Studentskou soutěž architektury vyhrál projekt konzervace torza paláce zámku Zvířetice

Vítězkou 14. ročníku soutěže o Cenu Břetislava Štorma je Eliška Houdová s projektem konzervace torza paláce zámku Zvířetice. Zároveň byli vyhlášeni vítězové 12. a 13. ročníku, odložených kvůli koronaviru. Těmi jsou Klára Bohuslavová se studií revitalizace okolí zámku Stekník, která se stala součástí dokumentace pro nominaci Žatce na Seznam světového dědictví UNESCO, a Tomáš Beneš s návrhem obnovy návsi obce Stvolínky.

Cílem soutěže je podporovat zájem studentů o obor památkové péče a zvyšovat úroveň jejich připravenosti pro praxi v oblasti péče o kulturní dědictví. Soutěž je zaměřena na oceňování nejkvalitnějších koncepčních studií a projektů studentů, kteří své semestrální, bakalářské a diplomní práce uskutečňují v ateliérech Ústavu památkové péče FA ČVUT v Praze. Do užšího výběru za tři ročníky postoupilo 36 nominovaných projektů.

Cenu Břetislava Štorma 2019–2022 a zároveň vítězný projekt 14. ročníku soutěže zpracovala Eliška Houdová. Konzervace torza paláce zámku Zvířetice u Bakova nad Jizerou ukazuje dva možné přístupy: v konzervační variantě navrhuje zajištění korun zdiva a úsporné stabilizační zásahy, uchovávající památku v čase. V radikálnější verzi poučené rekonstrukce navrhla dílčí dostavbu do míry ověřitelné díky nálezovým situacím nebo historickým pramenům. Cílem projektu je představit dva přístupy k opravám torzální architektury a poukázat na specifické památkové hodnoty torza jako historické a výtvarné dominanty v krajině.

„Autorka projektu navrhla citlivé konzervační opravy, které mohou prodloužit životnost památky. Díky profesionálnímu zpracování, opoře v nálezové situaci a historických pramenech by tato práce obstála při skutečné obnově torza podle standardů památkové péče,“ uvedl předseda poroty doc. Martin Horáček, historik architektury z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu památkové péče Fakulty architektury v Brně.

Vítězný projekt 13. ročníku zpracoval Tomáš Beneš. Navrhl obnovu návsi obce Stvolínky na Českolipsku. Do historického centra severočeské obce, postižené demolicemi, vrací zaniklou zástavbu. Řeší také úpravy centrálního prostoru před nástupem do zámku. „Návrh navrací místu prostorové, architektonické a obytné kvality, o které přišlo vinou necitlivých zásahů v minulém režimu,“ shrnul hodnocení poroty Martin Horáček.

Vítězný projekt 12. ročníku zpracovala Klára Bohuslavová. Ocenění získala za urbanistickou studii revitalizace území žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník na Žatecku v souvislosti s předpokládaným zvýšeným turistickým zájmem o území. Řeší komplexní obnovu krajinných prvků, návrh pěších tras, naučných stezek a cyklostezek, dopravní obslužnost území, návrh nových turistických atraktivit a zázemí. Na samotnou obec Stekník se zaměřuje detailněji. „Kvalitu tohoto návrhu podtrhuje, že se práce stala součástí dokumentace pro nominaci Žatecka na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ uvedl k projektu Horáček.

Také mezi dalšími umístěnými se nacházejí zajímavé návrhy, například konverze areálu Branických ledáren navržená Tomášem Rainem, který chytře přizpůsobuje významný památkový areál funkci trvalé expozice Muchovy Slovanské epopeje. Seznam všech oceněných projektů je uveden ve stručném výčtu, vizualizace prací jsou pak přílohami tiskové zprávy.

14. ročník (2021–2022)

1. cena: Eliška Houdová (č. 29) ateliér prof. Václava Girsy, Konzervace torza zámku Zvířetice

2. cena: Kristýna Šedivá (č. 26) ateliér prof. Václava Girsy, Regenerace objektu Železná 109 v Železném Brodě

3. cena: Vojtěch Palm (č. 36) ateliér architekta Tomáše Eflera, Regenerace usedlosti Schöffl v Trnovanech

13. ročník (2020–2021)

1. cena: Tomáš Beneš (č. 17) ateliér prof. Václava Girsy, Obnova návsi ve Stvolínkách

2. cena: Eliška Zatloukalová (č. 13) ateliér prof. Václava Girsy, Obnova kostela Všech svatých ve Stvolínkách

3. cena: Kateřina Tomsová a Vojtěch Palm (č. 23) ateliér architekta Tomáše Eflera, Obnova krušnohorské vesnice Český Jiřetín

12. ročník (2019–2020)

1. cena: Klára Bohuslavová (č. 11) ateliér architekta Tomáše Eflera, Revitalizace žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník

2. cena: Martin Kolovský (č. 1) ateliér prof. Václava Girsy, Obnova glorietu u zámku v Rožmberku nad Vltavou

3. cena: Tomáš Rain (č. 3) ateliér prof. Václava Girsy, Konverze areálu Branických ledáren v Praze

Cena Břetislava Štorma

První ročník soutěže o Cenu Břetislava Štorma byl vyhlášen v roce 2009. Pro ohodnocení oceněných prací je stanovena částka 30 000 Kč. Cena (první místo) je spojena s finanční odměnou ve výši 15 000 Kč. Pro ohodnocení prací umístěných na druhém a třetím místě, případně pro mimořádné odměny, je určena zbylá část finančních prostředků. Soutěž pořádá Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel). Předsedou poroty je vždy respektovaná osobnost z oboru architektury a památkové péče. V minulých letech se této funkce ujali například historik umění prof. Ivo Hlobil, rektor Akademie výtvarných umění doc. Jiří T. Kotalík či ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.

Břetislav Štorm

Ing. arch. Břetislav Štorm (1907–1960) byl významný český památkář a mnohostranně nadaný umělec. Vynikl jako architekt, ale též jako grafik a ilustrátor. Zabýval se rovněž heraldikou, návrhy nábytku, šperků a liturgických předmětů. Byl činným publicistou, autorem básní, povídek, statí o architektuře a životním stylu. Hlavním zájmem a životním posláním Břetislava Štorma byla záchrana památek. Jeho působení ve státní památkové péči zahrnovalo oblast výzkumu, metodiky i stavebních realizací. Angažoval se při památkových úpravách řady významných objektů, zejména hradů a zámeckých areálů. Podle jeho návrhu a metodického vedení byly prováděny záchranné stavebně restaurátorské práce zejména na hradech Kost, Švihov, Buchlov, Křivoklát a Karlštejn. Významné bylo jeho angažování při úpravách zámků v Chlumci nad Cidlinou, Boskovicích, Klášterci nad Ohří a při rehabilitaci zámeckých zahrad v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusích, Mnichově Hradišti, Jemništi či v Liblicích.

Výsledky svých výzkumů publikoval Břetislav Štorm v odborném tisku. Jeho bohaté praktické zkušenosti jsou shrnuty v metodické publikaci Základy péče o stavební památky, která byla vydána posmrtně v roce 1965 Státním ústavem památkové péče v Praze a v moderní edici Národním památkovým ústavem v roce 2007. Tato kniha patří mezi základní a stále vysoce aktuální tituly oboru. Všestranná osobnost Břetislava Štorma je dodnes nedostižným příkladem harmonického spojení vzdělaného badatele, památkáře-metodika a tvůrčího architekta.

Mimořádný přínos Břetislava Štorma pro obor byl oceněn v roce 1999 udělením Ceny Ministerstva kultury České republiky za památkovou péči in memoriam.