Víte, které profese budou ve vašem kraji žádané?

Aktuálně v České republice zažíváme nejnižší míru nezaměstnanosti z celé Evropské unie, až za námi pak najdeme Polsko a Německo. Jak dlouho tento trend vydrží, které profese se nemusí bát o práci a co s trhem práce provede rozvíjející se digitalizace a robotizace? Kde a v jakém oboru bude chybět nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců, komu nejvíce prospějí zkrácené úvazky? Nejen na tyto otázky nabízí odpovědi projekt Predikce trhu práce – KOMPAS.

Česká republika je z hlediska trhu práce hodně rozmanitá, jedno jí však spojuje: po celé zemi už roky chybí především kvalitní řemeslníci a pracovníci v technických profesích. Díky projektu KOMPAS lze už nyní odhadnout, které profese budou za tři až pět let na trhu práce chybět.

Současný trh práce poznamenal koronavirus i válka

KOMPAS pracuje s daty shromažďovanými od roku 2011 do konce roku 2021 a nabízí očekávané trendy se zhruba pětiletým výhledem do budoucna. Je to důležité především kvůli propojení se vzdělávacím systémem. Podle autorů by měl umět díky většímu množství dat postupně i předvídat vývoj v mnohem dlouhodobějším horizontu.

„Těsné provázání trhu práce se vzděláváním je nutné nejen v rámci školského systému, ale i během celého produktivního života. Jedině tak se nám povede vytvořit podmínky pro udržení ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti, která je důležitá pro zachování životní úrovně rodin. Trh práce nefunguje a nikdy nefungoval samostatně, je logicky úzce propojený jak se zmíněným vzděláváním, tak i se zaměstnavateli. Ovlivňuje ho i řada dalších okolností, jako je například ekonomický vývoj nebo v poslední době pandemie koronaviru či válka na Ukrajině. S těmito neočekávatelnými faktory je spojená řada rizik a výzev, jako bylo například ještě nedávno nepředstavitelné rozšíření režimu home office, dočasné zavírání firem nebo nyní naopak začlenění desetitisíců ukrajinských uprchlíků na volná pracovní místa v rámci České republiky,“ konstatuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), pod jehož ministerstvo projekt spadá.

Společnost stárne, kdo se o ni postará?

Demografický vývoj v České republice je už roky více než výmluvný, populace stárne a je zapotřebí jí zajistit dostatečnou péči. Bohužel se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem pracovní síly v této oblasti a podle KOMPASu bude tento trend pokračovat i nadále. Hned ve čtyřech krajích bude nejvyšší poptávka po profesích v sociálních službách. V Královehradeckém kraji vzroste až o 51 %, ve Zlínském kraji o 50 %, v Moravskoslezském o 47 % a konečně v Libereckém kraji o 35 %.

Největší nedostatek lidí hlásí obor ošetřovatelství

Celorepublikově k nejvyššímu skoku úzce související profesní poptávky by mělo dojít v kraji Vysočina. Zde vzroste potřeba v oboru ošetřovatelství až o 81 %. „Důvodem je dlouhodobý nedostatek pracovní síly v oblasti zdravotnických služeb a služeb, které na ně navazují,“ komentuje budoucí odhadovaný trend Jiří Vaňásek, vedoucí projektu Predikce trhu práce – KOMPAS, který se výzkumu trhu práce dlouhodobě věnuje a podle kterého je bohužel současná situace obtížně řešitelná, protože do tohoto segmentu služeb se dlouhodobě nedaří přilákat dostatek zájemců.

Od umění k životnímu prostředí

Pomyslnou druhou příčku obsadí Ústecký kraj, který bude poptávat až o 59 % více profesionálů do oblasti umění a užitného umění. „Většina si možná pod pojmem umění představí obrazy, muzea a galerie, ale to je hodně zúžené vnímání současného moderního světa. Dnes sem řadíme mimo výtvarné umění například i audiovizuální záznam, mediální produkci, módní tvorbu či interiérový a průmyslový design,“ upřesňuje Vaňásek a dodává, že své v této oblasti sehrává i rozvoj a obliba sociálních sítí.

Celosvětová snaha o ochranu životního prostředí s sebou nese i zvýšenou poptávku po odborných pracovnících. Evropská unie i ČR vychází v této oblasti zejména se závěrů z Green dealu tzv. Zelené dohody resp. balíčku Fit for 55, což se odrazí na zvýšené poptávce po odpovídajících profesích především v Jihočeském kraji a to o 44 %. Další současný trend, který se silně propíše do poptávky po personálním zajištění, se pak týká bezpečnosti a mimo jiné souvisí i s válečným konfliktem na Ukrajině. Pardubický kraj očekává nárůst poptávky v této oblasti až o 43 %.

Plzeňský a Jihomoravský kraj pak nabídnou vyšší možnost uplatnění v přírodních vědách a informatice. V Plzeňském kraji až o 41 % a v Jihomoravském kraji téměř shodně až o 40 %. Ve výše uvedených případech je důvodem pro zvýšení poptávky po daných oborech rychlý rozvoj digitálních technologií s ohledem na dopad 4. průmyslové revoluce. Současně tuto poptávku ovlivňují i faktory vztahující k oblasti ochrany životního prostředí, který jsme zaznamenali už v sousedním Jihočeském kraji.

Vysokoškoláci nachází uplatnění ve státní správě

„V České republice působí nyní ve státní správě 51 % středoškoláků a 43 % vysokoškoláků. Naopak v soukromém sektoru výrazněji převyšuje poměr středoškoláků s 69 % k 21 % vysokoškoláků. V následujících letech nedojde-li ke změně požadavků na kvalifikaci bude i nadále ve státní sféře ve srovnání se soukromým sektorem vyšší počet vysokoškoláků,“ komentuje dosažené vzdělání zaměstnanců Jiří Vaňásek.

S ohledem na vzdělání pak bude zapotřebí nejvíce vysokoškoláků v Karlovarském kraji, kde mu aktuálně chybí nebo bude chybět až 43 % vysokoškoláků především z řad pedagogů a absolventů se zaměřením na přírodní vědy (až o 38 % více), chemickou výrobu a ostatní materiálové obory (až o 33 % více).

O druhé místo se bude dělit Praha a Vysočina, kde budou poptávat více vysokoškoláků hned ve čtyřech oblastech. Praha především v oblasti informatiky, ochrany životního prostředí, policie, armády, dále práva a konečně zdravotnictví bez ošetřovatelství. Vysočina bude potřebovat vysokoškolsky vzdělané pracovníky především v oblasti ošetřovatelství, dále v umění a užitém umění, sociálních službách a v odvětví ochrany životního prostředí, policie a armády.