výzkumnou činnost pěstování dalších plodin a nejenom pro trvalé kultury,“ uvedl Polák. Investor je podle něj připravený postavit agrivoltaický systém i bez dotačních pobídek. Záměr komplikuje energetická krize související s válkou na Ukrajině. Panelů je nedostatek, dodací lhůty jsou delší a ceny vyšší oproti loňskému roku. To ještě umocňují covidová opatření v Číně, která je největším světovým producentem FV panelů a s tím spojené problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

„V současné chvíli je největší překážkou legislativní rámec. Fotovoltaické systémy, které jsou budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu musí splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem. Ministerstvo životního prostředí proto usilovně pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tak, aby pěstitelům vybraných plodin mohli otevřít cestu k snadnější podpoře agrivoltaiky. Konkrétně pak odstraněním platby za odvody. Tímto řešením se sníží náklady na celkovou investici a navíc by mohli využívat dotací na fotovoltaiku,“ uvedl Polák.