Výsledky průzkumu: Češi na sobě šetří a jsou zodpovědnější

Z aktuálního průzkumu, který pro společnost IPF provedla agentura Kantar v devíti zemích světa v květnu, vyplývá, že Češi přistupují k penězům zodpovědněji než jiné národy. Pravidelné měsíční výdaje za péči o sebe (kadeřník, dekorativní kosmetika atd.) hlásí 48 % Čechů, ale dokonce 80 % Maďarů a 82 % Poláků. Na druhou stranu pojištění se v pravidelných měsíčních výdajích objevuje u 58 % Čechů, ale jen u 24 % Mexičanů. Po zaplacení všech výdajů jsou na tom Češi lépe i se zůstatkem na účtu. Nic neušetří pouze 8 % Čechů, ale až 23 % Lotyšů. Češi také nejčastěji (60 %) hlásí, že si v posledních 12 měsících nepůjčili žádné peníze.

Do vzhledu pravidelně neinvestuje ani polovina Čechů

52 % Čechů si na pravidelnou péči o vzhled a na investice do módy nepotrpí. Nejvíce se svému vzhledu věnují lidé mezi 35-54 lety, přičemž u žen je tento trend výraznější. V tomto ohledu je Česká republika daleko za jinými státy. Pravidelné měsíční investice do vzhledu a módy jsou normou pro 80 % Maďarů a 82 % Poláků. Na druhou stranu v pravidelném investování do pojištění vyhrávají Maďaři nad Čechy jen těsně. Přestože je většina (57 %) Čechů zodpovědná a má pojištěné minimálně zdraví nebo bydlení, žebříček vedou Maďaři (60 %) a na druhé straně spektra jsou například Litevci (32,5 %) nebo Rumuni (37,7 %).

Polovina Čechů zvládá šetřit, obtíže mají senioři

Po zaplacení všech výdajů zbývá dostatek peněz více než polovině (51,5 %) Čechů. To je o 2,5 % více než v loňském roce. „Vzhledem k aktuální míře inflace je takto vysoká schopnost Čechů ušetřit obdivuhodná. I v oblastech, kde rostou platy, se totiž málokdy podaří inflaci dohnat. Je tedy zřejmé, že současná situace vyvolává spíše obavy z budoucnosti a motivuje lidi k většímu šetření,“ vysvětluje Luboš Kratochvíl, finanční ředitel Provident Financial. Dostatečný zůstatek mají především lidé do 35 let (64, 6 %) a lidé z velkých měst (65,8 %). Na druhou stranu existují v České republice i lidé, kterým se nedaří ušetřit nic.

V kontextu ostatních států jsme na tom stále poměrně dobře. Vůbec nic není schopno ušetřit například 23 % Lotyšů, 21,1 % Maďarů nebo 17,4 % Litevců. Oproti tomu v Česku se problém dotýká 8,2 % lidí, přičemž na účtu nic nezbývá především seniorům (13,2 %). „Značná část seniorů patří mezi jednu z nejvíce ohrožených skupin. Stát jim sice valorizuje penze, ale ne dostatečné rychle. U řady penzistů tak nastává situace, kdy nemají na konci měsíce dost peněž. Stát pouze dorovnává vysokou inflaci. Kombinace nízkých důchodů a rostoucí inflace, absence úspor, ale též pocit odloučení a strach o zdraví je staví do nevýhodné pozice. Do skupiny seniorů, kteří se potýkají s osamělostí, příjmovou chudobou a rezignací na život, spadá u nás 889 000 osob,“ ukazuje šíři problému ekonom Aleš Rod z organizace CETA, zapojené do neziskového projektu Neviditelní.

Každý druhý Čech zažil nějaký finanční problém

Obtížnou životní situaci spojenou s nedostatkem financí zažila více než polovina z nás (54,4 %). Jedná se především o nemožnost platit své závazky, dlouhodobou nezaměstnanost nebo také neschopnost dosáhnout na úvěr. Část české populace musela řešit několik takových problémů najednou, protože jsou často provázané. Více než pětina Čechů se setkala s tím, že neměli dostatek peněz na pravidelné výdaje domácnosti. Většinou se jedná o lidi mezi 35-44 lety. O generaci starší lidé (45–64 let) mají větší zkušenosti s dlouhodobou pracovní neschopností, která se dotknula 37,4 % z nich.

„V rámci meziročního srovnání lze říct, že v této otázce zatím nedochází k žádným zásadním změnám. Jinými slovy: počty lidí, kteří se setkali s finančními problémy jsou obdobné jako před rokem. Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, na kterou se navazují ekonomické problémy, ale očekáváme výrazný posun k horšímu,“ shrnuje Luboš Kratochvíl, finanční ředitel Provident Financial. Jako nejčastější důvody, proč se lidé do nepříjemných finančních situací dostali, uvádí nízké kreditní skóre, tedy nemohli získat úvěr, nepravidelný příjem nebo záznam v registru dlužníků. Většina z nich ale na tuto otázku neodpověděla vůbec, lze proto odtušit, že mnoho lidí konkrétní důvod pro odmítnutí žádosti o úvěr nezná.