Praha měla loni druhou nejmladší populaci mezi kraji

Ve Středočeském kraji žilo i v roce 2021 nejvíce obyvatel ze všech regionů Česka, populačně nejslabší byl Karlovarský kraj. Nejmladší obyvatelstvo měl Středočeský kraj, nejvyššího průměrného věku dosahovala populace Zlínského, Královéhradeckého a Karlovarského kraje.

Podle bilance obyvatel, vytvořené na základě statistiky přirozeného a migračního pohybu navazující na výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021, byl na konci roku 2021 nejlidnatější Středočeský kraj (1,39 milionu), následovaný Prahou (1,28 milionu). Naopak nejnižší počet obyvatel měly kraje Karlovarský (283 tisíc) a Liberecký (438 tisíc).

V průběhu posledních devíti let vzrostl ve všech krajích průměrný věk obyvatel, avšak v Praze výrazně méně (o 0,4 roku) než v ostatních. Na konci roku 2021 to bylo 42,3 let. „Na rozdíl od roku 2012, kdy ještě obyvatelé Prahy patřili věkově spíše k starším, je dnes populace hlavního města mezi kraji druhá nejmladší,“ uvádí Jan Bílík z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Vůbec nejmladší obyvatele měl po celé uplynulé desetiletí Středočeský kraj (41,5 let v roce 2021). Nejvyšší průměrný věk obyvatel mají aktuálně kraje Zlínský, Královéhradecký a Karlovarský (všechny shodně 43,6 let), přičemž v Karlovarském kraji se od konce roku 2012 zvýšil ze všech krajů nejvíce (o 2,4 roku).

Informace přináší nově zveřejněná publikace Demografická ročenka krajů České republiky, která tvoří součást řady demografických ročenek vydávaných za jednotlivé územně správní jednotky. Podává souhrnný statistický přehled o demografickém vývoji v jednotlivých krajích ČR v období posledních 10 let. Letošní vydání tak zachycuje roky 2012 až 2021.

V ročence naleznete údaje o počtu obyvatel, jejich věkové struktuře podle pohlaví, ale i o jednotlivých demografických událostech, tedy o sňatcích, rozvodech, narozených, zemřelých a o migraci, včetně jejich podrobnějšího třídění podle pohlaví, věku, rodinného stavu, pořadí sňatku/rozvodu/narozeného dítěte apod. Nechybí ani informace o základním členění zemřelých podle příčin smrti a hodnoty vybraných demografických ukazatelů (např. průměrný věk obyvatel, úhrnná plodnost, naděje dožití při narození).