Studie Mazars CEE Tax Guide: Češi mají nejvyšší mzdy ze zemí Visegrádu, loni rostly o 12 %

Studie Mazars CEE Tax Guide: Češi mají nejvyšší mzdy ze zemí Visegrádu, loni rostly o 12 %

Daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 22 zemích střední a východní Evropy spíše snižovaly. Nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Nejčastější sazba DPH v regionu se pohybuje mezi 19-21 procenty. V oblasti daní z příjmu firem má stále nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 %. Naopak nejnižší daně odvedou některé firmy v Kosovu a v Litvě a to 3 %, resp. 5 %. Vyplývá to z mezinárodní studie poradenské společnosti Mazars CEE Tax Guide, která již podesáté porovnává daňové systémy a výše mezd v jednotlivých státech regionu střední a východní Evropy.

Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, sleduje mimo jiné výši a strukturu mzdových nákladů zaměstnavatelů, výše sazeb u jednotlivých daní a lokální implementace pravidel týkajících se mezinárodního zdanění a převodních cen. Daňové zatížení ve 22 zemích střední a východní Evropy se pohybuje v široké škále mezi 15 a 51 %. Jednotlivé země však mají odlišný přístup ke zdanění příjmů, povinným odvodům zaměstnavatelů, nepřímým daním či k daňovým úlevám pro rodiny s dětmi.

"Nová česká vláda počátkem tohoto roku odhalila své plány v oblasti daní, které mají mimo jiné za cíl snížit administrativu spojenou s placením daní a eliminovat daňové podvody," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. "Ze zveřejněných záměrů vyplývá, že vláda si je vědoma řady nesystémových osvobození od daně, která nemají sociální povahu a měla by tedy být zrušena,“ dodává Pavel Klein.

Průměrná mzda v ČR rostla loni o 15 % a je nejvyšší ve Visegrádu

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1533 eur (37.499 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 4130 eur (101.025 Kč). Následuje Rakousko s 3818 eur (93.393 Kč). Nejnižší průměrná mzda 400 eur (9.784 Kč) je v Kosovu, 450 eur (11.008 Kč) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11.864 Kč) na Ukrajině.

Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v rámci regionu střední a východní Evropy výraznější než v předchozím období. Německo, kde na základě loňské studie průměrné mzdy rostly o 14 %, dosáhlo růstu jen 4 %. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 %. V Maďarsku pak růst rovněž akceleroval o 19 %. Slovensko zaznamenalo růst o 6 % a Polsko pak dokonce pokles o 2 %. V Polsku průměrná mzda činí 1301 eur, v Maďarsku 1369 eur a na Slovensku 1185 eur. V Česku mzda vzrostla o 12 % na 1533 eur (37.499 Kč).

Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí je průměrný poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 %. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než 5 % hrubé mzdy, v Polsku 20,48 %, v České republice 24,8 % pro roční příjmy do 76 330 eur (1.867.728 Kč) a na Slovensku dokonce 35,2 %.

Podle CEE Tax Guide náklady na pracovní sílu klesají téměř ve všech sledovaných zemích, ale pokles v jednotlivých zemích vykazuje značné rozdíly. Základní přístup ke zdanění příjmů se také v regionu liší: některé země nadále prosazují paušální sazby daně z příjmu (jako Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko), zatímco jiné zachovávají výrazně progresivní daňové sazby (např. Rakousko, Německo a Slovensko).

Výběr DPH stále hlavním zdrojem příjmů zemí regionu

Ze studie dále vyplývá, že nejčastější sazba v regionu se pohybuje mezi 19-21 %, Česká republika tedy se základní sazbou 21 % v tomto pohledu nijak nevybočuje. V Německu je základní sazba 19 %, v Rakousku 20 %. Naopak základní sazba DPH ve výši 25 % a 27 %, platná v Chorvatsku a Maďarsku, zůstává mimořádně vysoká.

"DPH se v posledních letech stala snad nevýznamnějším zdrojem příjmů pro státní rozpočty. Toto se v budoucnu může výrazně změnit kvůli ekonomické recesi způsobené pandemií, válkou na Ukrajině a problémům týkajících se narušení globálního dodavatelského řetězce,“ uvádí studie.

Sledované země regionu se rovněž viditelně snaží o zlepšení efektivity výběru daní, a to především zaváděním nových digitálních technologií v boj proti daňovým podvodům, protože právě zde je riziko daňových úniků nejvýznamnější. Jejich cílem je end-to-end monitorovat všechny dotčené transakce, odhalovat podvodné aktivity a omezovat daňové úniky.

Podle studie se zároveň zavedení registračních online pokladen a online zpracování faktur ukázalo jako účinným nástrojem k efektivnějšímu výběru DPH. Například Maďarsko zavedlo v minulosti účinná opatření v oblasti digitalizace a nedávno zavedený systém povinného online hlášení fakturačních údajů již vykazuje pozitivní fiskální dopad. Podobná řešení lze nalézt i v dalších zemích regionu, například v Rumunsku.

Nejvyšší korporátní daně v SRN, fyzické osoby zaplatí nejvíce na daních v Rakousku

Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 %, v ČR dosahuje 19 %. Zatímco německé firmy odvádějí na této dani nejvíce, nejnižší korporátní daně platí firmy v Kosovu a v Litvě. Nízká devítiprocentní sazba je pak vedle Maďarska a Černé Hory i v Polsku. Pouze jediná země za poslední rok snížila daň ze zisku. V Řecku se korporátní daň nedávno snížila ze 24 % na 22 % a významné snížení se od příštího roku chystá i v Rakousku.

Evropská unie se také vědomě snaží zbrzdit daňový závod členských zemí v oblasti firemních daní, zamezit agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem. Nezbytným nástrojem v tomto úsilí je Směrnice ATAD, která je pro členské státy povinná od 1. ledna 2019. Největší výzvou v posledních letech pro členské státy bylo přijetí toho nařízení EU, včetně omezení odpočtů úroků. Ve všech členských zemích EU v regionu byla dřívější pravidla o nízké kapitalizaci stále více nahrazována či doplňována metodou vázanou na výpočet EBITDA podle ATAD.

Země střední a východní Evropy, které uplatňují tradiční zdanění právnických osob, vždy umožňují, aby ztráty vzniklé v dřívějších letech byly převedeny a kompenzovány kladným daňovým základem v následujícím roce. Přesto pouze pět zemí umožňuje neomezený přenos ztrát. Jednotlivé státy také ochotně uplatňují srážkovou daň na výnosy z úroků, dividend a licenčních poplatků (ve výši 15 %, nebo dokonce 19–20 %), s výjimkou Lotyšska a Maďarska, které srážkovou daň na kapitálové zisky stále neuplatňují. Skupinové zdanění právnických osob je nyní možné v Německu a Maďarsku; dříve se uplatňovalo pouze v Rakousku, Polsku, Bosně a Hercegovině.

Co se týká samotné daně z příjmů fyzických osob, 9 států si zachovává jedno daňové pásmo, například Maďarsko 15 %. Více než polovina států regionu střední a východní Evropy pak má progresivní zdanění nebo více daňových pásem. V Rakousku dosahuje daň z příjmů fyzických osob až 55 %, ale stejně jako v Kosovu či Albánii začíná na 0 %. Slovensko má 3 daňová pásma, a to 15, 19 a 25 %. Polsko 17 a 32 %. Česká republika 15 a 23 %.

Převodní ceny

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydanou směrnicí BEPS (“Base Erosion and Profit Shifting”) upozornila na skutečnost, že daňové úřady se musí více zaměřit na možné přeshraniční transakce v rámci podnikových skupin. Do roku 2022, po zavedení dokumentačních povinností pro velké daňové poplatníky v Černé Hoře, budou regulace převodních cen v platnosti ve všech zemích střední a východní Evropy kromě Moldávie. Kromě toho se daňoví poplatníci působící v regionu CEE také museli aktivně zapojit do systému výkaznictví CBC. Cílem „vykazování podle jednotlivých zemí“ (CbCR) OECD je zlepšit transparentnost tím, že místním daňovým úřadům zpřístupní informace potřebné k posouzení daňových rizik.

Podle CEE Guide byla největší výzvou v oblasti převodních cen v uplynulém roce reakce na dopad pandemie. Nastupující recese narušila očekávané úrovně zisku a nadnárodní korporace musely zasáhnout do jejich cenových struktur. Stále je otázkou, do jaké míry budou finanční úřady zkoumat výši základu daně zasaženého důsledky pandemie Covid-19, který bude výrazně klesat pod úrovně z předpandemických let.

V oblasti zdanění právnických osob předpovídají rozhodnutí OECD a G20 zavedení globální minimální daně a další významné změny. Návrh usiluje o zavedení 15% minimální daňové sazby pro velké nadnárodní společnosti od roku 2023. I když ještě může docházet ke změnám, je jasné, že pro nadnárodní společnosti bude stále méně příležitostí snižovat daně přesouváním zisků a snižováním daňových základů.

Zdroj informací

Mazars a NejBusiness.cz

Datum

30. června 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Zajímavosti a tiskové zprávy

13. června 2024

Skanska uvádí na trh novou lokalitu, Habitat Malešice nabídne multifázový projekt s více než 1 000 byty

Skanska představuje svůj doposud největší rezidenční projekt s názvem Habitat a spouští prodej první...

24. května 2024

NOBO AUTOMOTIVE bude vyrábět sedladla pro BMW v GARBE PARKU České Budějovice

Společnost GARBE, specialista na logistické a průmyslové nemovitosti ve střední a východní Evropě,...

20. května 2024

Bonami expanduje do Itálie

onami, prodejce nábytku dekorací a vybavení do domácnosti, se rozšiřuje na další trh, tentokrát do Itálie....

10. května 2024

Investiční fond Vetfund otevírá nejmodernější veterinární kliniku v ČR

V Praze na Palmovce zahájila od května svou činnost nejmodernější veterinární klinika v České republice....

2. května 2024

VDT Technology dokončila projekt digitálního dvojčete úpravny vody

VDT Technology, vývojář digitálních aplikací pro vodárenský průmysl, dokončil spolu s partnery inovativní...

23. dubna 2024

Klimatická neutralita ve stavebnictví. STRABAG chce dosáhnout zdánlivě nemožného do roku 2040

Odvětví stavebnictví patří s podílem téměř 38 % na celosvětových emisích k největším znečišťovatelům...

17. dubna 2024

Bonett pod vlastní značkou otevírá první dvě CNG stanice na Slovensku

Přední český dodavatel alternativních pohonných hmot Bonett vstupuje se svojí značkou na slovenský trh....

12. dubna 2024

ČEPRO spouští prodej nového paliva se 100% obsahem HVO

Společnost ČEPRO od dubna pro své velkoobchodní zákazníky nabízí nové palivo s obchodním označením HVO...

25. března 2024

Direct pojišťovna překonala další dva milníky. Má 3,5 miliardy v portfoliu a půl milionu klientů

Direct pojišťovna potvrzuje svou dlouhodobou pozici mezi nejrychleji rostoucími pojišťovnami na trhu....

13. března 2024

Komerční banka bude vyplácet zjištěné pohledávky věřitelů Sberbank CZ

Od 18. března 2024 do 15. dubna 2024 bude Komerční banka vyplácet zjištěné pohledávky věřitelů Sberbank CZ...

Reklama

Page generated in 1.3426 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál