Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu Norska, před třemi lety dělali totéž na Islandu. Nyní budou určovat jednotlivé druhy dřeva, zjišťovat jeho stáří a lokalitu, odkud dřevo připlulo.
Vědci k podobným výzkumům většinou odebírají vzorky naplaveného dřeva na Islandu, Špicberkách nebo v Grónsku, ale sever Norska byl v tomto ohledu dost přehlížen. „Kmenů na plážích tam není tolik jako v ostatních oblastech. Navíc některé pláže jsou poměrně těžko přístupné. Autem se nedá dojet až na místo, takže je potřeba jet lodí nebo jít pěšky, což je s veškerým vybavením, které potřebujeme poměrně náročné,“ uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Tomáš Kolář s tím, že o původu naplaveného dřeva v Norsku existuje jen jedna publikace, která je ale stará přes 20 let a tím pádem zůstává spousta otázek.
Vědci budou stejně jako před třemi lety na Islandu zjišťovat druh dřeva, jeho stáří a lokalitu. „Samozřejmě nás taky bude zajímat odkud dřevo připlulo a jakou cestou. Mohlo by jít o dřevo nejen z východu, ale i ze západu Ruska, teoreticky i z Norska. Zajímat nás taky bude, jak velké množství dřeva připlouvá v posledních desítkách let. Podle pozorování lidí, kteří na místě žijí nebo tam jezdí na chatu, tak dřeva v posledních letech hodně ubývá, což se nám ukázalo i na Islandu,“ uvedl Kolář.
Klíčovou roli podle něj hraje nejen způsob těžby a dopravy dřeva na Sibiři, což byla hlavní zdrojová oblast dřeva na Islandu, ale také množství arktického ledu, který je nezbytný pro to, aby dřevo urazilo vzdálenost tisíce kilometrů. „To je v současnosti zajímavé i s ohledem na klimatickou změnu, protože zmenšování arktického zalednění velmi pravděpodobně vede k menšímu množství plaveného dřeva,“ uvedl Kolář.
Spolu s kolegy na severu Norska odebral vzorky z více jak 400 kmenů z 8 různých lokalit podél severního pobřeží. „Vzhledem k tomu, že jsme našli některé čerstvě připlavené kmeny a u jednoho dokonce víme přesný měsíc a rok, tak můžeme také upřesnit dobu, po kterou dřevo přes oceán driftovalo. Podle dřívějších studií a výpočtů se uvádí, že minimální doba jsou dva až tři roky,“ uvedl Kolář.
Norové využívají naplavené kmeny na výrobu nábytku, jako stavební dřevo nebo i pro umění, nejčastěji ale jako palivo. „Na severu Norska platí, že kdo si kmen dřív vezme nebo alespoň nějak označí, tomu patří, což samozřejmě platí o pobřeží, které je ve vlastnictví státu a nejedná se o chráněnou oblast,“ dodal Kolář.
Mendelova univerzita v Brně a NejBusiness.cz
16. srpna 2022
Odvětví stavebnictví patří s podílem téměř 38 % na celosvětových emisích k největším znečišťovatelům...
Přední český dodavatel alternativních pohonných hmot Bonett vstupuje se svojí značkou na slovenský trh....
Společnost ČEPRO od dubna pro své velkoobchodní zákazníky nabízí nové palivo s obchodním označením HVO...
Direct pojišťovna potvrzuje svou dlouhodobou pozici mezi nejrychleji rostoucími pojišťovnami na trhu....
Od 18. března 2024 do 15. dubna 2024 bude Komerční banka vyplácet zjištěné pohledávky věřitelů Sberbank CZ...
Společnost DKV Mobility, přední evropská B2B platforma pro platby a řešení na cestách, rozšířila svou...
Po představení své nové obchodní strategie, zaměřené na podporu zdraví, správného stravování a na...
Společnost SAP oznámila novinky zaměřené na správu firemních dat. Nejvíce inovací včetně využití...
Společnost Dell uvádí na trh zcela novou řadu Latitude s podporou umělé inteligence. Notebooky vybavené...
Mozaika nájemců ve vysočanském věžáku AFI City 1 je již kompletně dokončená. Mezi nové přírůstky mimo jiné...